Další protinávrh se týká §
92 odst. 2, kde navrhuji nahradit slova "24 hodiny"
slovy "7 dní". Pokud by tento návrh nebyl
přijat, pak nahradit slovy "3 dny". Když
se na to ustanovení podíváte, zjistíte,
že se jedná o skutečně krátkou
lhůtu, těch 24 hodin. Víme, že máme
5 týdenní harmonogram schůzí a zjistíte,
že lhůta 7 dní ničemu nebrání,
protože se týká týdne po schůzi
a je tedy zbytečné takto krátkou dobu stanovit.
Další pozměňovací návrh
se týká § 99, kde navrhuji vypustit v odst.
2 slovo "vládní" a v odstavci 5 v prvé
větě vypustit slovo "vládního".
Jsem přesvědčen, že mluvíme-li
o stavu legislativní nouze a potřebném zkráceném
řízení o přijetí zákonů,
nemělo by se pouze vztahovat na vládní návrhy,
ale na jakékoliv návrhy, a v mnoha případech
to může být mnohem praktičtější,
protože například poslanecký návrh
tu může ležet hotový dřív
a naopak zase zpracování vládního
návrhu by mohlo znamenat určité prodlení.
Další pozměňovací návrh
se týká téhož §, čili §
99, ale odst. 4, kde navrhuji vložit za slova "posoudí
Sněmovna" slovo "vždy". Znamená
to, že tedy u každé schůze během
trvání legislativní nouze Sněmovna
posoudí ty skutečnosti, o kterých je v ustanovení
řeč.
Další pozměňovací návrh
se týká § 109, kde navrhuji vypuštění
první věty a nahrazení větou: "Mezinárodní
smlouvy schválené Parlamentem musí být
vyhlášeny".
Návrh, tak jak je popsán ve společné
zprávě mluví o tom, že k platnosti mezinárodní
smlouvy je potřeba vyhlášení. Já
jsem přesvědčen, že tomu tak není,
že mezinárodní dohoda o smluvním právu
stanoví něco jiného o platnosti mezinárodních
smluv a závaznosti pro republiku, ale na místě
ovšem je, aby zákon stanovil, že je povinností
mezinárodní smlouvy vyhlásit, ale ne vázat
na to platnost. Čili v tomto smyslu se domnívám,
že je to zpřesnění a je to právně
správnější ustanovení.
Další pozměňovací návrh
se týká § 111, kde si dovoluji předložit
návrh zcela nového znění § 111.
§ 111 by zněl:
"§ 111 - Ústní interpelace.
(1) Pro ústní interpelace určené předsedovi
vlády se vyčlení doba na začátku
projednávaného bodu a následují ústní
interpelace určené ostatním členům
vlády. Interpelace v každé skupině podávají
všichni přihlášení poslanci.
(2) Poslanci se hlásí k podání ústní
interpelace písemně, nejpozději do začátku
projednávání bodu Ústní interpelace.
(3) Předseda vlády nebo jiný interpelovaný
člen vlády odpoví na ústní
interpelaci bezprostředně po jejím přednesení.
Po odpovědi se otevře rozprava.
(4) Není-li interpelovaný při přednesení
ústní interpelace přítomen, nebo prohlásí-li,
že na ústní interpelaci, popřípadě
doplňující otázky z rozpravy není
možné odpovědět bezprostředně,
postupuje se jakoby interpelace byla podána písemně.
(5) Sněmovna může k předmětu
interpelace nebo odpovědi na ni přijmout usnesení."
Další pozměňovací návrh
se týká § 112, kde navrhuji vypustit v odst.
4 druhou větu a nahradit ji větou: "Sněmovna
může přijmout k předmětu interpelace
nebo odpovědi na ni usnesení."
Další pozměňovací návrh
se týká také § 112, kde navrhuji toto
nové znění odst. 5: "Není-li
interpelující poslanec na schůzi Sněmovny
přítomen, projednání jeho interpelace
se přesune do pořadu příští
schůze".
Další pozměňovací návrh
se týká § 123, který navrhuji doplnit
novou poslední větou tohoto znění:
"Pro tyto poslanecké kluby se ustanovení §
77 o ustavení poslaneckých klubů nepoužijí".
Kdo z vás si přečtete pozorně §
123 a § 77, možná se mnou budete souhlasit, že
by mohly vzniknout výkladové spory, která
část § 77 vlastně platí na nyní
existující poslanecké kluby. Je to tedy zpřesnění.
Další pozměňovací návrh
je na zařazení nového § 124 s přečíslováním
ostatních a nový § 124 by zněl: "Na
návrh příslušného výboru
rozhodne sněmovna do čtyř měsíců
od účinnosti tohoto zákona o zrušení
dosavadních komisí výborů nebo o jejich
novém ustavení jako komisí sněmovny."
Víte, že dosud máme komise výborů
a návrh jednacího řádu, tak jak ho
máme ve společné zprávě, na
ně vlastně nepamatuje. Je potřeba se vypořádat
v přechodných ustanoveních s tím,
co se stávajícími komisemi výborů.
Další pozměňovací návrh
- v příloze číslo 2 čl. II
navrhuji doplnit nový bod číslo 9 a ostatní
přečíslovat v analogickém znění
jako v čl. 3 bod 9. Je to, abych řekl stručně,
křížkování kandidátů
na hlasovacích lístcích. Tady bod 9 vypadl,
je to zřejmě technické nedopatření.
Další pozměňovací návrh
se týká rovněž přílohy
číslo 2 čl. II, kde navrhuji v bodě
13 nahradit poslední větu tímto textem: "Do
druhého kola postupují dva kandidáti, kteří
takto získali nejvyšší počet hlasů."
Jde o změnu, nepostupuje jeden kandidát, ale podle
našeho návrhu dva kandidáti.
Další pozměňovací návrh,
v příloze číslo 2 čl. II, bod
19, navrhuji doplnit text písmen a) - d), v těchto
čtyřech písmenech, vždy na konci textem:
"v každé komoře a celkem". Nekomentuji,
je potřeba se podívat na text.
Další pozměňovací návrh,
už předposlední, v příloze číslo
2 čl. II, body 19 a 36, v čl. 3 bodu 31 a v čl.
6 bodu 20 doplnit nová písmena na konci tohoto znění:
"konstatování o zvolení nebo nezvolení
kandidáta". Všude v těch článcích
a odstavcích to chybí.
Poslední pozměňovací návrh
v příloze číslo 2 čl. IV vložit
do odst. 3 za slova "volební komise" text: "na
základě nominací poslaneckých klubů".
Jsem přesvědčen, že takto to bylo míněno,
ale je potřeba to i v textu vyjádřit.
A poslední, to už není návrh, je to
spíše upozornění na to, že v čl.
přílohy číslo 2 má být
úplně na konci řádky, poslední
písmeno, zřejmě dlouhé -í-,
nikoli krátké -i-.
Pan kolega Výborný se na mě dívá
s potutelným úsměvem, ale když si to
přečte, jistě sám uzná, že
by to dávalo zcela jiný smysl. Ale protože
to považuji pouze za překlep, jen na to upozorňuji.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Matulkovi. Prosím, aby se slova ujal pan
poslanec Vrzal a připraví se pan poslanec Kačenka.
Pan místopředseda Vlach má náhradní
kartu číslo 12.
Poslanec Ivan Vrzal: Vážený pane předsedající,
kolegyně a kolegové, můj pozměňovací
návrh je velmi jednoduchý a týká se
poskytování informací, které si poslanci
mohou vyžádat a sice přesněji vymezení
osob, od kterých tyto informace mohou žádat.
Myslím, že je velmi nepohodlné, když poslanec
potřebuje pro svoji práci informace např.
od přednosty okresního úřadu a musel
by tuto informaci získával tím, že on
požádá ministra a ministr to uloží
náměstkovi atp. Za prvé se ta informace tou
dlouhou cestou zkreslí a za druhé je to velmi zdlouhavé.
Za třetí by to mohlo i nepřiměřeně
zatěžovat ministry. To je jedna věc.
Za druhé. Od některých osob by poslanec nemohl
informace požadovat, např. od ředitele městské
policie nebo od starosty atp., takže tím mým
pozměňovacím návrhem bude umožněno
poslancům i od primátorů, starostů
a dalších oficiální činitelů
informace požadovat.
Konkrétně tedy navrhuji, aby se v § 11 odst.
1 i 2 vypustilo slovo "ústředních".
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Vrzalovi a prosím, aby se slova ujal pan
poslanec František Kačenka. Připraví
se pan poslanec Radim Špaček.
Poslanec František Kačenka: Pane předsedající,
kolegyně a kolegové, budu stručný.
Mnoho z toto, co jsem chtěl říci, zaznělo,
nebudu to opakovat, mám pouze jeden pozměňovací
návrh k § 112, kde navrhuji vložit nový
odst. 3 a ostatní přečíslovat.
Odst. 3 zní: "Nesplní-li vláda, nebo
její člen vůči interpelujícímu
poslanci povinnosti stanovené v odst. 2, může
poslanec podat předsedovi sněmovny stížnost;
ten s jejím obsahem seznámí sněmovnu
na nejbližší schůzi."
Zdůvodnění: Původní návrh
jednacího řádu v § 111 odst. 4 předpokládal,
že při nesplnění povinnosti vlády
nebo jejího člena vůči interpelujícímu
poslanci bude mít poslanec právo podat předsedovi
Poslanecké sněmovny stížnost, na jejímž
základě bude žádat předseda sněmovny
předsedu vlády, aby neprodleně zjednal nápravu.
Stávající úprava žádnou
sankci s nesplněním povinnosti nespojuje. Proto
považuji za vhodné, aby alespoň z hlediska
morálního byla veřejnost informována
o nesplnění povinnosti uložené zákonem.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Františku Kačenkovi. Prosím,
aby se slova ujal pan poslanec Špaček. Připraví
se pan poslanec Miroslav Novotný.
Poslanec Radim Špaček: Dámy a pánové.
Není sporu o tom, že právě projednávaná
norma je svým dosahem nesmírně závažná
a vcelku oprávněně byla již v tisku
označena za něco jako malou ústavu. Zejména
pak ustanovení o způsobu projednávání
zákonů rozhodně změní značným
způsobem dosud zažité normy. Právě
k tomuto aspektu bych rád upřel vaši pozornost,
zejména k té kombinaci, která nastane v případě
uplatnění trojího čtení zákonů
a současného pětitýdenního
pracovního rytmu sněmovny. V případě,
že si namodelujete možné situace, které
mohou nastat, tak velmi rychle se dá zjistit, že projednávání
zákonů by se mohlo protáhnout, a to ani ne
v krizové situaci, kdy by to bylo ještě déle,
ale v poměrně normální situaci by
zákon mohl být projednáván až
jednu třetinu roku, což se domnívám,
že opravdu není zcela na místě, a že
to ani není snad zamýšleno tou normou. Nepochybuji
o tom, že si život sám vynutí změnu
našeho dosavadního způsobu jednání,
myslím tím rytmu našeho jednání,
ale přesto by bylo dobře, kdyby se nějaká
zásada objevila již v tomto zákoně,
která by tento, podle mě nepříjemný
dopad upravila.
Dovolím si navrhnout jeden paragraf, který by upravoval
právě způsob jednání, přesněji
řečeno rytmus jednání sněmovny.
Byl by zařazen jako nový § 53 s tím,
že ostatní by byly přečíslovány
a sestával by z pouhých dvou odstavců.
Odstavec 1 by zněl: "Sněmovna stanoví
svým usnesením, který týden v kalendářním
měsíci je určen pro účast delegací
sněmovny v mezinárodních parlamentních
shromážděních, dalších mezinárodních
aktivitách a pro styk poslanců s voliči.
Odst. 2: "V ostatních týdnech jedná
sněmovna a její orgány tak, že v dopoledních
hodinách jednají zpravidla výbory a komise
sněmovny a v odpoledních hodinách jedná
zpravidla schůze sněmovny."
Přešli bychom tím na režim, který
je běžný, pokud je mi známo, snad ve
všech evropských parlamentech, to je v podstatě
stálé zasedání sněmovny v plénu,
takže by byly odstraněny eventuální
tvrdosti z hlediska přijímání zákonů.
Pokud by bylo přijato toto ustanovení, bylo by možno
upravit poněkud i ustanovení, která se týkají
i otázek a interpelací poslanců vůči
ministrům s tím, že v optimálním
případě by vlastně mohly být
otázky kladeny po nějakou stanovenou dobu každý
jednací den.
Navrhuji proto v § 54 odst. 4 větu druhou změnit
na znění následující: "Na
pořad schůze se vždy zařadí body:
odpovědi na písemné interpelace, ústní
interpelace a otázky poslanců." Další
dvě věty pak navrhuji vypustit. Souvisí s
tím také návrh, jímž by se upravil
§ 111, k němuž mám tři připomínky.
Zaprvé. Navrhuji vypustit odst. 1. Domnívám
se, že zákon by neměl jít až do
takových podrobností, jako určovat, že
otázky mohou být kladeny do 18.20 hodin, mohou začít
v 17.00 hodin apod. Domnívám se, že toto je
přesně téma, které by měla
upravit sněmovna svým usnesením. Ostatní
odstavce by pak byly přečíslovány.
S tím souvisí i návrh na změnu v odst.
4 a 6, kdy slova "v době stanovené v odst.1"
by byla nahrazena slovy "v době stanovené usnesením
sněmovny".
V odst. 5 bych si dovolil upřesnit současné
znění, které umožňuje pokládání
doplňujících otázek. Domnívám
se, že jedním z koření parlamentního
života a jednání je trochu rozšíření
možností těchto doplňujících
otázek, které umožňují klasické
parlamentní diskuse, které mohou být i ostřejší,
ale je to zcela běžná věc. Domnívám
se, že náš politický a parlamentní
život tuto věc poněkud postrádá.
Navrhuji tedy druhou větu v odst. 5 nahradit textem: "Po
odpovědi člena vlády může poslanec,
který otázku položil, položit doplňující
otázku, na níž člen vlády bezprostředně
odpoví. Předsedající může
udělit slovo k dalším doplňujícím
otázkám až třem dalším poslancům;
přitom dbá, aby byly uplatněny různé
názory. Člen vlády odpoví na doplňující
otázky bezprostředně po jejich položení".
Dámy a pánové, na závěr bych
vás požádal, abyste se pokud možno opravdu
seriozně zabývali námětem, jak bude
sněmovna pracovat dále, po přijetí
tohoto zákona, zejména z hlediska jednacího
rytmu. Musíme se zkrátka rozhodnout, zda si tato
sněmovna zachová svou pověst pracovitosti,
kterou doposud má, nebo zda zachováme pětitýdenní
cyklus s tím, že budou některé týdny
volné, kromě toho volné pondělky.
Obávám se, že důsledkem toho bude, že
zákony budou přijímány ve výrazně
zpomaleném rytmu, a to nikoli zlepšením kvality
projednávání, ale díky tomu, že
se sněmovna bude scházet, podle mého soudu,
nedostatečně. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Špačkovi. Prosím, aby se slova
ujal pan poslanec Novotný, připraví se pan
poslanec Wagner.
Poslanec Miroslav Novotný: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte, abych předložil
následující návrhy.
1. V nadpisu v § 12 nahradit slovo "vydání"
slovem "vyslovení". Stejnou změnu provést
v prvním řádku prvního odstavce v
§ 12.
2. V § 13 vypustit odst. 3. Ve druhém řádku
čtvrtého odstavce vypustit spojku "a číslovku
3" a odstavec označit jako třetí.
3. V § 15 odst. 1 vypustit slova "odst. 1 a 2"
a větu ukončit za slovy "stanoveným
způsobem". Zbytek textu odstavce vypustit.
4. V § 15 vypustit odst. 2. Ostatní odstavce přečíslovat.
5. Navrhuji nové znění § 17: "Jestliže
poslanec, kterému bylo podle § 15 uloženo disciplinární
opatření, omluvit se, tak neučiní
ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem,
výbor, který disciplinární řízení
vedl, rozhodne o vhodném způsobu uveřejnění
disciplinárního rozhodnutí".
6. § 18 vypustit. Ostatní přečíslovat.
7. V prvním odstavci § 33 nahradit slova "dvou
dalších výborů" slovy "jednoho
dalšího výboru".
8. V prvním řádku šestého odstavce
§ 76 vypustit slova "proti výsledku hlasování".
9. Poslední větu druhého odstavce §
77 nahradit tímto zněním: "Na takto
ustanovený klub se nevztahují odst. 2 a 3 §
78".
10. V § 78 vypustit odst. 4.
11. V první větě druhého odstavce
§ 90 vypustit slova "že jej vrátí
navrhovateli k dopracování, nebo".
Ve stejném odstavci pak vypustit poslední větu.
12. Druhý odstavec § 125 nahradit tímto zněním:
"Mandátový a imunitní výbor se
ustaví podle zásady poměrného zastoupení
poslaneckých klubů".
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Miroslavu Novotnému. prosím, aby se
slova ujal pan poslanec Jozef Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, mám tři pozměňovací
návrhy.
V prvním bych si dovolil upřít vaši
pozornost na možné zracionálnění
našeho jednání, obdobné, jaké
provedla změnou jednacího řádu předválečná
sněmovna, Národní shromáždění
v roce 1933. Oni tehdy přijali něco, co je téměř
obsahem doslovným toho, co navrhuji. Nebudu vás
zdržovat s oběma texty. Přednesu vám
jen ten, který navrhuji.
Doporučuji do § 58 nový odst. 6: "Není
dovoleno projevy číst, vyjma projevy předsedy,
předsedů, nebo zpravodajů výborů,
členů vlády, prohlášení
klubů a citace s označením pramene. Všichni
řečníci však smějí užívat
poznámek psaných jen k podpoře paměti".
Druhý návrh reaguje na obtížný
problém, který samozřejmě každý
nahlížíme ze své politické pozice.
Nicméně všichni jistě přijmeme
argumenty z obou stran. Jedná se o problém interpelací.
Samozřejmě uznáváme potřebu
zracionalizovat, to jsem slyšel, pokud jsem tomu dobře
rozuměl, i z jiných pozměňovacích
návrhů svých předřečníků,
ale současně bychom rádi, aby institut, kterým
poslanec vlastně zejména může projevit
svou odpovědnost, nebyl příliš omezen.
A přitom, aby nebyla omezena ani racionalita jednání.
Domnívám se proto, že by měly existovat
jakési stupně interpelací a otázek.
Prvním stupněm by mělo být to, co
se nově zavádí po vzoru jiných západních
parlamentů - jako hodinka s premiérem, či
jakkoli to jinak nazveme.
Doporučuji proto,aby tento institut nově zaváděný
nebyl nazýván - Interpelace -, ale byl mu ponechán
název - Otázky - a aby všude v textu předloženého
návrhu § 111 a případně i v pozměňovacích
návrzích k němu bylo slovo "interpelace"
nahrazeno slovem "otázka", aby bylo zřejmé,
že se jedná o ten nejmenší stupeň,
kde poslanec může projevit svými otázkami
zájem o řešení nějakého
problému.
Potom doporučuji v § 113 nové znění.
Další paragrafy přečíslovat.
Zde navrhuji zavést zatím institut, který
neznáme, ale který je obvyklý v parlamentech
mnoha zemí.
Je to institut skupinové interpelace, která jediná
bývá v parlamentech jiných brána za
naléhavou a kterou obvykle musí podepisovat větší
počet poslanců. Čísla začínají
někde u dvaceti, navrhl jsem 20. Počet je věcí
diskuse. Nový § 113 navrhuje v tomto znění:
"Interpelace skupiny poslanců.
Nejméně 20 poslanců má nárok
naléhavě interpelovat vládu a členy
vlády. Jedná-li sněmovna, zařadí
se taková interpelace na pořad neprodleně
po ukončení projednávaného bodu pořadu.
Nejedná-li sněmovna, podá se interpelace
písemně prostřednictvím kanceláře
sněmovny. Nerozhodne-li sněmovna jinak, interpelovaný
je povinen odpovědět do 10 dnů. O odpovědi
jedná sněmovna přednostně, koná
rozpravu a přijímá usnesení."
Tolik tento návrh. Ještě jedna obecná
poznámka k interpelacím. Při přejímání
jakéhokoli institutu je nutno vnímat, jak probíhá
celý proces ve sněmovnách, ze kterých
institut přejímáme. Pokud se jedná
o institut otázek na členy vlády, pak je
to obvykle tak, že sněmovny mají pravidelná
jednání každý týden a otázky
se předkládají týdně. Pokud
je tady pětitýdenní cyklus a nebyl-li by
tento institut doplněn jinými zákonnými
možnostmi, jednalo by se o podstatné omezení
možnosti kontrolovat exekutivní činnost.
K úvaze dávám doplnit § 32 odst. 2 a
dosavadní znění označit jako odst.
1.
"Zřízení výboru pro informace".
Je to věc, která je známá z americké
sněmovny. Z tisku, který máme k dispozici
od Parlamentního institutu, vám jako zdůvodnění
přečtu, jak to funguje ve Spojených státech.
Výbory pro informace. Doplňkovou metodou, jak parlamenty
vykonávají kontrolu vlády, jsou výbory
pro informace. Pokud jsou výbory dohlížecím
orgánem nad vládou, pověří
parlament určitý počet poslanců, aby
shromažďovali informace, aby byl parlament schopen vykonávat
řádně kontrolu vlády, popř.
vypracovat zprávu k jakémukoli tématu týkajícímu
se výkonu moci. V USA jsou výbory pro informace
centrem systému výborů kongresu. Mají
nejsilnější pravomoci a neváhají
je využít. Mají pravomoc předvolat v
podstatě kohokoli z administrativy.
Chápu samozřejmě, že máme zcela
jiný mechanismus a že nelze bez úvahy o tom,
jaký mechanismus máme, mechanicky přenášet.
Proto doporučuji znění, které si myslím,
že odpovídá poměrům, v nichž
my žijeme. Doporučuji tedy toto znění
odst. 2 § 32:
"Výbory pro informace. Sněmovna může
zřídit výbor pro informace. Takovýto
výbor připravuje návrhy usnesení sněmovny
ve věcech kontroly výkonné moci. Návrhy
projednává z podnětu sněmovny, svého
či jiného výboru."
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Wagnerovi. O slovo se přihlásil předseda
sněmovny Milan Uhde.
Předseda PSP Milan Uhde: Vážené
kolegyně, vážení kolegové, nebojte
se, nebudu opakovat některé své subjektivní
postřehy, které jsem trousil na veřejnosti,
pokud se týče problémů, jež řeší
návrh zákona o jednacím řádu.
Srovnal jsem se s tím a myslím, že jsme na
dobré cestě k tomu, abychom schválili dobrá
pravidla o příštím jednání
Poslanecké sněmovny.
Chci však připomenout jinou stránku, domněle
detailní. Od svého vstupu do Poslanecké sněmovny
vedu tichý a neúspěšný boj s
některými nešvary poslanecké a právnické
češtiny. Nad návrhem zákona o jednacím
řádu jsem také toto úsilí podstoupil,
zkorigoval text z hlediska jazykového a prosím,
abyste vzali na vědomí, že předkládám
tento 91 stranový zkorigovaný text kolegyni Röschové
a kolegovi Výbornému, aby gramatické úpravy,
které považují za úpravy nenarušující
smysl textu, pokud možno s pochopením vnesli do výsledného
jednání a podle možnosti a podle potřeby
přizvali ke konzultaci orgán, který se tak
silně podílel na vzniku poslední verze návrhu,
totiž ústavně právní výbor.
Opakuji, kdyby toho bylo potřebí.
Děkuji všem, kteří pomohou tomu, aby
výsledné znění zákona nedělalo
Poslanecké sněmovně ostudu, pokud jde o způsob
vyjadřování. Není to podle mne zanedbatelná
stránka věci, i když to navenek tak vypadá.
Děkuji za pochopení.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu předsedovi Milanu Uhdemu za jeho vystoupení.
Konstatuji, že byl poslední, kdo v rozpravě
vystoupil, alespoň pokud se týká písemných
přihlášek do rozpravy. Přihlásil
se pan Miloslav Výborný, má slovo.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající,
nehlásím se do rozpravy. Charakterizoval bych své
přistoupení k řečništi jako dílem
procedurální poznámku faktickou a dílem
jako vystoupení zpravodaje.
Nyní by mělo být hlasováno o návrhu
poslance Řezáče přerušit projednání
tohoto bodu pořadu schůze do schůze příští,
tedy dubnové. Pan poslanec Řezáč zdůvodnil
tento svůj návrh tím, že je žádoucí
dát zpravodaji, popř. předkladatelům
větší časový prostor pro zpracování
návrhů a že je také žádoucí
dát poslaneckým klubům možnost zaujmout
politická stanoviska k tomu, co zde dnes v rozpravě
bylo předneseno.
Jako zpravodaj konstatuji, že bych byl schopen vám
předkládat k hlasování správně
seřazené návrhy tak, jak dnes zazněly
- je jich téměř 200 - v časovém
období asi tak za 3 hodiny - nepotřeboval bych tedy
přerušení do dubna. Nicméně se
přimlouvám za to, aby procedurální
návrh pana poslance Řezáče byl akceptován,
neboť nelze přehlédnout, že je správné,
aby kluby měly možnost ještě znovu vhlédnout
do toho, co bylo dnes předneseno.
Jinak bych rád sumarizoval v tuto chvíli věc
tak, že předstoupilo 13 řečníků
s ústně přednesenými pozměňovacími
návrhy a bylo jich hodně přes 100 celkem.
Čtrnáctý řečník, který
oznámil, že své pozměňovací
návrhy předložil písemně. To
je možné, nicméně zřejmě
nebude akceptovatelné o pozměňovacích
návrzích předsedy Poslanecké sněmovny
poslance Milana Uhdeho hlasovat en bloc, ale bude třeba
tyto návrhy podrobit hlasování tak, jak k
jednotlivým ustanovením zákona byly v písemné
podobě předloženy, neboť jiný postup
by pravděpodobně mohl narazit na váš
nesouhlas a být označen za rozporný s jednacím
řádem. Budete-li se domnívat opak, jako zpravodaj
vám to vyvracet nebudu. Jistě je však třeba
i tyto písemné pozměňovací
návrhy, jak pan předseda Uhde také žádal
pečlivě probrat, vám je rozdat, neboť
ne každá stylistická úprava je úpravou
pouze stylistickou. Někdy se stává, že
může to, co zní uchu spisovatelovu mnohem lépe,
znít uchu právníka mnohem hůře.
Dovolil jsem si tuto poznámku, protože jsem přesvědčen,
že je správná.
Já jsem neporozuměl zcela požadavku pana předsedy,
zda on žádá ve smyslu jednacího řádu,
aby jeho písemné pozměňovací
návrhy posoudil ústavně právní
výbor nebo zda to nechává na vůli
ústavně právního výboru. V
tom směru bych prosil ještě o upřesnění,
je-li to dáno na vůli. Konstatuji, že v tuto
chvíli je zřejmě možné rozpravu
uzavřít a dát hlasovat o procedurálním
návrhu poslance Rezáče, kterýžto
návrh - jak znovu opakuji - já jako zpravodaj podporuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Slovo má
pan předseda Uhde.
Předseda PSP Milan Uhde: Samozřejmě
to nechávám na předkladateli a společném
zpravodaji. Chci říci - aby to nevypadalo děsivě
- že 75% úprav je chybějící nebo
přebytečná interpunkce, která nemůže
mít žádný vliv, a zbývající
úpravy jsou úpravy slovosledné. Samozřejmě,
jako jsem vždy podlehl právníkům, i
tady jsem připraven podlehnout. Jsem nadále přesvědčen,
pane kolego Výborný, že čeština
je jenom jedna a že toto všechno jsou právnické
obsese, ale už jsem se naučil je respektovat.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu předsedovi. S faktickou poznámkou se hlásí
pan poslanec Výborný.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedo,
vnášíme do toho poněkud anglický
parlamentarismus, ale já se ohražuji proti výroku,
že to jsou právnické obsese.
Místopředseda PSP Jan Kasal: S faktickou
poznámkou se hlásí pan poslanec Grulich.
Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající,
pane předsedo, dámy a pánové, mám
jeden pozměňovací návrh k procedurálnímu
návrhu, o kterém bychom měli hlasovat. Bude-li
schváleno přerušení schůze, doporučuji,
aby nebyla ukončena rozprava, aby byla jen přerušena.
Proč? Pan poslanec Výborný konstatoval, že
pozměňovacích návrhů je necelých
200. Jak jsem poslouchal navrhovatele pozměňovacích
návrhů, mnohé tyto návrhy se překrývají.
Je velice pravděpodobné, že poslanecké
kluby při projednávání mohou celou
řadu návrhů stáhnout ve prospěch
navrhovatele jiného nebo se budou moci kluby mezi sebou
domluvit na sjednocení některých pozměňovacích
návrhů. Situaci při hlasování
to může do značné míry zjednodušit
a usnadnit. Bylo by proto dobré, aby bylo možno v
rozpravě tímto racionálním zjednodušujícím
způsobem pokračovat i na příštím
zasedání. Děkuji.