Poslanec Josef Křížek: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
vážení páni ministři, vážené
kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych přednesl
pozměňující návrh ke společné
zprávě výborů Poslanecké sněmovny
k vládnímu návrhu státního
závěrečného účtu České
republiky za rok 1994 - tisk 1692.
Navrhuji v bodě III písm. h) zvýšit
částku 350 miliónů o 150 miliónů,
tedy na 500 mil., jež bude převedena do rozpočtu
do kapitoly Všeobecná pokladní správa
na rok 1995 s určením k vytvoření
rezervy pro Státní fond tržní regulace.
Dále o částku 150 miliónů snížit
v bodě III s) částku 1,6 mld. na 1,450 mld.,
jež bude použita ke splácení státního
dluhu České republiky.
Zdůvodnění: Prostředky určené
pro vytvoření rezervy pro Státní fond
tržní regulace jsou nedostatečné. Toto
tvrzení se opírá o vážnou situaci,
jež vznikla při regulaci cen potravinářské
pšenice, kdy v důsledku poklesu světových
cen bude nutné vynaložit vyšší finanční
prostředky na uskutečněni vývozů
přebytečného množství potravinářské
pšenice z let 1993 a 1994. Tyto moje obavy potvrdil přímo
předseda Fondu tržní regulace a náměstek
ministra zemědělství ing. Kalina. V dnešním
tisku jste se toto mohli dočíst. Tento vývoz
je dle mých informací vážně ohrožen.
Rovněž lze důvodně předpokládat
podle současného stavu porostu potravinářské
pšenice a vůbec obilovin, že úroda bude
podstatně vyšší, než se původně
předpokládalo. Neřešení tohoto
problému ohrozí důchodovou situaci podniků
zemědělské prvovýroby. K zajištění
uspokojivé funkce Fondu tržní regulace, prostřednictvím
něhož jsou realizovány státní
zásahy do zemědělství, chybí
finanční prostředky na řešení
velmi složité situace např. v pěstování
lnu, kde s každou uzavřenou tírnou z důvodu
nedostatku domácí suroviny se ztrácí
20 tisíc pracovních příležitostí
v celé výrobkové vertikále, a to právě
v regionech s nejvyšší nezaměstnaností.
Hrozí reálné nebezpečí, že
naše republika bude plně závislá na
dovozu lněného vlákna. Takto bych mohl hovořit
o dalších komoditách, např. bramborách,
bramborovém škrobu, zelenině apod.
V návrhu státního závěrečného
účtu České republiky za rok 1994 se
v části B nazvané Ekonomický vývoj
v České republice za rok 1994 na straně 2
konstatuje: "Ekonomické oživení se prosadilo
ve všech národohospodářských
odvětvích kromě zemědělství."
Pokles hrubé zemědělské produkce o
5,6% v roce 1994, celkově proti roku 1990 o 26,1% je přinejmenším
signálem pro změnu agrární politiky.
Proto vás, vážené kolegyně a
kolegové, žádám o podporu mého
návrhu. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Křížkovi a udílím slovo místopředsedovi
Poslanecké sněmovny Karlu Ledvinkovi, který
se přihlásil do rozpravy. Je poslední písemně
přihlášený do rozpravy. Kdo chce ještě
vystoupit, prosím podejte přihlášku.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážený
pane předsedo, vážení páni ministři,
dámy a pánové, ať si kdo chce, co chce
říká, česká ekonomika v minulém
roce dosáhla nesporných úspěchů.
Nejlépe o tom nehovoří vyjádření
politiků vládní koalice, ani současné
politické reprezentace, ale o tom rozhoduje jiné
kritérium. A to je pro mne rozhodující. Velice
působivé a povzbudivé ratingové hodnocení
České republiky renomovaných světových
firem. Ať je to Moody's s nebo Standart, obojí hovoří
za všechno.
Nechci však tím říci, že vývoj
je ideální. K ideálu máme daleko a
každý to ví. Ale některé věci,
které se v minulém roce podařily, lze hodnotit
dobře. Za nejdůležitější
výsledky lze považovat stabilitu devizového
kursu, nízkou úroveň nezaměstnanosti,
udržení přijatelné míry nárůstu
cen a hlavně pak prokazatelný růst ekonomického
výkonu.
l přes nesporný úspěch se nevyhnulo
rozpočtové hospodaření některým
problémům jak na straně příjmové,
tak na straně výdajové. Jsem rád,
že to ve svém hodnocení konstatuje i vláda.
Problémy jsou tedy popsány v materiálu vlády
a kdo je chce číst. tak je tam přečte.
Při této příležitosti bych ale
chtěl poděkovat - opravdu mimořádně
poděkovat - Nejvyššímu kontrolnímu
úřadu za zpracování velmi kvalitního
stanoviska, které poslancům velmi výrazně
pomohlo situovat se v předkládaném materiálu.
Upozorňování na chyby, ať je ze strany
NKÚ, nebo z parlamentu, nemá být chápáno
jenom jako zpětně vazebný signál,
ale má být jednoznačným závěrem
kontrolního mechanismu Poslanecké sněmovny
vůči vládě.
A opět využívám této příležitosti,
abych tentokrát poděkoval všem poslancům,
neboť tato sněmovna začíná pronikat
do složitých procesů spojených s nakládáním
s veřejnými financemi - mluvím aspoň
za ekonomické výbory. Musím trochu opravit
tento svůj názor, protože po dnešním
vyjádření některých mých
kolegů si tím nejsem jist.
K otázce přerozdělení přebytku
státního rozpočtu však přece
jen musím říci několik slov. především
chci konstatovat, že rozdělení je nasměrováno
do oběhu roku 1995, což může vyvolat některé
nepříjemné skutečnosti, především
v měnovém vývoji. Uvažujeme-li, že
vývoj základních indikátorů
ekonomického vývoje obsažených v zákoně
o státním rozpočtu na rok 1995, který
jsme schválili v prosinci minulého roku, bude ve
skutečnosti takový, jaký zákon předpokládá,
tak rozdělení přebytku státního
rozpočtu vytvoří ze státního
rozpočtu roku 1995 rozpočet deficitní. To
je jednoduché konstatování. Myslím
si, že pan ministr mnohé vysvětlil.
Ekonomický vývoj letošního roku však
signalizuje, že nárůst hrubé domácí
produkce bude silnější, příliv
cizího kapitálu bude také masivnější,
nezaměstnanost bude spise nižší, než
předpokládal státní rozpočet.
Otázkou dosud zcela nezodpovězenou je, jak bude
vypadat vývoj běžného účtu
v platební bilanci. Myslím, že slova pana ministra,
který osvětlil trochu problém v předkládací
zprávě, považuji za velice dobrá.
Souběh těchto skutečností, které
jsem zmínil, může vyvolat inflační
tlaky a může opatřením bankovního
sektoru především vytěsňovat
prostředky pro soukromé investice z ekonomiky. Když
si tedy kladu otázku - jde tedy o přetlačování
veřejných a soukromých financí? -
velice dobře si uvědomuji, že naše návrhy
na opatrnost v nakládání s přebytkem
za minulý rok u mnohých vyvolávají
minimálně rozpaky, u většiny nesouhlas.
Já to respektuji. Přesto považuji za nutné
se k tomu vyjádřit, a proto předkládám
pozměňovací návrh.
Začnu zdůvodněním. Jsem ochoten brát
vážně připomínky, aby parlament
vždy důsledněji zvažoval svá doporučení.
Jsem ochoten brát vážně připomínky,
aby v zákoně o státním rozpočtu
na příslušný rozpočtový
rok nebyly parlamentem předem stanovovány podmínky
dělení případného či
očekávaného přebytku, což jsme
udělali v minulém roce a udělali jsme to
špatně. Protože dokud není schválen
státní závěrečný účet,
je to trochu předjímání něčeho,
o čem nejsme přesvědčeni.
Na druhé straně však připomínám,
že už jednou tato sněmovna o něčem
rozhodla, přijala své usnesení č.
533 - tolik zde už diskutované - kterým požádala
vládu o částečné použití
případného přebytku. Jsem ochoten
připustit, dokonce konstatuji, že na to má
právo, aby vláda této žádosti
nevyhověla. Opravdu však nejsem ochoten připustit,
aby vláda v předloženém materiálu
vůbec nereagovala na toto usnesení sněmovny,
ale hlavně že nevysvětlila, proč některým
požadavkům nevyhověla. Konstatuji, že
dnes pan ministr to vysvětlil. Beru, že to přesně
vysvětlil. Nemám k tomu co dodat. Jen konstatuji,
že ve zprávě to nebylo.
Nyní již k pozměňovacím návrhům
směrovaným k bodu 3 společné zprávy
podle sněmovního tisku 1693.
Teď si nejsem jist, jestli to musím číst,
ale myslím si, že asi ano, aby to bylo ve stenozáznamu,
takže mi promiňte, že to bude trochu delší.
Odst. 1 písm. a) - s) nahradit tímto zněním:
1. s použitím přebytku státního
rozpočtu České republiky za rok 1994 ve výši
10 448 830 tisíc korun českých takto:
a) částka 3 300 mil. bude použita - promiňte,
že to budu zkratkovitě číst - k úhradě
zvýšení vyplacených důchodů
a důchodů přiznaných v roce 1995 podle
zákona projednávaného Poslaneckou sněmovnou
Parlamentu České republiky,
b) částka 2 mld. Kč bude použita k vrácení
části pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti ve smyslu §
7 zákona č. 208/1994 Sb., o státním
rozpočtu České republiky na rok 1995,
c) částka 300 mil. Kč bude převedena
do příjmů kapitoly Všeobecná
pokladní správa v roce 1995 a použita ke zvýšení
rezervy na stavební spoření,
d) částka 350 mil. bude převedena do rozpočtu
kapitoly Všeobecná pokladní správa na
rok 1995 s určením k vytvoření rezervy
pro Státní fond tržní regulace,
e) částka 400 mil. bude použita do rozpočtu
kapitoly Všeobecná pokladní správa na
rok 1995 s určením k vytvoření rezervy
pro podporu bytové výstavby - obecni byty,
f) částka 121 764 mil. bude převedena do
příjmů kapitoly Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy na investiční
činnost, údržbu a opravy tělovýchovných
zařízení,
g) částka 250 mil. bude použita do rozpočtu
kapitoly Ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy na zvýšení neinvestičních
příspěvků příspěvkovým
organizacím ke kryti odpisů,
h) částka 100 mil. bude použita do rozpočtu
kapitoly Všeobecná pokladní správa na
rok 1995 s určením k vytvoření rezervy
pro drobné akce - výstavby vodovodů,
i) částka 400 mil. bude použita do příjmů
kapitoly Všeobecná pokladní správa na
rok 1995 s určením k podpore malého a středního
podnikání,
j) částka 150 mil. bude použita do kapitoly
Ministerstva kultury,
k) částka 3 077 066 tisíc korun bude použita
ke splacení státního dluhu České
republiky.
Promiňte mi, že jsem to musel celé odcitovat.
Všechny ostatní tituly, které navrhujeme vyřadit
ze společné správy a tudíž sanovat
z rozdělení přebytku státního
rozpočtu za rok 1994, doporučujeme řešit
v úrovni státního rozpočtu roku 1995.
Jen drobnou poznámku. Způsob projednávání
mého pozměňovacího návrhu nechávám
na společném zpravodaji. Jestli to udělá
negativně nebo pozitivně, je mi jedno.
Poslední poznámku mi dovolte říci.
Přestože jsem přednesl tento pozměňovací
návrh, vyzývám vás, abyste hlasovali
- a to pokud možno všichni - bez ohledu na to, jaké
jsme předložili pozměňovací návrhy,
zdali budou či nebudou schváleny, pro tento zákon.
Domnívám se, že jeho přijetí
potřebujeme všichni. Děkuji a omlouvám
se za to, že jsem dlouho zdržoval.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi
Poslanecké sněmovny Karlu Ledvinkovi. Zvu k řečništi
pana poslance Jiřího Payna, připraví
se pan poslanec Tomáš Svoboda, poslední písemně
přihlášený.
