Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Všechny vás odhlašuji a prosím o novou prezentaci.

Táží se, dámy a pánové, kdo souhlasí s procedurálním návrhem pana poslance Pavla Kuličky, aby bod "Odpovědi na interpelace" byl v tuto chvíli přerušen a jeho projednání bylo dokončeno jako závěrečný bod 31. schůze Poslanecké sněmovny.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 125 a ptám se, kdo je pro. Děkuji. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Hlasováni skončilo výsledkem 66 pro, 30 proti, 25 se zdrželo. Konstatuji, že sněmovna vyhověla procedurálnímu návrhu pana poslance Kuličky.

Mám zde poznámku, že ověřovatelé vyhlásí výsledky 3. kola volby člena výboru Fondu dětí a mládeže. Žádám pana poslance Roberta Koláře, aby zprávu přednesl.

Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s výsledkem tajného hlasování při volbě člena výboru Fondu dětí a mládeže. Jednalo se o druhou volbu, třetí kolo. K volbě bylo ověřovateli převzato 200 hlasovacích lístků, z toho bylo vydáno 118 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 96 platných hlasovacích lístků a 21 neplatných. 1 hlasovací lístek nebyl odevzdán. Pro navržené kandidáty byly hlasy odevzdány takto:

pro pana Jana Jílka bylo odevzdáno 42 platných hlasů, pro pana Jiřího Ponikelského bylo odevzdáno 19 platných hlasů.

Ani v tomto kole nebyl do funkce člena výboru Fondu dětí a mládeže nikdo zvolen, takže další volba může proběhnout na základě nově sestavené kandidátní listiny.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kolářovi. Dámy a pánové, nyní jsme v situaci, která by mohla budit dojem, že nás mírně zaskočí, protože dalším bodem by měl být návrh Státního závěrečného účtu. Předpokládám že pan ministr Kočárník je připraven nejspíše ve svém úřadu a jak dostane zprávu tak... Je zde v budově, takže prosím, aby pan ministr Kočárník byl informován, že dalším bodem, který budeme projednávat - výborně. Můžeme se pustit do bodu č. 21, kterým je

Vláda nám předložila návrh Státního závěrečného účtu České republiky za rok 1994 a nejvyšší kontrolní úřad České republiky zpracoval podle § 5 zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu k tomuto návrhu stanovisko. Součástí návrhu Státního závěrečného účtu je i návrh vlády na usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím o klid.

Projednávání tohoto bodu se může v souladu s § 8 odst. zákona 4 o Nejvyšším kontrolním úřadu zúčastnit prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, tedy pan doktor Voleník. Prosím, aby pan doktor Voleník byl neprodleně informován, že začíná projednávání tohoto bodu, aby - jak mu to okolnosti dovolí - se mohl zúčastnit. Předložený vládní návrh Státního závěrečného účtu, který jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1692 odůvodní místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, vláda České republiky na své schůzi 19. dubna projednala návrh Státního závěrečného účtu České republiky za rok 1994 a současně mě pověřila, abych výsledky rozpočtového hospodaření za minulý rok odůvodnil v orgánech parlamentu. Je samozřejmé, že tyto výsledky nelze hodnotit izolovaně od hodnocení vývoje ekonomiky jako celku, se kterým jsou úzce spjaty. Dovolte mi, abych se v první části svého vystoupení zabýval především vývojem naší ekonomiky v roce 1994. Myslím, že není třeba zdůrazňovat, že analýzami tohoto vývoje se zabývá vláda průběžně celý rok, že parlament je o něm každé čtvrtletí informován v rámci zpráv o plnění státního rozpočtu, přičemž samostatné analýzy měnového vývoje mu předkládá Česká národní banka.

V prvé řadě chci říci, že po všestranném posouzení hodnotí vláda ekonomický vývoj v roce 1994 jako úspěšný. Vychází přitom zejména z těchto skutečností:

Za prvé. Rok 1994 je prvním rokem od počátku procesu transformace, kdy byl dosažen prokazatelný pozitivní růst ekonomiky.

Za druhé. Tento růst se opíral o růst produkce v hlavních odvětvích hospodářství s výjimkou zemědělství, přičemž novým rysem je zásadní obrat k nominálnímu i reálném u růstu produktivity práce.

Za třetí. Podařilo se udržet růst spotřebitelských cen v předpokládaných mezích, a to na nejnižší úrovni od roku 1990.

Za čtvrté. Došlo v roce 1994 i k mírnému zvýšení počtu ekonomicky aktivních osob.

Za páté. Zrychlil se růst reálných příjmů obyvatelstva.

Za šesté. Běžný účet platební bilance v konvertibilních a nekonvertibilních měnách byl souhrnně vyrovnaný. Kapitálový účet platební bilance skončil přebytkem, přičemž výrazně vzrostl i stav devizových rezerv.

Za sedmé. Zvýšil se podíl nestátního sektoru na hrubém domácím produktu i na produkci hlavních odvětví vlivem praktického ukončení procesu privatizace, jeho druhou vlnou.

Za osmé. V neposlední řadě byly i v rozpočtovém hospodaření dosažený dobré výsledky.

Je zřejmé, že ve srovnání s předchozím obdobím byly lepší výsledky dosaženy i vlivem nastoupení vzestupné fáze konjunkturálního cyklu ve světové ekonomice včetně vyspělých států, s nimiž realizujeme největší část obratu zahraničního obchodu. Je však nespornou skutečností, že proces transformace ekonomiky, v jehož průběhu došlo k zásadním systémovým změnám, ke změnám institucionálním a ke změnám ve struktuře vlastnických forem, nese své ovoce v podobě zvýšení výkonů ekonomiky a výsledky z roku 1994 to zřetelně dokumentují. Dovolte mi, abych se některými z nich podrobně zabýval.

Za nejvýznamnější považuje vláda ten fakt, že poprvé od počátku transformace byl zaznamenán jednoznačný růst hrubého domácího produktu o 2,6%, tedy prakticky shodně s růstem uvažovaným při vypracování rozpočtu. Důležité v této souvislosti je, že růst byl založen především na růstu domácí poptávky. Motorem oživení domácí poptávky bylo zvýšení tempa růstu spotřeby domácností z 1,5% v roce 1993 na 5,3% v roce 1994, dále potom obnovení investiční aktivity, které se projevilo zvýšením tvorby fixního kapitálu o 4,4%. Pokles reálné spotřeby je v souladu s dlouhodobým záměrem vlády omezovat státní zásahy do ekonomiky. Ekonomické oživení se prosadilo prakticky ve všech národohospodářských odvětvích kromě zemědělství. Průmyslový output se ve srovnání s rokem 1993 zvýšil o 2,1%, produkce stavebnictví o 7,5%, maloobchodní prodej o 5,5%.

Rozhodující v tomto směru byl výrazný zlom v reálné produktivitě práce kdy po poklesu v minulých letech došlo v průmyslu k jejímu růstu o 5,1% a ve stavebnictví o 6,7%. Cenový vývoj byl i v roce 1994 v zásadě klidný, pouze s dílčími výkyvy zejména v potravinářských komoditách. Míra inflace se v roce 1994 snížila na 10%, byla tedy nejnižší od počátku transformace a byla v rámci vládou předpokládaného intervalu.

Poprvé od roku 1990 došlo v souvislosti se vzrůstem ekonomického výkonu i k mírnému zvýšení zaměstnanosti, a to o cca 40 000 osob. Počet nezaměstnaných se v průměru pohyboval kolem 172 000 osob a koncem roku dosáhl počtu 166 000 osob. Míra nezaměstnanosti v průběhu roku stagnovala a koncem prosince činila 3,2%.

