Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka, místopředseda PSP P. Tollner a 192 poslanců.

Za vládu České republiky: předseda vlády V. Klaus, místopředseda vlády J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, ministr životního prostředí F. Benda, ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr hospodářství K. Dyba, ministr obrany V. Holáň, ministr I. Němec, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr školství, mládeže a tělovýchovy I. Pilip, ministr zdravotnictví L. Rubáš, ministr vnitra J. Ruml, ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci J. Skalický, ministr dopravy J. Stráský, ministr práce a sociálních věcí J. Vodička, ministr zahraničních věcí J. Zieleniec.

(Jednání zahájeno v 9.10 hodin.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, milí hosté, z pověření předsedy Poslanecké sněmovny zahajuji třetí jednací den 28. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás na ní srdečně vítám. Podle prezenční listiny je přítomno 74 poslanců. Ještě jednou poprosím o prezentaci. Děkuji. Nyní je zaprezentováno 77 poslanců, znamená to, že jsme schopni se usnášet. Sděluji, že poslanec Čapek má náhradní kartu č. 1, pan poslanec Přibáň náhradní kartu č. 3, pan poslanec Koucký náhradní kartu č. 4.

Dle schváleného pořadu nám k projednání nyní zbývá 13 bodů. Podle schváleného programu prvním dnešním bodem je

K tomuto bodu jsme obdrželi tři sněmovní tisky pod čísly 1507 - 1509. Má někdo k předloženým návrhům nějaký dotaz nebo připomínku? Není-li tomu tak, přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu na upuštění od projednávání zásad zákona uvedeném ve sněmovním tisku 1507, což je vládní návrh k vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 238/92 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu.

Jedná se o 102. hlasování na této schůzi. Já se ptám, kdo podporuje tento návrh? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Návrh byl přijat.

Pro hlasovalo 73, proti 1, zdrželo se 12 poslanců.

Nyní budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním tisku č. 1508. Jedná se o vládní návrh zákona na vydání zákona o ochraně ozonové vrstvy země podle sněmovního tisku 1505.

Jedná se o 103. hlasování. Ptám se, kdo tento návrh podporuje? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování. Návrh byl přijat.

Pro hlasovalo 74, proti 1, zdrželo se 15 poslanců.

Nyní budeme hlasovat o návrhu na upuštění od projednávání zásad zákona uvedeném ve sněmovním tisku 1509. Jedná se o vládní návrh na vydání zákona o zvýšení vyplácení důchodů a důchodů přiznaných v roce 1995 podle sněmovního tisku 1506.

Jedná se o 104. hlasování a já se ptám, kdo tento návrh podporuje? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování. Návrh byl přijat.

Pro hlasovalo 88, proti nebyl nikdo, zdrželi se 3 poslanci.

Dalším bodem je

K tomuto bodu jsme obdrželi sněmovní tisky 1510 a 1511. Protože podle § 75 Jednacího řádu České národní rady se o takovém návrhu rozhoduje bez rozpravy, přejdeme ihned k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním tisku 1510 - týká se - zkráceně - zákona o ochraně veřejného zájmu.

Jedná se o 105. hlasování a já se ptám, kdo tento návrh podporuje? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Návrh byl přijat.

Pro hlasovalo 85, proti nikdo, zdrželo se 12 poslanců.

Nyní budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním tisku 1511. Jedná se o vyslovení souhlasu se Smlouvou mezi Českou republikou a Korejskou republikou podle sněmovního tisku 1416.

Jedná se o 106. hlasování.

Já se ptám, kdo tento návrh podporuje? Kdo je proti? Kdo se zdrzel hlasování?

Návrh byl přijat, pro hlasovalo 90, proti nebyl nikdo, zdrželo se 5 poslanců.

Tím jsme splnili další bod a nyní, vážené dámy a pánové, zahajuji přerušené jednání bodu

Prosím pověřeného ověřovatele Poslanecké sněmovny pana kolegu Koláře, aby nás seznámil s výsledky tajného hlasování druhého kola volby.

