Poslanec Jan Bláha: Děkuji. Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, členové vlády, jedno
drobné upřesnění. Interpelace byla
přerušena na moji žádost, ale z toho důvodu,
že na minulé schůzi v době projednávání
nebyl přítomen premiér.
Co se tyká otázek dopravní politiky, musím
v úvodu konstatovat, ano, je to jedna z mála odpovědí,
kde je snaha o zpracování fundované odpovědi.
Přesto bych si dovolil vzhledem k některým
otázkám, které vznesu, žádat
o doplnění této interpelace ve smyslu následně
položených otázek.
Položil jsem 9 otázek, které se týkaly
koncepce dopravní politiky. V první otázce:
Jak do roku 2000 a konzistence s podmínkami Evropského
společenství. Jde v podstatě o to, že
v dané chvíli, kdy vláda projednává
otázky tranzitních koridorů, již vlády
sousedních států Polska, Maďarska a
dalších tyto pozice v danou chvíli realizují.
Otázka: Je zapotřebí sloučení
dopravní i finanční politiky do roku 2000,
s jakou konkrétní představou vlády.
Pokud ano, proč nepředcházela konkrétním
privatizačním zásahům např.
u drah. Jak je vnímána privatizace jako krok k vytvoření
konkurenčního prostředí a zároveň
jako krok k plnění podmínek Evropského
společenství, nejen těch, které jsme
uplatňovali v zákonu silničním i zákonu
o drahách, to znamená např. finanční
způsobilost, ale i další a nejsou obsaženy.
Tyto podmínky bohužel, pokud je mi známo, budeme
nuceni splnit. Jsou tyto kroky v souladu?
Pokud jde o otázky informačního statistického
systému, bylo sice odpovězeno v podstatě,
že jakýsi systém existuje, ale otázka
zní, jestli z tohoto pohledu otázky harmonizace
statistiky budou v projektu harmonizačních akcí.
Na to mi odpovězeno nebylo, jenom bych upozornil, že
tato statistika je ve společenství závazná
a ocitoval bych několik směrnic, které na
to poukazují. Je to první směrnice 64/389
EHS a jejích dalších 7 doplňků
a další směrnice 78/546 89 462 a 80 1117 EHS
a jejich doplňky. Proto se táži, jak dalece
bude tento projekt harmonizačních akcí realizován.
Chtěl bych se zeptat, kdy bude k dispozici ta část
transformačního projektu, který bychom mohli
uplatnit a který by se nemohl stát kritikou, zda
systém např. u Českých drah, dělení
státního podniku na menší pro event.
budoucí privatizaci, je ta cesta, která bude v Evropském
společenství a v Evropské unii akceptována.
Ptám se právě proto, že už jsem
nastínil předchozí podmínky plnění
některých norem.
Jestliže dnes hovoříme o tom, že vstupuje
do regionálních doprav soukromý kapitál,
že existuje určité břemeno např.
veřejných služeb, otázka jeho financování,
tak se chci zeptat, jestli existuje v tomto smyslu jakákoliv
síť, která by to mohla zefektivnit a, pokud
nejsou v dané chvíli vyšší územně
samosprávní celky, kdo bude dnes odpovědný
za výkon veřejných služeb, např.
právě u drah.
V další otázce jsem se ptal, a to v otázce
páté, jak dalece jedná vláda v otázce
dopravních dohod podle asociační dohody o
možných příspěvcích na
rozvoj dopravní infrastruktury v rámci sjednocení
Evropy. Vím, že v danou chvíli existuje projekt
naší vlády na možnost přidělení
50 milionů ECU na modernizaci tranzitního koridoru.
Ptám se však, pokud bude projednáván
nejen v úrovni bankovní, ale pokud bude projednáváno
i další kolo, jestli je záruka, že tato
náročná investice bude schválena,
a zároveň se ptám, jestli existuje varianta
či alternativa levnější, která
by mohla být akceptována, pokud nebude tento náročný
projekt přijat.
V další otázce - otázce 6 - omlouvám
se všem ve sněmovně, mnohdy to byly otázky
odborně zaměřené a právě
tak odborně byly vedeny odpovědi. Ptal jsem se v
tomto smyslu na zpracování pravidel hospodářské
soutěže na dopravním trhu. Samozřejmě
víme, jak už jsem citoval, že přijímáme
řadu norem, ať už se jednalo o silniční
dopravu, ať se jednalo o zadávání veřejných
zakázek i následně o zákon o drahách
a proč se v tom případě nedala řada
podmínek, o kterých jsem se už jednou zmiňoval
- ty které korespondují např. s nařízením
Rady AS č. 11 z roku 1961, 360 z roku 1962, 3626 z roku
1964 a několika dalších předpisů,
které samozřejmě upravují podmínky
pro určitou harmonizaci a proč v tomto případě
např. nebyla dána ustanovení pro případ
krize na trhu silniční dopravy do silničního
zákona a je to podle nařízení Rady
AS 3916 z roku 1990. Proč se ve všech druzích
dopravy neuplatňují ustanovení o potřebě
přiměřeného finančního
postavení dopravce, třeba daného bankovní
zárukou, aby byl připuštěn na dopravní
trh, např. podle evropských norem se jedná
v případě silniční dopravy
o částku zhruba 100 tisíc Kč na vozidlo.
Proč se zavedl v novele zákona o silniční
dopravě roční poplatek za užití
dálnic pro všechny dopravce na území
České republiky v úrovni 1000 a 2000 Kč,
když víme, že náš český
přepravce bude v zahraničí platit 210 Kč
za den. A tyto částky se budou zvyšovat.
Dále bych se chtěl zeptat, jak je zpracována
harmonizace podmínek působení tržních
sil v jednotlivých druzích dopravy. Chci se zeptat,
jestliže se hovoří o nikoliv celkové
koncepci, ale o určitých dílčích
záměrech vlády v jednotlivých druzích
dopravy, zda se domnívá vláda, že např.
oddělením podnikatelského řízení
provozu od infrastruktury se zvýší stupeň
úrovně a hlavně, zlepšení stupně
úhrady, které jsou spojené s náklady
v rámci těchto služeb. Samozřejmě
mimo služeb veřejných.
Dále bych se chtěl zeptat v poslední otázce,
jestliže jsem celou dobu hovořil o příkladech
rozdílů našich schvalovaných zákonů
a zákonů Evropského společenství,
které patrně, pokud do něj chceme vstoupit,
budeme muset plnit, jak dalece do roku 2000 chceme tento rozdíl
odbourat, tak se chci zeptat, jestli se domníváme,
že např. banka může poskytnout dráze
úvěr na 20 let, když jí řekněme
bude chybět finanční koncepce na delší
dobu než 20leté období a jestliže bude
chybět vůbec jakákoliv koncepce této
dopravní politiky na území našeho státu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
a otevírám rozpravu, do které se jako první
hlásí pan ministr Stráský. Prosím,
aby se ujal slova.
Ministr dopravy ČR Jan Stráský: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážené kolegyně
a kolegové, nemám ambice v tomto okamžiku reagování
vystihnout všechny otázky, protože mám
trošku pocit, že to bylo spíš na několikahodinovou
besedu. Předpokládám, že některé,
které jsou věcné a na které neodpovím,
mně budou předloženy písemnou formou.
Ale znovu využívám této příležitosti,
abych řekl, že kdykoliv přijdu do jakéhokoliv
klubu na volnou diskusi o otázkách, kterými
myslím nemusíme zatěžovat celou sněmovnu
pod pláštíkem interpelace. Přesto bych
si dovolil několika větami odpovědět
na některé hlavní věci.
Neustále diskutujeme v tisku i mezi sebou o tom, zda Česká
republika má nebo nemá dopravní koncepci.
