Poslanec Jiří Drápela: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, vážený
pane ministře, je mi líto, ale nemohu souhlasit
s vašimi dvěma odpověďmi na mé
interpelace v záležitosti pronájmu rybníků
v Národní přírodní rezervaci
Lednické rybníky. Firma Pemex Hlohovec, spol. s
r. o., napadla soudní cestou výběrové
řízeni vypsané Český ústavem
ochrany přírody Praha, dnes Agentura ochrany přírody
a krajiny, který byl Okresním úřadem
Břeclav zplnomocněn k vypsání a organizaci
výběrového řízení. D
ne 4. 8. 1994 bylo zveřejněno Hospodářskými
novinami vypsání výběrového
řízení na rybníky v Národní
přírodní rezervaci Lednické rybníky.
Bližší podmínky bylo možné
vyzvednou oproti úhradě 500 Kč na Chráněné
krajinné oblasti Pálava nebo na Českém
ústavu ochrany přírody Praha od 15. 8. do
31. 8. 1994.
Bližší podmínky se skládaly z podmínek
veřejné soutěže, z plánu péče
Národní přírodní rezervace
Lednické rybníky do roku 1999 a ve studii Rybářské
hospodaření v části I.
Předkladatelé, účastníci výběrového
řízeni, byli povinni své návrhy odevzdat
do 16.00 hodin 15. září 1994 na Český
ústav ochrany přírody v Praze v 15 vyhotoveních.
Zpracované návrhy musely řešit všechny
stanovené požadavky vlastních podmínek
veřejné soutěže. Řídit
se plánem péče a studií Rybářské
hospodaření. Neřešení, byť
jediného bodu z podmínek veřejné soutěže
bylo důvodem odmítnutí návrhu přihlašovatele,
a to dle § 284 obchodního zákoníku,
a to z podmínek veřejné soutěže.
Termín konání výběrového
řízení měl být účastníkům
oznámen 10 dnů dopředu, viz podmínky
veřejné soutěže.
Firma Pemex Hlohovec s.r.o. předala osobně 15 kusů
návrhů na Český ústav ochrany
přírody Praha dne 15. 9. 1994 ve 12.15 hodin, viz
doklad o předání, čímž
se do výběrového řízení
řádně přihlásila.
První rozpor: Výběrové řízení
se konalo 20. září 1994, čili byl
porušen termín oznámení výběrového
řízení 10 dnů předem.
Druhý rozpor: Pozvánku na konáni výběrového
řízení Pemex Hlohovec s.r.o. vůbec
neobdržel. Jejich účast byla zajištěna
náhodnou informací od jednoho z akcionářů
Rybníkářství, a.s. Pohořelice.
Dle mých informací pozvánka byla poslána
do Prostějova na akciovou společnost Pemex Prostějov,
což je jiný podnikatelský subjekt. Členové
výběrové komise, např. obce, neobdrželi
předem ani v průběhu výběrového
řízení podmínky veřejné
soutěže, tudíž nevěděli,
co musí být řešeno a že neřešení
podmínek je důvodem odmítnutí návrhu
a vyřazení ze soutěže dle § 284
obchodního zákoníku.
Třetí rozpor: Předkládané návrhy
účastníků byly odevzdávány
v 15 vyhotoveních. Složení výběrové
komise bylo jednadvacetičlenné. Tak se ptám,
na základě čeho provádělo 6
zbývajících členů komise posouzení,
podle čeho prováděli bodování
řešených úkolů č. 2, 3,
4 a 5, když požadavky, tj. podmínky veřejné
soutěže, neobdrželi a neměli ani 6 výtisků
zpracovaných návrhů.
Čtvrtý rozpor: Rybníkářství,
a.s. Pohořelice bod 2 podmínek veřejné
soutěže, což byl vlastně nejdůležitější
bod z hlediska hodnocení návrhů, nezpracovalo.
Scházel technický záměr na 10 let,
ekonomický záměr na 10 let a studie Rybářské
hospodaření pod bodem i) neřešila lovení
zbytku ryb na rybníku Nesyp.
Po ukončení výběrového řízení
zapomněl ing. Počta, vedoucí výběrové
komise z Českého ústavu ochrany přírody
Praha, předložené návrhy od uchazečů
soutěže posbírat. Tento nedostatek umožnil
firmě Pemex Hlohovec s.r.o., aby se dostala k předloženému
návrhu Rybníkářství a.s. Pohořelice
a porovnala, zda tento návrh obsahuje všechny náležitosti
požadované v podmínkách veřejné
soutěže. Neobstojí totiž argument, že
chybějící bylo zodpovězeno následně
formou dotazů, byť by o tom existoval i magnetofonový
záznam. Bylo-li něco ve veřejné soutěži
požadováno, musí být v případě
jakékoliv změny, že se nepožaduje, zase
veřejně oznámeno. V daném případě
měl být návrh Rybníkářství
a.s. Pohořelice ze soutěže vyřazen tak,
jak je uvedeno v podmínkách veřejné
soutěže. Precedentem je totiž vyřazení
ze soutěže třetí firmy Vaigarexu Jindřichův
Hradec, která nepředložila jeden z požadavků.
Výše uvedený postup je předmětem
žaloby, kterou podal Pemex Hlohovec s.r.o. u obchodního
soudu na Český ústav ochrany přírody
Praha, který vypsání veřejné
soutěže a její průběh organizoval.
Veškeré materiály jsou formou přílohy
jako důkazy poskytnuty soudu.
Vážený pane ministře, z řečeného
jasně vyplývá, že vítězem
výběrového řízeni měla
být firma Pemex Hlohovec s.r.o., jelikož splnila požadované
podmínky výběrového řízení,
zatímco Rybníkářství a.s. Pohořelice
a Vaigarex Jindřichův Hradec nikoliv.
Jelikož vámi ustanovené kontrolní komise
údajně nezjistily žádné závady
a jelikož jste mně nepředložil zápisy
z údajných kontrol výběrového
řízení, o které jsem vás v
interpelaci žádal, musím konstatovat, že
ministerstvo životního prostředí pod
vaším vedením pracuje nekvalitně, výběrová
řízení vypsaná Českým
ústavem ochrany přírody Praha, který
spadá pod váš resort, vyhrávají
firmy, které nesplnily základní podmínky
veřejné soutěže, což dokazuje,
že vaši podřízení si dělají,
co chtějí a z čehož vyplývá,
že ministerstvo životního prostředí
pod vaším vedením neplní tu funkce,
která je veřejností od ministerstva očekávána.
Domnívám se, že byste měl velmi zvážit
své další působení ve funkci
ministra životního prostředí České
republiky a raději uvolnit místo schopnějšímu
člověku, který by tam zavedl pořádek
a požadoval zodpovědnost a kontrolu podřízených
pracovníků. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Rozprava je otevřena,
kdo se do ní hlásí? Rozpravu uzavírám
a dám hlasovat o návrhu usnesení. Zní:
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
ministra životního prostředí Františka
Bendy na interpelaci poslance Jiřího Drápely
ve věci nedodržení podmínek výběrového
řízení na pronájem účelového
hospodaření na rybnících v Národní
přírodní rezervaci Lednické rybníky,
který vyhlásil Český ústav
ochrany přírody, sněmovní tisk 1514
A.
Odhlašuji vás a prosím o novou registraci.
256. hlasování na této schůzi.
Kdo podporujete předložený návrh usnesení,
stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.
Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo.
Ze 73 přítomných bylo 35 pro, 22 proti, 10
se zdrželo, 6 nehlasovalo. Návrh nebyl přijat.
Předložím opačný návrh.
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
ministra životního prostředí Františka
Bendy na interpelaci poslance Jiřího Drápely
ve věci nedodržení podmínek výběrového
řízení na pronájem účelového
hospodaření na rybnících v Národní
přírodní rezervaci Lednické rybníky,
které vyhlásil Český ústav
ochrany přírody, sněmovní tisk 1514
A. 257. hlasování.
Kdo podporujete tento návrh, stiskněte tlačítko
a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo
se zdržel hlasování? Hlasování
skončilo.
Ze 75 přítomných bylo 23 pro, 32 proti, 11
se zdrželo, 9 nehlasovalo. Ani tento návrh neobdržel
patřičnou podporu. Nebyl přijat.
Ministr životního prostředí František
Benda odpověděl na interpelaci poslankyně
Petry Buzkové ve věci nové koncepce provozu
zpřístupněných jeskyní v Moravském
krasu, sněmovní tisk 1517. Odpověď -
sněmovní tisk 1517 A. Projednávání
přeloženo z předchozí schůze
na dnešní a já se ptám paní poslankyně,
zda považuje odpověď za uspokojivou?
Poslankyně Petra Buzková: Pane předsedo,
okamžik, mám víc interpelací a v této
chvíli se v nich nevyznám.
Předseda PSP Milan Uhde: Je to tisk 1517 A. Všiml
jsem si, že paní poslankyně Buzková
tady také má odpověď na interpelaci,
sněmovní tisk 1613 A.
Poslankyně Petra Buzková: Pane předsedající,
shodně se s panem ministrem domníváme, že
první odpověď, o které jste hovořil,
byla projednávána posledně.
Předseda PSP Milan Uhde: Byla projednána
již dříve. Nemohu vám to vyvrátit
ani dokázat. Musím vám věřit.
V tom případě se věnujme odpovědi
na interpelaci týkající se přípravy
vyhlášení Národního parku Labské
pískovce, tisk 1613. Odpověď jako sněmovní
tisk 1613 A. Opět přeloženo z předchozí
schůze na dnešní.
Vaše odpověď, paní poslankyně.
Poslankyně Petra Buzková: Já bych
k odpovědi na tuto interpelaci ráda uvedla, že
vlastně celý spor o vyhlášení
Národního parku České Švýcarsko,
Labské pískovce, je sporem o to, zda bude vyhlášena
velká ucelená varianta nebo varianta malá,
tzn. varianta Sever.
Chtěla bych říct, že velká varianta
je geograficky ucelená. Tak jak je navržena, má
logiku a zahrnuje všechny přírodní nejvýznamnější
celky severovýchodní části stávající
CHKO.
Její cena je především v tom, že
obsahuje nejméně poškozené části
přírody v této oblasti. Jako taková
také vyhovuje normám Evropy pro národní
park.
Při vyhlášení varianty Sever, tzn. té
menší varianty, zbude ze zvláště
chráněných území, která
měla být součástí parku, pouze
jeden, zbývající tři budou vně
národního parku.
Domnívám se, že pledování pro
variantu Sever je legitimní a pro někoho pochopitelné,
ale současně si myslím, že je nehodné
ministra, jehož resortem je ochrana životního
prostředí.
Mrzí mne, že Ministerstvo životního prostředí
v takto zásadní záležitosti dobrovolně
ustupuje zájmům jiných resortů přesto,
že je to v hlubokém rozporu se zájmy ochrany
přírody.
Takže já s odpovědí pana ministra nesouhlasím.
Nikoliv pro argumentaci, která je použita v této
odpovědi. Svým nesouhlasem s touto odpovědí
chci vyjádřit nesouhlas s koncepcí vyhlášení
Národního parku v menší variantě.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji vám,
paní poslankyně. Otevírám rozpravu
k tomuto bodu. Hlásí se pan poslanec Pavel Seifer.
Má slovo.
Poslanec Pavel Seifer: Pane předsedo, pane ministře,
dámy a pánové, nemohu, než podpořit
stanovisko kolegyně Buzkové.
Tuto problematiku sleduji od samého počátku.
Chtěl bych připomenout poslancům, kteří
se nezabývají podrobně touto otázkou,
že jde o problém komplexní. V podstatě
jde o CHKO Labské pískovce a návrhu Národního
parku. Pan ministr ve své odpovědi kolegyni Buzkové
přislíbil, že návrh zákona o
Národním parku předloží k projednání
vládě v dubnu t. r. Nevím, jestli se tak
stalo. Asi mi pan ministr odpoví, zda ano či ne.
Ve své odpovědi se pan ministr rovněž
odvolává na odpor veřejnosti. Jím
zdůvodňuje zmenšení nebo zúžení
návrhů na tzv. variantu Sever. Na důkaz toho
předkládá dopisy některých
obecních úřadů. Odpor je založen
na takových okolnostech, nechci říci absurditách,
jako nemožnost či ztížení povolování
staveb; uváděny jsou problémy kanalizace.
vodovody, čistírny atd.
Ptám se v této souvislosti, zda se ministerstvo
pokusilo dotyčným obcím vysvětlit,
že podpora podobných staveb je součástí
péče o velkoplošná krajinná území,
a proto na ně lze vztahovat žádosti o dotaci
právě z fondu životního prostředí.
Jde vůbec o koncepci síti velkoplošných
chráněných území.
Zde bychom asi měli doporučit urychlit veškeré
projednávání návrhů v tomto
smyslu, protože odkládáním projednávání
může dojít k nenávratnému poškození
jednotlivých oblastí, jako územních
celků.
Připojuji se ke kolegyni Buzkové a navrhuji negativní
hlasování.
Předseda PSP Milan Uhde: K odpovědi se hlásí
pan ministr životního prostředí František
Benda.
Ministr životního prostředí ČR
František Benda: Pane předsedo, dámy a
pánové, rád bych především
pro pány poslance, kteří nejsou zasvěceni
do tohoto problému, chtěl doplnit a zdůraznit
- je to velmi zvláštní interpelace.
Interpeluje se tu něco, co vlastně ještě
nebylo ani předmětem jednání vlády,
natož legitimního jednání parlamentu
o jednání příslušného
zákona. Proto bych rád, aby nevznikl dojem, že
při projednáváni této interpelace
rozhodujete, hlasujete o podpoře či nepodpoře
nějaké variantě. O tom bude, jak já
doufám, Poslanecká sněmovna jednat nad předloženým
návrhem zákona, který bude jistě vládou
projednán a předložen. Všechny tyto připomínky
a výhrady bude možno legitimně při projednávání
tohoto zákona uplatnit.
Neumím si představit, že bychom tímto
způsobem v podstatě předjednávali
analogicky podobné materiály, které teprve
budou předmětem jednání vlády.
Dále bych chtěl říci ještě
toto. Naprosto zásadně zdůrazňuji,
že systém ochrany, který je zajišťován
formou Národního parku; resp. národní
park, jakožto určitá forma ochrany přírody
není zdaleka jediným způsobem, jak ochránit
přírodu. Kdybychom z této logiky vycházeli,
a to byla naše úvaha při projednáváni
variant tohoto parku, možná že bychom se s hranicemi
parku zastavili až na hoře Řípu.
Prosazuji tedy ochranu přírody jako celek. Jsem
proti tomu, aby byla soustřeďována pouze na
vymezená území. Vymezená území
tohoto typu, jako je národní park, samozřejmě
chráněná pouze v rozsahu, který znamená
tu mimořádnou hodnotu, jejíž ochranu
nelze zajistit jiným způsobem.
Proto tedy, i když diskuse o velké či malé
variantě, je legitimní, znovu upozorňuji
a žádám, aby jí byla věnována
pozornost při tom, až bude projednávána
ve sněmovně.
Odmítám obvinění, že redukce
územní varianty Národního parku na
variantu menši znamená a že je vyjádřením
či výrazem jakési necitlivosti k ochraně
přírody.
Ochrana přírody na celém území
je zajištěna systémem, který poskytuje
CHKO. a to již řadu let.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru
Františku Bendovi. Do rozpravy se přihlásil
pan poslanec Josef Ježek.
Poslanec Josef Ježek: Pane předsedo, dámy
a pánové, chtěl bych připomenout také
zahraničně politický aspekt celé věci.
Jde o to, že zřízení Národního
parku České Švýcarsko bylo kdysi slíbeno
saské vládě. Na saské straně
Národní park existuje, i když vím, že
má trochu jiný systém ochrany přírody,
než naše národní parky. Domnívám
se, že i to je vážný důvod.
Vzhledem k tomu, že se o zřízení Národního
parku České Švýcarsko jedná již
čtyři roky; o prvním návrhu, event.
poslaneckém, jsme se v této sněmovně
dohadovali na jaře roku 1992, tak si myslím, že
to, že jsme zatím nebyli schopni rozhodnout, je také
mezinárodní ostuda.
K interpelaci paní poslankyně Buzkové si
myslím, že problém není v tom, zda ta
či ona varianta. Problém je, zda vláda vůbec
někdy se dostane k tomu, aby příslušný
návrh schválila.
Vážení kolegové a kolegyně, byl
bych rád, abychom podali poslanecký návrh
na zřízení Národního parku
České Švýcarsko. Myslím si, že
by to mohlo znamenat jistý posun k řešení
tohoto problému. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Josefu Ježkovi. Udílím slovo paní poslankyni
Petře Buzkové, poté panu poslanci Jiřímu
Šolerovi.
Poslankyně Petra Buzková: Vážený
pane předsedající, vážený
pane ministře, dámy a pánové, v úvodu
svého vystoupení bych chtěla říci,
že závěr vystoupení pana poslance Ježka,
který se týkal především toho,
zda vláda vůbec někdy předloží
příslušný návrh zákona,
byl velmi pravdivý, protože v tom je asi podstata
celé mé interpelace.
Pan ministr Benda hovořil o tom, že celá ta
velká oblast je dnes chráněna jako Chráněná
krajinná oblast, že ochrana přírody
je zde dostatečná apod. Přiznám se,
že bych byla velmi ráda, kdyby tomu tak skutečně
bylo. Kdyby tomu tak opravdu bylo, neobracela bych se na pana
ministra Bendu s touto svojí interpelací. Nicméně
v CHKO Labské pískovce dochází k poškozování
přírody. Dochází tam k poškozování
přírody především z toho důvodu,
že se zde nachází velké množství
vzrostlých lesů zhruba ve stáří
90 až 100 let, které jsou v CHKO systematicky káceny.
Jsou káceny bohužel tím způsobem, že
vznikají holoseče, vznikají bohužel
holoseče na erozivních svazích. Obzvláště
v letošním roce, kdy bylo velmi deštivé
jaro, je velmi pravděpodobné, že tyto svahy
nebudou již nikdy zalesněny.
Takovýchto problémů zde samozřejmě
vzniká víc a já je v žádném
případě nechci zde ve sněmovně
rozvádět. Toto berte pouze jako příklad
toho, proč nemohu souhlasit s tím, že současná
ochrana je absolutně dostatečná, jak uvedl
pan ministr Benda.
Každopádně velice nadšeně vítám
návrh pana poslance Ježka o poslanecké iniciativě
pro případ vyhlášení Národního
parku České Švýcarsko a věřím,
že bude možné, abychom se všichni na tomto
návrhu podíleli.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec
Jiří Šoler.
Poslanec Jiří Šoler: Vážený
pane předsedo, vážený pane ministře,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, rád bych jen reagoval též na závěr
řeči pana poslance Ježka. Měl jsem možnost
v loňském roce navštívit obě
části chráněných oblastí
na Šumavě - jak Národní park Šumava,
tak Bavorský národní park. Měl jsem
možnost také s lesníkem navštívit
tento park a vidět, jakým způsobem tam dopadl
případ, kdy naše ochrana přírody
otrocky dublovala metody, které jsou použity v Bavorském
národním parku. Myslím si, že naše
ochrana přírody má velmi dobré tradice
a že v této oblasti na tom nejsme tak špatně,
abychom museli kopírovat tupě všechny zkušenosti
našich sousedů.
Nejsem proti kopírování zkušeností,
ale s rozmyslem, a těch, které stojí za to.
Domnívám se, že evropské národní
parky by měly tvořit jeden celek a že záležitosti
by se neměly omezovat pouze na sousedy, i když samozřejmě
z hlediska jednoho územního celku k těmto
záležitostem sousedů je nutno přihlížet.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Šolerovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy?
Nikdo. Rozpravu uzavírám a předkládám
vám návrh usnesení.
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
ministra životního prostředí Františka
Bendy na interpelaci poslankyně Petry Buzkové ve
věci přípravy vyhlášení
Národního parku Labské pískovce, sněmovní
tisk 1613 A.
Musím vás odhlásit, protože Jsem viděl
pohyb ve sněmovně, a to bohužel spíše
směrem ven ze sněmovny než dovnitř.
Prosím o registraci.
Dávám hlasovat ve 258. hlasování o
návrhu usnesení, který jsem přečetl.
Kdo podporujete tento návrh, stiskněte tlačítko
a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo
se zdržel hlasování? Hlasování
skončilo.
Ze 77 přítomných bylo 35 pro, 22 proti, 11
se zdrželo, 4 nehlasovali. Návrh nebyl přijat.
Opačný návrh:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
ministra životního prostředí Františka
Bendy na interpelaci poslankyně Petry Buzkové ve
věci přípravy vyhlášení
Národního parku Labské pískovce, sněmovní
tisk 1613 A.
Kdo podporujete předložené usnesení,
stiskněte prosím tlačítko a zvedněte
ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasováni skončilo.
Ze 73 přítomných bylo 25 pro, 34 proti, 10
se zdrželo, 4 nehlasovali. Ani tento návrh nebyl přijat.
Odpověď nebyla hlasováním rozřešena.
Další interpelaci poslankyně Petry Buzkové
ve věci výstavby lanovky v Národní
přírodní rezervaci Moravský kras střed,
tisk 1659, zodpověděl pan ministr životního
prostředí František Benda. Odpověď
jste dostali jako sněmovní tisk 1659 A. Projednání
přeloženo z předchozí schůze
na dnešní. Paní poslankyně Buzková
nám poví, jak odpověď hodnotí.
Poslankyně Petra Buzková: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
vážený pane ministře, děkuji
za poskytnuté materiály, které mi byly poskytnuty
v odpovědi pana ministra, zvláště pak
za materiál Správy CHKO Moravský kras, kterým
mi ministr konečně poskytl důkaz o falšování
podkladů na Správě CHKO Moravský kras.
Ráda bych se vyjádřila k poslednímu
bodu odpovědi na interpelaci, k otázce postižení
právnické osoby - Společnost pro Moravský
kras, a.s. Blansko. Zde došlo ve správním řízení
k chybě a já pouze žádám její
nápravu. Za dodržování výjimky
je zodpovědná osoba, na jejíž jméno
byla výjimka vystavena. To, že při zadávání
dalších prací způsobily škody jiné
právnické osoby, není v tomto případě
relevantní - viz znění zákona č.
114/1992 Sb.
Ještě bych se jednou vrátila velice ráda
k našim inkriminovaným jedlím. Děkuji
za poskytnutí floristického výzkumu. Po jeho
přečtení jsem si uvědomila, že
ironické zpochybňování odborných
kvalit jeho autora skutečně není na místě.
Jenže zároveň jsem si již po přečtení
prvního odstavce uvědomila, že v tomto výzkumu
se hovoří o úplně jiném místě,
než které figurovalo ve všech mých interpelacích.
Zároveň mě těší, že
Ministerstvo životního prostředí po
tolika měsících korespondence uznalo existenci
jedlí a jejich nevratné poškozeni. Mrzí
mne však, že jsou nadále bagatelizovány.
Souhlasím sice s tím, že tento jedlový
kotlík byl založen uměle, po třech měsících
zjišťování všech faktů kolem
tohoto kotlíku by bylo smutné, kdyby se to nezjistilo,
ovšem tvrzení, že v této lokalitě
z hlediska zájmu ochrany přírody je jedlový
kotlík nevhodný, povazuji za neznalost.
Jedle a buky jsou v této lokalitě původní,
nevhodné tedy nemohou být z hlediska podnikatelských
záměrů. Ale to už potom nemusí
být vhodná jakákoli příroda.
V tomto případě nesouhlasím s odpovědí
na moji interpelaci.
Ráda bych ještě doplnila, že jsem dala
i třetí interpelaci v této věci a
vzhledem k tomu, že moje vyjádření zde
bude velmi krátké, pokud nebude mít pan předsedající
nic proti tomu, vyjádřila bych se k ní teď.
Předseda PSP Milan Uhde: Paní poslankyně,
mám před sebou odpověď na vaši
interpelaci ve věci soustavy Novomlýnských
nádrží a dále ve věci prošetření
postupu správy Chráněné krajinné
oblasti Moravský kras. Druhá z nich je ta, o které
bychom teď měli mluvit. Vezmeme tyto dvě do
jedné rozpravy, ale samozřejmě o usnesení
budeme hlasovat o každé zvlášť. Prosím
vaše vyjádření.
Poslankyně Petra Buzková: Jedná se
o další interpelaci, ke které bych se vyjádřila
velmi stručně. Pan ministr mi zde doporučil,
abych vyčkala závěrů České
inspekce životního prostředí, s čímž
já souhlasím, vyčkám tohoto závěru.
Ostatně jsem se na tuto inspekci obrátila ještě
dříve než pracovníci ochrany přírody.
Děkuji panu ministrovi za toto doporučení,
nemám nic proti tomu, doporučení přijímám
a v tuto chvíli bych s odpovědí na tuto interpelaci
souhlasila s tím, že podle nálezu České
inspekce životního prostředí buď
podám nebo nepodám v této věci interpelaci
další.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji a prosím,
abyste nás neopouštěla, protože ještě
přijdou Novomlýnské nádrže. Otevírám
rozpravu k těmto dvěma odpovědím na
interpelace. Volám k řečništi pana poslance
Pavla Seifera.
Poslanec Pavel Seifer: Vážený pane předsedo,
pane ministře, dámy a pánové, budu
velmi stručný. Tyto interpelace jsem pozorně
sledoval. K otázce výstavby osobní lanové
dráhy v Moravském krasu - osobně ji nepovažuji
za zcela dořešenou. Upozorňuji pana ministra,
že buď sám nebo spolu s kolegyní Buzkovou
připravíme ještě další interpelaci
včetně analýzy nedostatků v odpovědi.
které tam jsou.
Nerozuměl jsem poněkud - a možná mi
to bude vysvětleno - vašemu doporučení,
aby podkladové materiály kolegyně sháněla
buď na jiném resortu nebo u nižšího
správního orgánu. Nevím, jestli je
to tím, že ho na ministerstvu nemáte, nebo
jestli by bylo lépe jít na provozní oddělení.
K provozu jeskyní mám otázku, a asi bych
rád slyšel odpověď, i když nemusí
být nyní. Jestli jsem dobře pochopil smysl
obou odpovědí pana ministra, tak předmětem
privatizace nebudou ani jeskyně, ani péče
o ně, ani průvodcovská služba či
informační systém. Má se privatizovat
pouze - projeví-li někdo zájem - parkoviště,
suvenýry a kiosky. To je otázka, jestli je to pravda.
Potom bych poprosil pana ministra o konkrétní odpověď
na otázky kolegyně Buzkové ze 6. 4., a to
speciálně k bodu 13. Jinak mě ještě
zaujalo, že ve své odpovědi hovoříte
výhradně o Moravském krasu. Myslím
si že je to tím, že jste odpovídal na
konkrétní dotaz. Nemyslím si, že by
se to vztahovalo pouze na Moravský kras a na problematiku
Moravského krasu. Docela by mě zajímala informace,
co do privatizace půjde a nejen v otázce Moravského
krasu, a co se do privatizace nedostane. To je zatím vše,
děkuji.