Pátek 26. května 1995

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Jiří Skalický: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, předkládám vám vládní návrh zákona, kterým se doplňuje zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky. Vláda v něm navrhuje, aby § 24 tohoto zákona byl doplněn o ustanovení, podle něhož závazky fondu vzniklé jeho činností při realizaci privatizačního procesu, které nebudou uspokojeny v rámci likvidace fondu, přešly dnem jeho zániku na stát. Současné znění zákona předpokládá, že o ukončení činnosti fondu a o jeho likvidaci bude rozhodnuto na základě zákona přijatého parlamentem. Nepředjímá však, jakým konkrétním způsobem bude tato likvidace uskutečněna a zda nevypořádané závazky fondu přejdou na nějakého konkrétního právního nástupce.

Privatizační proces se z hlediska rozhodování státních orgánů ocitl již za svým zenitem. Z hlediska realizace schválených transakcí prochází v této době fází intenzivního úsilí o co nejrychlejší převod majetku do určených rukou. Fond na tomto poli čeká ještě nemalý kus práce. Přesto lze v horizontu několika let očekávat okamžik, kdy drtivá většina agendy fondu bude vyřízena, objem nezbytné činnosti se výrazně sníží a přesune se do oblasti monitoringu plněni závazků smluvních partnerů a plnění těch vlastních závazků, které na sebe v rámci privatizačního procesu musel fond převzít a které svou povahou mají dlouhodobý charakter. V té době bude možné uvažovat o optimální formě ukončení existence fondu a převodu zbylých povinností na nástupnický orgán. V zájmu právní jistoty smluvních partnerů fondu se však již dnes navrhuje stanovit, že za splnění těchto povinnosti a nevypořádaných závazků převezme po likvidaci fondu odpovědnost stát. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Skalickému a prosím společného zpravodaje výborů pana poslance Holuba, aby odůvodnil předloženou společnou zprávu výborů, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 1708.

Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážení přítomní, novelu zákona, kterou jste obdrželi jako tisk 1564, projednaly dva výbory - výbor rozpočtový a výbor hospodářský. Společná zpráva obsahuje doporučující stanovisko obou těchto výborů, aby sněmovna s tímto návrhem zákona vyslovila souhlas. Dále obsahuje dvě nezařazené připomínky rozpočtového výboru, které podle mého názoru jdou nad rámec vládou zamýšleného řešení této novely zákona. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodajovi Holubovi a otevírám rozpravu. Jako první se hlásí pan poslanec Mandelík.

Poslanec Richard Mandelík: Vážený pane předsedající, pane předsedo, páni ministři, dámy a pánové, návrhy nezařazené do společné zprávy, které přijal rozpočtový výbor, přednesu nyní jako pozměňovací návrhy, neboť si myslím, že náklady spojené s projednáváním a realizací privatizačních projektů by v každém případě měly být součástí rozpočtu Fondu. Je to v souladu se stanoviskem rozpočtového výboru. Nemá to žádný vliv na to, že postoje k rozpočtu Fondu národního majetku (což je bod, který budeme projednávat později) se nebude tato změna dotýkat.

Návrh zní: V článku l se vkládají nové body 1 a 2 tohoto znění:

1. v § 18 odst. 2 písm. c) se slovo "statutem" nahrazuje slovem "rozpočtem".

2. V § 19 se za slovo "činností" vkládají slova "včetně nákladů spojených s projednáváním a realizací privatizačních projektů".

Prosil bych hlasovat o obou návrzích najednou.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Mandelíkovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu končím a ptám se pana ministra, zda si přeje se vyjádřit nebo zaujmout stanovisko k jedinému pozměňovacímu návrhu, který tady zazněl. Není tomu tak. Děkuji. Ptám se společného zpravodaje.

Poslanec Josef Holub: Děkuji za slovo. Myslím, že situace je tak jednoduchá, že jen stačí zopakovat to, co jsem řekl ve své zpravodajské zprávě, že já nedoporučuji. Pan ministr se vyjádřil, že také nedoporučuje. Můžeme hlasovat o pozměňovacím návrhu jako komplexu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, návrh zazněl před několika vteřinami. Dovoluji si vás odhlásit a požádat o novou registraci. Budeme hlasovat nejprve o jediném pozměňovacím návrhu z rozpravy, a to o pozměňovacím návrhu kolegy Mandelíka a pak o návrhu zákona jako celku. Už jsme překročili hranici usnášení schopnosti.

