Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji,
slova se ujme kolega Vyvadil.
Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený
pane ministerský předsedo, vážení
členové vlády, vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo Poslanecké sněmovny, nebudu
říkat, že až tak dalece jsem cítil
bytostnou potřebu vystoupit, neboť problematika, o
které chci hovořit, se týká volebního
kraje, kde nepochybně nebudu kandidovat, tím spíš,
že nebudu kandidovat vůbec. A právě
proto, že se to svým způsobem týká
zejména oblasti, kde tradičně kandidovával
pan předseda vlády, je to svým způsobem
výzva pro něho, neboť lidé, kteří
se na mne obracejí, zpravidla ani nejsou voliči
sociální demokracie, jsou to voliči dle mého
názoru spíše Občanské demokratické
strany, Občanské demokratické aliance, ale
z neznámého důvodu nevidí možnost
se obrátit přes své poslance.
Sám soudím, že lidi je zapotřebí
posuzovat podle kvalit. Může být poslanec ODS,
kterého si vážím, a naopak může
být poslanec z jiné strany, kterého si nevážím.
Tím spíše to platí pro úředníky.
Může být úředník profesionál
a může být úředník, který
je neschopný, a může být úředník,
který je schopný všeho.
Již jednou se v této sněmovně nastolil
problém přednosty Okresního úřadu
Opava. Pan přednosta zde má minimálně
tři své obhájce, dva z řad koaličních,
jednoho z řad nekoaličních. Nicméně
se domnívám, že je třeba se k té
otázce vrátit. Pan přednosta Antonín
Šrom velice aktivně napomohl k tomu, že byla
vytvořena společnost s ručením omezeným
Magnares s předmětem činnosti poskytování
sociálních služeb v regionu.
Podle informací, které mám, v této
společnosti, kde mj. působí jeho manželka,
dochází k hlubokým rozporům ve využitelnosti
částek poskytovaných jako účelová
dotace státním rozpočtem subjektům,
které poskytují služby v této oblasti.
Rozdělování finančních prostředků
není objektivní. Je v rozporu s vyhláškou
182/1991 Sb. Když jsem dostal podnět, dovolil bych
si přečíst jeho závěr, protože
z toho závěru není vidět a není
slyšet žádné agresívní tóny.
Ti lidé, kteří se obracejí, říkají:
Přes veškeré ujišťování
ze strany přednosty okresního úřadu
o nutnosti dodržování zákonů
České republiky v působnosti této
instituce jsme názoru, že právě v osobě
přednosty dochází ke značným
subjektivním nepřesnostem v porovnávání
s právním stavem a tím i vlastně k
porušování současných platných
právních norem. Nechceme tuto problematiku politizovat.
Jsme přesvědčeni o nutnosti právně
racionálního výkonu státní
správy. Jsme přesvědčeni o nutnosti
odvolání pana přednosty mgr. Antonína
Šroma z jeho stávající funkce.
Podle informací, které proběhly mnohokrát
v tisku, byla provedena šetření i Nejvyššího
kontrolního úřadu týkající
se hospodaření přednosty okresního
úřadu. Jak jsme sledovali v průběhu
privatizace zdravotnických zařízení,
zejména pak slezské nemocnice, není instituce,
není ministra, který by byl schopen ovlivnit, aby
přednosta okresního úřadu dodržoval
právní předpisy.
Obracím se na pana premiéra s tou otázkou,
resp. s interpelací, aby posoudit chování
pana přednosty právě s ohledem na již
citovanou vyhlášku 182/1991 Sb., a aby posoudil jeho
jednání s ohledem na závěry Nejvyššího
kontrolního úřadu. Je samozřejmě
na jeho vůli, jeho možnostech a na možnostech
vlády, jak se k tomu postaví.
Před komunálními volbami jsem zde konstatoval,
že je cosi nedobrého v rozhodování zastupitelstva
města Opavy, ale že lidé si to v komunálních
volbách rozhodnou.
Oni si to rozhodli, ale zůstává poslední
bod, a to je přednosta okresního úřadu.
Já chápu, že někdy mohou hrát
roli i stranická kritéria. Pan přednosta
patří k nějaké straně. Já
se v této fázi domnívám, že je
téměř neštěstím, že
nepatří k té rozhodující straně,
protože soudím, že kdyby patřil k rozhodující
straně, už by nebyl přednostou.
