Poslanec Otakar Vychodil: Děkuji, pane předsedo.
Vážený pane předsedo, vážené
kolegyně, vážení kolegové, jak
již pan předkladatel řekl, jedná se
o jisté rozšíření Smlouvy mezi
Českou republikou a Slovenskou republikou o ulehčení
pohraničního odbavování na státní
hranici v železniční a silniční
dopravě. Tato změna smlouvy má ten význačný
charakter, že zavádí řekněme
standardní režim na česko-slovenské
hranici, přesněji řečeno činí
ho standardnějším. Z jednání
na zahraničním výboru vyplynulo, že
takovéto smlouvy máme prakticky s Německem
a Rakouskem. Myslím si, že je to krok správným
směrem. Pro vaši informaci sděluji, že
zahraniční výbor projednal na své
schůzi dotyčnou změnu, projednal ji i výbor
rozpočtový a také výbor branně
bezpečnostní. Protože se jedná o výkon
funkce složky nosící zbraň na území
cizího státu, je jasné, že se tím
musí zabývat i výbor branně bezpečnostní.
Jinak stejně jako předkladatel, i já doporučuji
sněmovně tuto změnu smlouvy ratifikovat.
Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému
zpravodaji poslanci Otovi Vychodilovi a otevírám
k tomuto bodu rozpravu. Ani v tomto případě
nemám žádnou písemnou přihlášku
a nevidím žádnou zdviženou paži,
která by oznamovala, že se někdo hlásí
do rozpravy z místa. Proto rozpravu uzavírám.
Předpokládám, že ani tentokrát
pan místopředseda vlády a ministr financí,
ani společný zpravodaj nechtějí nic
dodat k tomu, co již řekli úvodem. Zopakuji
tedy návrh usnesení - zní takto:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky souhlasí se Smlouvou mezi Českou republikou
a Slovenskou republikou o změně smlouvy, podepsané
v Praze dne 30. března 1993 mezi Českou republikou
a Slovenskou republikou o ulehčení pohraničního
odbavování na státních hranicích
v železniční a silniční dopravě,
podepsanou v Bratislavě dne 23. ledna 1995.
Než budeme hlasovat ve 28. hlasování, odhlašuji
vás a prosím, abyste se nově zaregistrovali
svými magnetickými kartami.
Kdo podporujete předloženy návrh usnesení,
dejte to najevo tím, že stisknete tlačítko
a zvednete ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel
hlasování? 28. hlasování je skončeno.
Ze 100 přítomných bylo 94 pro, 6 nehlasovalo.
Usnesení bylo přijato.
Děkuji panu místopředsedovi vlády
a ministru financí Ivanu Kočárníkovi
za přehršli zákonů, spíše
smluv, které nám sem přinesl a pomohl schválit,
jakož i společnému zpravodaji panu Otovi Vychodilovi,
který nás provodil přijetím usnesení
k poslednímu návrhu smlouvy.
Přistupujeme k bodu
Předložený návrh zákona jste
obdrželi jako sněmovní tisk 1476. Odůvodní
jej pan poslanec Robert Kolář. Žádám
ho, aby se ujal slova před touto povážlivě
prořídlou sněmovnou. Prosím, pane
poslanče.
Poslanec Robert Kolář: Vážený
pane předsedo, vážené kolegyně,
vážení kolegové, dovolte, abych odůvodnil
novelu zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech
hospodaření s rozpočtovými prostředky
České republiky a obcí v České
republice.
Po roce 1989 vznikla v oblasti kultury, zdravotnictví a
sociální péče řada nestátních
subjektů, vykonávajících veřejně
prospěšnou činnost, která v naprosté
většině nepřináší
zisk. Podle stávající právní
úpravy jim nelze poskytnout přímé
dotace ze státního rozpočtu, a tato nestátní
zařízení jsou pak provozována k tíži
okresních rozpočtů, což je v případě
okresů s nižší daňovou výtěžností
obzvláště nepříjemné.
Obecně se jedná zejména o církevní
organizace, kulturní zařízení, organizace
s charitativním zaměřením, subjekty
poskytující sociální služby,
nadace a pod.
Státem zřizované organizace zabývající
se toutéž činností však nárok
na dotace ze státního rozpočtu mají,
a tak dochází k deformaci tržního prostředí
a k potlačování konkurence, která
je základní hybnou silou rozvoje v jakékoliv
oblasti. Navrhovanou novelou rozpočtových pravidel
se umožňuje poskytování dotací
ze státního rozpočtu všem fyzickým
a právnickým osobám, ovšem pouze v případě,
že působí ve vyjmenovaných oblastech,
tj. kultuře, zdravotnictví a sociální
péči.
Druhá část novely - a to je vlastně
ten důvod, proč tento návrh zákona
projednáváme před bodem, který bude
následovat - reaguje na problematiku zástavního
práva a poskytování státních
záruk. V současné době vznikají
problémy při podpisování záručních
smluv ve vztahu k zahraničí. Odkaz na obchodní
zákoník umožňuje poskytovat státní
záruky výhradně podle našeho práva
a znemožňuje podpisování záručních
smluv ve vztahu k zahraničí, neboť zahraniční
věřitelé ve všech případech
požadují použití cizího práva.
Dnes je již podepsána úvěrová
smlouva mezi zahraničními finančními
institucemi a Českými energetickými závody
na dostavbu jaderné elektrárny Temelín a
dodávku prvního paliva, finanční kontrakt
mezi Evropskou investiční bankou a Českými
drahami na financování výstavby železničního
koridoru Děčín - Praha - Břeclav,
kontrakt s Investiční bankou na financování
výstavby ropovodu z Ingolstadtu do Prahy apod. Tyto projekty
by nemohly být realizovány a úvěrové
smlouvy by zanikly, pokud by platil zákon o rozpočtových
pravidlech ve stávající podobě. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Robertu Kolářovi a zvu k řečništi
společného zpravodaje výborů pana
poslance Tomáše Ježka - odůvodní
společnou zprávu výborů. Obdrželi
jste ji jako sněmovní tisk 1584. Prosím,
pane společný zpravodaji.
Poslanec Tomáš Ježek: Pane předsedo,
děkuji za slovo, vážené kolegyně,
vážení kolegové, rozpočtový
výbor a výbor pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu projednaly
ve svých schůzích návrh poslanců
Roberta Koláře a Václava Krásy na
vydání zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon ČNR č. 586 z r. 1990
Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými
prostředky ČR a obcích v ČR, tzv.
rozpočtová pravidla republiky, ve znění
pozdějších předpisů a doporučují
Poslanecké sněmovně, aby předložený
zákon schválila se změnami, které
jsou uvedeny ve společné zprávě v
tisku 1584.
Pane předsedo, já sám mám ještě
jeden pozměňovací návrh, který
bych si po otevření rozpravy dovolil přednést.
Předseda PSP Milan Uhde: Já vás samozřejmě,
pane poslanče, zavolám k řečništi,
jakmile otevřu rozpravu, což se tímto děje.
Nemám žádnou přihlášku písemně
podanou, a nehlásí-li se nikdo ze svého místa,
přihlásil se pan poslanec Ježek Tomáš
a má slovo.
Poslanec Tomáš Ježek: Vážení
kolegové, v § 36 navrhuji, aby druhá věta
odst. 2 zněla takto: "Při poskytnutí
státní záruky může ministerstvo
financí k zajištění úplné
nebo částečné úhrady vyplývající
z ručení zřídit zástavní,
nebo podzástavní právo k majetku osoby, jejíž
závazek má být státní zárukou
zajištěn."
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Ježkovi. Přihlásil se sám předkladatel
poslanec Robert Kolář o slovo - má je mít.
Poslanec Robert Kolář: Pane předsedo,
vážené kolegyně, vážení
kolegové, já bych také rád přednesl
jeden pozměňující návrh - týká
se čl. I., kde bod 1 § 5 odst. 3 zní:
Ze státního rozpočtu se mohou poskytovat:
a) dotace a návratné výpomoci právnickým
osobám a fyzickým osobám vyvíjejícím
podnikatelskou činnost (odkaz 4),
b) návratné finanční výpomoci
obcím a okresním úřadům a jejich
prostřednictvím též organizacím
jimi založenými nebo zřízenými,
c) dotace občanským sdružením (odkaz
5) a politickým stranám (odkaz 6),
d) dotace právnickým osobám, které
jsou založeny k poskytování zdravotních,
kulturních a sociálních služeb a fyzickým
osobám, které takové služby poskytují,
a to výhradně na tyto účely,
e) dotace státním fondům republiky ve výši
stanovené pro jednotlivé fondy zákonem o
státním rozpočtu,
f) příspěvky fyzickým osobám
podle zvláštních předpisů (odkaz
7).
Bod 2 se ze společné zprávy vypouští.
Zdůvodnění tohoto návrhu je takové,
že jsem přečetl celé znění
§ 5, odst. 3, to jsem přečetl pro přehlednost,
aby bylo zaznamenáno a hlasovalo se o uceleném znění,
a ta vlastní změna, která tady je, v podstatě
souvisí s tím, že při projednávání
společné zprávy vypadl bod c) dotace občanským
sdružením. Čili tak, jak byla předložena
společná zpráva, kdybychom ji schválili
v té podobě, tak v podstatě ta občanská
sdružení by doposud mohla dostávat dotace ze
státního rozpočtu a kdybychom to dnes schválili,
tak by je nedostávala. Čili vlastně vracíme
původní bod c) do té polohy, v jaké
původně byl a tento návrh rozšiřuje
původní poslanecký návrh, který
se týkal poskytování těchto dotací
zdravotních, kulturních a sociálních
služeb, o oblast vzdělávání.
To jsou ty dvě změny, které tento obsáhlý
text obsahuje. Jinak je to v podstatě původní
znění § 5 odst. 3 stávajícího
znění o rozpočtových pravidlech.
Ale já bych využil této příležitosti
a vyjádřil bych se k návrhu pana kolegy Ježka.
Ten v podstatě tu poslední větu precizuje,
já s ním souhlasím a jako předkladatel
ji doporučuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Ptám se, zda se
ještě někdo hlásí do rozpravy.
Ne-li, konstatuji, že se o ni podělili pan předkladatel
s panem společným zpravodajem, a rozpravu uzavírám
a žádám pana společného zpravodaje
poslance Ježka, aby předložil sněmovně
oba pozměňující návrhy k hlasování.
Poslanec Tomáš Ježek: Děkuji, pane
předsedo. Jako první byl předložen pozměňovací
návrh, který jsem formuloval já. Podotýkám,
že šlo skutečně o precizaci spíš
toho textu než o obsahovou záležitost. Týkal
se § 36 odst. 2, navrhoval jsem nové znění
té druhé věty. Prosím, pane předsedo,
abyste dal hlasovat.
Předseda PSP Milan Uhde: Ano, dávám
hlasovat, ale nejdříve vám oznamuji, že
vás odhlašuji, a prosím, abyste se nově
zaregistrovali, protože nás stále ubývá.
Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu,
který podal pan poslanec Ježek, ale dříve
se hlásí pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Jde o technický dotaz.
Pan poslanec Ježek dvakrát uvedl, že chce změnit
druhou větu v odst. 2. V mém podkladu společné
zprávy se však druhá věta nenachází.
Prosím, aby to bylo před hlasováním
upřesněno.
Předseda PSP Milan Uhde: Ano, předpokládám,
že se tak stane, soudě z horečné činnosti,
kterou vyvíjí společný zpravodaj.
Poslanec Tomáš Ježek: Pane předsedo,
já jsem ten pozměňovací návrh
formuloval k původnímu textu, tzn. tisku 1476, kde
to skutečně je odst. 2, ale ve společné
zprávě je to odst. 3. Čili pokud to budeme
pozměňovat ve společné zprávě,
tak se to týká odst. 3.
Předseda PSP Milan Uhde: Týká se to
odst. 3, protože jednáme o textu společné
zprávy. Není tedy třeba na tomto návrhu
nic podstatného měnit, je to díky panu poslanci
Exnerovi vyjasněné technické nedopatření.
Poslanec Tomáš Ježek: Já mu děkuji
za tu poznámku.
Předseda PSP Milan Uhde: Prosím, budeme tedy
hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu
poslance Ježka - 29. hlasování na této
schůzi: Kdo podporujete tento návrh, stiskněte
prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo
je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
29. hlasování skončilo. Z 96 přítomných
bylo 89 pro, 4 se zdrželi, 3 nehlasovali. Návrh byl
přijat a já prosím pana společného
zpravodaje, aby předložil sněmovně druhý
pozměňovací návrh.
Poslanec Tomáš Ježek: Druhý pozměňovací
návrh předložil pan kolega Kolář,
vztahoval se k bodu 1, § 5, odst. 3. Znění
bylo přečteno, takže snad není třeba
ho opakovat. Zdůrazňuji, že pozměňovací
návrh byl velmi důležitý, protože
vlastně rozšířil právo státního
rozpočtu přispívat dalším občanským
sdružením, které tam byly opomenuty.
Předseda PSP Milan Uhde: Je jasné všem
poslankyním a poslancům, o čem budeme nyní
hlasovat? Je to druhý pozměňovací
návrh, který podal pan poslanec Kolář,
smysl je jasný a vyjádření je rovněž
jasné.
Půjde o 30. hlasování na této schůzi.
Kdo podporujete tento návrh, stiskněte prosím
tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto
návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
30. hlasování skončilo. Z 98 přítomných
bylo 54 pro, 3 se zdrželi a 1 nehlasoval. Návrh byl
přijat.
Poslanec Tomáš Ježek: Tím jsme
vyčerpali jednotlivé návrhy a můžeme
dál hlasovat o celku.
Předseda PSP Milan Uhde: Oznamuji tedy, že
budeme hlasovat o návrhu poslanců Roberta Koláře
a Václava Krásy na vydání zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
České národní rady č. 576/1990
Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými
prostředky České republiky a obcí
v České republice - rozpočtová pravidla
republiky - ve znění zákona ČNR 579/1991
Sb., zákona ČNR č. 166/1992 Sb., zákona
ČNR č. 321/1992 Sb., zákona ČNR č.
10/1993 Sb. a zákona ČNR č. 189/1993 Sb.
podle sněmovního tisku 1476 ve znění
společné zprávy výborů, podle
sněmovního tisku č. 1584 a dvou schválených
pozměňovacích návrhů.
Kdo souhlasí s předneseným návrhem,
ať to dá v 31. hlasování najevo tím,
že stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti
tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
31. hlasování skončilo. Ze 104 přítomných
bylo 99 pro, 3 se zdrželi, 2 nehlasovali. Návrh byl
přijat.
Děkuji panu poslanci Robertu Kolářovi, panu
poslanci Václavu Krásovi a společnému
zpravodaji Tomáši Ježkovi.
Oznamuji, že nyní přistoupíme k bodu
11.
Neškodilo by, kdyby přibylo několik poslanců
a poslankyň v sále. Domnívám se, že
dnešní půlden nebyl tak vyčerpávající,
aby muselo tolik poslankyň a poslanců nabírat
sílu k dalšímu jednání tím,
že pobývají v předsálí.
Jedenáctý bod zní
Předložený vládní návrh
zákona, který jste obdrželi jako sněmovní
tisk 1297, odůvodní ministr hospodářství
pan Karel Dyba. Prosím ho, aby se ujal slova.
Ministr hospodářství ČR Karel Dyba:
Pane předsedo, paní poslankyně, páni
poslanci, vláda předkládá Poslanecké
sněmovně návrh zákona o pojišťování
a financování vývozních úvěrů
se státní podporou a o některých opatřeních
s tím souvisejících.
Hlavním smyslem tohoto zákona je poskytnout některým
českým vývozcům, především
strojírenských výrobků, úvěrové
podmínky srovnatelné s těmi, které
mají jejich konkurenti na zahraničních trzích.
Je to důležité učinit v této
době, kdy se postupně vyčerpává
proexportní efekt devalvace z r. 1991, především
v důsledku reálného zhodnocení české
koruny a čeští výrobci určitého
zboží kapitálového charakteru více
a více pociťují konkurenční nevýhodu
z neexistence úvěrových podmínek srovnatelných
s tím, co nabízejí jejich konkurenti.
Připomínám, že česká ekonomika
je značně závislá na úspěšném
exportu zboží a služeb. Jejich podíl na
hrubém domácím produktu se dnes pohybuje
mezi 50 - 60%. Růst exportu zboží je tak důležitým
stimulátorem poptávky po produkci a tudíž
i hospodářského růstu.
Hospodářský růst s sebou nese rovněž
nárůst domácí kupní síly,
takže užitek z opatření na podporu exportu
mají nepřímo i firmy vyrábějící
jen pro domácí trh.
Navrhovaným zákonem se vytváří
finanční infrastruktura na podporu exportu. Tato
infrastruktura spočívá zejména ve
státní záruce za pojištění
exportních úvěrů, které zajišťuje
Exportní garanční a pojišťovací
společnost a v poskytování zvýhodnění
exportních úvěrů prostřednictvím
České exportní banky. Tyto činnosti
nelze posuzovat jako zásadní výjimky z tržních
zásad. Naopak jde o standardní součást
finanční infrastruktury na podporu exportu ve všech
průmyslově vyspělých zemích,
která je plně v souladu s příslušnými
obchodními dohodami, které jsme podepsali i v souladu
s doporučeními OECD pro aktivity tohoto typu. Stát
tak ze zákona zřizuje dvě specifické
finanční instituce a pověřuje je specifickými
činnostmi na podporu vývozu. Jak jsem již řekl,
těmito institucemi jsou Exportní garanční
a pojišťovací společnost, která
se zabývá především pojišťováním
vývozních rizik a Česká exportní
banka, která se zabývá provozováním
zvýhodněného financování vývozu.
Obě instituce již byly založeny jako akciové
společnosti, jelikož právní forma akciové
společnosti je optimální z hlediska začlenění
těchto institucí do české finanční
a bankovní soustavy.
Činnost obou institucí je upravena režimem
obecně platným pro pojišťovny, respektive
banky, na základě zákonů platných
pro obdobné komerční instituce. Specifickým
zákonem, který vláda předkládá,
jsou řešeny nutné odchylky od pojišťovacího
a bankovního zákona, vyplývající
ze skutečnosti, že obě navrhované instituce
působí jako nástroje státní
podpory vývozu s využitím rozpočtových
zdrojů. Například, přímo ze
zákona si stát ponechává rozhodovací
pravomoci, neboť dvě třetiny členů
v původním vládním návrhu,
představenstev a dozorčích rad obou společností,
jsou zástupci státu.
V navrhovaném zákoně jsou dále upravena
zvláštní pravidla přístupu potenciálních
uživatelů ke zdrojům obou výše
zmíněných institucí apod.
Rád bych řekl, že na specifika hospodaření
Exportní garanční a pojišťovací
společnosti a České exportní banky,
s rozpočtovými zdroji, se zaměřilo
projednávání zákona ve výborech
Poslanecké sněmovny. Kromě drobných
formulačních upřesnění byly
navrženy tři podstatnější úpravy.
1. Podle původního návrhu se předpokládalo,
že stát bude povinně vlastnit pouze 2/3 akcií
obou společností. Výbory doporučují,
aby stát ze zákona povinně vlastnil veškeré
akcie v EGAPu a spolu s EGAPem veškeré akcie v České
exportní bance.
2. Bylo navrženo doplňující ustanovení,
které požaduje, aby obě instituce dvakrát
ročně předložily Poslanecké sněmovně
informace o své činnosti v určité
předepsané struktuře.
3. Bylo navrženo i doplnění zákona o
Nejvyšším kontrolním úřadu,
především v § 3, odst. 5, se na konec
tohoto paragrafu připojuje text "a hospodaření
Exportní, garanční a pojišťovací
společnosti, a. s. Praha a České exportní
banky, a. s. Praha".
Úpravy navržené pro zajištění
státního vlastnictví obou společností
a pro předkládání zpráv poslanecké
sněmovně Parlamentu, to je bod ad 1) a ad 2), jak
jsem je již výše uvedl a jak jsou navrženy
ve společné zprávě, akceptuji.
Úprava navržená novelou zákona o NKÚ
je podle mého názoru přijatelná pouze
v podobě, v jaké ji v průběhu projednávání
návrhu zákona navrhoval a schválil rozpočtový
výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu a jak
je uvedena mezi změnami nenavrženými do textu
společné zprávy. K tomu bych rád něco
řekl.
K problematice kontroly připomínám, že
EGAP a Česká exportní banka, a to zejména,
jsou instituce, které budou vystaveny přísnému
pohledu mezinárodní finanční komunity
a mezinárodní konkurenci na finančních
a kapitálových trzích, kde chtějí
a musejí chtít získávat jisté
zbroje pro svoji činnost. Jejich efektivita, v tomto smyslu
i obecněji, bude proto přímo souviset s dobrým
jménem, které si obě instituce musejí
získat a udržet. Jakékoli, i neúmyslné,
zpochybnění jejich činnosti v případě
zveřejnění informací, které
fakticky představují předmět obchodního
či bankovního tajemství, by mohlo značně
uškodit efektivní činnosti EGAPu a České
exportní banky a konec konců by mělo negativní
dopad i na státní rozpočet.
Jsem proto přesvědčen, že se zprávami
pro Parlament se bude nakládat obezřetně.
Podobně jako s výsledky kontroly činnosti
obou institucí ze strany NKÚ. Pokud však jde
o tuto kontrolu, to je ze strany NKÚ, tato by, vzhledem
k nutnosti udržet si důvěru pojištěných
a financovaných podniků i věřitelů
k EGAPu a k České exportní bance, měla
být omezena opravdu jen na skutečnosti související
pouze s nakládáním se státními
prostředky.
Rád bych ještě jednou zdůraznil, že
tomuto odpovídá plně návrh úpravy
příslušného paragrafu v zákoně
o NKÚ tak, jak byl schválen rozpočtovým
výborem Poslanecké sněmovny.
K předloženému návrhu zákona
se pro vaši informaci vyjádřila i Česká
národní banka. Ta zdůrazňuje, že
nemá pochyby o prospěšnosti navrhovaného
zákona, včetně zřízení
EGAPu a České exportní banky. Tento postoj
fakticky Česká národní banka už
vyjádřila, protože v lednu vydala bankovní
licenci České exportní bance. Také
Česká národní banka zdůrazňuje
správné vymezení kontroly hospodaření
s prostředky státu, prováděné
kontrolním úřadem vůči České
exportní bance. Česká národní
banka zdůrazňuje, že bankovnímu dohledu
podle zmíněných zákonů - bankovního
apod. - bude podléhat zejména dodržování
podmínek stanovených České exportní
bance povolením České národní
banky působit jako banka a dodržování
pravidel obezřetného podnikání, které
rovněž pro Českou exportní banku stanoví
Česká národní banka v dohodě
s ministerstvem financí.
Vážení poslanci, vážené
poslankyně, rád bych vás na závěr
svého vystoupení požádal o souhlas s
předloženým návrhem ve znění
společné zprávy, ovšem s tím,
aby úprava zákona o NKÚ byla ve znění
schváleném v rozpočtovém výboru,
a tedy aby kontrola NKÚ byla opravdu zaměřena
pouze na rozpočtové prostředky použité
oběma institucemi.
Pane předsedo, vážená sněmovno,
děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru
hospodářství Karlu Dybovi. Udílím
slovo společnému zpravodaji výboru panu poslanci
Janu Třebickému, aby odůvodnil předloženou
společnou zprávu výborů. Obdrželi
jste ji jako sněmovní tisk 1459. Prosím,
pane společný zpravodaji.
Poslanec Jan Třebický: Pane předsedo,
pane ministře, dámy a pánové, vládní
návrh, sněmovní tisk 1297, o podpoře
vývozu a jeho úvěrování, projednaly
výbory zemědělský a zahraniční
bez připomínek. Rozpočtový výbor
a hospodářský výbor - jejich připomínky,
jejich usnesení, se promítly do společné
zprávy, kterou máme před sebou jako tisk
1459.
Vystoupení předkladatele bylo natolik obšírné,
že i jednotlivé detaily této zprávy
byly zde zmíněny. Proto se omezím jenom na
toto konstatování a poprosím, pane předsedo,
aby po otevření rozpravy jsem mohl mít také
jednu z připomínek, jeden z návrhů,
který vyplyne z toho, že v předchozím
bodě jednání jsme schválili úpravu
rozpočtových pravidel, který bude mít
vztah k tomuto návrhu.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému
zpravodaji, poslanci Janu Třebickému. Otevírám
rozpravu k tomuto bodu. Nemám písemných přihlášek,
ale vidím především pana poslance Pěničku
a pak pana poslance Recmana, pokud dobře vidím na
levou stranu sálu.
Slovo má poslanec Pěnička, připraví
se pan poslanec Svatomír Recman.
Poslanec Stanislav Pěnička: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, dovoluji
si předložit 3 pozměňovací návrhy,
které jsem konzultoval jak s předkladatelem, tak
i se společným zpravodajem. Oba se s mými
návrhy plně ztotožňují a podporují
je.
V § 4 vložit za odst. 1 nový odstavec 2, který
zní: "(2) Exportní pojišťovna nesmí
zakládat ani zřizovat právnické osoby
ani se na jejich založení či zřízení
podílet nebo v nich získávat majetkové
podíly."
Následující odstavce v § 4 se přečíslují.
V § 6 vložit za odstavec 2 nový odstavec 3, který
zní: "(3) Exportní banka nesmí zakládat
ani zřizovat právnické osoby ani se na jejich
založení či zřízení podílet
nebo v nich získávat majetkové podíly."
Následující odstavce § 6 se přečíslují.
Odůvodnění: Exportní pojišťovna
a Exportní banka využívají k finančním
operacím prostředků státního
rozpočtu. Pro přehlednost jejich využití
je nutné omezení činnosti, které obchodní
zákoník umožňuje běžným
akciovým společnostem.
V § 8, odst. 1, se písm. b) se na konci tečka
nahrazuje čárkou a připojují se tato
slova: "pokud k nim byl dán souhlas ministerstvem
financí a Českou národní bankou."
Krátké odůvodnění: Vládní
návrh vycházel původně z předpokladu,
že v případě Exportní banky by
stát ručil pouze za splácení úvěrů
získaných touto bankou. Zároveň ale
ukládal povinnost vyžádat si k tomu souhlas
ministerstva financí a České národní
banky. Úpravou a rozšířením písm.
b) ve společné zprávě by tak stát
ručil za všechny závazky Exportní banky,
což by nebylo a což nebylo ani nikdy nebude úmyslem
předkladatele.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Pěničkovi. Zvu k řečništi pana
poslance Svatomíra Recmana, připraví se pan
poslanec Jan Třebický, který se tuším
hlásil s pozměňovacím návrhem.