Dovolím si zahájit hlasování o návrhu pana poslance Mandelíka. Jde o hlasování č. 198. Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 64 pro, 15 proti, 29 se zdrželo.

Nyní můžeme hlasovat o celém návrhu.

Budeme tedy hlasovat o vládním návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon ČNR 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 1564, ve znění společné zprávy výborů, podle sněmovního tisku 1708, včetně schváleného pozměňovacího návrhu.

Kdo je pro schválení tohoto návrhu zákona, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 199. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 109 pro, nikdo proti, 8 se zdrželo. Děkuji panu ministrovi a společnému zpravodaji. Konstatuji, že jsme projednali jeden z dalších bodů našeho pořadu.

Budeme pokračovat bodem

XXXXI.

Návrh rozpočtu Fondu národního majetku na rok 1995

Krátce připomenu, že projednávání tohoto bodu bylo zahájeno na 30. schůzi Poslanecké sněmovny. Úvodní slovo přednesl ministr Skalický. Se stanoviskem rozpočtového výboru nás seznámil poslanec Mandelík a se stanoviskem hospodářského výboru pan poslanec Holub.

Po rozpravě, která byla ukončena, souhlasila Poslanecká sněmovna s návrhem, aby bylo projednávání přerušeno do 31. schůze a výbory rozpočtový a hospodářský znovu projednaly návrh rozpočtu Fondu národního majetku, spolu s návrhy přednesenými k tomuto bodu v rozpravě. Prosím pana ministra, aby se k této záležitosti vyjádřil.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Jiří Skalický: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené poslankyně a poslanci, podrobné úvodní slovo k rozpočtu Fondu na rok 1995, který vám jménem prezídia a vlády České republiky předkládám, jsem přednesl již na předcházející schůzi Poslanecké sněmovny. Nepovažuji proto za potřebné ho nyní opakovat.

Poslanecká sněmovna, jak už řekl pan místopředseda, svým usnesením 641 z 19. dubna projednávání tohoto tématu přerušila a požádala hospodářský a rozpočtový výbor, aby návrh rozpočtu znovu projednaly. Ponechám na představitelích zmíněných výborů, aby vás s výsledky svého jednání seznámili. Většinu otázek, pochybností a námitek, které se při projednávání ve výborech a na minulé schůzi sněmovny objevily, jsem, myslím, rovněž na minulé schůzi objasnil. Není proto nezbytné se k nim všem znovu vracet.

Dovolte mi, abych se přesto meritorně vyjádřil k hlavnímu spornému bodu, který provází především jednání o této věci na půdě rozpočtového výboru. Je jím otázka zahrnutí nákladů na realizaci privatizačních projektů do rozpočtu.

Považuji především za nutné zdůraznit, co vedlo orgány Fondu k dosti zásadní změně v metodickém přístupu v organizování soutěží a dražeb, která vyplynula z analýzy dosavadních nedostatků v této činnosti. Byl to především požadavek zrychlení celé akce, kdy analýza ukázala, že průměrná doba pro uskutečnění veřejné soutěže dosahovala od předání projektu na Fond řádu zhruba 200 dní. Příčiny této prodlevy byly shledány jednak v obtížích při přípravě majetku, při přípravě potřebných informací pro účastníky soutěží a rovněž v časté nezbytnosti opakování neúspěšných soutěží a dražeb. Samozřejmě, že se na pomalém tempu podepisovala také omezená kapacita pracovníků Fondu, resp. spolupracujících subjektů.

Druhým výsledkem analýzy byla diskutabilnost optimální organizace soutěží a dražeb z hlediska výnosů, které tyto privatizační metody přinášejí pro Fond. Praxe, kdy odměna organizátora se odvíjela od vynaložených nákladů a přiměřeného zisku, nikterak nemotivovala k maximální a přitom úsporné propagaci a snaze přilákat co nejvíce zájemců, a tím dosáhnout pro Fond vyšší výnos. Pokud byl tento systém odměňování úspornější co do částky vynaložené na organizaci, pak na druhé straně rozhodně nepůsobil ve prospěch vyšších výnosů majetkového účtu, které, jak je zřejmé, se pohybují v částkách o 2 řády vyšších, než vynaložené náklady.

Konečně, třetím problémem, který analýza ukázala, byl problém, že i tam, kde se podařilo soutěž úspěšně provést, následovala často vleklá jednání o podpisu kupní smlouvy a v četných případech i následné obtížné vymáhání zpožděných plateb. Toto byly hlavní důvody, proč orgány Fondu shledaly zásadní změnu za žádoucí a potřebnou.

Je postavena na následujících principech:

Za prvé. Motivovat externě spolupracující subjekty na maximalizaci výnosů pro Fond na principu succesfee.

Za druhé. Chceme požadovat komplexní službu, to znamená nejen pro vedení dražby či soutěže, ale pro celý souhrn činností souvisejících s přípravou majetku a souboru informací pro zájemce, propagací event. opakováním soutěže, až po fázi uzavření kupní smlouvy a zaplacení. Succesfee je v tomto režimu splatný až poté, kdy nový vlastník Fondu zaplatí, což výrazným způsobem ulehčuje Fondu řešení palčivého problému neplatičů.

Třetím principem pro nás bylo zavést transparentní systém výběru spolupracujících subjektů na bázi výběrového řízeni, co nejvíce rozšířit jejich okruh, poskytovat jim rovnoprávné podmínky a u lukrativních zakázek mezi nimi vybírat na základě nejvýhodnějších podmínek, tj. i podmínky co nejnižší succesfee.

Konečně za čtvrté, chceme pravidelně vyhodnocovat jak efekty plynoucí ze spolupráce s jednotlivými firmami, tak celkové náklady, které tento systém Fondu v budoucnosti přinese.

Myslím, že z toho, co jsem uvedl, jasně plyne, že je nejen velmi obtížné, ale i svou podstatou protismyslné tyto náklady klasickým způsobem rozpočtovat. Jejich výše je přímo úměrná výkonům, čili úspěšnosti Fondu při plnění jeho základního úkolu. Limitovat jejich výši rozpočtem by znamenalo podvázat snahu Fondu po co nejrychlejším dokončení privatizace a zároveň tím způsobit i zbytečné finanční škody, ke kterým bezesporu dochází, jestliže se zbytečně prodlužuje bezprizorní obdobě mezi rozhodnutím o osudu majetku a jeho skutečným převzetím novým vlastníkem.

Co se týče diskuse o výši succesfee, znovu připomínám jen toto:

Za prvé. U lukrativních zakázek je předmětem soutěže.

Za druhé. U majetku obvyklé kvality a hodnoty vzhledem k požadavku na komplexní služby, stropy succesfee považuji za zcela přiměřené, ne-li restriktivní, podíváme-li se na obvyklé poměry na trhu.

Za třetí. Prosím, aby ti, kteří argumentují údajně horentními náklady, nezamlčovali ani druhou stránku mince, že totiž každý milión utracený takto navíc, má svůj kladný korelát na majetkovém účtu Fondu, a to v částce řádu 100 mil. Kč.

Nakonec bych se rád zmínil o problému kontroly. Jestliže mnohé argumenty a námitky padající v diskusi mají původ spíše v nedorozumění, jeden z nich je vskutku neseriózní a neférový, totiž výtka na adresu Fondu, že se chce vyčleněním nákladů na realizaci z rozpočtu vyhnout veřejné kontrole těchto nákladů. Bylo již mnohokrát zdůrazněno, že nový systém i náklady, které přinese, budou pod pravidelnou čtvrtletní kontrolou parlamentem volených orgánů, totiž dozorčí rady a prezídia.

Při projednávání rozpočtu v hospodářském i rozpočtovém výboru bylo navíc dohodnuto, že tytéž informace budou pravidelně předkládány rovněž všem orgánům sněmovny, které o to projeví zájem.

Doufám, vážené poslankyně a poslanci, že mi podařilo objasnit všechny důvody, které nás vedly k nové konstrukci rozpočtu a že rozpočet na této schůzi schválíte.

Nejistota, ve které se Fond díky průtahům s jeho schválením ocitá, je ke škodě úspěšného završení privatizačního procesu v České republice. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Prosím pana poslance Mandelíka, aby nás seznámil se stanoviskem rozpočtového výboru.

Poslanec Richard Mandelík: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, nebudu zde přednášet celé usnesení rozpočtového výboru, protože neobsahuje doporučení, aby se sněmovna takto usnesla. V zásadě se rozpočtový výbor domníval, že je možno náklady vyčíslit, přijal ve svém usnesení matematický vzorec, kterým doporučuje, že takto by bylo možno je stanovit, a domníval se také, že celkové náklady na realizaci privatizačních projektů jsou tak, jak je ve směrnici stanoveno a jak metodika bude použita, vysoké. Nic navrhovat nebudu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Mandelíkovi, prosím pana poslance Holuba, aby nás informoval o stanovisku hospodářského výboru.

Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážení přítomní, dovolte, abych vás seznámil s tím, v jakém stadiu projednávání se v tuto chvíli nacházíme.

Při minulé rozpravě vystoupili čtyři poslanci. Pan poslanec Vorlíček a pan poslanec Šoler nepřednesli žádné pozměňovací návrhy. Pan poslanec Exner dal variantní návrh k bodu II. usnesení hospodářského výboru a pan poslanec Mandelík dal dva procedurální návrhy, z nichž jeden byl přijat a tím jsou už vyřízeny.

V tuto chvíli je tedy ve hře usnesení hospodářského výboru s variantou pana poslance Exnera, já vás teď seznámím nejprve s usnesením a potom s variantou.

Při projednávání bodu jsme se minule dohodli, že bychom nejprve jednali o variantě pana poslance Exnera, hlasovali bychom o ní a potom bychom hlasovali, pokud nebude přijata, o návrhu hospodářského výboru jako celku.

Návrh usnesení hospodářského výboru zněl:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky:

l. Schvaluje návrh rozpočtu Fondu národního majetku, tisk 1582.

II. Schvaluje navrženou výši mzdových nákladů 60 400 tisíc korun jako nepřekročitelný limit v závislosti na skutečném čerpání přepočteného počtu pracovníků v průběhu roku 1995 při nepřekročení průměrné měsíční mzdy na jednoho pracovníka za jeden měsíc ve výši Kč 16 300,-.

III. Žádá o předkládání čtvrtletních přehledů nákladů přímo souvisejících s realizací privatizačních projektů a žádá o předložení zásad pro jejich regulaci hospodářskému výboru parlamentu.

Tolik usnesení. Nyní varianta pana poslance Exnera. V bode II. žádá vypustit slovo "navrženou", číslo 60 400 tisíc korun navrhuje nahradit číslem 45 300 tisíc korun a číslici Kč 16 300,- číslicí Kč 12 225,-. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Obdržel jsem přihlášku do rozpravy od pana poslance Vorlíčka, který chtěl přednést pozměňovací návrh k návrhu usnesení. Nicméně rozprava byla minule uzavřena, musím tedy toto chápat jako návrh na znovuotevření rozpravy, aby bylo panu poslanci umožněno přednést pozměňovací návrh.

Kdo je tedy pro, aby byla znovu otevřena rozprava, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v jubilejním 200. hlasování této schůze. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh nebyl schválen poměrem hlasů 56 pro, 28 proti, 32 se zdrželo.

Měli bychom tedy, pokud jsem dobře sledoval, hlasovat nejprve o pozměňovacím návrhu pana poslance Exnera, který se týká více ustanovení,a poté o návrhu usnesení jako celku.

Kdo je tedy pro pozměňovací návrh pana poslance Exnera, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Hlasování č. 201. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 33 pro, 83 proti, 9 se zdrželo.

Nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení jako celku. Je zde návrh na to, abych vás odhlásil, což jsem povinen učinit a požádat vás o novou registraci, i když pro vaši informaci počet nehlasujících nebyl nijak závratně veliký při minulém hlasování. Budeme hlasovat o celém návrhu usnesení vzhledem k tomu, že nezazněl návrh na oddělené hlasování.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Hlasování číslo 202. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 97 pro, 22 proti, 12 se zdrželo. Děkuji panu ministru Skalickému a děkuji panu společnému zpravodajovi panu poslanci Holubovi.

Dámy a pánové, dalším bodem bude

XXXV.

Volba předsedy mandátového a imunitního výboru.

K tomuto bodu vám byl rozdán návrh volebního řádu pro tajné hlasování ve smyslu § 27 zákona ČNR o jednacím řádu. Návrh volebního řádu jste všichni obdrželi na lavice. Dovolte mi, abych vám v něm provedl určitá upřesnění, protože si myslím, že by bylo lepší respektovat ten fakt, že budeme volit jednu funkci.

Navrhuji, abyste si volební řád upravili v bodě 8 - text "tolik kandidátů, kolik funkcí se má volbou obsadit" nahradit slovy "jednoho kandidáta".

V bodě a) odst. 8 potom změnit slova "jmény těchto kandidátů" na slova "jménem tohoto kandidáta".

Na straně 2 volebního řádu si vyškrtněte z pochopitelných důvodů bod č. 13 a v bodě č. 15 si doplňte do textu "do druhého kola volby postupují ti kandidáti" slovo "dva", text by tedy zněl: "do druhého kola volby postupují ti dva kandidáti, kteří v předchozím kole obdrželi nejvyšší počet hlasů", zbytek textu si vyškrtněte až před závorku, která zůstane platit.

V bodě 17 by do druhého řádku za slovo "ti" přišlo opět doplnit slovo "dva" a ve třetím řádku by byl vypuštěn text "nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je třeba zvolit". To by byly všechny úpravy v předloženém textu.

Otevírám nyní rozpravu k takto upravenému návrhu volebního řádu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, dovoluji si tedy rozpravu ukončit.

Dávám hlasovat o schválení tohoto volebního řádu.

Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ve 203. hlasování. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Volební řád byl schválen poměrem hlasů 98 pro, nikdo proti, nikdo se nezdržel, i když 25 kolegů a kolegyň, kteří zřejmě už stojí ve frontě, nehlasovalo.

Dámy a pánové, mám informaci od ověřovatelů, že je vše připraveno k provedení volby. Je 18.00 hodin. V tomto okamžiku začnou být vydávány hlasovací lístky. Vydávání hlasovacích lístků bude ukončeno v 18.16 hodin, kdy budeme pokračovat v projednávání posledního bodu této schůze, který dosud nezačal být projednáván, a to jsou Návrhy na vyznamenání.

(Schůze přerušena v 18.02 hodin.)

(Schůze opět zahájena v 18.17 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené kolegyně a kolegové, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Zvu vás k nástupu do závěrečného spurtu. Dalším bodem našeho pořadu je

XXXXII.

Návrh usnesení Poslanecké sněmovny, kterým se

předkládají prezidentu republiky návrhy na propůjčení

nebo udělení státních vyznamenání České republiky

Podle zákona 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních České republiky, propůjčuje nebo uděluje státní vyznamenání prezident republiky. Návrhy na propůjčení nebo udělení vyznamenání předkládají prezidentu republiky Poslanecká sněmovna, Senát a vláda. proto jsme na 28. schůzi k tomuto účelu zřídili Stálou komisi Poslanecké sněmovny pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání a schválili její statut. Předsedou této komise byl zvolen místopředseda Poslanecké sněmovny Pavel Tollner.

Tato komise soustředila návrhy a po jednání s poslaneckými kluby nám předložila výsledek své práce formou návrhu usnesení Poslanecké sněmovny, který jsme obdrželi prostřednictvím poslaneckých klubů.

Prosím nyní předsedu komise pana místopředsedu Tollnera, aby nás informoval o výběru kandidátů na jednotlivá státní vyznamenání a navrhl způsob hlasování o předloženém návrhu usnesení. Prosím, pane kolego, ujměte se slova.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl závěry Stálé komise Poslanecké sněmovny pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání. Než tak učiním, dovolte mi trochu historie dávné i nedávné, skutečně trochu.

Dnešním dnem tato vážená sněmovna naplňuje zákon, který přijala dne 9. 7. 1994, totiž zákon č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních České republiky. Dnes tedy poprvé v trvání samostatné České republiky je toto téma Poslaneckou sněmovnou projednáváno. Vzpomeňme, že na počátku úsilí o vypracování nového zákona stály pochybnosti mnohých z nás, zdali je vůbec účelné a smysluplné, abychom se zabývali takovými záležitostmi, které jistě může leckdo označit za méně významné. Na tomto zákonu se ukazuje, jaký význam má dějinná kontinuita a jaký smysl má vděčnost, neboť právě na těchto dvou aspektech stojí zákon o řádech a vyznamenáních.

