Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Grulichovi za jeho návrh. Nicméně
i kdybych chtěl v této chvíli rozpravu ukončit,
nemohu, protože se přihlásil jako další
pan poslanec Hirš.
Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane
předsedající, kolegyně a kolegové,
využiji toho, že nebyla ukončena rozprava, protože
jsem čekal na některé pozměňovací
návrhy. Protože nezazněly, dovoluji si přednést
ještě před ukončením rozpravy
několik pozměňovacích návrhů.
První pozměňovací návrh je
k § 13 odst. 1, kde navrhuji, aby se vypustilo slovo "zavede"
a změnilo na slova "může zavést".
Myslím, že tvrdost je tam příliš
velká.
V § 44 odst. 1 navrhuji vypustit poslední větu.
Kolegyně a kolegové, já to přečtu,
nebudu to zdůvodňovat. Myslím, že je
možné, aby to zdůvodnil předkladatel.
Třetí pozměňovací návrh
- v § 50 odst. 1 písm. l) vypustit slovo "sledovat"
a zaměnit je slovem "kontrolovat".
V § 57 odst. 1 vypustit poslední dvě věty.
V § 104 odst. 3 číslovku 24 změnit na
72.
Náš nejzávažnější návrh
je k § 111 odst. 1, který navrhujeme vypustit a nahradit
zněním: "Pro ústní otázky,
určené předsedovi vlády, se vyčlení
ve stanoveném jednacím dnu doba minimálně
jedné hodiny a pro ústní otázky ostatním
členům vlády doba minimálně
tří hodin. Den a přesný čas
určí předseda sněmovny před
zahájením schůze sněmovny. Členové
vlády jsou ve stanoveném čase přítomni
ve sněmovně."
Další pozměňovací návrh
- v § 111 odst. 5 za první větu zařadit
novou větu: "Odpověď je limitována
dobou 5 minut."
V § 112 za odst. 1 se vloží nový odstavec,
který zní "písemná interpelace
i odpověď na ni se vytiskne. Předseda sněmovny
ji zašle všem poslancům." Zároveň
v odst. 3 se vypustí poslední dvě věty
a nahradí se větou: "předseda sněmovny
ji zařadí na pořad nejbližší
schůze sněmovny." Smyslem je, aby každý
poslanec dostal písemné interpelace a odpovědi
na ně, aby byl informován o tom, co se ve sněmovně
děje, eventuálně aby nepodával podobnou
interpelaci, pokud by tak chtěl učinit.
Poslední pozměňovací návrh
je k § 118 odst. 3. Za první větu zařadit
další větu: "Tajemníky výborů
jmenuje předseda sněmovny po projednání
s předsedou příslušného výboru."
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Hiršovi. Pan poslanec Exner se přihlásil.
Má slovo.
Poslanec Václav Exner: Dámy a pánové,
chtěl jsem upozornit na technické nedostatky, ale
předkladatel a zpravodaj mne požádali, abych
je řekl raději na mikrofon. Na straně 82
v příloze 2 je chybně uveden odkaz k bodu
12 místo k bodu 10 až 12. Podle textu by mělo
být k bodu 9 až 11.
Analogicky podobný chybný odkaz je na straně
84 v nadpise nad bodem 31 - společná ustanovení
pro volbu podle bodů 15 - 31. Má být podle
bodů 14 až 30. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
poslanci Exnerovi. Dámy a pánové, nyní
máme za úkol rozhodnout o procedurálních
návrzích, které zde zazněly. Zdá
se mi být logické, abych jako první vám
k hlasování předložil návrh pana
poslance Grulicha, aby projednávání tohoto
bodu bylo přerušeno do 30. schůze PSP. To je
obsahem návrhu pana poslance Grulicha.
Já vás v tuto chvíli všechny odhlásím.
Ještě než dám hlasovat, prosím
společného zpravodaje, aby se vyjádřil
k procedurálnímu návrhu poslance Grulicha.
Poslanec Miloslav Výborný: Mám-li
říci svůj názor, osobně se
domnívám, že je v podstatě lhostejné,
budeme-li akceptovat procedurální návrh pana
poslance Grulicha nebo procedurální návrh
jeho kolegy pana poslance Řezáče, a to z
toho důvodu, že bude-li další vývoj
situace naznačovat, že je třeba ještě
rozpravu otevřít, jistě tato sněmovna
je natolik schopna racionální práce, že
rozpravu znovu otevře. Já jen doufám, že
přerušení této schůze bez uzavření
rozpravy nebude znamenat při příští
schůzi dalších 180 nových pozměňovacích
návrhů.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
společnému zpravodaji. V tuto chvíli dávám
hlasovat o procedurálním návrhu poslance
Grulicha.
Zahájil jsem hlasování číslo 43 a ptám se,
kdo je pro návrh pana poslance Grulicha?
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo, pro 57, proti 14, zdrželo
se 50. Tento návrh nebyl přijat.
Dámy a pánové, rozpravu končím.
Nyní dám hlasovat o procedurálním
návrhu pana poslance Řezáče, abychom
v projednávání tohoto bodu po ukončení
rozpravy pokračovali na 30. schůzi Poslanecké
sněmovny.
Zahajuji 44. hlasování a ptám se, kdo je
pro tento procedurální návrh? Děkuji.
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo s výsledkem pro
121, nikdo proti, 20 se zdrželo hlasování.
Konstatuji, že jsme přerušili projednávání
bodu zákona o Jednacím řádu Poslanecké
sněmovny.
Dalším bodem našeho programu je
Předložený návrh zákona, který
jste obdrželi jako sněmovní tisk 1197, odůvodní
pan poslanec Richard Mandelík, kterého prosím,
aby se ujal slova.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, dámy a pánové, každý
zákon stejně jako tento má svůj motiv,
nějaký původ, nějakou ideu, která
byla u zrodu a klade si nějaké cíle. Předesílám,
že tento zákon si neklade žádné
cíle nadměrné, nemá řešit
ekonomickou situaci naší republiky, nemá řešit
stav našeho bankovnictví a je pouze otevřením
příležitostí k aktivitám občanů
tak, jak jsme je znali a jak se vyvíjely již od 19.
století a jak v celém vyspělém světě
- a nebudu ty státy jmenovat - fungují dodnes, protože
vývoj nebyl přetržen, vyvinuly se spontánně
a zákon očekává, že občané
na jeho existenci budou také spontánně reagovat.
Všichni známe situaci na trhu bankovních produktů.
Jestliže se nám někdo snaží tvrdit,
že je zajištěna konkurence, že na trhu bankovních
produktů je vše, co by si občan přál,
nemluví pravdu a naše zkušenosti o tom pevně
svědčí. Chybí zde přístup
k jednoduchým, krátkodobým a levným
úvěrům, chybí zde jednoduchý
nástroj, jak překlenout krátkodobý
nedostatek finančních prostředků,
chybí zde slušné chování ke klientovi,
chybí zde dokonce zájem o klienta a chybí
zde jedno podstatné, a to vztah tohoto klienta a kvalita
tohoto vztahu vůči bankovnímu ústavu.
Družstevní záložna - budu používat
tohoto termínu, který je legislativní zkratkou
ve smyslu tohoto zákona - je ve vlastnictví členů
a provádí činnosti, které zákon
popisuje, výhradně a jen pro své členy,
kteří jsou v postavení vlastníků,
na rozdíl od jiných občanů, kteří
vůči bankám jsou v postavení klientů,
postavení lidí, kteří uzavírají
určitý smluvní vztah.
Zákon si neklade za cíl obnovovat něco, co
zde vznikalo v minulém století a co bylo přerušeno
násilně po nastolení komunistické
diktatury koncem 40tých a začátkem 50tých
let. Návrat do té doby není možný
a zákon proto je konstruován tak a zařazen
do takového právního rámce, aby odpovídal
moderní době a reflektoval zkušenosti, které
s obdobnými systémy ve světě byly
učiněny a říkám, že byly
učiněny kladné.
Jedna z otázek byla, zda je společenská poptávka
po něčem takovém, jako jsou družstevní
záložny, zda si můžeme dovolit tvrdit,
že budou životaschopné, zda něco jiného
nemůže nahradit to, co by družstevní záložny
mohly pro občany produkovat.
Částečnou odpověď na to jsem
poskytl, když jsem hovořil o chování
našeho bankovního systému a o tom, co na trhu
bankovního produktu chybí. Kromě toho společenská
poptávka je vyjádřena množstvím
snah zakládat různá družstva finančního
typu, různých forem podnikového spoření
a různých dalších investičních
aktivit, často pochybného původu. Občané
cítí, že by se svými penězi měli
mít možnost zacházet ještě jinak,
než jak to nabízí dnešní situace
na trhu.
Druhá otázka byla, zda má být tento
systém popsán zvláštním zákonem,
zda není možné využít současných
zákonů, aby se celý systém mohl rozvinout.
K dispozici máme obchodní zákoník,
máme zákon o bankách a jiné podobné
zákony. Obchodní zákoník hovoří
o právní formě zvané družstvo
- tato forma je samozřejmě také družstvo
- a oponenti tohoto zákona argumentovali tím, že
současné zákony dovolují obdobná
družstva zakládat bez jakéhokoliv omezení
a kdyby společenská poptávka skutečně
existovala, proč taková družstva nejsou zakládána.
Navrhovatelé zákona se domnívají,
že současný právní rámec
zdaleka nepostačuje k tomu, aby taková družstva
mohla vznikat a že to je právě tou překážkou
a jeden ze zásadních důvodů je ten,
že všechna současná družstva mají
svůj určitý předmět činnosti,
hlavní předmět činnosti a pokud by
toto začaly dělat, byl by to vedlejší
předmět činnosti. Zisky z této činnosti
by se samozřejmě potom přelévaly do
těch hlavních a opačně. Proto jsme
usoudili, že je třeba nabídnout sněmovně
nový zákon, který v rámci obecných
zákonů, jako je obchodní zákoník
a občanský zákoník, tuto problematiku
dokáže přesně popsat a vymezit, aby
nemohlo docházet k zneužívání
a aby právní rámec a právní
jistoty těch, kteří dobrodiní kampeliček
budou chtít užívat, byly zjevné.
Samotný systém družstevních záložen
je přísně oddělen od bankovního
systému a nemá s ním v podstatě žádné
styčné body. Tento požadavek navrhovatelé
splnili, protože byl důrazným požadavkem
České národní banky. Hlavním
důvodem je, aby případné poruchy tohoto
systému neovlivňovaly bankovní systém
a naopak.
Struktura zákona je zásadně členěna
v podstatě do tři a půl okruhu, přičemž
první okruh se zabývá samotným družstvem
zvaným Spořitelní a úvěrové
družstvo, dále se zákonem zavádí
pojištění vkladů členů
v družstevních záložnách, a to
téměř shodně jako je to v bankovním
systému, zavádí se zde systém dohledu
nad činností družstevních záložen
a upravuje se daňový režim.
V celém zákonu je kladen důraz na to, aby
byly ochráněny zájmy členů,
aby celý předmět byl vymezen velmi přesně,
a proto právě v zákoně je jeden ze
základních paragrafů, § 3, který
stanoví povolený okruh činností, přičemž
jiné činnosti družstevní záložna
nesmí vykonávat. To je výrazný rozdíl
proti jiným družstvům.
Zákon samozřejmě vymezuje pojem členství
a daleko přesněji než obchodní zákoník
u družstev stanoví práva a povinnosti členů,
opět daleko přesněji než obchodní
zákoník vymezuje náležitosti stanov
a vyjmenovává pravomoci a postavení orgánů
a střet zájmů uvnitř takové
družstevní záložny. Zákon stanoví
rámce vnitřního hospodaření
a poskytování úvěrů, což
je jak známo nejrizikovější činnost
i u bank, a proto je zvolen velmi přísný
režim, kdy se předepisují určité
limity v době do dvou let po vzniku družstevní
záložny.
O systému pojištění vkladů jsem
již hovořil. Ještě bych se krátce
zmínil o systému dohledu nad družstevními
záložnami. Vzhledem k tomu, že zákon klade
poměrně přísné meze pro družstevní
záložny a klade vysoké nároky na jejich
dodržování, nepostačuje vnitřní
kontrolní systém, který reprezentují
orgány družstevní záložny až
po členskou schůzi, ale je nutné zřídit
zvláštní orgán dohledu a tento orgán
oddělit od státní správy, aby nebyl
financován ze státního rozpočtu, protože
by nebyl oprávněný požadavek, aby každý
daňový poplatník se podílel na financování
dohledu družstevních záložen, když
to se týká jenom jejích členů.
Proto je financován z poplatků pouze družstevních
záložen. Je konstruován jako správní
úřad a se státní správou má
tři styčné body - ministr financí
jmenuje ředitele úřadu, ministr financí
vyřizuje odvolání proti rozhodnutí
úřadu a schvaluje statut úřadu. Jinak
státní správa a státní rozpočet
nejsou tímto zákonem nijak zatěžovány.
Závěrem bych chtěl ještě sdělit
sněmovně jménem navrhovatelů, že
vzhledem k obtížnosti zákona, který
v podstatě popisuje stav, který zde nemáme,
navrhovatelé neměli možnost se řídit
podle ničeho jiného než podle zkušeností
ze zahraničí a našeho právního
rámce, uvítali by nebo projevili by souhlas s tím,
kdyby zde byl podán návrh, že po přednesených
pozměňujících návrzích
bude tento bod přerušen a bude navrženo, že
by rozprava pokračovala na 30. schůzi. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Mandelíkovi a prosím, aby se ujal
slova Tomáš Ježek jako společný
zpravodaj výborů.
Poslanec Tomáš Ježek: Děkuji za
slovo, pane místopředsedo. Vážení
kolegové, vážené kolegyně, návrh
poslance kolegy Mandelíka a ostatních na vydání
zákona o spořitelních a úvěrních
družstvech, jak mu stručně říkáme
- o kampeličkách - jak vešel do jazyka za tu
dlouhou dobu, kdy je připravován, byl a je podložen
obrovským množstvím práce, včetně
obousměrných zahraničních cest, jezdili
k nám experti až ze Spojených států,
autoři také, pokud vím, byli na zkušené
ve světě, takže předložili zákon,
který je opravdu podložen obrovským množstvím
poctivé práce.
Pan kolega Mandelík se zmínil o některých
sporných věcech, které bývají
s tímto zákonem spojovány, tj. otázka,
zda máme koncem 20. století zavádět
něco, co vznikávalo v bukolických dobách
19. století, kdy uzavřené komunity si vytvářely
své záložny, aby si navzájem poskytovaly
úvěry. Tuto námitku asi stejně prověří
čas. Faktem je, že tato forma peněžních
služeb je běžná i v těch nejvyspělejších
státech a vím o tom, že takovéto úvěrní
družstvo nebo takováto kampelička je dokonce
v americkém kongresu pro pracovníky této
slavné instituce. Takže to, jestli poptávka
bude - nebude, ukáže čas. Tento zákon
nabízí určitou možnost, aby ji občané
využili nebo také nevyužili. Nemyslím
si, že je to něco, co by náš právní
řád nějak zbytečně komplikovalo
nebo ohrožovalo. Jsem si jist, že to nemá žádné
ani potencionální negativní důsledky
na náš peněžní systém.
Navrhuji, abychom tento zákon projednávali ve znění
společné zprávy, která opět
vznikala velmi složitým způsobem po mnoha kolech
projednávání ve všech relevantních
výborech nebo ve všech výborech, které
projevily zájem o projednávání - ústavně
právní výbor, rozpočtový výbor,
hospodářský výbor, zemědělský
výbor. Nakonec rozpočtový výbor doporučil,
abychom se tím zabývali ve znění společné
zprávy tak, jak to máte na lavicích. Já
bych, pane místopředsedo, tímto svou zprávu
skončil a jakmile bude otevřena rozprava, dovolím
si ještě přednést další
pozměňující návrhy.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji,
pane poslanče, vyhovím vašemu přání.
Otevírám rozpravu a vzhledem k tomu, že nemám
žádné písemné přihlášky
do rozpravy, chápu vaši přihlášku
jako první a uděluji vám slovo v otevřené
rozpravě.
Poslanec Tomáš Ježek: Děkuji, jako
první pozměňovací návrh předkládám
návrh, aby v § 3, odst. 2, písm. c) se nahradila
slova: dluhopisy vydávané obcemi a vyššími
územně samosprávnými celky - je tam
odkaz "čtyřka" - slovy: "komunální
obligace a hypoteční zástavní listy.
A je tam odkaz zase ta "čtyřka". Uvozovky
uzavřít. Jde o zpřesnění, protože
dluhopisy vydávané obcemi se právě
nazývají komunální obligace a zároveň
se umožňuje operace s hypotečními zástavními
listy. To bylo zpřesnění.
Druhý návrh také přináší
zpřesnění, a to je, aby v § 3, odst.
2, písm. d) bylo toto znění: "Za d)
nabývat majetek, který slouží k výkonu
činnosti družstevní záložny a nakládat
s ním". Jde o to, aby se s majetkem družstva
nedalo obchodovat, aby se jím neobchodovalo a tato přesnější
formulace to zajišťuje.
Třetí návrh se týká §
3, odst. 2, písm. f), který se celý vypouští.
Jde o to, aby alespoň pro začátek, do té
doby, než ev. bude zákon novelizován, se nezakládaly
nebo nesměly zakládat právnické osoby
za účelem podnikání. Tzn., aby se
nedaly zakládat dceřiné společnosti
a tudíž se neobcházel tudy smysl toho zákona.
Čtvrtý návrh se týká §
7, odst. 1, kde se slovo "zaměstnancům"
nahrazuje slovy "členům, kteří
mají pracovní poměr k družstevní
záložně". Je to opět zpřesnění.
Pátý návrh se týká § 8
včetně pozn. pod čarou a zní takto:
"§ 8 - družstevní záložna hospodaří
podle zvláštních právních předpisů,
pokud tento zákon nestanoví jinak. A ten odkaz pod
čarou zní takto: "Například zákon
č. 563 z roku 1991 Sb. o účetnictví."
Jde tedy o zpřesnění o jaké právní
předpisy se tam jedná.
Šestý pozměňovací návrh
se týká § 9, kde se navrhuje úplně
nové znění
§ 9 tak, aby tam byl založen pojem zisk, neboť
se nepočítá s tím, že tyto záložny
budou osvobozeny od daně, tudíž musí
tam být pojem zisku. § 9 bude znít takto: "§
9 o použití zisku po zdanění rozhoduje
členská schůze na návrh představenstva
po přídělu do fondu (§ 9, 10), po uhrazení
příspěvku (§ 14, odst. 3 a poplatku
(26, odst. 3), popř. z platných závazků
vůči jiným osobám. Zisk po zdanění
nelze rozdělit mezi členy, ustanovení zvláštního
zákona o rozdělení a užití zisku
družstva v odst. 11 se nepoužijí."
Bude-li tento zákon přijat, je dále nutno
v § 5, odst. 1, písm. 5 nahradit slovo "výnosů"
slovem "zisku" a ve všech dalších ustanoveních
nahradit slova čistý výnos slovy: "zisk
po zdanění" v příslušném
pádu a s příslušnou gramatickou úpravou
ve větách, kde jsou tato slova obsažena. (Zejména
§ 10, odst. 1)
Sedmý návrh se týká § 16, kde
se v § 16, odst. 1 nahrazuje číslovka "0,5"
číslovkou "0,3". Jde o snížení
povinného příspěvku do fondu pojištění
vkladů a navrhovatel - já - mám za to, že
ten nižší příspěvek vyjádřený
koeficientem 0,3 plně postačuje.
Osmý návrh se týká § 29, kde
se bod 1 vypouští včetně poznámky
pod čarou, bod 2 se označuje jako bod 1 a zní:
1. V § 19, odst. 1 se na konci odstavce tečka nahrazuje
čárkou a doplňuje se písmeno m), které
zní - včetně poznámky pod čarou:
"m) Příjmy spořitelních a úvěrových
družstev (tam je poznámka - hvězdička)
z úroků z úvěrů poskytovaných
svým členům a z úhrad za plnění
poskytovaná členům." Ta poznámka
pod čarou zní takto: Zákon číslo
(to číslo je vynecháno, ten zákon
je pak dostane) z roku 1994 Sb., o spořitelních
a úvěrových družstvech a některých
opatřeních s tím souvisejících
a o doplnění zákona ČNR č.
586/1992, o daních z příjmů ve znění
pozdějších předpisů.
Bod tři se označuje jako bod dvě.
Další - devátá změna se týká
§ 29, kde došlo ve společné zprávě
k překlepu a jelikož ten překlep by měl
vážné důsledky, je třeba o tom
speciálně dát hlasovat. V § 29 původně
bod 3, nyní 2 se slovo "spořitelnám"
nahrazuje slovem "spořitelním". Tato malinká
změna, tento malý překlep by měl bohužel
velmi vážné důsledky.
Desátý pozměňovací návrh
se týká § 29, kde se připojuje nový
bod 3, který zní takto: "3. V § 36 odstavec
2 písmeno b), bod 3. se připojují slova "kromě
úroků a jiných výnosů z vkladu
přijímaných družstevní záložnou
od svých členů, kteří jsou
současně jejími zaměstnanci."
Vysvětlení: Jde o to, aby postavení členů
- zaměstnanců bylo rovnoprávné uvnitř
kampeličky s těmi, kteří zaměstnanci
nejsou.
Pane místopředsedo, to by byly všechny pozměňovací
návrhy. Bylo jich 10. Promiňte, ještě
se poradím s panem předkladatelem. V tomto bodě,
pane místopředsedo, bych si dovolil dát procedurální
návrh na přerušení jednání
do příští schůze.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji.
Dámy a pánové, v tuto chvíli vás
odhlásím a zároveň vyzvu, abyste se
znovu přihlásili pomocí hlasovacích
karet, a vzápětí dám hlasovat o pozměňovacím
návrhu pana poslance Ježka, který zní:
Přerušit projednávání tohoto
bodu do 30. schůze. Dámy a pánové,
rozhodneme o tom v hlasování číslo 45,
které jsem zahájil.
Kdo je pro návrh pana poslance Ježka? Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování
skončilo.
Pro se vyslovilo 93 poslanců, 8 bylo proti, 7 se zdrželo
hlasování. Bod jsme přerušili.
Vzhledem k tomu, že je téměř čtvrt
na jednu, vyhlašuji polední přestávku
s tím, že organizační výbor se
sejde dnes ve 13.30 hodin a schůze bude pokračovat
ve 14.00 hodin.
(Jednání přerušeno ve 12.15 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 14.10 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené
kolegyně, vážení kolegové, prosím,
abyste se dostavili do jednací síně, abychom
mohli pokračovat v přerušeném jednání
Poslanecké sněmovny. Organizační výbor
skončil před několika desítkami vteřin,
takže nic nebrání tomu, abychom zahájili
naše jednání.
Dalším bodem je
Chystám se dát slovo navrhovateli tohoto bodu panu
poslanci Honajzerovi, kterého prosím, aby předstoupil
k řečništi a ujal se slova.
Poslanec Jiří Honajzer: Vážený
pane předsedající, kolegyně a kolegové,
pokud jsem vyvolán, budiž, já vím, že
jak jsme různě přesouvali nebo byly přesouvány
jednotlivé body, tak se mohlo stát, že jsem
teď v tomto okamžiku na řadě. Domnívám
se, že není potřeba nějak znovu hluboce
zdůvodňovat to, co jsem řekl v okamžiku,
kdy jsem žádal tuto sněmovnu, aby zařadila
na program této schůze bod odvolání
poslance z výboru a zvolení poslance do výboru.
Dovolím si jen připomenout, že jsem navrhl,
abychom odvolali pana poslance Petra Čermáka z výboru
branného a bezpečnostního a zvolili jej do
výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Připomínám jenom to, co je doufám
většině známo, že pan poslanec
Petr Čermák je lékař a celé
předcházející volební období
pracoval ve výboru pro sociální politiku
a zdravotnictví. Poté, co přestal být
v tomto volebním období po půlročním
působení federálním ministrem vnitra,
byl zařazen do branně bezpečnostního
výboru. Dnes projevil zájem, a náš klub
tudíž žádá o změnu sněmovnu,
aby opět pracoval ve výboru pro sociální
politiku a zdravotnictví. Děkuji vám všem
předem, že vyhovíte této naší
žádosti.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Honajzerovi, otevírám rozpravu k tomuto
bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, proto rozpravu
uzavírám a dovolil jsem si vás, dámy
a pánové, odhlásit a prosím, abyste
se znovu zaregistrovali vzhledem k značnému pohybu,
který zde ve sněmovně je.
Budeme hlasovat o tomto návrhu usnesení: Poslanecká
sněmovna odvolává poslance Petra Čermáka
z branného a bezpečnostního výboru.
Kdo je pro, ať zvedne ruku k hlasování č.
46. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování je skončeno.
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů
69 pro, 6 proti, 29 se zdrželo.
Nyní budeme hlasovat o zařazení do výboru.
Poslanecká sněmovna volí poslance Petra Čermáka
členem výboru pro sociální politiku
a zdravotnictví. Kdo je pro přijetí tohoto
usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko
k hlasování č. 47. Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Návrh byl přijat poměrem hlasů 61
pro, 4 proti, 44 se zdrželo. Můžeme tuto informaci
vyřídit panu kolegovi Čermákovi.
Dámy a pánové, tím jsme se vyrovnali
s bodem číslo 14 a můžeme pokračovat
v našem pořadu. (Prosím o klid).
Dalším bodem je:
Dovolte mi úvodem několik slov. Tento návrh
zákona jsme začali projednávat v září
na 23. schůzi Poslanecké sněmovny. Vyslechli
jsme odůvodnění předkládaného
návrhu zákona i společnou zprávu a
vedli jsme rozpravu, kterou jsme neukončili. Na 24. schůzi
nás pověřený zástupce navrhovatelů
pan poslanec Kozel seznámil s dalším průběhem
jednání o zabezpečení nerušeného
provozu Národního divadla v Praze a navrhl přerušit
projednávání tohoto bodu do příští
schůze Poslanecké sněmovny.
Na 25. schůzi jsme byli informováni o dalším
průběhu jednání. Na 28. schůzi
v únoru vyhověla Poslanecká sněmovna
návrhu předsedy Klubu ODS pana kolegy Honajzera,
takže tento bod nebyl ani v únoru dále projednáván.
Prosím pana poslance Františka Kozla a paní
poslankyni Jiřinu Pavlíkovou, která jako
společná zpravodajka zastoupí onemocnělého
pana poslance Frommera, aby zaujali místo u stolku zpravodajů.
Dnes budeme pokračovat v rozpravě. Nejprve bych
požádal pana poslance Kozla, zda si přeje podat
informaci o případných jednáních
v předmětné záležitosti. Prosím,
aby se ujal slova.
Poslanec František Kozel: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
nemám žádnou novou informaci, protože
všechny informace o všech jednáních, která
proběhla, máte k dispozici. Chci v rozpravě,
která je otevřena, vznést pozměňovací
návrh k tisku 747 a tímto pozměňovacím
návrhem je doprovodné usnesení k návrhu
zákona, kterým se mění zákon
č. 298/1990 Sb., o úpravě některých
majetkových vztahů řeholních řádů
a kongregací a Arcibiskupství olomouckého
ve znění zákona č. 339/1991 Sb., uvedeného
v tisku 747.
Toto doprovodné usnesení zní: Poslanecká
sněmovna žádá vládu České
republiky, aby do 31. 5. 1995 uhradila Českomoravské
provincii římské unie Rádu svaté
Voršily částku 20 miliónů 400
tisíc Kč jako vyjádření majetkové
i nemajetkové újmy vzniklé návrhem
zákona, kterým se mění zákon
č. 298/1990 Sb., o úpravě některých
majetkových vztahů řeholních řádů
a kongregací a Arcibiskupství olomouckého
ve znění zákona č. 339/1991 Sb. Zároveň
si dovolím požádat, aby bylo hlasováno
o tisku 747 zároveň s tímto doprovodným
usnesením jako o jednom celku. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Kdo se dál hlásí do rozpravy k tomuto bodu?
Pan poslanec Výborný. Prosím, aby se ujal
slova.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedo,
pane předsedající, dámy a pánové,
za prvé se domnívám, že je naprosto
vyloučeno hlasovat jedním hlasováním
o zákonu a doprovodném usnesení, a to v každém
případě, tedy i v tomto. S plnou vážností
prohlašuji, že jsem přesvědčen
o tom, že bude-li tento zákon takto jak je navrhován
přijat, bude přijata norma protiústavní
a bude přijat také velmi nebezpečný
dokument, neboť se obávám, že příště,
kdokoliv jiný a v příštím volebním
období bude tvrdit, že se jiný zákonodárný
sbor spletl a že je třeba mýlku napravit krátkým
škrtem vlastnického práva. Jsem tedy proti
tomuto zákonu bez ohledu na to koho se týká,
ale právě z těchto důvodů.