Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy
se nikdo nehlásí. Proto rozpravu končím
a ptám se, zda se chce na závěr vyjádřit
pan místopředseda vlády pan Josef Lux. Nechce.
Děkuji. Prosím, aby se na závěr ujal
závěrečného slova zpravodaj garančního
výboru pan poslanec Jaroslav Sýkora.
Poslanec Jaroslav Sýkora: Vážený
pane místopředsedo, vážený pane
předsedo, tak, jak bylo projednáno v rozpočtovém
výboru a v garančním výboru zemědělském,
doporučuji výroční zprávu Pozemkového
fondu za rok 1994 a roční účetní
závěrku Pozemkového fondu za rok 1994 schválit.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Odhlásil jsem vás a prosím, abyste se zaregistrovali.
Budeme hlasovat o předloženém návrhu
usnesení. Jedná se o 310. hlasování.
Kdo návrh podporuje? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Usnesení bylo přijato - pro hlasovalo 63, proti
1, zdrželo se 33 poslanců.
Tím jsme se vyrovnali s bodem 25. Přistoupíme
k dalšímu bodu, kterým je
Návrh rozpočtu jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 1710. Uvede jej místopředseda vlády,
ministr zemědělství a zároveň
předseda prezidia Pozemkového fondu ČR pan
Josef Lux, který je též pověřen
odůvodnit stanovisko vlády obsažené
ve sněmovním tisku 1710. Pane místopředsedo
vlády, prosím, abyste se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr zemědělství
ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
dámy a pánové, jménem prezidia Pozemkového
fondu a vlády České republiky vám
předkládám k projednání rozpočet
Pozemkového fondu České republiky na rok
1995. Jedná se o rozpočet celkové činnosti
Pozemkového fondu v celém rozsahu úkolů
a položek, které má Pozemkový fond stanoveny
zákonem 569/1991 o Pozemkovém fondu.
Celková bilance rozpočtu je sestavena v rámci
bilance Pozemkového fondu za rok 1994 s přihlédnutím
k výsledkům roku 1994. Nově byly do rozpočtu
zahrnuty položky: náklady spojené s privatizací,
s vydáváním náhrad, náklady
s vymáháním pohledávek a náklady
na úhradu nákladů restitučních
a privatizačních soudních sporů, které
je povinen hradit Pozemkový fond. Jednotlivé položky
jsou podrobně uvedeny v návrhu. Předpokládaný
rozpočet neuvažuje s pasivní bilancí
a nepředpokládá žádnou dotaci
z Fondu národního majetku. Tento rozpočet
projednala Dozorčí rada Pozemkového fondu
a vláda České republiky a doporučuje
ho Poslanecké sněmovně schválit. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
panu místopředsedovi vlády. Návrh
rozpočtu byl přikázán k projednání
dvěma výborům - zemědělskému
výboru a rozpočtovému výboru. Prosím,
aby nejdříve informoval o výsledku projednání
zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec
Jiří Vačkář.
Poslanec Jiří Vačkář: Pane
předsedající, pane předsedo, vážený
pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte
mi, abych vás informoval o usnesení č. 461
ze dne 31. května 1995 k rozpočtu Pozemkového
fondu na rok 1995 - tisk 1710.
Po výkladu náměstka ministra ing. Burdy a
mé zpravodajské zprávě a po rozpravě
rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny
Parlamentu
- vyslovuje souhlas s předloženým rozpočtem
Pozemkového fondu České republiky na rok
1995 - tisk 1710 - v celkové výši 1343 mil.
Kč a výdajů ve výši 1714,2 mil.
Kč;
- doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu,
aby rozpočet Pozemkového fondu České
republiky na rok 1995 tisk 1710 schválila;
- zmocňuje předsedu výborů a zpravodaje,
aby s tímto usnesením seznámili schůzi
Poslanecké sněmovny.
To je usnesení rozpočtového výboru.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj garančního
zemědělského výboru poslanec Jaroslav
Sýkora a seznámil nás s výsledky jednání
výboru. Předpokládám, pane poslanče,
že zároveň přednesete návrh usnesení
Poslanecké sněmovny.
