Poslanec Jiří Šoler: Vážený
pane předsedo, vážení pán ministři,
vážené kolegyně, vážení
kolegové, jednou nejcennějších přírodních
lokalit, které se u nás vyskytují, jsou národní
parky. Tyto národní parky by měly sloužit
jako místa kde přetrvává pokud možno
nezkažená příroda, kde živo přírody
není rušen necitlivými zásahy a kde
rekreace lidí je omezena do té míry, aby
nedocházelo k čitelnému narušen těchto
oblastí.
Bohužel poslední dobou sledujeme, že místo
snahy o harmonické soužití s přírodou
se u nás mnohé oblasti mění ze zachovalých
přírodních regionů v umělé
naprosto komerční disneylandy. Takový případ
můžeme vidět v moravských jeskyních,
můžeme ho vidět na Novobystřicku a bohužel
mám signály, že se má pak přistupovat
podobně i ke Krkonošskému národnímu
parku.
Když jsem jako mladší jezdil do Tater, vím,
že jsme byli velice znepokojeni, když v takových
lokalitách, jako je Teryho (??) chata, přistávaly
vrtulníky, například s úderníky
ze Žiaru nad Hronom, zatím co v případě,
kdy došlo k těžkému úrazu, mnozí
naši kamarádi zemřeli prostě proto,
že nebylo možno zajistit vrtulník pro lékařskou
péči. Od těch dob jsem na podobný
provoz na horách značně citlivý. Proto
mám velice nedobrý pocit z toho, že jsem jako,
předpokládám, většina z vás
dostal dopis od ředitele horského hotelu Hrornovka,
Špindlerův mlýn, pana Alexandra Bílka,
kde jsem se dověděl: "Dle přání
vám zajistíme vše - od vyhlídkového
letu vrtulníkem, lehkým letadlem až po projížďku
na koni." Nic proti projížďce na koni. Z
dob mého mládí vím, že horský
koník patříval k nedílným součástem
krkonošského života. Domnívám se
však, že pořádat vyhlídkové
lety vrtulníkem, či lehkým letadlem nad národním
parkem je hrubé barbarství. Samozřejmě
chápu, že při ošetřování
lesa, při řešeni nějakých zdravotních
problémů, při jiných podobných
akcích, je možno použít letoun nebo podobnou
techniku. Domnívám se ale, že rušit tisíce
návštěvníků hor, rušit místní
zvěř, rušit přírodu pro potěšení
několika lidí, kteří konají
vyhlídkový let, je barbarství.
V době komunistického režimu bylo v Krkonoších
několik regionů, kupodivu na mapách zvaných
oblast ticha, které sloužily jako speciální
lovecké oblasti hlavně pro prominenty. Uvedu například
oblast Lánova nebo Lví Důl. Byl bych velice
nerad, kdyby podobné výsady měli prominenti
i dnes. Zvláště špatně se cítím,
když vidím, že za jednoho z těch prominentů
bych měl být pokládán i já.
Na té pozvánce je několik dalších
zajímavých sdělení. Cituji: "
Dále budou následovat módní přehlídky,
ukázky terénních aut, kouzla a magie, lehký
erotický program a mnoho dalšího. Vrcholem
večera vás oslní velkolepý ohňostroj."
Nepokládám erotické programy či podobné
věci za způsob soužití člověka
s přírodou. Chápu, že takové
akce je možno podporovat decentně a nerušit ostatní
návštěvníky hor. Mezi podobné
akce nemohu počítat velkolepý ohňostroj.
Chci se zeptat pana ministra, kdo takovéto akce povolil
a zda se domnívá, že jsou v souladu se statutem
národního parku Krkonoše. Děkuji za
pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Jiřímu Šolerovi. Zvu k řečništi
pana poslance Vratislava Votavu, připraví se pan
poslanec Čestmír Hofhanzl.
Poslanec Vratislav Votava: Vážený pane
předsedo, vážení členové
vlády, kolegové a kolegyně, dovolte mi, abych
přednesl ústní interpelaci na předsedu
vlády České republiky pana Václava
Klause ve věci návštěvy tchajwanského
premiéra Lien Chana (??) v České republice
a důsledků, které by tato návštěva
mohla mít na zhoršení našich vztahů
s Čínskou lidovou republikou.
Vážený pane premiére, v uplynulých
dnech navštívil Českou republiku tchajwanský
premiér Lien Chan. Stalo se tak na základě
pozvání Univerzity Karlovy. Jednalo se tedy o neoficiální
cestu, jejímž účelem byla přednáška
tchajwanského premiéra o demokratizaci vysokého
školství na Tchajwanu. Došlo ovšem i k tornu,
že tchajwanský premiér byl přijat i
nejvyššími státními činiteli
České republiky, tedy premiérem a prezidentem
republiky, čímž byl neoficiální
ráz jeho cesty poněkud zpochybněn.
Nechci se zde dotýkat otázky, zdali se máme
od Tchajwanu učit demokracii, ať již jde o vysoké
školství nebo o cokoliv jiného. Ve světě
má spíše Tchajwan pověst autoritativního
režimu, který neoprávněně užívá
názvu "Čínská republika"
a není z těchto důvodů uznáván
mezinárodní, společenstvím. Jde mi
však o něco jiného. Jde o neblahé důsledky,
které tato návštěva by mohla mít
pro další vývoj vzájemných, zejména
ekonomických vztahů České republiky
a Čínské lidové republiky.
Ať již máme jakýkoliv názor na
režim, který existuje v ČLR a na jeho perspektivy,
nepochybně se shodneme v tom, že ČLR dnes představuje
nejen nejlidnatější zemi světa, ve které
žije čtvrtina lidstva, ale i jednu z nejdynamičtěji
se rozvíjejících zemí světa,
která z tohoto důvodu láká pozornost
zahraničních investorů, např. z USA.
z Japonska, zemí Evropské unie apod.
Domnívám se, že z těchto důvodů
není zrovna vhodné, aby Česká republika
narušovala ekonomické vztahy s Čínou,
které s výjimkou období šedesátých
a sedmdesátých let, kdy došlo ke známé
sovětsko-čínské roztržce a k
tzv. kampani proti maoismu, byly vždy dobré a úspěšně.
Rád bych se proto v této souvislosti obrátil
na vás, pane premiére, s následujícími
otázkami.
Za prvé, jaký je v současné době
objem našeho obchodu s ČLR a co je vše v sázce
v případě tzv. ochlazení česko-čínských
ekonomických vztahů.
Za druhé, může rozvoj ekonomických vztahů
s Tchajwanem, který pan premiér i pan prezident
ve svých vystoupeních po návštěvě
tchajwanského premiéra tolik vyzdvihovali, nahradit
ekonomické ztráty, které by zhoršení
vztahů s ČLR přineslo. a z jakého
procenta je může nahradit?
Konečně bych se chtěl zeptat, jakým
způsobem je vláda a vy, pane premiére, vysvětlíte
dělníkům a zaměstnancům našich
průmyslových podniků, které vyvážejí
své výrobky do Číny, jestliže
dojde k nějakým ekonomickým komplikacím
v česko-čínských vztazích a
tyto podniky tím budou postiženy.
Zároveň se vnucuje jiná otázka, obecnější.
Týká se tématu, které je velmi často
projednáváno a velmi často se o něm
píše, a sice je to problém koordinace české
zahraniční politiky. V této souvislosti bych
se chtěl zeptat, pane premiére, zdali je na úrovni
vlády nebo na úrovni koaličního grémia
pro zahraniční politiku, ustaveného na podzim
roku 1993, projednáváno přijímání
návštěv ze zahraničí včetně
tzv. neoficiálních soukromých cest, zdali
je to na úrovni vlády, na úrovni koaličního
grémia pro zahraniční politiku projednáváno,
schvalováno nebo zdali je zde ponecháván
- abych tak řekl prostor tržní živelnosti,
protože je dostatečně známé,
že komplikace, které se vytvořily v souvislosti
s návštěvou tchajwanského premiéra,
nejsou od listopadu 1989 prvním případem.
Byly problémy s návštěvou tibetského
dalajlámy, které vytvořily situaci velmi
podobnou dnešní. Jsou známy i problémy
s dalšími návštěvami. Dlužno
připomenout např. generála Pinocheta, který
je pro část naší pravice tolik obdivovaným
tržním reformátorem a pravděpodobně
z těchto důvodů byl u nás sotva před
rokem velice vítaným hostem.
Rád bych tedy věděl, jakým způsobem
vláda projednává tyto návštěvy
a jaké vyvozuje důsledky z podobných faux
pas problémů a komplikací, které v
české zahraniční politice, jak se
zdá, vznikají v souvislosti s různými
tzv. neoficiálními soukromými cestami různých
problematických politických osobností pravděpodobně
dnes a denně.
Zároveň bych se chtěl obrátit s ústní
interpelací na ministra zahraničních věcí
pana Josefa Zieleniece ve věci jeho hodnocení Sudetoněmeckých
dnů a vystoupení představitelů bavorské
a spolkové vlády v souvislosti s těmito událostmi.
Vážený pane ministře, jako již
každoročně se stalo nechvalnou tradicí,
že zhruba na počátku měsíce června
jsou konány tzv. Sudetoněmecké dny, pořádané
sudetoněmeckým landsmanschaftem a jemu příbuznými
organizacemi. Zpravidla vždy a v posledních letech
obzvlášť v důsledku vstřícné
politiky naší vlády vůči požadavkům
Sudeťáků, dochází k pronášení
velmi militantních, velmi konfrontačních
projevů na adresu České republiky, které
jsou většinou plné výhrůžek,
nátlaků a ultimát.
V odpovědi na interpelaci, kterou jsem dával naposled
o česko-německých vztazích, hovoříte
o tom, že by bylo šílenstvím pro oba státy,
tedy pro Českou republiku a SRN, nechat to dále
bublat. Ano. Při slavnostech Sudetoněmeckých
dnů opravdu bublá šílenství.
Je jen projevem neschopnosti naší vlády, že
toto dopustí, že žádným výrazným
způsobem proti výrokům jak představitelů
sudetoněmeckého landsmanschaftu, tak i představitelů
bavorské a spolkové vlády, kteří
se zpravidla těchto slavností účastní,
nepodá žádný protest, není schopna
nijak argumentačně čelit tomu, co se při
této příležitosti objevuje.
Rád bych se vás zeptal, vážený
pane ministře, zdali se ve světle letošních
Sudetoněmeckých dnů, ve světle vystoupení
představitelů bavorské a spolkové
vlády, které byly s nimi spjaty, domníváte,
že je opravdu správná vaše představa
o smíření, zejména se sudetskými
Němci, tím způsobem, že dojde pouze
k jakémusi morálnímu vyrovnání,
k jakémusi morálnímu smíření
a ze sudeťácká lobby v SRN z podobných
výzev morálnímu usmíření
nebude vyvozovat žádné politické a právní
důsledky. Vždy tomu bylo právě naopak.
Stačí jenom připomenout smutně proslulou
omluvu prezidenta republiky Václava Havla sudetským
Němcům, která nynější
kolotoč, nynější eskalaci sudeťáckých
požadavků, rozpoutala. Na základě čeho
se tedy domníváte, že by iniciativy, které
pravděpodobně připravujete, nerozpoutaly
opět podobnou eskalaci požadavku, nejen morálního,
ale i vysloveně politického a právního
charakteru.
Pokud jsem se ptal, ptal jsem se v jedné interpelaci pana
premiéra Václava Klause, zdali je připravován
jakýsi balík vstřícných opatření,
který bývá většinou spojován
s vaším jménem, dozvěděl jsem
se dokonce, že v německém tisku se hovoří
o tzv. Zieleniecově plánu na zlepšení
česko-německých vztahů. Pan premiér
Klaus popřel, že by podobný balík vstřícných
opatření byl připravován a zároveň
popřel, že by ve vládnoucí ODS byly
v této otázce nějaké rozpory. Rád
bych znal proto vaše stanovisko k tomuto problému.
Připravujete tedy něco bez vědomí
pana premiéra, bez vědomí vlády, vy
sám? Konečně bych rád ještě
navázal na interpelaci, ve které jsem vás
vyzýval, abyste této sněmovně alespoň
prostřednictvím poslaneckých klubů
dal k dispozici stanoviska k česko-německým
vztahům, která byla během tohoto roku přijata
parlamentními stranami v SRN. Především
Sociálně demokratickou stranou Německa, Stranou
zelených a Stranou demokratického socialismu. Pokud
je mi známo, nic podobného jste neučinil,
takže vás opětovně vyzývám
a žádám, abyste tato stanoviska k česko-německým
vztahům stran německé parlamentní
opozice poslaneckým klubům této sněmovny
dal.
Děkuji vám předem. Tentokrát se též
domnívám, že za úplnější
a jednoznačnější odpověď
na přednesené otázky. Vám všem
děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji. Slovo má
pan poslanec Čestmír Hofhanzl. Připraví
se pan poslanec Stanislav Gross s interpelací na ministra
Jana Stráského.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený
pane předsedo, páni ministři, vážení
kolegové, kolegyně, chci předložit interpelaci
panu předsedovi vlády Václavu Klausovi ohledně
transformace lesního hospodářství.
Je mi líto, že pan premiér není přítomen,
ale domnívám se, že čas se navršil.
Vážený pane premiére, před dvěma
měsíci jsem vám, ministrům Luxovi,
Skalickému a Bělehrádkovi v dobré
víře poslal dopis, ve kterém jsem se pokusil
vás i pány ministry upozornit na chyby a nezdravé
jevy v transformaci lesního hospodářství.
Chyby, které budou mít neblahé důsledky
na stav lesa, poškodí stát, postihnou občany
a zodpovědná za ně bude tato vláda.
Od podzimu roku 1990 jsem měl možnost, jako poslanec
ČNR, sledovat reformu lesního hospodářství.
Mohl jsem posoudit principy, na nichž byla založena
a důvěrně poznat motivace lidi, kteří
ji uskutečňovali. Proto jsem vám, pane premiére,
napsal.
Jsem již dost starý muž, abych věděl,
že chyby se mají opravovat a zneužiti trestat.
Pane premiére, v odpovědi na má upozornění
byly polopravdy nebo zjevné nepravdy.
Je skutečností, že reformou došlo k částečné
deetatizaci, která ukončila státní
monopol vlastnictví a hospodaření ve všech
lesích státem. Je to ale jenom kus pravdy, neboť
transformace vytvořila monopolní prostředí,
výhodné pro dodavatelské firmy a obchodníky
se dřevem v lesních akciových společnostech
a zastřešujících fondech. Je jen polopravda,
že, cituji: všechny z transformace vzešlé
subjekty jsou ekonomicky stabilní a životaschopné,
konec citátu. Parazit na bohatém živném
prostředí je také stabilní a životaschopný,
ale jen do té doby, než stráví svého
hostitele. Pak zahynou spolu.
Vůbec není pravda, že zajišťují,
cituji: výrazné zlepšování stavu
lesa, konec citátu. Kůrovcová kalamita, která
vygradovala po roce 1992, je též částečným
plodem uskutečněné transformace a zakládá
do budoucna její pokračování.
V odpovědi píšete, cituji: předloženým
návrhem zákona o lesích vláda nepochybně
uskutečňuje potřebné kroky k vytvoření
podnikatelského prostředí, které bude
upřednostňovat zodpovědné hospodaření
s lesem, konec citátu. Vůbec to není pravda.
Zákon je nesystémový a jeho hlavním
účelem je dokončit realizovanou transformaci.
Píšete, cituji: není důvod k přeměně
státního podniku Lesy České republiky
v rozpočtovou organizaci, jejíž hospodaření
by bylo kapitolou státního rozpočtu kontrolováno
parlamentem, konec citátu.
Zcela naopak se domnívám, že hospodaření
Státních lesů musí být kontrolováno
parlamentem. Zde máme jakousi záruku, že v
parlamentu nebo v jeho výboru se vždy najde někdo,
kdo si najde podklady o skutečném hospodaření
a obratu finančních prostředků ve
Státních lesích České republiky.
V současné době je hospodaření
Státních lesů České republiky
zcela neprůhledné. V demokratických zemích
je zásadně rozpočet státních
lesů předkládán parlamentu a jím
schvalován. Parlament nechce v lesích hospodařit,
ani řídit hospodaření státních
lesů. Je kontrolní záklopkou proti zneužívání,
zvláště v této přechodné
době.
V příloze odpovědi mi, pane premiére,
vytýkáte, že moje interpelace je založena
jako celek i v jednotlivostech na nesprávných a
nepřesných tvrzeních. Jestli je něco
nepřesné a v mnohém zcela nepravdivé,
jsou to odpovědi, které vám napsali vaši
úředníci na má upozornění
o stavu lesního hospodářství.
Nyní k bodu 1 přílohy. Jako ekonom jste jistě
seznámen s tím, jaká kouzla lze s čísly
páchat. Píšete, že stav personálu
Státních lesů České republiky
je 2.500 osob, tj. 1,7 pracovníka na 1.000 hektarů
lesa a průměrná velikost revíru je
1.500 hektarů a ne 1.600 až 3.000 hektarů,
jak jsem uváděl já.
Ve vašich číslech jsou smíchány
dohromady hrušky s jablky, ale i hřebíky a
smetí ze dvora. Původně byla velikost revíru
na revírníka místy ještě větší
než 3.000 hektarů, až neudržitelnost takového
stavu vedla ke snižování výměry
a nyní je nižší.
K bodu 2 přílohy. Prodej dřeva se neděje
odhadem jako u lesa k vytěžení, ale prodejem
přesně změřených jednotlivě
evidovaných a podle podrobného smluvního
ceníku zatříděných kmenů
nebo výřezů. Konec citátu.
Napsal jsem slovo "často", že se tak děje.
Samozřejmě, že se tak dělo.
Ve všech slušných lesnických zemích
se dřevo prodává na odvozním místě
nebo na dřevoskladech, kde dojde k vytřídění
sortimentu. Transformace převedla dřevosklady do
rukou akciových společností a zde se dělají
zisky. Ano, les se přesně zaměřuje
podle smluvního ceníku, ale často to dělají
pracovníci akciových společností,
které dřevo kupují a státní
revírník provádí namátkovou
kontrolu. I když to bude dělat poctivě, nemá
při tomto systému šanci všechno postihnout.
Lepší prostředí pro korupci, než
tento způsob, nebylo možno vymyslet.
Nyní k bodu 3 přílohy. Rozdělení
movitého a nemovitého majetku státních
lesních závodů mezi akciové společnosti
a státní lesy. Odhad majetku převedeného
kupónovou privatizací na lesní akciové
společnosti se udával sumou zhruba 7,5 mld. Kč.
Jako důkaz rovnoměrného rozdělení
majetku uvádíte, že Státní lesy
České republiky mají 10 mld. Kč kmenového
jmění. Čísla jsou krásná
věc. Zvláště celková, bez přesného
rozlišení, k čemu co patři. Těch
7,5 mld. byl majetek, který vydělává;
dřevosklady, lesní školky, mechanizační
dílny, stroje, budovy apod. Majetek Státních
lesů České republiky je tvořen v převážné
míře cestami, hrazením bystřin, hájenkami
apod. Když se ti pánové snaží dělat
hlupáka ze mne, mají možnost. Nemám
přímo páku, jak je vyhodit. Vám se
divím, pane premiére.
Podstatu kupónové privatizace jsem pochopil. Lesní
závody zásadně neměly být privatizovány
kupónovou metodou. Nikde lépe nemohlo být
privatizováno přímým vlastníkům,
než privatizací státních lesních
závodů a dát tak vznik malému a střednímu
podnikatelskému stavu v tomto oboru. Přes všechna
varování a odpor se prosadila transformace na lesní
akciové společnosti kupónovou metodou, která
dala monopolní převahu uživatelům a
obchodníkům se dřevem nad vlastníky
lesa, a to i státního. Vše u majetku, který
má hospodářský cyklus v řádu
sta let, minimální výnosovost a mimořádný
celospolečenský význam.
K bodu 4 přílohy tvrdíte, že, cituji:
vydávání lesů původním
vlastníkům se děje podle platných
právních norem, a dále cituji, musíte
se ohradit proti mému tvrzení, že lesy jsou
vraceny bez příslušného vybavení
a nemovitostí. Konec citátu. Samozřejmě,
že jsou to polopravdy.
Metodický pokyn státních lesů České
Republiky, čj. 589/93 - 540 ze dne 6. 8. 1993 dezinterpretuje
zákon tak, aby restituent dostal co nejmenší
náhradu.
Exemplární raritou je hodnocení bonit lesních
porostů podle jakési studie soukromé společnosti
PIRUS, s.r.o., sídlící v Davli nad Vltavou,
na hospodářství místních kanalizací.
Podle této studie v posledních desetiletích
lesní dřeviny rostou mnohonásobně
lépe. Podle ní se dělaly i odhady náhrad
nevýhodné pro restituenty.
Současně se udává 60% poškození
lesních porostů, jejich ohrožení a v
exponovaných oblastech i jejich zánik, neseriózní
zneužití v dohodě s vysokými státními
úředníky. Argumentace cituji: "Podobným
sociálně ekonomickým vývojem v okolních
zemích Evropského společenství, spočívajícím
v zániku zemědělských usedlostí
a vznikem volné pracovní síly, která
vede ke vzniku podnikatelských subjektů specializovaných
na smluvní dodávky lesnických prací"
- konec citátu - je zase jen polopravda a o něčem
jiném.
Úkolem a povinností těch, kteří
politicky i odborně prováděli reformu lesního
odvětví, měla být obnova vlastnických
vztahů k lesnímu majetku. Vytvoření
přímého zodpovědného vlastnického
poměru a prostředí, které by dlouhodobě
takový vztah stabilizovalo. Stal se téměř
opak.
Bod 5 přílohy. Píšete: " Daňoví
poplatníci dotují podnikatelské subjekty
žijící z lesa a v budoucnu to bude dvojnásob,
je mimo realitu." Dále cituji: "Lesy české
republiky a podnikatelské subjekty zabezpečující
práce pro Státní lesy České
republiky odvedly v roce 1994 nejméně 1,4 mld. Kč
na daních." V roce 1990 duchovní otec lesnické
transformace Ing. Zdeněk Domes, nynější
ekonomický ředitel Státních lesů
České republiky, tvrdil, že prosadí-li
se jeho reforma, bude roční zisk Státních
lesů 4 miliardy Kč do státního rozpočtu.
Skutečností je, že 4 roky se neobnovují
a nestaví v potřebné míře lesní
cesty, nehradí bystřiny a nevykonávají
se některé práce důležité
pro budoucnost lesa. Ve stejné době lesní
akciové společnosti a podnikatelé v obchodě
se dřevem vykazují enormní zisky a chlubí
se tím. Stejně je jisté, že budou své
zisky vkládat spíše do odvětví,
která jim zaručí větší
obrat kapitálu než les.
Státní lesy též dostávají
dotace státu a práce jim vykonávají
lesní akciové společnosti a podnikatelé.
Samozřejmě, že z podstaty státního
lesa i z dotací jsou přelévány zisky
těmto podnikatelským subjektům.
Nyní k bodu 6 a 7 přílohy. Píšete,
že mé tvrzení "o úloze investičních
fondů České asociace podnikatelů v
lesním hospodářství a lesnicky orientované
Forestbanky je spekulativní". Dále cituji -
"Společnost má nástroje zajišťující
ochranu proti vytváření monopolů i
v lesním hospodářství". Vím,
pane předsedo vlády, co je spekulace. Jsem exaktně
vzdělán a moje máma mne vychovala k poctivému
a přímému jednání. Jestli to,
co zde nyní řeknu, není faktické ovládnutí
českého lesního hospodářství
skupinou osob a podnikatelských subjektů, nerozumím
tomu.
Předsedou poradního sboru pro lesní hospodářství,
náměstka ministra zemědělství
Ing. Pavla Rybníčka, je Ing. Mičánek,
prezident české asociace podnikatelů v lesním
hospodářství, zakladatel Forestfondů,
Forestbank, původní tvůrce a hlava reformní
skupiny vytvořené v zimě 1990. Členy
této skupiny byli náměstek Pavel Rybníček,
ředitel Státních lesů České
republiky ing. Jiří Oliva, ekonomický ředitel
Státních lesů České republiky
a duchovní otec reformy Ing. Zdeněk Domes a nebudu
jmenovat další.
Píšete, že má - cituji - "obvinění
ze střetu zájmů vedoucích pracovníků
resortu lesního hospodářství a lesů
České republiky jsou nepodložená."
Bohužel, jsou podložená, a i když někde
vše nemusí být jen na papíře.
Domnívám se, že jasným papírovým
důkazem by mělo být předsednictví
poradního sboru Ing. Mičánka obchodní
rejstřík Forestinvest, s.r.o., identifikační
číslo 48533769, střechové Organizace
Forestfondů, kde zakladatelem a jedním ze společníků
byl Ing. Zdeněk Domes. Dnes je tam již zapsán
bratr Jiří. Papírově je tedy asi vše
v pořádku.
Co se týče legislativních i správních
nástrojů bránících monopolizaci,
papírově asi bude též v pořádku,
obchodní rejstřík společnosti EKOBENA,
s.r.o., identifikační číslo 46967311,
která má v pronájmu několik tisíc
hektarů státního lesa a jejímž
společníkem je paní Bohuslava Bělehrádková.
Poslední bod 8 přílohy. K vaší
odpovědi - cituji: "informace, že Forestfondy
získaly kolem 60% akcií lesních akciových
společností, jsou nepravdivé" - je vytrženo
z kontextu. Napsal jsem - cituji: "Forestfondy vytvořily
personální unii s jinými investičními
fondy a získaly kolem 60% akcií těchto společností."
Podle vašeho grafu získaly fondy celkem 47% akcií
lesních společnosti. To je podle mého skromného
mínění kontrolní a rozhodující
balík a vliv.
Mezitím investiční fondy a zejména
Forestbanka pokračují v agresivním skupování
akcií a přebírání moci v lukrativních
akciových společnostech. Monopol, o kterém
mluvím a píši již déle než
dva roky, je zde. Kdo ho nevidí, je buď slepý,
nebo má jiné záměry.
Pane premiére, stav odvětví lesního
hospodářství po proběhlé transformaci
vyžaduje nutné korekce a opravy. V lese se chyby projevují
často až po letech a pyká se za ně po
desítky let a i generace. Stát nelze zakládat
a obnovovat na nezodpovědnosti, neochotě opravovat
své chyby a na korupci. Zodpovědnost neseme my a
nikdo se nás nebude ptát, jak to ve skutečnosti
bylo. Hodnoceni budeme podle výsledků. Svět
nejvíce trestá neschopnost, nedůslednost
a slabost. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec
Stanislav Gross s interpelací na ministra Jana Stráského.
Připraví se pan poslanec Jiří Hájek,
který se chystá interpelovat předsedu vlády
a pana ministra Jiřího Skalického. Prosím,
pane poslanče.
Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane
předsedo, vážení členové
vlády, dámy a pánové, obracím
se s interpelací na ministra dopravy pana Stráského.
Má interpelace se týká plnění
kolektivní smlouvy uzavřené mezi vedením
Českých drah a odborovými organizacemi působícími
na Českých drahách.
V této kolektivní smlouvě se v kapitole 9
v článku 9.6 píše: V případě
prodeje rekreačních a kulturních či
sportovních zařízení poskytovaných
z prostředků FKSP třetím osobám,
ke kterým mají České dráhy
právo hospodaření, budou tato za splněni
zákonných podmínek nejprve nabídnuta
odborovým organizacím působícím
v Českých drahách.
Při reorganizaci Českých drah došlo
k tomu, že došlo k vyčlenění rekreačních
zařízeni ze stavu Českých drah. Při
transformaci lokomotivního depa Zdice dále došlo
k tomu, že rekreační zařízení
tohoto depa - horský hotel Mladé buky který
byl pořízen z prostředků odborů
a rekonstruován z FKSP, bylo dle mého názoru
v rozporu s platnou kolektivní smlouvou zařazeno
do páté etapy privatizace. Odborové organizace
v duchu kolektivní smlouvy projevily zájem o toto
rekreační zařízení. Teprve
po urgenci dostaly z divize majetkového podnikání
a privatizace Českých drah odpověď.
Já si vám dovolím ji z části
odcitovat:
"Rekreační zařízení Mladé
buky bylo divizí obchodně přepravní
předáno odboru privatizace k zařazení
do 5. etapy privatizace. Tento seznam je již předán
do vlády České republiky a České
dráhy už nemají možnost jakýmkoli
způsobem zasahovat do tohoto procesu."
Vážený pane ministře, jak již jsem
řekl, mám obavy z toho, že v tomto bodě
se jedná o nedodržení kolektivní smlouvy
ze strany Českých drah. Žádám
vás tedy, abyste se touto záležitostí
zabýval. Pokud dojdete ke stejným závěrům
jako já, abyste přijal opatřeni vedoucí
k naplnění kolektivní smlouvy uzavřené
mezi vedením Českých drah a odborovými
organizacemi působícími na Českých
drahách.
Předpokládám, že mě budete o
svých závěrech informovat písemně.
Materiály, které v této věci mám
k dispozici, vám předávám jako přílohu
této interpelace. Děkuji.