Poslanec Robert Kolář: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás seznámil s výsledkem tajného hlasování při volbě člena Rady České tiskové kanceláře. Jedná se o první volbu, druhé kolo. K volbě bylo ověřovateli převzato 200 hlasovacích lístků. Z toho bylo vydáno 129 hlasovacích lístků. Odevzdáno bylo 100 platných lístků a 14 neplatných lístků, 15 hlasovacích lístků nebylo odevzdáno. Pro navržené kandidáty byly hlasy odevzdány takto: Pro pana Pavla Augustu bylo odevzdáno 62 platných hlasů, pro pana Petra Dejmala bylo odevzdáno 29 platných hlasů. Ve druhém kole nebyl také nikdo zvolen a podle schváleného volebního řádu postupují do třetího kola opět tito dva kandidáti. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji za zprávu a já navrhuji, abychom se k tomuto bodu vrátili těsně před polední přestávkou a mohli provést v rámci polední přestávky volby. Děkuji za pochopení. Má někdo něco proti tomu? Nemá. Děkuji.

Dalším bodem jsou

Jako první je přihlášen kolega Jiří Hájek. Prosím, aby se ujal slova. Připraví se pan kolega Štrait.

Poslanec Jiří Hájek: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, obracím se s interpelací na zde přítomného pana ministra spravedlnosti Dr. Jiřího Nováka.

Vážený pane ministře, plně chápu, že každý politik čas o času pronese slova, patřící do kategorie "čiň čertu dobře, volebním úspěchem se ti odmění". Podobné výroky nejsou zpravidla hodný pozornosti. Výjimkou jsou však vaše slova, pronesená 8. ledna letošního roku v relaci "7 čili 7 dní" televizní stanice Nova. Řekl jste, že "více než 40 lidí bývalého režimu bylo odsouzeno v souvislosti s jejich činností před rokem 1990".

Plně si uvědomuji, že vaše úloha, pane ministře, není lehká. Jsme svědky nebývalé neúcty k právu. Tato neúcta se šíří úměrně tomu, nakolik je tolerována společností. Tomu se nelze divit, má-li společnost příklad ze strany samotných zákonodárců.

Parlament, jehož vy i já jsme poslanci, přijal zákony, které diskriminují občany tohoto státu na základě jejich politického přesvědčení a příslušnosti k politické straně, ačkoli podle mezinárodních paktů, které jsou součástí našeho právního pořádku, každý má právo zastávat svůj názor bez překážky. Podle těchto paktů jsou si všichni před zákonem rovni a mají právo na stejnou ochranu bez jakékoli diskriminace.

Zmíněné zákony zavedly i retroaktivitu, ačkoli mezinárodní pakty ji uznávají toliko pro případ, kdy nový zákon je pro pachatele příznivější. Jinak nesmí být nikdo potrestán za čin, který nebyl trestný podle zákona v době, kdy byl spáchán. Z dosavadního průběhu některých - zjevně politických - procesů je zřejmé, že tyto elementární zásady právního státu jsou v České republice zjevně porušovány a zdá se, že za asistence některých pracovníků vámi řízeného resortu.

Na tom nemohou změnit nic ani výroky těch poslanců, kteří - a byl jsem toho nejednou svědkem v této sněmovně - kdysi horovali pro vstup do evropských institucí a ve svých řečech skloňovali ve všech pádech právo a právní stát, a dnes tyto naše zákony, kritizované Radou Evropy, považují dokonce za základní kameny transformace naší společnosti.

Obracím se proto na vás, pane ministře, s následující interpelací a vzhledem k závažnosti problému předpokládám, že Vaše odpovědi obdržím v době co nejkratší a písemně.

Táži se vás, pane ministře:

- kdo jsou vámi zmínění lidé bývalého režimu a podle jakých kritérií byli vaším resortem, či snad dokonce vámi osobně, zařazeni do této - zjevně účelové - kategorie;

- za jaké skutkové podstaty byli tito lidé odsouzeni, jaké jim byly uloženy tresty a zda v souvislosti s jejich odsouzením soudci rozhodovali toliko na základě prokázané trestné činnosti, či zda byli brány v potaz i jiné okolnosti nesouvisející bezprostředně se spáchanými trestnými činy.

V této souvislosti se vás dále ptám, kolik případů z vámi zmíněného počtu odsoudil táborský soudce Dr. Bernát. Jak známo, zrušil v těchto dnech Vrchní soud jeho rozsudek ve věci bývalých příslušníků SNB. Z výroků právě tohoto soudce je zřejmé, že v jeho rozhodování nechybí politické motivy a jeho postupy jeví se mi více než tendenčně.

