Čtvrtek 9. února 1995

Poslanec Jan Bláha: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, členové vlády, jedno drobné upřesnění. Interpelace byla přerušena na moji žádost, ale z toho důvodu, že na minulé schůzi v době projednávání nebyl přítomen premiér.

Co se tyká otázek dopravní politiky, musím v úvodu konstatovat, ano, je to jedna z mála odpovědí, kde je snaha o zpracování fundované odpovědi. Přesto bych si dovolil vzhledem k některým otázkám, které vznesu, žádat o doplnění této interpelace ve smyslu následně položených otázek.

Položil jsem 9 otázek, které se týkaly koncepce dopravní politiky. V první otázce: Jak do roku 2000 a konzistence s podmínkami Evropského společenství. Jde v podstatě o to, že v dané chvíli, kdy vláda projednává otázky tranzitních koridorů, již vlády sousedních států Polska, Maďarska a dalších tyto pozice v danou chvíli realizují. Otázka: Je zapotřebí sloučení dopravní i finanční politiky do roku 2000, s jakou konkrétní představou vlády. Pokud ano, proč nepředcházela konkrétním privatizačním zásahům např. u drah. Jak je vnímána privatizace jako krok k vytvoření konkurenčního prostředí a zároveň jako krok k plnění podmínek Evropského společenství, nejen těch, které jsme uplatňovali v zákonu silničním i zákonu o drahách, to znamená např. finanční způsobilost, ale i další a nejsou obsaženy. Tyto podmínky bohužel, pokud je mi známo, budeme nuceni splnit. Jsou tyto kroky v souladu?

Pokud jde o otázky informačního statistického systému, bylo sice odpovězeno v podstatě, že jakýsi systém existuje, ale otázka zní, jestli z tohoto pohledu otázky harmonizace statistiky budou v projektu harmonizačních akcí. Na to mi odpovězeno nebylo, jenom bych upozornil, že tato statistika je ve společenství závazná a ocitoval bych několik směrnic, které na to poukazují. Je to první směrnice 64/389 EHS a jejích dalších 7 doplňků a další směrnice 78/546 89 462 a 80 1117 EHS a jejich doplňky. Proto se táži, jak dalece bude tento projekt harmonizačních akcí realizován.

Chtěl bych se zeptat, kdy bude k dispozici ta část transformačního projektu, který bychom mohli uplatnit a který by se nemohl stát kritikou, zda systém např. u Českých drah, dělení státního podniku na menší pro event. budoucí privatizaci, je ta cesta, která bude v Evropském společenství a v Evropské unii akceptována. Ptám se právě proto, že už jsem nastínil předchozí podmínky plnění některých norem.

Jestliže dnes hovoříme o tom, že vstupuje do regionálních doprav soukromý kapitál, že existuje určité břemeno např. veřejných služeb, otázka jeho financování, tak se chci zeptat, jestli existuje v tomto smyslu jakákoliv síť, která by to mohla zefektivnit a, pokud nejsou v dané chvíli vyšší územně samosprávní celky, kdo bude dnes odpovědný za výkon veřejných služeb, např. právě u drah.

V další otázce jsem se ptal, a to v otázce páté, jak dalece jedná vláda v otázce dopravních dohod podle asociační dohody o možných příspěvcích na rozvoj dopravní infrastruktury v rámci sjednocení Evropy. Vím, že v danou chvíli existuje projekt naší vlády na možnost přidělení 50 milionů ECU na modernizaci tranzitního koridoru. Ptám se však, pokud bude projednáván nejen v úrovni bankovní, ale pokud bude projednáváno i další kolo, jestli je záruka, že tato náročná investice bude schválena, a zároveň se ptám, jestli existuje varianta či alternativa levnější, která by mohla být akceptována, pokud nebude tento náročný projekt přijat.

V další otázce - otázce 6 - omlouvám se všem ve sněmovně, mnohdy to byly otázky odborně zaměřené a právě tak odborně byly vedeny odpovědi. Ptal jsem se v tomto smyslu na zpracování pravidel hospodářské soutěže na dopravním trhu. Samozřejmě víme, jak už jsem citoval, že přijímáme řadu norem, ať už se jednalo o silniční dopravu, ať se jednalo o zadávání veřejných zakázek i následně o zákon o drahách a proč se v tom případě nedala řada podmínek, o kterých jsem se už jednou zmiňoval - ty které korespondují např. s nařízením Rady AS č. 11 z roku 1961, 360 z roku 1962, 3626 z roku 1964 a několika dalších předpisů, které samozřejmě upravují podmínky pro určitou harmonizaci a proč v tomto případě např. nebyla dána ustanovení pro případ krize na trhu silniční dopravy do silničního zákona a je to podle nařízení Rady AS 3916 z roku 1990. Proč se ve všech druzích dopravy neuplatňují ustanovení o potřebě přiměřeného finančního postavení dopravce, třeba daného bankovní zárukou, aby byl připuštěn na dopravní trh, např. podle evropských norem se jedná v případě silniční dopravy o částku zhruba 100 tisíc Kč na vozidlo. Proč se zavedl v novele zákona o silniční dopravě roční poplatek za užití dálnic pro všechny dopravce na území České republiky v úrovni 1000 a 2000 Kč, když víme, že náš český přepravce bude v zahraničí platit 210 Kč za den. A tyto částky se budou zvyšovat.

Dále bych se chtěl zeptat, jak je zpracována harmonizace podmínek působení tržních sil v jednotlivých druzích dopravy. Chci se zeptat, jestliže se hovoří o nikoliv celkové koncepci, ale o určitých dílčích záměrech vlády v jednotlivých druzích dopravy, zda se domnívá vláda, že např. oddělením podnikatelského řízení provozu od infrastruktury se zvýší stupeň úrovně a hlavně, zlepšení stupně úhrady, které jsou spojené s náklady v rámci těchto služeb. Samozřejmě mimo služeb veřejných.

Dále bych se chtěl zeptat v poslední otázce, jestliže jsem celou dobu hovořil o příkladech rozdílů našich schvalovaných zákonů a zákonů Evropského společenství, které patrně, pokud do něj chceme vstoupit, budeme muset plnit, jak dalece do roku 2000 chceme tento rozdíl odbourat, tak se chci zeptat, jestli se domníváme, že např. banka může poskytnout dráze úvěr na 20 let, když jí řekněme bude chybět finanční koncepce na delší dobu než 20leté období a jestliže bude chybět vůbec jakákoliv koncepce této dopravní politiky na území našeho státu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji a otevírám rozpravu, do které se jako první hlásí pan ministr Stráský. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr dopravy ČR Jan Stráský: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, nemám ambice v tomto okamžiku reagování vystihnout všechny otázky, protože mám trošku pocit, že to bylo spíš na několikahodinovou besedu. Předpokládám, že některé, které jsou věcné a na které neodpovím, mně budou předloženy písemnou formou. Ale znovu využívám této příležitosti, abych řekl, že kdykoliv přijdu do jakéhokoliv klubu na volnou diskusi o otázkách, kterými myslím nemusíme zatěžovat celou sněmovnu pod pláštíkem interpelace. Přesto bych si dovolil několika větami odpovědět na některé hlavní věci.

Neustále diskutujeme v tisku i mezi sebou o tom, zda Česká republika má nebo nemá dopravní koncepci. Opakuji ještě jednou - dopravní koncepce jako dokument je sepsána, vláda se k ní určitým způsobem vyjádřila a ministerstvo dopravy ji realizuje. A já myslím, že podstatné pro poslance, ať koaliční nebo opoziční, je jedině jedno, zda se tato koncepce jako text, který je k dispozici, plní. Musím říci, že jednotlivé akce, i ty nejcitlivější, i ty miliardové postupné investice do infrastruktury silniční a železniční, se skutečně plní.

Otázka, zda banka půjčí či nepůjčí, je otázka asi ne na interpelaci, ale já na ni odpovídám pozitivně. Ano, podepsali jsme už dvě smlouvy o půjčkách bank Českým drahám na 20 let.

Otázka vyrovnání zákonů s Evropskou unií je diskutována v této sněmovně při každém zákonu. A opakuji základní rozdíl, který zatím z evropských zákonů nepřejímáme a důvod pro to nepřejímáme právě finanční způsobilost podnikatelů a nepřejímáme ji pro to, že bychom tím zcela jednoznačně zamezili možnost vstupu nových podnikatelů do našich nových dopravních odvětví. Zde by skutečně platila slova pana poslance, že banka by nikomu na zajištění finanční způsobilosti nepůjčila. Myslím, že máme ještě několik let času, abychom včas zvážili, kdy máme i v této části přistoupit na pravidla Evropské unie. Zatím děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kolega Gross se dále hlásil do rozpravy.

