Středa 28. června 1995

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy se nikdo nehlásí. Proto rozpravu končím a ptám se, zda se chce na závěr vyjádřit pan místopředseda vlády pan Josef Lux. Nechce. Děkuji. Prosím, aby se na závěr ujal závěrečného slova zpravodaj garančního výboru pan poslanec Jaroslav Sýkora.

Poslanec Jaroslav Sýkora: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo, tak, jak bylo projednáno v rozpočtovém výboru a v garančním výboru zemědělském, doporučuji výroční zprávu Pozemkového fondu za rok 1994 a roční účetní závěrku Pozemkového fondu za rok 1994 schválit.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Odhlásil jsem vás a prosím, abyste se zaregistrovali. Budeme hlasovat o předloženém návrhu usnesení. Jedná se o 310. hlasování.

Kdo návrh podporuje? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Usnesení bylo přijato - pro hlasovalo 63, proti 1, zdrželo se 33 poslanců.

Tím jsme se vyrovnali s bodem 25. Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

XXXI.

Návrh rozpočtu Pozemkového fondu

České republiky na rok 1995

Návrh rozpočtu jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1710. Uvede jej místopředseda vlády, ministr zemědělství a zároveň předseda prezidia Pozemkového fondu ČR pan Josef Lux, který je též pověřen odůvodnit stanovisko vlády obsažené ve sněmovním tisku 1710. Pane místopředsedo vlády, prosím, abyste se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, jménem prezidia Pozemkového fondu a vlády České republiky vám předkládám k projednání rozpočet Pozemkového fondu České republiky na rok 1995. Jedná se o rozpočet celkové činnosti Pozemkového fondu v celém rozsahu úkolů a položek, které má Pozemkový fond stanoveny zákonem 569/1991 o Pozemkovém fondu.

Celková bilance rozpočtu je sestavena v rámci bilance Pozemkového fondu za rok 1994 s přihlédnutím k výsledkům roku 1994. Nově byly do rozpočtu zahrnuty položky: náklady spojené s privatizací, s vydáváním náhrad, náklady s vymáháním pohledávek a náklady na úhradu nákladů restitučních a privatizačních soudních sporů, které je povinen hradit Pozemkový fond. Jednotlivé položky jsou podrobně uvedeny v návrhu. Předpokládaný rozpočet neuvažuje s pasivní bilancí a nepředpokládá žádnou dotaci z Fondu národního majetku. Tento rozpočet projednala Dozorčí rada Pozemkového fondu a vláda České republiky a doporučuje ho Poslanecké sněmovně schválit. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Návrh rozpočtu byl přikázán k projednání dvěma výborům - zemědělskému výboru a rozpočtovému výboru. Prosím, aby nejdříve informoval o výsledku projednání zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Jiří Vačkář.

Poslanec Jiří Vačkář: Pane předsedající, pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás informoval o usnesení č. 461 ze dne 31. května 1995 k rozpočtu Pozemkového fondu na rok 1995 - tisk 1710.

Po výkladu náměstka ministra ing. Burdy a mé zpravodajské zprávě a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu

- vyslovuje souhlas s předloženým rozpočtem Pozemkového fondu České republiky na rok 1995 - tisk 1710 - v celkové výši 1343 mil. Kč a výdajů ve výši 1714,2 mil. Kč;

- doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby rozpočet Pozemkového fondu České republiky na rok 1995 tisk 1710 schválila;

- zmocňuje předsedu výborů a zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámili schůzi Poslanecké sněmovny.

To je usnesení rozpočtového výboru.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj garančního zemědělského výboru poslanec Jaroslav Sýkora a seznámil nás s výsledky jednání výboru. Předpokládám, pane poslanče, že zároveň přednesete návrh usnesení Poslanecké sněmovny.

