Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka, místopředseda PSP P. Tollner a 180 poslanců.

Za vládu České republiky: předseda vlády V. Klaus, místopředseda vlády J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, ministr životního prostředí F. Benda, ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek, ministr hospodářství K. Dyba, ministr obrany V. Holáň, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr školství, mládeže a tělovýchovy I. Pilip, ministr zdravotnictví L. Rubáš, ministr vnitra J. Ruml, ministr dopravy J. Stráský, ministr kultury P. Tigrid, ministr práce a sociálních věcí J. Vodička, ministr zahraničních věcí J. Zieleniec.

(Schůze zahájena v 9.58 hodin.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení hosté, podle prezenční listiny je přítomno 76 poslanců, to znamená, že jsme schopni se usnášet. Displej nám ukazuje počet 81.

Zahajuji přerušené jednání 29. schůze Poslanecké sněmovny. Ještě jednou prosím, abyste se všichni přihlásili registračními kartami a ti, kteří mají náhradní karty, aby to oznámili.

První je kolega Černý, který má náhradní kartu č. 13, kolegyně Röschová má náhradní kartu č. 17, kolega Blažek má náhradní kartu č. 19, kolegyně Buzková má náhradní kartu č. 16.

Nyní připomenu náš nejbližší pořad jednání. Jak jsme si stanovili v závěru včerejšího jednání, dnes začneme projednávat zprávy o činnosti stálých delegací Poslanecké sněmovny do meziparlamentních organizací, tj. bod 19 podle schváleného programu. Poté projednáme interpelace, otázky a podněty poslanců Poslanecké sněmovny na členy vlády. Pak budeme projednávat vládní návrh zákona o zdravotních pojišťovnách podle sněmovních tisků 13301468, který úzce souvisí s vládním návrhem zákona o zdravotních pojišťovnách. Projednávání tohoto bodu jsme včera přerušili po ukončené rozpravě. Dále bychom měli dokončit projednávání zprávy o činnosti kontrolního orgánu pro kontrolu činnosti BIS a měly by následovat odpovědi členů vlády na interpelace.

Přistoupíme k projednávání 1. bodu dnešního jednacího dne, kterým je

Písemné zprávy k tomuto bodu jste obdrželi. Navrhuji vám následující postup jednání. Vedoucí nebo pověření členové delegací postupně uvedou jednotlivé zprávy a pak by se konala rozprava ke všem zprávám. Na závěr bychom hlasovali o návrhu usnesení, který vám byl také předložen, a to o celém návrhu najednou, pokud někdo nenavrhne jiný způsob hlasování. Jsou proti takovému postupu námitky? Nejsou.

Prosím, aby se ujal slova vedoucí stálé delegace pro spolupráci s Evropským parlamentem pan poslanec Jiří Payne a uvedl předloženou zprávu.

Poslanec Jiří Payne: Děkuji, pane předsedo, pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi dříve než budu hovořit o naší delegaci, uvést čtyři krátké poznámky, které se týkají práce těchto delegací obecně.

V současné době po skončení studené války hledáme novou bezpečnostní architekturu, jak to bývá někdy nazýváno, evropského kontinentu. Hledáme instituce a nástroje, jak zvládnout některá bezpečnostní rizika. Na rozdíl od těch, kdo říkají, že tato rizika vznikla teprve po skončení studené války, že konec studené války otevřel těmto rizikům dveře, po pečlivém analyzování údajů se mi spíše zdá, že se jedná o - (v sále je hluk, předsedající vyzývá poslance ke klidu). Mohu poprosit kolegy, kteří hovoří, aby se případně odebrali mimo tuto jednací místnost? Paní kolegyně, mohu vás poprosit, abyste se odebrala ven, jestli chcete hovořit?

Děkuji. Je tedy odlišným pojetím, jestliže se budeme dívat na tento stav tak, že tyto prvky nestability a tato bezpečnostní rizika zde byly přítomny i v době studené války, byly však překryty rizikem mnohem větším a významnějším, které znemožňovalo tyto problémy průběžně řešit. To je dnešní situace, ve které máme organizace, které mají různou podobu. Některé z nich mají negociační charakter, na těchto fórech bývávají sjednávány mezinárodní dokumenty. Do této kategorie patní Rada Evropy.

Připomínám, že jsme zde již schvalovali několik dokumentů, které byly sjednány na fóru Rady Evropy. Do této kategorie patní také KBSE. V rámci této organizace např. byla sjednána smlouva o otevřeném nebi a řada dalších dokumentů.

Připomněl bych, že některé z těchto dokumentů by stálo za to studovat, např. dokument Rady Evropy o etice v žurnalistice; domnívám se, že by zasloužil daleko větší pozornost. Nebo např. dokument, který se jmenuje - kodex chování států - který je srovnatelný s dokumenty o lidských právech a upravuje chování států navzájem, zatímco dokumenty o lidských právech upravují chování států vůči jejich občanům. Je to dokument nesmírně významného charakteru, který byl podepsán loňského roku na summitu KBSE.

Cílem této bezpečnostní architektury, na které se naši poslanci podílejí, by mělo být vytvoření takových nástrojů, které umožňují hovořit o některých problémech, které státy na evropských kontinentech pociťují. Tyto organizace by se měly pokud možno doplňovat, neměly by se překrývat.

Druhý bod. Prosím o omluvení těch poslanců, a teď obecně, ze všech delegací, kteří se účastnili některých mezinárodních akcí a tím do jisté míry narušovali plynulý harmonogram práce v této sněmovně. Buďto tím, že zde nebyli přítomni, anebo tím, že se některé akce konaly v naší sněmovně.

Chtěl bych ovšem říci, že tato komplikace je bohatě vyvážena tím, že Česká republika je na těchto fórech reprezentována. Je to jedna z nejlepších forem reprezentace, jestliže naši poslanci jsou seriózními, korektními partnery pro naše kolegy z parlamentů jiných evropských zemí.

Česká republika se nechce izolovat od ostatních evropských států. Nezbývá nám, chceme-li být evropským státem, abychom se na těchto akcích co nejkvalitněji podíleli.

V této souvislosti bych chtěl říci, že v dosavadní koncepci práce jsme prozatím problematiku vztahů se západoevropskou unií řešili v rámci zahraničního výboru. Dokonce jsme usnesením pověřili některé své kolegy, aby se této problematice věnovali s větší pečlivostí. Nicméně, a možná se tím některé kluby již zabývaly, bude potřebné pravděpodobně ustavit ještě jednu stálou delegaci pro západoevropskou unii, resp. parlamentní shromáždění západoevropské unie.

Za třetí. Otázka koncepce práce jednotlivých delegací je po mém soudu jejich vlastní záležitostí, ale přimlouval bych se za to, aby zejména ti z poslanců zahraničního výboru, kteří jsou členy těchto delegací, působili k jakémusi provázání činností těchto delegací a koncepce naší zahraniční politiky tak, aby pokud možno tyto mezinárodní organizace doplňovaly naši zahraniční politiku. Myslím, že určitá dávka koncepčnosti by mohla přispět k zlepšení a zefektivnění té činnosti, kterou vyvíjíme. Možná bych proto doporučoval, samozřejmě to není v pravomoci zahraničního výboru, ale přesto bych možná doporučoval, aby tyto zprávy o činnosti stálých delegací - pravděpodobně příští rok - byly projednávány také v zahraničním výboru, protože tam bychom se mohli podrobněji pobavit o koncepci práce v těchto delegacích.

Čtvrtý bod. Chtěl bych poděkovat pracovníkům zahraničního odboru, kteří s velkým nasazením umožňují, aby se vůbec tyto aktivity konaly, abychom se mohli různých konferencí, různých výborů a plenárních zasedání zúčastňovat.

Nyní přejdu ke zprávě o spolupráci s Evropským parlamentem. Evropský parlament v letošním roce byl poznamenán volbami. To samozřejmě na řadu měsíců blokovalo naše vztahy a trvalo neobvykle dlouhou dobu, než byla ustavena naše partnerská delegace, resp. všechny partnerské delegace pro asociované země. Nicméně, nám se dostalo toho privilegia, jako jediným z této kategorie asociovaných zemí, že jsme měli možnost setkat se s naší partnerskou delegací Evropského parlamentu v prosinci. Při tomto setkání jsme se především věnovali problematice ustavení parlamentního výboru přidružení. Teď prosím sněmovnu o pozornost, protože tento výbor by měl zanedlouho převzít určitou část kompetencí, která dosud náleží této sněmovně. Mělo by se tak stát usnesením této sněmovny, patrně před oficiálním ustavením parlamentního výboru přidružení, který je založen na základě článků 100 až 102 a článku 5 asociační dohody, nebo přesně řečeno, evropské dohody.

Dohoda s našimi partnery z Evropského parlamentu zní, že by se koncem května mělo konat oficiální slavnostní ustavení tohoto parlamentního výboru přidružení. Je to vlastně poprvé v zahraniční politice České republiky, že předáváme část kompetencí na úroveň, obrazně řečeno, Bruselu.

Za nikoli nevýznamnou považuji také skutečnost, že v tomto roce již funguje v rámci našeho Parlamentního institutu jednotka nebo skupina pracovníků, která se bude ještě rozrůstat v rámci projektu PHARE, který by měl poskytovat pro naše výbory, pro naše poslance expertízy v oblasti komparace s evropským právem, s evropskými normami. Měl by nám být nápomocen také při projednávání a posuzování tzv. bílé knihy, což je dokument, který by právě pro nás, pro každého z nás měl být pomůckou k tomu, jak se vyznat v tom, že při naší legislativní práci je třeba vložit jistou koncepci do toho, aby se náš právní řád systematicky přibližoval právu Evropské unie. Tato kniha bude po konzultacích vypracována a zřejmě schválena v tomto pololetí v Bruselu a pro nás by se měla stát určitým manuálem pro nejbližších několik roků, abychom byli schopni při konkrétní legislativní práci posuzoval naléhavost přizpůsobování našich právních norem právu evropskému.

Myslím si, že delegace v tomto roce dosáhla poměrně významných úspěchů a za zcela nejvýznamnější považuji to, že se podařilo dosáhnout ratifikace Evropské dohody o přidružení, což je něco, v což jsme v jistém okamžiku ani nedoufali. Evropská dohoda byla ratifikována. Ratifikační proces skončil před koncem minulého roku, takže nedošlo k těm komplikacím, kterých jsme se obávali, že by totiž nově přistoupivší země, jako Rakousko, Finsko a Švédsko, si musely 1. asociační dohodu přeložit do svých jazyků, což trvá asi 6 až 7 měsíců, 2. zahájit legislativní proces a 3. tuto smlouvu ratifikovat. Tím by zdržení našich vztahů s Evropskou unií bylo prodlouženo asi o jeden rok. Tomu jsme se naštěstí vyhnuli, a to považuji za největší úspěch práce této delegace. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji a prosím pana poslance Radima Špačka, aby nám uvedl zprávu o činnosti stálé delegace do parlamentního shromáždění Rady Evropy. Technické sdělení: Kolega Páv má náhradní kartu č. 18.

Poslanec Radim Špaček: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte, abych vám v zastoupení nemocného poslance Libora Nováka, který je vedoucím delegace do parlamentního shromáždění Rady Evropy, předložil zprávu o činnosti delegace za rok 1994, kterou máte také před sebou písemně. Dovolím si ji doprovodit velmi krátkým úvodním slovem.

Nejprve bych rád připomenul, že Rada Evropy je vlastně nejstarší politickou panevropskou organizací, jíž se Česká republika stala členem v roce 1993. Parlamentní shromáždění je na rozdíl od Evropského parlamentu, o němž hovořil kolega Payne, tvořeno poslanci národních parlamentů členských zemí. Je to tedy díky tomuto faktu velmi dobré fórum pro setkávání naší delegace s poslanci ostatních evropských parlamentů. Parlamentní shromáždění je také dobrým fórem pro řadu konzultací a v oficiálních vystoupeních i pro případné vysílání náznaků nebo předběžných politických postojů.

V této souvislosti bych si dovolil navázat na kolegu Payna a chtěl bych se také přimluvit za to, aby činnost těchto delegací do parlamentních shromáždění byla více provázána s činností zahraničního výboru a aby činnost delegací zapadala do koncepce činnosti zahraničních styků této sněmovny.

Ještě si dovolím připomenout, že parlamentní shromáždění Rady Evropy je zároveň po určitých úpravách parlamentním orgánem pro např. Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, je to parlamentní orgán pro Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Co se týká členských států Západoevropské unie, platí to, že delegace do Parlamentního shromáždění Západoevropské unie je personálně totožná s delegací do Parlamentního shromáždění Rady Evropy, takže můžeme v osobních kontaktech a v dalších jednáních i s těmito lidmi, kteří se zabývají bezpečnostní problematikou, řadu věcí projednávat předběžně nebo i v trochu jiném režimu.

Teď mi dovolte přejít k samotné činnosti. V roce 1994 (na rozdíl od roku 1993, kdy byla Česká republika přijímána a kdy činnost delegace byla nestandardní, protože v roce 1993 bylo naším úkolem především přispět k urychlenému přijetí do Rady Evropy) už byla činnost delegace řekl bych normální, znormalizovaná a členové delegace se účastnili standardní práce ve výborech, standardní práce při projednávání zpráv. Činnost naší delegace se projevila také v tom, že zde v Praze, resp. v České republice zasedalo několik výborů Parlamentního shromáždění. Z vlastní zkušenosti si dovolím zmínit se o zasedán výboru pro místní správu, regionální plánování a životní prostředí, který nejenom, že zasedal v Praze, ale také podnikl studijní cestu na Mostecko. Naším cílem bylo ukázat kolegům z ostatních evropských zemí, jak vypadá poškození životního prostředí v praxi. Musím říci, že z následných ohlasů od kolegů z tohoto výboru bylo zcela zjevné, že tato akce měla veliký úspěch, i z hlediska toho, jak byla připravena z naší strany. To znamená zejména díky zaměstnancům Kanceláře našeho Parlamentu.

Z významných témat, která byla v minulém roce projednávána v Parlamentním shromáždění, která hýbala Radou Evropy, bych se především zmínil o na počátku roku proběhnuvší volbě generálního tajemníka, to je šéfa výkonného aparátu Rady Evropy, kde v této organizaci je možná ne úplně zvykle ustavena volba šéfa exekutivy právě tímto parlamentním orgánem. Výbor ministrů, který je normálně tím exekutivním orgánem, může samozřejmě parlamentnímu shromáždění navrhnout a doporučit, ale konečná tajná volba je v rukou poslanců. Po poměrně dlouhých jednáních a po různých zákulisních dohodách nakonec převážilo hledisko, které je v podstatě v Radě Evropy tradiční, a to je to, že generální tajemník není volen podruhé do funkce, pokud nejde o nějakou výjimečnou situaci, a paní Lalumiereová, která byla ve funkci pět let od roku 1989 a zažila právě tu první vlnu rozšiřování Rady Evropy, byla v minulém roce nahrazena švédským liberálem panem Tarschysem.

Nejvýznamnějším tématem, které "hýbalo" Radou Evropy v roce 1994 až doposud, je rozšiřování této organizace dále na východ, což zahrnuje také otázku, zda nebo kdy přijmout za členský stát Ruskou federaci. Dovolte mi, abych se o tomto tématu kratičce zmínil. Chtěl bych vás informovat o tom, že na přijetí Ruska existují v zásadě dva názory. Podle jednoho je Rusko velmi vzdáleno standardům dodržování lidských práv, které jsou běžné v Evropě. Stejné svědectví mimochodem vydal i pan Kovaljov na letošním lednovém zasedání politického výboru. A podle tohoto názoru by Rusko mělo být pojednáno jako každá jiná země, a mělo by být přijato až v době, kdy bude splňovat ty standardy, které Rada Evropy běžně vyžaduje od svých členských zemí. Podle druhého názoru je Rusko natolik významnou zemí v rámci Evropy a natolik stojí o členství v této organizaci, že by Rada Evropy měla poněkud slevit ze svých požadavků a v rámci politické stability a v rámci posílení demokratických sil v Ruské federaci by mělo být Rusko přijato co nejdříve. Ten druhý názor v podstatě se zdál vítězit v roce 1994. Ve druhé polovině roku 1994 už se hovořilo o konkrétním datu přijetí - 8. květnu. V podstatě všechno bylo připraveno.

Přestože například podle názoru většiny členů naší delegace by byl na místě přístup první, to je ten, že Rada Evropy by neměla snižovat své standardy v zájmu politického rozhodnutí.

Čečenská krize, která vypukla v lednu t. r., samozřejmě celý proces velmi zdržela nebo zbrzdila. Na politickém výboru, který zasedal předevčírem, se opět debatovalo téma Ruska, zejména z hlediska rozhodnutí Státní dumy odvolat nebo zbavit pana Kovaljova mandátu ruského parlamentu na dohled na lidská práva. Takže téma přijetí Ruska bude zřejmě žhavým tématem ještě po celou řadu měsíců, ne-li let.

Domnívám se, že v tuto chvíli nicméně se zdá být vyloučeno, že by Rusko bylo přijímáno panem ministrem Zielencem, který bude předsedat výboru ministrů od května do listopadu t. r. a Česká republika tak bude vlastně předsedající zemí této mezinárodní organizace a bude moci vtisknout po dobu půl roku její činnosti do značné míry svoji představu, jak by se měla v tomto období činnost této organizace celkově vyvíjet.

Dámy a pánové, dovolte mi, abych v tuto chvíli skončil. Samozřejmě jsem připraven odpovědět na libovolnou otázku, která bude vznesena. Jako usnesení navrhuji, aby Poslanecká sněmovna vzala zprávu o činnosti stálé delegace do Parlamentního shromáždění Rady Evropy na vědomí. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Jedno technické sdělení: Kolega Bachna má náhradní kartu č. 15.

Prosím pana poslance Tomáše Ježka, aby uvedl zprávu o činnosti stálé delegace do Parlamentního shromáždění Konference pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Poslanec Tomáš Ježek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegové, naše stálá delegace v Parlamentním shromáždění KBSE pracuje ve složení: Tomáš Ježek jako vedoucí, Jiří Payne, Petr Nečas, Robert Dostál, Jan Navrátil a Vratislav Votava.

Pro vaši informaci - v KBSE působí tři "koše": všeobecný výbor pro politické otázky a bezpečnost, všeobecný výbor pro hospodářské otázky, vědu, technologii a životní prostředí a všeobecný výbor pro humanitární otázky a lidská práva. Tyto výbory mají samozřejmě své protějšky v dalších mezinárodních organizacích.

Zasedá stálý výbor jednou ročně. Loni se konal v Kodani v lednu, účastnili se ho pan kolega Jiří Payne a pan kolega Robert Dostál, a tento výbor se zabýval běžnou činností, kterou KBSE vykonává a která je zejména zaměřena na monitorování voleb v zemích, které bychom mohli zhruba nazvat postkomunistickými. Dále pracuje Středisko pro předcházení konfliktů, které monitoruje a zkoumá v situaci v krizových oblastech nebo potenciálně krizových oblastech Evropy.

Konalo se též zasedání rozšířeného představenstva, jehož se zúčastnil pan kolega Jiří Payne, avšak vrcholnou událostí loňského roku bylo plenární zasedání Parlamentního shromáždění ve Vídni.

Chtěl bych zde říci, že na tomto vídeňském zasedání se naše delegace a konkrétně jmenovitě pan kolega Jiří Payne velmi aktivně zasloužili o to, že Česká republika hrála významnou roli. Pan kolega Payne byl zpravodajem všeobecného výboru pro politické a bezpečnostní otázky a působil tam mimořádně dobře, zejména svou podporou Kodexu chování států, který by se měl stát později politicky závazným dokumentem a který by upravoval vzájemné chování evropských států. Víme, že to je něco, co je v mezinárodních vztazích mimořádně důležité.

Dále se tam podařilo - a to bych chtěl vyzvednout vůbec nejvýše - potlačit snahy zejména ruské delegace, která chtěla strhnout na svou stranu vytváření zvláštních evropských struktur pod svou kontrolu odtrženě od existujících struktur, zejména NATO. A toto je, myslím, vysloveně zásluha české delegace a zejména pana kolegy Payna, že tento ruský návrh byl odmítnut.

Výsledkem jednání prvního výboru byla obsáhlá deklarace, a dá se říci, že celá jedna třetina deklarace je z dílny naší české delegace, do které se podařilo dostat důležitý bod, v němž se zdůrazňuje právo všech států vstoupit v souladu se svými bezpečnostními a hospodářskými zájmy do jakékoliv regionální organizace. Jistě cítíte, že toto je vyslovený úspěch, protože jsou v Evropě země, - a setkáváme se s tím stále, - které podmiňují toto právo souhlasem velmocí, zejména Ruska.

Ekonomický výbor, jehož zpravodajem byl pan Wiliam Kelly, vysloveně vyzvedl Českou republiku jako vůbec nejúspěšnější v transformaci a zejména v privatizaci.

Z české strany se naši poslanci účastnili dalších aktivit KBSE, zejména pozorování voleb v některých státech. Naši poslanci byli jako pozorovatelé na volbách v Moldavsku, pan kolega Krupík a Seifer, v Kazachstanu pánové Svoboda a Loukota, na Ukrajině pan Kubiš a Čundrle, v Makedonii pan kolega Hofhanzl a pan Čundrle.

V prosinci před vánocemi se konal summit v Budapešti, který přejmenoval KBSE z "konference" na "organizaci", čímž se upevnila, utužila a zvýraznila tato organizace a v letošním roce se bude konat Parlamentní shromáždění v Ottawě v Kanadě v červenci.

Myslím si, že výsledky práce naší delegace je možno hodnotit jako velmi uspokojivé. Naši delegáti byli aktivní, bylo je všude vidět a cítit a velmi bojovně - řekl bych - hájili zájmy České republiky, ale nikoliv na úkor zájmů jiných zemí, ale vždycky v kontextu evropském, tak aby naše země byla začleněna do všech těchto struktur, do kterých si přejeme být zapojeni.

Pane předsedo, navrhuji, aby sněmovna vzala tuto zprávu na vědomí.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji a prosím pana poslance Otakara Vychodila, aby uvedl zprávu o činnosti Stálé delegace do Severoatlantického shromáždění.

Poslanec Otakar Vychodil: Dámy a pánové, budu velmi stručný vzhledem k hlasové indispozici. Dovolte, abych vám předložil zprávu o činnosti Stálé delegace Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky do Severoatlantického shromáždění, jedná se o rok 1994.

Zdá se, že poslední dobou rapidně stoupá prestiž a vliv této parlamentní organizace nejenom tím, že se neustále rozrůstá, ale také, že na usnesení, která jsou bodem jarního a podzimního pravidelného zasedání, je brán v Severoatlantické radě čím dál tím větší zřetel. Jako důkaz budiž to, že podzimní usnesení washingtonského zasedání hovořící už o konkrétních krocích rozšiřování NATO, bylo bráno jako východisko prosincového zasedání Severoatlantické rady. To je první z konkrétních výsledků. Rozrůstání vidím trochu už jako přerůstající jakousi zdravou mez, protože se v Severoatlantickém shromáždění začínají objevovat ve statutu pozorovatelů a asociovaných členů země, které z mého hlediska již do této civilizační obranné struktury nepatří. Jedná se konkrétně o země MAGREBU jako je Tunisko. Nicméně jsou to země demokratické, statut pozorovatele jim tam svědčit bude.

Pan předseda zahraničního výboru ve svém úvodním expozé zmínil další bezpečnostní strukturu, a to je Západoevropská unie, která bývá často zmiňována jako evropsky pilíř NATO. Spíše tomu tak bude až tato instituce sama sebe zadefinuje. Osobně to vidím, že se bude jednat o strukturu, která zřejmě bude obrannou strukturou Evropské unie, tedy plně kompatibilní s členstvím v Evropské unii. Ovšem tento stav ještě zdaleka nenastal.

Velice se přimlouvám za to, aby při tvorbě delegace - neboť tam získáme statut asociovaného partnera - byla brána v úvahu zkušenost lidí a perfektní jazykové znalosti angličtiny případně francouzštiny, protože tam se jedná skutečně o hodně. Proč? V listopadových volbách ve Spojených státech, kde jasně zvítězili republikáni, zdá se, že dochází k jakýmsi disproporcím mezi Evropou a Spojenými státy v názoru, kdo a jak v Severoatlantické alianci má působit. Toto je objasňováno na různých zasedáních, jichž se samozřejmě jako člen a vedoucí naší delegace účastním. Je to zajímavé sledovat tento proces.

Také začátkem května 1995 se ve Varšavě uskuteční společné zasedání parlamentních výborů Západoevropské unie a Severoatlantického shromáždění, kde i toto bude předmětem jednání. Jak vidíte ze zprávy, naše delegace vystupuje velmi aktivně a troufnu si říci, že to, že došlo k podstatnému rozšíření pravomocí a kompetencí asociovaných členů, je z velké části i zásluhou naší delegace, stejně jako delegace polské a maďarské, neboť v tomto směru vystupujeme vždy velmi aktivně. Také série roserothových seminářů, kde se probírají otázky bezpečnosti, splnila svůj úkol. Přispěla k lepšímu pochopení se navzájem. Zjistilo se, že nejen Východ musí pochopit Západ, ale i naopak. Je to opravdu velmi složitý proces. Jak se dočtete ve zprávě, u nás se konal také takový seminář. Byl hodnocen jako jeden z nejúspěšnějších vůbec v celé této sérii.

Co se týče výhledu na tento rok, budou dvě zasedání, opět pravidelná. V Budapešti, to je první zasedání mimo země Severoatlantické aliance a na podzim v Itálii bude naše delegace pokračovat v trendu, který jsme započali v minulých dvou letech. To je z mé strany všechno. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji a prosím pana poslance Petra Nečase, aby uvedl poslední zprávu, a to o činnosti České národní skupiny Meziparlamentní unie.

Poslanec Petr Nečas: Pane předsedající, pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s působností Stálé delegace do Meziparlamentní unie. Zpráva vám byla předložena v písemné podobě. Domnívám se, že není proto nutné poměrně detailní zprávu zde rozsáhle citovat. Dovolím si pouze upozornit na některé věci, které snad nejsou ze zprávy zřetelné. Na případné dotazy jsem ochoten odpovědět.

Chtěl bych zdůraznit, že stálá delegace zvolená Poslaneckou sněmovnou pracuje současně jako předsednictvo České národní skupiny v souladu se statutem schváleným Poslaneckou sněmovnou. Meziparlamentní unie, která je vlastně nejstarší meziparlamentní organizací na světě, založená v roce 1889, je svým způsobem někdy přirovnávána k jakémusi meziparlamentnímu OSN. Činnost naší delegace vlastně začínala v uplynulých dvou letech z naprosté nuly, protože v této organizaci jsou pouze parlamenty suverénních států, které jsou plnými subjekty mezinárodního práva a my jsme začínali jako český parlament po zániku Federálního shromáždění z naprosté nuly bez osobních kontaktů, dokonce bez administrativního aparátu. Tyto kontakty se nám podařilo postupně navázat a zapojit se do práce této organizace.

Dovolil bych si zdůraznit to, co snad platí u celé řady rozsáhlých světových organizací, a sice to, že při jednáních těchto organizací není důležité většinou to, co se odehrává v sále, ale to, co se odehrává mimo sály. Tato organizace umožnila, aby se v jeden čas, na jednom místě setkali zástupci parlamentů celé řady zemí. Je to ideální půda pro vedení především bilaterálních konzultací a informativních schůzek. Jenom v minulém roce bych připomněl, že naše delegace jednala s předsedou zahraničního výboru Bundestagu panem Störkenem, s předsedou zahraničního výboru Ruské státní Dumy panem Lutkinem, s předsedou Parlamentního shromáždění Rady Evropy panem Martinézem, s vícemaršálkem Senátu Polské republiky atp.

Chtěl bych velice zdůraznit roli jednotlivých bilaterálních skupin, které působí v rámci této stálé delegace a České národní skupiny a znovu zdůraznit to - protože celá řada z vás se na mne stále obrací s dotazem na jednotlivé skupiny - že činnost jednotlivých skupin je věcí především práce a aktivit jednotlivých poslanců. Tyto skupiny mají své vedoucí, případně zvolené předsedy, takže především na jejich aktivitě závisí intenzita činnosti těchto skupin.

Dovolte mi závěrem, abych ocenil práci svých kolegů v této delegaci, především pana poslance Kryčera a paní poslankyně Lojdové, a také ocenil práci pracovnice zahraničního oddělení dr. Kláry Jiráskové. Zároveň mi dovolte, abych doporučil Poslanecké sněmovně, aby vzala tuto zprávu o působnosti stálé delegace na vědomí. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji a otevírám rozpravu. První se do rozpravy přihlásil kolega Josef Ježek. Prosím, aby se ujal slova.