Poslanec Stanislav Gross: Dámy a pánové, budu velmi stručný. Já jako předseda klubu České strany sociálně demokratické vítám nabídku pana ministra a chci ho ujistit, že v nejbližší době se dohodneme s jeho sekretariátem, kdy by tato návštěva byla možná s tím, že na toto jednání si pozveme některé naše experty a věcně o této problematice budeme debatovat.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Do rozpravy se už nikdo nehlásí. Stále musím konstatovat, že pan poslanec považuje odpověď za neuspokojivou. Čili rozpravu končím a navrhuji přijmout následující usnesení.

Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jana Bláhy ve věci plnění programového prohlášení vlády České republiky v oblasti otázek dopravní politiky uvedenou v tisku 1292 A. Jedná se o 121. hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 37, proti 54, zdrželo se 8 poslanců.

Navrhuji přijmout následující usnesení.

Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jana Bláhy ve věci plnění programového prohlášení vlády České republiky v oblasti otázek dopravní politiky uvedenou v tisku 1292. Já vás jenom poprosím, abyste se znovu zaregistrovali. Jedná se o 122. hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování.

Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 55, proti 30, zdrželo se 13 poslanců.

Interpelaci kolegy Wagnera nemůžeme projednávat, neboť zde není.

Předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslance Michala Krause ve věci daňových úniků v České republice v letech 1992 - 1994 podle sněmovního tisku.l 315. Odpověď byla předložena jako tisk 1315 T. Její projednávání bylo na 25. schůzi Poslanecké sněmovny přerušeno na žádost poslance. Považuje pan poslanec odpověď za uspokojivou?

Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, projednávání odpovědi na minulé schůzi nebylo přerušeno na mou žádost, ale pro nepřítomnost pana premiéra. Jedná se o poměrně starou věc, protože interpelace byla podána někdy v říjnu. V každém případě se vázala k projednávání, respektive k plnění Programového prohlášení vlády. Konkrétně k pasáži, ve které vláda tvrdí, že daňové úniky považuje za trestné činy a nebude se s nimi smiřovat. V kontextu s tímto tvrzením ve vládním prohlášení a s praxí uplynulých tří let musím konstatovat, že bohužel odpověď pana premiéra je nevyhovující. Nevyvrací mé pochyby, že vláda udělala skutečně všechno pro to, aby nebyly daňové úniky nebo aby byly minimalizovány. Navíc mně pan premiér neodpověděl na zcela konkrétní dotazy. Takže s odpovědí nesouhlasím.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Otevírám rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí, takže rozpravu končím a navrhuji přijmout toto usnesení:

Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Michala Krause ve věci daňových úniků v České republice v letech 1992 - 1994, uvedenou v tisku 1315 T.

Jedná se o 123 hlasování.

Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 38, proti 54, zdrželo se 7 poslanců.

Navrhuji přijmout následující usnesení:

Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Michala Krause ve věci daňových úniků v České republice v letech 1992 - 1994, uvedenou v tisku 1315 T.

Jedná se o 124. hlasování.

Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 63 poslanců, proti 26, zdrželo se 13 poslanců.

Paní kolegyně Stiborová také není přítomna.

Pan kolega Valenta. Předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslance Josefa Valenty ve věci udržení Letecké záchranné služby v Havlíčkově Brodě - podle sněmovního tisku 1373. Odpověď se předkládá jako tisk 1373 A. Považuje pan poslanec odpověď za uspokojivou? Ne. Děkuji a otevírám rozpravu. Pan kolega Valenta.

Poslanec Josef Valenta: Pane předsedající, vládo, dámy a pánové, dovoluji si vám sdělit své stanovisko k odpovědi pana premiéra ČR Václava Klause na mou interpelaci. Považuji tuto odpověď za naprosto nepřijatelnou. Tato odpověď je pouze trochu přepsané stanovisko ministra zdravotnictví ČR Luďka Rubáše. Nepřihlédla ani k situaci z hlediska technického ani finančního a dalších. Těmito hledisky je např. použití typu vrtulníku soukromé letecké společnosti, která bude tuto službu provádět, členitosti terénu Vysočiny. Finanční stránka věci je také v tom, že soukromá letecká společnost to bude provádět o dvě třetiny dráže, než to prováděla dosud armáda. To znamená, že armáda by požadovala dotaci 5 miliónů, soukromá letecká společnost bude požadovat 15 miliónů.

Za nejhorší na celé situaci považuji prodloužení doby zásahu Letecké záchranné služby při provádění soukromou společností z Jihlavy. Tato doba se prodlouží minimálně o 10 - 15 minut, což může - aniž budu situaci nějak dramatizovat - v takových případech, jako jsou těžké autohavárie a podobně ohrozit život pacienta. Je to holá skutečnost.

Když to shrnu, buduje se monopol soukromé letecké společnosti, která navíc nemá ve své náplni jen provozování Letecké záchranné služby, a tato společnost dnes působí na více místech České republiky. Nebylo přihlédnuto ani k názorům odborníků. Snižuje se zároveň tímto krokem jednoznačně i kredit armády, protože provozování Letecké záchranné služby v Havlíčkově Brodě právě za pomoci armády bylo vysoce kladně hodnoceno. Mrhá se penězi daňových poplatníků. Armáda, jak již jsem uvedl, by žádala dotaci 5 miliónů, soukromník žádá 15.

Dále bych se ještě zeptal a upozornil bych na jednu věc. Jak je možné, že právě tato soukromá letecká společnost získala již v samém zárodku smlouvu na provozování Letecké záchranné služby až do roku 2001, aniž by kdo čekal, jak se osvědčí a logicky se její činnost zhodnotí. Není to zarážející? Pokud vím, nikdo v naší republice takovouto dlouhodobou smlouvu nemá.

Dovolím si citovat hlavu IV. článek 31 Ústavy CR: Každý občan má právo na ochranu zdraví. - V případě výše uvedeném se jedná o krok zpět, kdy se včasná lékařská péče likviduje na úkor občanů. Dle mého - a nejen dle mého - názoru ve prospěch soukromé letecké společnosti. Co si myslet o závěrečné větě odpovědi pana premiéra Václava Klause, kterou také považuji za naprosto nepřijatelnou a udivuje mě, že byla vůbec napsána. Cituji: Není možné upřednostňovat zájmy celku nad zájmy skupin či jednotlivců. - Čili tedy zdraví těch lidí, kterým poskytovala Letecká záchranná služba pomoc, není nad zájmem nějaké soukromé letecké společnosti.

Co k tomu dodat? Jistě mi dáte za pravdu, že vláda je řídícím orgánem státu, vzešla z demokratických voleb vůlí většiny a její povinností je prosazovat ve všech oblastech zájmy celku, to znamená zdravotnictví, sociální oblast, finance a podobně nad zájmy skupin či dokonce jednotlivců. Vláda vzešla z demokratických voleb vůlí svobodných občanů, je občanům zodpovědna a vedena je premiérem. Závěr si jistě uděláte sami. Já bych vás jenom poprosil, abyste se zamysleli nad tím, kdybyste byli vy nebo vaši rodinní příslušníci v kůži těchto občanů, kdy se jim prodlouží včasná lékařská pomoc v případě havárií jak jsem uvedl o.l 5 minut, jak byste se k tomu zachovali. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Do rozpravy se nikdo jiný nehlásí? Prosím, kolega Jaroš.

Poslanec Emil Jaroš: Vážený pane předsedající, vážený předsedo vlády, dámy a pánové, já si nemohu nedovolit alespoň několika slovy věcně zareagovat na tento demagogický výstup. Česká republika má v Letecké záchranné službě nejhustší síť po Švýcarsku v Evropě. Žádná země nemá tak hustou síť. Druhá poznámka: 18 km vzdušnou čarou je Jihlava, která má výborně fungující Leteckou záchrannou službu. Letecká záchranná služba, která byla provozována armádou v Havlíčkově Brodě, pochopitelně přistávala na vojenském letišti vzdáleném několik kilometrů od této nemocnice. Jihlavská záchranná služba přistává u nemocnice, de facto v bezprostřední blízkosti areálu a servis této nemocnice je daleko širší, okamžitě poskytne všechny úkony, které jsou nutné k záchraně života a ochraně zdraví. Toto jsou věci, které musíme vzít na vědomí. Protože udržovat tuto záchrannou službu v Havlíčkově Brodě je pro mě právě mrhání státními prostředky. (Potlesk v části sálu.)

Poslanec Josef Valenta: Protože se cítím osloven, řekl bych, že když podle pana poslance Jaroše byl můj výstup demagogický, tak potom tedy těch 42 starostů a zastupitelstev jsou zřejmě také demagogové.

Pokud jde o finance, tady to bylo jasně řečeno. Navíc mrháním je podle mne těch 10 milionů Kč pro soukromou leteckou záchrannou službu, které se vybuduje monopol a která časem vytlačí i ty ostatní. Zajímavé je, kdybyste se podíval na hustotu sítě, jak se to buduje v jiných místech a jaké to například bude tam na Moravě. Když se o to budete více zajímat, možná se více dozvíte.

Znovu podotýkám, že toto podle mého názoru vůbec demagogické není. Kdybyste hovořil s těmi starosty a zastupitelstvy (podpořilo to celé zastupitelstvo v Havlíčkově Brodě) s lidmi, kteří tam bydlí, mohli by to všichni potvrdit. Spektrum politických stran je větší, není to jen republikánská strana. V zastupitelstvu je 25 zástupců a všichni byli pro to, aby to bylo udrženo. Mimo ODS všichni považují argumenty (mám to od nich podepsané) přinejmenším za slabé a nesouhlasí s nimi.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slovo má kolegyně Kadlecová.

Poslankyně Milada Kadlecová: Pokud se pan kolega zajímá o problematiku letecké záchranné služby, měl by vyslechnout nejen občany, ale měl by se o tuto problematiku starat en block. Rozhodně jsem ho neviděla na Asociaci leteckých záchranných služeb, která proběhla před 14 dny, ani na jednom jednání, kde se jako poslanci této problematice věnujeme. Já mu doporučuji, až budeme na branném a bezpečnostním výboru probírat tuto problematiku, aby na toto jednání přišel. Vřele ho zvu. Možná, že pak tuto věc uvidí trochu z jiné strany.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pan kolega Valenta se dále hlásí do rozpravy.

Poslanec Josef Valenta: Já jsem se o to zajímal dost dobře, myslím. Pokud vím, nikdo mne tam neposlal a nikdo ani nestál o to, abych tam byl pozván a aby bylo slyšeno toto stanovisko. Jinak já bych mohl zase pozvat paní poslankyni, aby přišla na zastupitelstvo do Havlíčkova Brodu a může si tam přečíst dopisy starostů z okolí.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nikdo se do rozpravy nehlásí, takže ji končím a navrhuji přijmout následující usnesení:

Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Josefa Valenty ve věci udržení letecké záchranné služby v Havlíčkově Brodě, uvedenou v tisku 1373 A.

Jedná se o 125. hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 24 poslanců, proti 52, zdrželo se 8.

Navrhuji přijmout následující usnesení:

Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Josefa Valenty ve věci udržení letecké záchranné služby v Havlíčkově Brodě, uvedenou v tisku 1373 A.

Jedná se o 126. hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 55 poslanců, proti 23, zdrzelo se 11.

Předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslance Michala Krause ve věci privatizace české petrochemie - tisk 1393. Odpověď se předkládá jako tisk 1393 A. Považuje pan poslanec odpověď za uspokojivou?

Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, musím konstatovat, že odpověď pana premiéra je skutečně obsažná a je vedena v duchu odpovědět pokud možno co nejlépe na mé otázky. Přesto však obsahuje podle mého názoru některé sporné body, které z mého hlediska nemohou být chápány jako souhlas s napsaným.

Pan premiér píše, že smlouva o privatizaci české petrochemie důsledně vychází z uspořádání českého rafinérského průmyslu, které bylo určeno usnesením vlády České republiky č. 532 ze dne 28. září 1994 a usnesením vládní privatizační komise č. 34. Chtěl bych konstatovat, že vláda přijala usnesení o privatizaci české petrochemie také v roce 1993 a mimo jiné rozhodla o tom, že podniky budou zařazeny do kupónové privatizace. Toto usnesení vlády je v podstatě porušením zákona o velké privatizaci č. 92/1991, konkrétně § 6 a 7. Zásadně znamená, že budou ohroženy zájmy desetitisíců DIKů, kteří do kupónové privatizace do rafinérií investovali. Domnívám se, že není možné takto odpověď schválit. Myslím, že pokud by se o to zajímali i páni kolegové z vládní koalice, dospěli by k témuž. Doufejme.

Pan premiér dále píše, že jediným řešením privatizace je rychlá modernizace. Tohoto cíle mohou rafinerie dosáhnout jen za účasti strategického partnera, který vytvoří prostor na trhu jak v České republice, tak v okolních zemích. Myslím, že to je argument, který je třeba jednoznačně brát v úvahu. Otázkou je, proč zahraniční partner je v majoritě, i když v určitém časovém sledu.

Na druhé straně naděje, že fúze se zahraničními partnery vytvoří prostor na zahraničních trzích pro české výrobky, se již v mnoha ohledech ukázala být jako mylná. Namátkou bych citoval otázku Fernetu, kde se právě hovořilo také o tom, že vstup zahraničního partnera umožní rozšíření trhu na zahraničí. Opak byl pravdou. Fernet se nevyváží, naopak se dováží zahraniční. Mohl bych hovořit o kyselce Mattoni a dalších.

Na základě nabídek strategických partnerů byla pro exklusivní jednání vybrána nabídka, na základě které vláda rozhodovala. Faktem ovšem je, že tato nabídka ve svém textu obsahuje ustanovení

(Řečník se obrací na předsedajícího se žádostí, aby pan premiér byl přítomen.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Je zde požadavek pana poslance, aby pan premiér byl v místnosti při projednávání této odpovědi.

Poslanec Michal Kraus: Takže budu pokračovat. Domnívám se, že v této smlouvě je jednoznačně usneseno, že tato smlouva je právně nezávazná, navíc časově omezená. V době, kdy vláda tuto smlouvu projednávala, již neplatila.

Majetkové ocenění rafinérií v hodnotě 180 miliónů dolarů je podle pana premiéra nutno chápat jako ocenění obchodního případu, jehož součástí jsou vedle hmotného majetku i další aktivity jako trh, nova apod., a soubor podmínek, za kterých byla cena stanovena. Myslím, že toto ani zdaleka nemůže být pravda, protože jenom např. Unokal(?) v Chemopetrolu Litvínov stál 180 miliónů amerických dolarů. Jestliže kromě obchodního majetku bychom měli vlastně dostat know how, trh, atd., domnívám se, že tato cena je směšná. Navíc je potřeba říci, že v případě získání majority zahraniční konsorcium vkládá vlastně peníze do svého.

Pokud se týká majoritní účasti české strany, je v materiálech pro jednání vlády České republiky definováno do dokončení modernizace rafinérského průmyslu a dostavby ropovodu Meror. Budou tím vytvořeny, podle pana premiéra, standardní podmínky pro podnikání v tržním hospodaření, které jsou běžné v průmyslově vyspělých zemích. Chtěl bych se zeptat, ve kterých vyspělých zemích je v rafinérském průmyslu, v rafinérském odvětví, majorita zahraničních podniků. Podle mého je to zcela neobvyklé. V Evropě taková věc neexistuje a na celém světě - pokud vím - takový model zatím uplatnila Angola a Malajsie. Naopak např. takový obr, jako jsou Spojené arabské emiráty, mají rafinerie ze 100% státní.

Finanční vklad, jeho síla a modernizace - a zejména perspektiva trhu pohonných hmot - dává zcela reálný předpoklad prospět rafinerii i po ztrátě naší majority. Myslím si, že ztráta naší majority by mimo jiné mohla znamenat snížení příjmů do státního rozpočtu z rafinérií v hodnotě 30 miliard korun, zdražení v celém českém hospodářství až o 30% a samozřejmě i ztrátu kontroly nad významnou částí českého segmentu.

Velice mne překvapilo, že pan ministr Dlouhý - a on mi možná odpoví - prohlásil před několika dny, že vláda se už nebude zabývat privatizací petrochemie, že v podstatě nebude rozhodovat ani on, ani privatizační komise. Chtěl bych se tedy zeptat, kdo vlastně je majitelem současných rafinerií a kdo jiný než vláda by o konečném rozhodnutí měl definitivně rozhodnout.

V každém případě - vzhledem k tomu, že s touto odpovědí nesouhlasím, a vzhledem k tomu, že mám vážné obavy, nejen já, ale i spousta odborníků z oblasti rafinérského průmyslu o budoucnost české rafinerie - obrátil jsem se proto s novými interpelacemi na 7 ministrů, kterým jsem položil celkem 100 otázek. Chtěl bych zdůraznit, že z mé strany to v žádném případě není nějaká nová taktika opozice, ale evidentní obava o budoucnost a perspektivu českého průmyslu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Otevírám rozpravu. Jako první se do ní přihlásil ministr Dlouhý. Prosím, aby se ujal slova.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP