Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Klasovi, prosím, aby se slova ujal pan kolega
Václav Trojan. Připraví se pan poslanec Kužílek.
Poslanec Václav Trojan: Vážený
pane předsedo, vážené kolegyně,
vážení kolegové, chci přednést
jeden jediný pozměňovací návrh,
a tím je vypuštění § 17 b). Dovolte
krátké zdůvodnění. Je to §,
o kterém se tu již mluvilo. Jak víte, směřuje
k posílení pravomocí obecní policie
v oblasti provozu motorových vozidel.
Stojíme tady před koncepční otázkou,
co je vlastně cílem, smyslem činnosti obecní
policie, proč jsme ji zřídili a kam její
činnost má směřovat.
Domnívám se, že byla zřízena
proto, aby, krátce řečeno, byl v obcích
pořádek. Otázku dopravy a provozu motorových
vozidel má mít na starost dopravní policie.
Jak vidíme z příkladů, kdy bylo do
pravomocí obecní policie svěřeno obouvání
botiček, je to řešení nešťastné.
Pokud začíná obecní policie suplovat
dopravní policii, pokud se začínají
překrývat pravomoci těchto dvou složek,
dopadá to tak, jako např. v mém městě,
kde jsem se od dopravních policistů dozvěděl
- mj. nedáváme botičky, to obecní
policie. Takže ta složka policie, která má
mít na starost tyto věci, tak to jsou nakonec ti
hodní; ti nedělají to, co dělat mají,
a dělá to někdo, kdo má dělat
něco jiného.
Většina obecních strážníků
by mohla být úspěšně zaměstnána
v propagačním oddělení u Bati, protože
v obouvání botiček jsou mistři. Bohužel,
je to často hlavní, a někdy skoro jediná,
náplň činnosti obecní policie - tato
dopravní problematika. Šofér automobilu, který
vjede někam, kam nemá, ustrašený a bezradný
šofér je samozřejmě snadnější
oběť, než agresivní opilec ve 12.00 hodin
v noci, který ruší noční klid.
Tam by měla být obecní policie, ne na silnici.
Proto se domnívám, že § 17 b) je nadbytečný,
neboť směřuje k rozšíření
pravomocí obecní policie směrem do dopravy.
Musíme se rozhodnout, zda bude obecní policie suplovat
dopravní anebo zda tyto věci se budou řešit
posílením počtu dopravních policistů
tak, jak by bylo systémové. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Trojanovi. Prosím pana kolegu Kužílka,
aby se ujal slova. Připraví se pan kolega Bečvář.
Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
domnívám se, že vždycky základem
pro dobré posouzení věcí je dobrá
paměť. Dovolím si tedy připomenout,
několika citacemi, jak tento zákon vznikal.
Nepochybně tento zákon vznikal velmi narychlo. Již
ministr vnitra při jeho předkládání
v roce 1991 řekl: "Zákon je kompromisem mezi
vnějšími tlaky směřujícími
k přijetí zákona a dobou zrání
takového zákona, která by nepochybně
měla být podstatně větší."
Dovolím si připomenout, co říkali
někteří z těch, kteří
tady dnes sedí.
Kolega Šuman na str. 252 Zprávy o jednání
26. schůze ČNR tehdy řekl: "Čím
více jsem se tímto zákonem zabýval,
setkával se zástupci obecních policií
různých měst, ale také starosty, kteří
zřízení obecní policie v zásadě
odmítají s poukazem na Policii České
republiky, tím ve mně rostly pochybnosti nad správností
poskytnout obecním policistům pak rozsáhlé
působnosti, jak je to navrženo v tomto zákoně.
Vím, že tento můj pocit není ve sněmovně
ojedinělý. Nakonec jsem se rozhodl, že navrhnu
omezenou dobu platnosti tohoto zákona, a to do 30. června
1993. To by budoucí sněmovnu donutilo zhodnotit
roční zkušenosti z činnosti obecní
policie."
Místo toho v době, kterou kolega Šuman navrhoval,
tento parlament pouze trpně se seznamoval se zprávami
o různých excesech obecních policistů.
Kolega Čapek tehdy řekl - na str. 264 Zprávy
o jednání toto: "Jsem přesvědčen
o tom a věřím, že postupující
čas můj názor potvrdí, že jde
o zákonnou úpravu, která bude pouze dočasná
a přechodná. Věřím, že
i zpracovatelům návrhu je známo, že
ve většině západních států
- jak ve Spojených státech, tak v Německu,
především zejména v Bavorsku - se od
koncepce městských či obecních policií
ustupuje, a to nejen pokud jde o vztah finančních
nákladů."
Aby bylo nepochybně zřetelné, že současné
výhrady, které také někdy vznáším,
nejsou žádnou novinkou, že nejsou reakcí
na současné aktuální kauzy, že
mají staré a hluboké kořeny, a sice,
že problém je v nedostatku právních
záruk a kontrolních mechanismů, uvedu, co
jsem tehdy říkal." Strážníkům
obecní policie chceme dát poměrně
velké pravomoce v oblasti zásahu do práv
občanů, a na druhé straně nijak zvlášť
neupravujeme jejich odpovědnost a kontrolu jejich práce.
Rozdíl není o nic menší, než rozdíl
mezi služebním poměrem v Policii České
republiky, ke kterému patří několikanásobné
mechanismy odpovědnosti a kontroly až po inspekci
Ministerstva vnitra a koneckonců parlamentní výbor,
a mezi běžným pracovněprávním
vztahem v obecní policii, do kterého mimo zaměstnavatele
nemá prakticky nikdo co mluvit."
To jsou tedy citace pro připomenutí tehdejšího
pohledu na věc.
Parlament se však k dořešení tohoto nedodělku
v tomto základním systémovém smyslu
již nevrátil, naopak si myslím, že trošku
fungují Parkinsonovy zákony - tady si půjčím
citaci z Lidových novin pana redaktora Pečinky,
který napsal, že "v duchu parkinsonovské
logiky jsou ředitelé městských policií
oním nejistým provizoriem vtahování
do politiky, kde jsou nuceni obhajovat své stavovské
zájmy. Z loajálního městského
úředníka se stále více stává
člověk jednající nikoli v duchu neosobní
neutrality, ale mocenských a stranických zájmů.
Klasickým příkladem je situace ve dvou největších
městech České republiky.
V Praze i v Brně jsou ředitelé městských
policií současně členy zastupitelstva.
Stručně řečeno - rozdělují
si peníze z rozpočtu, dohlížejí
na kontrolu a svým hlasem drží v křesle
primátora," - zde by pan Pečinka spíš
měl říci primátorku "jinak vrchního
velitele městské policie. Zpolitizování
jakékoli bezpečnostní složky je pro
demokracii tou největší hrozbou." - Konec
citace z Lidových novin.
Dámy a pánové, obecní policie nepochybně
přinesly mnoho dobrého, a to nikdo nehodlá
popírat. Každý vidí, že tam, kde
se do čela obecní policie dostaly seriozní
osoby, kde obecní policie je zaměřena skutečně
do oblasti, kde má fungovat, to jest na místní
záležitosti veřejného pořádku,
kde není rivalita s Policií České
republiky a kde nejsou kovbojské manýry, obecní
policie významně přispívá k
bezpečnosti v obci a k důvěře obyvatel
ve veřejnou správu.
Ale musíme si, vážené kolegyně
a vážení kolegové, říci,
jak vlastně chceme chápat funkci zákonodárců.
Zda tato funkce spočívá v tom, že máme
věřit, že dobré zkušenosti nakonec
nastanou všude, že třeba otevřít
možnosti pro ty, kteří si sami dovedou rozumně
určit hranice - a takoví jsou, jistě -, a
nebo, že naše role je v tom, že se máme
především starat o to, aby byly vyloučeny
excesy a aby byly vyloučeny neoprávněné
zásahy do práv slušných občanů.
Jsem přesvědčen, že zákon tam,
kde dává někomu represivní pravomoc,
musí především dbát na to, aby
nemohly nastat negativní jevy. Dovolím si připomenout,
protože této problematice se věnuji skutečně
dlouho a soustavně, jaké typy excesů mám
na mysli. A tady bych se chtěl odlišit od účelového
výkladu kolegy Vika a spíš zaměřit
pozornost na věcný popis.
Je známo, že obecní policie např. zakládaly
zásahové jednotky, vybavovaly se brokovými
a dalšími nepřiměřenými
zbraněmi, vytvářely jakési zpravodajské
složky obecních policií, vytvářely
databáze v rozporu se zákony o ochraně informací,
vytvářely jakési pseudokriminalistické
evidence, zřizovaly pulty centralizované ochrany
a stálou ostrahu objektů soukromých osob
nebo obchodních společností na bázi
komerce, což je v rozporu se zákonem, vytvářely
legislativní a inspekční pracoviště,
vytvářely jakési celostátní
organizace sdružující obecní policie
po celém území, což vlastně znamená,
jakoby se celostátně sdružovaly obce samé
a nebo jejich obecní úřady, a nebo to znamená,
že obecní policie se odtrhávají od obcí
a obce už nepovažují za své zástupce.
Jsou to velmi nebezpečné příznaky
nesystémovosti.
Z tohoto výčtu je zřejmé, že
obecní policie ve své činnosti se prostě
geneticky snaží přiblížit činnostem
Policie České republiky, a to nejen v činnosti,
ale i v organizaci řízení, např. v
zavádění hodností. V tomto smyslu
bych chtěl varovat před doplňujícím
návrhem, který možná je myšlen
dobře, ale je naprosto protisystémový, a
sice, abychom v zákoně verifikovali snahu zavádět
jakési hodnostní rozlišení a jakousi
strukturu, neboť smysl obecní policie je skutečně
v úplně jiné oblasti.
Tyto všechny snahy, toto přibližování
ke státní policii se - a to je velmi důležité
- děje v úplně odlišném prostředí
odpovědnosti, kontroly a struktuře samosprávných
orgánů na obecní úrovni.
Dále se chci dotknout excesů, které se týkají
přímo občanů. A takových případů
skutečně není málo. Jde o zneužívání
pravomoci, jde o násilí.
Uvedu zde třeba jeden příklad z materiálu
Ministerstva vnitra z roku 1993, čili je to z toho období,
kdy byla určitá kulminace trestných činů
strážníků, ale není to zanedbatelné.
Tato informace se týká tehdejší Městské
policie v Ústí nad Labem, kde např. strážníci
fyzicky napadli jednoho Roma, ve voze mu odebrali občanský
průkaz pod vyhrůžkou, že ho za jízdy
vyhodí z auta a slovně ho napadali např.
slovy "proč jste se sem stěhovali, vy černá
pakáži, brzo zapomenete na Čechy" načež
na něm vyžadovali pokutu 700 korun, aniž vydali
stvrzenku. To je citace z materiálu, který jsem
získal z Ministerstva vnitra.
Dalším příkladem může být
nejen celá ta situace v Brně před Ha-divadlem,
ale i třeba výroky brněnských strážníků,
které tam pronesli na adresu osob při tomto střetu
- netroufám si ani říci přesné
znění v té sprostotě, jak zazněla,
ale v podstatě napadali tam osoby slovy "vy podělaní
inteligenti" apod. Takovýto přístup
prostě signalizuje jakýsi problém, na který
dnes zde ani není čas.
Dalším takovým excesem je trvalé překračování
kompetencí, ať už v doposud neuzákoněném
zastavování vozidel a nebo v úpravě
silničního provozu anebo v dalších věcech.
Zde chci říci, že zase z materiálů
Ministerstva vnitra vyplývá, nebo přímo
je to tam uvedeno, že při zkouškách strážníků
se ukazuje, že právě v oblasti pravidel silničního
provozu mají největší mezery.
Další velký problém je - a to prosím,
abychom brali velmi vážně - skutečně
mnohem menší schopnost ne-li neschopnost profesionálně
řešit konfliktní situace.
Každý konflikt veřejné represivní
moci s občany musí mít určitou strategii,
určitou schopnost deeskalace konfliktu, určitou
schopnost eliminace zážehových momentů
a nikoli jejich rozdmýchávání. Za
všechny příklady lze uvést opět
brněnský případ. Já bych byl
samozřejmě raději, kdybych mohl tuto řeč
říkat, až bude uzavřeno vyšetřování,
není to tak. V každém případě
jestliže strážník ještě před
tím, než došlo vůbec k nějakému
fyzickému nebo slovnímu sebedrobnějšímu
konfliktu, dá občanovi pěstí do obličeje
ránu a teprve poté dochází ke konfliktu
a vyhrocení situace, tak to musí být pro
parlament vážným signálem.
Chci říci, že nevycházím z nějaké
četby novin, ale věc jsem si dostatečně
ověřil.
Obsah předkládané novely vlastně znamená
rozšíření pravomocí. To znamená,
že první následek je v některých
oblastech překračováním kompetencí
obcí. V dalším gardu jde o nesoulad pravomocí
a odpovědnosti. Další obecnou výhradu,
kterou k tomu mohu vznést, je, že jde vlastně
o odklon od hlavního úkolu obecní policie,
tj. od řešení místních záležitostí
veřejného pořádku. V neposlední
řadě jde také o rozpor se schválenou
koncepcí vlády České republiky v oblasti
vnitřního pořádku a bezpečnosti
a doktríny České republiky, která
pro oblast policejních pravomocí navrhuje a stanoví
funkci jednoho členěného sboru zřizovaného
státem.
Dámy a pánové, po tomto obecnějším
úvodu se domnívám, že je třeba
již nijak nepřispívat k rozvoji systémových
vad fenoménu zvaného obecní policie, ale
věnovat se jen a pouze systémovému řešeni.
Chtěl bych připomenout ctěné sněmovně,
že branný a bezpečnostní výbor
k tomuto problému přijal řadu usnesení,
z nichž upozorním na dvě.
Prvním žádá ministra vnitra o vypracování
studie o možných směrech vývoje v oblasti
obecní policie. Druhé usnesení branného
a bezpečnostního výboru výslovně
konstatuje, že výbor nepovažuje za vhodné,
aby byly rozšiřovány kompetence obecní
policie směrem mimo kompetence obci, tedy směrem
ke kompetencím Policie České republiky.
Dámy a pánové, na základě všech
těchto pohledů předkládám jednak
pozměňovací návrhy, které by
z novely a ze společné zprávy vyloučily
prvky, které považuji za nesystémové,
jednak dva návrhy pozitivní a systémové,
a sice návrh na neslučitelnost členství
v zastupitelstvu a funkce strážníka obecní
policie, dále na určitý minimální
požadavek na řídící strážníky
z hlediska lustračního zákona. Tedy konkrétně:
Za prvé - v článku 1 k bodu 3 navrhuji bod
3 vypustit, ostatní body přečíslovat.
Doplňuji, že jde o návrh přijatý
také branným a bezpečnostním výborem.
Za druhé - v článku 1 k bodu 6 § 17
c) navrhuji vypustit. Dodávám, že jde o vstup
do živnostenských provozoven. Stručné
zdůvodnění předložím v
tomto smyslu: Ačkoliv vstup do živnostenských
provozoven, resp. tato problematika je v kompetenci obcí
a nejde zde o překročení kompetence obcí,
důvod pro můj návrh je z jiného úhlu.
Jde o to, že tímto vstupováním - a chci
podtrhnout, že vynuceným vstupováním,
proti vůli majitele, proti vůli hospodského
- do živnostenských provozoven nepochybně extrémně
naroste pravděpodobnost střetových konfliktních
situací. Pakliže tvrdím, že strážníci
jsou mnohem méně vybaveni ve svém vzdělání
k přípravě na řešení střetových
a konfliktních situací, domnívám se,
že jde o velmi nebezpečnou věc. A skutečně
je potřeba si uvědomit, že tento paragraf neříká
nic o normální hospodě, kde se něco
děje, a přijde tam obecní policie a hospodský
proti tomu nic nemá. On je většinou rád,
že tam přišli. V tom není žádný
problém ani dnes, není třeba upravovat zákon.
Zde jde o to, že by se tak zakotvila možnost vynuceně
proti vůli vlastníka vstoupit. Zde se domnívám,
že je lepší ponechat to na lépe vycvičený
a lépe vybavený a schopný policejní
sbor. Čili v tom je ten důvod.
Za třetí - k článku 1 k bodu 11 -
navrhuji bod 11 vypustit. Dodávám, že jde o
pokus zpřísnit nároky na kvalifikaci strážníků,
ale podle mého soudu - jak je to předloženo
- jde jen o potěmkinovskou vesnici, která by ve
skutečnosti nikomu kvalifikaci nezvýšila.
Dále následují dva návrhy, se kterými
se bude snažit poslanecký klub ODA dosavadní
zákon o obecní policii zlepšit, aby vyhovoval
požadavku na nestrannost a důvěryhodnost obecní
policie.
Čili za čtvrté - uvedu jediný návrh
sestávající z několika textů.
Upozorňuji, že jde o návrh, který jsme
v týdenním předstihu písemně
předložili téměř všem poslaneckým
klubům k prostudování.
Nejdříve k nadpisu zákona. Nadpis zákona
zní: "Zákon ze dne - bude doplněno datum
- 1995, kterým se mění a doplňuje
zákon ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní
policii, ve znění zákona č. 67/1993
Sb., zákona č. 163/1993 Sb. a zákona č.
82/1995 Sb., a doplňuje zákon č. 152/1994
Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně
a doplnění některých dalších
zákonů".
Za článek jedna doplnit nový článek
2 ve znění: "Článek 2 zákon
č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích
a o změně a doplnění některých
dalších zákonů, se doplňuje takto:
1. V § 7 odst. 2 písm. a) se za slova "jejího
úřadu" doplňují slova ",
do její obecní policie",
2. § 55 se doplňuje novým odst. 6, který
zní: "6) V případě neslučitelnosti
funkcí podle odst. 2 písm. c), která nastala
z jiných důvodů než zvolením
členem zastupitelstva v obci, postupuje se obdobně
podle odst. 5; ustavujícím zasedáním
se v takovém případě rozumí
první zasedání zastupitelstva po vzniku této
neslučitelnosti.",
3. dosavadní článek 2 označit jako
článek 3."
Tento komplexní návrh, který má znamenat
neslučitelnost funkce strážníka a člena
obecního zastupitelstva, zdůvodním tím,
že již dosavadní zákony v oblasti pracovníků
obcí stanoví neslučitelnost člena
zastupitelstva jednak s pracovníkem obce zařazeným
do úřadu obce nebo do úřadu městského
obvodu atd., nebo s pracovníkem pověřeného
obecního úřadu, okresního úřadu
a finančního úřadu, které mají
působnost vztahující se na územní
obvod zastupitelstva.
Domnívám se, že pouze určitým
nedopatřením a složitou kombinací zákona
volebního a zákona o obecní policii bylo
dosud opomenuto, že by stejná neslučitelnost
měla být v případě strážníků
obecní policie.
Zároveň chci dodat, že osoby, na které
by se toto po platnosti zákona vztahovalo, by měly
právě návrhem uvedeným v odst. 6 dostatek
času vyřešit bez zvláštních
komplikací svoji situaci.
Pátý návrh, který také předkládám
jménem poslaneckého klubu ODA, je návrh,
který je reakcí na zjištění,
že v obecních policiích a někdy i na
řídících postech našli uplatnění
bývalí pracovníci Státní bezpečnosti.
Zde je nesmírně pikantní, že zatímco
návrh zákona o soukromých bezpečnostních
službách vyžaduje podmínku lustrace snad
u všech pracovníků - a v Policii České
republiky se tato podmínka vztahuje alespoň na řídící
úrovně - takováto podmínka v obecní
policii zatím neexistuje vůbec.
Konstrukce takové podmínky pro všechny strážníky
by byla nesmírně legislativně složitá
a věcně pravděpodobně neřešitelná.
Proto náš návrh bude zaměřen
jen na ty strážníky, kteří mají
podle zákona o obecní policii býti pověřeni
vykonáváním některých úkolů
při řízení obecní policie.
Konkrétní návrh tedy zní: V návrhu
novely o obecní policii tisk 1685 v čl. 1 doplnit
za bod 2 další bod 3 ve znění: "3.
v § 3 odst. 2 se na konci tečka mění
na středník a připojuje následující
text: nelze však pověřit strážníka,
který nepředložil osvědčení
podle § 8 zákona 451/1991 Sb., ve znění
nálezu Ústavního soudu České
a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. 11.
1992 uveřejněného v částce
116/1992 Sb."
Dámy a pánové. to jsou všechny pozměňovací
návrhy, které jsem chtěl předložit.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Kužílkovi. Prosím kolegu Bečváře,
aby se ujal slova, připraví se pan poslanec Řezáč.
Poslanec Ivan Bečvář: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
kolegové a kolegyně, nebudu předkládat
žádný pozměňovací návrh,
jenom bych rád zmínil některé zkušenosti,
které jsem udělal v bodě, kdy jsem ještě
dělal přednostu obecního úřadu
s tehdy vznikající městskou policií,
tzn. v okrese Klatovy.
Zazněl tady několikrát jakýsi slogan,
který zněl "Městská policie je
někde dobrá, někde špatná".
Trochu bych to obrátil nebo upravil v tom smyslu "Městská
policie je tam dobrá, kde je dobrá radnice, a špatná,
kde je špatná radnice", protože je bezprostřední
spojení radnice a městské policie. Toto přesně
se potvrdilo i v mé praxi. Nesouhlasil bych s předřečníky,
s kolegy Vikem, Grossem, ale i s panem kolegou Trojanem, který
použil hezký příměr "chudáci
řidiči pro nasazování botiček"
a že městská policie ano, státní
policie nikoliv. Velice bych přál kolegovi Trojanovi
vidět některá pohraniční městečka,
kde je 200 nebo 300% cizinců za sobotu nebo neděli,
kteří se ne vždy chovají tak, jak by
se měli. Nehledě na to, že technické
vybavení těchto městeček neodpovídá
městům nebo státu, který tady zmiňoval
kolega Kužílek, tzn. Bavorsku, kde je situace naprosto
stabilizovaná a kdy jakýkoli exces z oblasti dopravních
či jiných přestupků se zmiňuje
v okresním tisku několik týdnů a situace
je tam poněkud jiná než u nás.
Plně souhlasím s panem kolegou Klasem, který
přednesl kvalifikační požadavky. Myslím,
že to je naprosto na místě s kolegou Kužílkem
na požadavky lustrace, to je beze sporu. Jinak ale plně
podporuji tento zákon a minulé období resp.
asi před třemi nedělemi jsem prošel
asi tři města, kde jsem konfrontoval tento nový
návrh zákona mezi městskou a státní
policií a nikde jsem se nesetkal s nějakou rivalitou,
s problémy. Čili s pozměňovacími
návrhy, které tady byly předneseny ústy
pana kolegy Klase, plně souhlasím. Děkuji
vám.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
a prosím pana kolegu Řezáče, aby se
ujal slova. Připraví se pan kolega Krámek.
Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený
pane předsedo, vážený pane místopředsedo,
kolegyně a kolegové. Patřím také
k poslancům, kteří mají velice ambivalentní
pocity, když hovoří o problémech obecní
a městské policie v naší republice,
neboť se domnívám, že jsme vlastně
postaveni před hotový problém. Jednou byla
obecní policie založena, dnes zjišťujeme,
že vlastně náklady na jednoho strážníka
jsou mnohdy vyšší než náklady na
jednoho policistu Policie České republiky, a přitom
efektivnost z toho vyplývající s ohledem
na omezenou pravomoc obecní policie je nesrovnatelně
nižší u strážníků obecní
policie.
Chci ovšem říci, že jsem rovněž
jedním z těch, kdo navrhují vypuštění
§ 17 b) navrhované novely, tj. oprávnění
zastavovat vozidla, neboť se domnívám, že
jde přímo o kompetenční konflikt s
Policií ČR, protože za bezpečnost silničního
provozu co do pravomoci odpovídá Policie České
republiky a nebylo by vhodné tedy tuto oblast dělit
ještě ve prospěch obecní policie.
Nejvíce velice závazných problémových
zásahů Policie České republiky je
často pro zastavování vozidel. Jestliže
víme, jakou kvalifikaci a osobnostní úroveň
mají někteří strážníci
obecní policie, obávám se velice vážných
přestřelek možná při zastavování
vozidel některými velice agilními a nezkušenými
mladými strážníky, kteří
vlastně pro zasažení proti přestupku
by mohli dojít k velice závazným konfliktům
s občany. Mám tedy za to, že toto oprávnění
obecní policii dát nemůžeme a všem,
kteří o tom něco vědí z obdobné
praxe, jakou mám já ze své profese, stačí
připomenout, kolik bylo různých tzv. útoků
se zbraní. A tou zbraní bylo auto, když někdo
nezastavil policistovi. Dovedu si přestavit, jak by to
vypadalo v této oblasti a rád bych tomu zabránil.
Mám před sebou velice zajímavý článek
univerzitního profesora Philipa Thomase z právnické
fakulty v Cardiffu ve Walesu, který má název
"Stížnosti na policii v Anglii a ve Walesu"
a byl nedávno otištěn v periodiku Správní
právo. Je tam na straně 123 řečena
naprosto logická myšlenka, že většina
stížností se týká služebně
mladších policistů a je to způsobeno
skutečností, že právě tito policisté
se nejčastěji dostanou do styku s lidmi na veřejném
prostranství. Obecní policie má v podstatě
za úkol starat se o místní záležitosti
veřejného pořádku a tím se
dostává do kontaktu s občany na veřejném
prostranství neustále. Má s tím problémy
již v dosavadní pravomoci.
Chápu, že když je tady jednou dána existence
obecní policie, jsou na ni vynaloženy značné
prostředky obcí a měst, že je asi nelogické,
abychom jí alespoň částečně
pravomoci nerozšířili tam, kde si dovedeme
představit, že tuto situaci zvládne. Ale rozhodně
jsem proti tomu, abychom tímto způsobem postupovali
nadále, neboť perspektivně vidím jako
rozumné řešení, které je v Bavorsku,
to je zrušení obecní policie a v podstatě
její zařazení do policie republiky na úseku
ochrany míst veřejného pořádku.
Chci ještě říci, že také
občan je v určité nevýhodě
při střetu se strážníkem obecní
policie oproti případným střetům
s policistou Policie České republiky. Jestliže
se podíváme na úpravu právního
režimu náhrady škody, jak je v § 24 zákona
o obecní policii, pak rozhodně je na tom občan
poněkud hůře, než ve vztahu k státním
orgánům, kde existuje pro občana výhodnější
právní režim, a to zákona c. 58/1969
Sb., o odpovědnosti státu za škody způsobené
nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným
úředním postupem, přičemž
odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným
úředním postupem policisty České
republiky je jednoznačně objektivní a občan
má daleko lepší postavení.
Jenom pro ilustraci - ve Velké Británii má
občan k ochraně proti překročení
pravomoci policistou celou řadu soukromoprávních
občanskoprávních žalob. Je to žaloba
pro delikt podle občanského práva (civil
wrongs), tzv. "torts", tedy úmyslné porušení
práva. Náhrada je vždycky finanční
odškodnění. Stejně tak delikt neplatného
zatčení (false arrest), neplatného věznění
(false imprisonment), nezákonný vstup na majetek
osoby úmyslným zásahem do cizího práva
(trespass) nebo odejmuti nějakých věcí
jako celní delikt (offence). Mám za to, že
v této oblasti jistě zaostáváme pokud
jde o občanskoprávní náhrady škody
a ochranu proti nezákonným postupům policie
ať republikové nebo obecní. Konečně
mi na závěr dovolte ocitovat velice zajímavou
obecnou úvahu závěru tohoto článku.
Citovaný pan profesor z Cardiffu tam uvedl něco,
co platí zřejmě všude, nejen v Evropě,
ale i jinde ve světě:
"Státní moc funguje částečně
prostřednictvím policejních sil. Ústavní
principy dobré vlády vyžadují i dobrou
policii. Měly by to být hierarchické struktury
logicky utvořené a promyšleně fungující,
zachovávající respekt k právům
i povinnostem jednotlivce. A efektivní policejní
systém naopak potřebuje podporu a důvěru
široké veřejnosti. Bez ní je méně
efektivní, více donucovací a vůbec
odcizený společenství, kterému by
měl sloužit a které by měl ochraňovat.
Občané by měli věřit, že
uzavřeli společenskou smlouvu s policií a
jejími příslušníky, a ti by na
oplátku měli sami sebe považovat za udržovatele
občanského pořádku a respektu k právům
občanů. Vytvoření řádných,
účinných struktur a získání
důvěry veřejnosti v policii je v demokratické
společnosti conditio sine qua non."
Domnívám se, že náš systém
podle platného právního řádu
je systémově vadný a přihlašuji
se k těm poslancům, kteří budou usilovat
o jeho změnu, neboť existence obecní policie
je pouze důsledkem toho, že obecní a městské
rady mají nedostatečné pravomoci zadávat
úkoly Policii České republiky. Děkuji
vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Řezáčovi a prosím pana
kolegu Krámka, aby se ujal slova. Připraví
se pan poslanec Raška.