Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka, místopředseda PSP P. Tollner a 176 poslanců.

Za vládu České republiky: předseda vlády V. Klaus, ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek, ministr obrany V. Holáň, ministr I. Němec, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr školství, mládeže a tělovýchovy I. Pilip, ministr zdravotnictví L. Rubáš, ministr vnitra J. Ruml, ministr práce a sociálních věcí J. Vodička.

(Jednání zahájeno v 9.10 hodin.)

Předseda PSP Milan Uhde: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na pořadu je

Předložený návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní tisk 966. Z pověření navrhovatelů uvede tento návrh místopředseda Poslanecké sněmovny pan poslanec Jan Kasal a paní poslankyně Anna Röschová. Nejprve uděluji slovo panu místopředsedovi Janu Kasalovi.

Pan poslanec Hába má náhradní kartu č. 5.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, máme před sebou k projednání návrh zákona o jednacím řádu. Je zajímavou skutečností, že přesto, že se tento návrh zákona týká relativně malého počtu občanů tohoto státu, zhruba 200 poslanců, několika členů vlády, několika exekutivních pracovníků, tak přesto zájem veřejnosti o tento zákon je mimořádný. Svědčí to o tom, že veřejnost má zato, že bychom s naším jednacím řádem měli asi něco učinit, aby jednání Poslanecké sněmovny se stalo pružnější a rychlejší.

Nicméně naše Poslanecká sněmovna již téměř před více než 2 léty, 3. února 1993 svým usnesením č. 26 zřídila dočasnou komisi pro přípravu návrhu o jednacím řádu. Tato dočasná komise měla 14 členů a 14 náhradníků a byla proporcionálně sestavena ze všech poslaneckých klubů. Já jsem byl zvolen předsedou této komise a za místopředsedy byli zvoleni paní poslankyně Röschová a pan poslanec Hrazdíra. Aby výčet byl úplný, musím konstatovat, že v průběhu dvou let došlo ke dvěma změnám - původně nominovaný poslanec Rubáš byl jmenován ministrem zdravotnictví a zástupce KDS dr. Peřich se stal viceprezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu, takže tito dva byli nahrazeni náhradníky dalšími.

Komise se sešla celkem na patnácti zasedáních, z toho čtyři byly vícedenní. Členové komise se nejprve podrobně seznámili s Jednacím řádem pro Český sněm zemský z roku 1889, se zákonem 325 z roku 1920 o Jednacím řádu poslanecké sněmovny Národního shromáždění a samozřejmě také se zákonem 56 z roku 1991 o Jednacím řádu Federálního shromáždění, s návrhem skupiny poslanců České národní rady na změnu Jednacího řádu ČNR, který byl předložen v VI. volebním období a s platnými jednacími řády německého Spolkového sněmu, maďarského Parlamentu a amerického senátu.

Komise po obsáhlé rozpravě, v níž byly předneseny jednotlivé názory a stanoviska na filozofii přístupu k tvorbě zákona a jeho systematiku, přijala jako základ pro svoji další práci osnovu jednacího řádu, který předložil poslanecký klub ODS. V mezích této obecné osnovy budoucího zákona byly kladeny otázky a okruhy problémů a formou obecné rozpravy byly odpovědi a stanoviska k nim podrobně precizovány.

První výsledek komise v květnu 1993 projednali členové komise ve svých poslaneckých klubech. V červenci 1993 ukončila komise práci na naplnění osnovy zákona a předala našemu legislativnímu odboru teze, na jejichž základě byl zpracován první pracovní návrh paragrafovaného znění zákona o Jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Tento návrh byl koncem srpna předán všem členům a náhradníkům komise.

První pracovní návrh tohoto zákona byl podrobně projednáván v září 1993 na dvou týdenních výjezdních zasedáních naší komise v Harrachově. Výsledky byly zpracovány do druhého pracovního návrhu zákona, který byl v prosinci 1993 předán poslaneckým klubům, aby měly možnost zaujmout stanoviska. Výsledek projednávala komise v březnu a dubnu roku 1994. Zabývala se též stanovisky některých výborů Poslanecké sněmovny, které byly požádány o odborné konzultace. Jednalo se např. o problematiku úpravy legislativního procesu u zákona o státním rozpočtu, o problematiku úpravy legislativního procesu u mezinárodních smluv, o problematiku petic atd.

Na svém posledním 15. zasedání se komise sešla 21. a 22. dubna 1994. Tam bylo dohodnuto, že legislativní odbor zpracuje konečný návrh zákona vč. přílohy č. 1, což je jednací řád vyšetřovací komise, a přílohy č. 2, což je volební řád pro volby konané Poslaneckou sněmovnou. Návrh byl pojmenován jako návrh poslance Jana Kasala a dalších na vydání zákona o Jednacím řádu Poslanecké sněmovny a originál tohoto návrhu byl poslancům dán k dispozici k podpisu ve dnech 27. - 29. dubna 1994. Návrh zákona o Jednacím řádu Poslanecké sněmovny podepsalo celkem 16 členů komise a 5. května 1994 byl předložen předsedovi Poslanecké sněmovny se žádostí o jeho projednání.

Paní a pánové, to je stručná chronologie práce naší komise, kterou jsem považoval za vhodné vám představit před tím, než dám slovo svým kolegům, paní poslankyni Röschové a společnému zpravodaji. Chci říci, že většina členů naší komise přistoupila k práci na přípravě zákona o jednacím řádu opravdu odpovědně, že výsledek, který je předložen, je svým způsobem kompromisním návrhem, průnikem názorů, které vzešly z poslaneckých klubů i z výborů.

Pro úplnost mi zbývá konstatovat, že vláda České republiky s návrhem zákona o jednacím řádu vyslovila nesouhlas, a to z několika důvodů, z nichž bych jmenoval alespoň dva vážné.

Prvním důvodem byl nesouhlas vlády s původně formulovaným vztahem poslanců směrem k exekutivě, stručně řečeno, druhým výrazným prvkem nesouhlasu vlády byla skutečnost, že vláda odmítla princip trojího čtení a doporučovala, abychom se přidrželi současného stavu, kdy se mají projednávat prvně zásady a potom až paragrafované znění.

Myslím si, že bude ovšem spravedlivé, když už nyní, byť vláda není zastoupena v tuto chvíli, poděkuji vládě i za celou řadu připomínek, které byly technického charakteru a které určitě ke kvalitě zákona tak, jak je předložen ve formě společné zprávy, přispěly.

Dámy a pánové, dovolím si vyslovit přání, aby projednávání tohoto pro nás velmi důležitého zákona proběhlo v racionálním duchu, abychom s výsledkem byli jak my, tak naši nástupci, ještě po letech spokojeni. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi Poslanecké sněmovny Janu Kasalovi za jeho výklad.

Konstatuji, že pan poslanec Tomáš Páv má náhradní kartu č. 4.

Nyní udílím slovo paní poslankyni Anně Röschové.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní poslankyně Röschová má náhradní kartu č. 5.

Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedo, pane místopředsedo, dámy a pánové, já budu velice stručná, protože myslím, že předseda komise pro tvorbu jednacího řádu pan místopředseda Kasal velice podrobně seřadil chronologické události, jak šly za sebou. Jenom bych chtěla z tohoto místa poděkovat všem členům Poslanecké sněmovny, všem výborům, které se velmi podrobně zabývaly návrhem jednacího řádu. Hlavně bych chtěla poděkovat poslancům ústavně právního výboru, kteří skoro třičtvrtě roku v určitých časových úsecích se věnovali návrhu naší komise a myslím, že nemusím mluvit o tom, co jednací řád obsahuje, že všichni jsou s ním velice podrobně seznámeni. Jenom bych doporučovala, aby jednací řád, nebo tento návrh, byl přijat ve znění společné zprávy tak, jak máte před sebou předloženo. Velmi bych prosila o uvážlivost v podávání pozměňovacích návrhů, protože tento návrh jednacího řádu přece jen obsahuje určitou sevřenost v sobě a nerozumnými pozměňovacími návrhy by se celá koncepce mohla nabourat. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Anně Röschové a prosím, aby se slova ujal společný zpravodaj výboru předseda ústavně právního výboru pan Miloslav Výborný.

Poslanec Miloslav Výborný: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, velmi jsem přemýšlel, jakým způsobem mám pojednat tuto zpravodajskou činnost v situaci, kdy předloha byla projednávána celou řadu měsíců ve všech výborech Poslanecké sněmovny a po debatách, které přesahovaly nejen hodiny, ale často i dny. Nakonec jsem se rozhodl, že budu pokud možno stručný, ale splním své úkoly zpravodaje, jak mi ukládá zákon o jednacím řádu, tedy o tom jednacím řádu, kterým se dosud řídíme, a proto promiňte, že vám řeknu několik čísel a několik označení výborů. Bylo už řečeno, že tisk 966 byl rozdán poslancům 5. května 1994, odeslán pak vládě 9. května 1994 a přikázán všem výborům Poslanecké sněmovny s výjimkou výboru organizačního, tedy v tomto případě i výboru mandátnímu a imunitnímu.

Sněmovna upustila od projednání zásad zákona o jednacím řádu svým usnesením podle sněmovního tisku 809 na základě usnesení organizačního výboru č. 274. Za garanční výbor dlužno považovat v této věci výbor ústavně právní.

Mandátový a imunitní výbor projednal tisk 966 v červnu roku 1994 a vyslovil s tiskem, samosebou s připomínkami, souhlas svým usnesením č. 15 z 22. 6. 1994.

Branný a bezpečnostní výbor projednával tisk jednak v červnu 1994, kdy jednání přerušil a pokračoval v rozpravě k tisku v říjnu 1994, přičemž 12. října svým usnesením č. 194 vyslovil s tiskem souhlas s připomínkami.

Výbor petiční, pro lidská práva a národnosti vyslovil souhlas s připomínkami svým usnesením č. 128 z 15. června 1994 a opětovně svým usnesením z 12. října 1994, svým usnesením č. 145.

Rozpočtový výbor přerušil nejprve projednávání tohoto tisku, to se stalo v červnu 1994 a posléze usnesením č. 145 pardon, promiňte - 314 z 13. října minulého roku vyslovil s předlohou souhlas. Také tento výbor přijal k předloze řadu připomínek.

Hospodářský výbor projednával tisk v červnu 1994, svým usnesením projednání přerušil a již se k tisku nevrátil, takže meritorní stanovisko k předloze nezaujal.

Zemědělský výbor 23. června 1994 projednání přerušil a 12. října vyslovil svým usnesením č. 147 souhlas s připomínkami.

Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí vyslovil s navrhovaným zákonem o jednacím řádu svými usneseními č. 132 z 16. června a č. 168 z 13. října 1994 souhlas. Opět s připomínkami.

Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví souhlasí s předloženým návrhem jednacího řádu, a to na základě svého usnesení č. 136 z 23. června 1994.

Také výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu souhlasí s předloženým návrhem zákona, a to na základě svého usnesení č. 217 z 15. června minulého roku. Připomínám, že tento výbor se znovu zabýval předlohou v říjnu minulého roku. Tehdy však již žádné měnící usnesení nepřijal.

Zahraniční výbor nejprve po rozpravě přerušil své jednání, to se stalo 22. června 1994 a posléze usnesením č. 359 z 12. října 1994 vyslovil s předlohou, jako jediný ze všech výborů Poslanecké sněmovny, nesouhlas.

Nyní dovolte, abych vás informoval o tom, jakým způsobem jednotlivé výbory dospěly k usnesením, která jsem právě citoval. Nemohu, neboť to je nezjistitelné, podat informaci o tom, kolik pozměňovacích návrhů zaznělo v rozpravě o tisku 966 v jednotlivých výborech. Odhadem mohu říci - a zde se řádově nemýlím, - že to byly stovky pozměňovacích návrhů. To lze dovodit i z následujících čísel. Tato čísla vám podají také informaci, kterou je potřeba mít před tím, než přistoupíme k rozpravě, informaci o tom, kolik z kterých pozměňovacích návrhů akceptovala společná zpráva, předložená vám jako sněmovní tisk 1060.

Mandátový a imunitní výbor přijal k předloženému návrhu zákona sedm pozměňovacích návrhů a všechny tyto pozměňovací návrhy byly akceptovány do společné zprávy.

Branný a bezpečnostní výbor přijal k tisku 18 pozměňovacích návrhů a z nich pouze dva nejsou do společné zprávy zařazeny.

Výbor petiční, pro lidská práva a národnosti doporučil 37 pozměňovacích návrhů k tisku 966 a společná zpráva z nich neakceptuje 11. Všechny ostatní jsou ve společné zprávě obsaženy.

Rozpočtový výbor doporučil v předloženém návrhu zákona 72 změn. 18 těchto změn společná zpráva neakceptuje, všechny ostatní jsou ve společné zprávě obsaženy.

Hospodářský výbor před tím, než jednání přerušil a pak se, jak jsem již podal informaci, k věci nevracel, doporučil svým dílčím usnesením šest změn. Čtyři z těchto změn jsou akceptovány ve společné zprávě.

Zemědělský výbor navrhl 35 změn, 14 z nich společná zpráva neakceptuje, všechny zbývající jsou v ní zařazeny.

Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí dospěl k názoru, že je třeba v původním tisku učinit 16 změn. Deset z nich akceptuje společná zpráva, šest zůstává nezařazených.

Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví navrhl 17 změn a 8 z nich zůstalo nezařazených, zatímco zbývající jsou obsaženy ve společné zprávě.

Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu navrhl 15 změn v původním tisku, 11 z nich společná z práva akceptuje, 4 se zařadit nepodařilo.

A konečně zahraniční výbor. Přestože tento výbor nedoporučil souhlasit s původním tiskem (zdůrazňuji s původním tiskem), navrhl, aby v tomto tisku bylo provedeno 18 změn. Pět z těchto změn společná zpráva neakceptuje, ostatních 13 je v ní zařazeno, ačkoli celkové usnesení zahraničního výboru je takové, jaké je.

Na konec bych vám rád podal informaci o jednání výboru ústavně právního. Nevím, zda je správné omlouvat se za to, že tento výbor projednával předložený tisk řadu měsíců. Já zastávám názor, že lépe je projednávat každou věc - a zákon zvláště - delší dobu, odpovídá-li tomu výsledek. Na nás všech bude záležet, aby tento výsledek byl po rozpravě v tomto plénu výsledkem dobrým a abychom schválili takový zákon, podle kterého tato sněmovna a nejen v tomto volebním období bude schopná řádné, užitečné, koncizní a velmi dobré práce pro občany nejen v této sněmovně zasedající, ale pro občany celého tohoto státu.

Ústavně právní výbor projednával tisk 966 opakovaně. Nejprve ve dnech 27., 28., 29. a 30. června 1994 přijal desítky doporučení a požádal pak ostatní výbory, aby se věcí ještě zabývaly a sdělily ústavně právnímu výboru své názory a svá stanoviska k těmto doporučením výboru ústavně právního. Přirozeně, že v mezidobí zasedaly také poslanecké kluby a já jsem přesvědčen, že posuzovaly tyto podněty ústavně právního výboru i z hledisek politických. Poté výbor ústavně právní ve své podrobné rozpravě k předloženému tisku jednal ve dnech 19., 20., 21. října 1994, ve dnech 1., 2. a 3. února 1995 a ve dnech 14., 15., 22. a 23. února 1995.

Ústavně právní výbor po povšechné i podrobné rozpravě ve všech těchto svých zasedáních doporučil, aby v předloženém tisku bylo provedeno celkem 135 změn. Bylo velmi obtížné - a to říkám v tuto chvíli jako společný zpravodaj - nalézt takovou cestu, aby společná zpráva vyjadřovala mínění většiny výborů a přitom byla formulována takovým způsobem, který předložený tisk dovolí označit za opravdu sevřený jednací řád. Já jsem přesvědčen, že se to ve společné zprávě zdařilo. Společnou zprávu - a to je také úspěch všech zpravodajů a všech předsedů výborů - se podařilo vytvořit tak, že (a tuto informaci jsem už podal) drtivá většina všech připomínek a návrhů ze všech výborů byla ve společné zprávě akceptována. Samosebou se to nemohlo podařit u všech, protože některé připomínky výborů byly protisměrné, rozporné a akceptováním jedné bylo vyloučeno akceptovat připomínku jinou. Některé připomínky nebylo možno přijmout také z toho důvodu, že zcela měnily koncepci předloženého tisku a na této koncepci, jak zdůraznili již předkladatelé, se dohodla komise paritně složená ze zástupců všech poslaneckých klubů této sněmovny.

Rád bych řekl, že přes desítky přijatých změn, tak jak je obsahuje společná zpráva, nedošlo k žádné zásadní koncepční změně předloženého tisku 966. Je pravdou, že některé tyto změny vychází vstříc stanovisku, jež předložila vláda, stanovisku, které bylo pravda nesouhlasné, jak informovala kolegyně Röschová, ale také doporučovalo jisté změny. V některých případech společná zpráva tyto změny akceptuje.

Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že rozprava k tomuto tisku, ať si to bude kdokoliv z nás přát sebevíce, bude rozpravou obsáhlou a že výsledkem této rozpravy bude opět mnoho (nechci být špatným prorokem) desítek dalších pozměňovacích návrhů. Je to přirozené legitimní právo každého poslance, aby právě v tuto chvíli ještě jednou se pokusil předložit ten pozměňovací návrh, který buď nebyl akceptován ve výboru, jehož je poslanec členem, nebo nebyl nakonec zařazen do společné zprávy. Je jistě výsostným právem každého poslaneckého klubu, aby vyjádřil svými pozměňovacími návrhy k předložené společné zprávě svá politická stanoviska. Zájmem nás všech by však mělo být, aby konečný text zákona byl co nejlepší, a to nejen v našem zájmu, ale v zájmu občanů této země. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji společnému zpravodaji výborů poslanci Miloslavu Výbornému a než otevřu diskusi, konstatuji, že pan poslanec Sojka má náhradní kartu č. 7. Pan poslanec Nečas má náhradní kartu č. 9. Paní a pánové, otevírám rozpravu. Do rozpravy se zatím písemně přihlásili poslanci Hrazdíra, Pavela, Kužílek, Páv a Jaroš. Jako první vystoupí pan poslanec Antonín Hrazdíra. Chtěl bych jenom připomenout, že bude velmi vhodné a spíše bych řekl nutné, kdyby společný zpravodaj i zástupce navrhovatele dostali všechny pozměňovací návrhy v písemné podobě. Myslím si, že je jenom přirozené požádat, aby po skončení rozpravy všichni poslanci měli sumu pozměňovacích návrhů před hlasováním k dispozici rovněž v písemné formě. Takže po tomto krátkém vstupu bych si dovolil předat slovo vám, pane poslanče. Prosím.

Poslanec Antonín Hrazdíra: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, vážené kolegyně, projednáváme dnes dokument, kterým se stanovují základní zásady jednání této sněmovny. Předpokladem je, že půjde o normu, která bude mít dlouhodobou platnost. To znamená, že nemůže vycházet pouze ze stávajícího rozložení politických sil, ale měla by zabezpečovat svou použitelnost i v případě odlišného výsledku parlamentních voleb.

Předložený návrh je sice určitým kompromisem, ovšem ne vždy odpovídá vysloveným myšlenkám opozice nebo dokonce ústavnímu principu. Klub Levého bloku rozhodně odmítá stanovisko vlády k tomuto návrhu s tím, že vnitřní uspořádání a zásady jednání této sněmovny jsou v její výhradní pravomoci, s možností plného využití ústavních zásad parlamentní demokracie, ve vztahu kontroly činnosti vlády Parlamentem. Na druhé straně nelze nesouhlasit s některými zásadními připomínkami vlády, které je vhodné brát při projednávání v úvahu, ať již se jedná o ustanovení § 99 společné zprávy, tj. zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze, či ustanovení § 119 společné zprávy Parlamentní stráž apod. Nesouhlasíme s nerespektováním ústavní zásady poměrného zastoupení v orgánech, např. § 115 společné zprávy, způsob voleb a nominací nebo při volbě některých komisí. Diskusi je třeba podrobit i způsob projednávání pozměňovacích návrhů s cílem maximálního zjednodušení a tím zamezení procedurálním střetům.

Předložený návrh - tisk 966 hodnotí klub Levého bloku jako solidní podkladový materiál, i když mu do dokonalosti něco chybí. O solidnosti materiálu již nelze hovořit ve znění společné zprávy.

Jaký bude přístup našeho klubu k závěrečnému hlasování, to vyplyne z průběhu diskuse a z kvality přijatých pozměňovacích návrhů.

Nyní mi dovolte předložit jménem klubu Levého bloku některé pozměňovací návrhy k tisku 1060 - Společná zpráva výborů Poslanecké sněmovny k návrhu poslance Jana Kasala a dalších na vydání zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Omlouvám se paní kolegyni Röschové, že bohužel těch připomínek bude víc než si přála, ale na druhou stranu všechny předložím písemně, takže si je nemusí znamenat.

1. Zabezpečení poslanců jako nový § 2

(1) Poslanci vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými přííkazy.

(2) Poslanec Poslanecké sněmovny se považuje za veřejného činitele.

Odkaz na § 89 odst. 9 trestního zákona.

(3) Poslanec nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru.

Další §§ přečíslovat.

2. § 11, odst. 1 doplnit druhou větu, která zní: "Členové vlády a vedoucí správních úřadů jsou povinni poslance na jeho žádost přijmout."

3. § 10 doplnit o nový odst. 3 v tomto znění: "Do budovy sněmovny a tam, kde sněmovna a její orgány jednají, není dovolen vstup se střelnou zbraní nebo výbušninou. Každý, kdo má u sebe střelnou zbraň nebo výbušninu, je povinen dát ji před vstupem do budovy, v níž sněmovna nebo její orgány jednají, do úschovy členům stráže Parlamentu. Zákaz nošení střelné zbraně se nevztahuje na členy stráže Parlamentu a na osoby zajišťující ochranu prezidenta republiky, předsedy sněmovny, předsedy senátu, předsedy vlády a představitelů jiných států."

4. V § 33 vypustit odst. 1, ostatní odstavce přečíslovat.

5. Vypustit § 35 a nahradit jej novým zněním:

(1) Ustavující schůzi výborů svolává předseda sněmovny. Výbor řídí předsedou sněmovny pověřený člen výboru do doby, než je zvolený předseda výboru potvrzen sněmovnou.

(2) Výbor zvolí na ustavující schůzi předsedu. Pokud sněmovna zvoleného předsedu nepotvrdí, požádá výbor, aby v určené lhůtě zvolil nového předsedu. Nezvolí-li výbor nového předsedu v určené lhůtě, nebo sněmovna nového předsedu nepotvrdí, zvolí předsedu výboru sněmovna.

(3) Sněmovna může požádat výbor, aby do určené lhůty zvolil nového předsedu. Pokud tak výbor v určené lhůtě neučiní, nebo sněmovna nového předsedu nepotvrdí, požádá sněmovna výbor podruhé, aby jí předložil návrh na potvrzení nového předsedy. Pokud tak ani podruhé výbor v určené lhůtě neučiní nebo sněmovna nového předsedu nepotvrdí, zvolí nového předsedu výboru sněmovna.

(4) Výbor může na písemný návrh dvou pětin svých členů zvolit nového předsedu. Volbu nelze uskutečnit dříve, než po uplynutí sedmi dnů po podání návrhu. Pokud sněmovna nového předsedu nepotvrdí, zůstává ve funkci původní předseda.

(5) Předseda výboru se ujímá své funkce po potvrzení volby sněmovnou nebo po zvolení sněmovnou. Potvrzením nebo zvolením nového předsedy sněmovnou zaniká výkon funkce předcházejícího předsedy.

(6) Výbor zvolí místopředsedy a ověřovatele výboru.

6. V § 28 vypustit konec věty "a zvolí předsedy výborů".

7. V § 48, odst. 1 na třetím řádku za slova "volí sněmovna" doplnit "podle principu poměrného zastoupení".

8. § 48 doplnit o nový odstavec 3, který zní: "Poslanec nebo jiná osoba v případě vyšetřování před vyšetřovací komisí mají právo být zastoupeni advokátem."

Další odstavce přečíslovat.

9. V § 50 odst. 1, písm. l) na začátku věty nahradit slovo "sledovat" slovem "kontrolovat" a dále u písm. l) jako druhý návrh: za slovo vlády vložit "... a jejích členů".

10. V § 50 odst. 1, písm. u) vypustit a nahradit tímto zněním (jde o návaznost na nové znění § 35): "potvrzovat předsedy výborů v jejich funkci po zvolení výborem" a v § 50 doplnit písm. v) v tomto znění: "v případě nezvolení předsedy výboru výborem volit předsedu výboru a navrhovat výboru volbu nového předsedy".

Ostatní písmena § 50 opravit podle abecedy.

11. § 54 odst. 7 nahradit novým textem, který zní: "Byla-li schůze svolána podle § 51 odst. 4 a 5, řídí se pořadem, který byl uveden v písemné žádosti".

12. § 62 nahradit tímto novým textem: "O přerušení schůze rozhodne sněmovna hlasováním bez rozpravy".

13. § 74 odst. 2 nahradit tímto textem: "Při hlasování hlasovacím zařízením hlasuje poslanec pro návrh, proti návrhu, nebo se zdrží, stisknutím tlačítka hlasovacího zařízení kdykoliv v intervalu stanoveném pro hlasování, a zvednutím ruky.

Druhou větu vypustit a následně upravit i § 76 odst. 1.

14. V § 72 vypustit odst. 1 a 2 a nahradit je tímto textem:

(1) Po ukončení rozpravy oznámí zpravodaj sněmovně přehled podaných návrhů.

(2) Je-li podáno více návrhů na úpravu téže věci, hlasuje se o nich v pořadí, v jakém byly předloženy.

15. § 77 odst. 2 - na konci doplnit tyto dvě věty: V pochybnostech a v případě sloučení nebo rozdělení politické strany rozhodne organizační výbor. Politická strana, u níž dojde pouze ke změně názvu, se považuje za tutéž stranu.