Středa 21. června 1995

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Přibáňovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Kozel, připraví se pan poslanec Mandík.

Poslanec František Kozel: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, mám tři drobnější pozměňovací návrhy. První pozměňovací návrh se týká bodu 12 společné zprávy a není to snad ani pozměňovací návrh, je to jen přeložení textu, který se tam nachází, do jazyka českého. Složenina, která se objevila ve společné zprávě, vznikla zřejmě přehazováním v počítači a proto navrhuji, aby v bodu 12 společné zprávy v § 6 odst. 3 zněl takto: "Školský úřad předkládá okresnímu shromáždění každoročně ke schválení zprávu ze svého územního obvodu o stavu koncepce a rozvoje sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení, o výsledcích výchovy a vzdělávání předškolních zařízení, škol a školských zařízení a o koncepci a výsledcích činnosti školského úřadu." Dále se doplňuje text: "Pro informaci ministerstva doplní školský úřad schválenou zprávu o vyjádření okresního shromáždění k uvedeným údajům. Zpráva dále obsahuje informace o hospodaření školského úřadu, předškolních zařízení, škol a školských zařízení." Takto by měl česky znít celý odst. 3. Je to skutečně jazyková úprava.

Další můj pozměňovací návrh se týká bodu 29 společné zprávy, kde v § 13 b) odst. 1 písm. p) navrhuji, aby text za slovem "přičemž" se vypustil a nahradil slovy "všechny třídy školy musí být umístěny v rámci územní působnosti jednoho školského úřadu".

Tento návrh směřuje k tomu, aby nevznikaly a nemohly působit školy typu chobotnice, kdy škola je zřízena např. v Praze a její třídy působí po celé České republice. Proto je tam dána územní působnost školského úřadu.

Poslední pozměňovací návrh je do bodu 44 společné zprávy, a je to víceméně technická úprava. Za slova "podle §13 a)" doplnit slova "a § 13 b)", protože podstatné náležitosti, které by měly být předloženy, jsou právě v § 13 b), nejenom v § 13 a). Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kozlovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Mandík. Připraví se pan poslanec Koronthály.

Poslanec Josef Mandík: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, navrhoval bych dva malé pozměňovací návrhy. Je to k § 3 odst. 2 zákona. Navrhuji vypustit písm. c) a písm. d) a ostatní přečíslovat.

Odůvodnění: V zákoně č. 29/1984 Sb. § 37 odst. 1 a 2 se tato povinnost ukládá národnímu výboru a ve společné zprávě školskému úřadu. V zájmu sladění těchto dvou zákonů je nutné tuto úpravu provést.

Dále ve společné zprávě - chci jenom podotknout - je navrhováno vypustit písm. d), ale písm. c) není navrhováno. To je podle mého názoru rozdílně upraveno v těchto dvou zákonech.

Druhý pozměňovací návrh je k § 10 odst. 2 společné zprávy. Na konci odstavce doplnit větu: "Její výši ministerstvo stanoví z průměrných neinvestičních nákladů na jednoho žáka, připadajících na srovnatelný druh a typ státních škol."

Odůvodnění a široký pozměňovací návrh podal kolega Přibáň, takže to nebudu zdůvodňovat. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Mandíkovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Vladimír Koronthály a připraví se poslankyně Eva Nováková.

Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený pane předsedající, pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, skleróza je opravdu vážná věc a já jsem jeden pozměňovací návrh nucen podat dodatečně, neboť jsem teprve teď byl legislativou upozorněn, že mám být důsledný. Vzhledem k tomu, že jsem dával k zákonu, který jsme projednávali před chvílí, to je k tisku 1430 atd., pozměňovací návrh k § 15 odst. 2, ve kterém se navrhuje ono rozložení studia některých gymnázií ze čtyř na pět let. Byl jsem upozorněn, že toto se musí samozřejmě promítnout i do momentálně projednávaného zákona. Toto promítnutí je nutné. Pozměňovací návrh, který si teď dovolím říci, bude stručný.

§12 odst. 4, což je bod 24 společné zprávy, vkládá se nové písm. l), které včetně poznámky pod čarou zní takto: "Povoluje rozložení studia na čtyřletém gymnáziu." Odkaz pod čarou je " § 15 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., v platném znění."

Pro informaci uvádím, že celý odstavec vypočítává pravomoci a kompetence ministerstva, tím svěřujeme pravomoc ministerstvu, aby provedlo to, k čemu ho oprávníme zákonem, o kterém budeme zřejmě hlasovat těsně předtím. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Koronthálymu. Prosím, aby se slova ujala poslankyně Eva Nováková.

Poslankyně Eva Nováková: Pane předsedo, pane předsedající, pane ministře, nemám pozměňovací návrh, ale žádám pana ministra školství, aby zejména k pozměňovacímu návrhu k § 10, který se týká financování soukromých škol a církevních škol, podal pokud možno zevrubnější výklad a názor, poněvadž tento návrh, jak byl podán panem kolegou Přibáněm, byl již podán panem náměstkem Kouckým na posledním jednání našeho výboru a nebyl schválen.

Domnívám se totiž, že takto podaný návrh velmi podstatně mění původní vládní návrh způsobu financování těchto škol a že bychom potřebovali pro své rozhodnutí skutečně fundované vyjádření. Například je zde řečeno, že bude financováno soukromé školství ve středních školách podle normativu gymnázií, kde je předpokládáno, že je to nejnižší mzdový normativ. Nevím, jestli tomu tak skutečně je a za toho předpokladu, že by některé odborné školy, střední školy, mohly mít nižší normativy, potom by v těchto soukromých školách dostávali dokonce vyšší normativy než ve státních školách. Na to nebyl ve výboru čas to projednat. Ve výboru jsme také tento návrh neschválili, a proto by bylo nanejvýš vhodné, aby se k tomu pan ministr vyjádřil.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Evě Novákové. Protože se do rozpravy již nikdo nehlásí, rozpravu končím.

Ve smyslu dohodnutého akceptovaného postupu přerušuji projednávání tohoto bodu s tím, že předpokládám, že pozměňovací návrhy, které zazněly v rozpravě, budou dány na papír a rozdány poslancům. Tím bude vytvořen prostor pro to, abychom mohli jednotlivé návrhy posoudit.

Konstatuji, že jsem přerušil projednávání tohoto bodu a podle schváleného programu schůze se nyní budeme zabývat bodem

XIII.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon

ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty,

ve znění pozdějších předpisů

Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1677. Z pověření vlády ho odůvodní místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník. Pane místopředsedo vlády, prosím, ujměte se slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Pane předsedo, pane předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, předkládáme jménem vlády České republiky návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V předkládané novele zákona jsou navrhovány především legislativně technické změny, které by měly přispět k upřesnění a jednoznačnému výkladu některých ustanovení zákona, včetně zavedení pojmu základní sazba pro sazbu 22% a snížená sazba pro sazbu 5%.

Významnější změny se týkají upřesnění okamžiku uskutečnění tzv. zdanitelného plnění v případě některých specifických plnění, uplatňování nároku na odpočet a přesnější návaznosti uplatňování daně v návaznosti na obchodní zákoník.

V části IV. zákona je navrženo zmocnění pro Ministerstvo financí k vydání vyhlášky, na jejímž základě se bude vracet daň diplomatům. Jedná se o komplexní systémovou změnu oproti současnému stavu, kdy mohou diplomaté nakupovat bez daně pouze u vybraných subjektů. V uvedené vyhlášce budou stanoveny podmínky pro vracení daně z přidané hodnoty, omezena výše daně, která může být vrácena při nákupech pro osobní spotřebu, a pro úřední účely bude uplatňován princip reciprocity a přiměřenosti spotřeby.

V přílohách jsou potom navrženy některé dílčí změny, které by měly řešit zejména problémy s identifikací zboží z hlediska číselných klasifikací.

Navrhované změny nemají závažnější dopady na příjmy a výdaje státního rozpočtu a jsou v souladu s tendencí sbližovat naši daňovou legislativu s legislativou zemí Evropské unie. Doporučuji vám, abyste návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty schválili. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi vlády za odůvodnění návrhu vlády. Prosím, aby se ujal slova pan poslanec Josef Wagner, který by měl odůvodnit společnou zprávu výborů, kterou jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1792.

Poslanec Jozef Wagner: Dámy a pánové, vážený pane předsedo, pane předsedající, pane ministře, návrh zákona, který novelizuje zákon o dani z přidané hodnoty, je v letošním projednávání podstatně jednodušší než ve všech minulých případech. To hlavní, co považuji za podstatné zdůraznit, je skutečnost, že došlo konečně k jednoznačnému vyjasnění terminologií, že vyšší sazba byla označena za sazbu, která je sazbou základní a všechno ostatní hodlá správce daně vidět jako výjimečné. V tom je samozřejmě i největší problém každého projednávání ve výborech této sněmovny i ve sněmovně samotné.

Jistě, kolegyně a kolegové, jste podobně jako já byli oslovováni z mnoha stran různými lobistickými zájmy, které jistě mají svoji legitimitu, ale my především se musíme starat, aby daň plnila své základní funkce, aby byla spravedlivá a neutrální.

Z tohoto pohledu, domnívám se, že společná zpráva tisk 1792 vyhovuje zmíněným kriteriím a odpovídá těm nejlepším úmyslům, které jsme při projednávání projevili.

S ohledem na to, že pozměňovacích návrhů byla celá řada, navrhl rozpočtový výbor a dohodli zpravodajové na poradě, že předložíme společnou zprávu tak, aby obsahovala plné znění novely, abychom 1792 a nikoliv tisk 1677.

Považuji za důležité zmínit, že do společné zprávy nebyly zařazeny jen některé připomínky zemědělského výboru a byla částečně zařazena jen jedna připomínka hospodářského výboru. Z větší části bylo tedy všem návrhům vyhověno.

Domnívám se, že mohu bez jakýchkoliv obav o to, že by návrh neodpovídal zmíněným požadavkům především na daňovou spravedlnost a neutralitu daně, doporučit předložený tisk ke schválení sněmovně. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Josefu Wagnerovi za odůvodnění společné zprávy a otevírám rozpravu. Do rozpravy se zatím přihlásili tito poslanci: Vlastislav Kuchař, Karel Mach a Tomáš Páv. Prosím pana poslance Kuchaře, aby se ujal slova. Omlouvám se, jako druhý byl přihlášen pan poslanec Křížek. Ten tedy bude vystupovat jako druhý. Děkuji za prominutí.

Poslanec Vlastislav Kuchař: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážený pane vicepremiére, kolegyně a kolegové, zákon o dani z přidané hodnoty je nesporně páteřním zákonem nové české daňové soustavy. Proto mi dovolte, abych se s vám i - dříve než přednesu své pozměňovací návrhy k tomuto zákonu - podělil o některé postřehy z praxe tak, jak je cítí lidé v podnikatelské sféře i v úřadech, které zodpovídají za správu a výběr daní, případně v úřadech státní správy dbají o řádné naplňování zákonů upravujících pravidla a podmínky podnikání. Předesílám, že to nebyla moje zlá vůle a že jsem pozorně vyslechl doporučení pana ministra financí při posledním projednávání zákona o dani z přidané hodnoty, který mě nabádal, abych se pokusil uplatnit pozměňovací návrhy při jednání příslušného parlamentního výboru. Bohužel, tentokrát nebyl tento tisk přikázán organizačním výborem výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, tudíž jsem nucen své návrhy předložit až zde.

Poznatky lidí z praxe nechci adresovat pouze vám, vážené kolegyně a kolegové, ale také - a to zejména - předkladateli zákona, tedy vládě, potažmo ministerstvu financí, které jako vrcholné orgány výkonné moci zodpovídají za tuto oblast. Efektivita práce resortu totiž výrazně ovlivňuje sestavování zejména příjmové stránky státního rozpočtu, na kterou cítíme s postupem času stále výraznější tlak s cílem uvolnění stránky výdajové, a to v poslední době zejména do mezd v rozpočtové sféře.

Bylo by nanejvýš žádoucí, aby zaměstnanci této sféry mohli být do budoucna motivováni pozitivně vyšším tempem růstu reálných mezd a zapomenout by se nemělo ani na další výdajové položky. Avšak nyní již ke konkrétním podnětům.

1. Bylo by velmi žádoucí výrazně zefektivnit v dohledné době podnikatelskou sféru. Co je tím myšleno? Nástrojem by mohla být těsnější spolupráce institucí pečujících o tuto oblast (jako příklad uvedu finanční úřady, živnostenské úřady, úřady cenové kontroly), ne s cílem převážně evidenčním, který vyjadřuje dnešní stav, ne s cílem případné represe vůči nepoctivcům jako hlavního vyústění této součinnosti, ale naopak s cílem systematické vzájemné informovanosti a spolupráce v oblasti prevence.

Výrazným námětem pro takovou spolupráci by se měla v brzké době stát problematika tzv. řízených likvidací firem se současným přeléváním majetku z firem konkursu do firem nových. Tímto spekulativním jednáním trpí zejména zdravé firmy, jimž tak vznikají nedobytné pohledávky.

2. V krátkém čase se stane zřejmě nezbytností co nejpřesnější sladění následujících právních norem tak, aby bylo souběžně možné postihovat nepoctivé jednání. Jedná se o obchodní zákoník, občanský zákoník, trestní zákon, občanský soudní řád, správní řád, zákon o účetnictví, živnostenský zákon, zákon o správě daní a poplatků, devizový zákon, balík daňových zákonů, celní zákon, zákon o státním rozpočtu.

3. Výrazná kritika se nese také směrem k problematice licenčních řízení prováděných centrálními správními orgány, na jejichž základě vstupují často do tržního prostředí ne vždy korektní podnikatelské subjekty. Nabízí se řešení pečlivějším uplatňováním metody auditu, případně souběžného vyjádření finančních a živnostenských úřadů, případně finančních ústavů, u nichž žadatelé o licence mají zřízený účet tak, aby byly upřednostňovány seriózní a korektní podnikatelské aktivity.

4. Nedobrá situace je v samotných finančních úřadech. Nejvýraznějším problémem současnosti je stabilizace kvalitních odborníků. Úřady se potýkají s problémem fluktuace. Mladí odborníci odcházejí zpravidla po dvou až třech letech do komerční sféry, přičemž důvody těchto odchodů jsou více než zjevné. Po zapracování a poté co získají odbornost, jim komerční sféra nabízí možnost vyššího výdělku. I zde na velmi citlivém místě správy a výběru daní by bylo možné nalézt řešení, určitě ne cestou horentního zvyšování mezd, protože soutěž s komerční sférou by musela nutně dopadnout v neprospěch orgánů státní správy, ale snad cestou definitivy, snad cestou jasných pravidel stanovujících úměrně kvalitě vykonané práce nárok na nadtarifní složky mzdy.

Tolik několik slov úvodem, která se snažím brát jako podněty k zamyšlení. Nyní ke konkrétním pozměňovacím návrhům k tisku 1677 ve znění společné zprávy, tisk 1792. První zní takto: do § 2 vložit nový odstavec 4. Současný odstavec 4 přečíslovat na odstavec 5. Nový odstavec by měl následující znění: "Za zdanitelné plnění se nepovazuje dodání dovezeného zboží, které je pod celním dohledem a nebylo ještě propuštěno do celního režimu volného oběhu, celního režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navrácení. Za zdanitelné plnění se také nepovažuje dodání dovezeného zboží, které bylo přenecháno státu (zde odkaz na § 233 celního zákona) a které bylo propuštěno do celního režimu uskladňování v celním skladu (odkaz na § 145 celního zákona a pro tranzit odkaz na § 139 celního zákona).

Odůvodnění: Navrhované ustanovení řeší současný stav, kdy zahraniční zboží, které je na území České republiky (viz § 8) a je současně v režimu uskladnění v celním skladu, ze zákona o dani z přidané hodnoty sice dani podléhá, ale daň se z titulu toho, že transakce je pod celním dohledem a daň z přidané hodnoty bude vybrána až po propuštění zboží do volného oběhu, nevybírá.

Nevybrání daně je však pouze konvenční postup, který odporuje § 8 a § 2 zákona o dani z přidané hodnoty.

2. Navrhuji upravit znění odst. 3 § 7 takto: "Předmětem daně není bezúplatné poskytnutí zboží reklamního a propagačního charakteru opatřeného obchodním názvem nebo firemní značkou plátce, jehož jednotková vstupní cena bez daně nepřesahuje 200 korun a zboží zároveň nepodléhá spotřební dani."

Odůvodnění: v tomto případě jde o sjednocení pohledu na dodávky propagačního materiálu z titulu § 25 odst. 1 písm. d) zákona o dani z příjmů a § 7 odst. 3 tohoto zákona. Zákon o dani z přidané hodnoty ani jiné zákony neznají pojem "reklamní a propagační předmět". Zákon o dani z přidané hodnoty zná pouze pojem "zboží". Aby nedocházelo ke zjevným spekulacím a nejasnostem, co je a co již není propagační předmět, navrhuji z definice tohoto předmětu vyloučit zboží podléhající spotřební dani - cigarety, alkohol, pivo, víno.

3. V § 11 odst. 1 nahradit text "podle § 25" textem "podle § 20 odst. 2 a 3".

Odůvodnění: vedení záznamu podle § 25 je nesprávné, protože ne všechna zdanitelná plnění podle § 25 vchází do krátícího koeficientu v režimu § 20. Právě z tohoto důvodu je nezbytné stávající znění upravit a tím zpřesnit.

4. V § 14 odst. 12 za druhou větu, která zní: "Maximálně ve výši pořizovací ceny" vložit text "V tomto případě plátce daňový doklad nevystavuje." Za poslední větu vložit text "pokud požaduje vyšší cenu než vstupní cenu za nakoupená zdanitelná plnění osvobozená od daně, pak zdaňuje celé své zdanitelné plnění bez ohledu na osvobození podle § 25, 46 nebo 47".

Odůvodnění: vysvětlující věty jsou nezbytné pro řádnou orientaci plátců daně z přidané hodnoty v poměrně složitém a variantním ustanovení zákona. V praxi se jedná např. o problematiku přefakturace nakupovaných služeb, jejichž adresátem jsou zpravidla nájemníci.

Další pozměňovací návrh jsem mohl vypustit, neboť je obsahem společné zprávy.

5. V § 14 odst. 20 nahradit text "snížená o podíl z ceny zaplacené podle" slovy "snížená o uskutečněná zdanitelná plnění podle".

Odůvodnění: jde o nápravu systémové chyby v zákoně. Uvedu následující demonstrační příklad. V případě zrušení finančního leasingu - uveďme si příklad 36 splátek po 33 měsících, kdy nájemce 3 splátky neuhradí, tak leasingová společnost za tyto tři splátky stejně odvedla daň podle splátkového kalendáře. Tato společnost by však musela podle dosavadního znění zákona další smlouvu uzavřít na 6 měsíců, 6 splátek, protože základem daně je vstupní cena snížená o podíl z ceny zaplacené, tj. 30 splátek, bez ohledu na to, že zmíněná leasingová společnost odvedla daň z přidané hodnoty i ze tří nezaplacených splátek. Navrhované řešení snižuje u dalšího nájemce základ daně o částku, která už byla se státem vyrovnána.

6. V § 16 odst. 6 upravit znění druhé věty takto: "Při pronájmu a půjčování osobních automobilů, u nichž není uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, a u pronájmu a půjčování knih, časopisů a ostatních nosičů informací se uplatňuje snížená sazba."

Odůvodnění: toto opatření má zajistit zdanění pětiprocentní sazbou výkony privátních knihoven, videopůjčoven, půjčoven desek s hudebními nahrávkami a půjčoven filmů. V současné době tyto výkony podléhají 22% sazbě daně.

7. V § 16 odst. 9 nahradit pojem "trvale instalovaných" pojmem "zabudovaných".

Odůvodnění: zákon o dani z přidané hodnoty v § 14 odst. 15 a 18 důsledně rozlišuje pojem instalované a zabudované. V § 16 odst. 9 je nesprávně uveden pojem "pevně instalovaný", který chce vyjádřit obecně např. zabudovaný vodoměr. Takovéto metodické paradoxy mohou plátce, jichž se tato oblast týká, uvést v omyl, takže se mohou stát důvodem doměrky.

8. V § 17 změnit znění písm. a) takto: "služby pořízené od plátců za ceny včetně daně, služby osvobozené podle § 31 a § 32 pořízené od neplátců a služby pořízené ze zahraničí".

Odůvodnění: toto opatření má odstranit znevýhodnění cestovních kanceláří poskytujících zejména lázeňské, rehabilitační a lékařské služby nakoupené od malých a středních zdravotnických zařízení neplátců a nabízených jak zahraničním tak tuzemským zájemcům. V současnosti musí za takto nabízené služby cestovní kanceláře vypočítávat krátící koeficient, viz § 20, a radikálně si tak zhoršují svou ekonomiku.

9. V § 19 odst. 3 první větu doplnit takto: po slovech "a udržení příjmu" doplnit text "a dále nemá nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která jsou využívána plátcem nebo skupinou plátců ke krácení daně".

Odůvodnění: toto opatření má svým obsahem odradit plátce, kteří se sice vědomky, ale bez rizika zapojují do řetězců obchodníků, kteří si prostřednictvím plátce - koně a plátců zprostředkovatelů uplatňují velké, řádově milionové daňové odpočty za nákup, případně vývoz téměř neprodejného zboží. Praktické příklady - elektronika zastaralá, chemikálie, textil, pochybné drahokamy aj. V současné době jim to daňová legislativa v podstatě umožňuje. Pokud by ze strany finančních úřadů docházelo ke zneužívání tohoto opatření, zákon o správě daní a poplatků přiznává plátcům diskont 140% a soudní postih finančních úřadů.

10. V § 19 odst. 6 druhou větu rozšířit takto: po slovech "za vývoz" slovy "a na nákup osobních automobilů za účelem demontáže na náhradní díly".

Odůvodnění: ustanovení si klade za cíl upravit režim dovozu starších osobních automobilů určených k rozebrání na náhradní díly pro potřebu autoopraven.

Děkuji vám za pozornost a vzhledem k tomu, že se jedná o rozsáhlý text, nabídnu ho v písemné formě.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vlastislavu Kuchařovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Josef Křížek. Připraví se poslanec Karel Mach.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP