Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji a otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže ji končím. Přistoupíme k závěrečným slovům. Pan ministr se nechce vyjádřit. Prosím pana společného zpravodaje, aby ještě jednou přečetl návrh usnesení, o kterém budeme bezprostředně hlasovat.

Odhlásil jsem vás a prosím, abyste se znovu zaregistrovali. Konstatuji, že budeme hlasovat. Prosím, pane společný zpravodaji.

Poslanec Jan Klas: Ještě jednou přečtu návrh na usnesení.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere zprávu vlády o bezpečnostní situaci na území České republiky v roce 1994 na vědomí a oceňuje její kvalitu.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Budeme hlasovat. Jedná se o 308. hlasování.

Kdo tento návrh podporuje? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 69, proti 1, zdrželo se 19.

Tím jsme se vyrovnali s bodem 24. Děkuji panu ministrovi a děkuji společnému zpravodajovi.

Nyní vás žádám, abyste souhlasili s tím, že se budeme zabývat dalším bodem, kterým je

Informaci jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1615. Úvodní slovo přednese ministr vnitra Jan Ruml. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Promiňte ještě, pane ministře. Poprosím Kancelář o zajištění společného zpravodaje pana kolegy Pavely. Děkuji.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážená sněmovno, informace o situaci v oblasti migrace je předkládána na základě usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 225 ze dne 12. 10. 1993, kterým parlament žádá vládu, aby garančnímu výboru Poslanecké sněmovny předkládala zprávu o stavu v oblasti migrace.

Informace se zabývá migrací v podobném rozsahu jako informace předložená v minulém roce. Pro jednání vlády byl vypracován 9stránkový stručný materiál, který shrnuje základní údaje a fakta o problematice migrace, přičemž podrobný rozbor situace je obsazen v příloze c. 1. V druhé příloze je přehled uzavřených bezvízových dohod a jednostranně zrušené vízové povinnosti. Informace je vám předkládána ve stejné úpravě, v jaké byla projednána vládou. Vzhledem k termínům. ve kterých jsou k dispozici potřebné statistické údaje, neprošel materiál řádným meziresortním připomínkovým řízením, nicméně byl konzultován v rámci meziresortní komise s experty zastupujícími Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo hospodářství, Ministerstvo zahraničí, financí a samozřejmě vnitra. Informace byla připravena s využitím podkladů příslušných resortů a kapitola o vnitrostátní migraci využívá podkladů Českého statistického úřadu.

Ve své zprávě o bezpečnostní situaci v roce 1993 a i 1994, stanovila vláda nejzávažnější bezpečnostní rizika, jejichž eliminaci se bude i nadále přednostně věnovat. Riziko vyplývající z migrace zařadila do skupiny rizik s mezinárodním prvkem, která bezprostředně souvisejí se stabilitou politického systému. Analýza faktů potvrzuje, že Česká republika se stává státem imigračním. Stoupá počet cizinců, kteří mají zájem o povolení k pobytu na našem území a klesá radikálně počet cizinců zadržených na západní hranici, kteří chtějí ilegálně přes naše území přejít, především do SRN. Počet cizinců zadržených na východní hranici naopak stoupá. Tento trend naznačovaly již údaje z roku 1993. Stejně jako v západoevropských zemích ani u nás nestoupá počet žadatelů o azyl, ale roste zejména emigrace za účelem výdělečné činnosti. Zde bych chtěl upozornit na to, že jsem na základě jednání vlády připravil informaci k otázce podnikání cizinců v České republice, na které jsme pracovali několik měsíců s mnoha ministerstvy. Tato zpráva v současné době již je v končícím připomínkovém řízení a jistě se k ní dostaneme na jednání příslušného výboru a možná i sněmovny poté, co ji ministři dostanou k dispozici a projedná ji vláda.

Chtěl bych konstatovat, že spolupráce v otázkách migrace je na velmi dobré úrovni. Základní podmínkou pro další úspěšný postup při řešení migračních pohybů je dobrá objektivní a plná informovanost jak ve vnitrostátním, tak i v mezinárodním měřítku. Pouze pak lze přijímat odpovídající opatření v oblasti právní i praktické. Je třeba říci, že Česká republika patří v evropském měřítku k zemím, které jsou hodnoceny po stránce informační velmi dobře.

Je třeba říci, že za poslední rok bylo uzavřeno několik významných mezinárodních dohod, jak "represivních", jako byly dohody readmisní, tak i dohod umožňujících svobodnější pohyb osob, jako např. smlouvy o malém pohraničním styku.

Celkově lze shrnout, že se Česká republika vyrovnává s problematikou migrace poměrně dobře. Nebezpečí však může být spojeno s průvodními jevy imigračních pohybů, zejména s mezinárodně organizovaným zločinem. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím, aby se nyní ujal slova společný zpravodaj kolega Pavela a odůvodnil společnou zprávu výborů, kterou jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1828. Ještě jednou prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Josef Pavela: Pane předsedající, pane ministře, paní poslankyně, páni poslanci, informaci o situaci v oblasti migrace v České republice projednaly tyto výbory: výbor petiční, pro lidská práva a národnosti, branný a bezpečnostní výbor a výbor pro sociální politiku a zdravotnictví. Všechny tyto výbory vzaly tuto zprávu na vědomí.

Výbor petiční, pro lidská práva a národnosti doporučil ministru zahraničních věcí, aby dosud nepublikované bezvízové dohody byly publikovány a požádal ministra vnitra pro potřeby výborů o doplnění přehledu o vnitrostátních opatřeních, která dohody doplňuji nebo omezují.

Branný a bezpečností výbor požádal ministra vnitra, aby sdělil brannému a bezpečnostnímu výboru termín předložení prováděcí vyhlášky k zákonu o pobytu cizinců vládě a vydání vyhlášky k zákonu o pobytu cizinců.

Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví požádal ministra práce a sociálních věcí, aby se zabýval otázkou ochrany trhu, bezpečností práce v souvislosti s legálním i nelegálním zaměstnáváním cizinců na úrovni České republiky. Dále požádal ministra hospodářství, aby sledoval a prověřil podmínky a kontrolní mechanismy, za kterých jsou cizincům udělována povolení k podnikání, zejména s ohledem na vyhledávání pracovních míst pro občany České republiky.

Výbor petiční, pro lidská práva a národnosti a výbor branný a bezpečnostní se také zabývaly dopisem ministra vnitra, jímž se obrací na sněmovnu se žádostí o změnu periodicity předkládání informace o situaci v oblasti migrace v České republice.

Pan ministr se v tomto dopise odvolává na usnesení Poslanecké sněmovny č. 61 resp. 225 ze 13. schůze 12. října 1993, kde je uloženo vládě předkládat Parlamentu České republiky jedenkrát za půl roku informaci o situaci v oblasti migrace.

Vzhledem k tomu, píše pan ministr, že v této oblasti nedochází za tak krátké časové období k výrazným změnám trvalejšího charakteru a některé statistické údaje se zpracovávají pouze za období kalendářního roku, je pan ministr toho názoru, že by bylo dostatečné předkládat tuto informaci pouze jednou za rok, a to vždy do 31, března následujícího roku.

Výbor petiční, pro lidská práva a národnosti projednával tuto záležitost na základě ústní žádosti pana ministra a nebylo proti tomuto řešení námitek.

Výbor branný a bezpečnostní přijal usnesení, v němž s navrhovanou změnou rovněž souhlasí.

Na základě projednání ve výborech navrhuji sněmovně toto usnesení.

Usnesení Poslanecké sněmovny z 32. schůze Poslanecké sněmovny dne 28. 6. 1995 k informaci o situaci v oblasti migrace na území České republiky za rok 1994.

Poslanecká sněmovna:

1. Bere na vědomí informaci o situaci v oblasti migrace na území České republiky za rok 1994.

2. Žádá ministra vnitra, ministra zahraničních věcí, ministra práce a sociálních věcí a ministra hospodářství, aby vyhověli požadavkům výborů obsažených v usneseních při projednávání informace o situaci v oblasti migrace na území České republiky za rok 1994 ve výborech Poslanecké sněmovny.

3. Mění své usnesení č. 225 z 13. schůze dne 12. října 1993, kterým Poslanecká sněmovna požádala vládu, aby předkládala zprávu o situaci v oblasti migrace garančnímu výboru jednou za půl roku a Poslanecké sněmovně jednou za rok, a to tak, že zpráva bude garančnímu výboru i Poslanecké sněmovně předkládána vládou jednou za rok. Dojde-li vsak v oblasti migrace k neočekávanému vývoji, předloží vláda příslušným výborům zprávu neprodleně.

Pane místopředsedo, můžete otevřít rozpravu.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Otevírám rozpravu, do které se přihlásil pouze kolega Štrait. Žádám ho, aby se ujal slova.

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi dvě věci. První kratší poznámku k otázkám migrace, druhou pak ke společné zprávě a k návrhu usnesení.

Pokud jde o poznámku k migraci, divím se, že naše pravicové strany se zajímají jen povrchně o problémy migrace, hlavně problémy zahraničních dělníků. To je třeba oproti Francii ohromný rozdíl. Bohužel, nelení u nás zase různé bojůvky skinů.

Pokud mohu zobecnit zkušenosti ze setkání s občany, jsou k cizincům povětšině tolerantní. Určité problémy jsou v okolí uprchlických táborů, nedávno jsem je zaznamenal v okolí Bělé pod Bezdězem. Tam je konkrétní soužití čas od času narušováno.

Z titulu své funkce v odborech se problémy zahraničních dělníků a složitých pracovněprávních vztahů zabývám podrobněji.

Pokud jde o dělníky, nebo pracovníky z Vietnamu, je jich tady zatím málo, necelé dvě stovky, a jejich zaměstnávání je problematické. Mají malé výdělky a skoro nejsou schopni si z nich platit ubytování, stravování a dopravu. Moc toho neušetři.

Jsem však jednoznačně stoupencem jasných mezivládních dohod, které uzavřeny přirozeně byly.

Vietnamští pracovníci se velmi často zaměňují za vietnamské podnikatele, ale ti už spadají do resortu pana ministra Dyby. Tam snad nemají ani problémy existence, možná naopak, ale velké dluhy u pana ministra Kočárníka. Finanční úřady musí důsledně dbát, aby nedocházelo k daňovým únikům. Pokud jde o nabízené zboží, je určitě nižší kvality, ale cenově přijatelné a lidé u Vietnamců rádi nakupují.

Druhou skupinou, o které je potřeba se zmínit, jsou emigranti z tzv. bývalé Jugoslávie. Zde dochází rovněž k matení pojmů. Může jít o emigranty z Chorvatska, Makedonie, Slovinska, Svazové republiky Jugoslávie, ale u nás se především jedná o občany z Bosny a Hercegoviny, ke kterým se dneska nikdo nehlásí. Protože se však legitimují pasem bývalé Jugoslávie, jsou ztotožňováni s dnešní Svazovou republikou Jugoslávie. Většinou nepracují, žebrají v metru a na nádražích. Nevím, co s tím dělat. Na jednání rodičů doplácejí malé děti, z velké části kojenci.

Konečně třetí skupina, ke které chci říct pár slov, je situace Ukrajinců. Ti u nás pracují většinou ilegálně, doslova jako otroci konce 20. století. S celou řadou jsem hovořil. Jde z části o vysokoškoláky, kteří dělají cokoli, především pomocné práce ve stavebnictví. Mzda se u nás nyní ustálila zhruba na 1 americkém dolaru za hodinu. Přál bych vám vidět, vážení kolegové, třeba takovou ilegální ubytovnu anebo slyšet jednání mistrů. Na "ilegálech" se přiživují také zdravotníci a různé zprostředkovatelské firmy. Bezpečnost práce veškerá žádná.

Čas od času slyším, že je potřeba zvát další cizince, kteří se hlásí k českému původu. Nic proti tomu, pokud jim budou zajištěny rovnocenné podmínky pro existenci.

Jsem rád, že se těmito otázkami parlament zabývá. Je to fakticky v tomto rozsahu asi poprvé.

Je potřeba ocenit fakt, že Ministerstvo vnitra zpracovalo dobrou informaci. Příště by tam měl mít svou kapitolku ještě pan ministr Vodička, Dyba, Rubáš a možná i pan ministr Kočárník.

Pokud jde o dvě poznámky ke společné zprávě a usnesení, výbor pro sociální politiku a zdravotní - a to je ten poslední odstavec na první straně předlohy 1828 - tam je pravděpodobně přepis ve druhém řádku - aby se zabýval otázkou ochrany trhu a bezpečností práce (tam musí být dlouhé "í") v souvislosti s legálním a nelegálním atd. To jsou dvě rozdílné věci.

Pokud jde o usnesení, doporučoval bych zařadit žádost ministru vnitra, ministru zahraničních věcí, ministru práce a sociálních věcí, ministru hospodářství a ministru financí - to prosím doplnit - aby vyhověli požadavkům výborů, resp. diskuse vzešlé na dnešním plénu. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Nikdo jiný do rozpravy není přihlášen, takže rozpravu končím. Ptám se pana ministra, zda se chce vyjádřit.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážená sněmovno, jen velice krátce k vystoupení pana poslance Štraita. Nevím, jestli zde byl, když jsem přednášel úvodní slovo. Avizoval jsem zde materiál, který mám v pracovní verzi k dispozici a který nyní prochází připomínkovým řízením v různých resortech. Jednání byla několikaměsíční a v pracovní skupině, která vypracovala materiál k otázce podnikání cizinců v České republice, cizinců, kteří mají povolený dlouhodobý pobyt, byla sestavena komise z ministerstev hospodářství, práce a sociálních věcí, financí, zahraničí a vnitra. Materiál po dlouhých měsících a diskusích je v nějaké podobě i s konkrétními analýzami a návrhy na řešení. Další postup bude takový, že předložím na jednání vládě a budu samozřejmě chtít, aby se jím zabývaly příslušné výbory parlamentu, případně celá sněmovna.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím společného zpravodaje, pana poslance Pavelu, aby se ujal slova.

Poslanec Josef Pavela: V rozpravě vystoupil jen pan poslanec Štrait. Jeho pozměňující návrh snad není ani možné brát jako pozměňující návrh, spíše jenom odstranění překlepů, protože z logiky vyplývá, že to má být tak, jak on to řekl.

Pokud se týká ovšem doplnění ministra financí do druhého bodu návrhu usnesení, nevím, jestli je to možné, protože tento druhý bod usnesení říká, že Poslanecká sněmovna žádá ty a ty ministry, to znamená ministry, na které se výbory se svými požadavky obrátily. Není mi známo, že by se některý z výborů, které informaci projednávaly, obrátil i na ministra financí. Takže bychom vlastně žádali ministra financí o něco, co vlastně nezaznělo. Souhlasí pan poslanec? (Ano.)

Domnívám se, že nemusíme hlasovat o žádných pozměňovacích návrzích a můžeme přikročit k hlasování o návrhu usnesení. Domnívám se, že by bylo rozumné hlasovat o všech třech bodech usnesení jako o celku.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Odhlásil jsem vás a prosím, abyste se znovu zaregistrovali. Budeme hlasovat. Jedná se o 309. hlasování.

Kdo návrh usnesení podporuje? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 72, nikdo nebyl proti, zdrželo se 15 poslanců.

Děkuji panu ministru vnitra, děkuji společnému zpravodaji.

Navrhuji vám, abychom nyní projednávali další bod, tj.

Výroční zprávu a Roční účetní závěrku jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1709. Uvede je místopředseda vlády, ministr zemědělství a zároveň předseda Prezidia Pozemkového fondu České republiky pan Josef Lux, který je též pověřen odůvodnit stanovisko vlády obsazené rovněž ve sněmovním tisku 1709. Pane místopředsedo vlády, prosím, abyste se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolím si jménem Prezidia Pozemkového fondu a jménem vlády České republiky předložit Výroční zprávu o činnosti Pozemkového fondu České republiky za rok 1994 a Roční účetní závěrku Pozemkového fondu za tentýž rok.

V této zprávě jsou zahrnuty povinnosti Pozemkového fondu, které vyplývají ze zákonů o půdě, privatizaci a Pozemkovém fondu. Je zde uvedena organizační struktura Fondu, změny v personálním obsazení a výsledky činnosti za rok 1994.

Pozemkový fond v roce 1994 pronajal 756 519 ha a majetek v hodnotě 14 mld. v restitucích uzavřel 2707 smluv s restituenty a jako náhrady vydal nemovitý majetek v hodnotě 1,7 mld. korun, vydal 1417 ha náhradních pozemků a v hotovosti vypořádal - jedná se o vypořádání v částce do 10 tis. korun 2604 restituentů v hodnotě 24 mil. korun. V rámci restitučního investičního fondu bylo vypořádáno 869 restitučních žádostí v hodnotě 135 mil. korun.

Pozemkový fond převzal majetek v hodnotě 25 mld. korun a novým vlastníkům v procesu privatizaci předal majetek v hodnotě 19 mld.

Předložená účetní závěrka dokumentuje stav zvláštního účtu Pozemkového fondu a hospodaření instituce. Součástí účetní závěrky je také zpráva auditora a ověření řádné účetní závěrky.

Rozpočet Pozemkového fondu za rok 1994 byl zpracován s pasivní bilancí mínus 2,4 mld. a vzhledem k tomu, že od formulace návrhu rozpočtu v únoru 1994 do jeho schválení v červenci došlo k celé řadě okolností, které měly přímo či nepřímo dopad na rozpočet, je výsledek rozpočtu v celkové bilanci příjmů a výdajů po závěrce roku 1994 aktivní, a to částkou 2,3 mld. Největší vliv měl dopad usnesení vlády č. 266, kterým bylo přeneseno na Ministerstvo zemědělství vypořádání závazků zbytkových podniků, na které byla v rozpočtu Pozemkového fondu uvazována částka 4 mld. korun.

Dovolím si vás informovat, že tento rozpočet projednala Dozorčí rada Pozemkového fondu a vláda České republiky, která ho doporučuje ke schváleni s výhradou. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Sněmovní tisk 1709 byl přikázán k projednání dvěma výborům, a to zemědělskému výboru a rozpočtovému výboru. Prosím, aby nejdříve informoval o výsledku jednání zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Jiří Vačkář.

Poslanec Jiří Vačkář: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru č. 470 ze dne 31. května 1995 k Výroční zprávě o činnosti Pozemkového fondu za rok 1994 a Roční účetní závěrce Pozemkového fondu za rok 1994 - tisk 1709.

Rozpočtový výbor po výkladu náměstka pana Burdy a mé zpravodajské zprávě vyslovuje souhlas s předloženou Výroční zprávou o činnosti Pozemkového fondu České republiky za rok 1994, Roční účetní závěrkou Pozemkového fondu za rok 1994, tisk 1709, a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby Výroční zprávu o činnosti Pozemkového fondu za rok 1994 a Roční účetní závěrku Pozemkového fondu za rok 1994, tisk 1709, schválila. Zmocňuje předsedu výboru a zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámili Poslaneckou sněmovnu. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji a prosím, aby se nyní ujal slova zpravodaj garančního zemědělského výboru pan poslanec Jaroslav Sýkora a seznámil nás s výsledky jednání výboru. Předpokládám, pane poslanče, že zároveň přednesete návrh na usnesení pro Poslaneckou sněmovnu.

Poslanec Jaroslav Sýkora: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, na 52. schůzi zemědělského výboru Poslanecké sněmovny dne 31. 5. 1995 k Výroční zprávě o činnosti Pozemkového fondu za rok 1994 a Roční účetní závěrce Pozemkového fondu ČR za rok 1994, tisk Poslanecké sněmovny 1709, projednal zemědělský výbor po úvodním slově ing. Karla Burdy, místopředsedy prezídia Pozemkového fondu, po zpravodajské zprávě poslance Jaroslava Sýkory a po rozpravě doporučuje Výroční zprávu Pozemkového fondu za rok 1994 a Roční účetní závěrku Pozemkového fondu za rok 1994 tisk Poslanecké sněmovny 1709 schválit.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu společnému zpravodaji. Otevírám rozpravu, do které se přihlásil jediný kolega, kolega Němec, kterého prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Luboš Němec: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, po zveřejnění diskuse v Zemědělských novinách o problémech, které stále vznikají kolem restitucí v zemědělství, povazuji za nutné se k tomu vyjádřit. Souvisí to s projednávanou problematikou.

Historie nám mnohokrát potvrdila, že každé podcenění či bagatelizace problému a jeho neřešení vede do slepé uličky. Nenaplnily se předpoklady privatizace v rezortu zemědělství, lesnictví a zpracovatelského průmyslu, protože nebyla ze strany Ministerstva zemědělství event. Pozemkového fondu ČR zvládnuta. Nedošlo k žádoucímu propojení zpracovatelského průmyslu se zemědělskou prvovýrobou, poslední zbytky rezervovaných akcií realizuje Garanční fond. Státní monopol byl nahrazen kartelovými dohodami s tím, že státní podniky privatizované formou akciové společnosti kuponovkou jsou systémově zvýhodněny proti ostatních formám privatizace, kde jejich nabyvatelé jsou zatíženi bankovními úvěry a jedná se o provozy s nižší výrobní kapacitou, tedy méně konkurenčně schopné.

Rovněž transformace zemědělských družstev s sebou přinesla řadu následných problémů. Přijatý zákon č. 42/1992 Sb. tehdejšího Federálního shromáždění byl špatný, protože se omezil jen na tento jednorázový proces a nedošlo k zákonnému zamezení další divoké transformace, při které nabyvatelé členských podílů o ně následně přicházejí. Lidé to oprávněně nazývají loupeží století. I sebevětší pesimista nemohl předpokládat, že konečný výsledný efekt privatizace státních statků bude tak žalostný.

Nové vedení Ministerstva zemědělství po volbách roku 1992 nastartovaný proces z neznámých důvodů zastavuje a podrobuje ho přehodnocení, a toto by se mělo stát předmětem dalšího šetření Poslaneckou sněmovnou.

Této doby využili mnozí nenechavci k ilegálnímu získání lukrativního majetku movitého či finanční hotovosti do kapes z jeho prodeje.

Následné opožděné uzavírání nájemních smluv na majetek spravovaný státními statky však tomu neučinil přítrž. Dále se prohloubila tíživá důchodová situace těchto státních statků, neúměrně narostlo úvěrové zatížení, což souvisí s dlouhodobě vykazovanou hospodářskou ztrátou.

Stav ve vypořádání restitučních pohledávek oprávněných osob ze strany státních statků je horší jak u zemědělských družstev, a přitom Ministerstvo zemědělství jako zakladatel mohlo učinit pro zlepšení příslušná opatření. Ze strany pana ministra ani jeho prvního náměstka ing. Burdy nebylo dostatečně reagováno na výsledky kontrolních zjištění.

Zákon o velké privatizaci c. 92 z roku 1990 Sb. stanoví, že nejdříve je nutno vypořádat restituce podle speciálních zákonů a teprve zbývající státní majetek privatizovat. S ohledem na pomalý průběh tohoto procesu v zemědělství neobstojí výmluvy na čas. Pro příslušné úředníky Ministerstva zemědělství je naplňování litery zákona zřejmě cizí, protože privatizovali státní majetek, aniž byly vypořádány zákonné restituční nároky oprávněných osob a bylo obecně známo, že bude chybět pro tento účel.

Ve vší úctě k signatářům tzv. čtyřdohody, která umožňuje Pozemkovému fondu prodávat státní majetek na dvacetileté splátky, se chci zeptat, která ustanovení zákonů je k tomu opravňovala.

Proč se k tomu vracím? Protože výnosy z tohoto prodeje budou minimální. Souvisí to s odložením splátek, protože nabyvatelé jsou zatěžováni problematickými bankovními úvěry státních statků s okamžitými splátkami.

Dále inflace a obtížná vymahatelnost mění de facto tyto prodejní smlouvy na darovací.

Rovněž organizované dražby Pozemkovým fondem a prodej státního majetku vykazuje nepatrnou výtěžnost - cca 10% zůstatkové ceny. Přitom, kdyby se v rámci poskytování náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby, včetně znehodnocení budov a staveb vydávaly předmětné nemovitosti restituentům, zhodnotily by se minimálně dvojnásobně vůči jejich zůstatkové hodnotě.

Dále je na Pozemkový fond ze strany nabyvatelů hospodářských středisek bývalých státních statků vyvíjen tlak, aby zbývající majetek, který nebyl předmětem kupní smlouvy nebo ho nemají pokryt postoupeným i restitučními pohledávkami, byl jim odprodán podle praxe dražeb, tedy za 10% zůstatkové ceny. Tím by se ještě více prohloubil uplatňovaný dvojí metr ze strany státní správy vůči předkladatelům privatizačních projektů a restituentům.

Po tomto nekompetentně řízeném procesu privatizace zemědělství bude jeden milión občanů, kterým nebyly vypořádány jejich restituční nároky ve výši minimálně 20 mld. korun. A obdobnou situaci lze očekávat u bankovních úvěrů a nedobytných pohledávek zlikvidovaných státních statků.

Záměr, že náhradou za chybějící problematicky zprivatizovaný státní majetek nabídne Pozemkový fond akcie Restitučního investičního fondu, kde reálná hodnota dnes činí pouze 40% nominálu a lze očekávat, že po navýšení portfolia o podniky z druhé vlny privatizace dojde k dalšímu poklesu, je pro většinu restituentů nepřijatelný. Jednorázové vydání těchto akcií a jejich následné problematické uplatnění na burze povede k rozčarování nabyvatelů, kteří se budou cítit podvedeni.

Nadešel čas, kdy je třeba za tento stav vymezit osobní odpovědnost a přijmout účinná opatření ke zmírnění následků. Nelze se přitom omezit pouze na Pozemkový fond ČR, který bude do budoucna daleko problematičtější než kritizovaný Fond národního majetku, ale i na Ministerstvo zemědělství. Zřízením problematické instituce Pozemkového fondu ČR zákonem se Ministerstvo zemědělství jako zakladatel státních podniků elegantně zbavilo všech problémů, které svými špatnými rozhodnutími způsobilo.

Děkuji za pozornost.