Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka, místopředseda PSP P. Tollner a 188 poslanců.

Za vládu České republiky: předseda vlády V. Klaus, místopředseda vlády J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, ministr životního prostředí F. Benda, ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr hospodářství K. Dyba, ministr obrany V. Holáň, ministr I. Němec, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr školství, mládeže a tělovýchovy I. Pilip, ministr zdravotnictví L. Rubáš, ministr dopravy J. Stráský, ministr práce a sociálních věcí J. Vodička.

(Jednání zahájeno v 9.17 hodin.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážení páni poslanci, vážení členové vlády, milí hosté, z pověření předsedy Poslanecké sněmovny zahajuji 3. jednací den 30. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás na ní srdečně vítám. Podle prezenční listiny je přítomno 89 poslanců. Ještě jednou prosím o vaši prezentaci také prostřednictvím identifikačních karet. Děkuji vám. V této chvíli je přihlášeno prostřednictvím karet 86 poslanců. Znamená to, že jsme schopni se usnášet.

Sděluji, že pan poslanec Přibáň má náhradní kartu č. 1, pan kolega Kubiš má náhradní kartu č. 2.

Z pověření organizačního výboru předkládám návrh na rozšíření pořadu 30. schůze o 2 body. (Hluk v sále.) Dámy a pánové, zdá se mi, že jsou zde i tací, kteří nemají zájem o průběh schůze. V tomto případě bych je poprosil, aby odešli. (Hlasy: Jmenovitě.)

Opakuji ty dva body: Návrh organizačního výboru Poslanecké sněmovny na výjimečné upuštění od projednávání zásad zákonů a Návrh organizačního výboru Poslanecké sněmovny na výjimečné zkrácení zákonné lhůty 60 dnů k projednávání návrhu zákona.

Tyto nové body doporučuji zařadit za 23. bod schváleného pořadu, to je za Návrh změn zasedacího pořádku, aby byl čas na vyhotovení příslušných sněmovních tisků. Tolik návrh organizačního výboru na rozšíření pořadu 30. schůze. Doporučuji, aby o obou nových bodech pořadu se hlasovalo najednou. Nejsou proti tomu námitky? Nejsou. Zahájil jsem 220. hlasování 30. schůze a ptám se:

Kdo souhlasí s návrhem na rozšíření pořadu o uvedené dva body? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.

Návrh byl přijat, pro hlasovalo 78, proti 5, zdrželo se 21 poslanců, nehlasovalo 11.

Ze schváleného pořadu nám k projednávání zbývá 15 bodů. Včera jsme rozhodli, že prvním bodem dnešního jednání bude Návrh změn ve složení mandátového a imunitního výboru. Poté budeme pokračovat interpelacemi a projednáme odpovědi na interpelace. Doporučuji, abychom dále projednali body 18 - 20, to jsou zbývající vládní návrhy zákonů, a pak se můžeme věnovat dalším bodům v pořadí, v jakém byly stanoveny. Nejsou proti tomuto navrženému postupu námitky? Nejsou. Děkuji, takže budeme hlasovat. Zahájil jsem 221. hlasování a ptám se:

Kdo souhlasí s navrženou změnou v pořadí bodů programu. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.

Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 90, proti 1, zdrželo se 20 poslanců.

Nyní se hlásí paní kolegyně Röschová.

Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás požádala o přeřazení bodu, o kterém zde hovořil pan místopředseda, na příští, to je květnovou schůzi. Je to bod změny v mandátovém a imunitním výboru. Je to po domluvě s panem Krupíkem.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slyšeli jste procedurální návrh paní poslankyně Röschové. Zahájil jsem 222. hlasování a ptám se:

Kdo s tímto návrhem souhlasí? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 103, proti nebyl nikdo, zdrželo se 11, nehlasovalo 12 poslanců.

Budeme se řídit schváleným programem. Jako první to bude bod

Mám jedinou přihlášku a prosím, aby se ujal slova pan kolega Kavan.

Kancelář prosím, aby zavolala členy vlády, pokud tu nejsou.

Poslanec Petr Kavan: Pane předsedající, pane předsedo, vážení zástupci vlády, dámy a pánové, přednesu dvě interpelace. V první interpelaci interpeluji ministra obrany pana Viléma Holáně.

Vážený pane ministře, meziresortní komise pro ekologickou likvidaci nadbytečných zásob armády České republiky pracuje již déle než jeden rok a příslušné nadřízené složky jsou zřejmě s návrhy na řešení průběžně seznamovány. Po celkovém vyhodnocení situace dospěla komise k závěru, že je nezbytné, aby její činnost byla přímo zaštítěna kabinetem ministra. V tomto smyslu byla také vypracována informace prvního náměstka ministra obrany č. j. 4090/4 ze dne 20. 3. 1995. Odpověď kanceláře ministra č. j. 7536-1 ze dne 29. 3. 1995 však uvedené skutečnosti nerespektuje.

Žádám vás zdvořile, pane ministře, o přešetření a nápravu. Meziresortní komise neřeší jen ekologické problémy vycházející z minulosti a současnosti, ale i budoucí koncepci armády České republiky z hlediska jejího začlenění do ekologického systému s cílem zabránit vzniku situace, kdy ekologie by se mohla stát limitujícím faktorem vstupu naší armády do složek NATO.

Interpelace na ministra školství, mládeže a tělovýchovy pana Ivana Pilipa:

Vážený pane ministře, na Základní škole T. G. Masaryka v Blansku, ulice Rodkovského, která má právní subjektivitu, dostala od ředitele této školy výpověď z pracovního poměru č. j. 137/1995 ze dne 8. 3. 1995 podle § 46 odst. 1 písm. f) zákoníku práce učitelka této školy paní Helena Pantůčková, rodné číslo 45-53-05/438, bytem Olešná.

Výše jmenovaná má aprobaci na třetí stupeň výuky matematika, hudební výchova a šestileté absolutorium konzervatoře v Brně. Písemným rozhodnutím odborné posuzovací komise sociálního zabezpečení v Blansku ze dne 27. 8. 1974 má kvalifikaci změněné pracovní schopnosti ZPS z důvodu těžkého postižení dolních končetin po dětské obrně a pobírá částečný invalidní důchod.

Důvodem výpovědi je zejména opakované odmítání pedagogického dozoru nad žáky o přestávkách, přičemž její zdravotní postižení je naprosto zřejmé i laikovi. Stejně jako je zřejmé, že tak těžce postižená osoba nemůže být garantem bezpečnosti žáků, na něž má dohlížet. S těmito praktikami školy rovněž nesouhlasí rodiče dětí a petiční formou poukazují na ohrožení jejich bezpečnosti.

Žádám vás zdvořile, pane ministře, o prošetření tohoto případu s cílem okamžité nápravy ve smyslu platných zákonů a přehodnocení personální politiky vašeho resortu, kdy na místě ředitele školy pracuje člověk, který se neštítí zneužít proti svému podřízenému jeho zdravotní postižení. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slova se ujme kolega Wagner.

Než dojde k řečništi, dovolte mi, abych připomněl, že pánové ministři Skalický, Ruml, Tigrid, Zieleniec a částečně Pilip budou omluveni z dnešního jednání.

Prosím, pane kolego.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nejdřív si dovolím vás požádat o jistou formu spolupráce v interpelaci, kterou jen čistě náhodou přednáším já. Mám pocit, že je to věc, která by měla zajímat všechny přítomné bez ohledu na politickou příslušnost.

Obrátili se na mne lidé, kteří se cítí co by podnikatelé ohroženi byrokratickým postupem úřadu. Já se nedomnívám, že může jít jen o byrokraticky postup. Věc se týká řady úřadů, protože existuje rozsáhlá korespondence, ze které vám nechci číst, korespondence vztahující se k Ministerstvu vnitra, k Ministerstvu dopravy, Ministerstvu hospodářství, a z některých aspektů věci se dá soudit, že by tato věc mohla být i záležitostí pro Ministerstvo pro hospodářskou soutěž. Mám proto pocit, že by bylo nejrozumnější interpelovat vládu ČR, požádat o zkrácení lhůty a požádat vládu, aby rozhodla.

Co je předmětem naléhavé žádosti? Jedná se o spor, se kterým jste možná mnozí obeznámeni prostřednictvím sdělovacích prostředků. Řada malých, drobných podnikatelů nebo majitelů hotelů, penzionů podél dálnice se dostala do situace, že změnou příslušné právní úpravy byly odstraněny značky upozorňující na to, že tam či onde je takovéto zařízení. Tito lidé na fungování svého zařízení získali řadu úvěrů, mohou mít jisté závazky a nebudou je moci splnit, pokud z důvodu byrokratického postupu nezískají klienty. Zákaz použití informativních značek na dálnici v tomto smyslu se mi jeví jako byrokratický postup.

Samozřejmě nehodlám jít do druhého extrému, do situace bez jakékoliv úpravy. Chápu povinnost úpravy a dokonce chápu i řadu velmi složitých problémů. Právě proto se obracím na vládu republiky, aby věc rozhodla. A protože korespondence probíhá již půl roku a věc nespěje k rozhodnutí, lidé jsou ohroženi v základním oboru svého podnikání, považuji za povinnost, abychom pouze neproklamovali pomoc malým a středním podnikatelům, ale abychom ji poskytli. Tato pomoc nás příliš mnoho nebude stát. Bude stát pouze jedno naše rozhodnutí a žádost vládě, aby vláda tento meziresortní problém vyřešila.

Do jisté míry může jít i o problém, který by mohlo rozhodovat Ministerstvo pro hospodářskou soutěž, protože někteří z podnikatelů, kteří se cítí poškozeni, upozorňují na to, že byly uzavřeny smlouvy na monopolní postavení některých reklamních agentur a že může mít vliv. Není to problém, který by se zde mohl vyřešit, a není to problém, který by se lehce vyřešil jednomu úřadu. Proto prosím, abyste vyslovili souhlas se zkrácením lhůty s ohledem na to, že sezóna už je v běhu a pokud nebude rychle rozhodnuto, může u značného počtu lidí dojít k ohrožení jejich existence a to možná chybou úřadů, a také abyste podpořili žádost vládě republiky, aby tuto věc urychleně rozhodla. Domnívám se, že až po tomto hlasování bych měl pokračovat. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu kolegovi Wagnerovi. Slyšeli jste jeho žádost a budeme o ní bezprostředně hlasovat.

Ptám se tedy, kdo souhlasí se zkrácením lhůty na interpelaci pana poslance Wagnera, ať to dá ve 223. hlasování najevo zvednutím ruky a stisknutím tlačítka. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 42, proti 14, zdrželo se 31, interpelace nebyla tím pádem prohlášena za naléhavou. Prosím, abyste pokračoval, pane kolego.

Poslanec Jozef Wagner: Děkuji jménem těch, kteří se cítí postiženi vládou, která velmi prospívá podnikání, právě jako podnikatelé, za laskavou ochotu jim pomoci.

Nyní přistoupím k další interpelaci. Nepřistupuje se mi k ní lehce, protože cítím spoluvinu za to, co budu předkládat, protože jsem byl u toho a možná jsem i zvedl ruku - tehdy ještě hlasovací zařízení nebylo - pro něco, co nebylo perfektní, ba právě naopak, co bylo zcela neperfektní.

V zákoně o navrácení majetku církvím, náboženským společnostem a řádům, je v příloze 3 bod 31. - navrácení majetku Řádu Maltézských rytířů. Problém je velmi obtížný a složitý. Otevírám ho zde jen proto - a nepředkládám to písemně, že jej považuji, jak jsem řekl v úvodu, pro svou účast při hlasování i za věc osobní a za příliš věc veřejnou, než aby to neodeznělo z tohoto místa.

Onen zákon výčtový umožnil navrácení majetku jen těm, kteří byli přesně vyjmenováni. A vyjmenovány měly být jen instituce církevní. Suverénní Maltézský rytířský řád tedy měl jednoznačně prokázat před tím, než byl zařazen do návrhu tohoto zákona, respektive ti, kteří ho tam zařadili, měli prokázat, že se jedná průkazně a jednoznačně o řád církevní a o řád, který zcela jasně a jednoznačně je právním subjektem českého práva, nebo tehdy československého práva. Ani jedno ani druhé nebylo prokázáno. Cítím se podveden úředníky, kteří zpracovávali podklady, a navrhovateli - příslušným tehdejším členem vlády, který to sněmovně předkládal.

V té hektické době může samozřejmě chtít najít omluvu každý. Ale hektická doba uplynula a my bychom se měli chovat přiměřeně vůli býti právním státem. Nechci tuto věc komplikovat složitostmi souvisejícími s hodnocením spíše pohistorickým. Nicméně některé okolnosti je potřeba jednoznačně zmínit. Proto žádám ministra zahraničních věcí, aby odpověděl zcela zřetelně na otázku, jak nahlíží na skutečnost, že první Republika československá nikdy nenavázala diplomatické styky s Řádem Maltézských rytířů a že tak učinila až druhá republika s ohledem na radikální změnu zahraniční politiky a s ohledem na to, co je po válce prohlášeno všemi politickými silami této země za neústavní. Jen za tohoto neústavního stavu po 30. září 1938 byl Řád Maltézských rytířů uznán jako suverénní partner a byly s ním navázány diplomatické styky.

Samozřejmě jsem si vědom toho, že se ptám ministra vlády, která tuto situaci převzala, ale převzala-li ji, neochrání ji to před tím, aby se ke komplikacím, které zde bezpochyby jsou, vyjádřila.

Jisté problémy z hlediska majetkového v dalších otázkách vyplývají i z toho, že není zcela zřetelné, jaké právnické osoby měly mít nárok na restituci majetku, pokud by se jednalo o subjekt českého práva, a to ještě subjekt církevní, který měl nárok na zařazení do příslušného zákona. A to otázka by měla být směřována na místopředsedu vlády pro legislativu pana Kalvodu a na ministra kultury, který tuto agendu spravuje. Tam je problém, že konvent nemusel zcela jednoznačně být tím, kdo má dnes právního nástupce těch, který majetek převzal. Takže bych rád slyšel vysvětlení podstaty všech majetkových záležitostí, oprávnění vstoupit do práv předchůdců apod.

V případě jednotlivých nemovitostí, které byly příslušným zákonem onou přílohou tři vráceny, je situace poněkud jiná, ale nechci vás zdržovat. Prosím vás však, aby tato jiná situace byla vzata na vědomí a odpovězeno o každém objektu samostatně.

Snad bych považoval za důležité závěrem sdělit k této interpelaci, že Řád maltézských rytířů není jen záležitost řádu samotného, ale z logiky všeho možného, co může přijít, různých jiných požadavků, nebo i precedens. Ptám se proto pana ministra zahraničí, pana místopředsedy vlády Kalvody a pana ministra kultury i na otázku, jak tento řád po platnosti zákona o církvích a náboženských společenstvích naplnil příslušné ustanovení tohoto zákona, kterými by se měl řídit.

Zde na tomto místě považuji za důležité připomenout svoji předchozí interpelaci, která již připravovala tuto. Ani pan ministr kultury, ani pan místopředseda vlády neodpověděli zcela zřetelně, jaký je skutečný právní stav v této agendě, ani neodpověděli, do jaké míry z hlediska času i z hlediska názoru jsou připraveny příslušné nové zákonné úpravy.

Nyní ještě jednu drobnou žádost na pana místopředsedu vlády Kalvodu, který odpovídá za legislativu. Měl by vzít v úvahu další moji interpelaci, která upozorňuje na nesoulad v zákoně o volbách do obecních zastupitelstev a v zákoně o obcích. Za předpokladu, že je stanoveno, že se mají konat mimořádné volby, v jednom zákoně je možnost zkrácení lhůty - ne povinnost, ale možnost - až o jednu třetinu, ale druhý zákon tomuto zkrácení brání, protože tam existuje lhůta 85 dnů.

Dojde-li k takovéto situaci v obcích, že je potřeba rychlých nových voleb, je nepřesná zákonná úprava překážkou, aby lidé mohli nabýt svých práv, nebo dokonce jsou-li jim jejich práva odkládána udržováním takové obecní moci, která již není legitimní. Prosím pana místopředsedu vlády, aby odpověděl, zda-li tento problém je vnímán a zda-li bude tento problém v dohledné době řešen.

V této souvislosti bych si dovolil upozornit, že různými úřady, které na řešení těchto problémů mají vliv nebo se na nich účastní, je vykládán různě zákon. Pokud klesne počet zastupitelstva pod 5, jak praví jeden odstavec, postupuje se stejně, jako kdyby neklesl pod 5 a jako by měli být povoláni jen další náhradníci. V druhém případě nelze hovořit vůbec o povolání náhradníků, odstavce zákoně následují za sebou a takovýto výklad je nutně třeba považovat za sporný. Proto bych žádal pana místopředsedu vlády Kalvodu, aby se vyjádřil i k této otázce.

Nyní dovolte dvě otázky na pana místopředsedu vlády, a to již závěrečné. Pan místopředseda jistě ví, že už se stalo, že na základě interpelace sociální demokracie jeden člen vlády něco odpověděl a po několika měsících se prokázalo, že skutečnost byla zcela jiná než odpověď. Moje otázka je obdobná, jaká se tehdy vztahovala na příslušného člena vlády. Sociální demokracie je pod velikým tlakem, který se snaží ji uvést do stavu, aby nebyla sto dostát svým závazkům. Máme indicie, že toto není legální politický tlak, ale že podobně jako v podobném případě, když byl dotazován jeden ministr vaší vlády, pane premiére, jsem povinen se vás dotázat též. Je pravda, že ve svých sportovních zábavách s generálním ředitelem Surteku, pane premiére, jste projevil jednoznačný zájem, na tom, aby tato firma postupovala proti sociální demokracii alespoň tak když jinak nemůže - aby ji znervózňovala, otravovala život a vzduch?

A snad, pane premiére, závěrečnou interpelaci k jinému problému. Vy jste jako premiér české vlády též odpovědný za koordinaci tajných služeb. Bylo vám doručeno sdělení o tom, že některé organizace, které používají všeobecné důvěry občanské veřejnosti, byly označeny jako extremní. Řada občanů této země postupuje v různých směrech podle toho, jak se rozhodla využít platného právního řádu, a v této věci oponuje. Patřím též k těm občanům, kteří hodlají v této věci oponovat.

Mám navíc povinnost tak činit na výzvu těch, které zde zastupuji, a proto se vás, pane premiére, ptám. Vrcholná odpovědnost za tajné služby je vaše, pane předsedo vlády. Co jste podnikl, když jste zjistil, že za extremistické organizace jsou označeny ty, které jsou přirozenou, jasnou, jednoznačnou součástí českého veřejného života? Pokusil jste se alespoň prokázat, že je to jinak, odmítl jste názor, který vám byl sdělen? Jaké jste dal pokyny, jak mají postupovat vaši podřízení? Pokud jste neučinil nic, bude následovat samozřejmě další interpelace na příští schůzi sněmovny. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. O slovo se přihlásil předseda vlády.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Prosil bych pana poslance, aby interpelace byly seriózní věcí. Prohlašuji, že hovoříte-li o mých tělovýchovných aktivitách s generálním ředitelem firmy Surtek, slovo Surtek jsem teď od vás slyšel poprvé v životě. Toto jméno jsem ještě nikdy neslyšel, takže pochybuji, že bych s tímto člověkem mohl mít nějaké tělovýchovné či jiné aktivity. To je první věc, kterou si troufám říci.

Pokuste se zodpovědně formulovat své interpelace, ověřte si některé věci. Jinak je to trapné a smutné pro tento parlament a jeho vážnost.

Chtěl bych poprosit pana poslance, aby pracoval, aby četl odpovědi na interpelace, které vláda dělá.

Otázku, kterou kladete, jsem v posledních týdnech a měsících dostal několikrát jako parlamentní interpelaci, několikrát jsem na tuto otázku odpovídal. Moc bych vás prosil, abyste se podíval do svého sešitu odpovědí na interpelace a nekladl naprosto identickou otázku podruhé, potřetí, podesáté. Je to naprosto nezodpovědné. Pokuste se prolistovat si odpověď, kterou jsem udělal na tuto schůzi Poslanecké sněmovny.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Kolega Wagner se ujme slova.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pan premiér se pokusil z tohoto místa odpovědět tak, jak je jeho dobrým zvykem, insinuací toho druhého. Jen mu připomínám, že rovněž z tohoto místa jeden člen této vlády odpověděl na svou přítomnost někde podobně jako on odpovídá nyní. Domnívám se, že každý je už přesvědčen, že odpověděl tehdy nepravdivě. O tom, že pan premiér teď odpověděl pravdivě či nepravdivě, můžeme zatím pochybovat nebo vy můžete pochybovat, přijde chvíle, kdy bude odpověď stejná a důkaz stejný jako na odpověď onoho člena vlády.

Pokud jde o to, co pan premiér namítá, že nečtu, nikdy neodpověděl zcela přesně a zřetelně na tak formulovanou otázku jako nyní a mnohokrát odpověděl, že otázce nerozumí. Domnívám se, že není třeba, pane premiére, vést debaty o tom, jestli interpelace je kvalifikovaná nebo ne. Bude dobře, když alespoň odpověď bude kvalifikovaná. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pane kolego Wagnere, ptám se, zda-li ty dvě poslední byly otázky? Rozuměl jsem tomu správně? (Ano.) Děkuji. Slova se ujme kolega Kulička, připraví se paní kolegyně Váchalová.

Poslanec Pavel Kulička: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážená vládo, vážení kolegové, kolegyně, obracím se s interpelací na pana doktora Luďka Rubáše v tomto znění.

Vážený pane ministře, obracím se na vás se žádostí o výklad, případně stanovisko, vašeho ministerstva ke znění zákona č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně § 13 odst 1 a odst. 4.

Problém totiž spočívá v povinnosti zařízení lékárenské péče uzavřít smlouvu s příslušnou zdravotní pojišťovnou. Jak by tomu nasvědčovalo ustanovení odst. 1, nebo jak vyplývá z odst. 4, je pojišťovna povinna uhradit lékárenskému zařízení jim poskytnutá léčiva a prostředky zdravotnické techniky i bez smlouvy, pouze za předpokladu, že léčiva byla vydána na základě receptu, případně žádanky u příslušného smluvního lékaře. Tato otázka vzniká za situace, kdy pojišťovny nutí zdravotnická zařízení uzavírat nevýhodné smlouvy a de facto nám plánují síť zdravotnických zařízení - možná, že by se to týkalo i pana ministra Bělehrádka. S ním potom pohovořím osobně. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme paní kolegyně Váchalová. Další přihlášky do rozpravy nemám.

Poslankyně Anna Váchalová: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, vážená vládo, dovolím si zdržet chvíli s ústní interpelací, protože se nutně potřebuji obrátit na Ministerstvo průmyslu a obchodu, na pana ministra Vladimíra Dlouhého ve věci přistoupení České republiky ke státům respektujícím Florentskou dohodu.

Vážený pane ministře, obracím se na vás s interpelací ve věci přistoupení České republiky k mezinárodní dohodě zpracované UNESCO v bezcelním převodu pomůcek pro zdravotně postižené, a to tzv. Florentské dohody. Již delší dobu se snažím na vašem ministerstvu zjistit, v jakém stadiu a jak se projednává celá tato záležitost. Snažím se o to delší dobu a zatím se mi to nepodařilo. Proto využívám, ač nerada, formu ústní interpelace. Dosavadní vyhláška 93/1993 Sb. ošetřuje jen velmi omezený počet a druh těchto pomůcek. Proto volání po tom, aby Česká republika přistoupila v plném rozsahu k Florentské dohodě, je velmi potřebné.

Obracím se proto na pana ministra, aby sdělil, v jakém stadiu a v jaké situaci se nyní nachází projednávání celé této záležitosti. Další dotaz i požadavek je, aby Ministerstvo průmyslu a obchodu urychleně celou tuto záležitost dojednalo. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme kolega Ježek. Než přistoupí k řečništi, mám zde požadavek od všech kolegů, kteří vystupují. Dámy a pánové, prosím, abyste nejednali se členy vlády těsně za řečništěm. Ruší to řečníky. Děkuji za pochopení.

Poslanec Josef Ježek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vznesl jménem svým a jménem dalších dvou členů komise zahraničního výboru pro příhraniční a regionální spolupráci Karla Hrdého a pana Kubiše dotaz na předsedu vlády České republiky pana Václava Klause ve věci plnění usnesení Poslanecké sněmovny ze 16. schůze 16. února 1994. Toto usnesení zní:

Poslanecká sněmovna doporučuje vládě České republiky podepsat Evropskou rámcovou dohodu o spolupráci přesahující hranice mezi územními orgány a územními společenstvími.

Po prostorech sněmovny již několik měsíců koluje kopie dopisu, který poslal ministr Igor Němec vedoucímu Kanceláře Poslanecké sněmovny, ve které sděluje k tomuto usnesení, že toto usnesení plní Ministerstvo hospodářství v rámci programu "KROKO". Tato odpověď se ale týká úplně něčeho jiného, než o čem je usnesení Poslanecké sněmovny. Domnívám se, že situace, kdy platí od 1. února Evropská dohoda o přidružení České republiky k Evropské unii, kdy je implementován program PHARE CBC, v situaci, kdy platí mezivládní dohoda mezi Českou republikou a Polskou republikou o přeshraniční spolupráci, přičemž v této dohodě se obě stany smluvní odvolávají na tuto konvenci, je velmi neúnosná a velmi problematická, kdy Česká republika na rozdíl od Maďarska a na rozdíl od Polska tuto rámcovou konvenci z roku 1980 nepodepsala.

Pokud jde o můj odkaz na poměry v Maďarsku a Polsku, chci připomenout, že podpis a ratifikace této konvence v těchto dvou státech proběhly za předchozích, rozhodně nelevicových, vlád. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Hlásí se kolega Bláha.

Poslanec Jan Bláha: Vážený pane předsedo vlády, vážené kolegyně a kolegové, měl bych dvě otázky.

Jedna by se týkala pana ministra financí Ivana Kočárníka, druhá pana ministra Rumla. Obě dvě se v podstatě týkají otázky určitého způsobu informace a týkají se obcí. V mých jednáních při poslaneckých dnech jsem byl právě na tyto dvě věci upozorňován starosty obcí.

Podle zákona 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů je jedním příjmem rozpočtu obce i daň z nemovitosti, která se nachází na území obce. Podotýkám, týká se to zvláště i obcí v rekreačních oblastech. Problém je spatřován v tom, že obce nejsou podle platné právní úpravy schopny přesně identifikovat daňovou kázeň jednotlivých daňových dlužníků, což jim v podstatě brání z titulu nedostatku informace vyvodit odpovídající, podotýkám mimofiskální důsledky. Je to otázka vědomí dlouhodobých neplatičů nebo nepoctivých podnikatelů. V podstatě podle platného zákona o správě daní a poplatků se to týká i údajů o konkrétní skladbě daně z nemovitostí v příslušném daňovém období.

Proto se ptám, vážený pane ministře, zda o těchto problémech obcí Ministerstvo financí ví a zda a v jakém časovém horizontu uvažuje o změně příslušných právních předpisů ve prospěch vyšší informovanosti obcí. Pokud ne, tak proč.

Obdobný problém, ale z trochu jiného pohledu, se týká pana ministra Rumla. Někdy dochází, a to sami všichni víme, ke krádežím, event. k požárům. Vzniká jeden drobný problém. Mnozí majitelé těchto objektů při jejich prodeji neinformují nebo neoznamují obci na příslušném obecním úřadu tuto změnu. To znamená, že obce, pokud vznikne v jejich oblasti problém a policie či hasiči se jich dotazují, tak se dostanou do situace, že neví, komu tuto zprávu podat. Protože to není problém, který by musel být jednoznačně řešen na obcích, ale možná i v součinnosti s jiným ústředním orgánem státní správy nebo systémem. Ptám pana ministra Rumla, jaký je stav legislativy, zdali existuje povinnost při prodeji vlastnictví rekreačních chat a chalup informovat o tom příslušný úřad, např. spolu s návrhem na vklad do katastru nemovitosti. Pokud neexistuje, a domnívám se, že v tomto rozsahu neexistuje, zda úřad ministerstva uvažuje popřípadě v součinnosti s jiným ústředním orgánem státní správy o případné novelizaci dotčených právních předpisů. Děkuji.