Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Jan Černý: Pane předsedo, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že můj názor na vytváření vyšších územních samosprávných celků vychází z představy, že členění má především odpovídat občanům, že má pomoci přiblížit státní správu občanům tak, aby k ní měli co nejblíže a vzhledem k tomu, že vím, že je neprůchodný jakýkoliv návrh, který by ze současných okresů udělal vyšší územně samosprávné celky, posunul část kompetencí na obce s pověřenou působností, kterým by mohly vzniknout jakési malé samosprávné okresy, jak je známe z naší historie, dovolím si předložit pozměňovací návrh, který vychází nebo je víceméně totožný s vládním návrhem zákona, protože 17 vyšších územně samosprávných celků je pořád více než 8 a více podle mého názoru odpovídá mému přesvědčení.

Proto navrhuji tyto pozměňovací návrhy:

Čl. I společné zprávy vypustit a nahradit textem: Na území ČR se vytváří tyto vyšší územně samosprávné celky:

za prvé Pražský, vymezený územím hl. m. Prahy a územím okresů Praha-východ a Praha-západ;

za druhé Kladenský, vymezený územím okresů Beroun, Příbram, Rakovník;

za třetí Mladoboleslavský, vymezený územím Mladá Boleslav a Mělník;

za čtvrté Kolínský, vymezený územím okresů Kolín, Benešov, Kutná Hora a Nymburk;

za páté Českobudějovický, vymezený územím okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor;

za šesté Plzeňský, vymezený územím okresů Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov;

za sedmé Karlovarský, vymezený územím okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov;

za osmé Ústecký, vymezený územím okresů, Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem;

za deváté Liberecký vymezený územím okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily;

za desáté Královéhradecký, vymezený územím okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov;

za jedenácté Pardubický, vymezený územím okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy, Ústí nad Orlicí;

za dvanácté Jihlavský, vymezený územím okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou;

za třinácté Brněnský, vymezený územím okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Prostějov, Vyškov a Znojmo;

za čtrnácté Opavský, vymezený územím okresů Opava, Bruntál, Jeseník;

za patnácté Olomoucký, vymezený územím okresů Olomouc, Přerov a Šumperk;

za šestnácté Ostravský, vymezený územím okresů Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín a Ostrava-město;

za sedmnácté Zlínský, vymezený územím okresů Hodonín, Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.

Článek 2 - hranice územněsprávních celků lze měnit pouze zákonem. Zvláštní zákon stanoví, kdy ke změně hranic vyššího územně samosprávného celku může dojít na základě místního referenda v hraniční obci, popř. ve skupině hraničních obcí, o začlenění se k určitému vyššímu územně samosprávnému celku.

Článek 3, odst. 1 - O tom, zda vyšší územně samosprávný celek ponese název země nebo kraj, rozhoduje zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku zvolené v prvních volbách do zastupitelstva vyššího územního samosprávného celku na svém prvním zasedání. Zastupitelstvo současně rozhodne i o sídle vyššího územního samosprávného celku.

Odst. 2: Nerozhodne-li zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku o jeho názvu a sídle na svém prvním zasedání, stanoví je Parlament České republiky.

Článek 4 - Územím hlavního města Prahy se rozumí jeho území ke dni přijetí tohoto ústavního zákona Parlamentem České republiky. Území okresu se rozumí jeho území ke dni přijetí tohoto ústavního zákona Parlamentem České republiky.

Článek 5 - Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem zvolení členů zastupitelstva vyšších územních samosprávných celků.

Ze společné zprávy potom vypustit články II a III. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Janu Černému. Zvu k řečništi pana poslance Václava Nájemníka.

Připraví se pan poslanec Jindřich Němčík. Abych vyjasnil svůj záměr jako řídícího této části schůze: chtěl bych uzavřít dnešní průběh v 18.30 hodin, ale rád bych zároveň, aby odezněly příspěvky přihlášených do rozpravy. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Václav Nájemník: Pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, úvodem hned říkám, že patřím k těm, kteří jsou proti překotnému zavedení vyšších územněsprávních celků. Mrzí mne, že dochází k projednávání tohoto zákona v době, kdy společenská poptávka je minimální a kdy je spousta věcí daleko aktuálnějších. Parlament si tím příliš reputace nezíská.

Ve všech návrzích na územněsprávní uspořádání je otázka finanční pojata přinejmenším romanticky. Vůbec mi připadá, že celou kauzou vane svěží, novátorský duch velkých přeměn a mnozí kolegové lehkým perem s povznášejícím pocitem tvůrce mesiáše parcelují republiku často velmi subjektivně a vyvolávajíce nesouhlas. Je normální, že vývoj uspořádání státu trvá dlouho. Všude ve světě trvá dlouho.

Rád bych, aby se obrátila pozornost na realističtější věci. Chtěl bych, než budeme hlasovat, abychom odpovědně věděli, kolik zavedení vyšších územněsprávních celků bude stát. Myslím si, že peníze je třeba teď investovat do zanedbané infrastruktury, posílit samostatnost obcí, vytvořit předpoklady k tomu, aby obec hospodařily s co nejmenší závislostí státu. Myslím si, že je třeba hovořit o tom, kam by aktuálněji měly směřovat státní peníze.

Jeden svůj pozměňovací návrh stahuji, ale mám ho připravený. Jsem totiž z okresu, který je také českomoravský - Svitavy. Tento okres je v podstatě vyšším územněsprávním celkem. Já jsem o tom přesvědčen. A také je funkční. Při počátku tohoto volebního období bylo v parlamentě několik petic a několik rozzuřených delegací z moravské části okresu. Já se těmto lidem nedivím. Jakmile budou zavedeny vyšší územněsprávní celky, opět budou petice, opět rozzuřené davy Moravanů z Jevíčka a Moravské Třebové samozřejmě jsou připraveny. Já se jim nedivím. Jestliže mají z Jevíčka - Moravské Třebové do sídla VÚSC asi 100 km, tak pochopitelně jejich zlost je zcela logická.

Můj pozměňovací návrh je tento: Přerušit před dalším projednáváním a vláda předloží způsob, jakým způsobem bude financováno zavedení vyšších územněsprávních celků.

Předseda PSP Milan Uhde: Chtěl bych se zeptat pana poslance Nájemníka, kdy si představuje, že se bude hlasovat o tomto jeho návrhu. Předpokládám, že po odeznění rozpravy. Děkuji.

Slovo má pan poslanec Jindřich Němčík, připraví se paní poslankyně Gerta Mazalová.

Poslanec Jindřich Němčík: Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych se na vás obrátil s pozměňovacím návrhem, který vyplynul z usnesení setkání starostů nově vzniklého okresu Jeseník, kteří ve svém dopise, který zaslali Poslanecké sněmovně, žádají, aby nově vzniklý okres Jeseník byl v jakékoliv variantě, která bude ve sněmovně projednávána, přiřazen k vyššímu územněsprávnímu celku, který má sídlo v Olomouci, tzn. ať ve variantě středomoravského regionu, nebo ve variantě olomouckého kraje. Vzhledem k tomu, že návrh zařazení okresu Jeseník do varianty moravskoslezského kraje nebo ostravského není v souladu s přáním jeho obyvatel a zároveň není v souladu s historickými, geografickými, ekonomickými a jinými vazbami, které jsou vytvořeny právě ve směru na Olomoucko - Olomoucko je také jakýmsi zázemím pro nástup turistů a rekreantů do regionu - i dopravní vazby jsou vytvořeny spíše ve vazbě na Olomouc než na Ostravu. Proto můj pozměňovací návrh směřuje k tomu, aby okres Jeseník byl zařazen do vyššího územněsprávního celku olomouckého, příp. středomoravského v té které variantě. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Němčíkovi. Ptám se paní poslankyně Mazalové, zda má pozměňovací návrh. Nemá. V tom případě podle jednacího řádu ji přesunu až na závěr rozpravy. Udílím slovo panu poslanci Jiřímu Drápelovi, který pozměňovací návrh oznamuje. Připraví se pan poslanec Payne v případě, že má pozměňovací návrh.

Poslanec Jiří Drápela: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, v souvislosti s projednáváním vládního návrhu ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků bych rád upozornil Poslaneckou sněmovnu na usnesení Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky z května r. 1990 a na usnesení České národní rady z června téhož roku, která obě a souhlasně odsoudila zrušení zemského uspořádání tehdejší Československé republiky k datu 1. ledna 1949, jelikož se jednalo o akt totalitní zvůle a porušení lidských práv občanů historických zemí Moravy, Slezska a Čech na samosprávu.

Zároveň oba zastupitelské sbory vyjádřily předpoklad a naději, že k nápravě dojde při projednávání nové ústavy. Nová Ústava České republiky rozhodla, že Česká republika bude v rámci územněsprávního členění členěna na země nebo kraje. Vláda České republiky v parlamentním tisku 1077 navrhla utvořit 17 vyšších územních samosprávných celků. Stálá poslanecká komise Parlamentu České republiky pro územněsprávní členění České republiky navrhuje vytvořit devět či třináct vyšších územních samosprávných celků. Jestliže je dnes známo, že zřízení nového okresu Jeseník bude stát daňové poplatníky naší republiky 750 mil. Kč, tak je nasnadě otázka, kolik bude stát daňové poplatníky zřízení devíti, třinácti či sedmnácti krajských úřadů, které byly k 31. 12. 1990 zrušeny jako nevyhovující a neekonomické.

Nedávno jsem měl možnost zúčastnit se mezinárodního semináře pořádaného naším parlamentem v Průhonicích u Prahy k vyšším územním samosprávným celkům. Zahraniční experti ve svých projevech jasně odmítli obnovování většího množství krajů, ale naopak doporučovali, aby se územněsprávní členění České republiky přiblížilo západoevropským zemím, které mají v průměru kolem 5 mil. obyvatel, a abychom také přihlíželi při vytváření vyšších územních samosprávných celků k historickým tradicím a obnově historických zemí.

Jejich závěrečná doporučení zněla: Vyšší územně samosprávné celky, země nebo kraje vytvořte co nejdříve. Pokud možno utvořte jich méně než více, raději větší než menší. Jasně z jejich doporučení zaznívala podpora zemím nežli krajům a z těchto důvodů tedy podávám pozměňující návrh v tomto znění:

V čl. 1: Na území České republiky se vytvářejí tyto vyšší územně samosprávné celky: Země česká a Země moravskoslezská, a to v hranicích platných k datu 31. 12. 1948. V rámci Země české se jako třetí samosprávný zemský subjekt vytváří Země pražská, tvořená současným územím hlavního města Prahy a současným územím okresů Praha-východ a Praha-západ. Obce ležící po obou stranách zemské hranice mezi Zemí českou a Zemí moravsko-slezskou a mezi Zemí pražskou a Zemí českou se do šesti měsíců po přijetí tohoto zákona rozhodnou prostřednictvím svých zastupitelstev, do které země chtějí patřit.

Dámy a pánové, k tomuto pozměňovacímu návrhu mě vedou nejen historické tradice, ale především ekonomická hlediska, která v tomto případě jasně upřednostňují zřízení tří zemí v České republice. Proto vás žádám, abyste při rozhodování při tomto zákoně byli v prvé řadě dobrými ekonomy a hospodáři v naší republice a žádám vás o podporu mého pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: K řečništi se dostaví pan poslanec Payne a připraví se pan poslanec Jiří Honajzer.

Poslanec Jiří Payne: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dovolte jednu technickou připomínku úvodem. Myslím, že atmosféru projednávání tohoto ústavního zákona dokresluje i to, že ministr, který má v popisu práce reformu právního řádu, nesleduje ani projednávání ústavního zákona v parlamentě. To samo o sobě svědčí o čemsi.

Za druhé - reforma veřejné správy. Mám pocit, že v sobě nese velké riziko nepromyšlených kroků. Mnozí z nás pamatují, když byly projednávány některé zákony počátkem volebního období po volbách v roce 1990 a víme, jak tehdy jsme žádali, abychom znali alespoň několik kroků dopředu, abychom znali prováděcí vyhlášky k zákonům, které nám byly předloženy. V tomto případě neznáme ani krok následující. Mám pocit, že nepřipravená reforma vede spíš k destabilizaci než k čemukoliv jinému. Jestli dnes tady probíhala debata o centralizovaném nebo decentralizovaném modelu správy, mám pocit, že to je jakási záměna pojmů, protože decentralizace není programem sama o sobě, zejména ne decentralizace za každou cenu.

Po mém soudu by měla být řeč o účelném rozdělení odpovědností a kompetencí, v tom je podstata věci. Decentralizace jako program vede - pokud neřekneme, kde končí - k rozložení státu. Tady bych prosil, abychom se shodli na čemsi jiném, než decentralizaci za každou cenu.

Další připomínka k procesu projednávání. Zdá se mi, že možná jakoby se tady prosazovaly některé metody pokrytecké politiky. Že se něco říká nebo vytváří dojem, že si někdo něco myslí na veřejnosti a ve skutečnosti potom někde za rohem se domluví s někým, že vlastně by to mělo být jinak. Mělo by to jakoby náhodou dopadnout jinak. Chtěl bych říci, že projednávání ústavního zákona je příliš vážná věc, než abychom to mohli řešit metodou intrik a nějakých zákulisních dohod. Po mém soudu by tady měl být nějaký jasný plán, jasné směřování, jasná politická vůle. Není-li, je nezodpovědné přistoupit k nějakému provizornímu řešení.

Myslím si, že by bylo také daleko upřímnější, kdyby poslanci, kteří mají jiný návrh než vláda, kdyby ho předložili jako svůj vlastní návrh, nikoliv, aby ho prosazovali pod hlavičkou vládního návrhu. Přitom s vládním návrhem má společné snad jenom ustanovení o účinnosti. Je to takový vládní návrh nenávrh, který nese rysy původního vládního návrhu, jakoby byl k němu napsán pod vlivem silných emocí za každou cenu to udělat jinak. Pokusím se ukázat, že tyto stopy nejsou dobré.

Mám pocit - ještě jednou opakuji, že ústavní zákon by měl být výsledkem kladné politické vůle, pokud možno trvalého charakteru. Měla by to být taková politická vůle, kterou nebude třeba ani za pět let měnit. Ne výsledek nějaké náhodné shody hlasů. V této podobě se dokonce obávám, že by to vedlo k zaneřádění legislativního pořádku tak, jak jsme se na něm dohodli. A zase vysvětlím proč. Nyní tedy některé konkrétní připomínky.

Za prvé - problematika Prahy. Doporučuji a hlásím se ke kolegům, kteří o tom hovořili, že by Praha měla být upravena tak, aby vytvářela samostatný celek. Je to jednoznačné stanovisko představitelů pražské samosprávy a po mém soudu bychom k tomu měli přihlížet. Zároveň s tím jsem ovšem přesvědčen, že je naprosto nezbytné vypustit článek 2, to znamená, pokud Praha bude mít samostatné postavení, musí tento článek vypadnout, protože v opačném případě by to znamenalo, že Praha se dostává do asymetrického postavení. Článek 2 - pokud jsem správně pochopil návrh pracovní skupiny - má za úkol vyřešit postavení Prahy jako hlavního města v rámci vyššího územního samosprávného celku středočeského. Tudíž článek dvě nutně musí vypadnout, pokud by Praha měla být samostatná. To navrhuji jako návrh, který se bude vztahovat ke všem následujícím.

Za prvé podávám návrh, aby Praha obsahovala pouze území hlavního města Prahy a dost. Všechno ostatní by se přičleňovalo ke kraji Středočeskému. Samozřejmě následující body by se musely přečíslovat, ještě řeknu jakým způsobem.

Jako další alternativu předkládám - Praha s okresem Praha-východ, Praha-západ. Samostatně Středočeský kraj nebo vyšší územně samosprávný celek a zbytek přečíslovat.

Jako další alternativu dávám k hlasování vládní návrh, tzn. Praha a jiná správní centra, která by postupně měla vzniknout kolem Prahy. Jsem přesvědčen, byl by to zhruba model Paříže, kolem které vznikají předměstí, která jsou samostatnými spádovými oblastmi. Argument, že tam dnes není infrastruktura, je podle mne chybný, protože to tam nebude nikdy. Dokud se prostě nevytvoří jiné schválené centrum, bude kolem Prahy jakýsi mrtvý prstenec, který nikdy nebude mít šanci se rozvinout. Z toho důvodu si dovoluji předložit jako třetí alternativu k hlasování původní vládní návrh.

Dále bych se chtěl vrátit k článku l.1. Jenom tady poukazuji na nelogičnost, že máme články a články v tomto návrhu. To samo o sobě je zaneřádění legislativního pořádku.

V článku l.4. je zavedena jakási legislativní zkratka, co to vlastně je území okresu. Tady je vidět, jak je to vlastně všechno nedokonale legislativně zpracováno. Po mém soudu je tato právní konstrukce velmi nedostatečná a s ohledem na konzistentnost ústavních zákonů, s ohledem na dikci naší ústavy, její poměrnou úspornost ve vyjadřování bych navrhoval, abychom vypustili vyjmenovávání okresů z našeho ústavního pořádku a přenechali to obyčejnému zákonu. Ústava říká, že vytvoření nebo zrušení vyššího územně samosprávného celku lze provést pouze ústavním zákonem. To je v pořádku. Ale území po mém soudu může být stanoveno formou nižší právní síly. Připomínám, že v současné době například území okresů jsou stanovená vyhláškou a zcela to postačuje.

Domnívám se, že v této věci nemůže dojít k zásadním sporům. Spory o hranice řešíme, umíme je řešit a nedomnívám se, že by to mělo být úpravou, která je dána ústavním zákonem.

Také vládní návrh předpokládal, že hranice mezi územními celky bude měněna jednodušším způsobem než ústavním zákonem.

Rovněž úprava sídla orgánů samosprávy po mém soudu nemusí být takto rigorózně stanovena, jak se to navrhuje v pracovním materiálu, nicméně v alternativách hlasování se pokusím k tomu ještě cosi navrhnout.

Nyní tedy komplexní návrh s tím, že by článek 1 zněl: "(1) Vytvářejí se tyto vyšší územní samosprávné celky." Odůvodnění: tato dikce je zcela v souladu s naším dosavadním právním řádem. Proč na území České republiky, to je podle mého názoru v ústavním zákoně zcela nadbytečné. Je samozřejmé, že nezřizujeme vyšší územně samosprávné celky na území např. Polska.

Předseda PSP Milan Uhde: Okamžik prosím, pane poslanče. Dámy a pánové, prosím, uklidněte se. Váš hovor je tak hlasitý, že slyším každé slovo. Pan poslanec Payne se nemůže soustředit na svůj výklad a vy ho zcela určitě v tomto hluku nemůžete sledovat.

Poslanec Jiří Payne: Ještě vysvětlení k této věci. Je samozřejmé, že kraje zde vypouštím. Dělám to vědomě, protože se hlásím k dikci Ústavy, která ponechává v této věci volnost. Ještě se k tomu také vrátím.

To by bylo tedy návětí k odstavci 1. Odstavec 1 by pokračoval písmeny, nikoli arabskými číslicemi s tečkou, což je v našem ústavním pořádku neobvyklé. Pokračoval by písmeny se závorkou. Ještě jednou to přečtu: "Vytvářejí se tyto vyšší územně samosprávné celky:

a) Pražský

b) Středočeský

c) Jihočeský

d) Západočeský

e) Severočeský

f) Východočeský

g) Jihomoravský

h) Středomoravský

i) Moravskoslezský.

(2) Území vyšších územně samosprávných celků stanoví zákon."

Alternativně k tomu dodávám: "Území a sídlo orgánů vyšších územně samosprávných celků stanoví zákon."

Chci upozornit na naprostou legislativní nepřesnost "sídla krajů stanoví zákon", protože kraje žádná sídla nemají. Sídlo mohou mít orgány samosprávy. Návrh, který předložila pracovní skupina, je prostě velmi nedokonalý.

To je tedy první návrh s alternativami.

Další návrh. Pozastavuji se nad tím, že zatímco vláda mluví o hranicích územních celků, tento návrh mluví o území, a to z naprosto nejasného důvodu. Mluví o změně území, což nedává smysl, protože měnit můžeme hranici, a tím je dáno, že na jedné straně přidáváme a na druhé straně ubíráme, zatímco území není tak přesné, jak to bylo původně ve vládním návrhu.

Obdobně se pozastavuji u článku 3 v článku l nad tím, proč se tam hovoří o tom, že území upraví pouze zákon, když náš ústavní pořádek na všech takovýchto místech jednotně uvádí, že to lze upravit jen zákonem. Prostě tento návrh nekoresponduje s naším ústavním pořádkem, který v současné době platí. Jsou to všechno nepřesnosti, které vyplývají z nepečlivé přípravy.

Článek 3 navíc říká, že když to lze měnit zákonem, tak vlastně vyjmenování okresů, jak je máme v článku 1, je zbytečné, protože my v ústavním zákoně vyjmenujeme okresy, ale zároveň řekneme, že obyčejným zákonem to můžeme změnit. Z toho důvodu podávám návrh, abychom to tam vůbec neuváděli, abychom nezaneřádili náš ústavní pořádek takovými věcmi.

Proto tedy navrhuji celý článek 3, jak odst. 1, tak odst. 2 vypustit, protože jsou v ústavním pořádku nadbytečné.

Dále navrhuji vypustit také celý článek II a vypustit "článkování" l, II a III a hlásím se k té alternativě, kde nebudeme měnit Ústavu. Ústava nechť platí tak jak je a k tomu doplňme co nejjednodušší a co nejprostší ústavní zákon.

K této věci prosím ještě o jednu úvahu, a tím budu končit. Ústava vznikla na základě poměrně širokého konsensu. Já to beru za gentlemanskou dohodu. Ta dohoda platí, prosím, dodnes. Na tom je založena stabilita tohoto státu. Jestli jakási skupina poslanců nám předložila nějaký návrh, který se shodou okolností projednává místo vládního návrhu, tak tím dává najevo, že nedodržuje gentlemanskou dohodu, na které jsme se dohodli, a že novelizuje Ústavu.

Přátelé, to je něco daleko více než jen změna ústavního zákona. To, co nám bylo předloženo, to znamená ukončení období, v tomto volebním období, mezi těmito poslanci, kteří uzavřeli gentlemanskou dohodu, jak budeme řešit ústavní poměry v tomto státě. Tento krok má daleko závažnější důsledky než jen změnu zákona, než jen změnu Ústavy. Myslím, že mělo být jasně řečeno co zde předkladatelé činí. Myslím, že změna konsenzu o ústavních principech tohoto státu nemůže být učiněna pouze díky nahodilé podpoře, ale musí to být skutečně výsledek široké politické dohody.

Pokud jsem to ještě neřekl, navrhuji vypuštění článku 4, což vyplývá z návrhu, který jsem podal a který se týkal článku 1. Je to doplněk k té změně.

Úměrně k těmto návrhům by se pak musely přečíslovat všechny nadpisy tak, aby číslování odpovídalo. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji. Slovo má pan poslanec Jiří Honajzer, připraví se pan poslanec Václav Frank.

Poslanec Jiří Honajzer: Pane předsedo, kolegyně a kolegové, pokusím se být alespoň o trochu stručnější než můj předřečník. Držím v rukou společnou zprávu, tisk 1809, a na straně 7 je jedna z nezařazených připomínek. Je to připomínka číslo 2, která začíná v půlce sedmé strany a končí ve dvou třetinách strany deváté. Je to usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a já si dovoluji toto usnesení podat jako jeden komplexní pozměňující návrh na zřízení třinácti krajů, třinácti vyšších územně samosprávných celků. Nejvíce se mi samozřejmě líbí ten kraj, který je pod číslem 13, tj. kraj Zlínský. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji, slovo má pan poslanec Václav Frank.

V případě, že pan poslanec Frank bude mít příspěvek krátký a vejde se do doby do 18.30 hodin, dám slovo ještě paní poslankyni Gertě Mazalové.

Poslanec Václav Frank: Pane předsedo, já se pokusím. Páni ministři, kolegyně a kolegové, já se přikláním k těm kolegům, kteří zde naznačili, že veřejná poptávka po problematice urychleného provedení reformy veřejné správy příliš silná asi není. Je samozřejmě třeba počítat s tím, že to bude něco stát.

Ale proč si taky nepřiznat, že projednávání návrhu ústavního zákona o vyšších územních samosprávných celcích se začíná tak trochu politizovat? Znovu se ukazuje, jak nezralé jablko bylo Poslanecké sněmovně Parlamentu předloženo. Trvalo tři roky a možná že trochu více, než se toto vládní dítě mám na mysli tisk 1077 - narodilo. Sílí ve mně dojem, že pouze proto, aby úkol vlády byl splněn. Ukazuje se, že ani naše společná snaha ve stálé komisi o nalezení jakéhosi pochopení v klubech, ve výborech, svým způsobem i v politických stranách nenašla odezvu. Cítili jsme, a nejenom my, že tato otázka zřejmě přijde a nastane. Proto i z našeho klubu zazněl návrh ke stažení tohoto bodu programu a já jej znovu podporuji a podporuji i návrh kolegy Nájemníka.

Na druhé straně musím říci, že i KSČM podporuje zemské uspořádání při zachování historických hranic Moravy z roku 1927. Jsme ale toho názoru, že občané těchto oblastí by skutečně měli mít právo a možnost v referendu se vyjádřit, jak si budoucí uspořádání České republiky představují. Zase na druhé straně musím říci, že nechuť k tomuto uspořádání a svým způsobem i naše pochopení nás vedlo k myšlence podpořit snad bývalé krajské uspořádání tak, jak je nám předkládáno v tisku 1809. V tom spočívá jeden můj pozměňovací návrh, kde doporučuji, aby rovněž v článku II/1 byl zřízen pouze kraj Pražský, vymezený územím hlavního města Prahy. Na druhém místě pod číslem 2 tedy kraj Středočeský, který by zahrnoval území okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník a ostatní územní celky potom přečíslovat. Čili až do čísla 9.

Z uvedeného je zřejmé, že můj návrh spočívá ve vytvoření 9 krajů nebo vyšších územních samosprávných celků a musím se přiznat, že k tomuto návrhu mě vede skutečnost, že území hlavního města Prahy a jí přilehlého Středočeského kraje má řadu rozlišností funkčních, ekonomických a dalších, i když samozřejmě z pohledu územní návaznosti nebo tvorby územních plánů se tato území prolínají. Musím třeba nezakrytě říci, že minulost i přítomnost Prahy jako hlavního města uvnitř středočeské aglomerace neměla na okolí kladný dopad zejména v ekonomické oblasti. Tolik tedy, pane předsedo, k mému pozměňovacímu návrhu. Vám, kolegyně a kolegové, děkuji za pozornost.