Ve zmíněné televizní relaci jste také mimo jiné řekl, že více než polovina současných soudců nesoudí déle než 3 roky. Táži se vás proto, pane ministře, zda tato skutečnost má vliv na včasnost a kvalitu rozhodování soudů.

Jsem totiž pevně přesvědčen, a mé přesvědčení se opírá o vlastní zkušenosti z výkonu právnické praxe, že nedostatek životních zkušeností je nemalým handicapem pro skutečně objektivní rozhodování.

Počítá vaše ministerstvo s řešením tohoto problému, a pokud ano, s jakým?

Konečně se vás táži, pane ministře, zda vaše ministerstvo připravuje seznámení soudcovského stavu s mezinárodními dokumenty o lidských právech, které jsou součástí našeho ústavního a právního pořádku. Pokud ano, pak kdy a jakou formou. Soudím, a není to pouze můj osobní poznatek, že soudci neznají tyto dokumenty, natož aby je aplikovali v soudní praxi.

Pochybuji vážně o tom, že by tato sněmovna zrušila špatné zákony, spíše k nim schválí doplňky. O to více je náročná a složitá úloha resortu spravedlnosti a vás samotného.

Jste právník a stejně jako ostatní absolventi university jste slíbil na své dobré svědomí, že budete právní nauku pěstovat a dále rozvíjet tak, aby se vždy uplatňovalo právo a spravedlnost. Proto očekávám vaše odpovědi na zde vyslovené otázky.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Pan ministr Novák se přihlásil. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák: Pane místopředsedo, dámy a pánové, já se upřímně přiznám, že nevím jak reagovat na slova pana poslance. Ano, já jsem řekl v pořadu "7 dní", že bylo v této zemi odsouzeno více než 40 exponentů bývalého režimu. Chci na tomto místě říci, že tito lidé nebyli odsouzeni pro své politické přesvědčení ani pro svou příslušnost k politické straně, ale byli odsouzeni pro kriminální trestné činy. To je podle mého názoru důležité a musí to na tomto místě zaznít.

Z vašeho názoru a vašeho vyjádření cítím, že bych to měl být já, kdo by měl jakýmsi způsobem zasahovat do nezávislosti soudů, kdo by měl na tomto místě vysvětlovat, jakými úvahami byli soudci vedeni, když v konkrétních kausách rozhodovali. Já vás mohu ujistit, že to prostě nemohu. Já myslím, že všem poslancům této sněmovny je známo, že justice je nezávislá, ať se to komu líbí či nelíbí a že nikdo nesmí zasahovat do rozhodování soudů. Ani já se nemohu na tomto místě zpovídat z toho, jak který soudce v konkrétní kause rozhodl.

Ano, je pravdou, že více než polovina soudců má praxi kratší než 2 - 3 roky. Tato skutečnost je zdůvodněna odchodem řady soudců po roce 1989, ale i tím, že nebývale narostla soudní agenda v posledních 3 až 4 letech. Ano, mohu říci, že jsou to soudci méně zkušení a že se to může projevovat v tom, že nemají takovou erudici jako soudci, kteří soudí 20 až 30 let, ale mohu vás ujistit, vážený pane poslanče, že Institut pro výchovu soudců dělá vše pro to, aby tito soudci byli včas seznamováni se změnami v právním řádu. Osobně si myslím, že péče, kterou ministerstvo spravedlnosti věnuje dalšímu vzdělávání soudců, je více než kvalitní.

Pokud se ptáte, zdali jsou soudci seznamováni s dokumenty, týkajícími se lidských práv, s evropskými dokumenty, odpovídám, že samozřejmě jsou. l k těmto tématům byla organizována ministerstvem spravedlnosti celá řada seminářů. Mohu říci, že soudci tyto právní normy, které jsou součástí našeho právního řádu, znají.

To, co jsem řekl, považuji za odpověď na vaši interpelaci.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kolega Hájek se chce vyjádřit. Má slovo.