Na druhé straně si myslím, že toto je
irelevantní. Nechť je jmenován nový
přednosta z jakékoli strany, ale podstatné
je, aby to byl profesionál a podstatné je, aby to
nebyl člověk schopný všeho. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy
se již nikdo nehlásí. Rozpravu končím.
Konstatuji, že jsme skončili projednávání
bodu 16. Přistupujeme k bodu
Vážené paní poslankyně, páni
poslanci, v tomto bodě máme projednat celkem 103
odpovědí na interpelace. Z toho asi polovina z nich
nám zbyla z minulé schůze. Na základě
dosavadních zkušeností jsme opět předem
oslovili poslance s dotazem, zda souhlasí s odpovědí
na svou interpelaci. Všechny odpovědi, k nimž
byl dán předchozí souhlas, jsme si dovolili
zařadit do jednoho bloku. Jde celkem o 8 odpovědí
týkajících se sedmi poslanců. Chce
se z těchto sedmi poslanců někdo k tomu vyjádřit?
Nechce.
Ptám se, kdo souhlasí s tím, abychom tyto
odpovědi projednali v jednom bloku? Kdo souhlasí,
ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ve 224. hlasování.
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Děkuji. Hlasování je ukončeno. Návrh
byl přijat. Pro hlasovalo 89 poslanců, proti nikdo,
1 se zdržel.
U ostatních odpovědí budeme postupovat dosavadním
způsobem, to znamená, že každou odpověď
budeme projednávat samostatně. Nejdříve
projednáme blok souhlasných odpovědí.
Navrhuji vám k tomu toto usnesení.
Poslanecká sněmovna souhlasí
-- s odpověďmi předsedy vlády Václava
Klause
- na interpelaci poslankyně Marie Stiborové podle
sněmovního tisku 1528 A,
- na interpelaci poslance Tomáše Štěrby
podle sněmovního tisku 1530 A,
- na interpelaci poslance Zdeňka Vorlíčka
podle sněmovního tisku 1532 A,
-- s odpověďmi ministra pro správu národního
majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického
- na interpelaci poslance Ladislava Nedorosta podle sněmovního
tisku 1519 J,
- na interpelaci poslance Dalibora Štambery podle sněmovního
tisku 1544 A,
-- s odpovědí ministra zahraničních
věcí Josefa Zieleniece na interpelaci poslance Miroslava
Čapka podle sněmovního tisku 1282 D,
-- s odpovědí ministra práce a sociálních
věcí Jindřicha Vodičky na interpelaci
poslance Jaroslava Nováka podle sněmovního
tisku 1579 A,
-- s odpovědí ministra vnitra Jana Rumla na interpelaci
poslance Miroslava Čapka podle sněmovního
tisku 1282 C.
Otevírám k tomuto návrhu usnesení
rozpravu. Rozpravu končím, protože se do ní
nikdo nehlásí. Nyní budeme hlasovat o návrhu
usnesení, které jsem přednesl.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať to
v 225. hlasování na této schůzi dá
najevo stisknutím tlačítka a zvednutím
ruky. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Děkuji. Hlasování je ukončeno. Návrh
byl přijat. Pro hlasoval 91 poslanec, proti nikdo, 2 se
zdrželi hlasování.
Mám zde žádost, abych vás odhlásil.
Já to učiním ihned.
S faktickou poznámkou se hlásí kolega Kraus.
Poslanec Michal Kraus: Pane předsedající,
dámy a pánové, já mám jen prosbu
na pana předsedu parlamentu a na pana premiéra,
aby na příští schůzi zabezpečili
účast pana ministra Skalického. Pan ministr
Skalický se opakovaně nedostavuje na projednávání
interpelací, což mimo jiné způsobuje,
že například některé mé
odpovědi jsou již tři měsíce
neprojednány. Domnívám se, že každý
ministr má ve svém kalendáři rok dopředu
termíny projednávání interpelací.
Sekretariáty ministrů by měly být
schopné zpracovat takový harmonogram činnosti,
aby tady páni ministři mohli být. Zejména
proto, že právě odpovědi pana ministra
Skalického jsou podle mého názoru odborně
velmi nezpůsobilé, věcně nesprávné
a navíc plné různých invektiv, které
by si ministr vůči poslanci dovolovat neměl.
Projednání těchto interpelací je bráněno
opakovanou neúčastní pana ministra Skalického,
prosím proto, aby na příští schůzi
se již neúčast pana ministra neopakovala.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Nyní přistoupíme k projednání
dalších odpovědí, a to jednotlivě.
Nejdříve projednáme odpovědi na interpelace
vznesené na ministra průmyslu a obchodu Vladimíra
Dlouhého, vzhledem k jeho žádosti motivované
jednáním s panem ministrem Jánem Duckým,
které předchází jednání
předsedů vlád České a Slovenské
republiky.
Nejprve vás prosím, abyste se znovu zaregistrovali.
Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý
odpověděl na interpelaci poslance Zbyška Stodůlky
ve věci účastníků zahraničních
cest podle sněmovního tisku 1315. Odpověď
byla předložena jako sněmovní tisk 1315
A. Její projednávání bylo na 29. schůzi
usnesením Poslanecké sněmovny přeloženo
na jednání příští schůze.
Považuje pan poslanec odpověď za uspokojivou?
Poslanec Zbyšek Stodůlka: Nepovažuji.
Vážený pane předsedající,
vážený pane předsedo, vážený
pane premiére, vládo, kolegyně a kolegové,
chtěl bych říci, že důvod, pro
který s odpovědí na tuto interpelaci nesouhlasím,
je zdánlivě formální. Jde o to, že
pan ministr mě v úvodu své odpovědi
odkazuje na vedoucího sekretariátu, popř.
na úřad. Činí tak proto, abych před
občany a tiskem nemusel jako zdroj svých informací
uvádět zlé jazyky.
Mám za to, že činitelé, které
mi pan ministr nabízí, nejsou podle ústavy
odpovědni za chod tohoto úřadu a nejsou tedy
pro mne partnerem. Mám za to, že člověkem
odpovědným za chod ministerstva je pouze pan ministr,
jak to stanoví ústava.
Další důvod, pro který s touto odpovědí
nesouhlasím, je ten, že pan ministr mi odpovídá
pouze částečně. Mluví o kontrole
mezi podnikateli, doprovodu, kdy se namátkově zjišťuje
jejich důvěryhodnost. Já jsem však položil
otázku, jak je zajištěno, aby do zahraničních
cest nebyli zařazováni lidé, kteří
neplní své závazky vůči státu
či vůči svým partnerům.
Jde o onu dnes již značně rozšířenou
kausu Breda, v níž i kolega Šimánek, koaliční
poslanec, musel uvádět věci na pravou míru.
Včera bylo v televizním zpravodajství, že
na likvidátora jmenovaného Ministerstvem průmyslu
a obchodu byla podána žaloba. Mám za to, že
v dané chvíli, kdy se tímto případem
zabývá Nejvyšší kontrolní
úřad a Státní zastupitelství,
by pan ministr měl přehodnotit své postoje
tak, aby napříště v regionálním
tisku nevycházely obrázky, v němž předmětný
obchodní dům otvírá jeho manželka.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy,
kterou jsem otevřel, se přihlásil ministr
Dlouhý.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír
Dlouhý: Vážený pane předsedající,
pane předsedo, dámy a pánové, především
bych chtěl pana poslance upozornit na to, že ve své
odpovědi říkám, že nepovažuji
za vhodné, aby takový činitel jako poslanec
vznášel interpelaci na základě informací,
které označuje jako zlé jazyky, nýbrž
na základě informací přesnějších.
Z toho důvodu musím znovu uvést, že
pokud pan poslanec chce pracovat se zlými jazyky, tak si
myslím, že by měl nejprve informace z těchto
zlých jazyků pocházející možná
konzultovat třeba i na mém ministerstvu. Pokud to
budou informace založené na standardních zdrojích,
potom bezesporu není ani vedoucí sekretariátu,
ani nikdo jiný oprávněn poslancům
odpovídat, ale k tomu je institut interpelací a
odpovědí na interpelace a já jsem tak, pane
poslanče, učinil.