Opakuji ještě jednou - dopravní koncepce jako
dokument je sepsána, vláda se k ní určitým
způsobem vyjádřila a ministerstvo dopravy
ji realizuje. A já myslím, že podstatné
pro poslance, ať koaliční nebo opoziční,
je jedině jedno, zda se tato koncepce jako text, který
je k dispozici, plní. Musím říci,
že jednotlivé akce, i ty nejcitlivější,
i ty miliardové postupné investice do infrastruktury
silniční a železniční, se skutečně
plní.
Otázka, zda banka půjčí či
nepůjčí, je otázka asi ne na interpelaci,
ale já na ni odpovídám pozitivně.
Ano, podepsali jsme už dvě smlouvy o půjčkách
bank Českým drahám na 20 let.
Otázka vyrovnání zákonů s Evropskou
unií je diskutována v této sněmovně
při každém zákonu. A opakuji základní
rozdíl, který zatím z evropských zákonů
nepřejímáme a důvod pro to nepřejímáme
právě finanční způsobilost
podnikatelů a nepřejímáme ji pro to,
že bychom tím zcela jednoznačně zamezili
možnost vstupu nových podnikatelů do našich
nových dopravních odvětví. Zde by
skutečně platila slova pana poslance, že banka
by nikomu na zajištění finanční
způsobilosti nepůjčila. Myslím, že
máme ještě několik let času,
abychom včas zvážili, kdy máme i v této
části přistoupit na pravidla Evropské
unie. Zatím děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kolega
Gross se dále hlásil do rozpravy.
Poslanec Stanislav Gross: Dámy a pánové,
budu velmi stručný. Já jako předseda
klubu České strany sociálně demokratické
vítám nabídku pana ministra a chci ho ujistit,
že v nejbližší době se dohodneme
s jeho sekretariátem, kdy by tato návštěva
byla možná s tím, že na toto jednání
si pozveme některé naše experty a věcně
o této problematice budeme debatovat.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Do rozpravy se už nikdo nehlásí. Stále
musím konstatovat, že pan poslanec považuje odpověď
za neuspokojivou. Čili rozpravu končím a
navrhuji přijmout následující usnesení.
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Jana Bláhy ve věci plnění
programového prohlášení vlády
České republiky v oblasti otázek dopravní
politiky uvedenou v tisku 1292 A. Jedná se o 121. hlasování.
Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 37, proti 54,
zdrželo se 8 poslanců.
Navrhuji přijmout následující usnesení.
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Jana Bláhy ve věci plnění
programového prohlášení vlády
České republiky v oblasti otázek dopravní
politiky uvedenou v tisku 1292. Já vás jenom poprosím,
abyste se znovu zaregistrovali. Jedná se o 122. hlasování.
Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování.
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 55, proti 30, zdrželo
se 13 poslanců.
Interpelaci kolegy Wagnera nemůžeme projednávat,
neboť zde není.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Michala Krause ve věci daňových
úniků v České republice v letech 1992
- 1994 podle sněmovního tisku.l 315. Odpověď
byla předložena jako tisk 1315 T. Její projednávání
bylo na 25. schůzi Poslanecké sněmovny přerušeno
na žádost poslance. Považuje pan poslanec odpověď
za uspokojivou?
Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, projednávání
odpovědi na minulé schůzi nebylo přerušeno
na mou žádost, ale pro nepřítomnost
pana premiéra. Jedná se o poměrně
starou věc, protože interpelace byla podána
někdy v říjnu. V každém případě
se vázala k projednávání, respektive
k plnění Programového prohlášení
vlády. Konkrétně k pasáži, ve
které vláda tvrdí, že daňové
úniky považuje za trestné činy a nebude
se s nimi smiřovat. V kontextu s tímto tvrzením
ve vládním prohlášení a s praxí
uplynulých tří let musím konstatovat,
že bohužel odpověď pana premiéra
je nevyhovující. Nevyvrací mé pochyby,
že vláda udělala skutečně všechno
pro to, aby nebyly daňové úniky nebo aby
byly minimalizovány. Navíc mně pan premiér
neodpověděl na zcela konkrétní dotazy.
Takže s odpovědí nesouhlasím.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí,
takže rozpravu končím a navrhuji přijmout
toto usnesení:
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Michala Krause ve věci daňových
úniků v České republice v letech 1992
- 1994, uvedenou v tisku 1315 T.
Jedná se o 123 hlasování.
Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 38, proti 54,
zdrželo se 7 poslanců.
Navrhuji přijmout následující usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Michala Krause ve věci daňových
úniků v České republice v letech 1992
- 1994, uvedenou v tisku 1315 T.
Jedná se o 124. hlasování.
Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 63 poslanců,
proti 26, zdrželo se 13 poslanců.
Paní kolegyně Stiborová také není
přítomna.
Pan kolega Valenta. Předseda vlády Václav
Klaus odpověděl na interpelaci poslance Josefa Valenty
ve věci udržení Letecké záchranné
služby v Havlíčkově Brodě - podle
sněmovního tisku 1373. Odpověď se předkládá
jako tisk 1373 A. Považuje pan poslanec odpověď
za uspokojivou? Ne. Děkuji a otevírám rozpravu.
Pan kolega Valenta.
Poslanec Josef Valenta: Pane předsedající,
vládo, dámy a pánové, dovoluji si
vám sdělit své stanovisko k odpovědi
pana premiéra ČR Václava Klause na mou interpelaci.
Považuji tuto odpověď za naprosto nepřijatelnou.
Tato odpověď je pouze trochu přepsané
stanovisko ministra zdravotnictví ČR Luďka
Rubáše. Nepřihlédla ani k situaci z
hlediska technického ani finančního a dalších.
Těmito hledisky je např. použití typu
vrtulníku soukromé letecké společnosti,
která bude tuto službu provádět, členitosti
terénu Vysočiny. Finanční stránka
věci je také v tom, že soukromá letecká
společnost to bude provádět o dvě
třetiny dráže, než to prováděla
dosud armáda. To znamená, že armáda
by požadovala dotaci 5 miliónů, soukromá
letecká společnost bude požadovat 15 miliónů.
Za nejhorší na celé situaci považuji prodloužení
doby zásahu Letecké záchranné služby
při provádění soukromou společností
z Jihlavy. Tato doba se prodlouží minimálně
o 10 - 15 minut, což může - aniž budu situaci
nějak dramatizovat - v takových případech,
jako jsou těžké autohavárie a podobně
ohrozit život pacienta. Je to holá skutečnost.
Když to shrnu, buduje se monopol soukromé letecké
společnosti, která navíc nemá ve své
náplni jen provozování Letecké záchranné
služby, a tato společnost dnes působí
na více místech České republiky. Nebylo
přihlédnuto ani k názorům odborníků.
Snižuje se zároveň tímto krokem jednoznačně
i kredit armády, protože provozování
Letecké záchranné služby v Havlíčkově
Brodě právě za pomoci armády bylo
vysoce kladně hodnoceno. Mrhá se penězi daňových
poplatníků. Armáda, jak již jsem uvedl,
by žádala dotaci 5 miliónů, soukromník
žádá 15.
Dále bych se ještě zeptal a upozornil bych
na jednu věc. Jak je možné, že právě
tato soukromá letecká společnost získala
již v samém zárodku smlouvu na provozování
Letecké záchranné služby až do
roku 2001, aniž by kdo čekal, jak se osvědčí
a logicky se její činnost zhodnotí. Není
to zarážející? Pokud vím, nikdo
v naší republice takovouto dlouhodobou smlouvu nemá.
Dovolím si citovat hlavu IV. článek 31 Ústavy
CR: Každý občan má právo na ochranu
zdraví. - V případě výše
uvedeném se jedná o krok zpět, kdy se včasná
lékařská péče likviduje na
úkor občanů. Dle mého - a nejen dle
mého - názoru ve prospěch soukromé
letecké společnosti. Co si myslet o závěrečné
větě odpovědi pana premiéra Václava
Klause, kterou také považuji za naprosto nepřijatelnou
a udivuje mě, že byla vůbec napsána.
