Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych krátce zareagoval na slova pana poslance Krause s tím, že jsem rád, že alespoň některé části odpovědi pana premiéra pan poslanec Kraus považuje za odpovídající, přičemž nemohu pominout skutečnost, že mi vskutku zaslal na mé ministerstvo 90 otázek týkajících se tohoto tématu. Očekávám, že budeme mít ještě možnost vyměnit si zde názory na tento problém.

Chtěl bych zdůraznit především jednu věc a začnu od konce. Nejsem si vědom toho, že bych prohlásil něco v tom smyslu, že by se vláda či nějaký jiný zodpovědný orgán do budoucna neměly smlouvami, o kterých se v současné době jedná, zabývat. Pokud se něco takového objevilo ve sdělovacích prostředcích - a musím říci, že ani z monitorů si toho nejsem vědom - musím konstatovat, že nic takového jsem neprohlásil a jsem připraven říkat, že to byla špatná interpelace. Je samozřejmé, že smlouvy takovéhoto druhu budou vládě předloženy minimálně k posouzení.

To, že potřebujeme strategického partnera pro toto odvětví, je zjevné. Myslím si, že není zcela pravda, když pan poslanec hovoří o tom, že by spolupráce se strategickým partnerem i v této oblasti jednoznačně znamenala nemožnost přístupu na trhy. Pan poslanec ví, a víme všichni z diskusí, že jsme obklopeni celou řadou rafinérií - v polském Plocku, v německé Loině, v Ingolstadtu, v Bratislavě ve Slovnaftu, hned vedle u Vídně ve Schwechatu. Samozřejmě, že trh je velmi napjatý. Hrozilo nebezpečí opačné, že na naše trhy budou tvrdě vstupovat, pokud se naše petrochemie a především rafinérský průmysl rychle nepohnou z místa kupředu, tito konkurenti. Jsem přesvědčen, že spojení se silným strategickým partnerem vlastně bude trh globalizovat ve smyslu, že budeme schopni konkurovat jak na domácím, tak z geografického hlediska přijatelném sousedním, zahraničním trhu.

Chtěl bych ujistit rovněž, že smlouvy, o kterých se v současné době jedná, ale i celý proces privatizace a institucionálních změn - pan poslanec se na tyto věci táže ve své další interpelaci, budou plně konzistentní se stávajícími zákony i s postupem privatizace.

Z tohoto hlediska mohu odpovědět i na poznámku týkající se právní nezávaznosti, případně neplatnosti nabídky IOC. To byla závazná nabídka, která sloužila k tomu, aby se vláda mohla rozhodnout o základních směrech jednání. Je samozřejmé, že nyní dojednáváme jak rámcovou smlouvu, tak i z toho vyplývající konkrétní smlouvy, které budou mít odpovídající úroveň právní závaznosti.

Co se týče majority, především chci citovat i z interpelace pana premiéra, kde zdůrazňujeme uchování majority české strany v následujících letech na úrovni 51%. Je to diskutováno na straně 3 dole v odpovědi pana premiéra i na straně 4, kde na konci odstavce 2 se hovoří, že za konstantu je možno považovat podíl 49% IOC na majetku rafinerií.

Myslím si, vážený pane poslanče, že musíme respektovat váš názor na tuto odpověď, ale chci se přihlásit k tomu, že jsme připraveni detailně odpovědět na všechny další otázky, které jste ve své interpelaci vznesl. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím, kolega Kraus.

Poslanec Michal Kraus: Chtěl bych zůstat striktně v rámci odpovědi pana premiéra Klause, se kterou - jak jsem říkal - zásadně nesouhlasím. Chtěl bych ale reagovat na slova pana ministra.

V pondělí 6. února přinesly některé deníky informaci, že výsledky jednání s mezinárodními rafinérskými společnostmi podle ministra Dlouhého nebude schvalovat ani vláda, ani vládní privatizační komise. Jednoznačně se už vyjádřily, jak uvedl ministr. Samozřejmě mě to velmi překvapilo, protože jsem si říkal, že takováto nezodpovědná slova se k panu ministru nehodí. Nicméně zatím je nikdo nedementoval. Proto mne velmi udivilo, že by se skutečně vláda tím nezabývala. Pokud věci budou uvedeny na pravou míru, samozřejmě s tím souhlasím.

Domnívám se, že nyní je třeba uzavřít tuto interpelaci, která v zásadě skutečně nevyvrátila mé obavy. Pokud se budeme bavit o interpelacích dalších, budeme se o nich bavit na příštím zasedání. Nyní navrhuji, abychom s touto odpovědí vyjádřili nesouhlas, protože neodpovídá plně na všechny dotazy tak, abych s ní mohl souhlasit.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy se již nikdo nehlásí, rozpravu končím. Navrhuji přijmout následující usnesení.

Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Michala Krause ve věci privatizace české petrochemie, uvedenou v tisku č. 1393 A.

Prosím vás, abyste se znovu zaregistrovali, budeme hlasovat. Jedná se o 127. hlasování.

Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 37, proti 51, 3 poslanci se zdrželi.

Navrhuji přijmout následující usnesení.

Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Michala Krause ve věci privatizace české petrochemie, uvedenou v tisku č. 1393 A.

Jedná se o 128. hlasování.

Kdo je pro, kdo je proti, kdo se zdržel hlasování.

Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 54, proti 32, zdrželo se 5 poslanců.

Předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslance Michala Krause ve věci dodatku smlouvy o společném podniku Škoda - Volkswagen, tisk č. 1394. Odpověď se předkládá jako tisk 1394 A. Považuje pan poslanec odpověď za uspokojivou?

Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, musím bohužel konstatovat, že tato odpověď mě vůbec neuspokojila, nejen proto, že některé věci, které jsou citovány, jsou nepřesné, ale dokonce si dovoluji tvrdit, že v některých pasážích je zcela nepravdivá.

Konkrétně. V odpovědi se hovoří o smlouvě s Volkswagenem z roku 1991 a o dodatku text navazující na dohodu z roku 1991 neměl být na přání Volkswagenu zveřejněn. Myslím, že je to velmi zvláštní, že dokument byl tajný pouze v České republice. Alespoň to vyplývá z některých relací zahraničních rozhlasů jako např. Svobodné Evropy nebo Radia Londýn. Nevím, proč zrovna v jenom ČR musela být tato smlouva a její dodatek tajný, protože se domnívám, že to minimálně neprospívalo důvěře občanů v tuto smlouvu.

Zásadní nesouhlas musím vyslovit s tvrzením, že důvodem postoupení majoritního podílu automobilové akciové společnosti Škoda-Volkswagen nebyly investiční záměry, ale získání zodpovědného ekonomického a obchodně zkušeného vedení automobilky pro podnikání v systému tržního hospodářství. Toto zcela evidentně není pravda, protože Volkswagen výběrové řízení vyhrál právě a díky svým nabídkám na investiční záměry, které byly nejvyšší, navrhovaly daleko nejvyšší rozvoj automobilky, díky tomu vlastně tento projekt byl vybrán. Faktem je, že se de facto postupem času z něho ztratilo téměř všechno.

Pan premiér také uvádí, že ekonomické rozbory, které doložil Volkswagen, ukazují, že by se Škoda dostala do ekonomických problémů. Nechci polemizovat s tím, jestli by se Škoda do problémů dostala či ne, jenom mě udivuje, že tyto rozbory prováděl právě Volkswagen. Je opravdu velmi podivné, proč takovéto rozbory nedělaly např. nestranné auditorské firmy, které podle mého mají renomé minimálně stejně vysoké jako Volkswagen a rozhodně by takovýto audit byl naprosto nezávislý, nestranný a objektivní.

Pan premiér hovoří, že musí odmítnout mé tvrzení o nekompetentním uplatňováním majority české strany v minulém období.

Chtěl bych se tedy zeptat, jak bylo možné uplatňovat majoritu české strany, když v představenstvu společnosti byli tři zástupci Volkswagenu a dva zástupci české strany. Pokud se týká ochrany subdodavatelů, byla tato otázka mnohokrát projednávána. Chtěl bych pouze říci, že u některých subdodavatelů to vypadalo tak, že byl prováděn audit, který prováděla nezávislá firma, český výrobek byl hodnocen jako dobrý; po auditu Volkswagenu byl vyřazen jako nevyhovující, konkrétně to byly např. skla.

Pro uplatnění českých výrobků na vyspělých trzích se jeví dosud realizované kroky jako věcně správné. Chtěl bych se tedy zeptat, jak s tím dokumentuje návrh pana Piecha na zrušení dodavatelské sítě české automobilky v Německu. Myslím, že tento přístup anebo tento návrh svědčí o pravém opaku.

Pan premiér v závěru říká, že odpověď bude dostačující pro objasnění postupu. Myslím, že pro objasnění postupu dostačující skutečně je, avšak zásadně nevyvrátila mé pochybnosti, že rozhodnutí vlády ČR byla pro další rozvoj automobilky v Mladé Boleslavi optimální. Z tohoto důvodu nemohu s odpovědí souhlasit.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Otevírám rozpravu, do které se přihlásil pan ministr Vladimír Dlouhý. Prosím ho, aby se ujal slova.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych rovněž i v tomto případě krátce zareagoval. Pane poslanče, pokud jsem v předcházející odpovědi vyjádřil své uspokojení nad tím, že alespoň některé části jste považoval za přijatelné v odpovědi pana premiéra myslím, že vaše poznámky k této odpovědi mě přesvědčily o snaze, řeknu, vystupovat za každou cenu.