Za druhé bych chtěl říci, že
provádíme pravidelnou kontrolu všech těch,
kteří se hlásí na zahraniční
mise. Samozřejmě, že nemůžeme kontrolovat,
když se přihlásí najednou třeba
50 účastníků, jako tomu bylo v posledním
případě na misi prezidenta republiky do Tichomoří,
Filipín a Singapuru, ale i tam jsme tuto kontrolu udělali
v řadě případů. V odpovědi
na interpelaci uvádím, že jsme několikrát
vyloučili např. firmu, u níž jsme zjistili,
že je proti ní vedeno několik podání
u příslušného obchodního soudu.
Považuji však, pane poslanče, za neseriózní,
že jste tuto otázku spojil s věcí, která
je nyní diskutována a vyšetřována
NKÚ i příslušnými vyšetřovacími
úřady, a sice tzv. kausou Breda, neboť o tom
vaše otázka vůbec není. Ptáte
se pouze, jestli pan Kolek se účastnil někdy
oficiální delegace. Já vám odpovídám,
že nemohl být nikdy členem oficiální
delegace a že z těch 21 cest do 34 zemí, které
jsem v loňském roce učinil, se nezúčastnil
ani jednou a byl na doprovodné misi jednou v roce 1990,
1993.
Potom na závěr ještě dvě upřesnění.
Za prvé zatím nebylo ani sděleno obvinění,
pouze včera v televizi příslušný
vyšetřovatel sdělil, že tak hodlá
učinit a podle informací z dnešního
rána tak ještě neučinil. Čili
vaše informace přesná není, i když
patrně tak učiní.
A za druhé, moje manželka neotvírala obchodní
dům Breda, byla tam přítomna jindy, ale neotvírala.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pan kolega
Stodůlka s faktickou poznámkou.
Poslanec Zbyšek Stodůlka: Děkuji za
vysvětlení pana ministra, že jeho manželka
se ze soukromé iniciativy bez pozvání jela
podívat na otevření obchodního domu
Breda. Tak jsem té odpovědi rozuměl. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy
se už nikdo nehlásí, takže ji končím.
Navrhuji přijmout následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého
na interpelaci poslance Zbyška Stodůlky ve věci
účastníků zahraničních
cest uvedenou v tisku 1315 A."
Budeme hlasovat. Kdo s tímto návrhem souhlasí?
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování
je ukončeno.
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 29, proti 27,
zdrželo se 21, nehlasovalo 13.
Dovolím si tedy navrhnout následující
usnesení:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého
na interpelaci poslance Zbyška Stodůlky ve věci
účastníků zahraničních
cest uvedenou v tisku 1315 A."
Budeme hlasovat ve 227. hlasování. Kdo s tímto
návrhem souhlasí? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování? Hlasování bylo ukončeno.
Ani tento návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 35,
proti 24, zdrželo se 22 poslanců, nehlasovalo 16.
Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý
odpověděl na interpelaci poslance Michala Krause
ve věci privatizace a transformace (případně
restrukturalizace) České petrochemie tisk 1494.
Odpověď byla předložena jako tisk 1494
A. Její projednávání bylo na 29. schůzi
usnesením Poslanecké sněmovny přeloženo
na jednání příští schůze.
Považuje pan poslanec odpověď za uspokojivou?
Poslanec Michal Kraus: Dámy a pánové,
chtěl bych především poděkovat
panu ministrovi za rozsah a obsah odpovědi i za spolupráci
úředníků ministerstva. Svůj
souhlas s odpovědí však podmiňuji dvěma
maličkostmi. Jednak z toho projednávání
vyplynul neřešený problém zbytkového
podniku státního podniku Benzina. Mám příslib,
že budu o průběhu dále informován.
Předpokládám, že ano.
Druhá věc. Hospodářský výbor
požádal, aby před konečným rozhodnutím
byli poslanci informováni na uzavřeném jednání,
čili před uzavřením rozhodnutí.
Ve své odpovědi však říkáte,
že budete informovat až o výsledku. Předpokládám,
že je to spíš formulační věc.
Pokud tomu tak je, jsem rozhodnut s odpovědí souhlasit
a doporučuji tak i Poslanecké sněmovně.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otvírám rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí,
takže ji končím a dovolte mi, abych navrhl,
aby sněmovna přijala následující
usnesení:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého
na interpelaci poslance Michala Krause ve věci privatizace
a transformace (případně restrukturalizace)
České petrochemie, uvedenou v tisku 1494 A."
Budeme hlasovat. Jedná se o 228. hlasování.
Kdo s tímto návrhem souhlasí? Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování? Hlasování
bylo ukončeno.
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 78, proti nikdo,
zdrželo se 9 poslanců.
Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý
odpověděl na interpelaci poslance Václava
Grulicha ve věci útlumových programů
těžby uranové rudy v okrese Žďár
nad Sázavou, tisk 1605. Odpověď se předkládá
jako tisk 1605 A. Považuje pan poslanec odpověď
za uspokojivou?
Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající,
vážená vládo, dámy a pánové,
možná to bude s podivem, ale já bych chtěl
panu ministru Dlouhému poděkovat za velmi precisní,
podrobnou a kvalifikovanou odpověď provedenou s citem
pro uvedenou bystřickou oblast v okrese Žďár
nad Sázavou, které hrozí prudká zvýšená
nezaměstnanost v důsledku útlumu těžby
v uranových dolech.
Jsem přesvědčen, že návrh další
spolupráce a řešení, který pan
ministr akceptoval, že bude realizován tak, aby tato
oblast nebyla vystavena zmíněnému nebezpečí.
Ještě jednou děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí,
takže ji končím a navrhuji přijmout
následující usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého
na interpelaci poslance Václava Grulicha ve věci
útlumových programů těžby uranové
rudy v okrese Žďár nad Sázavou, uvedenou
v tisku 1605 A.
Budeme hlasovat. Jedná se o 229. hlasování.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne
ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování? Hlasování je ukončeno.
Návrh byl přijat poměrem hlasů 91
pro, nikdo proti, zdrželi se 3 poslanci.
Pan kolega Seifer není přítomen ve sněmovně,
takže odpověď budeme projednávat příště.
Nyní budeme projednávat odpovědi předsedy
vlády Václava Klause.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Jozefa Wagnera ve věci ochrany
práv občanů, podle sněmovního
tisku 1315. Odpověď byla předložena jako
tisk 1315 B. Považuje pana poslanec odpověď za
uspokojivou? (Ano.)
Pan místopředseda vlády a poslanec Kalvoda
má náhradní kartu č. 7.
Děkuji panu poslanci Wagnerovi a otevírám
rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže
ji končím a navrhuji přijmout následující
usnesení.
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Jozefa Wagnera ve věci ochrany práv občanů,
uvedenou v tisku 1315 B.
Jedná se o 230. hlasování. Kdo s tímto
usnesením souhlasí? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování? Návrh byl přijat.
Pro hlasovalo 75, proti 1, zdrželo se 7 poslanců.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Jozefa Wagnera ve věci fondů
důchodového pojištění podle tisku
1328. Odpověď byla předložena jako tisk
1328 A. Její projednávání bylo na
29. schůzi usnesením Poslanecké sněmovny
přeloženo na jednání příští
schůze. Ptám se, zda pan poslanec považuje
odpověď za uspokojivou. Prosím.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, lituji, ale nemohu v této
věci považovat odpověď pana premiéra
za uspokojivou. Pan premiér se tváří
v odpovědi, jako už po sedmé za sebou, že
netuší, o čem že je to vlastně
řeč. Nechci vás příliš
zdržovat. Odpovím velmi telegraficky. Dám příležitost
panu premiérovi stejnou, jako dal mně jeden z posluchačů
BBC, který mne upozornil na vysílání
britského rozhlasu, kterým tento naznačil,
že řešení na kterého možnost
se pana premiéra ptám, bylo provedeno již jinde,
v Británii, a patří mezi standardní
způsoby, kterými se důchodové záležitosti
řeší.
Pan premiér se tváří už třetí
či čtvrtý rok, jako kdyby nic netušil
o tom, že důchodové věci mohou být
řešeny dvojím způsobem, minimálně.
Konec konců i kombinací systémů. Příspěvky
přes pojištění je jedna varianta, pokud
je čistá. Kapitálové řešení
je druhá varianta, pokud je čistá. Varianty
lze kombinovat. O tom byla řeč.
Při jiných příležitostech budeme
mít zde možnost se k těmto věcem vyjádřit
a bude jasné, o čem vedeme spor. Jen velmi stručně
zopakuji, co jsem po panu premiérovi chtěl.
Zákon o velké privatizaci umožňuje,
aby byl privatizovaný majetek použit pro potřeby
důchodového a nemocenského pojištění.
Ví se, že zhruba za 10 let bude takový demografický
vývoj, že bude zhruba o 300 tisíc lidí
v důchodovém věku více a samozřejmě
o to méně těch, kteří budou
přispívat. Tady pan kolega ukazuje, že v tom
můžeme být i my dva, když dožijeme,
má pravdu. Ale to není problém těch,
kteří zde sedí či nesedí, je
to problém na dlouhá léta, protože tady
se řeší dlouhodobé věci.
Pana premiéra jsem upozornil i na to, že i mezinárodní
instituce, které on jinak velmi ctí, toto řešení
transformujícím se ekonomikám střední
a východní Evropy, doporučovaly. Pan premiér
přesto neslyší a vláda předkládá
návrhy, z nichž zcela jasně plyne, že
po deseti letech bude míra zajištění
důchodců daleko nižší, než
na počátku, a že to klesne pod oněch
45% po třiceti letech zaměstnání.
Pokles je zcela evidentně vládou brán jako
ekonomická nutnost při nedostatků zdrojů.
Můj návrh směřoval k uplatnění
příslušného uplatnění
zákona o velké privatizaci, s tím, aby k
tomuto poklesu dojít nemuselo, a to ještě z
logiky velmi významné, že každý
z nás, kdo nějakou dobu pracoval za minulého
režimu, byl tímto režimem okrádán
na mzdách. To, oč jsme byli na mzdách okradeni,
při nízké produktivitě práce,
ji vlastně nahrazovalo a režim to vkládal do
investic. Tudíž bychom měli mít jistý
nárok mravní na řešení, které
by nám toto nahradilo. Pokud bychom takto postupovali,
vyhnuli bychom se námitkám; komunistický
režim byl celou dobu kritizován za to občany,
že zrušil bez náhrady předchozí
penzijní pojištění. My se tváříme,
jako že řešíme věc samotnou, a
řeší se podle vládních návrhů
diskontinuitou. Chtěl jsem, nic jiného, než
aby zde byla kontinuita, zejména v odpovědnosti.
Pan premiér se tváří, že takovéto
řešení je nemožné, že by to
bylo vlastnictví jakési opět neurčité,
že by to bylo něco, co je nesystémové
apod.
To je opět ideologický nános něčeho,
co představuje ideologii, se kterou se zde manipuluje,
ale která je na hony vzdálena skutečnostem.
Důkazem budiž ono řešení anglické
poválečné, důkazem budiž názor
světové banky, která vyzývá
východoevropské země, aby toto řešení
přes privatizovaný majetek zvolily. Bylo by to v
zájmu občanů této země, stabilizovalo
by to situaci a otevřelo by to možnost okamžitého
oddělení fondů, to je splnění
požadavku, který sama vláda má ve vládním
programu a je velkým požadavkem občanské
veřejnosti. Doufám, že jsem vyjmenoval dostatek
důvodů pro to, proč nemohu s odpovědí
vlády souhlasit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí,
takže ji končím a navrhuji přijmout
následující usnesení. Před
tím však vás požádám, abyste
se znovu zaregistrovali.
"Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Jozefa Wagnera ve věci fondů důchodového
pojištění, uvedenou v tisku 1328 A." Jedná
se o 231. hlasování.
Kdo s tímto návrhem souhlasí? Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat, pro hlasovalo 32, proti 33,
zdrželo se 19 poslanců.
Dovolím si navrhnout, aby sněmovna přijala
následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Jozefa Wagnera ve věci fondů důchodového
pojištění, uvedenou v tisku 1328 A". Jedná
se o 232. hlasování.
Kdo s tímto návrhem souhlasí? Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
Ani tento návrh nebyl přijat, pro hlasovalo 36,
proti 30, zdrželo se 20, nehlasovali 4 poslanci.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Svatomíra Recmana ve věci
automobilové společnosti Tatra Kopřivnice
podle sněmovního tisku 1513. Odpověď
byla předložena jako tisk 1513 A. Její projednávání
bylo na 29. schůzi usnesením Poslanecké sněmovny
přeloženo na jednání příští
schůze. Považuje pan poslanec odpověď
za uspokojivou?