Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otvírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí,
takže ji končím, prosím, abyste se znovu
zaregistrovali. Navrhuji přijmout následující
usnesení:
"Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Františka Kačenky ve věci úhrady
ztráty z podnikání soukromé televizní
stanice z prostředků peněžního
ústavu, ve kterém má stát majoritní
podíl, uvedenou v tisku 1575 A."
Jedná se o 254. hlasování. Kdo s tímto
návrhem souhlasí? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 35, proti 29,
zdrželo se 9 poslanců.
Dovolte mi navrhnout vám následující
usnesení:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Františka Kačenky ve věci úhrady
ztráty z podnikání soukromé televizní
stanice z prostředků peněžního
ústavu, ve kterém má stát majoritní
podíl, uvedenou v tisku 1575 A."
Jedná se o 255. hlasování. Kdo s tímto
návrhem souhlasí? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Ani tento návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 33,
proti 32, zdrželo se 6 poslanců.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Jiřího Šolera ve věci
volné soutěže politických sil, dodržování
lidských práv, odsouzení a potrestání
politických zločinů, tisk 1578. Odpověď
se předkládá jako otisk 1578 A. Já
se ptám pana poslance, zda odpověď považuje
za uspokojivou.
Poslanec Jiří Šoler: Vážený
pane předsedající, vážení
ministři vlády, vážené poslankyně,
vážení poslanci, bohužel nemohu říci
vážený pane premiére, ale to už
je takový osud, že pan premiér zřejmě
nemá rád některé poslance.
Předně bych chtěl panu premiérovi
poděkovat za jeho uznání. Cituji: "Vaše
interpelace předčila svojí dikcí a
obsahem zcela určitě všechno, co jsem dosud
četl v interpelacích opozičních poslanců."
Bude muset vzít na vědomí, že se tu
formuje zcela odlišná opozice, zcela odlišná
od té polistopadové analogie komunistické
Národní fronty, která tu byla opět
uměle vytvořena.
Chtěl bych poděkovat panu premiérovi i za
to, že mě nenutil, abych příliš
přemýšlel o tom, jak na jeho odpověď
budu reagovat. Cituji: "Po jejím prostudování
si naprosto nedělám iluze o tom, že vás
uspokojí moje odpověď, ať již bude
jakákoliv. Vaše vidění světa,
vaše vnitřní naladění je totiž
tak diametrálně odlišné od mého,
že každý můj argument bude vámi
a priori odmítnut." Nemůže tomu být
jinak. Ano, moje vidění světa a vnitřní
naladění je, pane premiére, asi skutečně
odlišné od vašeho.
Odlišné asi podobně, jako se liší
demokracie od totality, aspoň z mého pohledu. Někdy
v roce 1991 jsem, tenkrát jako prostý občan,
navázal kontakt s komisí pro lidská práva
Rady Evropy a měl jsem možnost prostudovat si materiály
o činnosti této komise a Evropského soudu
pro lidská práva a kupodivu nebylo snad jediné
tradiční demokratické evropské země,
na jejíž demokratické fasádě
by se nenašlo alespoň nějaké to smítko.
Demokracie totiž není stav, který je možno
nastolit, nebo znovu nastolit. Demokracie je proces, který
vyžaduje periodické prověřování,
zda jsou dodržovány její principy. A proto
onu činnost evropského soudu nepokládám
za zpochybnění demokracie, ale za důkaz,
že tento proces prověřování v
těch zemích funguje a že vše je v pořádku.
Naopak totalitní země obvykle suverénně
prohlašují, že jakékoli porušení
lidských práv u nich vůbec nepřipadá
v úvahu a jakékoli prověrky zásadně
odmítají. Tak postupovalo např. komunistické
Československo při hromadném schvalování
příslušných konvencí OSN o lidských
právech v 50. letech.
Stejnou dikci jsme slyšeli i v této sněmovně
při ratifikaci dohody o přidružení České
republiky k Evropskému společenství. Tady
asi, pane premiére, se naše vize liší.
Já vidím důkaz demokracie v onom permanentním
odstraňování smítek z očí,
ne v ustrnulém pohledu, po znovunastolení, až
navěky. Zde se mi naopak vtírá na mysl ono
poněkud zprofanované slovo "dočasný".
Konečně, kdyby současná garnitura
respektovala už moje dřívější
upozornění, nemusela být moje interpelace
tak rozsáhlá.
Moudrá a demokratická vláda bere upozornění
na drobná porušení principu i od prostých
občanů vážně a seriozně
se jimi zabývá. Naopak, vládu, která
nedbá, ani podle vás, zcela soukromých upozornění
od poslanců zastupitelských sborů, nelze
do této kategorie řadit. A oněm pánům
poslancům potom nezbývá, než uplatnit
svoje připomínky u nadnárodních institucí
pro lidská práva, což konečně
hodlám udělat i já, protože vaše
odpověď mne vůbec neuspokojuje. Děkuji
vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí.
Rozpravu končím a navrhuji přijmout následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Jiřího Šolera ve věci volné
soutěže politických sil, dodržování
lidských práv, odsouzení a potrestání
politických zločinů, uvedenou v tisku 1578
A.
Jde o 256. hlasování. Kdo tento návrh podporuje?
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat. Pro 31, proti 28, zdrželo
se 7 poslanců.
Dovolte mi, abych vám navrhl přijmout následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Jiřího Šolera ve věci volné
soutěže politických sil, dodržování
lidských práv, odsouzení a potrestání
politických zločinů, uvedenou v tisku 1578
A.
Ve 257. hlasování se ptám, kdo s tímto
návrhem souhlasí. Kdo je proti, kdo se zdržel
hlasování?
Ani tento návrh nebyl přijat. Pro 36, proti 16,
zdrželo se 17 poslanců.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Rudolfa Opatřila ve věci
objasnění některých okolností
v souvislosti se smrtí ředitele Zbrojovky Uherský
Brod pana Miroslava Dudy, tisk 1596. Odpověď se předkládá
jako tisk 1596 A. Považuje pan poslanec odpověď
za uspokojivou? (Ne.)
Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí.
Navrhuji proto přijmout následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Rudolfa Opatřila ve věci objasnění
některých okolností v souvislosti se smrtí
ředitele Zbrojovky Uherský Brod pana Miroslava Dudy,
uvedenou v tisku 1596 A.
Jde o 258. hlasování. Kdo s tímto návrhem
souhlasí? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 31, proti 23,
zdrželo se 8 poslanců.
Dovolím si vám navrhnout následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Rudolfa Opatřila ve věci objasnění
některých okolností se smrtí ředitele
Zbrojovky Uherský Brod pana Miroslava Dudy, uvedenou v
tisku 1596 A.
Jde o 259. hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
Ani tento návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 34,
proti 23, zdrželi se 2 poslanci.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Oldřicha Vrchy ve věci omezování
stavu letecké záchranné služby, podle
tisku 1606. Odpověď se předkládá
jako tisk 1606 K. Považuje pan poslanec odpověď
za uspokojivou? (Ne.)
Otevírám rozpravu. Nikdo se nehlásí.
Rozpravu končím. Navrhuji přijmout následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Oldřicha Vrchy ve věci omezování
stavu letecké záchranné služby, uvedenou
v tisku 1606 K.
Jde o 260. hlasování. Kdo s tímto návrhem
souhlasí? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 21, proti 20,
zdrželo se 13 poslanců.
Dovolte mi, abych vám navrhl přijmout následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Oldřicha Vrchy ve věci omezování
stavu letecké záchranné služby, uvedenou
v tisku 1606 K.
Jde o 261. hlasování. Kdo s návrhem souhlasí?
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Ani tento návrh nebyl přijat.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Václava Exnera ve věci vystoupení
ministra Jindřicha Vodičky v televizi NOVA dne 19.
3. 1995, podle tisku 1616. Odpověď se předkládá
jako tisk 1616 A. Považuje pan poslanec odpověď
za uspokojivou?
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, pane
předsedající, vážená vládo,
dámy a pánové, především
bych chtěl konstatovat, že nešlo o interpelaci
jenom mou, ale, že ji podalo 7 poslanců.
Vítáme, že ministerský předseda
nepodpořil extremní, nebo snad extremistické?,
a neuvážené výroky ministra práce
a sociálních věcí, ač jsou
ze stejné politické strany. Vítáme
jednoznačné prohlášení ve vztahu
ke KSČM.
V odpovědi však vůbec nereaguje na následující
části otázek.
Za prvé. Jak jsou určena extremistická hnutí
ve zprávě BIS.
Za druhé. Jak vláda zhodnotila dodaný výsledek.
Za páté. Jestli je namístě, aby ministr
tímto způsobem podporoval vyhlášky,
které byly správními orgány v řadě
míst pozastaveny, a o kterých Ústavní
soud prohlásil, že nejsou v souladu se zákonem
o obcích a kompetencemi obcí.
Za šesté. Jestli vláda hodlá přijmout,
a nebo už přijala jako výsledek celého
případu BIS - extremismus - nějaké
opatření a jestli souhlasí s jednáním
ministra Vodičky v uvedeném pořadu televize
NOVA, jaké závěry z něj vyvozuje.
Odpověď na třetí otázku je všeobecná
a nespojuje nutně, pokud jde o extremismus, osoby s organizacemi.
Nevyloučila ani nepotvrdila sledování členů
ani parlamentních stran. Používá se
určení "extremistické znaky chování"
a "záměry proti demokratickým základům
státu", avšak ani při této příležitosti
není uvedeno to nejpodstatnější, to
je, co se myslí extremistickým chováním.
Pokud to nebylo určeno, je vážné nebezpečí
svévole Bezpečnostní informační
služby, zvláště při problémových
kontrolních mechanizmech její činnosti a
vlastně potvrzené možnosti vůbec neuzavírat
příslušný svazek nebo případně
možnosti vést obecný průběžný
svazek. Z toho důvodu žádáme doplnění
odpovědi pana ministerského předsedy a nesouhlasíme
s obdrženou odpovědí.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí.
Poprosím, abyste se znovu zaregistrovali, budeme hlasovat.
(Minimální účast poslanců v
sále.) Zdá se, že se nevytvořil dostatečný
prostor pro to, abychom mohli dále zasedat. Proto mi dovolte
využít své možnosti, vyhlásit dvouhodinovou
přestávku s tím, že pan předseda
sněmovny v této chvíli do místnosti
120 svolává politické grémium s pokusem
řešit tuto problematiku jinou formou. Děkuji
vám. Přeji vám dobrou chuť. Sejdeme
se ve 14.00 hodin.
(Jednání přerušeno ve 12.12 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 14.06 hodin.)
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Vážené
paní kolegyně, páni kolegové, poprosil
bych všechny přítomné, aby se prezentovali
svojí magnetickou kartou.
Dámy a pánové, budeme pokračovat přerušeným
bodem, kterým jsou Odpovědi na interpelace. Jsem
povinen tlumočit názor politického grémia,
které má zato, že se budou projednávat
dneska jenom odpovědi na interpelace těch ministrů,
kteří jsou přítomni - pochopitelně
za předpokladu, že si to někdo jiný
z přítomných poslanců vymíní.
Myslím, že je třeba o tom dát hlasovat
jako o procedurálním návrhu politického
grémia. Hlasování č. 262.
Kdo je pro tento procedurální návrh? Děkuji.
Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování?
Děkuji.
Tento procedurální návrh byl přijat
poměrem hlasů 65 pro, 3 proti, 3 se zdrželi
hlasování.
Budeme tedy projednávat odpověď místopředsedy
vlády a ministra financí pana Ivana Kočárníka,
který odpověděl na naléhavou interpelaci
pana poslance Františka Brožíka ve věci
vyměřování daňového
penále - tisk 1606. Odpověď se předkládá
jako tisk 1606 B. Ptám se pana poslance, zda považuje
odpověď za uspokojivou?
Prosím, pane poslanče, k řečništi.
Poslanec František Brožík: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážený pane ministře,
dámy a pánové, obdržel jsem odpověď
na interpelaci, týkající se daňového
penále ve smyslu ustanovení § 63 zákona
o správě daní a poplatků. Chtěl
bych poděkovat panu ministrovi, že skutečně
odpověděl ve zkrácené lhůtě.
Ovšem s odpovědí tak, jak byla podána,
nemohu souhlasit, a to z následujících důvodů.
Pan místopředseda vlády ve své odpovědi
obhajuje postup finančního úřadu při
vyměřování penále po 1. lednu
1995 za období před tímto datem argumentem,
že se jedná o hmotně právní ustanovení,
jež je zařazeno do procesního předpisu,
přičemž se odvolává na ustanovení
§ 63 odst. 4 citovaného zákona, jež má
zakládat nárok státu na penále dnem,
kdy jsou splněny podmínky pro jeho uplatnění.
Toto ustanovení je ovšem platné až od
1. ledna 1995, kdy jsou platné nižší sazby
a nelze s ním obhajovat uplatňování
sazby 0, 3%.
Uplatňováním tohoto ustanovení by
se totiž jednalo o retroaktivitu, kterou zákon nepřipouští.
Před 1. lednem 1995 platilo ustanovení, které
umožnilo správcům daně předepsat
penále formou platebního výměru nejdříve
poté, co byl nedoplatek zcela vyrovnán. To znamená,
že teprve poté mohl vzniknout státu nárok
na penále. Dovoluji si poznamenat, že nelze použít
sazbu 0, 3% ani u ustanovení § 63 odst. 2 zákona
ve znění před 1. lednem 1995, stanovující,
že dlužník je povinen platit penále v
této výši z nedoplatku daně za každý
den prodlení. U penále neplatí zásada
samovyměření, s ohledem na procesní
normu je splatné teprve po vyměření
a předepsání správcem daně.
Dalším aspektem odpovědi pana místopředsedy
vlády je otázka míry spravedlnosti a účelnosti
sankce, jež by byla odvislá od subjektivního
prvku, zda již bylo správcem daně penále
vyměřeno či nikoliv a jež by mohlo zvýhodňovat
daňového dlužníka, který setrval
v prodlení delší dobu. K tomuto lze poznamenat,
že to je důsledek doby, kdy bude penále uplatňováno.
Je nutno mít na paměti, že penále je
jistým druhem sankce či trestem pro daňového
dlužníka. Při uplatňování
trestů je nutno potom vždy posoudit podle znění
zákona platného v době, kdy je trest uplatňován.
Uvedený postup finančních úřadů
jako správců daně při vyměřování
penále jistě povede při nesouhlasu daňových
dlužníků k soudním sporům. Jelikož
soud není a nebude vázán výkladem
Ministerstva financí, ani názorem pracovníka
Ústavu státu a práva, jež měl
potvrdit postup finančních úřadů,
bude tato situace vést ke zvyšování
přetěžování soudů, ke
zbytečnému zatěžování
daňových poplatníků a k vytváření
právní nejistoty. Pokud se někteří
poplatníci potom domohou svého práva soudní
cestou, nastane situace, že budou platit jiné penále,
než ti, kteří tuto možnost nemají,
nevyužijí ji nebo o ní ani nevědí.
V praxi totiž budou nastávat situace, kdy bude penále
za období před 1. lednem 1995 vyměřováno,
přestože daňové řízení
bude zahájeno až po 1. lednu.
Jelikož pro řízení zahájené
až po 1. lednu nelze říci, že penále
se již počítalo se sazbou 0, 3%, je pravděpodobné,
že soud by mohl rozhodnout při sporu o výši
penále ve prospěch poplatníka. Příkladem
takovýchto řízení budou situace, kdy
poplatníci např. nepodali daňové přiznání
před 1. lednem a daňové řízení
ve věci vyměření daně a následně
penále za pozdní platbu bude zahájeno až
po 1. lednu.
Na základě těchto uvedených údajů
proto nemohu souhlasit s odpovědí pana místopředsedy
vlády na interpelaci uvedenou v tisku č. 1606 B.
Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Pan poslanec tedy odpověď považuje za neuspokojivou.
Otevírám rozpravu. (Nikdo se nehlásí.)
Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám.
Navrhuji přijmout následující usnesení:
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
místopředsedy vlády a ministra financí
Ivana Kočárníka na naléhavou interpelaci
poslance Františka Brožíka ve věci vyměřování
daňového penále, uvedenou v tisku 1606 B.
Hlasování č. 263.
Kdo je pro tento návrh usnesení? Děkuji.
Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování?
Děkuji.
Návrh usnesení nebyl přijat v poměru
hlasů 43 pro, 27 proti, 9 poslanců se zdrželo
hlasování.
Budeme hlasovat o návrhu opačném. (Omylem
spuštěno hlasovací zařízení.)
Toto hlasování (č. 264) je neplatné.
Návrh opačný tedy zní:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
místopředsedy vlády a ministra financí
Ivana Kočárníka na naléhavou interpelaci
poslance Františka Brožíka ve věci vyměřování
daňového penále, uvedenou v tisku č.
1606 B. Hlasování č. 265.
Kdo je pro tento návrh usnesení? Děkuji.
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.
Ani tento návrh usnesení nebyl přijat. Poměr
hlasů - 31 pro, 35 proti, 10 poslanců se zdrželo
hlasování.
S faktickou se hlásí předseda poslaneckého
klubu pan poslanec Gross.
Poslanec Stanislav Gross: Dámy a pánové,
dovolil bych si předložit sněmovně procedurální
návrh, který vyplývá z jednání
politického grémia. Poslanci, které bych
za chvíli jmenoval, žádají, aby projednávání
jejich odpovědí bylo přeloženo až
na příští, tuším, 31. schůzi
sněmovny.
Procedurální návrh by zněl: Poslanecká
sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí
se žádostí poslanců Nedorosta, Orgoníkové,
Wagnera, Grulicha, Grosse, Bláhy, Krause a Buzkové,
aby odpovědi na jejich interpelace se projednávaly
až na 31. schůzi Poslanecké sněmovny
vyjma písemně uvedených interpelací,
které předám místopředsedovi
sněmovny.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Slyšeli jste procedurální návrh, který
chce faktickou poznámkou doplnit pan poslanec Vyvadil.
Poslanec Jiří Vyvadil: Mladý předseda
klubu už je trošku unavený - také Vyvadil.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
za toto upřesnění. Slyšeli jste tedy
procedurální návrh, dávám o
něm neprodleně hlasovat. Než tak učiním,
prosím, abyste se znovu všichni přihlásili.
Hlasování č. 266.
Kdo je pro tento procedurální návrh pana
poslance Grosse? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo
se zdržel hlasování? Děkuji.
Procedurální návrh byl přijat poměrem
hlasů 73 pro, 4 proti, 17 poslanců se zdrželo
hlasování, 2 nehlasovali.
Pan místopředseda vlády a ministr Kočárník
odpověděl na interpelaci poslance Jiřího
Šolera ve věci nebezpečí neoprávněného
převodu jaderné energie z mírového
využití na jaderné zbraně a ve věci
dodržování závazků České
republiky vyplývajících ze Smlouvy o nešíření
jaderných zbraní - tisk 1501. Odpověď
byla předložena jako tisk 1501 B. Její projednávání
bylo na 29. schůzi usnesením Poslanecké sněmovny
přeloženo na jednání příští
schůze. Ptám se pana poslance, zda považuje
odpověď za uspokojivou.
Poslanec Jiří Šoler: Vážený
pane předsedající, vážení
ministři vlády, vážené poslankyně,
vážení poslanci, chtěl bych panu ministrovi
poděkovat za jeho odpověď. Zcela chápu
jeho stanovisko, že jeho účast na celé
věci byla v tom, že za českou vládu
podepsal smlouvu, kterou připravilo jiné ministerstvo.
V tomto smyslu bude také moje odpověď spíše
směrována na ministerstvo průmyslu a obchodu,
ze kterého jsem dostal přílohu k jeho odpovědi.
Nechci se tady dotýkat obecných otázek jaderné
energetiky, její bezpečnosti, rizikových
faktorů apod. Chápu, že shoda této společnosti
je v tom, že jadernou energetiku provozovat budeme, a můj
osobní názor na věc by neměl záležitost
této interpelace žádným způsobem
ovlivnit.
Plně chápu, že vláda zkoumá různé
varianty dodávek jaderného paliva a jeho případného
přepracování z různých kanálů
včetně Ruské federace, protože určitá
míra bezpečnosti v dodávce paliva je nezbytným
předpokladem jakési politiky.
Plně chápu, že vzhledem k mezinárodním
závazkům České republiky, zejména
Basilejským konvencím o zacházení
s nebezpečnými odpady, pokud s někým
uzavíráme smlouvu o přepracování
jaderných materiálů, tak součástí
musí být dodatek o tom, že veškeré
odpadové materiály dovezeme zpět. Takovým
způsobem pokročilo v současnosti mezinárodní
právo.
Chtěl bych se zastavit u jednoho bodu, který v odpovědi
ministerstva průmyslu a hospodářství
byl poskytnut. Říká se, že o tom, zda
možnost dovozu plutonia bude či nebude využita,
bude rozhodnuto na základě hodnocení ekonomiky
využitelnosti získaných produktů pro
výrobu směsného paliva. Chtěl bych
pouze požádat, aby kromě hledisek ekonomiky
byla brána v úvahu příslušná
rizika zneužití plutonia pro výrobu jaderných
zbraní, které také není nulové,
a byly zváženy všechny tyto faktory.
Kromě toho bych chtěl konstatovat, že pokládám
za mnohem bezpečnější uložení
nepřepracovaných jaderných odpadů
než uložení produktů po přepracování
včetně plutonia, protože zneužití
nepřepracovaných jaderných odpadů
pro výrobu jaderných zbraní je mnohem obtížnější
než zneužití přepracovaného plutonia,
a proto tuto variantu pokládám za bezpečnější.
Jinak bych chtěl panu ministrovi poděkovat a s celkovým
tónem jeho odpovědi souhlasím s těmito
připomínkami. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se
nikdo nehlásí. Rozpravu tedy končím
a navrhuji přijmout následující usnesení.
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
místopředsedy vlády a ministra financí
Ivana Kočárníka na interpelaci poslance Jiřího
Šolera ve věci nebezpečí oprávněného
převodu jaderné energie změnou jeho využití
na jaderné zbraně a ve věci dodržování
závazků České republiky vyplývajících
ze smlouvy o šíření jaderných
zbraní, uvedenou v tisku 1501 B.
Hlasování č. 267. Kdo je pro tento návrh
usnesení? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Děkuji.
Návrh usnesení byl přijat poměrem
hlasů 81 poslanců pro, 2 proti, 5 se zdrželo
hlasování.
Další odpovědí je odpověď
místopředsedy vlády a ministra financí
pana Kočárníka na interpelaci poslanců
Stanislava Grosse, Petry Buzkové a dalších
19 členů klubu České strany sociálně
demokratické ve věci dodržování
usnesení vlády č. 901/1990, tisk 1516. Odpověď
byla předložena jako tisk 1516 A. Její projednávání
bylo na 29. schůzi Poslanecké sněmovny přerušeno
pro nepřítomnost pana ministra.
Doplňující odpověď je předložena
jako tisk 1516 A/1. Ptám se pánů poslanců,
zda považují odpovědi za uspokojivé.
Hlásí se předseda klubu pan poslanec Gross.