Poslanec Jiří Hájek: Pane ministře, nehodlám tady zahájit mezi námi výměnu názorů. Předmětem této interpelace v žádném případě nebyla moje žádost nebo snaha o to, abyste jakkoli osobně zasahoval do výkonu či nezávislosti soudců. Pokud jste mínil své vystoupení jako odpověď na mou interpelaci, tak já s takovou odpovědí souhlasit nemohu. Očekávám, že si moji interpelaci v klidu přečtete a že mi odpovíte na otázky tak, jak byly položeny a formulovány. Tak jak jste je zde vnímal a interpretoval v rámci své odpovědi, opravdu položeny nebyly. Přece jen bych byl rád, kdybych na svou interpelaci - tak jak jsem žádal - dostal písemnou odpověď.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: V rámci bodu "Odpovědi členů vlády na interpelace, otázky a podněty poslanců Poslanecké sněmovny" budeme hlasovat o případném přijetí tohoto návrhu. Slovo má kolega Štrait.

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, obracím se s interpelací na pány ministry Luxe a Skalického ve věci dalšího postupu při výstavbě cukrovaru v Kopidlně. Celá věc byla již několikrát předmětem jednání zemědělského výboru v Parlamentu, ale bezvýsledně.

Cukrovar v Kopidlně na Jičínsku je v současné době dokončen z 80%. Chybí dosud měřicí a regulační technika, elektrické rozvody a podlahy. Podle odhadů jde asi o 650 milionů Kč.

Pokud jde o stávající stavbu, byly zvláště kvalitně provedeny technologické části. Cukrovar v Kopidlně není nová kapacita, ale pouze náhradní. Součástí stavby jsou i zařízení, která významně pomáhají občanům kopidlnské lokality vytápění, voda, moderní čistička, provoz kotelny s odlučovači 99% atd.

Zvláště důležité jsou i pracovní příležitosti pro 300 zaměstnanců v sezóně, mimo sezónu pro 50 lidí.

Upozorňuji, že v cukrovarských bytech, které jsou také součástí stavby, je ubytováno 40 rodin volyňských Čechů, kteří měli být původně v tomto cukrovaru zaměstnáni.

Za zvláště důležité vsak považuji ekologické přednosti stavby. Stát je i nadále majoritním vlastníkem této velké stavby a další vývoj této stavby nelze ponechat trhu. Fond národního majetku by měl být podle mého názoru ručitelem při získání úvěru k dokončení stavby. Po konzultaci s odborníky lze předpokládat, že omezení hospodářského podnikání v cukru v širším pojetí (tedy v zemědělské otázce) je pouze dočasné a některé stabilní prvky se začínají projevovat. l dokončovací práce by mohly být zdrojem dalších pracovních příležitostí v České republice i pro jiná odvětví.

Dovolte mi, abych se obrátil ještě v krátké interpelaci na pana doc. Zielence, ministra Holáně a ministra Rumla.

Dosud stranou zájmu České republiky zůstává otázka péče o hroby našich občanů padlých v obou světových válkách na různých místech Evropy. Domnívám se, že tyto otázky nejsou ani dostatečně pokryty legislativně. Vede mne k tomu především stav hrobů našich spoluobčanů, kteří zahynuli ve 2. světové válce na území Německa, dnešního Polska a také Ukrajiny.

Stejně tak je nejasná legislativa v péči o hroby padlých vojáků protifašistické koalice na našem území. Někde se o hroby starají obecní a městské úřady, jinde úřady okresní a co je nejhorší - v některých případech jsou ponechány napospas. Dovoluji si tvrdit, že například hroby v oblasti okresu Pachmač (Ukrajina), což je bojiště z 1. světové války, nejsou v dobrém stavu. Hroby našich dědů jsou beznadějně zarostlé býlím a nikdo se o ně nestará.

Obracím se v této době na pány ministry s interpelací i proto, že se blíží půl století od konce 2. světové války a hroby vojáků protifašistické koalice na našem území nejsou všude v dobrém stavu a jak už jsem říkal, jsou zde možné i určité kompetenční spory. V řadě případů se věnuje větší péče památníkům vojáků fašistického Německa, kteří padli na frontách 2. světové války prakticky po celém světě.

Ptám se pánů ministrů, jak Česká republika, především tato tři ministerstva, budou řešit tyto otázky nejen letos, ale i koncepčně v budoucnosti.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slova se ujme pan poslanec Kraus se dvěma interpelacemi. Připraví se pan poslanec Bílý.

Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych se v následující interpelaci obrátil k ministru obrany Vilému Holáňovi. Rád bych se totiž vrátil ke svým interpelacím na ministerstvo obrany v loňském roce. Tehdejší ministr obrany Antonín Baudyš na moji interpelaci z 8. 7. 1994 uplatněné na 21. schůzi PSP ČR sice odpověděl v termínu, musím však konstatovat, že jeho odpověď mne ve své většině neuspokojila. Neuspokojily mne ani dodatky pana ministra Holáně.

Jak však bývá v této sněmovně zvykem, poslanci vládní koalice bez absolutní znalosti věci rozhodli, že s odpovědí souhlasí. Přitom se v posledních měsících nejen v denním tisku, ale i v televizi objevily znepokojující reportáže o velmi špatné finanční situaci u mnoha vojenských útvarů. Nejsou peníze na výcvik, tanky, transportéry, ale i auta mající nedostatek paliva nejen pro službu, ale především pro výcvik nováčků a průběžná cvičení posádek.

V následujících pasážích bych chtěl na zcela konkrétním případě ukázat, jak a kam asi mizí peníze ze státního rozpočtu určené pro armádu. Věřím, že tentokrát budou kolegové z koaličních poslaneckých lavic k interpelaci i odpovědi na n vnímavější.

V loňském roce jsem, mimo jiné, upozorňoval na podivné podnikatelské subjekty, které působí v současné době v naší armádě, konkrétně v Leteckých opravnách Malešice, ve zkratce LOM. Podle mých informací se v žádném případě nejedná o nějakou výjimku. Podobné podnikatelské subjekty najdete i v jiných armádních sférách.

Vrátil bych se však k případu Letecké opravny Malešice Většinu zahraničních zakázek zajišťuje pro LOM již po dva roky společnost s ručením omezeným ZENIT a jejich divize speciálních projektů LOM EX. Samozřejmě LOMEXU, jako samostatnému podnikatelskému subjektu a.s., s účastí LOM přesněji řečeno jeho managementu a společnosti s r.o. prosazoval od roku 1993 velmi razantně náčelník odboru letecké techniky generálního štábu Armády České republiky plk. Vít Ševčík.

Pan exministr Baudyš ve své odpovědi na dotaz LOMEXU uvedl, že LOMEX v právním slova smyslu nemá s ministerstvem obrany uzavřenu žádnou výhodnou či nevýhodnou smlouvu, neboť pod tímto výrazem působí v obchodních vztazích s Armádou České republiky pouze divize speciálních projektů fy ZENIT, která předložila doklady o způsobilosti poskytovat speciální služby v oblasti speciálního materiálu v souladu s příslušnou legislativou. Tolik odpověď bývalého ministra obrany.

Zde bych očekával, že v odpovědi bude uvedeno, že tato skutečnost byla zjištěna na základě šetření kontrolních orgánů. Jak jsem však mezitím zjistil, např. kontrolní oddělení velitelství letectva a protivzdušné obrany, které se v minulosti kromě jiného zabývalo i kontrolou leteckých opravárenských podniků, s největší pravděpodobností poté, co se o podnikatelské aktivity ZENIT začal zajímat, bylo rozpuštěno. Podle mých informací vypracovávali odpověď na interpelace lidé, kteří jsou více či méně zainteresováni na těchto aktivitách kolem LOM. Rád bych proto osvětlil novému panu ministru obrany, i vám, páni kolegové poslanci, jaké je skutečné poslání společnosti s r. o. ZENIT a jeho divize LOMEX, alespoň podle mých informací.

Firma ZENIT tzv. posloužila již při dělení společné federální armády na přelomu let 1992 - 1993. Tehdy bylo ze státního účtu předisponováno Leteckým opravnám Malešice asi 354 mil. korun. Ty byly vzápětí převedeny právě na ZENIT. Po dobu jednoho roku, kdy ZENIT tzv. dělil federální letectvo, ležely tyto státní peníze na účtu soukromé firmy. Na dělení armády, jak se ZENIT chlubí ve svých oficiálních propagačních materiálech, se přitom ZENIT nijak nepodílel. Vše za něj provedly v oblasti letectva Letecké opravny Malešice, jak ostatně činí jejich poslání. Tak se děje i v naprosté většině ostatních činností LOMEXU, kdy LOM zajistí veškerou fyzickou práci, pracovní síly, materiální základnu, kancelářské prostory, know-how. Armáda potom leteckou přepravu, ovšem zprostředkování a další výkony se podle již uzavřených smluv přeúčtovávají na ZENIT, s. r. o. Již třetím rokem ZENIT přes LOMEX účtuje leteckým opravnám - a tím pádem letectvu, resp. Armádě ČR vysoké částky.

Kromě toho existuje také velmi úzké personální propojení mezi managementem LOM a ZENITEM. Např. obchodní náměstek LOM pan ing. Josef Běhunčík užívá, coby služební auto, které je v evidenci firmy ZENIT. Pan náměstek, kromě toho, absolvoval několik zahraničních služebních cest na účet ZENITU, protože svoji aktivitu věnuje již převážně ve prospěch ZENITU. Pozoruhodné však je, že armáda bez jakéhokoliv zaváhání vyplácí prostřednictvím LOM zprostředkovatelské provize za činnost, ke které jsou určeny Letecké opravny a také je i uskutečňují. Tyto provize se pohybují od 2 do 5%. V konečném objemu se jedná o statisíce až milióny dolarů ročně.

V této souvislosti bych chtěl totiž upozornit, že Letecké opravny jsou navíc dva roky v ekonomické ztrátě. Byly výrazně sníženy počty pracovníků, zvýšily se však platy řídícím pracovníkům. V současnosti dochází k tichým a pomalým krokům, aby podnik přes podaný privatizační projekt spadl do klína managementu LOM, resp. firmě ZENIT. Děje se tak nejrůznějšími způsoby. Např. v loňském roce měl být zřízen speciální účet, na který mělo být uloženo 100 - 150 miliónů Kč na nákup náhradních leteckých dílů. Ukázalo se totiž, že Letecké opravny nestihnou do konce r. 1994 peníze z rozpočtu utratit a hrozilo nebezpečí, že o tuto částku bude rozpočet pro rok 1995 snížen. Protože tato akce byla příliš nebezpečná, přistoupilo společenství LOM se ZENITEM k jiné taktice. Od letoška nakupuje některé náhradní díly právě ZENIT. Resp. náhradní díly nakupuje LOM, ale vzhledem k špatné finanční situaci proplácí faktury ZENIT a tím pádem jsou jeho majetkem. ZENIT pak zpětně nabízí tyto náhradní díly LOM, ovšem již za ceny smluvní, zatímco armáda běžně proplácí Leteckým opravnám ceny na základě materiálových nákladů.

Podle mých posledních zjištění realizoval LOM již několik nákupů náhradních dílů od ZENITU, a to i přesto, že bylo možné nákup provést od jiných dodavatelů za podstatně nižší ceny. Tyto transakce však nejsou realizovány proto, že ZENIT má tyto díly na skladě a potřebuje se jich zbavit. Podle některých informací dosahují zisky ZENITU desetitisícových, statisícových i miliónových částek ne v korunách, ale v dolarech. Především jde o to, že ZENIT nemá žádné materiálové náklady, veškerou práci, jak jsem již uvedl - za něj provádí LOM a armáda.

Jinou zajímavostí, jak se projevuje prorůstání ZENITU a LOM, je to, že např. za provizi při prodeji pístových motorů do Alžírska obdržel ZENIT asi 1,2 mil. korun. Za tuto částku byly zakoupeny dva dodávkové automobily Opel, které byly zpětně pronajaty Leteckým opravnám Malešice, aby nebyla firma ZENIT příliš škodná a nevykazovala velké zisky ke zdanění.

Podle posledních informací je pravděpodobné, že privatizační projekt nynějšího vedení LOM byl doporučen jako nejlepší. Upozorňoval jsem, a to nejen já, na nepřijatelnou pozici náměstka ministra obrany pana Kalouska. Původně měl odejít s ministrem Baudyšem, ale nakonec zůstal, aby tzv. nebyla narušena transformace armády. Jakým směrem se tato transformace ubírá, vidíte sami na tomto jediném příkladu.