Poslanec Josef Mandík: Pane předsedající,
omlouvám se, ale dovolil bych se vás zeptat, protože
jsem ve svém vystoupení položil několik
otázek, jestli v tomto případě to
mohu považovat za položené otázky a bude
mi odpovězeno. Není mi to jasné.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Tyto otázky
jste položil, ale z hlediska jednacího řádu
jako byste je nepoložil. Byly součástí
vašeho vyjádření. Předpokládám,
že budete muset znovu napsat interpelaci. Jednací
řád je zcela jednoznačný.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci Jozefa Wagnera ve věci financování
důchodového zabezpečení či
pojištění, podle sněmovního tisku
1454, odpověď byla předložena jako tisk
1454 A. Její projednávání bylo na
29. schůzi usnesením Poslanecké sněmovny
přeloženo na jednání příští
schůze. Považuje pan poslanec odpověď
za uspokojivou?
Poslanec Jozef Wagner: Pane předsedající,
nepovažuji, ale to byl sled interpelací, které
měly přimět pana premiéra k tomu,
aby konečně porozuměl otázkám,
které jsou mu kladeny. Hlasováním o předchozím
bylo vlastně zodpovězeno i toto. Jediné vyjádření,
které bych k tomu rád dal, je, že je mi s podivem,
že pan předseda vlády na tři otázky,
které byly v textu interpelace položeny a jsou srozumitelné
- domnívám se - dětem školou povinným,
tvrdí, že otázkám nerozumí. Nechci
zdržovat, mám za to, že jednou hlasováno
bylo k meritu věci stejné, nicméně
podle jednacího řádu je třeba hlasovat.
Nesouhlasím.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí,
takže ji končím. Navrhuji přijmout následující
usnesení.
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Jozefa Wagnera ve věci financování
důchodového zabezpečení či
pojištění, uvedenou v tisku 1454 A.
Jedná se o 242. hlasování. Kdo s tímto
návrhem souhlasí? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování? Hlasování bylo ukončeno.
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 31, proti 34,
zdrželo se 11 poslanců.
Dovolte mi, abych vám navrhl přijmout následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Jozefa Wagnera ve věci financování
důchodového zabezpečení či
pojištění, uvedenou v tisku 1454 A. Jedná
se o 243. hlasování.
Kdo s tímto návrhem souhlasí? Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování? Hlasování
bylo ukončeno.
I tento návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 35, proti
31, zdrželo se 11.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Václava Grulicha ve věci
privatizace státního podniku Petrof Hradec Králové,
podle sněmovního tisku 1489. Odpověď
byla předložena jako tisk 1489 A. Její projednávání
bylo na 29. schůzi usnesením Poslanecké sněmovny
přeloženo na jednání příští
schůze. Považuje pan poslanec odpověď
za uspokojivou?
Poslanec Václav Grulich: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
vážená vládo, dámy a pánové,
ve své interpelaci jsem se obracel na záležitost
kolem privatizace státního podniku Petrof a současně
jsem se vrátil ke své předchozí interpelaci,
která se týkala privatizace Lehkých stavebních
hmot Brno a odpověď na tuto interpelaci od pana premiéra
nebyla sněmovnou přijata.
Požádal jsem tedy pana premiéra v rámci
interpelace k státnímu podniku Petrof o zodpovězení
těch otázek, které v první interpelaci
zodpovězeny nebyly. Musím konstatovat, že pan
premiér se v odpovědi věnoval problematice
privatizace s. p. Petrof, ale opět opomenul všechny
záležitosti týkající se Lehkých
stavebních hmot Brno.
K privatizaci státního podniku Petrof. Mohl bych
samozřejmě znovu odpovídat na jednotlivá
tvrzení pana premiéra a prokazovat jiné postoje
a jiné názory. Musím s politováním
konstatovat, že nemohu souhlasit s odpovědí
pana premiéra, protože odpověď, kterou
mně poskytl, není odpověď argumentační,
je to pouhé tvrzení a sdělení, které
v této věci je pro mne nedostačující.
K privatizaci Lehkých stavebních hmot Brno, k tomu
co se mně už nedostalo, na co pan premiér opět
opomněl, i když byla jeho odpověď sněmovnou
minule nebo předminule zamítnuta. Chtěl bych
připomenout nejzákladnější věci,
které zůstaly zcela přehlédnuty panem
premiérem. Jedná se o to, že v samém
počátku privatizace tohoto podniku šlo o porušování
privatizačních pravidel stanovených vládou.
Připomněl bych: Základní privatizační
projekt byl podán Lehkými stavebními hmotami
Brno 25. 10. 1991. 14. 1. 1992 je předkládán
materiál pro hospodářskou radu vlády
České republiky. Věc schválení
privatizačního projektu firmy Hebl AG SRN a Hoeg
GMBH Rakousko na privatizovanou jednotku Lehké stavební
hmoty a. s. Brno. Předkládá ing. Tomáš
Ježek, CSc., ministr. To bylo 14. 1. 1992. Až o tři
dny později předkládá, tedy 17. 1.
1992, tato firma svůj konkurenční projekt
na privatizaci Lehkých stavebních hmot Brno. Těžko
lze usoudit, z čeho čerpal materiál pro hospodářskou
radu vlády České republiky, když oficiálně
byl tento konkurenční projekt předán
až tři dny po předložení materiálu
této radě.
Dále bych chtěl podotknout, že v době
podání privatizačního projektu a možná
dokonce i nyní, firma Hebl a Hoeg nebyla zaregistrována
tak, jak to určují naše právní
předpisy. Firma Hebl Porobeton Praha a. s. se sídlem
Praha 2, Ječná 39, není totiž totožná
s firmou kupující 100% akcií tří
nejlepších podniků Lehkých stavebních
hmot.
Dala by se zase vydedukovat celá chronologie, kde všude
byly porušeny pravidla privatizace, na které se pan
premiér ve své odpovědi odvolává.
Chtěl bych jenom podotknout, protože by to bylo zdržováním
a protože jsem podrobný rozklad provedl minule, že
je s podivem, když v interpelaci byly svým způsobem
napadeny kontakty bývalého spolužáka
pana premiéra pana ing. Luboše Piroutka, že bylo
tvrzeno, že tento člověk nemá podíl
na nákupu žádné části
Lehkých stavebních hmot, zatímco v mém
držení jsou doklady a samozřejmě tyto
doklady jsou i v držení příslušné
komise a vlády, kde je podepsán jako kupující
jednoho z provozů Lehkých stavebních hmot.
Dále je s podivem, že odpověď, kterou
jsem dostal na svou první interpelaci, zcela zjevně
čerpala ze zprávy, kterou zaslal pan ing. Piroutek
předsedovi hospodářského výboru
panu poslanci Budinskému právě jako rozklad
na mou interpelaci. Při sledování odpovědi
je zcela zjevné, že odpověď čerpala
z těchto údajů pana ing. Piroutka. Na mou
interpelaci, která se dotýkala i určitých
vztahů pana ing. Piroutka, pana poradce Kocourka a pana
premiéra vlády, odpovídá jeden ze
tří, který v interpelaci je stavěn
do role člověka, který obcházel svým
způsobem úřední cestu, snažil
se urychlit ve svůj prospěch a prospěch své
firmy privatizaci.
Minule jsem navrhoval dodatečné usnesení,
aby byl NKÚ požádán kontrolou privatizace
Lehkých stavebních hmot Brno, a to ještě
v takové době, aby nemohlo dojít k nenávratným
škodám. Bohužel toto usnesení neprošlo.
Musím tedy říci, že nejsem spokojen
ani s druhou odpovědí pana premiéra. Nejsem
spokojen s tím, že i když sněmovna nesouhlasí
s odpovědí na první interpelaci a pan premiér
byl znovu vybídnut, aby doplnil proto svoji odpověď,
že tak neučinil a zcela se rozhodnutí sněmovny
i mému požadavku vyhnul.
Musím tedy konstatovat, že navrhuji usnesení,
aby Poslanecká sněmovna nesouhlasila s odpovědí
pana premiéra na uvedenou interpelaci. Děkuji za
pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám rozpravu. Pan kolega Váca.
Poslanec Oldřich Váca: Vážený
pane předsedající, členové
vlády a kolegové, byl jsem jedním z těch,
kteří se možná určitým
způsobem snažili urychlit privatizaci Hebl pórobetonu
v Chlumčanech, protože chlumčanský podnik
je jeden z mála velkých podniků v okrese
Plzeň-jih a zdlouhavá privatizace podniku způsobovala
to, že podnik přestával prosperovat, jak jsme
v kraji byli zvyklí, že podnik prosperuje, a vznikala
i značná nejistota pracovních míst
lidí, kteří tam pracují. Právě
ti, kteří usilují o to, aby byla stabilita
v pracovních příležitostech, zdržováním
privatizace by chtěli způsobovat ztrátu pracovních
příležitostí, o tom pochybuji. Osobně
jsem přesvědčen, že mnohokrát
rychlá privatizace, kdy navíc ze strany těch,
kteří privatizují, dojde k tomu, že
zaplatí pohledávky, které zaplatit mají,
je jenom dobře. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme kolega Grulich.
Poslanec Václav Grulich: Dámy a pánové,
jsem poněkud překvapen vystoupením a tvrzením
svého předřečníka o zdržování
nebo záměru zdržování privatizace.
Kdo pozorně sledoval má vystoupení, kdo si
pozorně přečetl mé interpelace, muselo
mu být zřejmé, že šlo o správnost
a čistotu privatizačního procesu, takže
nejde o žádné zdržování,
ale jde o to, že zcela evidentně byla porušena
pravidla privatizace a zcela zjevně byla porušena
ze soukromých známostí, nebo z toho důvodu,
že byli protěžováni lidé a firmy,
kteří neměli protěžováni
být. Nikde jsem nenavrhoval pozastavení privatizace,
ale navrhoval jsem kontrolu této privatizace. Není
věcí poslance parlamentu, aby dělal soudce,
jestli je privatizace správná a čistá.
Když má poslanec pochybnosti o správnosti privatizace,
musí si vyžádat její kontrolu a její
zprůhlednění. Nic víc ani nic méně.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme kolega Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo,
pane předsedající, dámy a pánové.
Zaznělo tu jakési obvinění, že
někdo zdržuje privatizaci. Chtěl bych vám,
kolegové, kteří tento názor můžete
mít, každý má právo na svůj
názor, připomenout něco, co jste možná
nečetli a co plyne z úst někoho, kdo je nebo
měl by být pravé části politického
spektra velmi blízký. T. G. Ash před nějakou
chvílí v Literárních novinách
napsal o tomto problému velmi trefná slova. Staví
proti sobě čistotu privatizace a rychlost a zcela
jednoznačně dává do souvislosti přesně
to, co v tomto konkrétním případě
můj parlamentní kolega poslanec Grulich kritizuje,
a kde žádá nápravu s oním úmyslem
rychle. Pan T. G. Ash praví, že odtud plyne i korupce.
Z onoho rychle. Bylo by dobře, v Literárních
novinách v č. 7, 8, 9, abyste si to přečetli.
Je to pojednání muže, kterého by pravice
měla ctít. I naše česká pravice
by měla vzít v úvahu názory těch,
kteří ze zahraničí z jejího
úhlu pohledu kritizují její činnost,
stejně jako česká levice. Děkuji za
pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy
se nikdo nehlásí, takže ji končím
a navrhuji přijmout následující usnesení.
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Václava Grulicha ve věci privatizace státního
podniku Petrof Hradec Králové, uvedenou v tisku
1489 A.
Jedná se o 244. hlasování.
Kdo s tímto návrhem souhlasí? Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování? Hlasování
bylo ukončeno.
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 42, proti 29,
zdrželo se 12.
Dovolím si navrhnout vám následující
usnesení.
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Václava Grulicha ve věci privatizace státního
podniku Petrof Hradec Králové, uvedenou v tisku
1489 A.
Jedná se o 245. hlasování.
Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kolega Exner.
Poslanec Václav Exner: Dovolím si zpochybnit
předchozí hlasování vzhledem k tomu,
že počet nehlasujících ho ovlivnil.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Myslím,
že je zbytečné komplikovat již v této
době dost komplikované projednávání,
a proto zjednodušeně: dovolil jsem si vás odhlásit.
Prosím, abyste se znovu zaregistrovali a budeme znovu hlasovat
o původním návrhu usnesení, jak byl
navržen předkladatelem.
246. hlasování. (Poslanci nevědí,
o čem se hlasuje.)
Kdo s tímto návrhem souhlasí? Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování? Hlasování
skončilo.
Návrh nebyl přijat. Pro 36, proti 40, zdrželo
se 6 poslanců.
Ano, slyšel jsem ta slova, ale zřetelně jsem
řekl, můžete se podívat do stenozáznamu,
že opakujeme zpochybněné hlasování.
Konstatuji, že návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo
36, proti 40, zdrželo se 6 poslanců.
Dovolte mi, abych vám navrhl přijmout následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Václava Grulicha ve věci privatizace státního
podniku Petrof Hradec Králové, uvedenou v tisku
1489 A.
Jedná se o 247. hlasování.
Kdo tento návrh podporuje? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování? Hlasování skončilo.
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 43, proti 41,
zdrželo se 12 poslanců.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Jana Vika ve věci údajného
sledování parlamentní strany SPR-RSČ
Bezpečnostní informační službou
podle tisku 1502. Odpověď byla předložena
jako tisk 1502 A. Její projednávání
bylo na 29. schůzi usnesením Poslanecké sněmovny
přeloženo na jednání příští
schůze.
Považuje pan poslanec odpověď za uspokojivou?
Ne. Děkuji a otevírám rozpravu. Nikdo se
do rozpravy nehlásí. Rozpravu končím
a navrhuji přijmout následující usnesení:
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Jana Vika ve věci údajného sledování
parlamentní strany SPR-RSČ Bezpečnostní
informační službou, uvedenou v tisku 1502 A.
Jedná se o 248. hlasování.
Kdo s tímto návrhem souhlasí? Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování? Hlasování
skončilo.
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 29, proti 46,
zdrželo se 14.
Dovolte mi, abych vám navrhl následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Jana Vika ve věci údajného sledování
parlamentní strany SPR-RSČ Bezpečnostní
informační službou, uvedenou v tisku 1502 A.
Jedná se o 249. hlasování. Kdo s tímto
návrhem souhlasí? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Ani tento návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 42 poslanců,
proti 26, zdrželo se 19.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové
ve věci případného využívání
České republiky k legalizaci peněz pocházejících
z trestné činnosti, podle sněmovního
tisku 1518.
Odpověď byla předložena jako tisk 1518
A. Její projednávání bylo na 29. schůzi
usnesením Poslanecké sněmovny předloženo
na jednání příští schůze.
Považuje paní poslankyně odpověď
za uspokojivou?
Poslankyně Hana Orgoníková: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
vládo, dámy a pánové, já s
odpovědí pana premiéra nesouhlasím.
Pan premiér se totiž rozhodl, že mi již
odpovídat nebude. Myslím, že to od něho
není pěkné takto se chovat k poslanci a myslím
si, že mě vůbec nemá rád. (Smích
v sále.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí.
Neodporuje ani pan premiér. Pokud se nikdo nehlásí,
rozpravu končím a navrhuji přijmout následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslankyně Hany Orgoníkové ve věci
případného využívání
České republiky k legalizaci peněz pocházejících
z trestné činnosti, uvedenou v tisku 1518 A.
Jedná se o jubilejní 250. hlasování
na této schůzi. Kdo s návrhem souhlasí?
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 42 poslanců,
proti 35, 21 se zdrželo hlasování.
Dovolte mi, abych vám navrhl přijmout následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslankyně Hany Orgoníkové ve věci
případného využívání
České republiky k legalizaci peněz pocházejících
z trestné činnosti, uvedenou v tisku 1518 A.
Jedná se o 251. hlasování. Kdo s návrhem
souhlasí? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Ani tento návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 39 poslanců,
proti 36, zdrželo se 17. Sněmovně se nepodařilo
vyřešit ani druhou doplňující
otázku paní kolegyně Orgoníkové.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Jana Vika ve věci přidělení
vysoké finanční částky na vydávání
tisku pro národnostní menšiny v České
republice, podle sněmovního tisku 1525. Odpověď
se předkládá jako tisk 1535 A. Považuje
pan poslanec odpověď za uspokojivou?
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí.
Rozpravu končím a navrhuji přijmout následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Jana Vika ve věci přidělení
vysoké finanční částky na vydávání
tisku pro národnostní menšiny v České
republice, uvedenou v tisku 1535 A.
Jedná se o 252. hlasování. Kdo s tímto
návrhem souhlasí? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 20 poslanců,
proti 42, zdrželo se 19.
Dovolte mi navrhnout vám následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Jana Vika ve věci přidělení
vysoké finanční částky na vydávání
tisku pro národnostní menšiny v České
republice, uvedenou v tisku 1535 A.
Jedná se o 253. hlasování. Kdo s tímto
návrhem souhlasí? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Ani tento návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 50 poslanců,
proti 12, zdrželo se 18, nehlasovalo 21.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Františka Kačenky ve věci
úhrady ztráty z podnikání soukromé
televizní stanice z prostředků peněžního
ústavu, ve kterém má stát majoritní
podíl, podle sněmovního tisku 1575. Odpověď
se předkládá jako tisk 1575 A.
Považuje pan poslanec odpověď za uspokojivou?
Poslanec František Kačenka: Vážené
kolegyně a kolegové, vážený pane
předsedo vlády, rád bych přijal vaše
vysvětlení a spokojil se s odpovědí
na moji interpelaci týkající se krytí
ztráty TV Premiéra Investiční a poštovní
bankou, kdyby obsahovala to, co jsem požadoval. Jejím
účelem nebylo dohadovat se o spekulativních
názorech, které se vyskytují v souvislosti
s tímto případem, ani o případné
výši ztráty TV Premiéra. Šlo mi
o to zjistit, jaké jsou skutečné příčiny
takovéhoto jednání této banky a zda
je či není její postup v rozporu se zákonem.
Představoval jsem si, že odpověď bude
mít přibližně stejný obsah jako
následující část mého
vystoupení. Na první otázku jsem očekával
tuto odpověď:
TV Premiéra je držitelem licence. Její celý
majetkový podíl vlastní ze 45% přímo
a z 55% prostřednictvím FTV Premiéra Investiční
a poštovní banka. Nejedná se tedy o ztrátu
TV Premiéra, na jejíž úhradě
se podílela IPB, ale o přímou ztrátu
této banky.
Na druhou otázku jsem očekával tuto odpověď:
Ztráta IPB z provozu TV Premiéra představuje
za rok 1994 částku 107 mil. Kč. Státu,
který má v bance prostřednictvím Fondu
národního majetku ČR podíl 32, 88%,
vznikla škoda ve výši cca 35 mil. Kč.
Vláda ani Česká národní banka
nedali k nákupu vysílacích a majetkových
práv TV Premiéra od italského podnikatele
Mária Volániho za částku X miliónů
Kč souhlas. IPB tak porušila § 17 zákona
č. 21/1992 Sb., o bankách, a státu vznikla
další škoda ve výši Y miliónů
korun. Vláda se tímto porušením zákona
bude zabývat na některé své příští
schůzi.
Odpověď však mohla znít i následovně:
IPB zakoupila majetkový podíl TV Premiéra
včetně vysílacích práv od italského
podnikatele Mária Volániho a drží je
po dobu přechodnou za účelem odprodeje 90%
podílové účasti třetím
osobám. Řešila tak situaci, kdy původní
zahraniční majitel nemohl dostát svým
závazkům. Kdyby tak neučinila, hrozilo by
nebezpečí pro další vývoj a vyváženost
budovaného duálního systému v oblasti
televizního vysílání v České
republice.
V obou případech jsem byl ochoten odpověď
přijmout. Nic takového však vaše odpověď
neobsahovala. Proto si v této souvislosti dovolím
dvě poznámky. Pokud se jedná o výši
ztráty TV Premiéra, je věcí názoru,
co do ní zahrnout. Podle mne tam patří i
90% nákladů, které IPB v rozporu se zákonem
vynaložila na nákup vysílacích a majetkových
práv od zahraničního subjektu a dále
náklady na reklamu, prostřednictvím které
se banka nepřímo podílela na financování
provozu této televize.
A to se už jedná o jiné částky
než o 107 mil. korun. Není mi zcela jasné,
k čemu má stát ve správních
radách bank své zástupce, když vláda
neví, co se v nich děje a nedokáže zabránit
jejich činnosti, která není v souladu se
zákonem.
Vážený pane předsedo vlády, ve
své odpovědi reagujete na mé dotazy jen zčásti.
Navíc se vám nepodařilo vyvrátit moji
nedůvěru, kterou v souvislosti s činností
Investiční a poštovní banky v médiích
mám. Vámi citované vyjádření
ředitele pana Tesaře, podle kterého se tato
banka, cituji "nepodílela na krytí podnikatelské
ztráty společností TV Premiéra jinak
než úvěrem za standardních komerčních
podmínek" dokazuje, že pan ředitel o výlučném
vlastnictví TV Premiéra bankou, kterou řídí,
vůbec neví. Proto příliš nepřekvapuje
tvrzení, že kryje vlastní ztrátu vlastním
úvěrem, který si poskytne za běžných
komerčních podmínek.
Investiční a poštovní banka takovýchto
ztrátových aktivit, které jsou v rozporu
se zákonem o bankách, sama nebo prostřednictvím
svých dceřiných společností
provozuje více. Namátkou lze uvést tiskařské
závody Mír nebo noviny Telegraf. Podle ředitele
IPB pana Tesaře, cituji "nová tiskárna
společnosti Integra stojí banku mnoho peněz".
Je to pochopitelné, vždyť do výstavby
nového závodu v Uhříněvsi vložila
cca 2 miliardy korun. Dnes se ho marně snaží
prodat zahraničnímu partnerovi. Podle tiskového
mluvčího pana Rezka je Investiční
a poštovní banka prostřednictvím akciové
společnosti Integra vydavatelem a financuje ztrátový
deník Telegraf, a to jen proto, že v každé
demokracii by mělo být spektrum tisku poměrně
široké a neměl by v něm chybět
konzervativní deník.
Ptám se, proč na témže politickém
spektru chybí např. deník, který by
reprezentoval politické spektrum středu, proč
IPB takovýto deník nefinancuje? Investiční
a poštovní banka má však prostřednictvím
FTV Premiéra podíl i v dalším mediálním
prostředku, v Rádiu Echo.
Vážený pane předsedo vlády, poslání
bank je jiné než vytvářet jakýsi
pseudosystém soukromostátních mediálních
prostředků. Rád bych věřil
tomu, že v tomto případě se jedná
jen o řadu náhod, nikoli o úmysl. O tom mě
ale vaše odpověď nepřesvědčila.
Věc je o to složitější, že
musím brát v úvahu i názory našich
zahraničních partnerů, kteří
v souvislosti se zrušením výsledků mezinárodní
soutěže vypsané na dostavbu ruzyňského
terminálu - mimochodem tento krok vlády přijde
naše poplatníky na 70 - 150 miliónů
Kč, protože budeme muset vyplatit odškodné
nizozemské firmě Schnipoll - hovoří
o zvláštní přízni vlády
České republiky, kterou prokazuje Investiční
a poštovní bance tím, že jí bylo
bez ohledu na výsledek mezinárodní soutěže
svěřeno financování této akce.
Tento postup vlády byl o to nepochopitelnější,
že sama nejlépe musela vědět, že
IPB nemá na financování této stavby
dostatečný kapitál a bude si muset půjčit
peníze v zahraničí.
Necítí-li vláda nedostatky v mediálním
zákonodárství, já je tam cítím.
Úspěch komerční televize je pro vnější
svět známkou zralé tržní ekonomiky,
duální systém v mediálních
prostředcích známkou zralosti demokracie.
Klíčovou otázkou pro stabilitu mediální
scény u nás je nikoli podpora jedné z privátních
televizí, ale vytvoření takových legislativních
podmínek, kdy se o koláč televizní
reklamy nebudou dělit tři stanice, z toho jedna
placená občany, ale jen stanice dvě, podnikatelské.
Nestane-li se tak brzy, pak TV Premiéra nemá šanci
v konkurenci České televize a TV Nova obstát
a peníze do ní vložené se rovnají
peníze vyhozené. Ze všech výše
uvedených důvodů nemohu s vaší
odpovědí souhlasit.