Poslanec Josef Hájek: Vážený
pane předsedo, vážení členové
vlády, dámy a pánové, je zřejmé,
že právní stav v oblasti devizové regulace
je již samotnou praxí překonán, je denně
překračován a neodpovídá ani
přirozenému atributu plnokrevné a funkční
ekonomiky, která má ambice otevírání
se širšímu hospodářskému
prostoru a tady myslím i ekonomiky naší.
Novela devizového zákona, podle mého názoru,
přichází spíše pozdě než
včas a spíš z iniciace a tlaku zvenku než
z vlastních potřeb měnové politiky.
V samotné novele právní normy nespatřuji
nic dramatického ani rizikového, vždyť
v podobném režimu, který splňuje obsah
článku 8 Dohody mezinárodního měnového
fondu, se již pohybuje - a zde to bylo řečeno
- více než 100 národních ekonomik a
snad nemáme horší podmínky či
pozice než měly např. pobaltské republiky
či Kirgizstán.
Domnívám se, v téměř roční
diskusi odborníků od předložených
zásad, bylo dost času k potřebným
mezinárodním srovnáním, ale i k seriozním
predikcím.
Znění společné zprávy potom
podle mého názoru vládní předlohu
v dobrém slova smyslu vylepšuje.
A tak mám tedy výhrady k již zmíněnému
§ 32 - jedná se skutečně o velmi ostrý
nástroj nouzové regulace nebo nouzového stavu,
velmi citlivý, jak ve vnitropolitických tak mezinárodních
souvislostech. Z toho důvodu bych se tedy přimlouval,
aby alespoň v té fázi ukončující
tento stav se měl možnost dostat ke slovu i parlament,
resp. sněmovna. Chápu, že takový stav
se nastoluje vteřinově nebo hodinově, že
není předmětem dlouhého veřejného
jednání, ale potom je čas posoudit všechny
aspekty a případně rozličnosti a sněmovna
by měla mít možnost se k tomu vyslovit.
Proto navrhuji poměrně jednoduchou úpravu
a v tom spočívá můj pozměňovací
návrh k § 32 odst. 1, a sice připojit třetí
větu - odst. má nyní 2 věty - a v
této třetí větě by bylo napsáno:
"svým usnesením může nouzový
stav ukončit i Poslanecká sněmovna ČR".
Myslím, že je to legitimní možnost, kterou
do tohoto zákona můžeme takto vtělit.
Myslím, že tato dikce by i odpovídala mezinárodním
požadavkům nebo mezinárodním uzancím,
jakým způsobem do této oblasti může
zasahovat zákonodárný orgán.
Nyní mi dovolte ještě tuto poznámku:
Na změnu devizového zákona by návazně
měla reagovat i aktivnější kurzovní
politika. Říkáme-li, že chceme, aby
naše ekonomika více vnímala vnější
ekonomické prostředí, nelze ponechat měnový
vývoj pouze již na velmi málo účinných
instrumentech České národní banky.
Soudím, že pevný kurs již neodpovídá
potřebám naší ekonomiky a bylo by vhodné
k danému kursu vytvořit určité fluktuační
pásmo - to za prvé, a za druhé soudím,
že měnový minikoš, marka, dolar v poměru
65:35 už vyloženě škodí. Je spočítáno,
že pokles dolaru proti marce z 1,5 na 1,35 a silná
závislost koruny na marce prodražil náš
export o 7,3% a tedy i zde jsou možné příčiny
nedobrého vývoje obchodní bilance, pominu-li
protisměrně levnější zboží
z teritorií Španělska, Itálie a Portugalska,
což je většinou zboží spotřební,
které se nám zde na trhu výrazněji
při tomto přepočtu objevuje.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Josefu Hájkovi. Slovo má nyní pan poslanec
František Brožík, který je posledním
písemně přihlášeným řečníkem
do rozpravy. Chystám se tedy potom rozpravu uzavřít.
Poslanec František Brožík: Vážený
pane předsedo, pane ministře, pane guvernére,
dámy a pánové, nechci zde při předkládání
devizového zákona vyslovovat komentáře
k situaci na měnovém poli naší české
měny vůči zahraniční. Požádal
bych vás potom o procedurální návrh,
kdy po projednání pozměňovacích
návrhů a před závěrečným
hlasováním, aby byla možnost o přestávku
k jednání poslaneckých klubů. Přesto
mi ale dovolte několik pozměňovacích
návrhů i s komentářem.