Poslanec Jiří Payne: Pane předsedo,
vážené kolegyně a kolegové, v
rozpravě zde zaznělo, že rozdělování
finančních prostředků se stává
jakousi návykovou drogou pro poslance. Musím říci,
že něco možná na té připomínce
je. Nechtěl bych jit tak dramaticky daleko, jak to učinil
Předřečník pan místopředseda
Ledvinka, přesto si myslím, že bychom se nad
tím měli ještě zamyslet.
Vážím si práce, kterou udělal
rozpočtový výbor při přípravě
společné zprávy, když hledal křehký
konsenzus, vyvážení zájmů jednotlivých
resortů, jednotlivých skupin a přihlížel
k jejich potřebám. Přesto se domnívám,
že v intencích politiky, kterou naše vláda
sleduje, i v intencích vládního návrhu,
ke kterému bychom se měli blížit, že
by bylo možné zvažovat upravit společnou
zprávu, kterou rozpočtový výbor připravil,
s výjimkou bodu b) a e), které vyplývají
z již schválených zákonů, tak,
že všechny ostatní položky zkrátíme
o 10%, a tím se přiblížíme k
původnímu vládnímu návrhu.
Uspořené peníze by samozřejmě
šly ve prospěch stabilizace měny, na dluhovou
službu. Přesné provedení bych potom
nechal na panu zpravodajovi. Smysl je jasný a domnívám
se, že je přinejmenším potřeba,
abychom na tuto možnost upozornili. To tímto činím.
Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Jiřímu Paynovi, zvu k řečništi
pana poslance Tomáše Svobodu. Poté se chystám
rozpravu uzavřít.
Poslanec Tomáš Svoboda: Pane předsedo,
vážení kolegové, vážené
kolegyně, mám pouze jeden pozměňovací
návrh a ten se týká odst. III., kde navrhuji
vypustit text odst. III. a nahradit ho následujícím
textem: "Vyslovuje souhlas s použitím přebytku
státních rozpočtů České
republiky za rok 1994 ve výši 10 448 830 tisíc
Kč a za rok 1993 ve výši 453 779 tisíc
Kč ke splacení částky státního
dluhu České republiky."
Myslím, že tento návrh není třeba
obšírněji vysvětlovat, jde pouze o to,
abychom pouze zacházeli odpovědněji a šetrněji
s penězi našich daňových poplatníků.
Děkuji vám.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Tomáši Svobodovi. K řečništi zvu
pana poslance Miroslava Rašku, přihlásil se
do rozpravy písemně.
Poslanec Miroslav Raška: Pane ministře, vážení
kolegové, přičiním pouze poznámku,
nečiním si nárok na pozměňovací
návrh. Domnívám se, že návrh,
který předložil rozpočtový výbor,
podle kterého byla vypracována převážně
společná zpráva výborů, je
v oblasti, které se týkají investic, správný.
Chtěl bych však vaši pozornost otočit
jiným směrem. Domnívám se, ze u takto
neadresných investičních částek,
které chceme rozdělit z přebytku státního
rozpočtu, je nutno vymyslet v jednotlivých resortech
podobně, jak je to už v resortu zdravotnictví,
co se týká investičních dotací
do zdravotnictví, systém parlamentní kontroly
a spolupráce parlamentních orgánů
s resortními ministerstvy tak, aby byl permanentní
dohled nad čerpáním těchto částek
a aby tedy bylo možno zajistit i v této oblasti, podobně
jak na to upozorňoval kolega Skočovský, permanentní
a rozšiřující se kontrolu vydání
státního rozpočtu v tom kterém roce.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pan kolega
Exner.
Poslanec Tomáš Ježek: Pane kolego, rozumím
tomu, že jste nepředložil žádný
návrh?
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pan kolega
Raška nepředložil žádný pozměňovací
návrh.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, pane
místopředsedo, vážení zástupci
vlády, dámy a pánové, ve vystoupení
pana poslance Recmana jsme předložili návrh,
týkající se toho, aby byly vzaty na vědomí
závěrečné účty státních
fondů České republiky za rok 1994 s výjimkou
závěrečného účtu Fondu
kultury.
Dovolte mi, abych velmi stručně zdůvodnil
tento návrh. Součástí předloženého
materiálu ke státnímu závěrečnému
účtu jsou také informace o závěrečných
účtech státních fondů. Pokud
jde o Státní fond kultury, je třeba i vzhledem
k tomu, že jde o záležitost poměrně
podrobně veřejně diskutovanou, upozornit
na velmi špatné hospodaření v tomto
fondu a dosahované výsledky. Konstatujeme, že
od zřízení tohoto fondu nepřinesl
fond pro českou kulturu ještě ani korunu. Pokud
jde o loterii, která měla být hlavním
prostředkem získávání peněz
pro českou kulturu, konstatuje se ve zprávě,
že dosahovaná výše tržeb nepostačuje
ani k pokrytí provozních nákladů loterie
a že v průběhu roku 1994 a samozřejmě
ani před tímto rokem na účet Státního
fondu kultury nebyl převeden žádný čistý
výtěžek.
Nebudu se zmiňovat o problémech zastavení
a prodeje majetku sloužícího k provozování
české loterie, ani o souvislostech půjček
poskytnutých příslušné společnosti.
Je však nutno upozornit také na okolnost konstatovanou
ve zprávě auditora v účetní
závěrce Státního fondu kultury České
republiky, že smluvně poskytnutá půjčka
v roce 1993 ve výši 6,6 milionů korun nebyla
dosud ani částečně splacena, rovněž
nejsou účtovány žádné
úroky. Nebyl prováděn podle této zprávy
převod výnosu loterie na Státní fond
kultury zřejmě proto, že žádný
výnos nebyl. Domnívám se, že jde o dostatečné
důvody k tomu, abychom nevzali státní závěrečný
účet fondu kultury ani na vědomí.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Nikdo jiný se do rozpravy už nehlásí,
takže rozpravu končím a ptám se nejprve,
kolik budete potřebovat, pane společný zpravodaji,
zhruba času?
Poslanec Tomáš Ježek: Pane předsedající,
potřeboval bych asi 15 minut.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dobře.
Ptám se sněmovny, zda souhlasí s tím,
že bychom přerušili projednávání
tohoto bodu a zatím projednali jiný bod. Je zde
souhlas, takže děkuji. Prosím, abyste se s
panem ministrem odebrali k práci. My se budeme zabývat
dalším bodem, kterým je bod 26, zákon
o příspěvku na nájemném, podle
sněmovního tisku 1621. Jedná se o
Předložený vládní návrh,
který jste obdrželi jako sněmovní tisk
1621, nám odůvodní ministr práce a
sociálních věcí pan Jindřich
Vodička, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr práce a sociálních věcí
ČR Jindřich Vodička: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážený pane ministře, dámy a
pánové, předložený návrh
zákona byl zpracován v návaznosti na vyhlášku
Ministerstva financí č. 30/1995 Sb., kterou se mění
a doplňuje vyhláška Ministerstva financí
č. 176/93 Sb., o nájemném z bytů a
úhradě za plnění poskytované
s užíváním bytů.
Uvedenou vyhláškou se s účinností
od 1. července letošního roku rozšiřuje
dosavadní okruh bytů s volným neregulovaným
nájemným a zároveň se pro byty, v
nichž je nájemné nadále regulováno,
zavádí systém postupného zvyšování
nájemného. Možné nepříznivé
dopady růstu nájemného na nízkopříjmové
domácnosti jsou již od ledna 1994 částečně
kompenzovány formou státní dávky,
poskytované podle zákona o příspěvku
na nájemné, to je zákona č. 319/1993
Sb. Za stanovených podmínek tato dávka náleží
občanům s nízkými příjmy
v nájemních bytech a dále též
občanům s nízkými příjmy
v družstevních bytech a v tzv. svobodárnách.
V souvislosti se zvýšením nájemného,
k němuž dojde po 30. červnu letošního
roku, se navrhuje zvýšit dosavadní maximální
částky příspěvku tak, aby odpovídaly
nově stanovené výši nájemného
v bytech s regulovaným nájemným. Zvýšení
bude činit v závislosti na počtu členů
domácnosti 30 - 100 korun měsíčně.
Současně se navrhuje rozšířit
dosavadní okruh oprávněných osob o
nájemce bytů s nízkými příjmy
s neregulovaným nájemným.
Návrh zákona byl projednán ve výboru
pro sociální politiku a zdravotnictví a v
rozpočtovém výboru. Pozměňovací
návrh výboru pro sociální politiku
a zdravotnictví je obsažen ve společné
zprávě, rozpočtový výbor neměl
k návrhu zákona připomínky. Se změnou
navrženou ve společné zprávě
k návrhu zákona souhlasím. Tolik úvodem,
pane předsedající.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Dávám slovo společnému zpravodaji
výboru panu poslanci Emilu Jarošovi, aby nám
odůvodnil předloženou společnou zprávu
výboru, kterou jste obdrželi jako sněmovní
tisk 1762.
Poslanec Emil Jaroš: Vážený pane
předsedající, pane předsedo, vážené
kolegyně a kolegové, vládní návrh
zákona zde velice stručně a jasně
již zdůvodnil pan ministr. Já pouze dodám,
že se jedná o zákon, který mění
a doplňuje zákon č. 319/1993 o příspěvku
na nájemném, tisk 1621. Projednaly ho, jak zde bylo
řečeno, tři parlamentní výbory,
a to výbor pro sociální politiku a zdravotnictví,
rozpočtový a hospodářský výbor.
Všechny tyto výbory vyslovily ve svých usneseních
s vládní předlohou souhlas a doporučily
Poslanecké sněmovně, aby s předloženým
návrhem vyslovila souhlas spolu s připomínkou,
která je ve znění společné
zprávy, tisk 1762. Prosím, pane předsedající,
o otevření rozpravy.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
a otevírám rozpravu, do které se přihlásil
pouze jeden kolega, a to pan kolega Vorlíček. Prosím,
aby se ujal slova.
Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený
pane předsedající, vážení
členové vlády, dámy a pánové,
zákon č. 319/1993 Sb., reagoval na situaci po 1.
1. 1994, kdy skokem vzrostlo nájemné a bylo potřeba
poskytovat sociálně slabším domácnostem,
ohraničeným 1,3 násobkem životního
minima, příspěvek na částečnou
kompenzaci nákladů na úhradu tzv. hrubého
nájemného. Na růst nájemného
zhruba o 40% reagoval zákon částkami 170,
210, resp. 250 korun u jedno, dvou či vícečlenných
domácností s příjmy, nepřesahujícími
životní minimum.
Předložená novela zákona reagující
na zvýšení nájemného od 1. července
1995 podle vyhlášky Ministerstva financí č.
30/1995 Sb., v důvodové zprávě odhaduje,
že ve velkých městech, zejména v Praze,
vzroste nájemné o dalších 42%, tedy
od 1. 12. 1993 celkem o 82%. To je odhad velice umírněný,
protože realita je taková, že pražští
radní plánují ve velké části
Prahy zvýšení nájemného až
o 57%. To je např. z 306 Kč za (1 + 1) na 480 Kč
za tento byt 1 kategorie.
Předkladatelé zákona reagují na takovéto
zvýšení přídavkem 30, 50 a 100
korun a ještě vykládají, že novelizované
příspěvky - cituji - "vycházejí
z rozboru předpokládaného přírůstku
hrubého nájemného" a tvrdí, že
v Praze lze předpokládat nejvyšší
růst základního nájemného asi
o 30%. To, že předkladatel v zákoně
zavírá oči před zvyšováním
hrubého nájemného z titulu tzv. polohové
renty za situace, kdy v Praze bude prakticky v celém městě
tzv. atraktivní zóna, je pro mne nepřijatelné.
To, že předkladatel situaci těchto nájemníků
s nízkými příjmy hodlá nechat
na individuálním posouzení úředníků,
nikoliv nároků ze zákona, považuji vůči
obyvatelům větších měst za hrubě
diskriminační. Jestliže původní
příspěvky zákona 319/1993 Sb., se
daly ještě v mezních situacích nazývat
částečnou kompenzací zvýšených
nákladů na úhradu hrubého nájemného,
je nám předložená valorizace původních
částek ve zmíněných případech
pouhou almužnou. Doložím to krátkým
výpočtem modelujícím jasně
celou situaci.
Jestliže v červnu 1994 bylo průměrné
nájemné v bytech první kategorie (1 + 1)
264 korun, (2 + 1) 372 korun, (3 + 1) 475 korun a (4 + 1) 565
korun, pak po 42% procentním zvýšeni půjde
o částky 375, 528, 674 a 802 korun.
V Praze vzhledem k 10% inflaci koeficientu 1,19 a záměru
20% zvýšení od radních, uváděný
ministerský předpoklad kulhá a zvýšení
nájmu bude v roce 1995 ve skutečnosti v uvedených
bytech l. kategorie o 136, 212, 271 a 322 korun. Pokud proti tomuto
zvýšení nájemného vláda
staví sociálně slabým rodinám
kompenzaci v podobě 30, 50 a 100 korun, měli snad
předkladatelé návrh zákona rovnou
nazvat "Zákonem na vyhánění starých
a chudých z Prahy".
Navrhuji proto vzhledem k celkovému růstu výše
nájemného ve velkých městech, zejména
v Praze, po 1. 7. t. r. vzhledem k 1. 12. 1993:
1. V bodě 5, § 6, odst. 3 nahradit částku
170 korun částkou 250 korun, částku
210 korun částkou 350 korun a částku
250 korun částkou 440 korun.
2. V bodě 7, § 8, odst. 1 nahradit částku
85 korun částkou 125 korun, částku
105 korun částkou 175 korun a částku
125 korun částkou 220 korun.
3. V příloze č. 1 původní tabulku
č. 2 použít pro jednočlennou domácnost
jako novou tabulku 1, původní tabulku 3 použít
pro dvoučlennou domácnost jako novou tabulku 2,
pro vícečlennou domácnost vytvořit
novou tabulku 3 tak, že u původní tabulky 3
bude v jejím dosavadním posledním řádku
v prvním sloupci uvedeno 330 - 349 korun, další
čísla ve sloupcích řádků
budou stejná a přibudou následující
řádky. Budu číst čísla
ve sloupcích jednotlivých řádků.
Další řádek: 350 - 369, 350, 327, 283,
240, 197, 154.
Další řádek: 370 - 389, 370, 346, 289,
254, 208, 162.
Další řádek: 390 - 409, 390, 365, 315,
268, 219, 171.
Další řádek: 410 - 429, 410, 384, 331,
282, 230, 180.
Poslední řádek: 430 a více, 430, 403,
347, 296, 241, 189.
Jestliže předkladateli navrhovaná úprava
předpokládá vzrůst objemu vyplácených
příspěvků za II. pololetí 1995
o 1723 miliónů korun, pak mnou navrhované
zvýšení znamená nárůst
této částky maximálně na 30
miliónů korun. Říkám maximálně,
protože mezní zvýšení se týká
ohraničeného počtu obyvatel velkých
měst, zatímco v řadě dalších,
ne tak drastických, situací se budeme setkávat
s tím, že řada občanů se kvůli
70 korunám dotací odmítne lidsky ponižovat
a raději se budou postit, než by postupovali složitou
administrativní dokladovou proceduru. O tom už svědčí
skutečnost z roku 1994, kdy z rozpočtované
částky 1 miliarda korun bylo pak reálně
vypláceno jen asi 2 - 3% této částky.
Přiznejme tedy sociálně potřebným
domácnostem v mezních případech zvýšení
nájmů částky, které jim opravdu
pomohou. Víme všichni, že nárůst
zhruba 10 miliónů korun nemůže ohrozit
finanční pozici této země. Jinak hrozí,
že se staneme spoluviníky neetického exodu
starousedlíků, zejména důchodců
z center měst, místo abychom je nechali trávit
zasloužený odpočinek v místech, se kterými
srostli, a nechali je tam v klidu dožít. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme kolega Wagner.