Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže
nikdo, rozpravu uzavírám. Chci se zeptat pana ministra,
zda si přeje se vyjádřit k tomu jednomu pozměňovacímu
návrhu.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák:
S tímto návrhem vyslovuji svůj souhlas.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Předpokládám, že paní zpravodajka
a poslankyně Röschová nemá tendenci
cokoli dodávat. Dovolím si dát hlasovat o
tom jediném pozměňovacím návrhu,
který zazněl.
Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne
tlačítko. Jde o hlasování číslo 60.
Kdo je proti?
Návrh byl schválen poměrem hlasů 95
pro, 3 proti.
To byl jediný pozměňovací návrh,
budeme hlasovat o vládním návrhu zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
č. 335/19951 Sb., o soudech a soudcích ve znění
pozdějších předpisů, podle sněmovního
tisku 1716 ve znění společné zprávy
výborů, podle sněmovního tisku 1909,
včetně schváleného pozměňovacího
návrhu.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu zákona,
ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Jde o hlasování
číslo 61. Kdo je proti?
Návrh byl schválen poměrem hlasů 106
pro, nikdo proti.
Dámy a pánové, tím jsme se vyrovnali
i s dalším bodem, chtěl bych požádat
zástupce jednotlivých klubů aby zvážili
jednu věc. Mám tendenci navrhnout, případně,
nebude-li rozpor, požádat o technickou úpravu.
Myslím si, že při použití nového
jednacího řádu by nám pro interval
na hlasování mohlo stačit 15 vteřin.
Prosím, zvažujte to, vyjádřete se jako
zástupci klubů. Děkuji.
O slovo se hlásí pan poslanec Bachna.
Poslanec Petr Bachna: Vážený pane předsedo,
pane předsedající, dámy a pánové,
rád bych se vrátil k tomu, co bylo už nakousnuto
panem kolegou Zubkem, to je otázka bodu 19 námi
schváleného programu, což je vládní
návrh zákona, kterým se mění
zákon o obcích ve znění pozdějších
předpisů a mění a doplňuje
zákon o přestupcích.
Vzhledem k tomu, že výbor pro veřejnou správu,
regionální rozvoj tento zákon neprojednal
a návrh, který podal kolega Zubek je podle nového
jednacího řádu, nicméně tento
tisk se projednává podle starého jednacího
řádu, takže podle starého jednacího
řádu není možno navrhnout odročení,
ale je možno navrhnout stažení, vypuštění
tohoto bodu z programu a jeho zařazení na program
příští schůze, což tímto
navrhuji a prosím, pane předsedající,
abyste o tom dal hlasovat.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Je
tím míněno přeřazení
na 36. schůzi.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
číslo 62. Kdo je proti?
Návrh byl schválen poměrem hlasů 100
pro, nikdo proti.
Dámy a pánové, přistoupíme
k projednání dalšího bodu, což
je
Předložený vládní návrh
zákona, který jste obdrželi jako sněmovní
tisk 1717, nám odůvodní opět pan ministr
spravedlnosti Jiří Novák.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák:
Vážený pane předsedo, vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, vládní návrh zákona o zahájení
činnosti Vrchního soudu v Olomouci je návrhem
završujícím projekt soudních kompetencí
směřující k vytvoření
legislativních podmínek pro plnou realizaci soudní
soustavy a systémovou dělbu působnosti mezi
vrchními soudy a Nejvyšším soudem.
Navazuje na předchozí tři zákony,
které jste na této schůzi přijali
a tvoří s nimi nedílný celek. Předložený
vládní návrh je naplněním Ústavy
České republiky, která vytvořila čtyřstupňovou
soudní soustavu, jejíž součástí
jsou i vrchní soudy.
Z časových a personálních důvodů
nebylo možno jejich okamžité plné zapojení
do výkonu soudnictví, proto od 1. ledna 1993 zahájil
činnost pouze Vrchní soud v Praze.
Zákon ČNR č. 17/1993 Sb., vymezil sídlo
druhého Vrchního soudu v Olomouci. Současně
však zakotvil, že tento Vrchní soud zahájí
svou činnost až dnem, který stanoví
zvláštní zákon. Do té doby vykonává
působnost Vrchního soudu v Olomouci Vrchní
soud v Praze.
Vládní návrh je právě tímto
zákonem, který má umožnit zahájení
činnosti Vrchního soudu v Olomouci, a tím
vytvořit také předpoklady pro plnou realizaci
všech článků soudní soustavy.
Pro zahájení činnosti Vrchního soudu
v Olomouci jsou již vytvořeny potřebné
ekonomické i personální podmínky umožňující
řádný výkon soudnictví tímto
soudem. Z pověření vlády proto doporučuji,
aby Poslanecká sněmovna Parlamentu schválila
předložený vládní návrh
zákona o zahájení činnosti Vrchního
soudu v Olomouci. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministrovi. Prosím společnou zpravodajku paní
poslankyni Röschovou, aby se ujala slova.
Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo,
dámy a pánové, předkládaný
návrh zákona projednaly ústavně právní
výbor a výbor petiční, pro lidská
práva a národnosti. Oba výbory doporučují
Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas
s touto úpravou, ve znění společné
zprávy, která je obsažena v tisku 1910. Rovněž
toto doporučuji. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
paní zpravodajce. Otevírám rozpravu. Rozpravu
končím, vzhledem k tomu, že se do ní
nikdo nepřihlásil.
Budeme hlasovat o vládním návrhu zákona
o zahájení činnosti Vrchního soudu
v Olomouci, podle sněmovního tisku 1717, ve znění
společné zprávy výborů, podle
sněmovního tisku 1910.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu zákona,
ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
č. 63. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování
skončilo.
Návrh byl schválen poměrem hlasů 105
pro, nikdo proti.
Dámy a pánové, tím jsme projednali
bod 24 našeho upraveného pořadu jednání.
Děkuji panu ministrovi Jiřímu Novákovi
a paní společné zpravodajce Anně Röschové.
Nyní bychom mohli projednávat Vládní
návrh zákona o neziskových právnických
osobách a o změně a doplnění
zákona o daních z příjmů, zákona
o dani z nemovitostí a zákona o dani dědické,
dani darovací a dani z převodu nemovitostí.
Pan ministr Kočárník má informaci
o tom, že se chystáme projednávat tento bod
pořadu. Mně však nezbývá v tomto
okamžiku, než se dostaví do sněmovny,
nic jiného, než-li vyhlásit desetiminutovou
přestávku. Začneme jednat ve 14.33 hodin.
(Schůze opět přerušena ve 14.26 hodin.)
(Schůze opět zahájena ve 14.37 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené
kolegyně, vážení kolegové, prosím,
abyste se dostavili do jednací síně. Pan
místopředseda vlády a ministr financí
pan Ivan Kočárník je přítomen
v budově, prosím i jeho, aby se dostavil do jednací
síně tak, abychom mohli zahájit projednávání
dalšího bodu našeho bohatého pořadu.
Dámy a pánové, dalším bodem tedy
je bod původně označený jako bod 14.,
je to
Předložený vládní návrh
zákona, který jste obdrželi jako sněmovní
tisk 1791, nám odůvodní místopředseda
vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník,
kterého prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedající, vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, k dnešnímu projednání v Poslanecké
sněmovně předkládám z pověření
vlády návrh zákona o neziskových právnických
osobách a o změně a doplnění
zákona o dani z příjmů, zákona
o dani z nemovitostí a zákona o dani dědické,
dani darovací a dani z převodu nemovitostí.
Důvodem pro vypracování tohoto návrhu
byla především snaha doplnit škálu
služeb považovaných za obecně prospěšné
a další alternativy, které by podle diferencovaného
zájmu občanů zajišťoval vedle veřejného
sektoru i soukromý sektor.
Dalším důvodem je i obecná snaha vlády
přiblížit v této oblasti náš
právní řád právu evropskému,
kde instituce těchto organizací je právně
zakotvena. Předložený návrh je formulován
ve smyslu - to bych chtěl podtrhnout - sněmovnou
schválených zásad tak, jak je sněmovna
projednala. Na přípravě konečného
znění se podílela řada formálních
i neformálních institucí a organizací.
Návrh sleduje zejména následující
prvky a principy:
Především jde o doplnění - jak
už jsem zmínil - spektra právnických
osob kodifikovaných v našem právním
řádu.
Za další otevření širšího
prostoru soukromé iniciativě v tzv. obecně
prospěšných službách.
Dále potom zařazení těchto neziskových
právnických osob do srovnatelného postavení
s obdobnými poplatníky v rámci daňového
systému.
Za další umožňuje občanům
větší příležitost volby
při naplňování jejich zájmů
a potřeb.
Dalším cílem tohoto zákona je vytvořit
příznivější prostředí,
které by bylo přitažlivé pro filantropické
a sponzorské zájmy soukromoprávních
podnikatelských subjektů.
Za poslední - usnadnit státu a obcím zprostředkovávat
výkon některých služeb pro občany
smluvně v nestátním sektoru, který
však má výchozí podmínky obdobné
jako organizace zřizované státem a obcemi.
Chtěl bych podotknout, že navržený zákon
se zabývá pouze těmi principy a okolnostmi,
které jsou pro nově koncipovanou právnickou
osobu typické, a proto vyžadují zvláštní
úpravu. Vše ostatní podléhá již
platnému právnímu stavu a je upraveno především
v občanském zákoníku, v obchodním
zákoníku, v daňových zákonech,
v zákonu o konkursu a vyrovnání a v dalších
právních předpisech.
Pokládám za správné připomenout,
že tento zákon neobsahuje také žádná
delegační ustanovení.
Nyní bych se zmínil o určitých problémech,
které zněly při projednávání
tohoto zákona. Především předmětem
vleklých diskusí byl zvláště
název nové právnické osoby. Komparativní
studie ukázaly nejednotnost názorů na nejvýstižnější
pojmenování i v zahraniční legislativě
a teorii. Opora se nenašla ani v historickém exkursu
do našeho předválečného práva,
tam se tyto instituce jmenovaly veřejné ústavy.
Po rozboru celého vějíře návrhů,
kde byly obsaženy i názvy typu neziskové společnosti
nebo organizace, různě kombinované veřejné
či obecně prospěšné společnosti
a podobně, se ukázalo, že diskuse se točí
v kruhu a že nové návrhy lze podrobit úspěšné
kritice, pokud jde o název, ze stejných pozic jako
název již zvolený.
Název "neziskové právnické osoby"
není v rozporu s terminologií již platných
zákonů. Ty znají podnikatelé vykonávající
soustavnou činnost za účelem dosažení
zisku a subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny
pro účely podnikání. Viz např.
obchodní zákoník a daňové zákony.
Z právního hlediska není tedy zvolený
název konfliktní, navíc u nás již
zdomácněl a lze jej i srozumitelně překládat.
Za velmi důležité je naopak třeba pokládat
charakteristiku neziskovosti obsaženou v návrhu zákona.
I tato zaznamenala určitý vývoj až nakonec
byla zvolena forma odlišení mezi podnikatelskými
subjekty, které sledují zisk a rozdělují
jej mezi své vlastníky oproti subjektům,
které svůj kladný hospodářský
výsledek používají jako reinvestice
na předem vymezený okruh účelů
a v žádném případě jej
nemohou rozdělit svým zakladatelům nebo zřizovatelům.
Toto vymezení spolu s dalšími ustanoveními
navrhovaného zákona a ve vazbě na obchodní
zákoník a zákony daňové zajišťuje
vyváženost podmínek na trhu a umožňuje
neziskovým právnickým osobám doplňovat
své hlavní poslání i některými
ekonomicky efektivnějšími aktivitami a z jejich
výnosů podporovat činnost hlavní.
Tím se vyrovnáváme i s obecním stavem
v jiných zemích, kde běžně vedle
sebe existují prosperující organizace založené
na ziskovém i neziskovém principu a poskytující
obdobné služby.
Protože tomuto typu právnické osoby chybí
zřetelně definovaný vlastník, vykonává
podle návrhu zákona jeho obvyklé vlastnické
a statutární funkce správní rada.
Současně se zvyšuje i rozsah veřejné
kontroly nad její činností.
Již samo založení neziskové právnické
osoby vyžaduje spoluúčast nejméně
čtyř fyzických osob, z toho 3 členové
správní rady a alespoň jeden výkonný
pracovník. Pokud příjmy tohoto subjektu dosáhnou
3 milióny korun za rok, nebo hospodaří s
majetkem státu, či obce, musí být
k dispozici další tři bezúhonní
občané k vytvoření dozorčí
rady. Ve srovnání s jinými subjekty je pro
neziskovou právnickou osobu zvýrazněna povinnost
auditu, výsledky své činnosti musí
předkládat správní radě, případné
dozorčí radě a musí je zveřejňovat
prostřednictvím své výroční
zprávy, přístupné každému
občanovi, který o ni projeví zájem.
Princip veřejné kontroly je obsažen i v úpravě
postupu likvidace. Aby se předešlo možným
malverzacím a spekulacím, je zakladatel vyloučen
z možnosti získat zpět jednou vložený
a případně značně zhodnocený
majetek, a to i ve formě likvidačního zůstatku.
Vím, že toto je kontraverzní. I při
diskusích v rozpočtovém výboru byly
navrhovány některé změny, nicméně
považuji toto za zcela zásadní.
Z podobných důvodů nemá právo
volného nakládání s majetkem ani osoba
likvidátora, tzn. z důvodu předcházení
malverzacím a spekulacím. Ten je povinen nabídnout
likvidační zůstatek po vyrovnání
všech závazků ve smyslu a v pořadí,
které určují jiné zákony, obci
v místě sídla likvidované neziskové
právnické osoby. Opět jde o proces, v němž
nemůže rozhodovat jednotlivec a který je pod
důslednou veřejnou kontrolou občanů,
případně obecních orgánů.
Obec se pak musí smluvně zavázat v tomto
případě, že získaný majetek
využije opět v oblasti obecně prospěšných
služeb. Pakliže obec likvidační zůstatek
odmítne, nebo odmítne závazek s tím
spojený, přejímá jej okresní
úřad se stejným cílem. Zakladatel
má pouze právo v zakládací listině
jím vložený majetek zatížit určitým
břemenem.
Předloženým návrhem zákona, vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, vytváříme možnost zřizování
nových právních subjektů takového
typu, který v našem právním řádu
doposud neexistoval. Tento subjekt má svá specifika,
jimiž je definován a pro něž by mohl vznikat.
Je samozřejmě na svobodné vůli zakladatelů,
zda pro své záměry zvolí právě
tuto právní formu. Lze se právem domnívat,
že zájem vznikne podobně jako i jinde ve světě,
především ve sféře sociálních
služeb, kultury, ve sportu, případně
ve zdravotnictví a školství a případně
i v dalších službách obecně prospěšného
charakteru.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, navrhuji vám, abyste předložený
návrh zákona o neziskových právnických
osobách schválili. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu místopředsedovi vlády a dávám
slovo společnému zpravodaji panu poslanci Tomáši
Ježkovi, aby nám odůvodnil společnou
zprávu výborů, kterou máme k dispozici
jako sněmovní tisk 1927.
Poslanec Tomáš Ježek: Děkuji za
slovo. Vážený pane místopředsedo,
vážení kolegové, pane ministře,
výbory ústavně právní, petiční,
pro lidská práva a národnosti, výbor
rozpočtový, výbor hospodářský,
zemědělský výbor, výbor pro
veřejnou správu, regionální rozvoj
a životní prostředí, výbor pro
sociální politiku a zdravotnictví a výbor
pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež
a tělovýchovu projednaly ve svých schůzích
vládní návrh zákona o neziskových
právnických osobách podle tisku 1791. Tyto
výbory doporučují Poslanecké sněmovně,
aby předložený návrh schválila
se změnami, které jsou uvedeny podrobně v
tisku 1927.
Už z výčtu všech výborů,
které se projednávání zúčastnily
velmi pečlivě, dlouho a podrobně, je zřejmé,
že přípravě tohoto zákona i na
straně parlamentu byla věnována mimořádná
péče a všichni jsme asi rádi, že
návrh zákona vláda předložila,
protože jsme na něj dlouho čekali. Dojde k
zaplnění mezery v našem právním
řádu, která zde byla.
Chtěl bych jenom říci jednu poznámku
na úvod k názvu zákona. Myslím si,
že tak jak ve společné zprávě
je, bude třeba název přece jen upravit, jak
je navrženo ve společné zprávě,
abychom neměli problémy s jazykem českým,
jednotlivým a obecným. Ale jakkoli je to na první
pohled podružné, přece jen si myslím,
že to je důležité pro normální
fungování a dorozumění. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu společnému zpravodaji. Otevírám
rozpravu k tomuto bodu, do které se jako první přihlásil
pan poslanec Ullmann. Prosím, aby se ujal slova. Připraví
se pan poslanec Robert Kolář.
Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane
předsedající, vážený pane
ministře, kolegyně a kolegové, jako zpravodaj
výboru pro veřejnou správu, regionální
rozvoj a životní prostředí cítím
svou povinnost předložit sněmovně tři
pozměňovací návrhy, které byly
naším výborem přijaty a nedostaly se
do znění společné zprávy. Dovolte
mi, abych je uvedl a krátce zdůvodnil.
První pozměňovací návrh, který
se nachází ve společné zprávě
mezi nezařazenými návrhy na straně
9 a je k § 8 odst. 4 písm. d) původního
tisku 1791, navrhuje, aby se číslovka 6 nahradila
číslovkou 12. O co v této věci jde?
Jedná se o stanovení důvodů, pro které
soud může na návrh rozhodnout o zrušení
neziskové právnické osoby. Návrh předkladatelů
zní, že provozováním doplňkové
činnosti došlo v období 6 měsíců
opakovaně k ohrožení kvality atd. Došli
jsme k názoru, že byť nepřímo,
ale nicméně do jisté míry souvisí
ustanovení písm. d) s ustanovením písm.
a), které hovoří, že soud může
rozhodnout o zrušení této právnické
osoby, pokud v uplynulém roce se nekonalo ani jedno zasedání
správní rady. Domnívali jsme se a nabyli
jsme přesvědčení, že pokud dojde
k takovýmto prohřeškům, pro které
je možno tak závažnou věc, jakou je zrušení
této osoby, učinit, že by k tomu měla
mít možnost se vyjádřit správní
rada, která má ovšem z tohoto zákona
povinnost sejít se nejméně jednou za 12 měsíců,
což byl důvod, proč jsme navrhli nahradit číslovku
6 číslovkou 12.
Druhý pozměňovací návrh se
týká § 13 odst. 1 písm. a), kde se nám
zdálo a nabyli jsme dojmu, že v textu - možná
díky nepřesnosti při přepisu - vypadlo
některé slovo, protože navrhovaná dikce
zní: Do výlučné působnosti
správní rady náleží vydat ve
lhůtě šesti měsíců ode
dne vzniku statut, kterým se podrobněji upraví
vnitřní organizace. Domnívali jsme se, že
za slovo "vnitřní" mají být
doplněna slova, která by říkala, co
tedy vlastně se má upravit. Zdá se nám,
že pojem vnitřní organizace je pojem ne příliš
výstižný. Proto jsme navrhli, aby se za slovo
"vnitřní" doplnila slova "struktura
a činnost", takže by - pokud by náš
pozměňovací návrh byl přijat
- tento odstavec zněl: "vydat ve lhůtě
6 měsíců ode dne vzniku statut, kterým
se podrobněji upraví vnitřní struktura
a činnost organizace". Zdálo se nám
to legislativně přesnější a neumožňující
více výkladů.
Třetí a poslední pozměňovací
návrh, který předkládám, se
týká § 19 odst. 1 písm. b), kde se hovoří
o tom, kdy je nutno vést podvojné účetnictví.
Navrhovaná dikce zákona říká,
že podvojné účetnictví musí
vést nezisková právnická osoba, b)
jejíž celkové příjmy (výnosy)
v předchozím roce dosáhly 3 mil. Kč.
My jsme to chápali tak, že pokud je tato dikce takto
jasná, pak se to netýká právnických
osob, které dosáhly 2 999 tisíc, a netýká
se to právnických osob, které dosáhly
výnosu 3 000 001 Kč, protože je zde zcela přesně
určeno číslo. Proto jsme navrhli doplnit
za slovo 3 milióny ještě slova "a více".
Odstavec by zněl: "jejíž celkové
příjmy (výnosy) v předchozím
roce dosáhly tři milióny a více korun
českých". Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Ullmannovi. Prosím, aby se slova ujal pan
poslanec Robert Kolář, připraví se
paní poslankyně Kolářová.
Poslanec Robert Kolář: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, kolegyně, kolegové, dovolte,
abych přednesl pozměňující
návrhy, které se týkají daně
z příjmů. Na červnovém plénu
jsme přijali v podstatě nejvýznamnější
novelu zákona o dani z příjmů. Vzhledem
k tomu, že praxe ukázala, že je třeba
některé problémové věci ne
snad měnit věcně, ale legislativně
upřesnit tak, aby byly spravovatelné a administrativně
méně náročné, dovolil bych
si přednést dvě drobné změny.
Navrhuji v části druhé zařadit nový
bod 3, který zní: Článek 5 zákona
č. 149/1995 Sb., kterým se mění a
doplňuje zákon ČNR č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů, a mění
zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném
na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti, ve znění
pozdějších předpisů, a zákon
ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví,
ve znění pozdějších předpisů,
se doplňuje takto: V bodě 1 se na konci první
věty slova "v bodech 1 a 2" nahrazují
slovy "v bodech 1, 2 a 3". Za druhou větu se
vkládá věta, která zní: "Obdobně
lze postupovat i u celého souboru těchto pohledávek."
To je první pozměňovací návrh,
který v podstatě reaguje na to, že zákon
v § 24 odst. 2 písm. y) umožňuje odpis
pohledávky za dlužníkem, který je státním
podnikem v likvidaci, nestačí-li výtěžek
likvidace k uspokojení zbylé pohledávky.
Z této situace je zřejmé, že věřiteli
tak zanikla poslední možnost k úhradě
pohledávky. Bohužel bod 1 přechodných
ustanovení upravujících režim odpisu
starého bloku pohledávek stanoví i pro dotčené
pohledávky postupný maximálně 10%
roční odpis.
Přitom svým charakterem se jedná o pohledávky
srovnatelné s pohledávkami za dlužníkem,
u něhož soud zamítl návrh na konkurs
pro nedostatek majetku, resp. který je konkursním
a vyrovnávacím řízením, u kterých
je umožněn plný odpis. Tolik zdůvodnění
toho prvního pozměňujícího
návrhu.
Druhý pozměňující návrh
by se týkal přílohy k zákonu. Ten
text by zněl následovně: V příloze
k zákonu v položkách (1 - 27) a (2 - 53) se
slova "přístrojů pro měření
délky v terénu" nahrazují slovy "nástrojů
pro měření délky". Je to upřesnění
nesprávného zařazení. Tato připomínka
je požadována Komorou geodetů a kartografů
a je v podstatě formálního charakteru, věcně
nic nemění. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Kolářovi. Prosím paní
poslankyni Milenu Kolářovou, aby se ujala slova.
Připraví se paní poslankyně Hana Marvanová.
Poslankyně Milena Kolářová: Pane
předsedo, pane předsedající, dámy
a pánové, dovolila bych si přednést
několik pozměňovacích návrhů
k tomuto návrhu zákona.
Můj první pozměňovací návrh
se týká názvu zákona, tj. společné
zprávy. Ve společné zprávě,
jak je vám známo, bylo navrženo, aby se slova
"neziskové právnické osoby" nahradila
slovy "obecně prospěšná společenstva".
Navrhuji k názvu zákona vypustit tuto změnu
z návrhu společné zprávy. Proč
to říkám? Vím, a vy to víte
jistě také, že nad názvem tohoto zákona
se vedly dlouhé diskuse ještě před tím,
než ten zákon byl ve sněmovně. Vedly
se také na výborech, konkrétně na
ústavně právním výboru, i tam
byly navrhovány změny, tam ty změny neprošly.
Nicméně pokud jde o název "společnosti",
nejedná se v podstatě o žádné
společnosti, nejsou tu žádní společníci.
Tento název je daleko více zavádějící
než byl název původní. Ke zvážení
je i to "obecně prospěšné".
Já sice chápu, co vedlo navrhovatele k tomu, byla
to snaha o zpřesnění a o jakési zlepšení
toho významu. Nicméně po debatách,
které jsem vedla se svými kolegy, jsme dospěli
k názoru, že původní název, byť
není jistě zcela ideální, je zatím
z těch, co byly vymyšleny, nejlepší, a
proto navrhuji, abychom se k tomuto původnímu názvu
vrátili.
Další pozměňovací návrh,
který podávám - v § 2, odst. 1 nové
znění písm. b): b) poskytuje veřejnosti
obecně prospěšné služby za předem
stanovených a pro všechny uživatele stejných
podmínek. Zároveň navrhuji vypustit odst.
2. Zdůvodnění tohoto návrhu: Jedná
se o to, že v tomto návrhu a ani jinde není
nějakým způsobem zcela přesně
definováno, co to jsou obecně prospěšné
služby. Já to nevyčítám ministerstvu,
protože vím, že je to velice složité,
že to v podstatě ani dost dobře nejde. Nicméně
se domnívám, že legislativně toto vyjádření,
které navrhuji, je přesnější,
protože vyjadřuje účel. Naproti tomu
pokud by tam zůstala definice obecně prospěšných
služeb, která je navržena v § 2, je vlastně
daleko širší než to, co se pod pojmem "obecně
prospěšná služba" obecně rozumí.
Domnívám se, že mnou navrhované znění
je přesnější a vyjadřuje lépe
cíl zákona.
Za třetí navrhuji doplnit text c) v odst. 1, §
2 tímto textem: "a musí být použit
na poskytování obecně prospěšných
služeb, pro které byla nezisková právnická
osoba založena. Jedná se opět o zpřesnění
a dle mého názoru lepší vyjádření
toho, co ten zákon má na mysli. To, že veškerý
zisk, který produkují, nebo výsledek, který
produkují tyto neziskové právnické
osoby nebo osoby ne pro zisk, musí být použit
ve prospěch té hlavní činnosti, to
je vlastně jejich hlavním znakem. Ono to z řady
paragrafů jakýmsi způsobem vyplývá,
ale po poradě se domníváme, že to nevyplývá
dostatečně jasně. K tomu, aby nedošlo
k výkladovým zkreslením, si myslím,
že by to mělo být přesně definováno.
Další pozměňovací návrh
je opět spíše legislativní. Vztahuje
se ke společné zprávě. Navrhuji ze
společné zprávy vypustit to, kde je navrhováno
k § 4, odst. 2, písm. c) na konec doplnit slova "včetně
předmětu doplňkové činnosti,
bude-li provozována" - to je ve společné
zprávě jako doplnění, já to
navrhuji vypustit z toho důvodu, že doplňková
činnost zde je nadbytečná, bude stejně
zapisována do rejstříku, nedomnívám
se, že by musela být součástí
zakládací listiny. Navíc stejně je
předpoklad, že se bude určitým způsobem
měnit. Bylo by to skutečně nadbytečné.
Dále bych si dovolila ještě jeden zcela legislativní
návrh. V § 17 pro přehlednost rozdělit
tento paragraf na dva paragrafy, a to tak, že body 5, 6,
7, 8 se stanou bodem 1, 2, 3, 4 nového paragrafu. Tím
bude odděleno vnitřní hospodaření
samostatného právního subjektu od možných
vztahů k veřejným rozpočtům.
Toto je čistě legislativní úprava.
Ostatní pokud to bude přijato - doporučuji
přečíslovat. Děkuji vám za
pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
paní poslankyni Kolářové, prosím
paní poslankyni Hanu Marvanovou, aby se ujala slova. Připraví
se pan kolega Dobal.