Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím, abyste se dostavili do jednací síně. Včera se sněmovna rozhodla hlasováním, že jako první bod dnes bude projednávat - zjednodušeně řečeno - vypovězení platební smlouvy. Předkladatel tohoto návrhu je přítomen. Chystám se otevřít tento bod. Tímto bodem je

Vládní návrh je uveden ve sněmovním tisku 1822 a z pověření vlády jej odůvodní místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník. Pane místopředsedo vlády, prosím, ujměte se slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Předkládám Poslanecké sněmovně Parlamentu ke schválení návrh na výpověď platební smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, podepsané dne 4. února 1993, doplněné Dodatkem č. 1, podepsaným dne 20. května 1993, smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o používání peněžních prostředků v národních měnách v oblasti vzájemného cestovního ruchu, podepsané 4. února 1993 a Protokolu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o platebním vypořádání vzájemných pohledávek a závazků právnických osob a fyzických osob - podnikatelů vzniklých před 8. únorem 1993, podepsaného 4. února 1993.

Chtěl bych říci, že na téma platební smlouva se Slovenskem, bylo řečeno mnohé, bylo napsáno mnoho nejrůznějších pojednání a komentářů. Já sám jsem zde ve sněmovně na toto téma několikrát mluvil, jsa vyzván některými pány poslanci, abych informoval Poslaneckou sněmovnu o současném stavu jednání o platební smlouvě.

Dovolte mi velmi stručně zrekapitulovat některé skutečnosti. Především je třeba říci, že platební smlouva mezi oběma republikami po rozdělení ČSFR a po měnové odluce pomohla vytvořit nutné podmínky pro zachování vzájemného obchodu, umožnila předejít problémům v bankovním sektoru, zajistila nezbytné platební vztahy v sociální a soukromé oblasti a sehrála důležitou úlohu v době, kdy obě republiky nedisponovaly dostatečnými devizovými rezervami.

Clearing poskytl oběma smluvním stranám nástroje k řízení rovnováhy v platebních vztazích. Chci říci, že zpočátku celý mechanismus clearingu byl v zásadě velmi korektně využíván k regulaci salda na clearingovém účtu až do momentu, kdy se dostala Česká republika na tomto clearingovém účtu do dlužnického postavení. V tomto momentu přestalo být reagováno kursovým mechanismem na tuto vzniklou situaci ze slovenské strany. Jistě všichni víte a sledovali jste, že jsme vedli četná jednání se slovenskými partnery o úpravách tohoto mechanismu a o dohodách o tom, kdy bychom měli ukončit platnost tohoto clearingového mechanismu a zavést standardní režim.

Aniž bych chtěl rekapitulovat všechna tato jednání, chci zdůraznit, že prakticky po celou dobu uplynulého roku se nepodařilo dojednat úpravy systému a nepodařilo se dojednat dohodu, která by vedla k postupnému zrušení této platební smlouvy.

Česká republika se nyní nachází v další fázi ekonomické transformace. Jejím dalším krokem bude přechod k plné směnitelnosti na běžném účtu s výhledem dosáhnout směnitelnosti na kapitálovém účtu platební bilance. Rovněž slovenská strana chystá nový devizový zákon, připravuje se na tento nový systém a clearingový platební styk by se za této situace stal zjevným anachronismem.

Je třeba v této souvislosti uvést, že další pokračování v clearingu v současné podobě by bylo rovněž v rozporu s jednou ze zásadních podmínek směnitelnosti podle čl. 8 dohody o Mezinárodním měnovém fondu.

Navrhuji a doporučuji Poslanecké sněmovně, aby vyslovila s návrhem na výpověď platební smlouvy souhlas. Dodávám k tomu, že samotné vypovězení platební smlouvy by se nemělo odrazit významným způsobem na obchodu se Slovenskou republikou. Znovu říkám - samotné vypovězení platební smlouvy. Čas, který bude do doby, než vstoupí výpověď v platnost, to znamená k 1. 10. letošního roku, bude dostatečně dlouhým časem na to, aby naše podnikatelské subjekty zvládly přechod z clearingového platebního styku na standardní platební styk ve směnitelných měnách. Předpokládáme, že budou se Slovenskem sjednány dvě dohody, a sice dohoda o volném provádění soukromých a sociálních plateb. Tato dohoda je ve velmi vysokém stádiu rozpracování na pracovní úrovni a dále dohoda o vypořádání pohledávek, které vyplývají z dohod, které byly uzavřeny po rozdělení federace.

Ještě jednou doporučuji, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s vypovězením platební dohody. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi vlády a připomínám, že návrh usnesení Poslanecké sněmovny je obsažen v předloženém vládním návrhu. Žádám společného zpravodaje výborů poslanecké sněmovny pana poslance Petra Nečase, aby se ujal slova a informoval nás o stanovisku výborů, kterým byl návrh přikázán k projednání.

Poslanec Petr Nečas: Pane předsedající, pane předsedo, pane místopředsedo vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s projednáváním tohoto návrhu ve výborech Poslanecké sněmovny.

Předloženým vládním návrhem na vyslovení souhlasu s vypovězením platební smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, podepsané dne 4. února 1993 v Praze a dalšími doplňujícími dokumenty, se zabývaly dva výbory poslanecké sněmovny. Byl to výbor zahraniční a výbor rozpočtový. Oba dva výbory v průběhu tohoto měsíce přijaly usneseni, ve kterých doporučují Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s výpovědí této smlouvy.

Důvody uzavření této smlouvy i důvody, které vedou v této době k návrhu na vypovězení této smlouvy zde velmi pregnantně formuloval pan místopředseda vlády. Domnívám se, že je velmi důležité říci, že tato smlouva patřila ke komplexu smluv, který usnadnil rozdělení Československa včetně určitých ekonomických důsledků.

Domnívám se, že splnila svou roli. V současné době je ten pravý část tuto smlouvu vypovědět. Je zde celá řada ekonomických důvodů, podle kterých není racionální z české strany nadále trvat na pokračováni této dohody.

Proto, i v souladu s doporučením obou výborů, doporučuji Poslanecké sněmovně, aby vyslovila s návrhem na vypovězení smlouvy souhlas.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Nečasovi. Otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Recman, kterého prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedo, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, ani já osobně ani většina občanů ČSFR jsme si nepřáli rozdělení společného státu. Opakovaně je navíc třeba zdůraznit, že tohoto cíle bylo dosaženo aktem, ke kterému podle našeho přesvědčení nemělo bývalé Federální shromáždění mandát.

Realita je již tři roky však jiná. Existují dva samostatné státy, které společně uzavřely celou řadu smluv, které přispěly k další spolupráci obou zemí. Bohužel, míra spolupráce zejména v ekonomice, v přímých obchodních vztazích a v zahraničním obchodě neustále klesá. Tak se proti logice zdravého rozumu i téměř 70leté tradici společného státu prohlubují rozdíly mezi oběma státy.

Mezi smlouvy, které po vzniku samostatné České republiky a Slovenské republiky utvářely ekonomické, obchodní a finanční vztahy, patří i Platební smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, podepsaná 4. února 1993 a Protokol mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o platebním vypořádání vzájemných pohledávek a závazků právnických a fyzických osob, podnikatelů, vzniklých před 8. únorem 1993. Chtěl bych podtrhnout skutečnost, že clearingová platební dohoda sehrála pozitivní úlohu v prvním období po rozdělení federace a následně po rozdělení společné měny, a to zejména v roce 1993, kdy její existence zabránila nepochybně ještě prudšímu propadu hospodářských styků mezi oběma republikami, než jaký ve skutečnosti nastal a který i nadále pokračuje.

Přesto od svého vzniku nedokázala zabránit spekulacím na obou stranách, které ve svém důsledku vedly k současnému nepříznivému stavu v naplňování smlouvy mezi oběma partnery a k návrhu na vypovězení této smlouvy ze strany české vlády.

Zejména ve druhé polovině roku 1994 se projevily první příznaky nesouladu mezi českou a slovenskou stranou. Na slovenské straně při udržování 5% devalvace slovenské koruny vůči clearingovému ECU, a to i poté, když pasivum české strany opakovaně překračovalo povolený mezní úvěr ve výši 130 mil. ECU, a toto překročení muselo být českou stranou pravidelně vyrovnáváno ve volně směnitelných měnách.

To diskriminovalo české zboží vůči ostatnímu zahraničnímu zboží, což bylo nepochybně proti duchu a smyslu celní unie i podepsané smlouvy.

Na druhé straně, podle mého soudu, česká vláda neprojevila dostatek iniciativy, aby zmírňované problémy byly včas řešeny na patřičné úrovni.

Svou úlohu sehrály nepochybně i politické aspekty, aby si česká vláda příliš nezadala při politické nestabilitě na Slovensku, tu s Mečiarovou, tu s Moravčíkovou vládou.

Rovněž argument o nemožnosti plurality kurzu příliš nesedí. Vždyť by stačilo vyloučit z dohody ustanovení o možnosti národních bank, stanovit kurz clearingového ECU odlišně od skutečného ECU a pluralita by zmizela. Soudě podle reakcí obou smluvních stran, situace již zašla příliš daleko. Je otázka, jestli v takovéto situaci trvat na zachování clearingového platebního styku.

Jednostranné vypovězení platební smlouvy svědčí i o tom, že postupy obou vlád nevedly k očekávanému naplnění podepsané smlouvy i z důvodu nedostatečné politické vůle potřebné pro řešení takovéto situace. Na druhé straně jsem si vědom toho, že vypovězení platební smlouvy a přechod na klasický volnoměnový styk se zákonitě musí, zejména u středních a malých podniků, které nemají zkušenosti s technikou volnoměnového obchodu, negativně projevit ještě větším narušením zbývajících tradičních dlouhodobých svazků a vazeb např. v příhraničních oblastech. V každém případě však považuji za nutné a potřebné, aby příslušné orgány zachovaly alespoň předchodně zvláštní režim pro platby sociálního charakteru; zde mám na mysli zejména důchody, nemocenské, výživné a další dávky, a to do doby, než budou schválena taková legislativní opatření mezi Českou a Slovenskou republikou, aby nedošlo k narušení plynulosti těchto plateb pro tisíce subjektů na obou stranách hranice.

Chtěl bych se proto předkladatele pana ministra Kočárníka zeptat, jestli analyzovala vláda tuto situaci podrobně i s Českou národní bankou a jaký bude postup vlády České republiky v případě schválení vypovězení platební smlouvy.

V předloženém materiálu je ve formě přílohy pouze postup schvalovacího procesu výpovědi platební smlouvy, nikoli postup vlády po vstoupení v platnost vypovězení této platební smlouvy.

Jaký vláda očekává dopad, zejména negativní, v prvních týdnech po nabytí účinnosti vypovězení smlouvy. Pokud jej očekává, jestli přijala nějaká opatření, aby mu čelila.

Dále bych se chtěl zeptat, jak jsou ošetřeny platby sociálního charakteru, pokud budou vypovězením smlouvy zasaženy.

Uvažuje se s přijetím nové dohody, jak bylo signalizováno v příloze předloženého materiálu, a hovořil o ní ve svém vystoupení místopředseda vlády pan Kočárník, která by následně tuto oblast legislativně vyřešila.

Na tuto otázku bylo už částečně odpovězeno, přesto se domnívám, že otázka plateb sociálního a soukromého charakteru je v této situaci natolik závažná a dotýká se bezprostředně tisíců občanů obou států, že je potřebné, aby poslanci byli o řešení tohoto problému dostatečně a kvalifikovaně informováni. Proto doporučuji, aby poslanecká sněmovna přijala k tomuto bodu doprovodné usnesení v tomto znění:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby v termínu do 31. srpna 1995 informovala Poslaneckou sněmovnu o postupu a dosažení stavu řešení některých druhů plateb sociálního a soukromého charakteru mezi Českou republikou a Slovenskou republikou jako důsledek vypovězení Platební smlouvy mezi ČR a SR, podepsané dne 4. února 1993 v Praze."

Samozřejmě jsem si vědom toho, že o tomto usnesení by se hlasovalo pouze v případě, vysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas s vypovědí platební smlouvy podle sněmovního tisku 1822.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Recmanovi. Kdo se dál hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu končím, a chci se zeptat pana místopředsedy vlády, zda si přeje vyjádřit se k obsahu rozpravy, prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych velmi stručně reagoval na vystoupení pana poslance Recmana.

Především musím zcela kategoricky odmítnout, že nebyla z české strany dostatečná vůle po jednání. Já sám jsem se zúčastnit nejméně sedmi jednání k tomuto problému na úrovni nejvyšší. Bylo to s předsedou vlády panem Moravčíkem, s místopředsedkyní tehdejší vlády paní Brigittou Šmugnerovou, bylo to jednání s ministrem financí Filkusem, bylo to jednání v rámci nové vlády, dvakrát v rámci Rady celní unie; dále jsem měl jednání s místopředsedou vlády Kozlíkem, rovněž dvakrát. Čili z naší strany byla neustále zdůrazňována vůle řešit otázky problémů na clearingu a vůle dohodnout se o vypovězení smlouvy dohodou.

Druhá poznámka, kterou chci říci: Není pravda, že může existovat clearing, i kdyby kurzovní odchylka byla nulová, podle statutu mezinárodního měnového fondu. Ve smyslu článku č. 8 závazek vůči směnitelnosti znamená stejné zacházení vůči všem zemím a clearing je nestandardní řešení, které ve vztahu k jedné zemi v daném případě upravuje odchylný režim čili clearing je neslučitelný s principem konvertibility.

Konečně za třetí: Já jsem ve svém úvodním slově říkal o tom, že jsou připravovány dvě dohody se Slovenskem, které by měly všechno to, z čeho má obavu pan poslanec Recman, řešit, a to - je to dohoda o volném provádění soukromých a sociálních plateb. Tato dohoda je ve vysokém stupni rozpracovanosti, je v zásadě dohodnuta na úrovni ministrů a předpokládáme, pokud nebudou kladeny otázky řekl bych seshora, ze strany slovenské, že by měla být, stejně tak jako ta druhá dohoda o vypořádání pohledávek, které vyplývají z dohod uzavřených po rozdělení federace, podepsána. V tomto směru probíhají intenzivní jednání a domnívám se, že není třeba ani k tomu přijímat nějaké doplňkové usnesení. Samozřejmě sněmovna informována bude i bez přijatého usnesení.

Pokud jde o dopady, rovněž jsem o nich hovořil: Že podle našich analýz dopady by měly být minimální. Samozřejmě závisí to na tom, jak drobní podnikatelé, kteří nemají zkušenost s nějakým exportem a prováděním plateb ve standardních podmínkách využijí té doby, která je do začátku října k tomu, aby se připravili na nový mechanismus zúčtování. Naše banky mají své pobočky na Slovensku, rovněž tak některé slovenské banky mají pobočky tady, čili ani toto by neměl být výrazný problém. Navíc předpokládáme, že po přijetí devizového zákona...

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Promiňte, pane místopředsedo, dámy a pánové, prosím klid!

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: ... že po přijetí nového devizového zákona bude mít česká koruna statut směnitelnosti, to znamená, že Česká republika se tímto zavazuje, že odkoupí zůstatky své měny, které jsou drženy v zahraničí a které vznikly z běžných plateb za konvertibilní měnu. Nic tedy nemůže bránit firmám a podnikatelům, aby si sjednávali platby v českých korunách jakožto v konvertibilní měně a tím samozřejmě minimalizovali transakční náklady. To je vše.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi vlády a prosím pana společného zpravodaje, aby se vyjádřil k obsahu rozpravy, případně předložil návrhy k hlasováni.

Poslanec Petr Nečas: Pane předsedající, v průběhu rozpravy padl jediný návrh na doprovodné usnesení od pana poslance Recmana, o kterém by podle jeho žádosti mělo být hlasováno v případě souhlasného hlasování o vládním návrhu. Samotný text usnesení Poslanecké sněmovny je součástí sněmovního tisku, proto se domnívám, že není třeba ho celý číst. To znamená, že jeho obsahem je, že poslanecká sněmovna souhlasí s výpovědí této platební smlouvy. Domnívám se, že můžeme hlasovat o usnesení.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, bude to první hlasování dnešního dne, prosím abyste se zaregistrovali vašimi kartami.

Pan poslanec Raška má náhradní kartu č. 13, pan poslanec Mach má náhradní kartu č. 11, pan poslanec Body má náhradní kartu č. 8. Pan poslanec Tlustý mě už před chvílí oznámil, že má náhradní kartu č. 10. Pan poslanec Votava má náhradní kartu č. 15. Tím snad seriál zapomětlivých je vyčerpán. Je zde i několik poslanců, kteří mají svojí kartu.

Dámy a pánové, chystám se tedy zahájit hlasování o návrhu souhlasného usnesení, který vám byl předložen.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať, prosím, zvedne tlačítko v hlasování číslo 43.

Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 140 pro, 9 proti, 12 se zdrželo hlasování.

Tím jsme vyslovili souhlas s výpovědí platební dohody.

A nyní rozhodneme hlasováním o návrhu doprovodného usnesení.

Poslanec Petr Nečas: Pane předsedající, dovolil bych si nejprve zopakovat návrh usnesení a potom říci stanovisko jako zpravodaj.

Čili pan poslanec Recman v případě kladného předchozího usnesení navrhuje tento text.

Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby v termínu do 31. srpna 1995 informovala Poslaneckou sněmovnu o postupu a dosažení stavu řešení některých druhů plateb sociálního a soukromého charakteru mezi Českou republikou a Slovenskou republikou jako důsledek vypovězení platební smlouvy mezi ČR a SR podepsané dne 4. února 1993 v Praze.

Domnívám se, že pan místopředseda vlády velmi pragnantně formuloval a zdůvodnil další postup vlády v této otázce. Považuji proto z tohoto důvodu návrh na usnesení za nadbytečný, nicméně nemám nějaké zásadně odmítavé stanovisko. Přesto jako zpravodaj nedoporučuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Zahajuji 44. hlasování o tomto doprovodném usnesení.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 65 pro, 24 proti, 74 se zdrželo.

Tím jsme projednali tento bod schůze a já děkuji panu společnému zpravodaji a panu místopředsedovi vlády.

Dámy a pánové, dovolil bych si vám nyní předložit návrh dalšího postupu. Myslím si, že by bylo rozumné - pokud nebude námitek - využít přítomnosti předkladatele a projednat smlouvy, které jsou v našem upraveném návrhu pořadu zařazeny jako bod 11, 12 a 13. Je prosím námitek proti tomuto postupu? Jestliže ne, dovolím si pokračovat tímto odsouhlaseným způsobem. Jako další bod bychom tedy projednali

Vládní návrh je uveden ve sněmovním tisku 1700. Z pověření vlády jej odůvodní místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci. Z pověření vlády předkládám Poslanecké sněmovně ke schválení Dohodu o podpoře a ochraně investic s Filipínskou republikou, která byla podepsána 5. dubna letošního roku v Manile ministrem průmyslu a obchodu panem Vladimírem Dlouhým.

Sjednaná dohoda se věcně neodchyluje od zásad uvedených v Dohodě o ochraně investic s Maďarskou republikou, kterou chápeme jako vzorovou dohodu. Liší se pouze svojí formální konstrukcí, a sice tím, že podle svého čl. 13 předpokládá uzavření protokolu, který je nedílnou součástí této dohody. Protokol zaručuje standardní věci, jako jsou národní zacházení, náhradu za vyvlastnění, zahrnuje úrok od data vyvlastnění atd.

V dohodě jsou dále upraveny pravidelné záruky, které jsou zakotveny v tomto systému dohod, a sice závazek umožnit na svém území v souladu se svým právním řádem investice investorům druhého státu, princip národního zacházení, doložku nejvyšších výhod, záruky proti vyvlastnění, záruky proti převodu plateb a způsob řešení sporů.

Platnost dohody byla sjednána na dobu deset let. Sjednaná dohoda by měla přispět k rozvoji vzájemně výhodné hospodářské spolupráce, a proto doporučuji Poslanecké sněmovně, aby vyslovila s touto dohodou souhlas.