Úspěšný vývoj zahraničních vztahů v roce 1994 vyjadřuje přebytek běžného účtu platební bilance v konvertibilních měnách, který činil 300 mil USD, byl tedy zhruba na stejné úrovni jako v roce 1993. Naopak běžný účet v nekonvertibilních měnách skončil schodkem zhruba ve stejném rozsahu. Důsledkem předstihu tempa růstu dovozu před vývozem bylo záporné saldo obchodní bilance ve výši 12,5 mld korun. Proti roku 1993 se vývoz zvýšil o 6,9%, přičemž toto nižší tempo bylo ovlivněno snížením vývozu na Slovensko o 18,9%. Dovoz vzrostl o 13,1%, zatímco dovoz ze Slovenska se od 8,2% rovněž snížil.

Chci zdůraznit, že pokračuje dále reorientace obchodních vztahů na trhy vyspělých zemí. Podíl obratu s těmito zeměmi na našem zahraničně obchodním obratu vzrostl z 57,4% v roce 1993 na 62,3%. Dále se zlepšily směnné relace, přičemž tento pozitivní trend trvá již druhý rok.

Vláda považuje za velmi pozitivní, že od konce roku 1990, tedy již 53 měsíců, je směnný kurz české koruny stabilní.

Úspěchy v transformaci i ekonomické výsledky se projevily i ve vzrůstajícím zájmu zahraničních investorů o českou ekonomiku. Pokračoval příliv zahraničních přímých i portfoliových investic. Saldo přímých investic dosáhlo 840 mil. amerických dolarů, saldo portfoliových investic 820 mil. amerických dolarů. Přebytek kapitálového účtu platební bilance ve volných měnách byl vyšší než 2 mld. amerických dolarů. Bylo to sice poněkud méně než v roce 1993, přičemž tento pokles vyplývá ze splátek zahraničních úvěrů, především z předčasného splacení zbývající částky úvěru poskytnutého Mezinárodním měnovým fondem. Česká republika se tak stala z dlužnické země Mezinárodního měnového fondu, jako první transformující se ekonomika, zemí věřitelskou.

Výsledkem celkového aktiva platební bilance bylo podstatné zvýšení devizových rezerv. Ke konci roku 1994 bylo dosaženo nejvyšší úrovně devizových rezerv od počátku ekonomické transformace, a to přes již zmíněné splátky zahraničních půjček.

Celkové devizové rezervy bankovní soustavy vzrostly z 6,2 mld. amerických dolarů na začátku roku 1994 na téměř 9 mld. amerických dolarů. Z toho devizové rezervy České národní banky představovaly 6,2 mld. amerických dolarů.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, to, že vláda hodnotí ekonomický vývoj v roce 1994 jako úspěšný neznamená, že by si nebyla vědoma problémů a možných rizik budoucího vývoje.

Nejprve několik poznámek na téma stále diskutované problematiky nesplacených závazků podniků, nebo-li platební neschopnosti. Za loňský rok se nominální úroveň těchto závazků snížila podle našich analýz zhruba o 4%. Reálná úroveň se tedy snížila téměř o jednu pětinu, vezmeme-li v úvahu zvýšení hrubého domácího produktu v běžných cenách. O zlepšující se finanční situaci podnikatelských subjektů svědčí, kromě zvýšení zisku, především podstatný růst vlastních disponibilních zdrojů nefinančních organizací.

V roce 1994 došlo i k určité změně v chování tohoto sektoru, když struktura jeho vkladů u peněžních ústavů se posunula směrem k dlouhodobějším, a to při celkovém růstu těchto vkladů. Ve stejném směru, tedy od krátkodobějších k dlouhodobějším, se posunuly i půjčky. Obojí hovoří o narůstajícím stupni vyjasněnosti podnikatelských záměrů a rostoucím sklonu k investování.

K dalšímu ozdravění finanční situace podnikatelských subjektů by měla přispět opatření, která vláda předložila parlamentu v rámci návrhů novel daňových zákonů a zákona o rezervách.

Neustálým rizikem, který vláda nemůže pustit ze zřetele, jsou inflační vlivy. Vyplývají zejména z přílivu zahraničního kapitálu a z růstu příjmů tuzemských subjektů a projevují se tlakem na růst peněžní zásoby. Především dynamizující příliv zahraničního kapitálu, kterého jsme nyní svědky, klade značné nároky na měnové nástroje České národní banky.

Vláda bedlivě sleduje mzdový vývoj. l když v minulém období v zásadě nebyl mzdový vývoj faktorem inflačního vývoje, existuje v této oblasti riziko, které nelze podceňovat. l když mzdová regulace trvá, byla proti předchozímu stavu výrazně zmírněna. Analýzy vlivu této změny na chování podnikatelských subjektů budou jedním z podkladů pro rozhodování vlády o dalším postupu v této oblasti.

Se vzrůstající pozorností sleduje vláda vývoj i v oblasti zahraničních obchodních vztahů. Přechod do záporného salda obchodní bilance od května loňského roku a pokračování této tendence i v letošním roce se stal tématem mnoha diskusí. K tomu chci poznamenat, že nejde o vývoj, který by vláda neočekávala.

Vysoká dynamika našeho dovozu totiž zákonitě provází nástup ekonomického oživení, souvisí i s postupným zpevňováním reálného kurzu koruny, vlivem rozdílné dynamiky domácí i zahraniční inflace, což ve svém důsledku zlevňuje dovozy.

Absorbční schopnost dovozu u konsolidované tržní ekonomiky se odhaduje okolo dvojnásobku ekonomického růstu. V našich podmínkách, kdy adaptace všech ekonomických subjektů na tržní podmínky ještě nedosáhla odpovídajícího stupně, je tato absorbční schopnost daleko vyšší. Souvisí to se změnou struktury poptávky v celé společnosti a s tím určitým hladem po modernějších technologiích a spotřebním zboží.

Chci vás ujistit že vláda nepodceňuje rizika v této oblasti a bude bedlivě sledovat a analyzovat tento vývoj.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, s příznivým hodnocením vývoje ekonomiky v uplynulém roce koresponduje i hodnocení rozpočtového hospodaření. Podrobnou analýzu plnění státního rozpočtu, zhodnocení dosažených výsledků a zdůvodnění odchylek od rozpočtu schváleného sněmovnou, máte před sebou v obsažném materiálu, který vám předložila vláda. Dovolte mi proto, abych se ve svém vystoupení zaměřil pouze na rozhodující oblasti hospodaření a na závěry, které z hodnocení vyplývají.

Rozpočtová politika vlády na rok 1994 byla formulována jako konzistentní součást strategických záměrů v této oblasti pro období do roku 2000, kde byly vytyčeny tři hlavní úkoly:

1. Postupně snižovat podíl výdajů veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu jako výraz postupného omezování vlivu státu na ekonomiku.

2. Postupně snižovat daňové břemeno, tím podíl na hrubém domácím produktu a tím zvyšovat míru svobody všech subjektů.

3. Oba předchozí úkoly realizovat synchronně tak, aby byla zajištěna vyrovnanost rozpočtového hospodaření jako důležitý předpoklad makroekonomicky stabilizovaného vývoje, směřujícího k omezení inflačních tlaků a nezvyšování státního dluhu.

Ze státního závěrečného účtu je zřejmé, že úkoly vytyčené v těchto oblastech pro rok 1994 byly splněny.

Podíl výdajů veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu v roce 1994 činil 44,6%, to znamená, že došlo k jeho poklesu o jeden procentní bod.

Podíl daňových příjmů na hrubém domácím produktu dosáhl 27,3% a byl o 1,3 procentního bodu nižší než v roce 1993.

Hospodaření státního rozpočtu vykázalo přebytek ve výši 10,4 mld. Kč. Běžné hospodaření místních rozpočtů skončilo schodkem vyšším než 1 mld. Kč.

Celkové hospodaření veřejných rozpočtů bylo tedy přebytkové ve výši 9,3 mld. Kč, což představuje téměř 1% poměru k hrubému domácímu produktu.

Státní dluh České republiky se snížil ze 158,8 mld. Kč na konci roku 1993 na 157,2 mld. Kč na konci roku 1994, což v relativním vyjádření představuje 15,2% podílu na hrubém domácím produktu.

Po těchto globálních charakteristikách, které svědčí o tom, že základní záměry rozpočtové politiky v roce 1994 byly splněny, bych chtěl vaši pozornost obrátit k některým konkrétním údajům a zaměřit se i na některé odchylky od předpokládaného vývoje rozpočtu.

Celkové příjmy státního rozpočtu za rok 1994 dosáhly výše 390,5 miliardy Kč a ve srovnání s upraveným rozpočtem byly překročeny o 1,3%. Výdaje státního rozpočtu byly čerpány ve výši 380,1 miliardy Kč, tj. na 98,6%. Z toho zároveň plyne, že dosažený rozpočtový přebytek vznikl zhruba z poloviny překročením příjmů a z poloviny v důsledku nižších výdajů. K překročení rozpočtovaných příjmů došlo při odchylkách od jejich předpokládané struktury. Daňové příjmy zaostaly za rozpočtem v rozsahu větším než 7 miliard Kč. Naopak vyšší bylo inkaso pojistného o téměř 10 miliard Kč a rovněž tak inkaso nedaňových příjmů, včetně splátek z poskytnutých vládních úvěrů o 2,4 miliardy Kč. K těmto odchylkám chci uvést několik poznámek.

Obecně platí, že podmínky pro odhady příjmové strany rozpočtu na rok 1994 byly samy o sobě značně složité, což se týká především daní. l když šlo o druhý rok působení nového daňového systému, byly v době vypracování návrhu státního rozpočtu, tj. v září 1993, k dispozici údaje pouze za část roku, přičemž do daňových příjmů bylo nutno zahrnout předpokládané, ale v té době parlamentem neodsouhlasené návrhy novel daňových zákonů. Neexistence delších časových řad neumožnila v té době opírat se o podrobnější analýzy růzností jednotlivých daní vzhledem k vývoji produktu. V neposlední řadě nebyl dostatečně ověřen ani vliv technických otázek správy daní, zejména pak různých termínů placení jednotlivých daní, respektive záloh, a to i vzhledem k výši daňové povinnosti.

Za těchto podmínek mínusovou odchylku v daňových příjmech, která činí ve státním rozpočtu 3%, lze považovat za velmi přesnou míru odhadu celkových daňových příjmů.

V rámci souhrnu daňových příjmů došlo přitom k relativně větším odchylkám u některých daní. Inkaso daně z přidané hodnoty bylo nižší o 8,6 miliardy Kč a daně z příjmů právnických osob o zhruba 8,5 miliardy Kč. Současně bylo vyšší inkaso spotřebních daní o více než 4 miliardy Kč.

V této souvislosti chci poznamenat, a je to uvedeno i ve zprávě k závěrečnému účtu, že odchylky u uvedených daní byly v roce 1994 výrazně nižší než v roce 1993. Přes uvedené odchylky se podařilo realizovat jeden ze záměrů daňové politiky, a to je zvýšení podílu nepřímých daní na celkových daňových příjmech.

Pokud jde o vyšší inkaso pojistného na sociální zabezpečení, a obdobně se to týká i inkasa daně z příjmů fyzických osob, které je součástí příjmů místních rozpočtů, je jejich společným rysem úzká vazba na vývoj mezd. Příjmy domácností z mezd se v minulém roce zvýšily zhruba o 19%, to je rychleji, než se původně předpokládalo. Kromě toho zde působil i vliv poklesu nezaměstnanosti, takže dynamika těchto příjmů byla vysoká. Skutečné čerpání výdajů bylo přitom o 5,2 miliardy Kč nižší než předpokládal rozpočet na rok 1994. Týkalo se to především výdajů rozpočtových organizací, které zůstaly nevyčerpány v rozsahu zhruba 2,5 miliardy Kč, a rovněž výdajů představujících transfery domácnostem.

V této souvislosti chci připomenout, že v souladu s příslušnými ustanoveními zákona 268/94 Sb., o státním rozpočtu na rok 1995, se předpokládá převést nevyčerpané věcné výdaje v rozpočtových organizacích, dále potom neinvestiční dotace do agrokomplexu, nevyčerpané investiční dotace podniků, investiční dotace podniků v celkové výši zhruba 565 milionů Kč do financování v letošním roce, jak je uplatněno i v příslušných částech předloženého návrhu usnesení Poslanecké sněmovny.

Přesto, že předpokládané rozpočtové výdaje nebyly jako celek vynaloženy, lze říci, že záměry výdajové rozpočtové politiky se podařilo realizovat. Rozpočet zajistil krytí zákonných nároků obyvatelstva, vyplývajících ze systém u sociálního zabezpečení. Celkový objem vyplacených dávek dosáhl částky 123,8 miliardy Kč, což ve srovnání s rokem 1993 představuje zvýšení o více než 21 miliard Kč, resp. o 20,7%. Přitom důchody činily více než 84 miliardy Kč a vzrostly více než o 14%. Dále potom přídavky na děti 13,6 miliardy Kč, meziroční zvýšení 28,2%. V obou těchto položkách se projevil vliv úprav příslušných zákonů, přijatých v závěru roku 1993 a v průběhu roku 1994. Obdobně tomu bylo i u rodičovského příspěvku, jehož výplata v roce 1994 činila více než 5 miliard Kč, a peněžité pomoci v mateřství 1,7 miliardy Kč.

Za znepokojivý bych označil růst výdajů na nemocenské. Částka 13,6 miliardy Kč, vyplacená v roce 1994, je téměř o 4 miliardy Kč, resp. o více než 40% vyšší než v roce 1993. Jistě zde působilo zvýšení hranice průměrné denní hrubé mzdy, ze které se stanoví nemocenské, ze 190 na 270 Kč od počátku roku 1994. Jde však o to, že spolu s tím výrazně vzrostlo procento pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz na úroveň téměř 6%. Chci jen připomenout, že v roce 1990 toto procento činilo 4,8%.

Pokud bychom k výdajům státního rozpočtu na výplatu dávek sociálního zabezpečení připočetli další složky tzv. transferů pro obyvatelstvo, to je státní vyrovnávací příspěvek, výdaje na politiku zaměstnanosti, potom celkový objem těchto transferů činil téměř 137 miliard Kč, což představovalo 36% výdajů státního rozpočtu a meziroční přírůstek těchto výdajů byl 16%. Je výrazně vyšší než meziroční přírůstek celkových výdajů státního rozpočtu, který činil 6,5%.

Tyto údaje myslím svědčí o tom, že zajištění výdajů do sociální oblasti je věnována v rozpočtové politice vlády náležitá pozornost.

Další oblastí, o které bych se chtěl jmenovitě zmínit, jsou výdaje na investice financované ze státního rozpočtu. Jednou z tezí kritiků hospodářské politiky vlády jsou totiž tvrzení o nedostatečné podpoře rozvoje ekonomiky prostřednictvím této formy. Aniž bych chtěl vést z tohoto místa diskusi na uvedené téma, chci pouze konstatovat ve státním závěrečném účtu uvedený fakt, že výdaje na investice byly v roce 1994 vyšší o 7 miliard Kč, resp. o 26,7% vyšší než v roce 1993 a že jejich podíl na celkových výdajích rozpočtu stoupl ze 7,4 na 8,8%.

Přitom z celkové částky, tj. 33,5 mld. korun, bylo použito 2,5 mld. na výstavbu dálnic, 3,5 mld. korun na silniční stavby, 3,3 mld. korun na výstavbu a technickou obnovu nemocnic a léčebných zařízení a 3,6 mld. korun na investice ve školství.

Kromě již zmíněné částky 33 mld. korun bylo v rámci dotací poskytnutých ze státního rozpočtu do rozpočtů okresů a obcí uvolněno dalších téměř 7 mld. korun na investice, jmenovitě na modernizace nemocnic - 1,5 mld., na vodohospodářské stavby a čistírny odpadních vod 1,6 mld. korun, na tzv. ekomiliardu více než 1 mld. korun a na výstavbu pražského metra rovněž 1,1 mld. korun.

V této souvislosti chci uvést, že vláda v rámci svých pravomocí daných rozpočtovými pravidly v listopadu minulého roku pružně využila očekávaných úspor v neinvestičních výdajích na urychlení výstavby na rozestavěných stavbách v rozsahu větším než 1,5 mld. korun. Chci rovněž připomenout výrazný podíl a angažovanost komise pro investice ve zdravotnictví, která pracuje jako orgán výboru parlamentu pro sociální politiku a zdravotnictví.

Z toho, co jsem uvedl, je tedy zřejmé, že jak vláda, tak i parlament věnují otázkám investičních výdajů rozpočtu mimořádnou pozornost.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, významnou součástí rozpočtového hospodaření jsou i rozpočty obcí a okresních úřadů. V roce 1994 bylo jejich prostřednictvím realizováno více než 24% celkových výdajů veřejných rozpočtů, což souvisí s poměrně velkým rozsahem jejich zřizovatelských funkcí. Poté, co v roce 1993 byla výrazně zvýšena finanční soběstačnost místních rozpočtů a návazně snížena závislost na dotacích ze státního rozpočtu, se i v roce 1994 hospodaření místních rozpočtů dynamicky rozvíjelo. Svědčí o tom meziroční zvýšení jejich příjmů o téměř 22%, což je výrazně vyšší tempo, než bylo zaznamenáno ve státním rozpočtu.

Ponechání výnosů přímých daní, tj. daně z příjmu fyzických osob a daně z nemovitostí, v rozpočtech okresních úřadů a obcí znamenalo podstatné posílení jejich vlastní příjmové základny. Výnos daňových příjmů dosáhl v roce 1994 celkem 53,2 mld. korun. Ve srovnání s rozpočtem byly tyto příjmy překročeny o více než 14 mld. korun a proti roku 1993 vzrostly o více než 17 mld. korun. Vyšší bylo i plnění nedaňových příjmů, zejména zásluhou příjmů z pronájmu obecního majetku, vyšších příjmů z bytového hospodářství a různých poplatků.

Rozpočtové hospodaření místních rozpočtů v uplynulém roce bylo výrazně ovlivněno i využitím mimorozpočtových zdrojů, zejména přijatých půjček, úvěrů a příjmů z emise komunálních obligací, které v souhrnu činily více než 10 mld. korun. V důsledku toho se zároveň zvýšila zadluženost obcí a měst na částku 13,1 mld. korun koncem roku 1994. Otázkám vývoje zadlužení měst a obcí bude třeba věnovat v zásadě stejnou pozornost jako výši státního dluhu.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v zájmu uceleného pohledu na hospodaření státu bych se chtěl rovněž zmínit o vývoji státních finančních aktiv a pasiv v České republice. Na rozdíl od vývoje za rok 1993 došlo v roce 1994 ke snížení věřitelského salda státních finančních aktiv a pasiv v rozsahu zhruba 11 mld. korun. Toto snížení věřitelské pozice státu se netýká peněžních prostředků státu na účtech u České národní banky, nýbrž výlučně pohledávek a závazků státu vůči zahraničí. Dominující vliv tohoto snížení jsou kursové rozdíly spočívající v poklesu kursu dolaru, ve kterém je podstatná část těchto aktiv denominována.

Vývoj clearingového zúčtování se Slovenskou republikou, postupná likvidace věřitelské clearingové pozice, vznik a narůstání clearingové zadluženosti České republiky vedly od července 1994 k soustavnému překračování mezního úvěru. Z mechanismu clearingového zúčtování však vyplývá, že nejde o nějaký dodatečný výdaj zatěžující rozpočet, neboť šlo o použití prostředků, které již před tím fungovaly jako zdroj státu. Vyrovnání překročení mezního úvěru souběžně tedy snižuje státní pasiva i státní aktiva.

Naše současné clearingové závazky vůči Slovenské republice zahrnuté ve státních finančních pasivech jsou tedy kryty státními finančními aktivy vzniklými ze stejného titulu.

Na straně finančních pasiv se po vyloučení korunově kryté clearingové zadluženosti vůči Slovensku projevila i v roce 1994 vládní politika stabilizace státního dluhu. Jak již bylo řečeno, stav státního dluhu se snížil ze 158,8 mld. korun na 157,2 mld. korun a jeho podíl na hrubém domácím produktu poklesl ze 17,5% ke konci roku 1993 na 15,2% ke konci roku 1994. Pokračující sekuritizací státního dluhu došlo v roce 1994 k přeměně přímých závazků státu do formy státních dluhopisů v rozsahu 15,5 mld. korun, z čehož 11,8 mld. korun se týkalo vnitřního státního dluhu. Transformací na levnější státní dluhopisy, včetně revolvingových státních pokladničních poukázek, se podařilo dosáhnout úrokových úspor ve výši 358 mil. korun a urychleného úmoru přímých úvěrů od domácích bank pak dalších úspor ve výši zhruba 475 mil. korun.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, součástí předloženého návrhu usnesení Poslanecké sněmovny k projednávanému bodu je i návrh vlády na použití přebytku státního rozpočtu České republiky za rok 1994. Vláda si při projednávání této otázky byla vědoma, že parlament ve svém usnesení k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 1995 vyjádřil svůj názor, když jí doporučil, aby do rozdělení přebytku byly zahrnuty tituly směřující k vyšší podpoře bytové výstavby, malého a středního podnikání apod. Vláda musela vzít dále v úvahu předurčenost použití částky přebytku na tituly uvedené přímo v zákonu o státním rozpočtu na rok 1995.

Kromě těchto v podstatě fiskálních hledisek musela vláda přihlížet i k měnovým aspektům, neboť jakkoli se rozdělení přebytku ve výši více než 10 mld. korun jeví jako samostatný problém, z makroekonomického hlediska tomu tak není, neboť způsob použití přebytku ve větší či menší míře ovlivní vývoj poptávky v ekonomice v letošním roce.

Po důkladném zvážení všech fiskálních a měnových aspektů proto vláda navrhla parlamentu určité kompromisní řešení, které se odrazilo v příslušném návrhu usnesení. Nemyslím, že je proto nutné podrobně se zabývat jednotlivými tituly vládního návrhu, nehledě na to, že byl podrobně projednán ve výborech parlamentu.

Chci při této příležitosti poznamenat, že se realizují další doporučení parlamentu uvedená v již citovaném usnesení č. 533, která se netýkají státního závěrečného účtu za rok 1994. Mám na mysli zejména ten bod, kde bylo vládě doporučeno zabývat se přeměnou návratných finančních výpomocí poskytnutých od r. 1991 do konce roku 1993 ministerstvem zemědělství na přímé dotace.

Současně mi dovolte poznamenat, že všechna doporučení a požadavky sněmovny obsažené v usnesení Poslanecké sněmovny č. 275, přijatého k návrhu rozpočtu na rok 1994, byly splněny.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám poděkoval za pozornost, kterou jste věnovali projednání návrhu Státního závěrečného účtu v jednotlivých výborech i v plénu sněmovny. Diskuse nad tímto návrhem včetně kritických připomínek je pro nás samozřejmě i zdrojem poznatků. Chci však zdůraznit, že analýza vývoje ekonomiky hospodaření státního rozpočtu i místních rozpočtů, obsažená ve Státním závěrečném účtu za rok 1994, přináší podle mého názoru dostatek přesvědčivých důkazů o tom, že naše ekonomika zvládá problémy transformace, že se dostala do fáze vzestupu a že naše měna si zachovává své pevné postavení. K tomu nepochybně přispěl i zdravý vývoj státních financí.

Jménem vlády vám navrhuji schválit Státní závěrečný účet za rok 1994. Děkuji za pozornost.