Předseda PSP Milan Uhde: Před bod 44. Rozumíme
si a budeme v 19. hlasování hlasovat o návrhu
poslance Grosse.
Kdo jej podporujete, stiskněte tlačítko a
zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Jde o
19. hlasování. V tuto chvíli skončilo.
Ze 158 přítomných bylo 59 pro, 78 proti.
Návrh nebyl přijat.
Jako 18. návrh v pořadí předložil
pan poslanec Gross návrh, aby byl pořad 34. schůze
rozšířen o bod s názvem:
Informace vlády o záměru na rychlou privatizaci
strategických podniků, v nichž má dosud
majetkovou účast stát.
Pokud jsem správně zaznamenal, navrhoval pan poslanec
Gross zařadit tento bod těsně před
bod o zasedacím pořádku. Rozumíme
si a je to tak správně.
20. hlasování na této schůzi.
Kdo podporujete druhý návrh poslance Grosse, stiskněte
tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto
návrhu? 20. hlasování skončilo.
Ze 165 přítomných 63 pro, 84 proti. Návrh
nebyl přijat.
Jako 19. vystoupil s návrhem pan poslanec Kolář,
resp. návrh pana poslance Koláře byl 19.
v pořadí. Doporučil vyřadit z pořadu
schůze dosavadní bod 32. a přesunout jej
na schůzi, která začne dne 31. října.
Je tomu tak, pane poslanče Koláři? Je.
Kdo podporujete tento návrh, stiskněte tlačítko
a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 21.
hlasování skončilo.
Ze 167 přítomných bylo 128 pro, 2 proti.
Návrh byl přijat.
20. návrh v pořadí pronesl pan poslanec Vladimír
Šuman a navrhl vyřadit z pořadu dosavadní
bod 28.
22. hlasování na této schůzi.
Kdo podporujete návrh poslance Šumana, stiskněte
prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo
je proti tomuto návrhu? 22. hlasování skončilo.
Ze 167 přítomných bylo 137 pro, 8 proti.
Návrh byl přijat.
21. návrh byl návrhem pana poslance Jaroslava Sýkory.
Navrhl vyřadit z pořadu bod, který byl dosud
opatřen pořadovým číslem 19,
tzv. zákon o lesích.
23. hlasování na této schůzi.
Kdo podporujete tento návrh, stiskněte prosím
tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto
návrhu? 23. hlasování skončilo.
Ze 164 přítomných bylo 95 pro, 26 proti.
Návrh byl přijat.
22. zazněl hlas pana poslance Exnera. Vznesl dotaz. Nepředložil
další návrh. 23. návrh patřil
panu poslanci Výbornému. Navrhl vyřadit dosavadní
bod 18. a přeřadit jej na 36. schůzi Poslanecké
sněmovny. 24. hlasování na této schůzi.
Kdo podporujete návrh poslance Výborného,
stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.
Kdo je proti tomuto návrhu? 24. hlasování
skončilo.
Ze 168 přítomných hlasovalo pro 136, proti
6. Návrh byl přijat.
Jako poslední vystoupil v rozpravě pan poslanec
Leopold Zubek a přimlouval se za přijetí
návrhu pana poslance Sýkory. Návrh byl přijat.
Pan poslanec Zubek žádný jiný návrh
nepředložil.
Jsem přesvědčen, že jsme podrobili hlasování
všechny pozměňující a doplňující
návrhy, týkající se pořadu
této schůze a že můžeme hlasovat
o celku návrhu pořadu 34. schůze Poslanecké
sněmovny. Jestli někdo zjistil nějakou závadu
v hlasování, jestli jsme opomenuli některý
návrh, máte příležitost na to
v tuto chvíli upozornit. Nestalo se tak.
Dávám hlasovat ve 25. hlasování o
celku návrhu poradu 34. schůze včetně
schválených pozměňovacích a
doplňujících návrhů.
Kdo podporujete tento celek, stiskněte tlačítko
a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 25.
hlasování skončilo.
Ze 168 přítomných bylo 114 pro, 20 proti.
Pořad byl přijat většinou hlasů.
Děkuji vám a můžeme přikročit
k jednotlivým bodům schváleného pořadu.
Jako první je tu
Paní poslankyně a páni poslanci, 26. května
1995 jsem obdržel dopis předsedy vlády se žádostí
o upuštění od projednávání
zásad u výše citovaného vládního
návrhu zákona. Později jsem obdržel
druhý dopis, ve kterém mě jménem vlády
požádal předseda vlády o vrácení
uvedeného vládního návrhu zákona.
Doporučuji vám hlasováním schválit,
aby byl vzat zpět vládní návrh zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
č. 140/1961 Sb., trestní zákon.
Táži se, zda jsou nějaké námitky
proti tomuto usnesení. Rozprava otevřena. Hlásí
se do ní někdo? Pan poslanec Sochor se nehlásí,
ale nárokuje novou registraci. Odhlašuji vás
a prosím, abyste se znovu zaregistrovali. Nezaznamenal
jsem však přihlášku do rozpravy. Proto
rozpravu k tomuto návrhu usnesení uzavírám
a dám o něm hlasovat.
Budeme hlasovat o tomto usnesení.
Poslanecká sněmovna souhlasí, aby byl vzat
zpět vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
140/1961 Sb., trestní zákon.
26. hlasování na této schůzi.
Kdo podporujete tento návrh, stiskněte tlačítko
a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 26.
hlasování skončilo.
Ze 118 přítomných bylo 102 pro, 2 proti.
Návrh byl přijat. Ukončili jsme první
bod.
Dalším bodem, dodatečně zařazeným,
je
V pátek 22. září 1995, jak jsem již
uvedl, obdržel jsem dopis pánů poslanců
Petra Koháčka a Jiřího Payna, kteří
mně oznámili, že berou zpět výše
uvedený návrh zákona, obsažený
ve sněmovním tisku 1603. Doporučuji jejich
návrhu vyhovět. Otevírám rozpravu
a táži se, zda se do ní někdo hlásí
s námitkami nebo jinými návrhy. Není
tomu tak.
Prosím, paní poslankyně a páni poslanci,
o trochu zdrženlivosti v hlasitých projevech.
Rozprava je uzavřena a já přednesu návrh
usnesení.
Poslanecká sněmovna souhlasí, aby byl vzat
zpět návrh poslanců Petra Koháčka
a Jiřího Payna na vydání zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních
daních, ve znění pozdějších
předpisů, podle sněmovního tisku 1603.
27. hlasování na této schůzi.
Kdo tento návrh podporujete, stiskněte tlačítko
a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 27.
hlasování skončilo.
Ze 118 přítomných 102 pro, nikdo proti. Návrh
byl přijat.
Upozorňuji, že předpokládám,
že Kancelář jako vždy dá vyhotovit
nové znění schváleného pořadu
34. schůze, protože procedura s měněním
tohoto pořadu je daleko složitější
a přísnější v novém jednacím
řádu a tudíž je třeba, aby každý
poslanec měl tento nový pořad před
sebou.
Přistupujeme ke třetímu bodu. Je to
Předložený vládní návrh
zákona, který jste obdrželi jako sněmovní
tisk 1870, odůvodní sněmovně místopředseda
vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník.
Prosím ho, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedo, vážené paní poslankyně,
vážení páni poslanci, vážení
hosté, byl jsem pověřen vládou odůvodnit
návrh nového devizového zákona. Vláda
mne rovněž pověřila přednést
návrh, aby Poslanecká sněmovna souhlasila
též s tím, aby se projednávání
zákona mohl zúčastnit guvernér ČNB
pan ing. Josef Tošovský.
Předseda PSP Milan Uhde: Omlouvám se panu
místopředsedovi. Slíbil jsem mu, že
tento návrh přednesu sám. Já si ho
osvojuji v tuto chvíli a doporučuji sněmovně,
aby souhlasila s návrhem, aby projednání
tohoto bodu a tohoto návrhu zákona byl přítomen
guvernér České národní banky
pan Josef Tošovský. Je to 28. hlasování
na této schůzi. Před tím vás
odhlásím a prosím, abyste se nově
zaregistrovali, protože počet přítomných
ve sněmovně se zcela zjevně změnil.
Kdo podporujete návrh na přítomnost guvernéra
České národní banky pana Josefa Tošovského
při projednávání tohoto bodu, dejte
to ve 28. hlasování najevo tím, že stisknete
tlačítko a zvednete ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
28. hlasování skončilo.
Z 86 přítomných bylo 80 pro, nikdo proti.
Návrh byl přijat. Prosím, aby pan guvernér
ČNB byl uveden do sálu a srdečně ho
mezi námi vítám.
Prosím, pane místopředsedo vlády a
ministře financí, pokračujte.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, nový devizový zákon není
podle mého názoru jen jedním z nejvýznamnějších
dokumentů projednávaných sněmovnou
po roce 1989, ale má daleko širší rozměr.
To, že můžeme přistoupit k jeho projednávání
v navrhované podobě, je určitým potvrzením
úspěšného průběhu transformace
české ekonomiky.
Česká ekonomika zvládla základní
systémové transformační kroky a zvládla
je úspěšně a v poměrně
krátké době. Jejich základem byla
zejména liberalizace cen a zahraničního obchodu
jako nutná podmínka rozsáhlé liberalizace
trhů zboží a služeb, kapitálu a
práce a rychlá privatizace. Uvážená
makroekonomická politika umožnila zabezpečit
nutnou stabilitu ekonomického prostředí,
a to i v podmínkách probíhajících
a razantně prosazovaných ekonomických přeměn.
Začínáme sklízet ovoce této
strategie, ekonomika je definitivně na vzestupu. Pro příští
rok očekáváme téměř
5% ekonomický růst, inflace je pod kontrolou a postupně
se snižuje. Máme zdravé státní
finance, nezadlužujeme budoucí generace, prestiž
České republiky na základě našich
výsledků neobyčejně stoupla. Projevuje
se mimo jiné i v ratingovém hodnocení, kde
Česká republika má již přiznán
investiční stupen A, což - jak já říkám
- je již první liga.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, další kroky v devizové
oblasti směrem k prohloubení její liberalizace
byly diskutovány již po delší dobu. Vláda
i Česká národní banka velmi pečlivě
sledovaly vývoj transformace a odpovídajících
ekonomických veličin. De facto v průběhu
minulých let i v rámci stávajícího
devizového zákona proběhla celá řada
liberalizačních kroků v devizové oblasti
tak, jak je máte popsány v důvodové
zprávě.
Postupně se stalo zřejmým, že vývoj
české ekonomiky dospěl do fáze, kdy
bez významné změny odpovídajícího
legislativního rámce by nebylo možné
pokračovat v dalším rozvoji české
ekonomiky a její integrace do světových hospodářských
struktur jako nezbytné podmínky pro udržení,
resp. zesílení dosažené dynamiky ekonomického
rozvoje.
Dovolte mi, abych v této souvislosti připomenul
to, co již zaznělo při projednávání
zásad nového devizového zákona v Poslanecké
sněmovně. Jde vlastně o to, že novým
devizovým zákonem dotváříme
devizový rámec adekvátní standardům
tržní ekonomiky. Přitom je dobré si
uvědomit, že uvedením tohoto zákona
do života se stane Česká republika rovnocenným
partnerem vyspělým zemím a potvrdí
se tak důvěra, které se naše ekonomika
těší ve světě.
Navrhovaná zákonná úprava sleduje
především cíl naplnit podmínky
pro směnitelnost české měny podle
článku 8 Dohody o Mezinárodním měnovém
fondu. Chtěl bych připomenout, že v současnosti
splňuje tyto podmínky 104 členských
zemí fondu. Pro českou ekonomiku to tak znamená,
že se téměř po 60 letech její
měna stane opět v zahraničí uznávanou
a akceptovanou měnou. Navrhovaný stupeň směnitelnosti
nám umožní i začleňování
do významných mezinárodních seskupení.
Je např. nezbytnou podmínkou pro připravovaný
vstup České republiky do OECD.
Naplnění článku 8 Dohody o Mezinárodním
měnovém fondu znamená plnou směnitelnost
na běžném účtu platební
bilance. Zároveň navrhovaná úprava
obsahuje již také prvky liberalizace kapitálového
účtu s výhledem jejího postupného
rozšiřování směrem k úplné
směnitelnosti české koruny.
Jsme si vědomi toho, že takovýto zásah
do devizové oblasti, který přináší
nový devizový zákon, není jen administrativním
krokem. Je také spojen s jistými riziky, jejichž
rozsah byl velmi pečlivě analyzován a porovnáván
se zjevnými a zřejmými pozitivy. Jsme přesvědčeni,
že nastolovaným režimem bude dosaženo vyvážené
relace mezi výhodami a možnými úskalími
spojenými s novou právní úpravou.
Pokud jde o samotnou konkrétní náplň
nového devizového zákona a smysl jejich ustanovení,
chtěl bych zdůraznit zejména následující
skutečnosti. Pro tuzemské osoby, a to jak právnické,
tak i fyzické, budou na rozdíl od dosavadního
stavu platit stejná pravidla. Pro občany to tak
bude znamenat podstatné zvýšení jejich
komfortu při aktivitách spojených s vnějším
světem. V této souvislosti je významné
to, že se upouští od dosavadní tzv. nabídkové
povinnosti, podle níž tuzemci byli povinni nabídnout
bance k odkupu cizí měnu, resp. si ji u banky uložit.
Pro právnické osoby to znamená tu výhodu,
že si mohou zřizovat devizové účty
u tuzemských bank a tím rozhodovat o optimálním
zacházením s devizovými prostředky
v souladu s jejich prioritami. Zachována zůstává
pouze transferová povinnost, tj. povinnost převádět
získané devizové prostředky ze zahraničí
do tuzemska. Vyplývá z toho, že pokud jde o
devizové účty v zahraničí,
budou tyto i nadále podléhat devizovému povolování.
Tím se sleduje cíl jisté ochrany české
měny.
Pokud jde o běžné platby do zahraničí,
tj. platby za zboží, služby a jednostranné
převody soukromého a sociálního charakteru,
budou zcela volné a budou tudíž bez jakýchkoliv
administrativních omezení.
V oblasti kapitálového účtu platební
bilance dojde - jak už jsem naznačil - k jeho částečnému
uvolnění, a to jak u tzv. přímých
investic do zahraničí, které doposud byly
volné pouze ve vztahu k členským státům
Evropské unie. Dále dojde k uvolnění
při nákupu nemovitostí v zahraničí.
Doposud velmi rozšířený institut devizových
povolení se bude podle návrhu zákona vztahovat
pouze na položky, které jsou citlivé z hlediska
regulace pohybu na kapitálovém účtu.
Jde konkrétně o poskytování finančních
úvěrů tuzemci cizozemcům, o nákup
zahraničních cenných papírů
tuzemci, pokud nebude uskutečněn přes autorizované
obchodníky s cennými papíry. Dále
o umožnění přístupu zahraničních
cenných papírů na tuzemský kapitálový
a peněžní trh a o operace s finančními
deriváty.
Otevření ekonomiky, které odpovídá
novému legislativnímu rámci, pochopitelně
znamená, že se ekonomika ve větší
míře vystavuje případným výkyvům
pramenícím z vnějšího světa.
Při rostoucí propojenosti a objemu mezinárodních
finančních toků je nutno mít k dispozici
i nástroje, které umožňují čelit
výkyvům na světových finančních
a peněžních trzích.
Zákon na tyto eventuality reaguje také tím,
že pro případ ohrožení platební
bilance zavádí oprávnění vlády
vyhlásit tzv. nouzový stav v devizovém hospodářství
a přijmout dočasně některá
nezbytná v zákoně taxativně vymezená
opatření.
Obdobná ustanovení jsou nedílnou součástí
legislativního rámce všech vyspělých
zemí, které postupně získávaly
zkušenosti jak čelit rizikům spojeným
s významnými výkyvy mezinárodních
peněžních toků. Jde tedy o obvyklou
a mezinárodně uznávanou praxi.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, dovolte mi, abych závěrem
svého vystoupení zdůraznil, že nový
devizový zákon znamená nejen významný
krok z hlediska současného stavu české
ekonomiky, ale i vytvoření nezbytných podmínek
k dosažení cílů, které si klademe
do budoucna, mezi nimiž jde především
v této oblasti o dosažení plné konvertibility
české koruny a šířeji o návrat
české ekonomiky mezi hospodářsky nejvyspělejší
státy.
Doporučuji vám proto, abyste s předloženým
návrhem devizového zákona vyslovili souhlas.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi
vlády a ministru financí Ivanu Kočárníkovi
a dávám slovo společnému zpravodaji
výborů, panu poslanci Tomáši Ježkovi,
aby odůvodnil předloženou společnou
zprávu výborů. Obdrželi jste ji jako
sněmovní tisk 1930.
Poslanec Tomáš Ježek: Vážený
pane předsedo, páni kolegové, vážený
pane ministře, pane guvernére, ústavně
právní výbor, rozpočtový výbor,
hospodářský výbor a zemědělský
výbor projednaly ve svých schůzích
vládní návrh devizového zákona
podle tisku 1870. Tyto výbory doporučují
Poslanecké sněmovně, aby předložený
návrh zákona schválila se změnami,
které jsou uvedeny v tisku 1930. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému
zpravodaji, poslanci Tomáši Ježkovi a otevírám
k tomuto bodu rozpravu. Jako první se do ní písemně
přihlásil pan poslanec Svatomír Recman. Zvu
ho k řečništi. Po něm se hlásí
o slovo společný zpravodaj, pan poslanec Tomáš
Ježek. Připomínán sněmovně,
že další písemné ani ústní
přihlášky do rozpravy nemám. V tuto
chvílí jednu dostávám, děkuji
pěkně. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedo,
vážení členové vlády,
pane guvernére, kolegové a kolegyně, ve svém
vystoupení bych se chtěl vyjádřit
k některým aspektům předloženého
devizového zákona a zároveň požádat
o upřesnění a vysvětlení k
některým formulacím.
Chtěl bych říci v úvodu, že vládou
předložený devizový zákon pokračuje
v nastoupené vládní linii liberalizace ekonomiky
do všech důsledků, bez ohledu na rizika a skutečný
stav naší ekonomiky a její konkurenceschopnosti.
Pokračuje ve vládní linii v tom smyslu, že
značná část devizové praxe
již předběhla předchozí zákonodárství
a nový devizový zákon fixuje v mnoha oblastech
dosažený stav. V hodnocení východisek
návrhu zákona podle mého názoru vláda
podceňuje určitá rizika, která zákon
skrývá, a to jak při liberalizaci běžného
účtu, tak i kapitálového účtu
platební bilance. Dosud nikdo přesvědčivě
neprokázal pravděpodobný účinek
navrhované liberalizace na s obtížemi a nákladně
udržovaný oficiální směnný
kurs české koruny při dnešním
rozdílu mezi ním a paritou kupní síly.
Přes veškerá vládní ujišťování
o tom, že nedojde k další devalvaci české
koruny, neboť rozdíl inflačních temp
směřuje spíše k živelné
revalvaci české koruny, hluboký, dosud největší
deficit bilance zahraničního obchodu nedává
jistotu, že vláda k tomuto opatření
přece jen nesáhne. V každém případě
volná směnitelnost koruny vytváří
novou situaci, která mimořádně zvýší
kurzovní riziko podnikání.
Do velmi obtížné situace se mohou dostat také
obce, které přijaly vysoké devizové
úvěry, avšak nemají dostatečné
devizové příjmy k tomu, aby je mohly splácet
v příslušné zahraniční
měně.
Podobným rizikovým místem je i rozdíl
mezi úrokovými mírami domácích
a zahraničních bank, který způsobuje,
že domácí podnikatelé si raději
půjčují v zahraničí, popřípadě
v zahraničních bankách, protože je to
přijde na úrocích o 4 - 6% levněji.
Poslanecký klub KSČM samozřejmě není
proti volné směnitelnosti koruny na běžném
i kapitálovém účtu. Je však přesvědčen,
že se má uskutečnit v době, kdy naše
republika a konkurenceschopnost domácího zboží
se vyrovná konkurenceschopnosti na mezinárodním
trhu jak ve zboží, tak i ve formě peněz.
Z tohoto hlediska nás zejména znepokojuje, že
vláda si vyhražuje právo uvolňovat regulaci
kapitálového účtu pro budoucí
roky podle vlastního uvážení. Je známo,
že hluboký pokles cen akcií většiny
našich podniků vedl a vede k jejich výkupu
zahraničními společnostmi, resp. za zahraniční
úvěr. Stejně tak vyhlášený
další privatizační záměr
vlády včetně odprodeje podílů
Fondu národního majetku ve významných
českých bankách si vyžádá
přítomnost dalšího nemalého růstu
objemu zahraničního kapitálu, bez něhož
se tyto záměry nemohou uskutečnit.
Chtěl bych potvrdit znovu, že Komunistická
strana Čech a Moravy není principiálně
proti přítomnosti zahraničního kapitálu
v naší ekonomice, ale za vzájemně výhodných
podmínek. Zdaleka však nejsme přesvědčeni
o tom, že tyto vzájemně výhodné
podmínky a tato rovnoprávnost nastala v současném
období.
Chtěl bych zdůraznit, že řada opatření
obsažených v jednotlivých paragrafech zákona
je rozumná, účelná a nevzbuzuje pochyby
o tom, že je možné je podpořit a že
jsou v současné době potřebná.
Já bych se chtěl zeptat předkladatele, pana
ministra Kočárníka, popřípadě
guvernéra České národní banky
pana Tošovského na některé aspekty a
rád bych požádal o některá vysvětlení:
1. Návrh devizového zákona vychází
z koncepce postupného (tady bych podtrhnul slovo "postupného")
přechodu české měny k úplné
vnější směnitelnosti. Z logiky věci
vyplývá, že se nacházíme v určitém
stadiu nebo kroku na cestě k úplné vnější
směnitelnosti. Požádal bych proto o bližší
vysvětlení, o podrobnější specifikaci
těchto jednotlivých kroků, čeho jsme
v podstatě dosáhli, kde se v současné
době nacházíme, popřípadě
co ještě musíme absolvovat.
2. V důvodové zprávě je řečeno,
že primárním cílem předkládaného
návrhu je umožnit dosažení úplné
vnější směnitelnosti české
měny podle článku VIII Dohody o Mezinárodním
měnovém fondu, jakožto mezinárodně
uznávaného standardu existence měny jako
volně směnitelné. Chtěl bych se proto
zeptat, kolik států v současné době
splňuje tato kritéria článku VIII
Dohody o Mezinárodním měnovém fondu.
3. Pro rozšiřování směnitelnosti
české měny, a to jak vnitřní
tak vnější, je potřebný určitý
objem devizových rezerv. Chtěl bych proto požádat,
jestli by bylo možno sněmovně sdělit
výši současných devizových rezerv
České národní banky, popřípadě
i dalších bank, a jestli se očekává
v nejbližším období z pohledu krátkodobého
nějaký významný nárůst
devizových rezerv naší Centrální
banky.
4. Je možno odhadnout objem finančních prostředků,
které v souvislosti s vnější zahraniční
směnitelností musí byt v českých
korunách v zahraničí, aby naše měna
byla v zahraničí plně směnitelná,
plně konvertibilní?
5. V § 1 písm. j) odst. 2, kde se definuje přímá
investice, je uváděn desetiprocentní podíl
buď na základním jmění společnosti,
nebo na hlasovacích právech. Chtěl bych se
zeptat, jak se konkrétně došlo k hodnotě
10% při aplikaci na podmínky České
republiky.
6. Poslední dotaz se týká § 32, kde
vláda může za určitých podmínek
- zmocněna tímto zákonem - vyhlásit
nouzový stav v devizovém hospodářství,
nejdéle však na 3 měsíce. Není
mi jasný postup parlamentu ani vlády České
republiky za situace, kdy stav nouze v devizovém hospodářství
se v průběhu tří měsíců
nezkonsoliduje, tzn., že i po třech měsících
nadále budou trvat důvody, za kterých byl
nouzový stav vyhlášen.
To znamená, že důvod vyhlášení
nouzového devizového stavu bude i nadále
trvat. Jaká bude v tom případě role
vlády, jestli tento stav může formálně
ukončit a znovu prodloužit o tři měsíce,
případně jaká bude role České
národní banky a parlamentu.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Svatomíru Recmanovi. Slovo má pan poslanec Tomáš
Ježek. Připraví se pan poslanec Josef Hájek.
Poslanec Tomáš Ježek: Pane předsedo,
dávám pozměňovací návrh
k § 35, kde navrhuji slova "dnem vyhlášení"
nahradit slovy "dne 1. října 1995".
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji. Slovo má
pan poslanec Josef Hájek. Připraví se pan
poslanec František Brožík.