Začnu s těmi jednotlivými body. Za prvé. Není pravda, že dohoda o nezveřejnění platí pouze na území České republiky. Ani Škoda Mladá Boleslav ani česká vláda ani koncern Volkswagen oficiálně nezveřejnily tyto dokumenty, v žádném okamžiku a v žádném rozsahu. Na druhé straně vy stejně víte, pane poslanče, jako já, že sdělovací prostředky v České republice, musím říci, že v menší míře v Německu, protože tam tento problém nebyl na takové úrovni zájmu sdělovacích prostředků, že sdělovací prostředky v podstatě získaly veškeré zásadní informace o těchto dohodách. Není ale pravda, že by dohoda o nezveřejnění byla platná pouze na území ČR. Co se týče majority a vašeho názoru, že původně byla vybrána firma Volkswagen výlučně a pouze jen pro investiční záměry, to myslím, že není pravda, i když nemohu zde toto tvrdit se stoprocentním přesvědčením, protože v té době jsem nebyl členem vlády ani žádné komise, která posuzovala tyto skutečnosti. Nezapírám však, že výše investičního záměru, ale nejenom jeho výše, ale i struktura, časový plán a všechno co s tím souviselo, bylo velmi důležitým aspektem, který byl posuzován při konečném výběru, jak známo, mezi firmou Volkswagen a firmou Renault.

Není pravda, že toto bylo základním kriteriem, podle kterého se hodnotily i veškeré další skutečnosti. Musím konstatovat, že naopak v tomto byla původní smlouva pro českou stranu méně výhodná, vágní, ne dobře definovaná. Neposkytovala dostatečnou právní základnu české straně pro to, aby mohla původní investiční záměry v plné míře vymáhat. O to šlo v celém jednání o dodatku, ve vůbec prosazení myšlenky dodatku, vždyť ani to nebylo snadné, a vy to víte. l vlastní jednání potom vedlo k tomu, že byla snaha vymahatelnost investičních záměrů zpevnit. Navíc, nechci se tady do těch úvah pouštět, platí i další ekonomická kriteria, kde se musí hodnotit především změněné podmínky mezi rokem 1991, 1993, 1994.

Co se týče rozborů o celkovém ekonomickém stavu Škody, a. a. s., pak myslím, že audity byly k dispozici a jsou ve vedení Škodovky uloženy.

Uplatňování majority české strany. Složení představenstva jsme zdědili v takové podobě, v jaké bylo.

Chtěl bych však říci, že od poloviny roku 1993 česká vláda jednoznačně a velmi razantně na všech úrovních, kde k tomu měla možnost, uplatňovala majoritu.

Co se týče subdodavatelů, zde jsem (i vzhledem k šumu) neporozuměl vašim slovům, ale myslím si, že jednoznačně bojujeme za subdodavatele. Jednoznačně jsme to prosadili i do dodatku, kde jsou tyto věci uvedeny; na druhé straně tady nejde jenom o to, jednoznačně bránit naše subdodavatele. Musíme být schopni respektovat jejich schopnost, oni musí být schopni zvýšit efektivnost, konkurenceschopnost, snižovat náklady.

Co se týče obchodních záležitostí, zde bych chtěl konstatovat, že jednoznačně se teď zabýváme především touto otázkou. Na zasedání dozorčí rady 9. března jsme připraveni, rozeslali jsme i písemné žádosti v tomto směru, vyslechnout velmi podrobné úvahy o tom, jakým způsobem je budována obchodní síť, a to nejenom v Evropě, kde se neodvážím hodnotit, jak by měla být organizována optimálně obchodní síť v Německu, ale především se snažím zhodnotit zkušenosti, které mám ze svých cest po Středním východě, zemích Perského zálivu, některých zemí jihovýchodní Asie apod. V tomto směru věnujeme otázce maximální pozornost. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Do rozpravy se dále hlásí kolega Kraus.

Poslanec Michal Kraus: Chtěl bych jen konstatovat, že tím, že pan ministr přiznal, že něco na mých slovech je, vyvrací jeho první větu, že se snažím vystupovat za každou cenu.

Především bych chtěl říci, že informace o tom, že v zahraničí smlouva mezi českou vládou a Volkswagenem ve věci Škodovky nebyla tajná, odvysílaly takové stanice, jako např. Svobodná Evropa.

Znovu to opakuji. Nevím, zda Svobodná Evropa v této věci lže nebo ne. V každém případě já netvrdím, že to tak skutečně bylo, jenom se nad tím pozastavuji.

Myslím, že o tom, jak skutečně dopadne další rozvoj Škodovky rozhodnou konkrétní léta. Možná, až se k tomu za dva roky vrátíme, zjistíme, kdo měl či neměl pravdu.

V každém případě, z důvodů, o kterých jsem se předtím zmínil, s odpovědí nesouhlasím.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy se již nikdo nehlásí. Rozpravu končím a navrhuji přijmout následující usnesení:

Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Michala Krause ve věci dodatku smlouvy o společném podniku Škoda-Volkswagen, uvedenou v tisku 1394 A.

Jedná se o 129. hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh nebyl přijat, pro hlasovalo 33, proti 50, zdrželo se 5 poslanců.

Navrhuji přijmout následující usnesení:

Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Michala Krause ve věci dodatku smlouvy o společném podniku Škoda-Volkswagen, uvedenou v tisku 1394 A.

Jedná se o 130. hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh byl přijat, pro hlasovalo 56, proti 31, zdrželi se 3 poslanci.

Předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslance Michala Krause ve věci privatizace s.p. KEMA Skalná, tisk 1400. Odpověď se předkládá jako tisk 1400 A. Ptám se pana poslance, zda považuje odpověď za uspokojivou.

Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, odpověď pana premiéra na tuto interpelaci ve věci privatizace s. p. KEMA Skalná je odpověď v zásadě vyhovující. Obsahuje však v sobě jeden vážný rozpor, který mne vede k tomu, abych panu premiérovi položil doplňující dotaz. V případě, že jej bude schopen zodpovědět on nebo pan ministr Skalický přímo v rámci rozpravy k této interpelaci, mohli bychom interpelaci tak nebo onak uzavřít dnes. Pokud by potřebovali k odpovědi určitý čas, dovolil bych si sněmovnu požádat o eventuální přerušení projednávané odpovědi do příští schůze.

V čem tedy spočívá onen rozpor. V úvodu odpovědi mi pan premiér sděluje, že o způsobu transformace majetku s. p. KEMA Skalná nebylo dosud, tedy více než po 2,5 letech jednání, s definitivní platností rozhodnuto. V závěru odpovědi vsak pan premiér hovoří o transformaci majetku formou přímého prodeje určenému zájemci jako o jediném způsobu privatizace s. p. KEMA.

Navíc disponuji informacemi, že ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci údajně uvažuje o možnosti provedení další změny a vyhlášení veřejné soutěže na prodej podniku. Chtěl bych tedy vědět, zda vláda ví vůbec, jak, kdy provede opakovaně odkládanou privatizaci s. p. KEMA Skalná a zda má vůbec zájem o to, aby privatizace proběhla v souladu s ekonomickými a podnikatelskými zájmy České republiky, jak pan premiér hovoří ve svém odst. č. 4.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy se přihlásil předseda vlády Václav Klaus.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Myslím, že jsem panu poslanci rozuměl a mám pocit, že jde o zbytečné chytání se za slovo. V prvním odstavci své odpovědi říkám, že nebylo definitivně rozhodnuto, tzn., že není třeba být neklidný. Uváděl jsem argumenty, které k tomu máme. Na závěr jsem řekl, že na to máme institut zvaný vládní privatizační komise. Zakončil jsem větou, že osobně budu trvat na mimořádně zodpovědném vyhodnocení variant přímého prodeje se zvláštním přihlédnutím k ekonomickým i podnikatelským záměrům České republiky. Prostě nebylo rozhodnuto definitivně, a přislíbil jsem, že na to budu osobně dohlížet, protože sdílím vás názor na tuto surovinu, její specifický význam apod.

Jaký je rozpor nebo jaký je protimluv v této mé odpovědi, nemohu pochopit.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy se hlásí kolega Kraus.

Poslanec Michal Kraus: Možná vám trochu pomohu, pane premiére. Ono v zásadě skutečně jde o slovíčko. Kdyby v prvním odstavci bylo, že nebylo rozhodnuto o privatizaci, pochopil bych váš názor. Ale protože se hovoří, že nebylo rozhodnuto o způsobu, pak tedy chápu, že ještě nebylo rozhodnuto o tom, jestli veřejná soutěž, přímý prodej atd.

Pokud to mám chápat tak, jak jste říkal vy, pak mi nezbývá než s odpovědí souhlasit - pokud tomu tak skutečně je. Jestli to mám chápat, že tedy vlastně způsoben berete to, komu nebo jak bude podnik v privatizaci v přímém prodeji vydán. V tomto případě, pokud to tak skutečně je, bych navrhl, abychom s odpovědí souhlasili.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy se hlásí ministr Skalický.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Jiří Skalický: Pane místopředsedo, vážená sněmovno, jsem rád, že se podařilo interpretační problém v dialogu pan poslanec Kraus - pan premiér Klaus vyřešit. Chci využít rozpravy k tomuto bodu spíše k tomu, abych poskytl některé nové informace o vývoji tohoto případu.

Na základě skutečnosti, že stanovisko komise ministerstva privatizace, vedené panem náměstkem Jurečkou, a stanovisko zakladatelského resortu, totiž ministerstva průmyslu a obchodu, tato stanoviska byla rozporná, rozhodl jsem se předložit podrobnou analýzu této záležitosti do vládní privatizační komise. Během tohoto jednání především se španělským zájemcem o firmu došlo k tomu, že španělská firma podstatně změnila svoji původní nabídku v tom smyslu, že dnes podle mého soudu je výrazně horší, co se týče schopnosti přijmout na sebe určité závazky stran těžby, ale i exportu jak jílů, tak sklářských písků. Z tohoto důvodu moje komise ministerská v nedávných dnech přehodnotila svoje stanovisko a domnívá se, že španělskou nabídku je nutno odmítnout.

Z toho ovsem plyne i určitá nová otevřená situace k tomu, jakým způsobem tento státní podnik privatizovat. Toto řešení v těchto dnech připravujeme.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Kolega Kraus. Mohu se to pokusit vyřešit? Prosím.

Poslanec Michal Kraus: Tomu tedy opravdu nerozumím, protože pan ministr Skalický v podstatě potvrdil mé výhrady, které jsem k odpovědi měl, že skutečně o způsobu ještě definitivně rozhodnuto nebylo a vlastně i připustil možnost, že může být i jiný způsob privatizace než přímý prodej. Potom je to v rozporu s tím, co říká pan premiér Klaus. Je potřeba se dohodnout, pánové. Jinak s odpovědí samozřejmě nemohu souhlasit, protože v sobě skutečně rozpor obsahuje.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Rozuměl jsem tomu tak, že pan premiér řekl, že není rozhodnuto - je to bod 4.

Poslanec Michal Kraus: Bod 4 říká, že bude privatizován přímým prodejem. Je to tak? Je to tam napsáno? Samozřejmě, že to tam je napsáno.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Posouzení obou variant bude.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Jiří Skalický: Nezlobte se, považuji to za naprosto věcně neodůvodněné bazírování na nějaké formulaci. Z textu pana premiéra jasně plyne, že jsou předložené dva privatizační projekty na privatizaci s. p. KEMA Skalná. Oba dva tyto projekty navrhují přímý prodej. A bod 4 říká, že posouzení těchto dvou variant přímého prodeje bude předmětem jednání. Stačí to?

Samozřejmě, že vládní privatizační komisi nebo vládě České republiky nic nebrání v tom, aby přijala rozhodnutí o privatizaci, které bude odlišné od obou předložených variant přímého prodeje. To je zcela jasné a srozumitelné.

Poslanec Michal Kraus: To byla přesně ta otázka, kterou jsem na pana premiéra směřoval. Pan premiér mi odpověděl, že jiná varianta než přímý prodej nepřipadá v úvahu. Proto jsem se ptal a jestliže tady pan ministr Skalický říká, že připadá v úvahu jiná varianta, pak s odpovědí nemohu souhlasit.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Berte mou odpověď jako odpověď.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Není-li tomu tak, rozpravu končím. Poprosím, abyste se znovu zaregistrovali, budeme hlasovat. Navrhuji přijmout následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Michala Krause ve věci státního podniku KEMA Skalná uvedenou v tisku 1400 A." (Předseda vlády Klaus: řekl do mikrofonu, že souhlasí.) Teď řekl, že nesouhlasí.

Jedná se o 131. hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 33, proti 54, zdrželo se 7.

Dovolte mi navrhnout následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Michala Krause ve věci privatizace státního podniku KEMA Skalná uvedenou v tisku 1400 A."

Jedná se o 132. hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 59, proti 27, zdrželo se 7 poslanců.

Předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslance Ladislava Bodyho ve věci rasismu, xenofobie a dalších projevů intolerance vůči občanům tmavé pleti - tisk 1409. Odpověď se předkládá jako tisk 1409 D. Považuje pan poslanec odpověď za uspokojivou?