Cituji: Není možné upřednostňovat
zájmy celku nad zájmy skupin či jednotlivců.
- Čili tedy zdraví těch lidí, kterým
poskytovala Letecká záchranná služba
pomoc, není nad zájmem nějaké soukromé
letecké společnosti.
Co k tomu dodat? Jistě mi dáte za pravdu, že
vláda je řídícím orgánem
státu, vzešla z demokratických voleb vůlí
většiny a její povinností je prosazovat
ve všech oblastech zájmy celku, to znamená
zdravotnictví, sociální oblast, finance a
podobně nad zájmy skupin či dokonce jednotlivců.
Vláda vzešla z demokratických voleb vůlí
svobodných občanů, je občanům
zodpovědna a vedena je premiérem. Závěr
si jistě uděláte sami. Já bych vás
jenom poprosil, abyste se zamysleli nad tím, kdybyste byli
vy nebo vaši rodinní příslušníci
v kůži těchto občanů, kdy se
jim prodlouží včasná lékařská
pomoc v případě havárií jak
jsem uvedl o.l 5 minut, jak byste se k tomu zachovali. Děkuji
vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Do rozpravy se nikdo jiný nehlásí? Prosím,
kolega Jaroš.
Poslanec Emil Jaroš: Vážený pane
předsedající, vážený předsedo
vlády, dámy a pánové, já si
nemohu nedovolit alespoň několika slovy věcně
zareagovat na tento demagogický výstup. Česká
republika má v Letecké záchranné službě
nejhustší síť po Švýcarsku
v Evropě. Žádná země nemá
tak hustou síť. Druhá poznámka: 18 km
vzdušnou čarou je Jihlava, která má
výborně fungující Leteckou záchrannou
službu. Letecká záchranná služba,
která byla provozována armádou v Havlíčkově
Brodě, pochopitelně přistávala na
vojenském letišti vzdáleném několik
kilometrů od této nemocnice. Jihlavská záchranná
služba přistává u nemocnice, de facto
v bezprostřední blízkosti areálu a
servis této nemocnice je daleko širší,
okamžitě poskytne všechny úkony, které
jsou nutné k záchraně života a ochraně
zdraví. Toto jsou věci, které musíme
vzít na vědomí. Protože udržovat
tuto záchrannou službu v Havlíčkově
Brodě je pro mě právě mrhání
státními prostředky. (Potlesk v části
sálu.)
Poslanec Josef Valenta: Protože se cítím
osloven, řekl bych, že když podle pana poslance
Jaroše byl můj výstup demagogický, tak
potom tedy těch 42 starostů a zastupitelstev jsou
zřejmě také demagogové.
Pokud jde o finance, tady to bylo jasně řečeno.
Navíc mrháním je podle mne těch 10
milionů Kč pro soukromou leteckou záchrannou
službu, které se vybuduje monopol a která časem
vytlačí i ty ostatní. Zajímavé
je, kdybyste se podíval na hustotu sítě,
jak se to buduje v jiných místech a jaké
to například bude tam na Moravě. Když
se o to budete více zajímat, možná se
více dozvíte.
Znovu podotýkám, že toto podle mého
názoru vůbec demagogické není. Kdybyste
hovořil s těmi starosty a zastupitelstvy (podpořilo
to celé zastupitelstvo v Havlíčkově
Brodě) s lidmi, kteří tam bydlí, mohli
by to všichni potvrdit. Spektrum politických stran
je větší, není to jen republikánská
strana. V zastupitelstvu je 25 zástupců a všichni
byli pro to, aby to bylo udrženo. Mimo ODS všichni považují
argumenty (mám to od nich podepsané) přinejmenším
za slabé a nesouhlasí s nimi.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slovo má
kolegyně Kadlecová.
Poslankyně Milada Kadlecová: Pokud se pan
kolega zajímá o problematiku letecké záchranné
služby, měl by vyslechnout nejen občany, ale
měl by se o tuto problematiku starat en block. Rozhodně
jsem ho neviděla na Asociaci leteckých záchranných
služeb, která proběhla před 14 dny,
ani na jednom jednání, kde se jako poslanci této
problematice věnujeme. Já mu doporučuji,
až budeme na branném a bezpečnostním
výboru probírat tuto problematiku, aby na toto jednání
přišel. Vřele ho zvu. Možná, že
pak tuto věc uvidí trochu z jiné strany.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pan kolega
Valenta se dále hlásí do rozpravy.
Poslanec Josef Valenta: Já jsem se o to zajímal
dost dobře, myslím. Pokud vím, nikdo mne
tam neposlal a nikdo ani nestál o to, abych tam byl pozván
a aby bylo slyšeno toto stanovisko. Jinak já bych
mohl zase pozvat paní poslankyni, aby přišla
na zastupitelstvo do Havlíčkova Brodu a může
si tam přečíst dopisy starostů z okolí.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nikdo se
do rozpravy nehlásí, takže ji končím
a navrhuji přijmout následující usnesení:
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Josefa Valenty ve věci udržení letecké
záchranné služby v Havlíčkově
Brodě, uvedenou v tisku 1373 A.
Jedná se o 125. hlasování. Kdo je pro? Kdo
je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 24 poslanců,
proti 52, zdrželo se 8.
Navrhuji přijmout následující usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Josefa Valenty ve věci udržení letecké
záchranné služby v Havlíčkově
Brodě, uvedenou v tisku 1373 A.
Jedná se o 126. hlasování. Kdo je pro? Kdo
je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 55 poslanců,
proti 23, zdrzelo se 11.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Michala Krause ve věci privatizace
české petrochemie - tisk 1393. Odpověď
se předkládá jako tisk 1393 A. Považuje
pan poslanec odpověď za uspokojivou?
Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, musím konstatovat,
že odpověď pana premiéra je skutečně
obsažná a je vedena v duchu odpovědět
pokud možno co nejlépe na mé otázky.
Přesto však obsahuje podle mého názoru
některé sporné body, které z mého
hlediska nemohou být chápány jako souhlas
s napsaným.
Pan premiér píše, že smlouva o privatizaci
české petrochemie důsledně vychází
z uspořádání českého
rafinérského průmyslu, které bylo
určeno usnesením vlády České
republiky č. 532 ze dne 28. září 1994
a usnesením vládní privatizační
komise č. 34. Chtěl bych konstatovat, že vláda
přijala usnesení o privatizaci české
petrochemie také v roce 1993 a mimo jiné rozhodla
o tom, že podniky budou zařazeny do kupónové
privatizace. Toto usnesení vlády je v podstatě
porušením zákona o velké privatizaci
č. 92/1991, konkrétně § 6 a 7. Zásadně
znamená, že budou ohroženy zájmy desetitisíců
DIKů, kteří do kupónové privatizace
do rafinérií investovali. Domnívám
se, že není možné takto odpověď
schválit. Myslím, že pokud by se o to zajímali
i páni kolegové z vládní koalice,
dospěli by k témuž. Doufejme.
Pan premiér dále píše, že jediným
řešením privatizace je rychlá modernizace.
Tohoto cíle mohou rafinerie dosáhnout jen za účasti
strategického partnera, který vytvoří
prostor na trhu jak v České republice, tak v okolních
zemích. Myslím, že to je argument, který
je třeba jednoznačně brát v úvahu.
Otázkou je, proč zahraniční partner
je v majoritě, i když v určitém časovém
sledu.
Na druhé straně naděje, že fúze
se zahraničními partnery vytvoří prostor
na zahraničních trzích pro české
výrobky, se již v mnoha ohledech ukázala být
jako mylná. Namátkou bych citoval otázku
Fernetu, kde se právě hovořilo také
o tom, že vstup zahraničního partnera umožní
rozšíření trhu na zahraničí.
Opak byl pravdou. Fernet se nevyváží, naopak
se dováží zahraniční. Mohl bych
hovořit o kyselce Mattoni a dalších.
Na základě nabídek strategických partnerů
byla pro exklusivní jednání vybrána
nabídka, na základě které vláda
rozhodovala. Faktem ovšem je, že tato nabídka
ve svém textu obsahuje ustanovení
(Řečník se obrací na předsedajícího
se žádostí, aby pan premiér byl přítomen.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Je zde
požadavek pana poslance, aby pan premiér byl v místnosti
při projednávání této odpovědi.
Poslanec Michal Kraus: Takže budu pokračovat.
Domnívám se, že v této smlouvě
je jednoznačně usneseno, že tato smlouva je
právně nezávazná, navíc časově
omezená. V době, kdy vláda tuto smlouvu projednávala,
již neplatila.
Majetkové ocenění rafinérií
v hodnotě 180 miliónů dolarů je podle
pana premiéra nutno chápat jako ocenění
obchodního případu, jehož součástí
jsou vedle hmotného majetku i další aktivity
jako trh, nova apod., a soubor podmínek, za kterých
byla cena stanovena. Myslím, že toto ani zdaleka nemůže
být pravda, protože jenom např. Unokal(?) v
Chemopetrolu Litvínov stál 180 miliónů
amerických dolarů. Jestliže kromě obchodního
majetku bychom měli vlastně dostat know how, trh,
atd., domnívám se, že tato cena je směšná.
Navíc je potřeba říci, že v případě
získání majority zahraniční
konsorcium vkládá vlastně peníze do
svého.
Pokud se týká majoritní účasti
české strany, je v materiálech pro jednání
vlády České republiky definováno do
dokončení modernizace rafinérského
průmyslu a dostavby ropovodu Meror. Budou tím vytvořeny,
podle pana premiéra, standardní podmínky
pro podnikání v tržním hospodaření,
které jsou běžné v průmyslově
vyspělých zemích. Chtěl bych se zeptat,
ve kterých vyspělých zemích je v rafinérském
průmyslu, v rafinérském odvětví,
majorita zahraničních podniků. Podle mého
je to zcela neobvyklé. V Evropě taková věc
neexistuje a na celém světě - pokud vím
- takový model zatím uplatnila Angola a Malajsie.
Naopak např. takový obr, jako jsou Spojené
arabské emiráty, mají rafinerie ze 100% státní.
Finanční vklad, jeho síla a modernizace -
a zejména perspektiva trhu pohonných hmot - dává
zcela reálný předpoklad prospět rafinerii
i po ztrátě naší majority. Myslím
si, že ztráta naší majority by mimo jiné
mohla znamenat snížení příjmů
do státního rozpočtu z rafinérií
v hodnotě 30 miliard korun, zdražení v celém
českém hospodářství až
o 30% a samozřejmě i ztrátu kontroly nad
významnou částí českého
segmentu.
Velice mne překvapilo, že pan ministr Dlouhý
- a on mi možná odpoví - prohlásil před
několika dny, že vláda se už nebude zabývat
privatizací petrochemie, že v podstatě nebude
rozhodovat ani on, ani privatizační komise. Chtěl
bych se tedy zeptat, kdo vlastně je majitelem současných
rafinerií a kdo jiný než vláda by o
konečném rozhodnutí měl definitivně
rozhodnout.
V každém případě - vzhledem k
tomu, že s touto odpovědí nesouhlasím,
a vzhledem k tomu, že mám vážné
obavy, nejen já, ale i spousta odborníků
z oblasti rafinérského průmyslu o budoucnost
české rafinerie - obrátil jsem se proto s
novými interpelacemi na 7 ministrů, kterým
jsem položil celkem 100 otázek. Chtěl bych
zdůraznit, že z mé strany to v žádném
případě není nějaká
nová taktika opozice, ale evidentní obava o budoucnost
a perspektivu českého průmyslu. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám rozpravu. Jako první se do ní
přihlásil ministr Dlouhý. Prosím,
aby se ujal slova.