Poslanec Jaroslav Sýkora: Vážený
pane místopředsedo, vážený pane
ministře, vážený pane předsedo
parlamentu, dovolte mi, abych seznámil Poslaneckou sněmovnu
s usnesením z 50. schůze zemědělského
výboru ze dne 31. května 1995 k návrhu rozpočtu
Pozemkového fondu České republiky na rok
1995 - tisk 1710.
Zemědělský výbor Parlamentu České
republiky po úvodním slově pana ing. Karla
Burdy, místopředsedy prezidia Pozemkového
fondu, a zpravodajské zprávě poslance ing.
Jaroslava Sýkory a po rozpravě doporučuje
rozpočet Pozemkového fondu České republiky
na rok 1995 - tisk 1710 schválit.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
a otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí,
takže ji uzavírám. Nejdříve se
musím zeptat pana ministra, jestli chce doplnit zpravodajskou
zprávu. Není tomu tak.
Pan společný zpravodaj přednesl návrh
usnesení. Dovolil jsem si vás odhlásit a
poprosím, abyste se znovu přihlásili. Budeme
hlasovat o předneseném návrhu usnesení,
Jedná se o 311. hlasování.
Ptám se, kdo návrh usnesení podporuje. Kdo
je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh byl přijat - pro hlasovalo 78, proti 1, zdrželo
se 26 poslanců.
Děkuji panu místopředsedovi vlády
Josefu Luxovi, děkuji společnému zpravodaji
panu poslanci Sýkorovi. Tím jsme se vyrovnali s
bodem 26.
Dámy a pánové, protože stále
ještě probíhá zasedání
vlády, obracím se na vás s prosbou a navrhuji
vám, abychom přišel první ministr -
se zabývali
Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 1675 a společnou zprávu výborů
jako sněmovní tisk 1803. Předložený
návrh zákona odůvodní ministr spravedlnosti
pan Jiří Novák, kterého prosím,
aby se ujal slova.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák:
Vážený pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, předkládaný
návrh novelizace trestního zákona, trestního
řádu, zákona o Policii České
republiky a zákona o vyšších soudních
úřednících se především
zaměřuje na dva základní okruhy problémů.
V prvé řadě sleduje zakotvení takových
ustanovení do trestního zákona, trestního
řádu a do zákona o Policii České
republiky, která by v podstatě stále ještě
v předstihu reagovala na výskyt vyšší
formy kriminality všeobecně označované
jako organizovaný zločin.
Zkušenosti jiných evropských států
dokazují, že v zájmu účinného
odhalování a postihu této vysoce organizované
trestné činnosti je třeba do zákona
promítnout některé odlišné postupy
při odhalování trestné činnosti
páchané v rámci tzv. organizovaného
zločinu a s přihlédnutím především
k zájmu generální prevence zvýraznit
její postih.
Charakteristickým pro organizovaný zločin
je rovněž páchání trestné
činnosti na mezinárodní úrovni. Z
těchto důvodů rovněž daleko aktuálněji
vystupuje do popředí požadavek spolupráce
státu v trestní oblasti, která je podmíněna
nejen existencí mezinárodních úmluv,
ale i odpovídající vnitrostátní
právní úpravou, umožňující
závazky z takových smluv plnit. Proto se návrh
novelizace dotýká i této otázky a
rozšiřuje instituty mezinárodní právní
pomoci v trestní oblasti. Vzrůstající
kriminalita prakticky ve všech státech vede k hledání
dalších forem vyřizování trestních
věcí, které by byly rychlejší
a svým způsobem i účinnější
než hlavní líčení v klasické
podobě.
V souladu se zkušenostmi zejména evropských
zemi se navrhuje rozšířit rejstřík
tzv. odklonů v trestním řízení
o institut narovnání, který klade důraz
především na uzavření smíru
mezi obviněným a obětí trestného
činu, podmíněného zejména náhradou
vzniklé škody. Je pochopitelné, že tento
způsob vyřízení věci se neuplatní
u závažných trestných činů,
kde veřejný zájem na potrestání
pachatele převyšuje. Je třeba zdůraznit,
že ani u těch deliktů, kde zákon schválení
narovnání připouští, není
tento způsob vyřízení věci
obligatorní. Vždy záleží na rozhodnutí
soudu podmíněném úvahou, zda v takovém
případě bude účelu trestního
řízení dosazeno. Rozhodnutí o narovnání
se v souladu se zákonem č. 269/1994 Sb., o Rejstříku
trestů, bude evidovat jako tzv. jiná skutečnost
významná pro trestní řízení.