Poslanec Jaroslav Sýkora: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážený pane předsedo parlamentu, dovolte mi, abych seznámil Poslaneckou sněmovnu s usnesením z 50. schůze zemědělského výboru ze dne 31. května 1995 k návrhu rozpočtu Pozemkového fondu České republiky na rok 1995 - tisk 1710.

Zemědělský výbor Parlamentu České republiky po úvodním slově pana ing. Karla Burdy, místopředsedy prezidia Pozemkového fondu, a zpravodajské zprávě poslance ing. Jaroslava Sýkory a po rozpravě doporučuje rozpočet Pozemkového fondu České republiky na rok 1995 - tisk 1710 schválit.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji a otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže ji uzavírám. Nejdříve se musím zeptat pana ministra, jestli chce doplnit zpravodajskou zprávu. Není tomu tak.

Pan společný zpravodaj přednesl návrh usnesení. Dovolil jsem si vás odhlásit a poprosím, abyste se znovu přihlásili. Budeme hlasovat o předneseném návrhu usnesení, Jedná se o 311. hlasování.

Ptám se, kdo návrh usnesení podporuje. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh byl přijat - pro hlasovalo 78, proti 1, zdrželo se 26 poslanců.

Děkuji panu místopředsedovi vlády Josefu Luxovi, děkuji společnému zpravodaji panu poslanci Sýkorovi. Tím jsme se vyrovnali s bodem 26.

Dámy a pánové, protože stále ještě probíhá zasedání vlády, obracím se na vás s prosbou a navrhuji vám, abychom přišel první ministr - se zabývali

XXXII.

Vládním návrhem zákona, kterým se mění a doplňuje

zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, zákon č. 141/1961

Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon ČNR

č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, a zákon

č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících

Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1675 a společnou zprávu výborů jako sněmovní tisk 1803. Předložený návrh zákona odůvodní ministr spravedlnosti pan Jiří Novák, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, předkládaný návrh novelizace trestního zákona, trestního řádu, zákona o Policii České republiky a zákona o vyšších soudních úřednících se především zaměřuje na dva základní okruhy problémů. V prvé řadě sleduje zakotvení takových ustanovení do trestního zákona, trestního řádu a do zákona o Policii České republiky, která by v podstatě stále ještě v předstihu reagovala na výskyt vyšší formy kriminality všeobecně označované jako organizovaný zločin.

Zkušenosti jiných evropských států dokazují, že v zájmu účinného odhalování a postihu této vysoce organizované trestné činnosti je třeba do zákona promítnout některé odlišné postupy při odhalování trestné činnosti páchané v rámci tzv. organizovaného zločinu a s přihlédnutím především k zájmu generální prevence zvýraznit její postih.

Charakteristickým pro organizovaný zločin je rovněž páchání trestné činnosti na mezinárodní úrovni. Z těchto důvodů rovněž daleko aktuálněji vystupuje do popředí požadavek spolupráce státu v trestní oblasti, která je podmíněna nejen existencí mezinárodních úmluv, ale i odpovídající vnitrostátní právní úpravou, umožňující závazky z takových smluv plnit. Proto se návrh novelizace dotýká i této otázky a rozšiřuje instituty mezinárodní právní pomoci v trestní oblasti. Vzrůstající kriminalita prakticky ve všech státech vede k hledání dalších forem vyřizování trestních věcí, které by byly rychlejší a svým způsobem i účinnější než hlavní líčení v klasické podobě.

V souladu se zkušenostmi zejména evropských zemi se navrhuje rozšířit rejstřík tzv. odklonů v trestním řízení o institut narovnání, který klade důraz především na uzavření smíru mezi obviněným a obětí trestného činu, podmíněného zejména náhradou vzniklé škody. Je pochopitelné, že tento způsob vyřízení věci se neuplatní u závažných trestných činů, kde veřejný zájem na potrestání pachatele převyšuje. Je třeba zdůraznit, že ani u těch deliktů, kde zákon schválení narovnání připouští, není tento způsob vyřízení věci obligatorní. Vždy záleží na rozhodnutí soudu podmíněném úvahou, zda v takovém případě bude účelu trestního řízení dosazeno. Rozhodnutí o narovnání se v souladu se zákonem č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, bude evidovat jako tzv. jiná skutečnost významná pro trestní řízení. Právě tato evidence by měla zabránit tomu, aby trestní stíhání jednoho pachatele opakovaně skončila narovnáním, neboť takový způsob vyřízení nebude vzhledem k jeho osobě možné považovat za dostačující.