Navrhujeme, abychom ze společné zprávy k
tomuto zákonu vypustili § 17, písm. d) a vrátili
se zpět k původnímu znění vládního
návrhu, tzn. kdy při možnosti devizového
cizozemce směnit výměnou tuzemské
nemovitosti, které vlastní, za tuzemskou nemovitost,
jejíž cena obvyklá nepřevyšuje
cenu obvyklou původní nemovitosti - nahradit tam
zpět podle vládního návrhu, podle
oceňovacího zákona, tedy dnes podle vyhlášky
178.
Myslíme si, že toto ustanovení bylo upraveno
tak, že nabývání vlastnického
práva cizozemce k tuzemským nemovitostem výměnou
nemovitostí podle vyhlášky ministerstva financí
o oceňování staveb a pozemků a trvalých
porostů bude lepší než přihlížet
k cenám obvyklým. Nevíme, co v právním
podvědomí znamená "cena obvyklá",
zřejmě se tímto návrhem myslela cena
tržní. Ovšem takto upravený postup pro
stanovení ceny vyjmenovaných nemovitostí
je velmi obtížně kontrolovatelný. Budou
postupovat různí odhadci při určování
cen ve znaleckých posudcích a jednak bude chybět
objektivní právní opora pro stanovení
ceny stejným způsobem podle platného právního
předpisu. To je první pozměňovací
návrh.
Druhý pozměňovací návrh: Jestliže
dojde podle společné zprávy k odsouhlasení
§ 32, odst. 1 označit jako odst. 3, odst. 2 označit
jako odst. 1 a odst. 3 označit jako odst. 2, je potom nutné,
aby v tomtéž § v odst. 5 došlo k přečíslování,
tzn. slova podle odst. 2 a 3 nahradit slovy podle odstavců
1 a 2.
Třetí můj pozměňovací
návrh byl stejný, který zde přednesl
již kolega Ježek, tzn. abychom z důvodů,
které jsou nám všem dobře známé,
účinnost platební dohody se Slovenskem byla
v tomto zákoně schválena k 1. říjnu
1995.
Dovolte mi ale ještě, abych přednesl jeden
pozměňovací návrh, a to k již
zmíněnému § 32, kde navrhujeme doplnit
odst. 6. Je to trochu tvrději modifikovaný návrh,
než který zde před chvílí přednesl
kolega Hájek.
§ 32 odst. 6 by tedy zněl: "S vyhlášením
nouzového stavu musí vyslovit souhlas Poslanecká
sněmovna Parlamentu ČR na své nejbližší
schůzi. Nevysloví-li Poslanecká sněmovna
Parlamentu ČR s vyhlášením nouzového
stavu souhlas, končí nouzový stav dnem následujícím
po ukončení této schůze." Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Brožíkovi. Nevidím žádnou další
přihlášku do rozpravy. Proto rozpravu uzavírám.
Žádám pana ministra a místopředsedu
vlády Kočárníka, aby se ujal slova
v případě, že chce použít
svého práva a pronést závěrečné
slovo.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Děkuji
pane předsedo. Myslím, že i pan guvernér
by možná chtěl vystoupit v rozpravě
a říci několik svých poznámek.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, chtěl bych vám všem a
především rozpočtovému výboru,
který byl zpravodajským výborem, poděkovat
za pozornost, kterou jste věnovali tomuto mimořádně
důležitému zákonu, který dnes
projednáváme.
Myslím, že bylo zajímavé v rozpravě
vidět i určitý rozpor, kdy na jedné
straně pan poslanec Recman nám vyčítal,
že jsme nezvážili správně rizika
a že je třeba ještě počkat s tímto
zákonem. Na druhé straně pan poslanec Hájek
říká, že je pozdě a že už
měl být přijat tento zákon dřív.
Já bych chtěl celou Poslaneckou sněmovnu
ujistit o tom, že vláda i Česká národní
banka bedlivě vážily všechna rizika, všechna
pro a proti, všechen čas, v jaké etapě
se nachází Česká republika a z tohoto
důvodu daly návrh tohoto zákona po velmi
zralé úvaze. Žádné laciné
gesto, ale promyšlená koncepce odpovídající
reálným výsledkům ekonomiky. A proto,
pane poslanče Recmane, nemohu v žádném
případě souhlasit s tím vaším
hodnocením. Možná, že by stálo
za úvahu se zamyslet nad tím, zda celá logika,
tak jak vy jste říkal, že v zásadě
dejme nejdřív do pořádku ekonomiku
a pak liberalizujme, není přesně obráceně.
Využijme liberalizace k tomu, abychom dali ekonomiku do pořádku.
Na tom byla založena celá naše ekonomická
strategie, nikoli opačně. Myslím, že
výsledky ekonomiky ukazují, že tato strategie
byla správná.
Pokud jde o dotazy pana poslance Recmana, velmi stručně:
v tom materiálu je velmi podrobně popsán
současný stav i postup, jak jsme liberalizovali
jednotlivé kroky v liberalizaci jednotlivých položek
platební bilance. Čili stručně řečeno,
běžný účet platební bilance
bude po přijetí této novely liberalizován
zcela u kapitálového účtu, přímých
zahraničních investic a nákupů nemovitostí
v zahraničí a zůstává pod regulací
zejména odliv kapitálu ven z ekonomiky. Předpokládá
se - a nový devizový zákon to umožňuje
- že i v této oblasti budeme postupně uvolňovat,
tak jak budeme vyhodnocovat situaci, ostatní položky
kapitálového účtu a tím vlastně
můžeme dosáhnout plné konvertibility
celé platební bilance.
Kolik států splňuje kritéria podle
čl. 8 Mezinárodního měnového
fondu jsem říkal ve svém úvodním
slově. Pan poslanec zde ve sněmovně patrně
nebyl. Je to 104 zemí.
Devizové rezervy České národní
banky: předpokládám, že pan guvernér
určitě zná stav ke včerejšku,
takže vám řekne úplně ten nejaktuálnější
stav.
Kolik musí byt našich korun v zahraničí,
aby byla koruna respektována: myslím, že to
až tak přesně nesouvisí s tím,
kolik korun v zahraničí bude. Korun v zahraničí
zpravidla bude nejvíc v sousedních zemích,
které z hlediska turistického ruchu jsou zajímavé
a kde vzniká nabídka a poptávka po té
naší měně a ty transakční
náklady jsou velmi nízké.
Pokud jde o dotaz na těch 10% u přímých
investic, je to převzato z metodologie Evropské
unie.
Dál tam byl dotaz, co po třech měsících.
Skončí-li tři měsíce, samozřejmě
bude-li všechno v pořádku, následuje
podle vládního návrhu normální
stav, to znamená návrat k liberalizaci. Nebylo-li
by toto v pořádku, vláda s Českou
národní bankou by navrhly parlamentu nějaké
jiné řešení.
Pokud jde o pana poslance Hájka, rovněž si
nemyslím, že novela přišla pozdě.
Myslím, že je předkládána právě
včas a že je výrazem odpovědnosti a
velmi bedlivého vážení na lékárnických
vahách všech pro a proti. Nejsem si jist, zda úprava
§ 32 to nějakým výrazným způsobem
vylepšuje tím, že i Poslanecká sněmovna
může ukončit nouzový stav. Samozřejmě
teď je otázka, na základě čeho.
Tomu usnesení já formálně rozumím,
ale jde o to, zda na základě vyhodnocení
té situace, na návrh, nebo bez ničeho? Nevím,
myslím, že je nadbytečné toto přijímat.
Pozměňovací návrh pana poslance Ježka,
zpravodaje: samozřejmě ano, potřebujeme,
aby devizový zákon platil od 1. října
1995.
Pokud jde o návrhy pana poslance Brožíka, ten
první je návratem k vládní předloze,
čili nemám důvod protestovat proti tomuto
pozměňovacímu návrhu. To přečíslování
myslím, že je technicky problém.
Ještě jednou bych chtěl všem poslancům
a poslankyním poděkovat za pozornost, kterou věnovali
návrhu devizového zákona. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi
vlády a ministru financí Kočárníkovi
a protože vycházím z § 52 odst. 3, že
schůze sněmovny se mohou účastnit
i další osoby, projeví-li s tím sněmovna
souhlas a předsedající jim může
udělit slovo, uděluji slovo panu guvernérovi
České národní banky Josefu Tošovskému
v souvislosti s tím, co navrhl nebo o čem se zmínil
pan místopředseda vlády Kočárník.
Prosím, pane guvernére.
Guvernér České národní banky
Josef Tošovský: Vážený pane
předsedo, vážené paní poslankyně,
vážení páni poslanci, vážení
hosté, budu velmi stručný, protože pan
místopředseda vlády Kočárník
zodpověděl prakticky všechny dotazy a na mě
zbývá už jen několik málo.
Nejprve moje odpověď na dotaz pana poslance Recmana,
pokud jde o postupný přechod k plné směnitelnosti.
Otázka vlastně zněla, kde jsme v současné
době, pokud jde o směnitelnost. Odpověděl
bych nebo bych demonstroval na dvou způsobech, kde se nacházíme.
Kdybychom vzali v úvahu určitý kód
liberalizační, který používá
OECD, tak tam je asi 96 položek zahraničněobchodních
operací, které mají být liberalizovány
plně, pokud země má mít plnou směnitelnost.
Česká republika v současné době
má liberalizovány téměř všechny
až na zhruba 20 zbývajících regulačních
nebo restriktivních omezení. Čili toto je
jeden způsob měření, kde v současné
době jsme.
Druhý způsob - kdybych rozdělil na vývojová
stadia vývoj směnitelnosti, tak před rokem
1990 jsme byli ve stadiu plně administrativní kontroly
devizových toků a kurzů jako přepočítacích
koeficientů. Potom jsme pootevřeli trošičku
finančně naši ekonomiku od 1. ledna 1991 a
nazvali jsme toto vnitřní směnitelností,
což znamenalo liberalizaci některých položek
tak zvaného běžného účtu
platební bilance, zejména inkasa plateb spojených
se službami, vývozem, dovozem zboží a
služeb a dále jsme ještě dělali
omezení na určité subjekty.
Třetí stadium, které teď navrhujeme,
znamená už plnou směnitelnost pro všechny
transakce běžného účtu platební
bilance, stavíme na roveň obyvatelstvo i podnikovou
sféru a zároveň už liberalizujeme i
některé položky kapitálového
účtu.
Čtvrté stadium bude stadium, kdy vše bude dovoleno,
veškeré kapitálové pohyby budou naprosto
uvolněné.
Důležitý vždycky je ten přechod
ze stadia jednoho do druhého, které jsme už
absolvovali, teď přecházíme ze stadia
druhého do stadia třetího, čili tam
asi se v současné době nacházíme.
Druhá otázka, která zůstává
nezodpovězena, se týkala objemu devizových
rezerv. Česká národní banka měla
na počátku roku 1993, když došlo k dělení
měny, zhruba 500 mil. amerických dolarů devizových
rezerv. Na začátku letošního roku jsme
měli 6 mld. 200 mil. amerických dolarů a
v současné době máme 11 mld. 400 mil.
amerických dolarů. Nárůst je enormní
a řekl bych, že je to suma, která dává
důvěru jak doma, tak i v zahraničí
k tomu, že tento stupeň směnitelnosti můžeme
udržet.
Pokud jde o subotázku, zda devizové rezervy budou
nadále růst, my se domníváme, že
ano, z více důvodů. Já bych uvedl
asi dva hlavní, možná částečně
třetí. První hlavní důvod je
velká, rozsáhlá, rychlá privatizace,
která pokračuje a možná má ještě
akcelerovat v příštím období,
která přináší značné
prostředky. Jsou to zkrátka pro zahraniční
investory příležitosti k dlouhodobým
investicím v České republice. Druhý
důvod přílivu kapitálu jsou zahraniční
úvěry poskytované zahraničními
bankami a podniky v devizách podnikové sféře
přímo, zejména podnikům smíšeným
společným se zahraniční majetkovou
účastí, ale nejen jim.
Třetí důvod je možná pro nás
méně atraktivní a je to příliv
kapitálu, který je spojen s krátkodobými
spekulacemi, zejména využívajících
rozdílu mezi úrokovou sazbou na peněžním
trhu domácím v České republice v korunách,
kde se úrokové sazby pohybují kolem 10,5%
až 11%, a obdobnými sazbami na peněžním
trhu v Německu nebo ve Spojených státech,
kde se tyto sazby pohybují kolem 4,5%, 5% nebo k 6% ve
Spojených státech. Čili diferenciál
zhruba 6% při kurzové stabilitě, kterou máme,
je velmi atraktivní, samozřejmě pro příliv
krátkodobého kapitálu.
Pokud jde o další dotaz týkající
se § 32, to je nouzový stav a role parlamentu v tomto.
Já se domnívám, že tato otázka
byla pečlivě zvažována a pravomoci vlády
jsou na místě. Myslím, že bylo možno
zvažovat zhruba tři instituce, které by mohly
mít v tomto směru kompetence. Zvažovali jsme
centrální banku nejprve, ale domníváme
se, že takovýto nouzový stav je nejen ekonomickou
záležitostí, hospodářskou záležitostí,
ale má dopady vnitropolitické a zejména zahraničněpolitické.
Proto se domníváme, že centrální
banka sama by neměla mít tuto kompetenci. Pokud
jde o vládu, domníváme se, že jde o
exekutivní záležitost. Máme na mysli
také rychlost, se kterou se kapitálové pohyby
obvykle odehrávají, tak se domníváme,
že kompetence je na místě a předpokládáme,
že by byla realizována ve velmi úzké
spolupráci s centrální bankou.
Pokud jde o úlohu parlamentu, eventuálně
zrušení tohoto nouzového stavu na nejbližší
schůzi po jeho vyhlášení, domníváme
se, že jde o záležitost příliš
odbornou, týkající se měnové
stability a platební schopnosti tohoto státu a navíc
se domníváme, že parlament má jiné
možnosti - krajní je až odvolat vládu
- a nemyslíme si tedy, že by tento paragraf měl
byt měněn podle návrhu, který tady
zazněl.
Dovolte mi poslední poznámku, která se tyká
problematiky kurzů, o které tady hovořil
zejména pan poslanec Hájek, ale trochu i pan poslanec
Recman. Pokud jde o kurz, já bych chtěl jasně
říci, že samotné úvahy týkající
se kurzu, ať už bych to rozdělil na kurzového
režimu nebo úrovně kurzu, nemají s devizovým
zákonem přímo bezprostředně
nic moc společného, i když připouštím,
že takto koncipovaný devizový zákon
finančně více otvírá naši
ekonomiku, tzn. že budeme více citlivější
na pohyby, které mají vliv na mnoho národohospodářských
veličin, ale kurz především. Musím
zde říci, že Česká národní
banka analyzuje vývoj kurzů od počátku
roku 1991 permanentně, musím říci,
že dochází k tendenci, kdy základní
národohospodářské veličiny
v ČR nemají plně shodný vývoj
s obdobnými veličinami v Německu nebo ve
Spojených státech, což jsou měny, ke
kterým my naši měnu upínáme,
a proto musíme zvažovat, jaký je nejvhodnější
kurzový režim a úroveň kurzu do budoucna.
Tyto úvahy ovšem zatím nejsou uzavřené.
Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu guvernérovi
České národní banky Tošovskému
a udílím slovo společnému zpravodaji
panu poslanci Tomáši Ježkovi, aby zhodnotil rozpravu.
A táži se pana poslance Brožíka, zda svůj
návrh mínil tak, že po skončení
hlasování nebo před závěrečným
hlasováním si přejete přestávku
pro svůj klub a žádáte to jménem
svého klubu. To znamená, že podrobíme
hlasování jednotlivé pozměňovací
návrhy a pak vám vyhovíme. Pane společný
zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Tomáš Ježek: Děkuji, pane
předsedo. Vážení kolegové, v
rozpravě k devizovému zákonu vystoupili čtyři
poslanci, z nichž tři přednesli pozměňovací
návrhy. Byl jsem to já (v pořadí jak
vystupovali), pan poslanec Hájek a pan poslanec Brožík.
Teď se spíš ptám, pane předsedo,
znamená to tedy, že před hlasováním
o těchto pozměňovacích návrzích...
Předseda PSP Milan Uhde: Ne, prosím. Jestli
si rozumíme, pane společný zpravodaji, teď
byste zhodnotil rozpravu, pokud chcete, a předložil
sněmovně k hlasování jednotlivé
pozměňovací návrhy. Poté bych
dopřál příležitost klubu ČSSD,
aby se poradil, a to po dobu, jakou si vyžádá.
Zároveň tedy pro ostatní by to byla přestávka,
poněvadž si myslím, že si ji sněmovna
v podstatě už zaslouží.
Poslanec Tomáš Ježek: První pozměňovací
návrh byl můj návrh, který se týkal
§ 35, to je poslední paragraf, kde jsem navrhl vypustit
slova "dnem vyhlášení" a nahradit
je slovy "dne 1. října 1995".
Předseda PSP Milan Uhde: Budeme hlasovat o tomto
pozměňovacím návrhu. Jde o 29. hlasování,
ale nejdříve vás všechny odhlašuji
a prosím, abyste se nově přihlásili
jako přítomní. Učiňte to svými
registračními kartami a poté budeme hlasovat
o pozměňovacím návrhu, který
podal pan poslanec Tomáš Ježek.
Jde o 29. hlasování na této schůzi.
Kdo podporuje tento návrh předložený
panem poslancem Tomášem Ježkem, dejte to najevo
stiskem tlačítka a zvednutím ruky. Kdo je
proti tomuto návrhu?
29. hlasování skončilo. Ze 148 přítomných
143 pro, 2 proti, návrh byl přijat.
Prosím, pane společný zpravodaji.
Poslanec Tomáš Ježek: Dále vystoupil
pan poslanec Hájek, který navrhl, aby v § 32
odst. 1 byla připojena věta: "Svým usnesením
může nouzový stav skončit i Poslanecká
sněmovna Parlamentu ČR".
Já s tímto návrhem nesouhlasím a zaznamenali
jste, že i pan guvernér a pan ministr s tímto
návrhem nesouhlasili.
Předseda PSP Milan Uhde: 30. hlasování
na této schůzi rozhodne o pozměňovacím
návrhu pana poslance Josefa Hájka.
Kdo jej podporuje, ať stiskne tlačítko a zvedne
ruku. Kdo je proti?
Ze 152 přítomných bylo 58 pro, 81 proti.
Návrh nebyl přijat. Prosím, pane společný
zpravodaji.
Poslanec Tomáš Ježek: Pan poslanec Brožík
ve svém prvním návrhu navrhl, aby ve společné
zprávě v § 17 písmeno d) text, který
je navrhován, byl nahrazen původním textem
vládního návrhu. Zde jde o to, aby se do
textu devizového zákona vrátila formulace
"cena podle vyhlášky", zatímco společná
zpráva navrhuje tzv. "cenu obvyklou". Připomínám
všem, že tento postup jsme zavedli při přijetí
souboru novel nezbytných pro zavedení hypotečního
úvěrování, kdy jsme také trvali
na tom, aby nemovitosti v souvislosti s oceňováním
pro účely hypotečního úvěrování
byly oceňovány cenou obvyklou, tj. cenou tržní.
Rozpočtový výbor usoudil, že cena vyhlášková
je cena administrativní a zde tento zákon je par
exellence zákonem peněžním a měly
by tam být ceny tržní. I z důvodů
praktických, že velmi často shledáváme,
že cena vyhlášková se dramaticky liší
od ceny tržní a při těchto nesrovnalostech
by mohlo docházet k poškození našeho devizového
hospodářství, proto s tímto návrhem
nesouhlasím.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Brožík
se ohrazuje, má faktickou poznámku. Já mu
dám příležitost, aby ji proslovil.
Poslanec František Brožík: Pane předsedo,
já pana předsedu Ježka mám rád,
ale tento vyklad při hlasování, si myslím,
už překračuje pravomoci zpravodaje. Mohl bych
teď tady argumentovat, že až bude třeba
oceňovací zákon přijat, bude nahražen
v tomto zákoně oceňovacím zákonem,
vyhláška 178. Já si myslím, že
by měl pan Ježek říci, jestli s tím
souhlasí nebo nesouhlasí. Pan ministr se také
vyjádří a můžeme hlasovat.
Poslanec Tomáš Ježek: Pane kolego, toto
je výsostné právo zpravodaje a já
ho používám, abych argumentoval před
hlasováním.
Předseda PSP Milan Uhde: Prosil bych tedy, abychom
přistoupili k hlasování, jestli je to možné,
jestli tomu není nic v cestě.
Hlasování číslo 31 se bude týkat
pozměňovacího návrhu, který
podal pan poslanec František Brožík.
Kdo tento návrh podporujete, stiskněte tlačítko
a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
31. hlasování skončilo, že 155 přítomných
bylo 60 pro, 80 proti, návrh nebyl přijat.
Pane společný zpravodaji!
Poslanec Tomáš Ježek: Jako další
návrh předložil pan poslanec návrh,
který se tyká § 32, kde objevil nesrovnalosti
v číslování a přečíslování.
Já soudím, že o tomto návrhu se nemůže
nebo nemusí hlasovat. Jsem vděčný
panu poslanci Brožíkovi, že přišel
na ty chyby, ale jsou to chyby legislativně technické,
které bezpochyby naši legislativci opraví.
A jako další návrh předložil návrh,
o němž jsme již hlasovali.
Předseda PSP Milan Uhde: Pane společný
zpravodaji, napovídají mi tu a zároveň
vám, že by bylo správné o tom hlasovat,
o obsahu toho, co pan poslanec Brožík navrhl. Pan
poslanec Brožík se toho sice nedomáhal, ale
viděl jsem, že rovněž přemýšlí.
Doporučuji, abychom o tom hlasovali. Je lépe se
hlasováním k tomu vyjádřit, než
dopustit, aby v tak důležitém zákoně
bylo něco, co by se dodatečně třeba
opravit nedalo, jako legislativně technická záležitost.
Jestli přijmete moje mínění.
Poslanec Tomáš Ježek: Ano. V tom případě
bych poprosil pana kolegu Brožíka, aby to ještě
jednou přednesl, protože já sám jsem
si to poznamenal jakožto technický návrh a
nemám to přesné znění. Kdyby
byl tak laskav a přečetl to ještě jednou.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Brožík
to učiní.
Poslanec František Brožík: Já jsem
to skutečně vázal k § 32, pokud nebude
změněn podle dalších pozměňovacích
návrhů. Takže vypadá to, že §
32 zůstává ve znění společné
zprávy, a to znamená, že v odstavci 5, kde
jsou slova "podle odstavce 2 a 5" nahradit je slovy
"podle odstavce 1 a 2", protože jsme ve společné
zprávě odstavce přečíslovali.
Je to skutečně legislativně technické,
já jsem na to upozornil, ale jednoduché je dát
o tom hlasovat.
Poslanec Tomáš Ježek: Já se tedy
podvolím, ale můj cit říká,
že by se o tom hlasovat nemělo. Ale dám hlasovat
přesto.
Předseda PSP Milan Uhde: Domnívám
se, že nepochybíme, když se k tomu hlasováním
vyjádříme, i když samozřejmě
já jsem rozpolcen v mínění, ale myslím,
že skutečně nepochybíme, když ve
32. hlasování se vyjádříme
k návrhu pana poslance Brožíka. Pan společný
zpravodaj jej v tomto případě doporučuje.
Poslanec Tomáš Ježek: Já to samozřejmě
doporučuji, a vlastně kdokoliv bude hlasovat proti,
dopustí se nekonzistence, protože není jiná
možnost, než hlasovat pro. (Smích.)
Předseda PSP Milan Uhde: Je to poněkud kuriozní
hlasování v této sněmovně,
ale myslím, že tato sněmovna má zapotřebí
i takové hlasování.
Ve 32. hlasování se k tomuto návrhu vyjádříme.
Kdo jej podporuje a využívá té jediné
možnosti, ať stiskne tlačítko a zvedne
ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
32. hlasování skončilo, ze 155 přítomných
137 pro, nikdo proti.
Návrh byl tedy přijat a potvrzen, pane společný
zpravodaji.
Poslanec Tomáš Ježek: Děkuji. Jako
poslední návrh pana kolegy Brožíka,
týkající se § 32, kdy navrhl doplnit
noví odstavec 6 tohoto znění:
"S vyhlášením nouzového stavu musí
vyslovit souhlas Poslanecká sněmovna Parlamentu
ČR na své nejbližší schůzi.
Nevysloví-li Poslanecká sněmovna Parlamentu
ČR s vyhlášením nouzového stavu
souhlas, končí nouzový stav dnem následujícím
po skončení této schůze."
S tímto návrhem nesouhlasím, a zaznamenal
jsem, že i pan ministr ani pan guvernér s tímto
návrhem nesouhlasili.
Předseda PSP Milan Uhde: 33. hlasování
na této schůzi.
Kdo podporujete tento návrh pana poslance Brožíka,
stiskněte prosím tlačítko a zvedněte
ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
33. hlasování skončilo, ze 157 přítomných
66 pro, 76 proti.