Právě tato evidence by měla zabránit
tomu, aby trestní stíhání jednoho
pachatele opakovaně skončila narovnáním,
neboť takový způsob vyřízení
nebude vzhledem k jeho osobě možné považovat
za dostačující.
Návrh novelizace v neposlední řadě
sleduje rozšíření tzv. alternativ k
trestu odnětí svobody, které by měly
umožnit, aby trest odnětí svobody byl ukládán
jen v těch případech, kdy k dosažení
účelu trestu nepostačuje uložení
jiného druhu trestu. Návrh na zakotvení nového
druhu trestu, obecně prospěšných prací,
je veden zkušenostmi řady států, kde
je tento druh alternativního trestu již delší
dobu s úspěchem ukládán. Při
formulaci podmínek jeho ukládání bylo
rovněž přihlédnuto k doporučení
výboru ministrů členských států
k Evropským pravidlům o trestech a opatřeních
realizovaných v Evropském společenství.
Ministerstvo spravedlnosti v současné době
dokončuje přípravu vládního
návrhu zákona, který by řešil
některé organizační otázky
související s výkonem tohoto druhu trestu.
Návrh by měl být ve velmi krátké
době předložen Poslanecké sněmovně.
Poslední významnou oblast, které se předložený
návrh týká, představuje úprava
institutu tzv. anonymního svědka a postupu při
rozhodování o prodloužení vazby. Oběma
uvedenými otázkami se zabývá nález
Ústavního soud u publikovaný pod č.
214/1994 Sb. Návrh novelizace plně respektuje požadavky
Ústavního soudu na zákonnou úpravu
těchto institutů. Potřeba jejich urychleného
uvedení do praxe pak dále potvrzuje aktuálnost
přijetí předložené novelizace.
Vzhledem k obsahovému zaměřeni návrhu
novelizace trestního práva představuje vládní
návrh ve znění, které se navrhuje
přijmout ve společné zprávě
poslaneckých výborů zpřísnění
postihu trestné činnosti spočívající
zejména v útocích proti osobní svobodě,
životu a zdraví. V tomto směru se navrhuje
upravit celkem 11 skutkových podstat stávajících
trestných činů a nově formulovat jednu
skutkovou podstatu.
Vedle toho zpřísnění trestní
represe představuje i nová úprava postihu
trestné činnosti spáchané v rámci
tzv. organizovaného zločinu. Na druhé straně
novela rozšířením alternativ trestů
a trestního stíháni umožňuje
v případech především tzv. bagatelní
kriminality využívat sankcí a postupů
nespojených s omezením osobní svobody, ovšem
schopných s vynaložením nižších
nákladů zajistit účel trestu a trestního
řízení ve stejném rozsahu jako trest
odnětí svobody.
Výbory, kterým bylo projednání vládního
návrhu přikázáno, se jím velmi
obsáhle a podrobně zabývaly a součástí
společné zprávy shrnující jejich
připomínky se stal i obsah dalšího vládního
návrhu novelizace trestního zákona, zaměřeny
na zpřísněni postihu trestné činnosti,
motivované národnostní a rasovou nesnášenlivostí,
který vláda v nedávné době
předložila Poslanecké sněmovně
a který byl převzat jako poslanecká iniciativa.
Domnívám se, že až na ojedinělé
výjimky, o nichž se zmíním, lze změnu
vládního návrhu o tyto úpravy uvítat,
neboť představují jeho zpřesnění
a žádoucí doplnění. Z tohoto
důvodu lze souhlasit s tím, aby návrh byl
přijat ve znění společné zprávy
výborů Poslanecké sněmovny.
Doporučuji však ještě zvážit
některé změny, obsažené ve společné
zprávě. První se tyká změny
vztahující se k čl. I, dosavadnímu
bodu 13, kde se ve společné zprávě
navrhuje dosavadní § 163 c) trestního zákona
doplnit novým odstavcem o podmínkách beztrestnosti
agenta. Domnívám se, že navrhované doplnění
je nejen nadbytečné, ale i nepřesné
a vyvolávalo by v praxi zbytečné výkladové
problémy.
Druhá připomínka ke společné
zprávě výborů se týká
nové formulace § 34 b) zákona o Policii České
republiky. Navrhované znění představuje
zbytečně komplikovaný a nefunkční
postup při povolování činnosti agenta,
který navíc vyvolává nebezpečí
jeho vyzrazení. Rozhodnuti o nasazení agenta nepředstavuje
zásah do základních práv, aby vyžadovalo
souhlas soudu. Tomu odpovídá i právní
úprava v řadě evropských států,
které použití agenta podmiňují
buď souhlasem státního zástupce (např.
úprava platná ve Spolkové republice Německo),
nebo jej povazují za úkon, o kterém rozhoduje
sama policie (např. ve Velké Británii). Z
těchto důvodů povazuji úpravu obsaženou
ve vládním návrhu za vhodnější
a efektivnější.
Na závěr mi dovolte, abych vám poděkoval
za pozornost, kterou jste věnovali projednávanému
návrhu ve výborech a abych vyjádřil
přesvědčení, že předložené
pozměňovací návrhy, které jsou
ve společné zprávě obsazeny, přispějí
k vyšší srozumitelnosti, přehlednosti
a zároveň účinnosti přijímaného
zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
panu ministrovi a prosím, aby se slova ujal společný
zpravodaj výborů pan poslanec Miloslav Výborný
a informoval nás o jednání výborů.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedo,
pane předsedající, dámy a pánové,
vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje trestní zákon,
trestní řád, zákon o Policii České
republiky a zákon o vyšších soudních
úřednicích podle sněmovního
tisku 1675, byl organizačním výborem Poslanecké
sněmovny přikázán k projednáváni
výboru ústavně právnímu, výboru
brannému a bezpečnostnímu a výboru
petičnímu, pro lidská práva a národnosti.
Všechny tyto výbory vládní návrh
zákona projednaly.
Výbor petiční, pro lidská práva
a národnosti vzal návrh zákona na vědomí
a přijal k němu dva pozměňovací
návrhy, z nichž jeden byl akceptován do společné
zprávy a druhý nikoliv, neboť bod 18, který
byl navrhován tímto výborem k vypuštěni,
došel změny jinou formulací.
Zatímco ústavně právní výbor
se zaměřil spíše na správnost
novelizace trestního zákona a trestního řádu
jakož i zákona o vyšších soudních
úřednících, práce branného
a bezpečnostního výboru měla své
těžiště při projednávání
novely zákona o Policii České republiky.
Rád bych zdůraznil, že v průběhu
projednávání tisku 1675 se oba výbory
souběžně zabývaly také dalšími
návrhy, které např. i ve formě zásad
novely trestního zákona byly v mezidobí do
legislativního procesu Poslanecké sněmovny
předloženy. Týkalo se to např. i možnosti,
nutnosti, nebo naopak nepotřebnosti novely § 13 trestního
zákona, totiž ustanovení o nutné obraně
a v tomto směru zmíněné výbory
uspořádaly společné zasedání
a vyžádaly si několik analytických materiálů
od předsedy Nejvyššího soudu, nejvyšší
státní zástupkyně i vrchního
státního zástupce v Praze.
V průběhu projednávání novely
trestního zákona v ústavně právním
výboru byla přijata celá řada pozměňovacích
návrhů, kterým i dochází (tyto
pozměňovací návrhy jsou obsahem společné
zprávy) podle názoru ústavně právního
výboru k potřebnému zpřísnění
některých trestních sazeb, a to u těch
deliktů, jejichž motivace je výrazně
rasistická, popř. podnícená zášti
národnostní. O tom se již zmínil pan
ministr.
Kromě toho nepřehlédl ústavně
právní výbor, že je třeba řádným
způsobem se vypořádat se dvěma nálezy
Ústavního soudu České republiky, jimiž
došlo ke zrušení částí trestně
právních předpisů, totiž jednak
toho nálezu, o němž se také ministr
spravedlnosti zmínil, nálezu, který se dotýká
postavení tzv. anonymního svědka, ale také
za druhé nálezu Ústavního soudu týkajícího
se otázek přeřazování odsouzených
během výkonu trestu odnětí svobody
do věznic různých typů. V tomto směru
společná zpráva obsahuje potřebné
úpravy, které je nezbytné přijmout
a které nebyly ve vládním návrhu původně
zapracovány.
