Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Ladislav Body: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, už z obsahu nebo z počtu listů odpovědi pana premiéra vidíte, a já sám jsem přesvědčen, že pan premiér se touto otázkou i mojí interpelací důsledně zabýval. Já bych se chtěl vrátit k odpovědi na interpelaci z května 1994 a podtrhl bych jednu větu, kde pan premiér zdůrazňuje: "Musím říci, že tyto problémy sleduji a trápí mne stejně jako vás." Naprosto souhlasím. Dále mne pan premiér v této odpovědi ujišťuje, že zmiňované projevy rasismu, xenofobie a netolerance vůči různým skupinám našich občanů znepokojují vládu neméně než vás. To jen potvrzuje, že vláda se zajímá o tyto problémy.

Nesouhlasím s jedním odstavcem této odpovědi, totiž s tím, že v demokratickém a právním státě bohužel neexistuje snadné a jednoduché řešení podobných negativních společenských jevů, které mají často velmi komplikované a komplexní příčiny. Já se naopak, pane premiére, domnívám, že existuje nejjednodušší způsob řešení, to je totiž plně využívat naší Ústavy, která tyto negativní jevy by měla postihovat a postihuje, i náš trestní řád, ve kterém jsou uvedeny paragrafy a zákony, které toto umožňují jednoduchým způsobem postihovat. Nedomnívám se, že v demokracii, byť ta naše ještě třeba není tak ustálená jako v jiných demokratických státech, nejsou prvky nebo páky, které by mohly postihovat tyto problémy.

Trochu odbočím k případu, který se udál před několika dny v Rakousku, vražda čtyř německých Rómů, která se odehrála v jižním Rakousku. Tamní vláda, justice, prokuratura, policie, okamžitě burcovaly celou rakousko u veřejnost, daly do pohotovosti všechny ozbrojené síly až po složky policie a armády, které hledají pachatele. Já věřím, že tito pachatelé budou nalezeni a postiženi.

Rozdíl je v tom, že u nás nikoho nemusíme honit a hledat, pachatelé jsou známi a přesto nejsou postihováni podle platných zákonů, které jsou v trestním řádu. Domnívám se, že i v naší demokracii jsou určité páky a prostředky, jak toto postihovat.

Jinak s tou odpovědí, pane premiére, souhlasím, protože jsou tam fakta, o kterých se nemusíme přesvědčovat, že všechno u nás je v pořádku, sám to připouštíte, že skutečně u nás asi není všechno v pořádku, nicméně nesouhlasím s tou pasáží, že v demokracii neexistují jednoduchá řešení pro postih negativních jevů. Já se domnívám, že ano.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji a otvírám rozpravu. Nikdo se do rozpravy nehlásí, rozpravu končím a navrhuji přijmout následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Ladislava Bodyho ve věci rasismu, xenofobie a dalších projevů intolerance vůči občanům tmavé barvy pleti uvedenou v tisku 1409 D."

Jedná se o 133. hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 73, proti 2, zdrželo se 36.

Předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslankyně Květoslavy Čelišové ve věci prošetření správnosti rozhodnutí komise Fondu národního majetku ze dne 4. 11. 1993 o stanovení pořadí účastníků veřejné soutěže vyhlášené na státním podniku Chemofarma v Ústí nad Labem - tisk 1409. Odpověď se předkládá jako tisk 1409 E. Považuje paní poslankyně odpověď za uspokojivou?

Poslankyně Květoslava Čelišová: Dovolím si, pane předsedající, něco k tomu doplnit. Panu premiérovi bych chtěla za obsažnou odpověď poděkovat. Pokud se jednalo o moji interpelaci ve věci problematiky privatizace Chemofarmy, chtěla bych zdůraznit, že mi šlo od samého začátku o věcné řešení problému, zejména z hlediska zachování tuzemské výroby zdravotních potřeb cenově dostupných a samozřejmě o zachování zaměstnanosti. V neposlední řadě jsem se zajímala o to, kdo zaplatí dluh firmy Tronic Fondu národního majetku.

V tisku se objevily články snažící se celou záležitost zpolitizovat a stranící konkurenční firmě Humalab, aniž by si věci přímo v Chemofarmě ověřili. Jak jsem už uvedla, od samého začátku mi šlo o věcné řešení, aniž bych chtěla komukoli z těchto konkurenčních firem stranit. Proto jsem se rozhodla ověřit si některé věci přímo na místě. Zde se shoduji s odpovědí pana premiéra. Přes závažné problémy, které vyplynuly pro nabyvatele z nedostatků při předání majetku, byl v podniku zvýšen objem výroby a rozšířen sortiment výrobků. Podnik se v roce 1994 ekonomicky stabilizoval, za období leden až listopad 1994 vytvořila společnost Chemofarma Tronic zisk 19,65 mil. Kč, výroba vzrostla na 242,3 mil. Kč. Společnost Tronic uvedla hospodaření Chemofarmy do objektivně lepšího stavu, než v jakém bylo před privatizací. Na rozdíl od jiných neplatičů, kteří většinou s Fondem národního majetku nekomunikují a hospodaří s majetkem ve svůj prospěch, Tronic pravidelně fond informoval o krocích v řízení podniku i o krocích v uhrazení zbytku kupní ceny s perspektivou uhrazení.

Z těchto důvodů, ať již fond rozhodne jakkoli, hlavně ať rozhoduje rychle, myslím, že nejradikálnější postup, tj. odstoupení od kupní smlouvy, by v daném okamžiku nebyl nejvhodnější.

Na závěr mi dovolte říci následující. Skutečnosti, které pan předseda vlády ve své odpovědí uvedl, korespondují naprosto s tím, co jsem si sama ověřila. Z těchto důvodů, byť jsem do posledních okamžiků byla rozhodnuta jít za tím, kdo uhradí částky Fondu národního majetku a byť asi zklamu své kolegy, kteří cekali jinou moji odpověď, chci říci sněmovně, že s odpovědí pana premiéra souhlasím.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji a otevírám rozpravu. Nikdo se do ni nehlásí, takže ji končím a navrhuji přijmout následující usnesení:

Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslankyně Květoslavy Čelišové ve věci prošetření správnosti rozhodnutí komise Fondu národního majetku ze dne 4. 11. 1993 o stanovení pořadí účastníků veřejné soutěže, vyhlášené ve státním podniku Chemofarma v Ústí nad Labem, uvedenou v tisku 1409 E. Jedná se o 134. hlasování.

Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 70, proti 1, nezdržel se nikdo.

Paní kolegyně Stiborová ani pan kolega Wagner tu nejsou. To jsou dvě poslední odpovědi na pana předsedu vlády, takže je nyní projednávat nemůžeme.

Dámy a pánové, nyní je 13 hodin. Dovoluji si vás upozornit na několik organizačních věcí. Třetí kolo volby člena Rady CTK bude zahájeno neprodleně. Lístky se budou vydávat do 13.20 hodin. Současně vyhlašuji polední přestávku.

Ještě ale několik organizačních věcí. Pan kolega Kubiš má náhradní kartu číslo 8. Abyste se mohli trochu připravit na odpoledne, dovolte mi rekapitulovat. Polední přestávku vyhlašuji do 14.30 hodin, kdy proběhne celá řada jednání orgánů. Pokračovat budeme v přerušeném bodu Odpovědi. Ještě máme před sebou 53 odpovědí. Pak budeme postupovat podle schváleného programu.

Ministr Ruml však požádal, aby bod 29, a to Program sociální prevence a prevence kriminality následoval ihned po ukončení přerušeného bodu Odpovědi členů vlády na interpelace, takže po skončení bodu 25 budeme pokračovat v bodu 29, pak se vrátíme k přerušenému bodu 8 a pak budeme pokračovat v dalších bodech, tzn. 28, 30, 31, 32 podle schváleného programu.

Ještě informace kolegy Vlacha.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Nejen informace. Dovolil bych si požádat pana předsedajícího, aby zvážil 14.30 hodin, protože se chtějí sejít některé kluby. Budou volby a sejdou se také některé skupiny Meziparlamentní unie. Velmi bych se přimlouval za to, aby přestávka byla do 15 hodin, aby se všechno stihlo.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vyhlašuji přestávku do 15.00 hodin.

(Jednání přerušeno ve 13.05 hodin.)

(Jednání zahájeno v 15.08 hodin.)