Návrh novelizace v neposlední řadě sleduje rozšíření tzv. alternativ k trestu odnětí svobody, které by měly umožnit, aby trest odnětí svobody byl ukládán jen v těch případech, kdy k dosažení účelu trestu nepostačuje uložení jiného druhu trestu. Návrh na zakotvení nového druhu trestu, obecně prospěšných prací, je veden zkušenostmi řady států, kde je tento druh alternativního trestu již delší dobu s úspěchem ukládán. Při formulaci podmínek jeho ukládání bylo rovněž přihlédnuto k doporučení výboru ministrů členských států k Evropským pravidlům o trestech a opatřeních realizovaných v Evropském společenství.

Ministerstvo spravedlnosti v současné době dokončuje přípravu vládního návrhu zákona, který by řešil některé organizační otázky související s výkonem tohoto druhu trestu. Návrh by měl být ve velmi krátké době předložen Poslanecké sněmovně.

Poslední významnou oblast, které se předložený návrh týká, představuje úprava institutu tzv. anonymního svědka a postupu při rozhodování o prodloužení vazby. Oběma uvedenými otázkami se zabývá nález Ústavního soud u publikovaný pod č. 214/1994 Sb. Návrh novelizace plně respektuje požadavky Ústavního soudu na zákonnou úpravu těchto institutů. Potřeba jejich urychleného uvedení do praxe pak dále potvrzuje aktuálnost přijetí předložené novelizace.

Vzhledem k obsahovému zaměřeni návrhu novelizace trestního práva představuje vládní návrh ve znění, které se navrhuje přijmout ve společné zprávě poslaneckých výborů zpřísnění postihu trestné činnosti spočívající zejména v útocích proti osobní svobodě, životu a zdraví. V tomto směru se navrhuje upravit celkem 11 skutkových podstat stávajících trestných činů a nově formulovat jednu skutkovou podstatu.

Vedle toho zpřísnění trestní represe představuje i nová úprava postihu trestné činnosti spáchané v rámci tzv. organizovaného zločinu. Na druhé straně novela rozšířením alternativ trestů a trestního stíháni umožňuje v případech především tzv. bagatelní kriminality využívat sankcí a postupů nespojených s omezením osobní svobody, ovšem schopných s vynaložením nižších nákladů zajistit účel trestu a trestního řízení ve stejném rozsahu jako trest odnětí svobody.

Výbory, kterým bylo projednání vládního návrhu přikázáno, se jím velmi obsáhle a podrobně zabývaly a součástí společné zprávy shrnující jejich připomínky se stal i obsah dalšího vládního návrhu novelizace trestního zákona, zaměřeny na zpřísněni postihu trestné činnosti, motivované národnostní a rasovou nesnášenlivostí, který vláda v nedávné době předložila Poslanecké sněmovně a který byl převzat jako poslanecká iniciativa. Domnívám se, že až na ojedinělé výjimky, o nichž se zmíním, lze změnu vládního návrhu o tyto úpravy uvítat, neboť představují jeho zpřesnění a žádoucí doplnění. Z tohoto důvodu lze souhlasit s tím, aby návrh byl přijat ve znění společné zprávy výborů Poslanecké sněmovny.

Doporučuji však ještě zvážit některé změny, obsažené ve společné zprávě. První se tyká změny vztahující se k čl. I, dosavadnímu bodu 13, kde se ve společné zprávě navrhuje dosavadní § 163 c) trestního zákona doplnit novým odstavcem o podmínkách beztrestnosti agenta. Domnívám se, že navrhované doplnění je nejen nadbytečné, ale i nepřesné a vyvolávalo by v praxi zbytečné výkladové problémy.

Druhá připomínka ke společné zprávě výborů se týká nové formulace § 34 b) zákona o Policii České republiky. Navrhované znění představuje zbytečně komplikovaný a nefunkční postup při povolování činnosti agenta, který navíc vyvolává nebezpečí jeho vyzrazení. Rozhodnuti o nasazení agenta nepředstavuje zásah do základních práv, aby vyžadovalo souhlas soudu. Tomu odpovídá i právní úprava v řadě evropských států, které použití agenta podmiňují buď souhlasem státního zástupce (např. úprava platná ve Spolkové republice Německo), nebo jej povazují za úkon, o kterém rozhoduje sama policie (např. ve Velké Británii). Z těchto důvodů povazuji úpravu obsaženou ve vládním návrhu za vhodnější a efektivnější.

Na závěr mi dovolte, abych vám poděkoval za pozornost, kterou jste věnovali projednávanému návrhu ve výborech a abych vyjádřil přesvědčení, že předložené pozměňovací návrhy, které jsou ve společné zprávě obsazeny, přispějí k vyšší srozumitelnosti, přehlednosti a zároveň účinnosti přijímaného zákona. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu ministrovi a prosím, aby se slova ujal společný zpravodaj výborů pan poslanec Miloslav Výborný a informoval nás o jednání výborů.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje trestní zákon, trestní řád, zákon o Policii České republiky a zákon o vyšších soudních úřednicích podle sněmovního tisku 1675, byl organizačním výborem Poslanecké sněmovny přikázán k projednáváni výboru ústavně právnímu, výboru brannému a bezpečnostnímu a výboru petičnímu, pro lidská práva a národnosti. Všechny tyto výbory vládní návrh zákona projednaly.

Výbor petiční, pro lidská práva a národnosti vzal návrh zákona na vědomí a přijal k němu dva pozměňovací návrhy, z nichž jeden byl akceptován do společné zprávy a druhý nikoliv, neboť bod 18, který byl navrhován tímto výborem k vypuštěni, došel změny jinou formulací.

Zatímco ústavně právní výbor se zaměřil spíše na správnost novelizace trestního zákona a trestního řádu jakož i zákona o vyšších soudních úřednících, práce branného a bezpečnostního výboru měla své těžiště při projednávání novely zákona o Policii České republiky.

Rád bych zdůraznil, že v průběhu projednávání tisku 1675 se oba výbory souběžně zabývaly také dalšími návrhy, které např. i ve formě zásad novely trestního zákona byly v mezidobí do legislativního procesu Poslanecké sněmovny předloženy. Týkalo se to např. i možnosti, nutnosti, nebo naopak nepotřebnosti novely § 13 trestního zákona, totiž ustanovení o nutné obraně a v tomto směru zmíněné výbory uspořádaly společné zasedání a vyžádaly si několik analytických materiálů od předsedy Nejvyššího soudu, nejvyšší státní zástupkyně i vrchního státního zástupce v Praze.

V průběhu projednávání novely trestního zákona v ústavně právním výboru byla přijata celá řada pozměňovacích návrhů, kterým i dochází (tyto pozměňovací návrhy jsou obsahem společné zprávy) podle názoru ústavně právního výboru k potřebnému zpřísnění některých trestních sazeb, a to u těch deliktů, jejichž motivace je výrazně rasistická, popř. podnícená zášti národnostní. O tom se již zmínil pan ministr.

Kromě toho nepřehlédl ústavně právní výbor, že je třeba řádným způsobem se vypořádat se dvěma nálezy Ústavního soudu České republiky, jimiž došlo ke zrušení částí trestně právních předpisů, totiž jednak toho nálezu, o němž se také ministr spravedlnosti zmínil, nálezu, který se dotýká postavení tzv. anonymního svědka, ale také za druhé nálezu Ústavního soudu týkajícího se otázek přeřazování odsouzených během výkonu trestu odnětí svobody do věznic různých typů. V tomto směru společná zpráva obsahuje potřebné úpravy, které je nezbytné přijmout a které nebyly ve vládním návrhu původně zapracovány.

Dámy a pánové, o společné schůzi zpravodajů mohu, jak doufám i za ostatní zpravodaje a předsedy dotčených výborů, jimž byl tisk 1675 přikázán, prohlásit, že společná zpráva byla sestavena konsenzuálně a že nepřijaté nezařazené připomínky k tisku 1675 nebylo možno zapracovat do společné zprávy zejména proto, že společná zpráva řešila přijetím jiných pozměňovacích návrhů ony okruhy problémů lépe. Děkuji za pozornost a prosím, aby byla zahájena rozprava.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Otevírám rozpravu. Jako první se do ní přihlásil pan kolega Valach. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Vítězslav Valach: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo, páni ministři, dámy a pánové, když jsem přibližně před rokem a půl z tohoto místa navrhoval zpřísnění sazby za některé násilné trestné činy mající za následek těžkou újmu na zdraví nebo smrt, pan ministr spravedlnosti ve své závěrečné řeči mimo jiné řekl (dovoluji si ocitovat ze stenografického záznamu): "Myslím si, že takové zjednodušené vypichování jednotlivých skutkových podstat a paušální zvyšování trestních sazeb není správné. Co je důležité, a to chci říci ještě jednou a opakovaně, není tak důležitá výše trestu jako jeho neodvratnost, tzn. obecné povědomí o tom, že žádny trestný čin nezůstane nepotrestán." Konec citátu.

Dnes bude sněmovna rozhodovat skoro o tomtéž, zda za některé trestné činy mající za následek újmu na zdraví, majetku nebo smrt zvýšit trestní sazby. Rozpor je ale v tom, že dnes pan ministr Novák návrh novely ve znění společné zprávy, která toto obsahuje, jménem vlády doporučuje k přijetí. Chápu důvody, které vládu vedou k předloženi této novely a chápu i důvody, které zřejmě povedou většinu poslankyň a poslanců k tomu, aby tyto body obsazené v tisku 1803 na str. 3 a 4 schválili.

Chtěl bych se ale při této příležitosti zeptat na to, zda se vláda domnívá, že pro zamezeni růstu rasové a národnostní nesnášenlivosti a růstu násilí a brutality s ní spojené bylo uděláno opravdu dost. Jaké procento pachatelů, kteří mnohdy za přihlížení mohutných policejních jednotek a i televizních štábů, kteří páchají trestné činy popsané v § 198 - hanobení národa, rasy a přesvědčení, § 198 a) - podněcování k národnostní a rasové nesnášenlivosti a v §§ 260 a 261 podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů, tedy kolik z pachatelů těchto skutků je ve skutečnosti dopadeno a po právu odsouzeno.

V bodu 23 společné zprávy nehodlám navrhovat žádnou změnu, ale domnívám se, že by bylo podnětné a zajímavé, kdyby to bylo možné, porovnat, kolika občanům bylo za uplynulý rok úmyslně ublíženo na zdraví pro jejich rasu, národnost nebo politické přesvědčení a kupříkladu proto, že mají tu smůlu a pracují jako průvodčí Českých drah, řidiči autobusů, revizoři různých dopravních podniků a jiných firem či jako kontroloři České obchodní inspekce.

V bodu 22 společné zprávy navrhuji vypustit písm. g). Zavedení tohoto bodu do odst. 2 § 219 by bylo podle mého názoru krokem velice nešťastným a nesystémovým, který pokud bude přijat - bude mít za následek to, že několik lidí stráví ve vězení o několik měsíců či let více, což ale podle citovaného názoru pana ministra Nováka není správné a ani důležité, ale v konečném důsledku tato změna povede podle mého názoru k vyostření konfliktů a nálad, kterým snad chce zabránit nebo se aspoň tak tváří.

Stávající písm. a), b), c) a a) odstavce 2 se tykají obecných přitěžujících okolností. Písm. d), e), f) osob, které by podle mého laického názoru měly požívat jakési zvýšené ochrany společnosti, kdežto písm. g) - nyní mi promiňte trochu zřejmě nešikovné vyjádření - oceňuje život kohokoli z velké skupiny občanů, u nichž je jediným společným prvkem rasa, politické přesvědčení atd. výše než život kteréhokoliv jiného občana. To podle mého názoru odporuje i idejím Listiny základních práv a svobod vyjádřeným kupříkladu v čl. 1 a 3 Listiny.

Vyjádřeno stručně, vražda je pro mě stejně odporný čin, ať byla spáchána jen proto, že oběť měla poněkud tmavší barvu pokožky, nebo třeba proto, že oběť svému tmavšímu spoluobčanu nehodlala přispět dvaceti korunami na pivo.

Se zněním bodu 24 společné zprávy souhlasím, ale ze stejných důvodů, které jsem uvedl k bodu 22, navrhuji vypustit bod 27 společné zprávy.

Dovolím si navrhnout ještě jeden pozměňovací návrh, a to k tisku 1675. V bodě 5 § 45 odst. 1 na konci vypustit tečku a doplnit slova: "a pachatel po dobu výkonu trestu povede řádný život a nebude pokračovat v páchání trestné činnosti". Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Body, připraví se pan kolega Tollner.

Poslanec Ladislav Body: Vážený pane předsedající, pane předsedo, pane ministře, slyšeli jsme tady řečníka, který odůvodňoval nebo předkládal své názory na tuto novelu trestního zákona. Já mám jediný pozměňovací návrh, pane ministře, a to v bodě 22 § 219 odst. 2, vypustit slovo "12". Čili odst. by zněl: "Odnětím svobody na patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedeny v odst. 1." Vypustit číslovku 12.

Další pozměňovací návrh je k čl. 1, za dosavadní bod 17 na straně čtyři - tento bod cely vypustit. Domnívám se, že § 219 postihuje v plné míře to, co vláda zamýšlí a co pan ministr zamýšlel. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slova se ujme místopředseda Tollner, připraví se pan kolega Ortman. Váženi kolegové, pan společná zpravodaj a předkladatel žádají písemné předávání pozměňovacích návrhů.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vystoupím s několika krátkými pozměňovacími návrhy. Domnívám se, že obecně prospěšné práce by především neměly byt chápány jako výhodná alternativa, a proto požadavek tzv. předcházející beztrestnosti v takovémto neprávním smyslu slova si myslím, že by měl být zohledněn. Rovněž upozorňuji, že paragrafy 69 a 70, mluvím k tisku 1675, upravují možnost zahlazení trestu, když se na obviněného hledí, jako by nebyl trestán. Proto navrhuji v článku 1, odst. 1, v § 45, odst. 4: "Obecně prospěšné práce je možné uložit pouze v případech, kdy obžalovaný nebyl v minulosti pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, s výjimkou § 69 a § 70."

Stejně tak se domnívám, že tento institut o obecně prospěšných pracích by neměl platit pro závažné násilné trestné činy. Trest odnětí svobody se ukládá na 5 let. Proto navrhuji horní hranici stanovit pouze na dva roky. Navrhuji tedy v § 45 - obecně prospěšné práce - v odst. 1 nahradit: "horní hranice nepřevyšuje pět let" slovy "horní hranice nepřevyšuje dva roky".

Z této stejné filozofie se odvíjejí i mé dva další návrhy pro trestní řízení. V článku ll, v oddíle 4 - narovnání - v § 309 v odst. 3 nahradit slova "horní hranice nepřevyšuje 5 let" slovy "horní hranice nepřevyšuje dva roky" a v § 309 za odst. třetí vsunout nový odstavec čtvrtý, který zní: "Soud může rozhodnout o schválení narovnání pouze v těch případech, kdy obžalovaný nebyl v minulosti pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, s výjimkou § 69 a § 70 trestního zákona", a stávající odst. 4 pak označit jako odst. 5.

Chtěl bych při této příležitosti povzbudit pana ministra v jeho úsilí o legislativní zakotvení Fondu pro oběti trestných činů, takže se zdržím dalších návrhů, které by tento fond mohly nějakým způsobem nastartovat, a vyčkám možné novely.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme kolega Ortman, připraví se kolega Čapek.

Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, kolegové. Moje situace je trochu ulehčena, ale také ztížena tím, že pan místopředseda mě předešel a přednesl některé návrhy, které jsem chtěl původně říci já.

Chtěl bych se pozastavit u varianty alternativních trestů. V novelizaci trestního zákona se navrhuje zavést alternativní trest obecně prospěšné práce s horní hranicí sazby nepřevyšující pět let. Autoři návrhu, v daném případě Ministerstvo spravedlnosti, se odvolávaje na doporučení výboru ministrů Rady Evropy, číslo R 92 16, evropským pravidlům o trestech a opatřeních, které jsou také realizovány v Evropském společenství.

Těžiště doporučení, které má 90 článků, je v úpravě výkonu opatření a sankcí obcemi a zabezpečení práv delikventů. Avšak navrhovaná úprava, která je v novele trestního zákona, je podle mého názoru naprosto nejen obecná, ale nereálná a nedostatečná. Trest obecně prospěšné práce je např. zcela novým druhem trestu. Dosud se nedostal do právního vědomí občanů a nejsou s ním žádné zkušenosti. Ani soudy, ani obecní, ani okresní úřady na něj nejsou vůbec připraveny. V prvé řadě je totiž třeba podle mého názoru omezit okruh trestných činů, na které se má vztahovat, a vymezit jej tak, aby se co nejméně dotýkal integrity občana a týkal se převážně jen činů, které jsou spojeny s objektem veřejných zájmů.

Proto navrhuji v § 45, odst. 1 slova "pět let" nahradit slovy "jeden rok". To je pro případ, že by tento návrh neprošel. Připojuji se k návrhu pana místopředsedy Tollnera, tzn., aby zde byla slova "dva roky". Tedy v § 45, odst. 1, slova "pět let" nahradit slovy "dva roky".

I při této redukci jde totiž o základní skutkové podstaty 63 trestných činů, včetně ublížení na zdraví, např. 222/1, 223 - rvačky, 225/1. Avšak problém spočívá v tom, že tím se vyřeší pouze materiálně právní aspekt nového trestu. Při jeho aplikaci a realizaci nestačí jenom navrhovaná úprava v trestním řádu, ale je třeba též zároveň adekvátním a komplexním způsobem upravit pravomoci obecních a okresních úřadů.

Proto se obracím na pana ministra s otázkou, zda tyto úřady a ministerstva s novým institutem počítají právně, materiálně a personálně při výkonu trestu obecně prospěšných prací. Podle mého názoru text, který byl předložen, je improvizovaný. Je téměř vyloučeno jej upravovat bez jakéhokoliv připomínkového řízení. Podle mého názoru musí následovat novela zákona o obcích a okresních úřadech, která měl být součástí. To je jedna věc.

Druhá věc, kterou bych chtěl navrhnout, je k zákonu o policii, je to § 34 A), odst. 1. Navrhuji následující: Za slova "Nejvyššího kontrolního úřadu" vypustit slovo "anebo", nahradit jej čárkou a za slova "České národní banky" vložit slova "anebo člena obecního, městského zastupitelstva". Znamená to, že by nebylo možné jako krycí doklady použít doklady těchto funkcionářů nebo členů zastupitelstev.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme kolega Čapek, připraví se kolega Libor Novák.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP