Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Effenbergerovi, prosím pana poslance Seifera
s jeho návrhy.
Poslanec Pavel Seifer: Vážený pane místopředsedo,
dámy a pánové, jedná se o legislativní
úpravy.
1. V § 5 odst. 5 už zmíněném na
závěr vložit tuto větu "Na řízení
o vydávání povolení se vztahují
obecné předpisy o správním řízení
- zákon č.71/1967 Sb., o správním
řízení, tzv. správní řád."
2. K § 8 odst. 7 - vložit první větu,
která zní "Na řízení o
uložení pokut se vztahují obecné předpisy
o správním řízení".
3. V § 12 slova "1. května 1995" nahradit
slovy "1. července 1995"
Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Seiferovi. Dále se do rozpravy přihlásil
pan poslanec Špaček.
Poslanec Radim Špaček: Vážený
pane předsedající, vážený
pane ministře, dámy a pánové, pan
kolega Melichar tady už zmínil, že Česká
republika se podílí na celosvětové
spotřebě freonů zlomkem procenta. Tuším,
že to je konkrétně dvě promile, jestli
se nemýlím. Přesto je samozřejmě
správné, že Česká republika přistupuje
ke všem mezinárodním závazkům,
které v této oblasti platí. U tvrdých
freonů přistoupení k závazkům
je v podstatě jednoduché. Tvrdé freony se
zakážou, tak, jak to popisuje zákon v §
4. Dá se říci velmi přesné
datum, kdy se zakáží a tím přestane
jejich spotřeba a užití.
Větší problém je u freonů měkkých,
kde se světové společenství dohodlo,
že s nimi musíme ještě několik
desítek let žít, protože se zatím
nedá nic jiného dělat. Jejich spotřeba
musí být utlumována postupně. Ministerstvo
tady navrhuje nebo v podstatě zvolilo postup takový,
že bude postupně omezovat roční spotřebu
a bude na to vydávat povolení. Z tohoto hlediska
se domnívám, že by bylo velmi nešťastné
přijmout návrh pana kolegy Melichara.
Jiným možným postupem by bylo znevýhodnit
ekonomicky měkké freony např. v kombinaci
s postupně se snižujícími povoleními
tak, jak to znají Spojené státy ve formě
obchodovatelných povolení ke spotřebě.
Ale výsledná cesta, kterou zákon navrhuje,
je poněkud nešťastnou kombinací existujících
možností. Je to jednak systém povolení,
který už jsem zmínil, a jednak ekonomické
znevýhodnění měkkých freonů.
Domnívám se, že to je cesta velmi netypická.
V tuto chvíli bych si dovolil obrátit vaši
paměť zhruba o rok a půl zpět do roku
1993, kdy jsme projednávali poslanecký návrh
pana kolegy Seifera na toto téma.
Tehdy jsem navrhoval právě toto zpoplatnění
tvrdých freonů s cílem znevýhodnit
je na úkor méně škodlivých látek.
Tento princip nakonec byl schválen, bylo to 100 Kč
za 1 kg, ale týkalo se to právě těch
tvrdých freonů, které už zákon
č. 211 předpokládal zakázat od r.
1966. To znamená, že poplatek byl míněn
jen na přechodnou dobu jako výraznější
ekonomické znevýhodnění.
Předkládaný návrh zákona nicméně
zpoplatňuje freony všechny - měkké i
ty, na kterých se světové společenství
shodlo, že tady s nimi ještě nějakou dobu
musíme být a že je musíme postupně
snižovat. Obávám se, že v tuto chvíli
Česká republika sice omezí svůj příspěvek
do toho celosvětového freonového objemu,
nebude se například jednat o 2 promile, ale o 1,
8 promile, ale zato ekonomicky znevýhodní české
subjekty, které se bez měkkých freonů
prostě neobejdou. A takové jsou a ještě
poměrně dlouhou dobu budou.
A teď už přestanu se zdůvodňováním
a přejdu k samotnému návrhu, který
si dovolím podat ve dvou variantách:
První varianta má dva body: V § 6 odst. 1 za
slovo "látek" navrhuji doplnit text: "uvedených
v části B přílohy tohoto zákona"
a v § 12 navrhuji první větu ukončit
za slovy: "1. května 1995", přesněji
řečeno ve smyslu návrhu pana kolegy Seifera
"1. července 1995", protože předpokládám,
že jeho návrh bude přijat.
V případě, že by tato varianta nebyla
přijata, navrhuji variantu druhou, jednodušší:
V § 6, odst. 1 hodnotu 200 Kč nahradit hodnotou 100
Kč, jak jsem již navrhl před rokem a půl.
Nedomnívám se, že od té doby inflace
dostoupila hodnoty 100%, abychom museli tuto hodnotu zdvojnásobovat.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Špačkovi. Ptám se, kdo se ještě
hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Macháček: Pane
předsedající, dámy a pánové,
chtěl bych podpořit argumentaci kolegy Špačka
z hlediska lehkých freonů, poněvadž
veškeré argumenty tady padly, jaký je rozdíl
mezi tvrdým a měkkým freonem, že jeden
zůstává v ovzduší 70 let, druhý
5 - 9 podle toho, jaký je to typ. Jsou u nás technologie,
které více méně použití
freonů potřebují, a jsou to technologie ekologické,
protože zabraňují jiným ekologickým
zhýralostem. Je to např. napěňování
polyuretanové pěny na izolaci střech, která
slouží jako tepelná a současně
i jako vodopropustná izolace, a stačí se
jen podívat po naší republice, kolik ještě
máme rovných panelákových střech,
které téměř všechny zatékají
a kde tyto technologie jsou jednoznačně používány
a jsou asi jediné úspěšné v současné
době.
Proto se připojuji ke kolegovi Špačkovi, k
jeho návrhům s tím, aby byl rozlišen
stupeň nebezpečnosti používaných
freonů, poněvadž by mohl nastat i obrácený
efekt, že některé firmy na dobu, co budou povoleny
ještě do konce roku i tvrdé freony, je vymění
za lehké, poněvadž pokud je ekonomická
zátěž stejná, použijí levnější
a s lepšími technologickými vlastnostmi, takže
bychom do konce tohoto roku dosáhli opaku.
Nebudu dávat další pozměňující
návrh, myslím, že návrhy kolegy Špačka
jsou správné a budu ho podporovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Macháčkovi za jeho příspěvek
do rozpravy, který byl zatím poslední. Ptám
se, kdo se ještě hlásí do rozpravy.
(Nikdo se nehlásí.) Protože se nikdo do rozpravy
nehlásí, rozpravu končím a dávám
závěrečné slovo panu ministru Bendovi.
Ministr životního prostředí ČR
František Benda: Dámy a pánové,
nejdříve musím požádat o to,
abychom měli možnost předložené
návrhy, které jsme zde vyslechli, ještě
posoudit, a budu proto žádat o přerušení
na čtvrt hodiny.
Ve svém závěrečném slově
bych se chtěl především vyjádřit
k tomu nejzákladnějšímu pozměňovacímu
návrhu, který byl přednesen, a to k návrhu
pana poslance Melichara. Mám dojem, že jeho návrh
nevychází zcela z pochopení podstaty tohoto
návrhu. Paragraf 5 nijak nezpochybňuje sílu
a cíle navrhovaného zákona, tj. udělování
povolení, jak je tam v těchto souvislostech vše
uvedeno. Naopak, považuji ho za neoddělitelnou součást
od předkládaného návrhu, protože
znamená určitou nezastupitelnou možnost evidence
těchto látek, evidence celého procesu, který
je tímto zákonem nastartován, a hlavně
pak umožňuje stanovit podmínky pro zacházení
s látkami, kterých se tento zákon týká.
Proto tedy považuji § 5 za paragraf, bez kterého
by navrhovaný zákon ztratil svoji podstatu.
To je myslím, v tomto okamžiku vše, co bych měl
k projednání dodat, a prosím ještě
jednou o přerušení na 15 minut.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu ministrovi za závěrečné slovo.
Domnívám se, že je třeba vyhovět
požadavku o přerušení tohoto bodu. Myslím,
že, jak je v této sněmovně zvykem, bychom
mohli rozjednat další bod. To znamená, že
bychom pokračovali bodem, kterým je Vládní
návrh zákona o státní statistické
službě s tím, že bod, který se
jmenuje Vládní návrh zákona o ochraně
ozónové vrstvy Země, po skončené
rozpravě a závěrečném slovu
pana ministra přerušuji.
Než se dáme do nového bodu, mám zde
zprávu pro všechny členy mandátového
a imunitního výboru, že dnešní
zasedání mandátového a imunitního
výboru se ruší a o dalším budou
členové včas informováni písemně.
Dalším bodem tedy je
Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 1526 a společnou zprávu výborů
k němu jako sněmovní tisk 1636. Z pověření
vlády předložený návrh zákona
odůvodní ministr vlády pan Igor Němec.
Než mu předám slovo, navrhuji, aby se naší
schůze mohl v této jednací síni zúčastnit
předseda Českého statistického úřadu
pan Eduard Outrata a aby mohl případně vystoupit
v rozpravě. Než dám o tomto procedurálním
návrhu hlasovat, ptám se, zda proti tomu nejsou
námitky. (Nikdo se nehlásí.) Nejsou. Děkuji.
Budeme tedy hlasovat o tomto procedurálním návrhu.
Než tak učiním, všechny vás musím
odhlásit a požádat o novou prezentaci. (Děje
se.) Budeme tedy hlasovat o procedurálním návrhu
týkajícím se přítomnosti pana
předsedy Českého statistického úřadu.
Kdo je pro tento návrh v hlasování č. 280,
ať to dá najevo zmáčknutím
tlačítka a zvednutím ruky. Děkuji.
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.
Návrh byl přijat poměrem hlasů 74
pro, nikdo proti, 2 se zdrželi hlasování. Já
tedy prosím, aby pan předseda Eduard Outrata byl
pozván do sněmovny.
Prosím tedy, aby se ujal slova ministr vlády pan
Igor Němec.
Ministr Igor Němec: Vážený pane
předsedající, paní poslankyně,
páni poslanci, návrh zákona o státní
statistické službě, který dnes projednáváte,
byl připravován jako dlouhodobý zákonný
rámec pro naši státní statistickou službu.
Návrh bere v úvahu bohaté zkušenosti
jak naše, tak cizí a odpovídá požadavkům
naší budoucí integrace do Evropské unie,
takže ani tento významný krok očekávaný
v budoucnosti by neměl na jeho platnosti nic měnit.
Návrh nového zákona vychází
ze stejných základních principů jako
jeho dva předchůdci, totiž návrh zákona
ČSFR o státní statistice, který byl
připraven, ale nestihl již projednání
před rozpadem federace, a dnes platný zákon
ČR z roku 1992. Tři roky, po které tento
zákon platil, jsme celkem bez legislativních obtíží
zvládali proces zavádění demokratických
pravidel a etiky a budování Českého
statistického úřadu jako moderní statistické
instituce. V moderním srovnání vypadáme
v tomto smyslu zvláště dobře. Jsme dnes
jednoznačně hodnoceni jako úřad, který
je v transformaci nejdále. Naskýtá se tedy
přirozeně otázka, proč navrhujeme
změnu zákona. Tím spíše se tato
otázka klade proto, že předseda statistického
úřadu často dává přednost
řešením manažerským před
legislativními, raději řeší problémy
akcí než zákonem. Proč tedy nový
zákon? A pakliže nový zákon, proč
teď?
1. Koncipujeme státní statistickou aktivitu jako
službu, zdůrazňující tak základní
zaměření činnosti nás všech.
Tato změna, kterou by mohl někdo považovat
jen za deklaratorní, má velký význam
jako fundamentální princip a východisko pro
naše vztahy, vztahy statistického úřadu
s uživateli.
Moderní statistický úřad musí
nejen mít definována práva a povinnosti,
ale jeho pracovníci si musí vštípit,
že jejich uplatňování a vykonávání
je vedeno cílem sloužit, a to nejen státu,
ale také občanům a jejich organizacím.
(Předsedající: Prosím o klid.)
Přístup jednotlivce a jeho pocity samozřejmě
není možno zajistit zákonem, ale zdůraznění
tohoto základního principu povede k jiné
interpretaci mnohých ustanovení, a proto je jeho
trvalé a autoritativní zakotvení tak důležité.
2. Upřesňuje se právní úprava
ochrany individuálních údajů, získaných
pro statistické účely. Cílem je zvýšit
důvěryhodnost statistických orgánů
a zároveň umožnit využití získaných
údajů v případech, kde zájmy
jednotlivých osob nemohou být dotčeny a kde
by získání údajů jiným
způsobem bylo spojeno se značnými nároky
na práci a finanční prostředky, zpravidla
ze státního rozpočtu.
V dosavadním zákoně je řada míst,
kde správné principy - jako ochrana individuálních
dat - jsou zajištěny způsobem, který
není po našem soudu dosti rigorózní.
Tak například současný zákon
dovoluje Českému statistickému úřadu
poskytnout individuální data jinému státnímu
úřadu, pokud budou použity jen pro statistické
účely. Tento správný princip vyžaduje
po našem soudu zpřísnění. Nový
zákon stanoví přesně, kdo smí
pracovat s individuálními daty, takový člověk
musí individuálně složit předepsaný
slib mlčenlivosti, aby on sám neměl pochyby
o tom, jaké jsou jeho povinnosti.
3. Povinnost poskytovat údaje ve statistických zjišťováních
budou mít všechny fyzické a i právnické
osoby. Možnost požadovat údaje od fyzických
osob je však omezena na otázky o podnikatelské
nebo jiné výdělečné činnosti
těchto osob a dále na otázky o nemovitostech,
které tato osoba vlastní nebo užívá,
o chovaném hospodářském zvířectvu,
o výměrách zemědělských
plodin, tedy o skutečnostech, které mají
obdobný charakter jako výdělečná
činnost. Jiné údaje bude možné
získat jen na základě dobrovolnosti. Pro
statistiku o stavu a pohybu obyvatelstva budou údaje získávány
pouze od správních úřadů nebo
zdravotnických zařízení.
4. Navrhuje se změna v organizaci statistických
orgánů - zrušení krajských a
okresních statistických správ jako orgánu
státní správy s tím, že působnost
v oblasti statistických služeb na území
celé České republiky bude nadále zajišťovat
Český statistický úřad. Dosavadní
pracoviště krajských a okresních statistických
správ zůstanou zachována jako detašovaná
pracoviště úřadu. Tato úprava
umožní pružnější přizpůsobování
struktury územních pracovišť potřebám
statistické služby a vytváří
lepší podmínky pro plnění úkolů
statistiky v nových podmínkách. Máme
zato, že vnitřní organizace státní
statistické služby nemá byt předmětem
zákona, nýbrž odpovědností vedení
statistického úřadu, které se má
přitom řídit efektivností a ostatními
dobrými manažerskými kriterii. V budoucnu úřad
bude klást důraz na rozvoj odborných specializací
v celé statistické službě a bude omezovat
- kde to bude možné - práci rutinní.
5. Návrh zákona opravuje celou řadu archaismů,
spojenou se skutečností, že dosavadní
zákon byl koncipován ještě za federace.
Nejdůležitější z těchto
změn je způsob jmenování předsedy,
které se vrací do rukou prezidenta na návrh
vlády, jak je u nás tradice.
6. Značně se redukuje dosavadní systém
podzákonných předpisů. Většina
těchto předpisů byla vydána ještě
Federálním statistickým úřadem
a je v současné době nepoužitelná.
Část z nich, zejména předpisy v oblasti
klasifikací a číselníků, byly
již nahrazeny novými normami, vydanými podle
zákona č. 278/1992 Sb. o státní statistice.
Z větší části se však tyto
předpisy ruší bez náhrady.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, věřím, že předložený
zákon vytvoří dostatečné záruky
pro ochranu zájmů jednotlivých právnických
a fyzických osob při výkonu statní
správy v oblasti statistiky a že pokud jej schválíte,
bude dobrým legislativním rámcem pro činnost
státní statistické služby v dalších
letech.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu ministrovi a nyní prosím, aby se ujal slova
společný zpravodaj výborů Poslanecké
sněmovny pan poslanec Miloš Skočovský
a podal zprávu o projednávání návrhu
ve výborech Poslanecké sněmovny. Prosím,
pane poslanče.
Poslanec Miloš Skočovský: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, dámy a pánové, máte
před sebou nepochybně společnou zprávu
- tisk 1636, která shrnuje poznatky čtyř
výborů, které projednávaly návrh
tohoto zákona. Byl to výbor ústavně
právní, hospodářský, rozpočtový
a výbor pro lidská práva a národnosti.
Všechny připomínky těchto výborů
byly zahrnuty, byly si vzájemně podobné a
jsou obsaženy v celkem vlastně devíti bodech,
které jsou ve společné zprávě.
Myslím si, že jde o zákon moderní, je
to zákon převážně technický,
technicko-organizační. Líbí se mi
na něm zvýšený důraz na ochranu
individuálních dat. Pokládám ho za
zákon, který rozhodně může sloužit
pro dalších několik let. Proto doporučuji,
abychom ho po projednání schválili.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu společnému zpravodaji. Otevírám
rozpravu, do níž se zatím písemně
přihlásil pouze jeden poslanec, a to pan poslanec
Recman. Uděluji mu slovo. Prosím o další
písemné přihlášky do rozpravy.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající,
pane předsedo, vážený ministře.
Význam statistiky podle mého soudu neustále
roste, zejména komplexnost a šíře záběrů
poskytovaných informací, vypovídací
schopnost, včasnost a věrohodnost výstupních
informací. Je jedním ze základních
zdrojů pro tvorbu ekonomické, sociální
a společenské analýzy. Na základě
podkladů získaných z analýz nebo šetření
statistiky se rozhoduje na všech úrovních řízení
- od místní úrovně, přes okresy
až po vrcholové řízení, ministerstva,
vládu a Parlament ČR nevyjímaje.
Úhelným kamenem je proto vytvoření
podmínek pro objektivní fungování
a nezávislost státní statistické služby,
zejména na orgánech exekutivy. Současná
praxe potvrzuje závažnost a oprávněnost
této otázky, protože statistika je řadou
vládních činitelů i jednotlivými
přestaviteli politických stran a hnutí kritizována
v podstatě za to, že buď nevyjadřuje nebo
zase málo dostatečně vyjadřuje "úspěch"
probíhající transformační politiky.
K tomu, aby statistika plnila svou roli zodpovědně
ve společnosti, směřují i mé
pozměňovací návrhy. Přečtu
je podle jednotlivých paragrafů.
První pozměňovací návrh: V
§ 4 odst. 1 písm. a) vládního návrhu
tisk 1526 - str. 3 - nahradit text "a jejich jednotlivých
částí" textem ", vyšších
územních samosprávných celků,
krajů nebo okresů".
Druhý pozměňovací návrh: Obdobně
upravit text § 4 odst. 1 písm. d) - doplnit za text
"národní hospodářství"
nový text ", vyšších územních
samosprávných celků, krajů nebo okresů".
Dále by pokračoval stávající
text.
Jako zdůvodnění bych chtěl uvést,
že mnou navržená formulace je přesnější
než text předložený předkladatelem,
který hovoří jen o jednotlivých částech
republiky. Termíny "vyšší územní
samosprávné celky, kraje a okresy" jsou obsaženy
i v Ústavě České republiky a dalších
přijatých zákonech.
Třetí pozměňovací návrh
se týká § 13 odst. 1 vládního
návrhu tisk 1526, str.10. První větu "Zemědělské
soupisy provádí Český statistický
úřad nebo ministerstvo zemědělství
v součinnosti s obcemi." nahradit textem "Zemědělské
soupisy provádí Český statistický
úřad v součinnosti s ministerstvem zemědělství
a obcemi." Následující text by zůstal
beze změny. Domnívám se, že tato dikce
je vhodnější, neboť dává
garanci za sběr informací na Český
statistický úřad, což je podle mne zcela
v duchu logiky předloženého zákona a
zároveň na tom má možnost participovat
příslušné ministerstvo nebo obce.
Pátý pozměňovací návrh
je v podstatě jen legislativně technická
úprava. Týká se společné zprávy,
tzn. tisku 1636. V novém § 26 odst. 3 na str. 3 společné
zprávy nahoře za textem "Pokuty jsou příjmem
státního rozpočtu" má podle mne
následovat středník, nikoliv čárka.
Vyplývá to jednak z logiky textu a jednak z porovnání
s příslušným textem ve vládním
návrhu, který obsahoval původní paragraf
25 odst. 4 na str. 22 tisku 1526.
Závěrem bych chtěl říci, že
se jedná o potřebnou normu, kterou je třeba
podpořit v duchu společné zprávy.
Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Recmanovi. Dále se písemně
přihlásil pan poslanec Kačenka, uděluji
mu slovo. Dále se hlásí do rozpravy pan poslanec
Páv.
Poslanec František Kačenka: Vážené
kolegyně, vážení kolegové, i
když nevěřím, že pozměňovací
návrhy, které přednesu, budou přijaty,
jsem povinován k tomuto vystoupení vůči
svým spolupracovníkům na okresních
a krajských statistických správách.
Tím považuji i za splněnou svoji povinnost,
která vyplývá z usnesení České
národní rady a která se týká
střetu zájmů.
Včera jsme byli svědky snahy pánů
ministrů Rubáše a Skalického o vytvoření
nových regionálních pracovišť a
tím i o udržení kvalitních pracovníků.
Dnes jsme svědky postupu opačného, kdy máme
připravit zrušení dobře fungujících,
materiálně vybavených a odborníky
zabezpečených územních pracovišť
statistiky. Včera jsme byli svědky toho, jak páni
ministři odůvodňovali nutnost mít
v terénu schopné a talentované pracovníky,
jak to prospěje kvalitnější práci
úřadů. Dnes budeme z kvalifikovaných
pracovníků dělat pošťáky,
sběratele výkazů a údajů a
budeme tak připravovat podmínky pro to, aby tento
úřad opustili.
Jak známe z historie, již ve starých civilizacích
byly pro potřebu státu zjišťovány
a soustřeďovány určité údaje,
které poskytovaly panovníkovi přehled např.
o počtu osob, množství sklizeného obilí
apod., i když nešlo o statistiku v dnešním
pojetí. Přesto se tak nedělo náhodně,
ale podle určitých pravidel. Údaje byly soustřeďovány
ve vybraných místech, nejčastěji v
klášterech. Vedle informací poskytujících
přehled o okamžitém stavu byly získávány
i další poznatky z hlediska dlouhodobějšího
časového hodnocení.
U evropských panovníků nastává
výrazná potřeba mít přesné
přehledy a informace o státu, který řídí,
s rostoucí centralizací. Nejdříve
byly zjišťovány pouze údaje, které
měly význam pro rozhodnutí o tom, zda se
má nebo nemá vést válka. Např.
se sledovaly počty koní, množství obilí
apod., později se začínají vytvářet
katastry pozemků a další různé
evidence. Tomuto stavu a vývoji státu odpovídá
stav a vývoj orgánů statistiky v rakouském
státě, tedy i v zemích koruny české.
Nejdříve se zabýval statistskou jen malý
úřad ve Vídni, v jehož čele stál
tajný rada, a údaje na území sbírali
pověření inspektoři. Později
se začíná vytvářet soustava
statistických orgánů, která je přizpůsobována
územnímu členění státu.
Vedle celostátní statistiky existují statistiky
zemské, ale i městské.
Systém statistiky v bývalé Československé
republice, Československé socialistické republice
a České a Slovenské Federativní Republice
byl a dosud je přizpůsoben územnímu
členění státu. Není pravda,
že se jedná o strukturu poplatnou minulému
režimu, protože pro území České
republiky byl přijat zákon upravující
oblast statistiky až po listopadu 1989. Navržená
právní úprava tento systém ruší
a zavádí obdobu toho, co zde bylo koncem 18. století
- jeden úřad a na zbytku území budou
působit jacísi inspektoři. Změna je
odůvodňována potřebou zajistit lepší
využití pracovníků ve statistice, či
lépe řečeno z úspor krajských
a okresních statistických správ doplnit pracoviště
Českého statistického úřadu
v Praze, kde dnes chybí kolem 40 pracovníků
nutných pro metodickou činnost.
Podle mého názoru se tento nedostatek dá
řešit jinak. Počet statistických šetření
a zjišťování je omezen pracovníky
v terénu. Jinak si budou muset orgány, které
výsledky statistiky využívají, hledat
zdroje jinde nebo je nahrazovat tzv. prognozami, které
však mohou mnohem lépe zpracovat odborníci
z jiných úřadů než z orgánů
statistiky.
Dnes je statistika mnohem dále než na konci 18. století.
Existují územní pracoviště, která
jsou dobře vybavena výpočetní technikou,
a pracovníci dokáží sledované
údaje zpracovat i vyhodnocovat z hlediska časového
i věcného. Orgány statistiky plní
i nový úkol, který jim v minulosti nikdy
nepříslušel. Zabezpečují zpracování
volebních výsledků. Nebudou-li na území
republiky existovat orgány statistiky, které budou
mít důvěru všech politických
stran zúčastněných na volbách,
buď proto, že nejsou politicky nestranné, nebo
nebudou existovat podle zákona, zadáváme
zde vážný důvod k tomu, aby byly zpochybňovány
výsledky voleb, což se odrazí i v prestiži
naší republiky v zahraničí. Proto si
dovolím předložit následující
pozměňovací návrhy:
1. Vložit nový § 4, ostatní § přečíslovat.
§ č. 4 tedy zní: "odst. 1 - Zřizují
se okresní a krajské statistické správy
jako orgány státní statistické služby
pro oblast státní statistické služby
v obvodu své působnosti. V sídle krajské
statistické správy se krajské statistické
správy nezřizují. Odst. 2 - Okresní
a krajské statistické správy řídí
ředitelé jmenovaní a odvolávaní
předsedou Českého statistického úřadu.
Odst. 3 - Sídla krajských statistických správ
a jejich územní působnost stanoví
Český statistický úřad obecně
závazným právním předpisem."
2. Vloží se nadpis a nové § 5 a 6, ostatní
paragrafy se přečíslují. Nadpis zní:
"Působnost okresních a krajských statistických
správ".
"§ 5 - Okresní a statistické správy
a) provádějí statistická zjišťování
pro potřeby České republiky v územním
obvodu své působnosti.
b) Vypracovávají, hodnotí a vydávají
statistické informace o stavu a vývoji ekonomiky
a společnosti v územním obvodu své
působnosti.
c) Zpracovávají výsledky voleb do Parlamentu,
zastupitelstev vyšších územních
samosprávných celků a obcí a výsledky
referenda podle zvláštních předpisů.
d) Vedou registry ekonomických subjektů a jejich
ekonomických složek, které mají trvalé
místo své výdělečné
činnosti v územním obvodu své působnosti.
e) Plní další úkoly, kterými
je Český statistický úřad pověří.
§ 6 - Krajské statistické správy:
a) V okrese svého sídla vykonávají
působnost Okresní statistické správy.
b) Prověřují dodržování
povinností uložených tímto zákonem
a ukládají sankce za jejich nedodržování.
c) Zabezpečují úkoly v oblasti metodické
a organizační přípravy statistických
zjišťování voleb do Parlamentu České
republiky, zastupitelstev vyšších územních
samosprávných celků a referenda, kterými
je Český statistický úřad pověří.
d) Zajišťují osobní a věcné
potřeby Okresních statistických správ
v územním obvodu své působnosti.
e) Zajišťují další úkoly,
kterými je Český statistický úřad
pověří.