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, budeme pokračovat ve schváleném pořadu schůze. Já bych prosil zástupce ověřovatelů pana poslance Roberta Koláře, aby nás informoval o výsledcích hlasování v třetím kole volby člena Rady České tiskové kanceláře. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Robert Kolář: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil s výsledkem tajného hlasování při volbě člena rady ČTK. Jedná se o první volbu, třetí kolo. K volbě bylo ověřovateli převzato 200 hlasovacích lístků, z toho bylo vydáno 77 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 72 platných lístků, a 4 neplatné lístky. Jeden hlasovací lístek nebyl odevzdán. Pro navržené kandidáty byly hlasy odevzdány takto. Pro pana Pavla Augustu bylo odevzdáno 55 platných hlasů, pro pana Petra Dejmala bylo odevzdáno 12 platných hlasů. Do funkce člena rady ČTK byl zvolen pan Pavel Augusta. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji za tuto zprávu - konstatuji, že členem Rady CTK byl zvolen v třetím kole první volby pan Pavel Augusta. Tímto konstatováním též uzavírám tento bod naší schůze. Dále budeme pokračovat v přerušeném bodu, kterým jsou

Pan místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux odpověděl na interpelaci poslankyně Petry Buzkové ve věci hospodaření se státním majetkem tisk 710. Paní poslankyně není přítomná, nebudeme se interpelací zabývat, jak je zvykem.

Pan místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux odpověděl na interpelaci paní poslankyně Hany Orgoníkové. Ani paní Hanu Orgoníkovou nevidím. Musím konstatovat, že tím jsme vyčerpali odpovědi na místopředsedu vlády a pana ministra zemědělství pana Josefa Luxe tímto krátkým způsobem. Místopředseda vlády Jan Kalvoda odpověděl na interpelaci pana poslance Vratislava Votavy - pan poslanec je přítomen - ve věci postoje České vlády k materiálu helsinské komise kongresu Spojených států amerických, který se tyká stavu lidských práv a demokracie v ČR tisk 2409. Odpověď se předkládá jako tisk 1409 G. Považuje pan poslanec odpověď za uspokojivou? Prosím, pane poslanče, k řečništi.

Poslanec Vratislav Votava: Já spojím tu odpověď co navazuje na pana ministra zahraničních věcí Zieleniece, protože to byla společná interpelace.

Vážený pane místopředsedo vlády, vážený pane ministře zahraničních věcí, nebudu zastírat svůj pocit zklamání ze způsobu, jaký jste zvolili pro své odpovědi na mou interpelaci. Problém se nezmenší tím, že se obchází, přehlíží, ignoruje. Jde o problém obrazu ČR v zahraničí. A ten je v zemi, která ústy svého bývalého prezidenta Jamese Cartera vyhlásila, že její závazek vůči právu musí být absolutní, horší, než oficiální česká politika tvrdí. Ve vaší odpovědi se vyhýbáte oba některým položkám, které kongresová zpráva výslovně kritizuje.

Jedná se o lustrační zákon a o zákon o protiprávnosti komunistického režimu, který tato sněmovna přijala 9. července 1993 i celý přístup zvládnutí dědictví minulosti. Rovněž se nevyjadřujete k částem zprávy, které se kriticky vyjadřují o pasážích trestního zákona, které nadále udržují tresty za hanobení republiky a jejích představitelů, tedy onen nechvalně známý zločin urážky majestátu.

Pokud jde o vaše stanovisko k dalším otázkám, které materiál helsinské komise zmiňuje, ani to nemohu pokládat za uspokojivé. Redukuje se pouze na pasivní apologii status quo. Úroveň uvedených odpovědí obou interpelovaných členů vlády utvrdila mne i celý náš klub v přesvědčení, že je třeba aktivně prosazovat průnik dalších dimenzí občanských a lidských práv do českého ústavního systému, že iniciativa poslaneckého klubu KSČM ke změně platné české ústavy má svůj hluboký smysl, protože zákonodárství našeho státu má v této oblasti značné mezery.

Ty se ostatně projevují i v české zahraniční politice, o které jsem mluvil v interpelacích, které jsem dal dnes dopoledne.

Shrnuji-li závěrem svůj názor na předložené odpovědi na mou interpelaci, jsou i tyto odpovědi potvrzením mého názoru, že někteří ministři pokládají interpelace za takovou záležitost, která ji nestojí za to, aby se jí hlouběji věnovali, protože kontrolní funkci parlamentu neberou vážně. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Hlásí se místopředseda vlády pan Jan Kalvoda. Uděluji mu slovo.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já jsem trochu na rozpacích, protože reakce pana poslance Votavy byla zřejmě na několik interpelací en bloc. Nicméně předmětem jednání je interpelace na mne, nikoli ve věcech, o kterých mluvil pan poslanec Votava, pokud se nemýlím, ale interpelace ve věci souladu naší právní úpravy nabývání a pozbývání státního občanství s Ústavou či s mezinárodními akty. Tak jsem aspoň já rozuměl pořadí tohoto bodu. Pokud pan poslanec řekne, že se vyjadřoval k jiné interpelaci, tak opustím bez dalších slov toto místo.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Já bych ještě znovu zopakoval, že jsem oznámil, že projednáváme odpověď na interpelaci předloženou jako tisk 1409 G.

Poslanec Vratislav Votava: Já jsem se ptal postoje české vlády k materiálu helsinské komise Kongresu Spojených států amerických, který se týká stavu lidských práv a demokratizace v České republice. Nikoli jen na ten jeden dílčí problém, který byl ve vaší odpovědi myslím vysvětlen uspokojivě. Ale jiné odpovědi tam nebyly.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Děkuji. Já jsem ze stenozáznamu vašeho vystoupení ve sněmovně usoudil, že předmětem mé odpovědi musí být otázka právní úpravy nabývání a pozbývání občanství. Plním to. co jsem slíbil a bez dalšího odcházím. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Otevírám rozpravu k tomuto bodu.

Do rozpravy se nikdo nehlásí. Rozpravu končím. Pan poslanec nesouhlasí s odpovědí. Budeme hlasovat o tomto návrhu usnesení:

Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí místopředsedy vlády Jana Kalvody na interpelaci poslance Vratislava Votavy ve věci postoje české vlády k materiálu helsinské komise Kongresu Spojených států amerických, který se týká stavu lidských práv a demokratizace v České republice, uvedenou v tisku 1409 G.

Než dám hlasovat, stav ve sněmovně mě nutí, abych vás odhlásil a poprosil o novou prezentaci. Děkuji vám. Budeme hlasovat o usnesení, které jsem před chvílí přečetl. Kdo podpoří tento návrh usnesení, ať to dá najevo v hlasování v č. 135, které jsem právě zahájil.

Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování?

Návrh usnesení nebyl přijat poměrem hlasů 24 pro, 29 proti, 13 poslanců se zdrželo hlasování a 7 nehlasovalo.

Nezbývá než přijmout usnesení opačné:

Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí místopředsedy vlády Jana Kalvody na interpelaci poslance Vratislava Votavy ve věci postoje české vlády k materiálu helsinské komise Kongresu Spojených států amerických, který se týká stavu lidských práv a demokratizace v České republice, uvedenou v tisku 1409 G.

Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, ať to dá najevo v hlasování č. 136.

Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.

Návrh usnesení byl přijat poměrem hlasů 41 pro, 18 proti, 13 se zdrželo hlasování, nehlasovalo 5 poslanců.

Tím jsme vyčerpali odpovědi pana místopředsedy vlády Jana Kalvody.

Pan místopředseda vlády a ministr financí pan Kočárník odpověděl na interpelaci pana poslance Jiřího Drápely, (ano, pan poslanec je přítomen) ve věci vybudování Domova exulantů v Praze, tisk 1225. Odpověď byla předložena jako tisk 1225 A, její projednávání bylo na 25. schůzi PSP přerušeno pro nepřítomnost pana poslance. A já se ptám pana poslance, zda považuje odpověď za uspokojivou (Ne.) Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jiří Drápela: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, je mi líto, ale nemohu souhlasit s vaší odpovědí na mou interpelaci v záležitosti podpory žádosti našeho exilu o vybudování Domova exulantů v Praze. Na první pohled má sice vaše stanovisko logickou vazbu a argumentaci, nicméně je v přímém rozporu s usnesením vlády ČSFR č. 375/92, týkající se zásad politiky vlády ČSFR vůči krajanům, neboť v důvodové zprávě těchto zásad v odstavci 3 se říká:

"Politika vůči krajanům bude i nadále financována prostřednictvím zdrojů určených pro realizaci zahraniční politiky. Zásady však také umožňují, aby federální vláda podpořila významné projekty nestátních subjektů, které pomáhají naplnit její politiku vůči krajanům z dodatečných prostředků státního rozpočtu federace."

Chápu, že federace je pryč, ale převzali jsme zákony a z toho důvodu se na vás obracím ještě jednou s prosbou a žádostí o zařazení žádosti našeho exilu na společné financování Domova exulantů do programu vlády, neboť naši krajané v exilu před svým odchodem z vlasti do emigrace zaplatili do pokladny důchodového zabezpečení vysoké finanční částky. Proto se domnívám, že vstřícnost vlády ČR v této záležitosti by byla pouze malou satisfakcí na jejich pohledávky.

Věřím, pane ministře, že mé argumenty zvážíte a vezmete je za své. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Nikdo se do rozpravy nehlásí, rozpravu uzavírám a končím.

Pan poslanec nepovažuje odpověď za uspokojivou. Přijmeme tedy následující usnesení: Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí místopředsedy vlády a ministra financí pana Kočárníka na interpelaci poslance Jiřího Drápely ve věci vybudování Domova exulantů v Praze, uvedenou v tisku 1225 A.

Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, ať to dá najevo hlasováním č. 137, právě zahájeném. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.

Návrh usnesení nebyl přijat poměrem hlasů 33 pro, 25 proti, 10 poslanců se zdrželo hlasování.

Je třeba rozhodnout o opačném usnesení. Přečtu: Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí místopředsedy vlády a ministra financí pana Kočárníka na interpelaci Jiřího Drápely ve věci vybudování Domova exulantů v Praze, uvedenou v tisku 1225 A.

Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení - hlasování č. 138 kdo je tedy pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.

Ani tento návrh usnesení nebyl přijat, když pro něj hlasovalo 35 poslanců, 22 proti, 14 se zdrželo hlasování a nehlasovalo 19.

Místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník odpověděl na interpelaci poslance Miroslava Čapka, (pan poslanec je přítomen) ve věci postupu našich orgánů vůči cizím státním příslušníkům, kteří porušili zákony a další předpisy České republiky v tisku 1282. Odpověď byla předložena jako tisk 1282 B. Její projednávání bylo na 25. schůzi PSP přerušeno pro nepřítomnost pana poslance. A já se ptám pana poslance, zda považuje odpověď za uspokojivou.

Než se pan poslanec vyjádří, všechny vás odhlásím a poprosím o novou prezentaci. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Miroslav Čapek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já jsem interpeloval čtyři členy vlády. S odpovědí pana ministra Rumla a pana ministra financí Kočárníka jsem spokojen, jsou zde drobné názorové neshody, ale to je věcí názoru. Problematika, která byla v této interpelaci obsažena, se však tykala také otázky přípravy smlouvy o právní pomoci mezi ČR a SRN. Dovolím si ocitovat z odpovědi ministra spravedlnosti pana doktora Nováka, týkající se této problematiky. V této interpelaci uvádí:

"Po sjednocení obou německých států v roce 1991 Spolková republika nepřevzala závazky ze smlouvy o právní pomoci mezi bývalou ČSSR a bývalou NDR. Takto vzniklý stav byl modifikován v dubnu 1992 společným protokolem o českoněmeckých rozhovorech ke zlepšení spolupráce v oblasti vzájemných vztahů, právní pomoci, konaných na Federálním ministerstvu zahraničních věcí v Praze. Zde bylo sice konstatováno, že obě strany nepovažují zatím za nezbytné uzavřít dvoustrannou smlouvu, avšak narůstající četnost vzájemných kontaktů, jejich složitost po rozdělení ČSFR záhy ukázaly, že bude třeba dvoustranné smlouvy uzavřít, a to nejen ve věcech občanských, ale i trestních, se zahrnutím oblastí vzájemného uznávání soudních rozhodnutí i předávání trestního řízení, které nejsou předmětem mnohostranných Haagských a Štrasburských úmluv, jimiž jsou oba státy členem."

Potřebné podklady byly připraveny již pro mou plánovanou návštěvu u spolkového ministerstva spravedlnosti v Bonnu na podzim roku 1993, která se však neuskutečnila pro zaneprázdnění paní spolkové ministryně spravedlnosti. Další pozvání ze SRN už nedošlo. Můj nový pokus navázat bilaterální kontakt s paní ministryní u příležitosti konference ministrů spravedlnosti a vnitra v září 1994 v Berlíně byl rovněž bezvýsledný. Plánovaná jednání měla být sondáží zájmu SRN zahájením příslušných expertních jednání tak, jak to předpokládá mezinárodní právo. Protože německá strana nereagovala, přikročil jsem v současné době k prozkoumání jejího stanoviska diplomatickou cestou. To se jedná o odpověď z 18. listopadu 1994. Úplně v jiném duchu však hovoří odpověď ministra zahraničních věcí pana Zielience, týkající se této problematiky, kde se uvádí:

Ke druhé otázce ohledně sjednání smluv o právní pomoci mezi ČR a SRN považuji za účelné v úvodu uvést, že otázka sjednávání uvedených smluv náleží do působnosti Ministerstva spravedlnosti ČR, které je vnitrostátním gestorem všech smluv v oblasti právní pomoci. Ministerstvo zahraničních věcí v rámci své působnosti pouze koordinuje a zabezpečuje přípravu sjednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních smluv.

Z uvedeného důvodu pak s ním musí být projednána příprava a sjednání každé mezinárodní smlouvy. Mému úřadu není známo, že by ministerstvo spravedlnosti zahájilo jednání s německou stranou o sjednání dvoustranných smluv o právní pomoci ve věcech občansko-právních či trestně právních. Odpověď ministra zahraničí je pozdějšího data než odpověď ministra spravedlnosti, a to ze 24. 11. 1994. Pomíjím samozřejmě velmi úzkou časovou návaznost. Mám za to, že odpověď ministra spravedlnosti a ministra zahraničí je v naprostém rozporu, protože jeden tvrdí A a druhý tvrdí B.

Z tohoto důvodu, abych nemusel žádat Poslaneckou sněmovnu, aby přijímala usnesení o tom, že nesouhlasím s odpovědí na tuto interpelaci, navrhuji přerušení projednávání tohoto bodu této interpelace do příští schůze tak, aby oba členové vlády na základě mého vystoupení mohli doplnit údaje a podrobnosti týkající se připravené nebo připravované a sjednávané smlouvy o právní pomoci mezi ČR a SRN, protože podle mého názoru se stále více ukazuje nezbytná a naléhavá nutnost, aby mezi oběma státy tato smlouva existovala.

Já to ještě jednou zopakuji, pane ministře, tam se jedná o to, že ve vaší odpovědi uvádíte, že jste zahájil diplomatická jednání na práci nebo na sondáži týkající se této smlouvy.

Pan ministr zahraničních věcí odpovídá, že mu není vůbec nic známo o tom, že by ministerstvo spravedlnosti nějakou takovou aktivitu vyvíjelo. Zde je jasný rozpor. Proto žádám o jeho vysvětlení.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Hlásí se pan ministr spravedlnosti Novák. Uděluji mu slovo. Poté rozhodneme o procedurálním návrhu pana poslance Čapka.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák: Nebráním se tomu, abychom přerušili projednávání tohoto bodu, ale mám pocit, že si trochu hrajeme se slovíčky. My jsme nezahájili jednání se Spolkovou republikou Německo, protože jsme k tomu zatím neměli příležitost, protože jsem se nesetkal se spolkovou ministryní spravedlností. To je celý problém. Myslím, že ve stejném duchu hovoří ministr zahraničních věcí, když říká, "Není mi nic známo o tom, že by ministerstvo spravedlnosti zahájilo jednání s německou stranou". Má samozřejmě pravdu. Máme oba pravdu. Jednání prostě dosud zahájeno nebylo.

Ať sněmovna rozhodne o přerušení bodu, ale já si myslím, že toto přerušení nic nového nepřinese. Osobně si myslím, že by bylo spíše vhodnější rozhodnout o tom, zda tato interpelace je přijímána sněmovnou nebo není.

Poslanec Miroslav Čapek: S ohledem na problematiku si myslím, že by bylo účinnější požádat o přerušení projednávání této interpelace. Členové vlády mohou odpověď doplnit o podrobnosti a aktuální stav a potom bude pro mne mnohem snadnější, když budu moci říci, že s odpovědí na interpelaci souhlasím, než říkat v této chvíli, že nesouhlasím.