Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, i když vím, že pan ministr Skalický je na zahraniční cestě, přesto bych se na něj rád obrátil s jednou interpelací; spolu s panem ministrem Dybou ještě s druhou interpelací. Myslím, že obě interpelace nesnesou odkladu, proto volím tuto cestu, aby mohla běžet lhůta pro jejich vyřízení.

Na minulé schůzi Parlamentu jsem z tohoto místa vedl polemiku s panem premiérem Klausem a panem ministrem Skalickým na téma - privatizace akciové společnosti Kema Skalná. Pan premiér mě ujistil, že bude osobně trvat na odpovědném vyhodnocení obou variant přímého prodeje se zvláštním přihlédnutím k ekonomickým a podnikatelským záměrům České republiky.

Podle mých informací však ministerská komise pana ministra Skalického po vyhodnocení nabídky zahraničního partnera doporučila zrušit způsob privatizace formou přímého prodeje, druhému z partnerů, českému podnikatelskému subjektu.

Obracím se proto s interpelací na pana ministra Skalického a rád bych získal odpověď na tyto problémy:

1. Je pravda, že ministerská komise pana ministra Skalického doporučila zrušit privatizaci Kema Skalná formou přímého prodeje?

2. Domníváte se, že podnik disponující nemalým nerostným bohatstvím je vhodný pro privatizaci formou veřejné soutěže, kde může kterýkoli zahraniční partner přeplatit, a získat, českou surovinovou bázi?

3. Proč nutíte i případného českého zájemce do vkládání nepřiměřených finančních prostředků do získání suroviny pro svou výrobu, čímž je zatížíte finančním břemenem, zbytečnými úroky a dalšími problémy, které mu zkomplikují ještě více už i tak dost komplikovaný vstup do soutěže diktované tržním hospodářstvím?

4. Proč jste ministrem vlády České republiky, když nehodláte hájit české zájmy ani v tak citlivé oblasti, jako jsou nerostné suroviny?

Ve druhé interpelaci bych se chtěl obrátit kromě pana ministra Skalického také na pana ministra Dybu, a to ve věci prodeje akcií SPT Telecom. Už jsme si za uplynulé roky zvykli, že výstupy z obou ministerstev byly poněkud komplikované, rozporuplné a neoptimální. Domnívám se však, že situace kolem SPT Telecom předčila všechny dosavadní chyby omyly obou pánů ministrů.

Zatím co představitelé G 7 jednali v minulých dnech o významu budování informačních dálnic ve svých zemích a vlivu na jejich ekonomickou prosperitu, naši vládní činitelé se za naprosto neadekvátních podmínek snaží veškerých ekonomických i jiných výhod do daleké budoucnosti zbavit. Jejich neschopnost se pomalu stává světově proslulou, o čemž svědčí poslední číslo renomovaného ekonomického časopisu Business Weekly, který na první straně uveřejňuje skandální věci kolem privatizace SPT Telecom.

Celý problém má dvě části. Za první z nich - výběrové řízení - odpovídá ministr Dyba, za druhou - smlouvu o prodeji akcií ministr Skalický spolu s předsedou FNM Češkou.

Rád bych se v této souvislosti obrátil na oba pány ministry s následujícími dotazy:

Na pana ministra Dybu:

1. Proč vaše ministerstvo nepostupovalo při výběru strategického partnera podle příslušných zákonných norem pro provádění veřejného výběrového řízení, čímž došlo k žalobě jednoho ze zájemců u soudu a v důsledku rozhodnutí soudu i k vážnému ohrožení celého výběrového řízení?

2. Domníváte se, pane ministře, že je normální a politicky únosné podmiňovat průběh výběrového řízení hrozbami sebevraždou oběšením, což jste veřejně učinil?

3. Jak je možné, že vaše ministerstvo nerespektuje rozhodnutí soudu?

4. Jak je možné, že vaše ministerstvo, jakožto orgán státní správy ČR, vyžadovalo zaplacení nenávratného účastnického poplatku v amerických dolarech, přesně 100 000 amerických dolarů účastnického poplatku?

5. K čemu a jak byly použity prostředky v hodnotě kolem 30 až 35 milionů Kč získané nevratnými účastnickými poplatky?

6. Podle Ústavy ČR je úředním jazykem čeština. Proč a pro koho měli odevzdávat zájemci o prodej strategických akcií SPT Telecom všechna sdělení jak v českém, tak i v anglickém jazyce?

7. Jak je možné, že české ministerstvo hospodářství udává zájemcům o doplnění informací o výběrovém řízení na prodej české firmy kontaktní adresu na soukromou osobu a navíc cizího státního příslušníka do Londýna?

8. Nemyslíte, pane ministře, že takto připravené výběrové řízení, jeho skandální průběh a evidentně negativní dopady do českého hospodářství nejsou kromě jiného dostatečným důvodem k vašemu zamyšlení nad dalším setrváním v odpovědné funkci ministra hospodářství ČR?

S dalšími otázkami bych se obrátil na nepřítomného ministra Skalického.

1. Usnesení vlády 428 z 10. 8. 1994 mimo jiné vytyčilo střednědobé a dlouhodobé cíle státní telekomunikační politiky s využitím dodávek od českého průmyslu. Proč vámi připravovaná smlouva o prodeji strategických akcií SPT Telecom pro české podnikatele tuto životodárnou zásadu ani v nejmenším nerespektuje?

2. Domníváte se, jako ministr pro správu národního majetku, že prodat akcie národní společnosti a zejména potenciální národní trh v oboru telekomunikací a informatiky v hodnotě zhruba 300 miliard Kč za desetinu této hodnoty je obchodem prospěšným pro Českou republiku?

3. Proč budou prodávány pouze mezinárodní sítě, které u nás vykazují rentabilitu okolo 180% a jsou v zásadě modernější než mnohé sítě v západní Evropě a proč nezískáme strategického partnera pro modernizaci místních a meziměstských sítí, jejichž rentabilita se pohybuje kolem 15%?

4. Proč je v návrhu smlouvy definováno postavení předsedy představenstva nové akciové společnosti, občana České republiky tak, že nebude mít žádnou výkonnou nebo řídící odpovědnost?

5. Proč podle návrhu smlouvy bude mít strategický partner, který by měl vlastnit maximálně 27% akcií, většinu, to znamená 3 z 5, v tzv. provozním výboru, přičemž rozhodování tohoto výboru dle návrhu bude pouze na základě hlasování, a bude mít velmi značné kompetence, aniž by musel usilovat o souhlas představenstva?

6. Má-li mít strategický partner pouze 27% akcií, proč návrh smlouvy připouští až 34%, což by znamenalo blokační většinu pro mnohá důležitá rozhodování?

7. Proč je v návrhu smlouvy ustanovení, kterým strategický partner získává všechna potřebná oprávnění, povolení, souhlasy a schválení, spojená s poskytováním jakýchkoli služeb?

8. Proč návrh smlouvy umožňuje, aby strategický partner přímo nebo prostřednictvím svých přidružených osob poskytoval služby prakticky ve všech oborech činnosti, které mohou existovat? Jak bude tímto ustanovením rozbit monopol a jak bude naplněno usnesení vlády 438 o využití dodávek od českého telekomunikačního průmyslu?

9. Jak zamezíte tomu, aby díky tomuto ustanovení neobchodovala čile přes strategického partnera s SPT.Telecom např. firma Micos, s.r.o., jejímž 20procentním podílníkem s vkladem přes jeden milion Kč je současný ředitel SPT Telecom a bývalý náměstek pana ministra Dyby pro telekomunikace pan Novák?

10. Proč se v návrhu smlouvy smluvní strany, tedy i Fond národního majetku, zříkají práva postoupit spory nebo se odvolávat k jakémukoli soudu?

11. Proč se podle návrhu smlouvy FNM zříká jakýchkoli nároků, jež by mohl použít na ochranu svrchované imunity vůči jakýmkoli nárokům, vzneseným proti němu strategickým partnerem podle navrhované smlouvy?

12. Jak je možné, že poté co se "dikové" ujali svých akcionářských práv je chcete podvodným jednáním s vytvářením různých dceřiných společností a jejich fúzí s SPT Telecom připravit bez jejich souhlasu a proti původnímu privatizačnímu projektu o výši jejich procentního podílu na SPT Telecom, který získali v kuponové privatizaci?

13. Nedomníváte se, pane ministře, že takovýto návrh smlouvy, který měl být původně před laickou i odbornou veřejností utajen, a nepoctivé jednání vůči "dikům" nejenom v tomto případě, je velmi vážným důvodem k tomu, abyste vy i pan předseda FNM Češka uvažovali o odchodu z vašich funkcí?

Vzhledem k tomu, že interpelaci pro její mimořádnou závažnost a nebezpečí z časového prodlení považuji za naléhavou, žádám sněmovnu o souhlas se zkrácením lhůty pro odpověď na deset dnů tak, abych odpověď obou pánů ministrů obdržel ještě do konce měsíce března. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy se přihlásil pan ministr Dyba.

Ministr hospodářství ČR Karel Dyba: Vážená sněmovno, pane poslanče, vy jste tady vznesl asi 15 - 30 dotazů a já se pokusím namístě na některé z nich odpovědět. Především bych řekl, že nemáte absolutně žádné povědomí o existenci materiálu Telekomunikační politika, který je veřejně k dispozici a kdykoli jste si z něj mohl přečíst, o čem celá ta záležitost je. Prosím, aby jste tak učinil. Já vám velmi rád, když se o tyto věci tak zajímáte, tento materiál dodám. (Poslanec Kraus ukazuje, že má zmíněný materiál v ruce.) Prosil bych, abyste si na některé z těch otázek našel odpověď v tomto materiálu. Především na otázku základní. Já postupuji přesně podle schváleného dokumentu Telekomunikační politika a podle privatizačních projektů. Nikdy bych si nedovolil odchýlit se od toho, co mi tento dokument ukládá a co také všem, kteří se zúčastnili na nákupu akcií, bylo známo z privatizačních projektů a z tisku. To znamená, že se bude postupovat určitým způsobem, že tady bude strategický partner z těch a těch důvodů a ti, kteří si objednávali akcie, to často činili právě proto a s tímto vědomím.

Celá transakce z hlediska akcionářů je dělána v souladu s tím, co oni věděli a vědí, a především v jejich zájmu, včetně zájmu státu, který je zatím největším akcionářem. To za prvé.

Dále bych řekl, že to "skandální" na výběrovém řízení je to, že dokážete takto demagogicky tyto věci popisovat. Neznám ten váš renomovaný časopis a když mi ho sem předložíte, můžeme se klidně zabývat jedním a druhým a třetím obviněním, která tam jsou. Já to bohužel nemám před sebou a nemohu vám na ta obvinění, o kterých vy hovoříte a která jste tady neřekl, odpovídat.

O co jde? Jde především o to, že tato země potřebuje dobré telekomunikace, potřebuje je rychle, potřebuje je levně a potřebuje je všude. Dřív, než jsme přistoupili k tomu, že pokračujeme, nebo že hledáme strategického partnera, tak jsme samozřejmě zvažovali a kvantitativně hodnotili jiné možné varianty postupu, včetně technických, partnerských, manažerských a jiných záležitostí, a také finančních. Teprve po této analýze bylo přijato rozhodnutí o tom, že cestou, jak nejlépe zajistit cíle telekomunikační politiky, o kterých jsem před chvílí hovořil, je právě napojení na strategického partnera, přivedení strategického partnera k nám. Není v České republice žádný strategický partner pro SPT Telecom. Tady není žádná taková firma, která by měla zkušenosti s provozováním, budováním atd. velké telefonní soustavy. To je přece jasná záležitost. Tady není o čem hovořit, tady je jenom jeden SPT Telecom. Takže to je také třeba vzít v úvahu.

Nyní se pokusím odpovědět na některé z vašich otázek. Především - a to je všeobecně známo - existuje, i když jsem byl pověřen organizací tohoto tendru, řídící výbor, v němž jsou kromě mne další členové. Pan ministr Skalický, pan ministr Kočárník, pan ministr Bělehrádek a pan Češka, resp. jejich alternáti. Veškerá rozhodnutí padala v tomto výboru: o organizaci tendru, o jeho průběhu, průběžná zasedání byla vždy oznamována v tisku a byla vydávána komuniké. Samozřejmě, že jsme postupovali vždycky podle zákona. To je přece evidentní věc.

Jestliže máte na mysli otázku týkající se nedávného rozhodnutí soudu na Praze 1, který na podnět pana Berky mně po 4 či 5 měsících, kdy bylo zahájeno výběrové řízení, říká, že nemám zahajovat či vyhlašovat toto řízení, pak samozřejmě, když už 5 měsíců běží, nemohu takovýto příkaz splnit a musel jsem podat vůči tomu odvolání. Nemám pochybnost o tom, že české soudnictví tuto věc správně a spravedlivě dořeší.

Mimo jiné ve svém odvolání konstatuji, že my, jako jedna ze stran, jsme nebyli na soudu nejnižší instance slyšeni. Čili bylo vydáno bez jakéhokoliv slyšení naší strany, mé strany, rozhodnutí soudu. Já to respektuji a znovu opakuji, že věřím, že naše soudnictví najde uspokojivé řešení v této věci.

Druhý závažný argument, který v odvolání uvádím, je o tom, že celé výběrové řízení není organizováno podle občanského či obchodního zákoníku, ale jde o privatizační akt, který probíhá v rámci privatizace, a že tedy soud není příslušen k tomu, aby o těchto věcech rozhodoval. Musel bych dál celou řadu argumentů rozebírat, ale znovu opakuji - nemám pochybnost o tom, že soud tuto věc správně a spravedlivě rozhodne.

Moje hrozba sebevraždou oběšením: ano, vyjádřil jsem se takto, protože kdybych rozhodoval tak, jak jste mi to doporučoval ve svých otázkách, tak pak samozřejmě by to rozhodnutí bylo takové, že bych se šel oběsit, protože ten smysl, o který jde, o rozvoj českých telekomunikací, by určitě podle vašich doporučení naplněn nebyl; o tom vás ujišťuji. Firma, od které máte zřejmě tyto své argumentace, která vám je dodává, je - a já to tady řeknu - firmou, která nesplnila náležitosti předkvalifikace. Proč jsme udělali předkvalifikaci? Protože jsme chtěli z toho řízení, ve kterém jde o desítky miliard korun, vyloučit ty, kteří jsou evidentně pro takovouto transakci nezpůsobilí. A já jsem nechtěl veřejně oznamovat, proč někteří z nich byli vyloučeni, abych těm firmám neuškodil. Byli mezi nimi giganti, jako je SPRINT, který včas nedodal potřebné dokumenty a nevyjádřil se; rozhodnutí samozřejmě muselo padnout v určitou dobu, takže SPRINT také nepostoupil. A byla mezi tím i firma, kterou vy máte na mysli, která dodala dokumenty, ze kterých je patrno, že vlastně je firmou, kterou kdybych já připustil do kvalifikace samotné, tak bych se skutečně musel pověsit. Byla by to absolutní nezodpovědnost z mé strany. Raději jméno té firmy tady neřeknu, ale asi ji všichni znáte.

Ministerstvo tedy respektuje nařízení soudu a ministerstvo nekoná proti nařízení soudu.

Ptal jste se mě, proč jsme tam napsali dolary či nějakou jinou měnu. Mně by vůbec nevadilo, kdyby to někdo zaplatil v korunách. To myslím, že je absolutně jedno. To, zda cizí firma platí v dolarech či v korunách, peníze jsou tady v České republice složeny na účtu a myslím, že je to v pořádku. Když to přijde v dolarech, je to konvertováno do korun. To je běžná operace, tady nemá smysl jít do nějaké hloubky.

Tyto prostředky - pro vaši informaci - jsou a budou používány na placení nákladů, mimo jiné spojených s řádnou a dobrou přípravou výběrového řízení.

Úředním jazykem je samozřejmě čeština. Proč se mě ptáte na takovou samozřejmost? Úředním jazykem je samozřejmě čeština a když potřebujeme od někoho něco přeložit, tak si to přeložíme nebo naopak. Nevím, o co tady jde.

Kontaktní osoba - ministerstvo: Ano, samozřejmě máme jistou poradenskou firmu, takže věci šly dvojmo, jednak na nás, jednak také na tu firmu, která některé věci pro nás organizuje. To je také běžná záležitost. Jak si naorganizujete svoje věci, to snad je záležitost ministra, ne? Nebo ani to už nesmím rozhodnout?

Skutečně bych potom rád slyšel, co je na tom skandálního. Nemohl byste ocitovat papír, na který jste se odvolával, abychom si o tom mohli pohovořit? Kdybyste měl možnost mluvit s účastníky řízení, možná byste slyšel jiná slova - o férově organizovaném tendru, atd. atd. Nemám chuť to tady říkat. Vy se jich zeptejte a nechte si od nich něco k tomu říci!

"Prodává se český národní trh za 300 miliard dolarů ..." nebo korun, nebo jak jste to říkal. Jak jste na to přišel, jaký český národní trh se prodává? 27% akcií SPT Telecom. 27% akcií! SPT Telecom je z velké části v rukou státu. Znovu opakuji: kus z toho je v rukou diků resp. fondů, do kterých dikové investovali své peníze.

Vláda stanovila, že 51% SPT musí zůstat v rukou státu do dalšího rozhodnutí vlády. To je prostě evidentní, tady není o čem hovořit. Žádný trh neprodáváte, ten je tady, tady zůstává. Proč prodáváme mezinárodní sítě strategickému partnerovi - o čem to mluvíte? Jedná se o SPT Telecom, který provozuje celou řadu služeb - mezinárodní hovory, meziměstské hovory, místní hovory. 27% tohoto podniku maximálně. I mezinárodní sítě i meziměstské sítě, místní sítě zůstávají přinejmenším z 51% v rukou státu a x toho zůstává samozřejmě ještě v rukou Fondu či DIKů, možná to někomu později prodají.

Dále jste položil celou řadu otázek panu ministru Skalickému. Myslím, že nechci na všechny z nich odpovídat, snad bych řekl jednu základní věc - jaký je přístup k této transakci. Na jedné straně chceme od partnera, aby se plně angažoval v Českých telekomunikacích, aby přinesl hodně věcí a hodně věcí rychle zlepšil, včetně finančních náležitostí. Je to hodně peněz. A z druhé strany mu musíme za to něco poskytnout, to je zcela normální obchodní transakce. Necháváme si x pojistek včetně práv veta, kdyby úkoly, které tento strategický partner na sebe vezme, přestal plnit, abychom měli svobodu dále rozhodnout bez újmy pro nás. To si myslím, že je základní pravidlo jednání. Kdybychom tak nepřistupovali k této transakci, byli bychom velmi naivní a dopustili bychom se x chyb. To mě nepovažujete snad za takového naivku, abych se dopustil takových chyb. Nikdo z nás se nedopustí takových chyb, že bychom nebrali v úvahu zájmy našich lidí a zájmy tohoto státu.

Mluvil jste o informačních dálnicích a co to všechno slibuje. Možná ano v zemích G7, kde je počet telefonů na 100 obyvatel kolem 50 či 60, u nás je 20. A u nás, v naší republice, jde především v mnoha místech o to, abychom telefony měli. To je hlavní smysl, hlavní úkol. Nejdříve to musíme vybudovat, myslet na tu dálnici, proto také ten strategický partner, jestli to chcete vědět. To také k tomu patří. Nejdříve musíme doma telefony vybudovat, to je klíčová záležitost, o to teď jde. To je fáze, ve které jsme a nemůžeme si dovolit něco přeskakovat tak, jak si to nedovolujeme v procesu transformace.

Myslím, že na něco jsem vám odpověděl, některé otázky možná zodpoví další. Jen bych rád řekl, že po celý průběh přípravy tendru a všech zasedání se účastní jako jeden z trvalých hostů člen Parlamentu České republiky. Považoval jsem za povinnost, aby člen Parlamentu při přípravě tohoto tendru byl po celou dobu přítomen.

Myslím, že to, co jste tady ukázal, svědčí o naprosté neznalosti celé transakce, že to byl naprosto demagogický přístup k celé věci, zkreslující tyto záležitosti a stavící nás do polohy naivních snílků.To jste možná vy, ale ne já. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pan ministr Dyba na část odpověděl, kolega Kraus žádal však svým způsobem jinou odpověď. Myslím ale, že je korektní v rámci odpovědi dát slovo těm, kteří se přihlásili. Děkuji za pochopení. Prosím kolegu Budinského. Připraví se kolega Zima.

Poslanec Vladimír Budinský: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, paní poslankyně, páni poslanci, myslím, že není třeba to dramatizovat. I zástupce NOVY říká, toto už nenatáčet, máme už všechno v kufru, je to v pořádku. Je to normální interpelace, jakých v západní Evropě vidíme řadu. V britském parlamentu v posledních dnech zuří takový parlamentní boj také nad podobnými síťovými odvětvími, protože ekonomické zájmy se prostě budou v parlamentu vždycky střetat.

Jsem velice rád, že pan ministr Dyba okamžitě reagoval a jeho reakce byla velice fundovaná a kompetentní. Myslím, že tím prokázal, že výběrovým procesem žije a že ho má velice dobře nastudován, je to v dobrých rukách. Chtěl bych říci, že jsem pevně přesvědčen, že telekomunikace jsou tržním statkem a že se tedy nejsnáze opatřují na trhu. Jak nám ukazuje už naše přítomnost - a díky za to, na trhu se nejlépe pohybují privátní subjekty. Myslím si, že není třeba mít obavy o majetek našich DIKů. Naopak, myslím si právě, že to, že zahraniční partner vstupuje do telekomunikací, zvyšuje tržní hodnotu akcií Telecomu a všichni kteří je máme se z toho jistě radujeme. To proto, že jsme se rozhodli - a velice správně, že i telekomunikace budou privatizovány, to samozřejmě v této chvíli český Telecom přivedlo do velice unikátní pozice, neboť je jedním z největších mezinárodních telekomunikačních byznysů, který je teď ve hře. Protože je to mezinárodní obchod, mohu vám říci, že mezinárodní finančníci a mezinárodní ekonomové - pokud sledují ekonomickou transformaci v České republice a sledují nějaký podnik v České republice, tak sledují právě privatizaci Telecomu. Každý týden můžete najít v zahraničních novinách informace o průběhu tohoto procesu a můžete si snadno spočítat, že kdyby byl v tomto procesu sebemenší problém a sebemenší pochybnost, velice rádi by to zdůrazňovali. Není tomu tak.

Tento privatizační proces má velice důležité zahraniční a také strategické vazby, proto se promítají nejrůznější zájmy. Myslím, že se dočkáme ještě zde v poslanecké sněmovně, že tyto zájmy budou haleny do nejrůznějších roušek a budou tady z tohoto místa přednášeny. Chtěl bych potvrdit to, co řekl pan ministr Dyba, že hospodářský výbor od samého počátku, od chvíle schválení telekomunikační politiky ve vládě v srpnu minulého roku, tento výběrový proces sleduje. Hospodářský výbor má svoji telekomunikační komisi, jejímž předsedou je pan poslanec Anton Zima. Pan ministr Dyba průběžně podává zprávy hospodářskému výboru o jednotlivých krocích výběrového procesu. Pan poslanec Zima byl jednomyslně poslanci hospodářského výboru za pozorovatele ve výběrové řídící komisi jmenován a pravidelně se těchto jednání zúčastňuje.

Nejbližší další jednání hospodářského výboru je na příští schůzi 6. dubna. Každého zájemce, který má zájem o seriózní a věcné informace a o věcnou debatu, na toto jednání zvu. Věřím, že další detaily, které je možné vzhledem k té fázi zde tlumočit, řekne pan poslanec Zima. Jen bych chtěl říci, že já osobně kroky pana ministra Dyby ve výběrovém procesu podporuji a byl bych rád, kdyby pokračovaly takové kroky, které nejsou v rozporu s rozhodnutím soudu, protože kdyby se tento proces výběru strategického partnera, kdyby se proces další privatizace Telecomu pozastavil a zbrzdil, mělo by to pro osud našich telekomunikací nedozírné následky, protože na tu superdálnici, na tu superhighway mohou vjet vozidla, která jsou schopna jet alespoň tou minimální rychlostí a bohužel český Telecom zatím není schopen jet tou minimální rychlostí. Musel by jezdit po okrskách. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kolega Zima se ujme slova.

Poslanec Anton Zima: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že téměř všechno z argumentů, které jste dnes mohli zaslechnout, padlo, soustředím se jen na jisté prohlášení. Není to prohlášení vůči kolegu Krausovi, je to prohlášení vůči vám ostatním. Skutečně se účastňuji všech zasedání řídícího výboru pro výběr strategického partnera, nevynechal jsem ani jedno zasedání. Chtěl bych tady veřejně prohlásit, že takovým úzkostlivým a velmi precizním způsobem, jak je tento tendr připravován, téměř až se strachem o to, aby se neudělala jediná malá chybička, tak skutečně takovým způsobem prováděný tendr jsem ve své praxi - a několik jsem jich už zažil - nesledoval.

Chci prohlásit, že je od všech účastníků řídícího výboru maximální péče o to, aby se nic nezanedbalo. Několikrát se vracely materiály nebo dokumenty, které byly připravovány pro tento tendr a dnes je situace taková, že není jasné skutečně, kdo bude vítězem a kdo bude poraženým, i když jsme téměř před koncem. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme kolega Kraus.