Dámy a pánové, o společné schůzi
zpravodajů mohu, jak doufám i za ostatní
zpravodaje a předsedy dotčených výborů,
jimž byl tisk 1675 přikázán, prohlásit,
že společná zpráva byla sestavena konsenzuálně
a že nepřijaté nezařazené připomínky
k tisku 1675 nebylo možno zapracovat do společné
zprávy zejména proto, že společná
zpráva řešila přijetím jiných
pozměňovacích návrhů ony okruhy
problémů lépe. Děkuji za pozornost
a prosím, aby byla zahájena rozprava.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám rozpravu. Jako první se do ní
přihlásil pan kolega Valach. Prosím, aby
se ujal slova.
Poslanec Vítězslav Valach: Vážený
pane místopředsedo, vážený pane
předsedo, páni ministři, dámy a pánové,
když jsem přibližně před rokem
a půl z tohoto místa navrhoval zpřísnění
sazby za některé násilné trestné
činy mající za následek těžkou
újmu na zdraví nebo smrt, pan ministr spravedlnosti
ve své závěrečné řeči
mimo jiné řekl (dovoluji si ocitovat ze stenografického
záznamu): "Myslím si, že takové
zjednodušené vypichování jednotlivých
skutkových podstat a paušální zvyšování
trestních sazeb není správné. Co je
důležité, a to chci říci ještě
jednou a opakovaně, není tak důležitá
výše trestu jako jeho neodvratnost, tzn. obecné
povědomí o tom, že žádny trestný
čin nezůstane nepotrestán." Konec citátu.
Dnes bude sněmovna rozhodovat skoro o tomtéž,
zda za některé trestné činy mající
za následek újmu na zdraví, majetku nebo
smrt zvýšit trestní sazby. Rozpor je ale v
tom, že dnes pan ministr Novák návrh novely
ve znění společné zprávy, která
toto obsahuje, jménem vlády doporučuje k
přijetí. Chápu důvody, které
vládu vedou k předloženi této novely
a chápu i důvody, které zřejmě
povedou většinu poslankyň a poslanců
k tomu, aby tyto body obsazené v tisku 1803 na str. 3 a
4 schválili.
Chtěl bych se ale při této příležitosti
zeptat na to, zda se vláda domnívá, že
pro zamezeni růstu rasové a národnostní
nesnášenlivosti a růstu násilí
a brutality s ní spojené bylo uděláno
opravdu dost. Jaké procento pachatelů, kteří
mnohdy za přihlížení mohutných
policejních jednotek a i televizních štábů,
kteří páchají trestné činy
popsané v § 198 - hanobení národa, rasy
a přesvědčení, § 198 a) - podněcování
k národnostní a rasové nesnášenlivosti
a v §§ 260 a 261 podpora a propagace hnutí směřujících
k potlačení práv a svobod občanů,
tedy kolik z pachatelů těchto skutků je ve
skutečnosti dopadeno a po právu odsouzeno.
V bodu 23 společné zprávy nehodlám
navrhovat žádnou změnu, ale domnívám
se, že by bylo podnětné a zajímavé,
kdyby to bylo možné, porovnat, kolika občanům
bylo za uplynulý rok úmyslně ublíženo
na zdraví pro jejich rasu, národnost nebo politické
přesvědčení a kupříkladu
proto, že mají tu smůlu a pracují jako
průvodčí Českých drah, řidiči
autobusů, revizoři různých dopravních
podniků a jiných firem či jako kontroloři
České obchodní inspekce.
V bodu 22 společné zprávy navrhuji vypustit
písm. g). Zavedení tohoto bodu do odst. 2 §
219 by bylo podle mého názoru krokem velice nešťastným
a nesystémovým, který pokud bude přijat
- bude mít za následek to, že několik
lidí stráví ve vězení o několik
měsíců či let více, což
ale podle citovaného názoru pana ministra Nováka
není správné a ani důležité,
ale v konečném důsledku tato změna
povede podle mého názoru k vyostření
konfliktů a nálad, kterým snad chce zabránit
nebo se aspoň tak tváří.
Stávající písm. a), b), c) a a) odstavce
2 se tykají obecných přitěžujících
okolností. Písm. d), e), f) osob, které by
podle mého laického názoru měly požívat
jakési zvýšené ochrany společnosti,
kdežto písm. g) - nyní mi promiňte trochu
zřejmě nešikovné vyjádření
- oceňuje život kohokoli z velké skupiny občanů,
u nichž je jediným společným prvkem
rasa, politické přesvědčení
atd. výše než život kteréhokoliv
jiného občana. To podle mého názoru
odporuje i idejím Listiny základních práv
a svobod vyjádřeným kupříkladu
v čl. 1 a 3 Listiny.
Vyjádřeno stručně, vražda je
pro mě stejně odporný čin, ať
byla spáchána jen proto, že oběť
měla poněkud tmavší barvu pokožky,
nebo třeba proto, že oběť svému
tmavšímu spoluobčanu nehodlala přispět
dvaceti korunami na pivo.
Se zněním bodu 24 společné zprávy
souhlasím, ale ze stejných důvodů,
které jsem uvedl k bodu 22, navrhuji vypustit bod 27 společné
zprávy.
Dovolím si navrhnout ještě jeden pozměňovací
návrh, a to k tisku 1675. V bodě 5 § 45 odst.
1 na konci vypustit tečku a doplnit slova: "a pachatel
po dobu výkonu trestu povede řádný
život a nebude pokračovat v páchání
trestné činnosti". Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme pan kolega Body, připraví se pan kolega Tollner.
Poslanec Ladislav Body: Vážený pane
předsedající, pane předsedo, pane
ministře, slyšeli jsme tady řečníka,
který odůvodňoval nebo předkládal
své názory na tuto novelu trestního zákona.
Já mám jediný pozměňovací
návrh, pane ministře, a to v bodě 22 §
219 odst. 2, vypustit slovo "12". Čili odst.
by zněl: "Odnětím svobody na patnáct
let nebo výjimečným trestem bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedeny v
odst. 1." Vypustit číslovku 12.
Další pozměňovací návrh
je k čl. 1, za dosavadní bod 17 na straně
čtyři - tento bod cely vypustit. Domnívám
se, že § 219 postihuje v plné míře
to, co vláda zamýšlí a co pan ministr
zamýšlel. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Slova se ujme místopředseda Tollner, připraví
se pan kolega Ortman. Váženi kolegové, pan
společná zpravodaj a předkladatel žádají
písemné předávání pozměňovacích
návrhů.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
vystoupím s několika krátkými pozměňovacími
návrhy. Domnívám se, že obecně
prospěšné práce by především
neměly byt chápány jako výhodná
alternativa, a proto požadavek tzv. předcházející
beztrestnosti v takovémto neprávním smyslu
slova si myslím, že by měl být zohledněn.
Rovněž upozorňuji, že paragrafy 69 a 70,
mluvím k tisku 1675, upravují možnost zahlazení
trestu, když se na obviněného hledí,
jako by nebyl trestán. Proto navrhuji v článku
1, odst. 1, v § 45, odst. 4: "Obecně prospěšné
práce je možné uložit pouze v případech,
kdy obžalovaný nebyl v minulosti pravomocně
odsouzen za úmyslný trestný čin, s
výjimkou § 69 a § 70."
Stejně tak se domnívám, že tento institut
o obecně prospěšných pracích
by neměl platit pro závažné násilné
trestné činy. Trest odnětí svobody
se ukládá na 5 let. Proto navrhuji horní
hranici stanovit pouze na dva roky. Navrhuji tedy v § 45
- obecně prospěšné práce - v
odst. 1 nahradit: "horní hranice nepřevyšuje
pět let" slovy "horní hranice nepřevyšuje
dva roky".
Z této stejné filozofie se odvíjejí
i mé dva další návrhy pro trestní
řízení. V článku ll, v oddíle
4 - narovnání - v § 309 v odst. 3 nahradit
slova "horní hranice nepřevyšuje 5 let"
slovy "horní hranice nepřevyšuje dva roky"
a v § 309 za odst. třetí vsunout nový
odstavec čtvrtý, který zní: "Soud
může rozhodnout o schválení narovnání
pouze v těch případech, kdy obžalovaný
nebyl v minulosti pravomocně odsouzen za úmyslný
trestný čin, s výjimkou § 69 a §
70 trestního zákona", a stávající
odst. 4 pak označit jako odst. 5.
Chtěl bych při této příležitosti
povzbudit pana ministra v jeho úsilí o legislativní
zakotvení Fondu pro oběti trestných činů,
takže se zdržím dalších návrhů,
které by tento fond mohly nějakým způsobem
nastartovat, a vyčkám možné novely.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme kolega Ortman, připraví se kolega Čapek.
Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane
předsedo, vážený pane místopředsedo,
vážený pane ministře, dámy a
pánové, kolegové. Moje situace je trochu
ulehčena, ale také ztížena tím,
že pan místopředseda mě předešel
a přednesl některé návrhy, které
jsem chtěl původně říci já.
Chtěl bych se pozastavit u varianty alternativních
trestů. V novelizaci trestního zákona se
navrhuje zavést alternativní trest obecně
prospěšné práce s horní hranicí
sazby nepřevyšující pět let.
Autoři návrhu, v daném případě
Ministerstvo spravedlnosti, se odvolávaje na doporučení
výboru ministrů Rady Evropy, číslo
R 92 16, evropským pravidlům o trestech a opatřeních,
které jsou také realizovány v Evropském
společenství.
Těžiště doporučení, které
má 90 článků, je v úpravě
výkonu opatření a sankcí obcemi a
zabezpečení práv delikventů. Avšak
navrhovaná úprava, která je v novele trestního
zákona, je podle mého názoru naprosto nejen
obecná, ale nereálná a nedostatečná.
Trest obecně prospěšné práce
je např. zcela novým druhem trestu. Dosud se nedostal
do právního vědomí občanů
a nejsou s ním žádné zkušenosti.
Ani soudy, ani obecní, ani okresní úřady
na něj nejsou vůbec připraveny. V prvé
řadě je totiž třeba podle mého
názoru omezit okruh trestných činů,
na které se má vztahovat, a vymezit jej tak, aby
se co nejméně dotýkal integrity občana
a týkal se převážně jen činů,
které jsou spojeny s objektem veřejných zájmů.
Proto navrhuji v § 45, odst. 1 slova "pět let"
nahradit slovy "jeden rok". To je pro případ,
že by tento návrh neprošel. Připojuji
se k návrhu pana místopředsedy Tollnera,
tzn., aby zde byla slova "dva roky". Tedy v § 45,
odst. 1, slova "pět let" nahradit slovy "dva
roky".
I při této redukci jde totiž o základní
skutkové podstaty 63 trestných činů,
včetně ublížení na zdraví,
např. 222/1, 223 - rvačky, 225/1. Avšak problém
spočívá v tom, že tím se vyřeší
pouze materiálně právní aspekt nového
trestu. Při jeho aplikaci a realizaci nestačí
jenom navrhovaná úprava v trestním řádu,
ale je třeba též zároveň adekvátním
a komplexním způsobem upravit pravomoci obecních
a okresních úřadů.
Proto se obracím na pana ministra s otázkou, zda
tyto úřady a ministerstva s novým institutem
počítají právně, materiálně
a personálně při výkonu trestu obecně
prospěšných prací. Podle mého
názoru text, který byl předložen, je
improvizovaný. Je téměř vyloučeno
jej upravovat bez jakéhokoliv připomínkového
řízení. Podle mého názoru musí
následovat novela zákona o obcích a okresních
úřadech, která měl být součástí.
To je jedna věc.
Druhá věc, kterou bych chtěl navrhnout, je
k zákonu o policii, je to § 34 A), odst. 1. Navrhuji
následující: Za slova "Nejvyššího
kontrolního úřadu" vypustit slovo "anebo",
nahradit jej čárkou a za slova "České
národní banky" vložit slova "anebo
člena obecního, městského zastupitelstva".
Znamená to, že by nebylo možné jako krycí
doklady použít doklady těchto funkcionářů
nebo členů zastupitelstev.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme kolega Čapek, připraví se kolega Libor
Novák.