Není možná bez zajímavosti připomenout, že Československá republika po roce 1918 zrušila zákonem 61 nejen šlechtické tituly, ale i řády. Mladá demokracie však již za rok zjistila, že je třeba oslavit trvalou památku bojů za svobodu našeho státu. Pohnutkou k revizi původních postojů byla právě skutečnost, že udělování řádů a vyznamenání může a má mít hluboký etický smysl.

Nechci na tomto místě zdržovat výčtem dalších zákonů, které kdy předcházely, problematickými otázkami či návrhy na řešení. Chtěl bych jen z obecně lidského hlediska položit důraz na skutečnost, že udělování státních vyznamenání není líbivým, takřka divadelním představením. Jde přece o to, k čemu a ke komu se hlásíme. To je ono vědomí kontinuity, které jsem zmínil. Jistě také není bez významu, že jako volení zástupci lidu takto vyjadřujeme vděčnost těm, kdo v této zemi a pro tento národ vykonali něco velkého, nasadili životy a své síly, aby zachovali a vytvořili to, co dnes už pokládáme mnohdy za samozřejmost.

Rád bych, abychom návrhy na udělení státních vyznamenání jednotlivým osobám hodnotili právě z těchto hledisek. Mnohdy to bude jen malá splátka dluhu, který vůči těmto lidem často vysokého věku máme. Ani těm, kdo už nejsou mezi námi, nepřichází vyznamenání pozdě. Jejich potomci i ostatní občané si tím mohou připomenout, že činit dobro, obětovat se, být pro druhé, není zbytečné.

Po tomto krátkém úvodu, který jistě nevyčerpal téma celé, mi dovolte přejít k věci samotné. Stálá komise Poslanecké sněmovny pracovala ve složení poslanci a poslankyně Bumbová, Dobal, Drápela, Pavela, Pavlíková, Zeman a já. Komise se sešla celkem sedmkrát, uskutečnila se dvě slyšení poslanců, kteří předkládali své návrhy. Komise ze svého středu pak zvolila dva ověřovatele, a to paní poslankyni Pavlíkovou a pana poslance Drápelu.

Pro úplnost třeba říci, že Poslanecké sněmovně, komisi či mně osobně jako předsedovi komise došlo celkem 117 podnětů od občanů, občanských sdružení i jiných právnických osob. Poslanci a poslanecké kluby pak předložili celkem 49 návrhů. Komise projednala všechny poslanecké návrhy a na svém zasedání dne 11. 5. přijala návrh usnesení, které máte před sebou. Je to návrh na usnesení Poslanecké sněmovny, kterým se předkládají prezidentu republiky návrhy na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání pro řádové dny 28. října 1995 a 1. ledna 1996. Podotýkám, že návrh byl přijat jednomyslně všemi přítomnými členy komise. S návrhem na usnesení jste se měli možnost dostatečně seznámit a rovněž tak s charakteristikami navrhovaných kandidátů, neboť obojí bylo k dispozici k nahlédnutí jak prostřednictvím poslaneckých klubů, tak přímo u sekretáře komise.

Tolik k návrhu usnesení. Stálá komise má za to, že otázku tříd jednotlivých vyznamenání stejně jako data, kdy budou vyznamenání udělena, je třeba ponechat plně v rukou prezidenta republiky. Komise je přesvědčena, že prezident republiky při zvažování data propůjčení přihlédne jistě k věku kandidátů a zvolí nejbližší možný termín.

Dámy a pánové, stálá komise při výběru kandidátů byla vedena přesvědčením, že výsledný návrh Poslanecké sněmovny prezidentu republiky má být výrazem širokého koncenzu. Prosím, abyste také takto předložený návrh přijali. Jak již bylo diskutováno na politickém grémiu, naše komise navrhuje, aby se o tomto návrhu hlasovalo an bloc, a to po jednotlivých skupinách a vyznamenáních, tedy tak, že se bude hlasovat po částech o kandidátech na propůjčení Rádu Bílého lva občanské skupiny, dále vojenské skupiny, o kandidátech na propůjčení Rádu T.G. Masaryka, o kandidátech na udělení řádu TGM in memoriam a o kandidátech na udělení Medaile Za zásluhy. To je tedy celkem 5 jednotlivých hlasování a zřejmě tak by bylo třeba hlasovat ještě o usnesení jako o celku, pokud to situace bude vyžadovat nebo to bude vyžadovat jednací řád. Děkuji.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP