Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, při vzniku samostatné České republiky nebylo možno z časových a personálních důvodů provést systémové řešení dělby působnosti mezi Ústavou nově zakotvené vrchní soudy a Nejvyšší soud. Tím byl vytvořen stav, kdy příslušnost k rozhodování o mimořádných opravných prostředcích v občanském soudním řízení, jímž je dovolání, je svěřena jak Nejvyššímu soudu, tak i vrchním soudům, a to s výrazně rozsáhlejším objemem této agendy u vrchních soudů. Není tak fakticky naplňován ústavní požadavek pozice Nejvyššího soudu jako vrcholného soudního orgánu.

Předloženým vládním návrhem zákona se proto navrhuje v občanském soudním řízení důsledně promítnout apelační a kasační princip do soudní soustavy České republiky a důsledně tak oddělit apelační a kasační působnosti jejich jednotlivých článků. Vrchní soudy by měly být pouze soudy odvolacími ve vztahu k prvostupňové agendě krajských soudů a výlučně u Nejvyššího soudu by měla být soustředěna působnost k projednání a rozhodování o dovoláních.

V souvislosti s tímto základním záměrem se navrhuje provést i dílčí novelizaci řízení o odvolání. Od zavedení tohoto mimořádného opravného prostředku provedeného zákonem č. 519/1991 Sb. již uplynula dostatečně dlouhá doba, která umožňuje kvalifikovaně zhodnotit poznatky soudní praxe s jeho aplikací a provést potřebné změny a upřesnění stávající právní úpravy. Nejedná se přitom o legislativní změny, které by se týkaly základní koncepce dovolání jako mimořádného opravného prostředku, ani o zásadní změny rozsahu věcí dovoláním napadnutelných či dovolacích důvodů.

Vládní návrh zákona by měl rovněž přinést dílčí změnu v dělbě věcné příslušnosti okresních a krajských soudů v řízení v prvním stupni a na krajské soudy je přenášena příslušnost k rozhodování ve věcech obchodního rejstříku. Vyřizování prvostupňové agendy v obchodních věcech se převážně soustřeďuje u krajských soudů, je proto žádoucí, aby i řízení o rozhodování ve věcech obchodního rejstříku i vedení obchodního rejstříku bylo svěřeno krajským soudům.

Při projednávání ve výborech Poslanecké sněmovny byly navrženy úpravy, které jsou doporučeny ve společné zprávě výborů k tomuto vládnímu návrhu. Tyto úpravy - zejména pak úpravy související s legislativním řešením důsledků nálezu Ústavního soudu ze dne 28. 3. 1995 - v převážné většině vítám, neboť jsou obsahově obdobné s legislativním řešením, které schválila vláda na svém zasedání 30. srpna letošního roku.

Jsem si plně vědom toho, že v případech, kdy se nezletilé dítě ocitne bez jakékoli péče nebo je jeho život či příznivý vývoj vážně ohrožen nebo narušen, je mimořádně naléhavé, aby v co nejkratší době bylo rozhodnuto o změně výchovného prostředí, a toto rozhodnutí také bylo co nejrychleji vykonáno. Rozhodování o odnětí nezletilého dítěte rodičům je však velmi vážným zásahem do rodičovských práv a každá taková změna výchovného prostředí bude mít mimořádný vliv na další vývoj dítěte. Proto také byly z rozhodování vyloučeny administrativní orgány a zákonem se svěřuje soudům jako nezávislým a nestranným státním orgánům posoudit, zda jsou splněny zákonné podmínky pro takto závažný zásah do výchovného prostředí dítěte.

Posouzení, zda je splněna některá ze zákonných podmínek k tomu, aby soud mohl vydat předběžné opatření, je věcí konkrétního případu. V některých případech bude moci soud rozhodnout o návrhu okresního úřadu ihned, v jiných si bude muset některé tvrzené skutečnosti před svým rozhodnutím ověřit.

Plně se ztotožňuji s tím, že návrh klade zásadní důraz na povinnost soudu rozhodnout vždy bezodkladně. Bude tedy povinností předsedy senátu rozhodnout ihned, jakmile podle svého přesvědčení tak bude moci učinit a jakákoli prodleva v tomto směru by byla porušením povinností soudce s možnými následky i kárným postihem.

Ve společné zprávě je však navržena časová lhůta 12 hodin, do níž by měl soudce povinnost rozhodnout o návrhu na předběžná opatření, a ta nemá v našem právním řádu obdobu. S ohledem na závažnost zásahu do práv občanů se nabízí srovnání se lhůtami zásahu soudu do osobní svobody občana, vymezenými v čl. 8, odst. 3 a 4 Listiny základních práv a svobod, které ukládají soudu rozhodnout o zadržení nebo vazbě ve lhůtách omezených 24 hodinami. Přitom i délka těchto lhůt je předmětem odborných diskusí, a to nikoli z toho důvodu, že by byla příliš dlouhou, ale naopak z toho pohledu, že dává malý časový prostor pro náležitou ochranu práv zadržených nebo zatčených osob.

Nemohu proto podpořit návrh, aby pro rozhodnutí o návrhu okresního úřadu na nařízení předběžného opatření byla stanovena jako krajní lhůta 12 hodin, protože zákon by tak mohl soudci vzít časový prostor, nezbytný pro zjištění skutečností potřebných pro rozhodnutí. Doporučuji proto vymezit tuto krajní lhůtu obdobně, jak tak činí Listina základních práv a svobod pro zásahy soudu do osobní svobody občana, tedy 24 hodinami.

Z pověření vlády České republiky doporučuji, aby Poslanecká sněmovna schválila předložený vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád, ve znění společné zprávy výborů a se změnou, kterou jsem doporučil ve svém vystoupení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi Jiřímu Novákovi a dávám slovo společnému zpravodaji výborů panu poslanci Miloslavu Výbornému, aby nám odůvodnil předloženou společnou zprávu, kterou jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1907.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedo, pane místopředsedo, dámy a pánové, protože charakteristiku předloženého vládního návrhu novely občanského soudního řádu podal za vládu ministr spravedlnosti poměrně zevrubným způsobem, omezím se ve svém vystoupení na několik poznámek.

Předložený vládní návrh byl přikázán výboru petičnímu, pro lidská práva a národnosti a tento výbor projednal tisk 1714 ve své schůzi 31. 5. t. r. Výbor ústavně právní, kterému byl rovněž uvedený tisk přikázán, jednal o něm ve své schůzi 7. září. Právě usnesením ústavně právního výboru byl podstatným způsobem rozšířen původní vládní návrh novely občanského soudního řádu, a to v souvislosti s nutnými změnami tohoto civilně procesního předpisu, jež vyplývaly z nálezu Ústavního soudu České republiky, vydaného 28. března letošního roku. V důsledku tohoto nálezu nemohl být ponechán bez povšimnutí ani zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, a proto ve společné zprávě je vám navrhováno, aby drobným způsobem byl také tento kompetenční zákon pozměněn.

Pan ministr charakterizoval změny, ke kterým přistoupil ústavně právní výbor, jako změny, s nimiž vesměs souhlasí a uvedl, že tyto změny vyšly z koncepce, kterou schválila vláda na svém posledním srpnovém zasedání, na své poslední srpnové schůzi. Potvrzuji, že o bodu 13 společné zprávy - jde o novelu 75 občanského soudního řádu - vedli členové ústavně právního výboru velmi podrobnou rozpravu a že předmětem této rozpravy byla právě ta klíčová otázka, zda lhůta k rozhodnutí soudu o návrhu na vydání onoho zvláštního předběžného opatření podle § 76 a) o. s. ř. má být stanovena jako lhůta 24hodinová, 12hodinová nebo i jiná, neboť padaly ve výboru i návrhy kratší.

Společná zpráva nakonec akceptovala výsledek jednání ústavně právního výboru a stanovuje lhůtu k rozhodnutí soudu na hodin 12. Považoval bych za překročení práva společného zpravodaje, kdybych tlumočil všechny názory, které ve výboru zazněly, ať pro onu nebo pro jinou variantu. Jsem nepochybně přesvědčen, že v rozpravě k předloženému vládnímu návrhu a v rozpravě též ke společné zprávě bude i tato věc debatována.

Závěrem dovolte, abych poznamenal, že kromě této veskrze diskutabilní a k diskusi předložené záležitosti považuji společnou zprávu za vyvážený dokument, který by nebylo radno rozličnými pozměňovacími návrhy příliš měnit, neboť přece jen občanský soudní řád vyžaduje jistého opatrného přístupu při novelizaci, neboť - jak všichni víme - je to norma, o kterou se opírá činnost soudů v občanském soudním řízení. Děkuji vám za pozornost a prosím, pane místopředsedo, abyste zahájil rozpravu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu společnému zpravodaji a otevírám rozpravu k tomuto návrhu zákona, do které se jako první písemně přihlásil pan poslanec Andrej Gjurič s pozměňovacím návrhem k bodu 13 zřejmě společné zprávy. Prosím, pane kolego, máte slovo.

Poslanec Andrej Gjurič: Pane předsedající, pane předkladateli, pane zpravodaji, chci navázat přímo na vás. Chci ještě jednou vnést tento problém k debatě do sněmovny. Jsem přesvědčen, že zkrácení lhůty bylo podáno bona fide, jsem také přesvědčen, že jste o tom složitě a fundovaně v ústavně právním výboru debatovali. Jsem však zároveň toho mínění, že je to skutečně v některých případech lhůta krátká. Opakuji znovu - jsem přesvědčen, že to bylo v nejlepší víře a sám bych se možná k tomuto návrhu připojil, kdybych neměl za sebou 15 let zkušeností v manželském poradenství. Skutečně je pravda - to ostatní už většinou řekl pan ministr - že předběžné opatření tak, jak je potom definováno v § 75 a), je hlubokým a fatálním zásahem do rodičovských práv. Vždycky, zejména u zákona, který brzy přijde, to je u rodinného práva, budeme muset velmi citlivě balancovat na jedné straně ochranu dětí a jejich zájmů a na druhé straně zasahování státu nebo jiných orgánů do rodičovských práv a rodiny jako celku.

Upozornil bych ještě na běžnou praxi v evropských zemích, kdy dítě má být slyšeno ve všech věcech, které se ho bezprostředně týkají, pokud a nakolik je schopno se k věci vyjádřit. Tuto praxi přejmeme velice brzy i my až přijmeme občanský řád s částí manželského práva. Jsem opravdu přesvědčen, že v některých situacích stačí hodina, ale v některých situacích je 12 hodin málo. Mohl bych to dokládat řadou příkladů, ale dávám pouze pozměňovací návrh, který sem debatu může vnést zpět, a to k § 75 odst. 2. Poslední věta zní: "O návrhu musí být rozhodnuto bezodkladně, nejpozději do 24 hodin poté, co byl podán." Znovu opakuji, že je to lhůta mezní, tzn. že může být rozhodnuto i za hodinu, ale já chci zajistit, že nebude porušeno právo buď obou rodičů nebo - což je častější - jednoho z rodičů. Soud nechť rozhodne, jestli to zvládne za hodinu nebo za mezních 24 hodin.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Gjuričovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Poslanec Výborný pak poslanec Čapek.

Poslanec Miloslav Výborný: Můj návrh je velmi stručný Navrhuji, aby z předloženého návrhu byl vypuštěn článek III ve společné zprávě. Jde o zmocnění pro předsedu Poslanecké sněmovny, aby vyhlásil úplné znění občanského soudního řádu tak jak vyplývá ze všech pozdějších předpisů. Já vím, že mnozí moji kolegové mě teď podezírají z obvyklých argumentů, které používám ve výboru, ale já je chci upozornit, že můj argument je jiný. V současné době totiž sněmovna kromě této novely občanského soudního řádu projednává i další zákony, jimiž má být občanský soudní řád novelizován, např. volební zákon, v jehož jedné části je novela občanského soudního řádu i jiné zákony, které mají být předmětem jednání sněmovny v příštích schůzích. Proto se domnívám, že úplné znění by mělo být vyhlášeno až po těchto novelách.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Výbornému. Prosím pana poslance Čapka, aby se ujal slova.

Poslanec Miroslav Čapek: Pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, já si zcela výjimečně dovolím zareagovat tím způsobem, že projevím souhlas s návrhem pana poslance Gjuriče, ač to nebývá zvykem s ohledem na politickou příslušnost. Chtěl bych však poukázat na jednu věc. Odvolávám se i na to, že jsem svého času, než jsem začal vykonávat poslaneckou funkci, pracoval jako soudce a z ryze praktických hledisek, která jsou s touto otázkou spojena, se přimlouvám za to, aby lhůta nebyla dvanáctihodinová, ale čtyřiadvacetihodinová. Vidím to jako rozumné. Vím, že na to může být celá řada názorů, ale názor, který tady prezentuji, říkám z praxe. Ani při rozhodování o uvalení vazby atd. není prolomena hranice 24 hodin.

Projevuji v tomto směru stejný názor jako pan poslanec Gjurič a vidím ho jako velmi praktický z běžného fungování soudů. Dokumentuji to tím, že jestliže např. otázka rozhodování nastane v osm nebo devět hodin večer, těžko může soudce rozhodnout přes noc. Tak tomu není ani u vazby, tam je čtyřiadvacetihodinová lhůta. Je to praktický návrh.

Připojuji se k pozměňovacímu návrhu pana poslance Gjuriče.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Uzavírám rozpravu vzhledem k tomu, že se do ní už nikdo nehlásí. Než se zeptám navrhovatele, zda si přeje vystoupit se závěrečným slovem, chtěl bych mimo projednávání tohoto bodu upozornit ty kluby, které ještě neodevzdaly své návrhy na obsazení organizačního výboru, aby tak učinily dnes nejpozději do 18.00 hodin. Nyní se táži pana ministra, zda si přeje vyjádřit se v závěrečném slově. Je tomu tak. Pan ministr má slovo.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák: Pane předsedo, pane místopředsedo, dámy a pánové, v rozpravě vystoupili tři poslanci, z nichž dva podali stejný pozměňovací návrh - pan poslanec Gjurič a pan poslanec Čapek. Já mohu doporučit ve shodě s tím, co jsem řekl už ve svém původním slově, aby Poslanecká sněmovna tento návrh akceptovala. Považuji za navýsost rozumné, aby lhůta z 12 hodin, jak je navržena ve společné zprávě, byla změněna na lhůtu 24 hodin, ve které soud rozhodne o předběžném opatření.

Pokud se týče návrhu pana poslance Výborného, já bych si dovolil s ohledem na zcela přirozené zájmy nejen právnické obce nesouhlasit s tímto pozměňovacím návrhem.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi a prosím společného zpravodaje, aby přistoupil k mikrofonu a vyjádřil se v závěrečném slově.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající, první pozměňovací návrh se týká 13. bodu společné zprávy. V poslední větě má být číslovka 12 nahražena číslovkou 24. Je to společný návrh poslanců Gjuriče a Čapka.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, dám tedy hlasovat o tomto návrhu. Je nás zde prezentováno 107. Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 56. Kdo je proti tomuto návrhu?

Návrh byl přijat poměrem hlasů 79 pro, 17 proti.

Poslanec Miloslav Výborný: Druhý návrh je jednoduchý - vypuštění článku III - podal poslanec Výborný.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 57. Kdo je proti? Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 13 pro, 55 proti.

Poslanec Miloslav Výborný: Tím je skončeno hlasování o pozměňovacích návrzích, pane předsedající, a to způsobem, který byl předpokladatelný. Můžeme hlasovat o celku.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Budeme tedy hlasovat o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon číslo 99/63 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 1714, ve znění společné zprávy výborů podle sněmovního tisku 1907 včetně přijatého pozměňovacího návrhu.

Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování číslo 58. Kdo je proti?

Návrh byl přijat poměrem hlasů 115 pro, nikdo proti.

Děkuji panu ministru Novákovi a panu poslanci Výbornému jako společnému zpravodaji. Konstatuji, že jsme projednali bod 21 a přistoupíme k dalšímu bodu. Je jím

Předložený vládní návrh zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 1715, odůvodní ministr spravedlnosti pan Jiří Novák, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 436/91 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je součástí souboru vládních návrhů, které směřují k vytvoření legislativních podmínek pro plnou realizaci soudní soustavy a systémovou dělbu působnosti jejích vrcholných orgánů.

Navrhované změny v postavení a organizaci vrchních soudů a Nejvyššího soudu je potřebné promítnout i do oblasti státní správy soudů. Navrhuje se proto provést i v zákonné úpravě výkonu státní správy soudů, v působnosti orgánů státní správy soudů a úpravě stížností takové legislativní změny, které budou odpovídat změněné působnosti a úloze vrchních soudů. Zákonem novelizujícím občanský soudní řád, který jste přijali na této schůzi, byla přenesena na krajské soudy příslušnost k vedení obchodního rejstříku. I tuto změnu je nyní potřeba promítnout do zákona č. 436/91 Sb. Z pověření vlády proto doporučuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu schválila předložený vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 436/91 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce, o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi a prosím společnou zpravodajku výborů paní poslankyni Röschovou, aby odůvodnila předloženou společnou zprávu výborů, kterou máme ve sněmovním tisku 108.

Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, domnívám se, že není zapotřebí tento návrh zákona více odůvodňovat. Dostatečně ve svém úvodním slově to odůvodnil pan ministr, takže já se soustředím na společnou zprávu.

Tento návrh zákona projednal ústavně právní výbor a výbor petiční, pro lidská práva a národnosti. Oba tyto výbory doporučují Poslanecké sněmovně, aby s předloženým návrhem zákona vyslovila souhlas, a to vlastně s jedinou změnou, kterou máte v čl. III, t. j. v účinnosti zákona. To je vše, co bych ve svém úvodním slově řekla. Já rovněž doporučuji přijetí tohoto návrhu zákona. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji a otvírám rozpravu k tomuto bodu pořadu. Pan poslanec Vyvadil.

Poslanec Jiří Vyvadil: Měl bych jen věcný dotaz a prosil bych pana ministra, aby odpověděl. Pane ministře, oba víme, že otázka obchodních rejstříků z hlediska registrace je velice závažná. Já vítám to posunutí na krajskou úroveň. Jde mi ovšem také o tu rychlost. Do jaké míry i z hlediska personálního to povede k tomu, že ta rychlost nebude půl roku nebo čtyři měsíce, ale bude dva měsíce nebo měsíc a půl. Jde mi o ty podnikatele a tam je situace v této fázi - protože chci být konstruktivní - špatná a kdybych nebyl konstruktivní, řekl bych, že je zoufalá.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pan ministr Novák.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák: Pane poslanče, nepodléhal bych takovému pesimismu. Myslím, že bude dobře, když uvedu jako příklad obchodní rejstřík zde v Praze. Průměrná délka zápisů změn v obchodním rejstříku činí necelé dva měsíce. Problémy mají výhradně ti, kteří podávají své návrhy nekvalitně, s chybami, musí se doplňovat, měnit apod. Na tom trvám, na této lhůtě. My jsme si v tomto směru činili vlastní rozbor i z pohledu našeho ministerstva a je tomu skutečně tak.

Já jsem si samozřejmě ověřoval, zda přechodem na krajskou úroveň nedojde k jakémusi většímu zaskřípání v činnosti obchodního rejstříku. Shodou okolností jsem naposled včera o tom mluvil s místopředsedkyní pověřenou vedením obchodního rejstříku v Praze a ta mě ujistila, že potřebné změny spojené se stěhováním apod. nebudou trvat déle než 14 dnů a po celou dobu bude řádně fungovat i podatelna obchodního rejstříku. Takže jediná změna, která se možným způsobem dotkne nás všech, bude asi ta lhůta týdne až 14 dnů, kdy se budou muset obchodní rejstříky stěhovat. Myslím, že to zase není taková časová prodleva, která by mohla znamenat pocit většího zaskřípání u těch, kteří se na tyto obchodní rejstříky budou obracet.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pan poslanec Vyvadil.

Poslanec Jiří Vyvadil: Pane ministře, měl jsem ještě tu otázku, jestli to bude personálně posíleno tak, aby to bylo skutečně do budoucna ještě rychlejší.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák: Pane poslanče, víte, že těžko na tomto místě je možno odpovědět na otázku spojenou s personální situací v justici obecně. Myslím, že tím, jak jste hlasovali včera o platových úpravách, které se dotýkají i soudnictví, tak vlastně celý problém, personální problém v justici, jste podle mého přesvědčení navždy vyřešili.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Uzavírám rozpravu, do které se už nikdo nehlásí. Chci se zeptat pana ministra, zda si přeje ještě něco dodat k obsahu rozpravy? Není tomu tak. Paní poslankyně Röschová? Není tomu tak.

Dámy a pánové, v rozpravě nepadl žádný pozměňovací návrh, budeme tedy hlasovat o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 436/91 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 1715, ve znění společné zprávy výborů, podle sněmovního tisku 1908. Zahájil jsem hlasování č. 59.

Kdo je pro schválení tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Návrh byl schválen poměrem hlasů 108 pro, 4 proti.

Tím jsme se vyrovnali s dalším bodem našeho programu a můžeme přejít k bodu

Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1716 a odůvodní nám ho opět pan ministr Jiří Novák, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, je součástí souboru vzájemně se prolínajících zákonů dotýkajících se organizace soudnictví, řízení před soudy a státní správy soudů. Jejich hlavním účelem je vytvořit zákonné podmínky pro plnou realizaci soudní soustavy při systémové dělbě působnosti mezi vrchními soudy a Nejvyšším soudem.

Změnou působnosti jednotlivých článků soudní soustavy, kterou jste schválili novelizacemi občanského soudního řádu a trestního řádu, spočívající v důsledném oddělení kasační a apelační působnosti vrchních soudů a Nejvyššího soudu, se promítá vládní návrh zákona i do postavení a vnitřní organizace těchto soudů.

U Nejvyššího soudu by měly být koncentrovány výkladové a sjednocovací funkce a tím naplněn ústavní požadavek pozice Nejvyššího soudu jako vrcholného soudního orgánu.

Naopak postavení a vnitřní organizaci Vrchních soudů, které budou pouze plnit působnost soudů odvolacích, se navrhuje legislativně vymezit obdobným způsobem, jak je vymezena u krajských soudů.

Spolu s navrhovanými zásahy do postavení a vnitřní organizace vrchních soudů a Nejvyššího soudu v souladu s článkem 82, odst. 2 ústavy navrhuje vládní návrh vytvořit zákonné předpoklady pro možné přeložení soudců bez jejich souhlasu k výkonu funkce k jinému soudu, a to jako výjimečného prostředku za přesně stanovených zákonných podmínek.

Současná právní úprava odvíjející se od ústavy a zákona o soudech a soudcích neposkytuje výkonné moci žádný nástroj k tomu, aby při odpovědnosti za řádný výkon soudnictví mohla ovlivnit a zajistit, že soudci budou vykonávat své funkce v těch místech a u těch soudů, kde to vyžaduje celospolečenský zájem. Platná právní úprava tak garantuje pouze záruky soudcovské nezávislosti, aniž by současně i garantovala ústavou vymezené poslání soudů poskytovat ochranu práv i Listinou základních práv a svobod garantované právo osob na bezprůtahové soudní řízení.

Lze důvodně předpokládat, že probíhající přestavba právního řádu, zejména budoucí řešení územně správního uspořádání státu, budou vyžadovat změny v organizaci soudů a jejich obvodů bez zákonné možnosti přeložit soudce bez jeho souhlasu k výkonu soudnictví. Mohla by nastat situace, kdy pro některé soudce nebude v místě jejich působení agenda, o níž by měli rozhodovat, a u jiných soudů budou soudci chybět a nebude možno zajistit řádný výkon soudnictví. Možnosti přeložit soudce k jinému soudu bez jeho souhlasu připouštějí i právní řády jiných demokratických států, a to i přes to, že tyto právní řády umožňují zajišťovat řádný výkon soudnictví i dalšími prostředky.

Při projednávání ve výborech Poslanecké sněmovny byly navrženy úpravy, které jsou doporučeny ve společné zprávě výborů k tomuto vládnímu návrhu zákona. Tyto úpravy vítám a věřím, že přispějí k naplnění cílů, které jsou touto legislativní předlohou sledovány.

Z pověření vlády České republiky proto doporučuji, aby Poslanecká sněmovna předložený vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění společné zprávy výborů, schválila. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Novákovi a dávám slovo společné zpravodajce paní Röschové, aby nám odůvodnila zprávu, kterou máme k dispozici jako tisk 1909.

Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedající, dámy a pánové, tento návrh zákona projednal ústavně právní výbor a výbor petiční, pro lidská práva a národnosti na svých schůzích. Uvedené výbory doporučují Poslanecké sněmovně, aby s předloženým návrhem zákona vyslovila souhlas, i s úpravami, které jsou obsaženy ve společné zprávě v tisku 1909, se kterými pan ministr souhlasí.

To by bylo na úvod vše a zároveň bych se tímto přihlásila do rozpravy.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Přihlásila se paní poslankyně Röschová.

Poslankyně Anna Röschová: Dámy a pánové, dovolte, abych přednesla jednu legislativně technickou připomínku, pozměňovací návrh, který vyplynul z toho, že jsme včera přijali návrh zákona o platových náležitostech spojených s výkonem funkcí představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.

Takže můj pozměňovací návrh směřuje k bodu 14 vládního návrhu projednávaného zákona. V § 40, odst. 6, se za slova podle zvláštního zákona, poznámka 1, označuje jako poznámka číslo 2 a zní: "zákon č. (bude doplněno, až vyjde uvedený zákon ve sbírce)/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.

Zároveň stávající poznámka 2 se označuje jako poznámka číslo 3. Děkuji.