Úterý 14. března 1995

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru zahraničí Josefu Zielencovi za jeho výklad a oznamuji, že se nyní ujme slova předseda zahraničního výboru pan poslanec Jiří Payne. Uvedený sněmovní tisk projednal totiž pouze zahraniční výbor. Pan poslanec Payne nás seznámí s výsledkem projednávání.

Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, zahraniční výbor projednal na své schůzi 26. ledna tento vládní návrh smlouvy a doporučil Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem. Snad jen poznámka pro vaši informaci.

V tomto dokumentu dochází k tomu, že propůjčujeme určité výsady, které jinak náleží diplomatům; v přiměřené míře také pracovníkům některých orgánů Rady Evropy, pokud se budou vyskytovat na území, které je pod naší jurisdikcí. To je zhruba smysl předložených dokumentů.

Doporučuji vám tento text ke schválení. Poslanecká sněmovna by měla přijmout usnesení, které by mělo následující znění:

Poslanecká sněmovna souhlasí se Všeobecnou dohodou o výsadách a imunitách Rady Evropy, přijatou v Paříži dne 2. září 1949 a s Protokoly ke Všeobecné dohodě č. 1, 2, 4 a 5. Děkuji, pane předsedo.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Jiřímu Paynovi. Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Nemám písemné přihlášky. Táži se, zda se někdo hlásí do rozpravy z místa. Nevidím žádnou přihlášku, rozpravu proto uzavírám. Táži se ministra zahraničí pana Zielence, zda si přeje v rámci práva na závěrečné slovo ještě něco podotknout. Není tomu tak, bylo řečeno vše. Ani pan poslanec Payne jako předseda zahraničního výboru nemá přání pronést ještě několik slov.

Proto přistoupíme k hlasování o usnesení. Je součástí sněmovního tisku. Připomenu vám je přečtením:

Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky souhlasí se Všeobecnou dohodou o výsadách a imunitách Rady Evropy, přijatou v Paříži dne 2. září 1949 a Protokoly ke Všeobecné dohodě č. 1, 2, 4 a 5.

Jde o 21. hlasování na této schůzi. Kdo souhlasí s předloženým návrhem usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Ze 144 přítomných bylo 132 pro, jeden proti, nikdo se nezdržel, 11 poslankyň a poslanců nehlasovalo. Usnesení bylo přijato a bod byl projednán. Děkuji panu ministrovi zahraničních věcí Josefu Zielencovi i předsedovi zahraničního výboru panu Jiřímu Paynovi.

Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, pan prezident mi sdělil, že jeho pracovní program mu neumožňuje setrvat dále na našem jednání. Rád bych jménem nás všech poděkoval panu prezidentovi za jeho projev a rozloučil se s ním.

(Za zvuku fanfár prezident České republiky Václav Havel odchází.)

Přistupuji k bodu čtvrtému schváleného pořadu 29. schůze. Je to

IV.

Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu české republiky k vyslovení souhlasu Úmluva OSN o námořní přepravě zboží z roku 1978, podepsaná dne 6. 3. 1978 v New Yorku

Předložený vládní návrh Úmluvy OSN jste obdrželi jako sněmovní tisk 1381. Odůvodní ho sněmovně ministr průmyslu a obchodu pan Vladimír Dlouhý. Prosím ho, aby se ujal slova.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové. Z pověření vlády před vás předstupuji s odůvodněním návrhu Úmluvy OSN o námořní přepravě zboží z roku 1978, která byla podepsána dne 6. 3. 1979 v New Yorku vedoucím Stálé komise tehdejší ČSSR při OSN.

Sukcese České republiky do podpisu této Úmluvy je potvrzena dopisem generálního tajemníka OSN ze 14. 12. 1993.

Návrh na ratifikaci Úmluvy se předkládá na základě podnětu komise OSN pro mezinárodní obchodní právo, která jako autor textu Úmluvy na svém 26. plenárním zasedání v červenci 1993 vyzvala signatáře Úmluvy i ostatní státy, aby se stali smluvními stranami této Úmluvy.

Text Úmluvy byl sjednán na konferenci zmocněnců vlád členských států OSN, svolané generálním tajemníkem OSN do Hamburku v roce 1978. Úmluva vstoupila v platnost v souladu s ustanovením jejího čl. 30, jeden rok po uložení 20. listiny o ratifikaci, tedy dne 1. 11. 1992.

Již při projednávání textu Úmluvy se projevil střet protichůdných zájmů, tj. států poskytujících služby v námořní přepravě, které mají zájem na zachování dosavadního stavu a států, které jsou na tuto službu odkázány a podporují úpravu novou. Tyto tendence se odrazily v poměrně dlouhém procesu ratifikace i ve struktuře členských států Úmluvy.

Sjednáním Úmluvy bylo dosaženo větší vyváženosti vztahů mezi dopravcem a přepravcem, zejména spravedlivějším rozdělením práv a povinností smluvních stran přepravní smlouvy a jejich přesnějším vymezením.

Úmluva má rozsáhlý okruh použití zahrnující přepravu veškerého zboží včetně přepravy živých zvířat a nákladů umístěných na palubě lodi. Dokument je z hlediska jeho použitelnosti koncipován velmi široce, neboť se vztahuje nejen na všechny smlouvy o přepravě zboží mezi přístavy smluvních stran států, ale i na přepravy podle konosamentu vydaného v jiném smluvním státě.

Odpovědnost dopravce je rozšířena co do obsahu, časového rozsahu i výše limitu za kus nebo váhovou jednotku podle toho, co je pro přepravce výhodnější. To se projevuje zejména v:

1. Odstranění výjimky z odpovědnosti za nautické zavinění.

2. Stanovení odpovědnosti za opožděné dodání.

3. Rozšíření odpovědnosti za škody způsobené požárem a stanovení podmínek pro zajištění důkazů při požáru.

4. Zahrnutí průběžných přeprav do rozsahu platnosti Úmluvy, tedy takových, kdy část přepravy bude převedena jmenovitě určenou osobou, rozdílnou od dopravce.

5. Rozšíření doby odpovědnosti od skutečného převzetí do skutečného předání zboží.

Postavení přepravce se zlepšuje. Jednak prodloužením lhůt pro oznámení nároků vůči dopravci, případně ztráty, poškození nebo opožděného dodání zboží a prodloužením lhůty k uplatnění nároku soudní cestou, jednak možností volby příslušného soudu nebo arbitráže, aniž by ji dopravce mohl omezit jednostranným způsobem.

Rozvoj vnějších ekonomických vztahů České republiky poté, co byl zrušen monopol zahraničního obchodu a zmnohonásobil se počet českých subjektů, zabývajících se zahraničně obchodní činností, vyžaduje, aby byla i v námořní přepravě zboží pokud možno co nejúplněji a nejpřesněji specifikována jednotlivá práva a povinnosti jejích účastníků.

Úmluva o námořní přepravě zboží představuje úspěšnou kodifikaci pravidel v této oblasti a lepší vyvážeností práv přepravců a dopravců může významně napomoci právní jistotě českých podnikatelů. Mezinárodní závazky vyplývající z této úmluvy pro Českou republiku budou zapracovány do zákona o námořní plavbě, který připravuje ministerstvo dopravy. Předložení vládě České republiky se předpokládá v polovině roku 1995.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doporučuji vám vyslovit souhlas s předkládanou Úmluvou OSN o námořní přepravě zboží z roku 1978. Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru průmyslu a obchodu panu Vladimíru Dlouhému. Tento sněmovní tisk projednal pouze zahraniční výbor. Proto žádám pana poslance Jana Kryčera, který byl výborem pověřen, aby nás seznámil s výsledkem projednávání, nechť se laskavě ujme slova.

Poslanec Jan Kryčer: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, má úloha coby zpravodaje je velmi jednoduchá. Zahraniční výbor projednal skutečně tento tisk na svém zasedání dne 18. ledna a doporučuje Poslanecké sněmovně následující usnesení:

Poslanecká sněmovna souhlasí, aby se Česká republika stala smluvní stranou Úmluvy OSN o námořní přepravě zboží, 1978, podepsané 6. 3. 1979 v New Yorku.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Janu Kryčerovi. Pochopil jsem, že v prezidiálce bylo datum podpisu chybně uvedeno. Měl jsem tam 1978, patří tam tedy 1979. Mám jednou 1978, jednou 1979, takže se rozhodneme pro druhou variantu, vypadá pravděpodobnější.

Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Kdo se do ní hlásí? Písemnou přihlášku nemám a nevidím ani přihlášku z místa. Protože vidím, že se viditelně změnil počet poslankyň a poslanců, kteří jsou v tuto chvíli přítomni, oznamuji vám, že vás odhlašuji, a prosím vás, abyste se nově přihlásili jako přítomní tím, že zasunete magnetickou kartu.

Pro pořádek se ptám pana ministra i pana zpravodaje, pana poslance Kryčera, zda ještě nechtějí něco podotknout navzdory tomu, že rozprava se nekonala. Není tomu tak. Připomenu tedy usnesení, zní takto:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí, aby se Česká republika stala smluvní stranou Úmluvy OSN o námořní přepravě zboží, 1978, podepsané dne 6. 3. 1979 v New Yorku.

Budeme ve 22. hlasování na této schůzi rozhodovat o osudu tohoto návrhu usnesení. Kdo jej podporujete, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? 22. hlasování skončilo.

Z 98 přítomných bylo 95 pro, 3 nehlasovali. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministru Vladimíru Dlouhému i panu poslanci Janu Kryčerovi.

Přistupujeme k bodu pátému, je to

V.

Vládní návrh, kterým se Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předkládá k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou republikou a Albánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 27. června 1994 v Praze

Předložený vládní návrh dohody jste obdrželi jako sněmovní tisk 1392 a sněmovně jej odůvodní místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, žádám jej, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládám z pověření vlády ke schválení Dohodu mezi Českou republikou a Albánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, která byla podepsána 27. června 1994 v Praze. Dohoda obsahuje princip národního zacházení a doložku nejvyšších výhod, záruky proti vyvlastnění, znárodnění nebo jinému jednostrannému dotčení majetku zahraničních investorů, záruky převodů výnosů z investic do země investora ve volně směnitelné měně a způsob řešení případných sporů.

Platnost předložené dohody byla sjednána na dobu 10 let s tím, že v případě ukončení platnosti dohody platí sjednané podmínky pro zřízené investice po dobu dalších 10 let. Nároky a záruky z dohody se budou vztahovat na všechny investice, uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany po 1. lednu 1992.

Doporučuji vám, abyste vyslovili souhlas s předloženou dohodou.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji místopředsedovi vlády a ministru financí panu Ivanu Kočárníkovi a k řečništi zvu společného zpravodaje výborů pana poslance Petra Nečase, aby nás informoval o projednání ve výboru rozpočtovém a zahraničním, kde uvedený sněmovní tisk prošel projednáním. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Petr Nečas: Pane předsedo, vážení členové vlády, pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s projednáváním tohoto sněmovního tisku ve výborech Poslanecké sněmovny. Předkládaná Dohoda mezi Českou republikou a Albánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic zaručuje, jak zde již bylo řečeno, princip národního zacházení pro obě dvě strany, doložku nejvyšších výhod, záruku zabránění znárodnění, záruku převodu výnosů z podnikání. Je to smlouva, kterou Parlament vítá a kterou zpravidla projednává bez problémů.

Je třeba říci, že Albánská republika je země, která přes své ekonomické problémy je poměrně atraktivním teritoriem vzhledem k možnostem investic, ke svým nerostným zdrojům a je to také země, která dosahuje poměrně slušného tempa růstu domácího produktu. Proto je výhodné s tímto teritoriem uzavírat podobné smlouvy. Daná smlouva bude platit 10 let a bude se vztahovat na všechny investice uskutečněné po 1. lednu 1992.

Touto smlouvou se zabývaly dva výbory, výbor zahraniční, který doporučuje Poslanecké sněmovně, aby schválila tuto smlouvu, a výbor rozpočtový, který taktéž doporučuje schválení této smlouvy. Jako společnému zpravodaji mi dovolte, abych vám přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou republikou a Albánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 27. června 1994 v Praze, ve kterém:

Poslanecká sněmovna souhlasí s Dohodou mezi Českou republikou a Albánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsanou dne 27. června 1994 v Praze.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému zpravodaji výborů poslanci Petru Nečasovi a otevírám k tomuto bodu rozpravu. Písemná přihláška neleží přede mnou na stole a nevidím žádného poslance ani poslankyni, kteří by se hlásili do rozpravy.

Oznamuji, že rozpravu uzavírám. Ptám se pana místopředsedy vlády a ministra financí a pana společného zpravodaje, zda chtějí využít svého práva. Nechtějí. Připomenu ještě jednou text usnesení. Čtu:

Poslanecká sněmovna souhlasí s Dohodou mezi Českou republikou a Albánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsanou dne 27. června 1994 v Praze.

23. hlasování se týká tohoto usnesení. Kdo podporujete toto usnesení, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? 23. hlasování skončilo.

Ze 108 přítomných bylo 95 pro, 13 poslankyň a poslanců nehlasovalo. Usnesení bylo přijato.

Neloučím se ani s panem místopředsedou vlády a ministrem financí, ani s panem společným zpravodajem, protože jestli mě paměť neklame, je tu nejméně další čtvero návrhů.

Pan poslanec Nečas chce něco podotknout, prosím máte slovo.

Poslanec Petr Nečas: Dámy a pánové, dovoluji si vám navrhnout následující postup. Jako další bod programu máme postupně projednávat smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku s Litevskou republikou, Lotyšskou republikou a Estonskou republikou. Jedná se o smlouvy prakticky stejného textu a typu. Jednací řád nám umožňuje projednávat totožné texty současně, je však samozřejmě nutné oddělené hlasování o jednotlivých smlouvách. Proto si dovoluji dát tento procedurální návrh z hlediska racionality našeho jednání, abychom tyto tři smlouvy projednávali současně, se stejným průběhem.

Předseda PSP Milan Uhde: Jde o smlouvu s Litevskou, Lotyšskou a Estonskou republikou. Slyšeli jste procedurální návrh pana poslance Nečase. O procedurálních návrzích se hlasuje bez rozpravy. Před tím vás odhlásím, protože se stále mění počet přítomných v sále. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali. Pak budeme hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Nečase, abychom každý z předložených návrhů odhlasovali zvláště, ale projednávali jako identický celek v rámci jedné rozpravy.

24. hlasování. Kdo podporujete procedurální návrh pana poslance Nečase, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?

Hlasování skončilo. Z 95 přítomných bylo 94 pro, 1 nehlasoval. Návrh byl přijat.

Prosím, abychom se řídili přijatým procedurálním návrhem, totiž že všechny tři smlouvy projednáme jako jeden celek, ale o každé z nich budeme pak hlasovat zvláště.

Prosím pana místopředsedu vlády a ministra financí Ivana Kočárníka, aby všechny smlouvy představil sněmovně ve společném výkladu.

VI.

Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Litevskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná ve Vilniusu dne 27. října 1994, podle sněmovního tisku 1406

VII.

Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Lotyšskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Rize dne 25. října 1994, podle sněmovního tisku 1407

VIII.

Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Estonskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Tallinu dne 24. října 1994, podle sněmovního tisku 1408

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za vstřícnost při procedurálním návrhu.

Z pověření vlády předkládám Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky tři smlouvy o zamezení dvojího zdanění, a to smlouvy s Litevskou republikou, Lotyšskou republikou a Estonskou republikou. Ve vztazích s těmito státy v hospodářské oblasti má Česká republika v platnosti různé důležité obchodní a ekonomické dohody, které rovněž přispívají k liberalizaci vzájemného obchodu a vzájemné spolupráce. Se všemi státy Pobaltí již byly např. podepsány kromě smluv o zamezení dvojího zdanění, jejichž návrhy jste obdrželi, i smlouvy o podpoře a ochraně investic.

Předkládané smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku představují standardní smlouvy, vycházející z modelu OECD. Česká republika má dosud sjednáno více než 30 podobných smluv. Všechny smlouvy zajišťují objektivní rozdělení práva na zdanění příjmu mezi stát jeho zdroje a stát, v němž má příjemce sídlo nebo bydliště.

Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu vyslovila s těmito smlouvami souhlas. Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Ivanu Kočárníkovi za jeho výklad a předávám slovo společnému zpravodaji výborů panu poslanci Petru Nečasovi. Bude nás informovat o jednání v obou výborech, jimiž tyto předlohy prošly.

Poslanec Petr Nečas: Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás informoval o projednávání těchto tisků ve výborech Poslanecké sněmovny. Všechny tři smlouvy projednával výbor zahraniční a výbor rozpočtový. Ke všem třem smlouvám přijaly výbory souhlasné stanovisko, ve kterém doporučují Poslanecké sněmovně, aby tyto smlouvy schválila.

Tyto smlouvy řeší ten základní právní problém, že dochází ke kolizi dvou národních zákonodárství. Tato oblast není upravena mezinárodním právem, a proto je třeba mít v této oblasti mezinárodní smlouvu. Je to smlouva, která rozšiřuje možnosti podnikání českých subjektů v daném teritoriu, a proto já osobně jako zpravodaj doporučuji schválení smlouvy mezi Českou republikou a Litevskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a identické smlouvy s Estonskou republikou a Lotyšskou republikou.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji společnému zpravodaji poslanci Nečasovi a otevírám ke všem těmto třem předloženým textům a výkladům rozpravu. Nemám písemné přihlášky k žádnému z nich. Ptám se, zda se někdo hlásí z místa. Není tomu tak. Rozpravu uzavírám.

Místopředseda vlády a ministr financí ani společný zpravodaj nechtějí dodat nic k tomu, co v úvodu pověděli.

Nezbývá mi než postupně předkládat jednotlivá usnesení a dát je ověřit vaším hlasováním.

Čtu první usnesení:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí se Smlouvou mezi Českou republikou a Litevskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsanou ve Vilniusu dne 27. října 1994.

25. hlasování na této schůzi. Kdo podporujete předložený návrh usnesení, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?

25. hlasování skončilo. Ze 101 přítomného poslance bylo 98 pro, nikdo proti, nikdo se nezdržel, 3 nehlasovali. Usnesení bylo přijato.

Předložím vám usnesení týkající se druhého návrhu:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí se Smlouvou mezi Českou republikou a Lotyšskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsanou v Rize dne 25. října 1994.

26. hlasování na této schůzi. Kdo podporujete předložený návrh usnesení, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

26. hlasování skončilo. Ze 104 přítomných bylo 99 pro, 5 nehlasovalo. Usnesení bylo přijato.

Přečtu text usnesení ke třetímu vládnímu návrhu:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí se Smlouvou mezi Českou republikou a Estonskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsanou v Tallinu dne 24. října 1994.

27. hlasování na této schůzi. Kdo podporujete předložený návrh usnesení, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?

27. hlasování skončilo. Ze 108 přítomných bylo 104 pro, 4 nehlasovali. I toto usnesení bylo přijato.

Děkuji společnému zpravodajovi Petru Nečasovi.

Pana místopředsedu vlády a ministra financí Ivana Kočárníka bych rád pozdržel na místě předkladatele, protože se ho týká 9. bod dnešního programu, ke kterému nyní přistupujeme.Je to

IX.

Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o změně Smlouvy, podepsané v Praze dne 30. března 1993 mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o ulehčení pohraničního odbavování na státních hranicích v železniční a silniční dopravě, podepsaná v Bratislavě dne 23. ledna 1995

Předložený vládní návrh smlouvy jste obdrželi jako sněmovní tisk 1524. Odůvodní jej místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník. Žádám jej, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládám k projednání Smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o změně Smlouvy o ulehčení pohraničního odbavování na státních hranicích v železniční a silniční dopravě. Důvodem pro sjednání změny Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o ulehčení pohraničního odbavování na státních hranicích je skutečnost, že v současné době platná smlouva, jejímž gestorem je ministerstvo financí, umožňuje společný výkon pouze celních orgánů a orgánů veterinární a fytologické kontroly na státních hranicích se společnou republikou, a to jak na silničních přechodech, tak i na dohodnutých úsecích železničních tratí. Kontrola cestovních dokladů prováděná cizineckou policií je orgány policie prováděna na území obou sousedních států odděleně. Tím dochází k situaci, že se doba potřebná k projednání osob a nákladů neúměrně prodlužuje a vozidla musejí dvakrát zastavovat. Dalším důvodem je skutečnost, že policejní orgány mohou provádět kontroly cestujících na železnici pouze po dobu zastavení těchto vlaků v přechodových stanicích a nemohou provádět kontrolu za jízdy vlaků jako celní orgány. Rozšiřuje se tedy tato smlouva i na oblast cizinecké policie, nejenom celních orgánů. Doporučuji vám změnu této smlouvy ke schválení.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji místopředsedovi vlády a ministru financí panu Kočárníkovi. Tento sněmovní tisk měly přikázány k projednání tři výbory, a to rozpočtový, branný a bezpečnostní a výbor zahraniční. Společným zpravodajem výborů byl ustanoven pan poslanec Ota Vychodil, proto mu předávám slovo a předpokládám, že nás bude informovat o výsledcích projednání v těchto výborech. Prosím, pane poslanče.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP