Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Janu Bláhovi. Pan ministr Skalický má příležitost odpovědět.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Jiří Skalický: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Bláho, ohlášený název vaší interpelace zněl "privatizace zdravotnictví". Já vás chci upozornit, že co se týče privatizace zdravotnických zařízení, tak naše ministerstvo činí několik stovek rozhodnutí každý měsíc a nejsem pochopitelně schopen z místa reagovat na vaše informace o jednom konkrétním případu. Odpovím v řádné lhůtě písemně.

Reagoval bych jen na jednu informaci, která zazněla ve vaší řeči a která je - mírně řečeno - velmi zkreslená. Týká se počtu tzv. obálkových řízení, přesněji řečeno neveřejných výběrových řízení, organizovaných naším ministerstvem na zdravotnická zařízení. Ke konci srpna, ke kterému zde mám některé údaje shrnuty, bylo těchto neveřejných výběrových řízení zorganizováno na našem ministerstvu 127 a nikoliv 3, jak jste se zmínil ve své řeči.

To je všechno. Zbytek musím bohužel odpovědět písemně, nemám zde k dispozici patřičné údaje.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Bláha chce doplnit svoji interpelaci jednominutovou otázkou.

Poslanec Jan Bláha: Jen upřesnění. Ty tři, o kterých jsem hovořil, to byla odpověď pana ministra Rubáše, který také zároveň žádal o doplnění některých informací, pokud by mohlo dojít k pochybení. Já jsem se zmínil o tom, že k pochybení ze strany Ministerstva zdravotnictví patrně nedošlo, ale zůstalo to na vašem ministerstvu. Proto jsem žádal odpověď na jedinou otázku, zda-li má toto výběrové řízení proběhnout v pondělí a jestli jste ochoten to ještě jednou přešetřit a výběrové řízení pozastavit z titulu vaší funkce.

Předseda PSP Milan Uhde: Další poslanec, kterého se chystám pozvat k řečništi, je pan poslanec Jiří Vyvadil. Interpeluje ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ivana Pilipa ve věci krize Gymnázia Voděradská.

Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, já mám dvě dcery. Ony dvě dcery jsou na voděradském gymnáziu, které do 30. června patřilo ke školám, kde 80% absolventů se dostávalo na vysoké školy, kde existovaly výměnné zájezdy s Anglií, Francií, Španělskem, kde profesorský sbor žil pro žáky a žáci pro profesorský sbor. Co nastalo, jak už to tak bývá. Byl tam schopný ředitel. Tento schopný ředitel, protože byl příliš schopný, se jaksi nehodil. Byl proveden konkurs a je tam kdosi jiný. Pane ministře, já se nebudu dotazovat na konkurs, já se ptám jinak. Vy jste tam dali paní ředitelku Helenu Svobodovou. Za jeden jediný měsíc nastal úplný rozvrat jednoho z nejlepších gymnázií v Praze, kde je mimo jiné - tuším - i dcerka pana ministra Dyby. Že ano?

Zúčastnil jsem se jednání rodičů školy. Paní ředitelka se dvě hodiny snažila přesvědčit rodiče a výsledek byl takový, že naprosto všichni rodiče po dvou hodinách, co je přemlouvala, ji požádali, aby odstoupila a naprosto všichni rodiče podali petici o její odvolání.

Pane ministře, ona ředitelka gymnázia je pouze úředník. Vy jste dosadili neschopného úředníka. Já se vás ptám, zda jste připraveni odvolat onoho neschopného úředníka, který během jednoho měsíce způsobil rozvrat jednoho z nejlepších gymnázií v Praze. Pane ministře, máte slovo.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Vyvadil ukončil svou interpelaci. Pan ministr Pilip odpoví.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ivan Pilip: Pane poslanče, vaše dojemné vyprávění o historii Gymnázia Voděradská bylo velice zajímavé, ale má jednu drobnou vadu, že bylo viděno pouze z jednoho úhlu, a to z úhlu vašeho, jako člověka, který se do své věci zaangažoval. Nevím zda více proto, že je na tom zainteresován osobně nebo proto, že chtěl využít neklidu kolem této školy, aby mohl využít systému interpelací a udělat z tohoto tématu téma politické. Musím vás ovšem informovat, že o téma politické nejde. Jde o standardní postup, kdy byl z důvodů, které jsou dány běžnými normami a běžnými postupy, vypsán konkurz na vedení školy a po těchto řádných postupech vyhrála žena, která byla poté jmenována ředitelkou.

Určitá skupina lidí na této škole, podporovaná zřejmě i dalšími lidmi z okolí, však zvolila svéráznou interpretaci pojmu demokracie a vysvětlování si státní správy a rozhodla se nastolit cosi, co bylo v Jugoslávii známo jako dělnická samospráva. Došla k názoru, že ten, kdo rozhoduje o jmenování ředitele školy, je jeho pracovní kolektiv. Lituji, není tomu tak.

Podle zákonů platných v této zemi rozhoduje o jmenování ředitele školy zřizovatel, kterým je v tomto případě Ministerstvo školství, na základě platných vyhlášek a postupů z nich vyplývajících, které byly splněny.

Pokud se tedy ptáte, zda paní ředitelku odvolám, pak vám mohu říci, že pouze v jednom případě - že nebude dobře vést školu a že ji nedokáže dát do adekvátního stavu. Zatím jsem přesvědčen, že to dokáže a velmi bych přivítal, kdyby vaše úsilí směřovalo k tomu, aby i pracovní kolektiv na této škole ji v tom podpořil a aby jí pomohl, aby si škola udržela takovou úroveň, o jaké jste hovořil.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan ministr Pilip ukončil svůj výklad a pan poslanec Vyvadil se hlásí k jednominutové doplňující otázce.

Poslanec Jiří Vyvadil: Teď je to horší, pane ministře. Já jsem se vás ptal, jestli svítí slunce a vy jste mi odpověděl, že v noci byl měsíc.

Já jsem se vás ptal, co chcete dělat s tím, že v čele gymnázia je ředitelka, která za jeden měsíc způsobila rozvrat. Budiž, doplňuji otázku. Jste připraven odvolat svého vrchního ředitele pana Kříže, který říkal, že jestliže se situace neuklidní během několika měsíců, rozpustí toto gymnázium (kde i pan ministr vnitra spolu se mnou kdysi studoval) a žáky rozptýlí do jiných škol. To je další otázka.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan ministr Pilip odpoví.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ivan Pilip: Pane poslanče, neviděl jsem do vašich výstřižků, ze které tiskoviny jste čerpal při citování mého ředitele odboru, ale nicméně on jako zodpovědný úředník státní správy má za povinnost zajistit, aby škola byla v chodu. Pokud skupina lidí na této škole nehodlá respektovat zákony, pak jediné, co je jeho povinností, je podpořit plně právoplatně ustavenou ředitelku v tom, aby jistý řád na této škole obnovila.

Zajímalo by mne, pane poslanče, jak můžete soudit měsíc po jmenování ředitelky a měsíc po zahájení školního roku, že ředitelka způsobila rozvrat a že zhoršila práci školy. Zhoršil ji fakt, že skupinka několika učitelů, podporovaných kromě jiného vámi, se snaží situaci na škole obrátit v anarchii. Dokud tomu bude pan ředitel Kříž čelit a rovněž tak paní ředitelka, budou mít moji plnou podporu.

Předseda PSP Milan Uhde: Zvu k řečništi pana poslance Jiřího Vyvadila, protože se přihlásil s další interpelací, a to na pana ministra Františka Bendu ve věci vodohospodářských důsledků dálničního obchvatu.

Poslanec Jiří Vyvadil: Mimochodem, pane ministře Pilipe, příště se k tomu vrátím a doříkáme si to.

Na rozdíl od vás já musím říci, že k vašemu stranickému kolegovi mám hluboký respekt a pokud se týče otázky, kterou chci interpelovat, to je dálničního obchvatu Plzně, musím říci, že jako málokterý člen vlády se snažil jít na samu hranici, kam ještě může jít člen vládní koalice.

Pane ministře, i poté, co jsme si určitým způsobem provedli analýzu situace, dostal jsem další závažné informace z hlediska možných závažných důsledků průřezu vrchem Valík z hlediska vodohospodářského. Jde o další důsledky. My jsme už o tom hovořili, ale já vás prosím, poněvadž ta věc je naléhavá a týká se možnosti, že Plzeň může být za určitých okolností bez vody, zda k tomu máte následné informace.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Vyvadilovi. Pan poslanec František Benda odpoví.

Ministr životního prostředí ČR František Benda: Pane předsedo, páni poslanci, paní poslankyně, pane poslanče. Přiznávám, že váš podnět, se kterým jsem se setkal při našem společném jednání na místě, byl jediný z podnětů, který mě v poslední době přiměl k tomu, abych se ještě jednou celým problémem vážně zabýval. Jedná se o problém, který jste zde krátce vzpomněl, ale je to hluboce technický a odborný problém, to je otázka dopadů zásahu do krajiny v souvislosti s obchvatem, dopadů na režim podzemních vod a celého vodního režimu daného území.

Uložil jsem Českému geologickému ústavu a svému odboru tento problém zpracovat. Zpracování, které koordinuje můj odbor ochrany horninového prostředí, má být dokončeno 15. října. Dne 15. října má být interní oponentura k těmto výsledkům, takže dnes nejsem schopen na váš podnět reagovat jinak než konstatováním, že jej považuji za relevantní a za podnět, který přinejmenším odstraní určité pochybnosti, když už je třeba i nepotvrdí, že jeho výsledek by měl být k dispozici jak vám, tak i veřejnosti okolo 15. října. Tzn. vyhrazuji si plus minus dva tři dny.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Vyvadil chce použít práva na doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jiří Vyvadil: Samozřejmě na solidní odpověď solidní otázka. Pane ministře, jste připraven dostát své ústavní odpovědnosti onoho muže, který odpovídá za životní prostředí a pokud by se ukázalo, že ta analýza je škodlivá, nastolit tu otázku ve vládě?

Předseda PSP Milan Uhde: Pan ministr Benda odpovídá.

Ministr životního prostředí ČR František Benda: Především jsem svým lidem uložil, aby odpověděli na dvě otázky. První je, byla-li tato problematika opomenuta při vlastním řízení, tzn. byla-li podceněna či z nějakého důvodu opomenuta. Zatím nemohu říci. Zdá se, že byla zvažována, ale protože se jedná, jak jsem řekl, o problematiku poměrně dost odbornou, myslím co do interdisciplinárního posouzení, tak ani na tuto otázku dnes nejsem schopen odpovědět jednoznačně.

Druhá otázka, kterou jsem uložil, aby byla zodpovězena, byla, jestli i při určitém posouzení, které tu mohlo předběžně být, se neobjevily nové okolnosti. Alespoň pro mně váš podnět byl novou skutečností. S tím jsem se vám tehdy přiznal. Oba jsme vlastně konstatovali, že to bylo něco, co jsme cítili jako určitým způsobem logické, a z celé té řady argumentů, které jsem mnohdy vnímal jako účelové, byl tento argument, dá se říci, neutrálně technický a odborný. Čili je tu otázka, objevily-li se nové skutečnosti, které zpracovatel všech těch dosavadních studií nemohl předvídat, jestli tyto nové skutečnosti zavdávají důvod k přehodnocení celé té úvahy.

Pokud na jednu nebo druhou z těchto otázek bude odpovězeno kladně se všemi příslušnými podklady, samozřejmě dám podnět k tomu, aby vlastní technické řešení bylo přehodnoceno.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru Bendovi. Poslední interpelující je poslanec Jan Bláha. Zvu ho k řečništi, aby přednesl svou ústní interpelaci adresovanou ministru Karlu Dybovi ve věci těžby v Mokrsku. Prosím, pan poslanče.

Poslanec Jan Bláha: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády, už v předchozích interpelacích bylo v podstatě dáno několik dotazů panu ministrovi na shodné téma. Pane ministře, vzhledem k tomu. co jsem poslouchal, chci se vás zeptat: umožňuje náš platný právní řád např. odpis zásob? Připomínám, že vlastní průzkum firmy RTZ, o které jste hovořil, je v podstatě přímo přípravný - a sám jste to řekl - pro otvírku, takže vlastně jde o ověření rentability těžby. Proto se ptám, jaké jsou např. známy reference o této firmě, která se uchází o průzkum a event. těžbu zlata.

Dále se ptám. Potřebuje tento stát těžit zlato? Předpokládám, že v tuto chvíli ne. Proč proto nebylo využito alespoň z pohledu budoucnosti možného odpisu?

Dále se chci zeptat. Jistě, že znáte při vašich znalostech možnosti dopadů event. těžby následně na ekologii. Ono kyanydové loužení už nám podle zpráv ze zahraničí ukázalo, co může vyvolat naprostou ekologickou katastrofu, naposled v Guyaně. Domníváte se, že si může tato vláda dovolit tímto svým rozhodnutím, ke kterému dochází, možnost budoucího ohrožení zdrojů pitné vody, které i v případě Pražanů mají v této chvíli jistě značný význam? A dále se chci zeptat, co se stane s již dnes okleštěnou tamější přírodní rezervací Vymešenská cesta (?).

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Janu Bláhovi. Pan ministr Karel Dyba odpoví.

Ministr hospodářství ČR Karel Dyba: Pane předsedo, vážená sněmovno, pane poslanče, já jsem měl možnost na nedávném geologickém kongresu tady v Praze mluvit s předními odborníky, experty na otázky těžby a s lidmi, kteří znají situaci ohledně těžby zlata v mnoha místech ve světě. Znají také firmu RTZ a i s jejími představiteli jsem měl možnost na tomto kongresu hovořit.

Jak jsem řekl, ta firma patří k těm velmi zkušeným, kapitálově silným firmám a těží na všech možných místech zeměkoule. Má zejména dobře zvládnuty všechny technologické a bezpečnostní otázky a propracován program minimalizace zásahů do životního prostředí a program ochrany životního prostředí. Případná těžba kdekoli v této zemi - teď vůbec nemluvím o Mokrsku - a vůbec těžba nerostů musí být vždy povolována za podmínek, že zásah do životního prostředí je minimální. Myslím, že v tom máme stejný zájem, já, vy, paní poslankyně Buzková. Prostě jde o to, aby nevyhnutelné zásahy do životního prostředí byly minimální, aby se vždycky harmonizovalo to ekonomické a ekologické. Myslím, že to je možné a ve světě se to prokazuje.

To ostatní, o čem jste mluvil, to jsou samozřejmě hypotetické otázky, protože v tento okamžik vůbec nejsou na pořadu dne. Na pořadu dne jsou prostě jen otázky průzkumu. Nic jiného.

Nemyslím, že je nutné v tento okamžik tyto hypotetické otázky klást a strašit jimi třeba obyvatelstvo, které v té oblasti bydlí. Mimochodem, i v otázce průzkumných věcí a průzkumných práv je nutné vždycky s lidmi, kteří v té oblasti jsou, hovořit a pokoušet se odstranit eventuální třecí plochy. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru Karlu Dybovi, pan poslanec Jan Bláha s jednominutovou doplňující otázkou.

Ministr hospodářství ČR Karel Dyba: K otázce odpisu zásob, což je velký technický problém, kdybyste dovolil, tak bych vám odpověděl písemně. Já to skutečně neumím zpaměti.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Bláha s jednominutovým doplňujícím dotazem.

Poslanec Jan Bláha: Děkuji, horní právo je skutečně silné a možná, že se ještě bude předělávat. Nevím, k jakému prospěchu.

Pane ministře, já jsem se také účastnil některých kongresů a dokonce jsem se účastnil i záležitosti, kde tato firma měla uplatňovat své potřeby a vysvětlovat veřejnosti. Měla s sebou dokonce jednoho z anglických expertů a ekologů. To, co tam předvedli, nezlobte se na mne, to jsem si připadal jako v banánové republice. Ale vy jste mi neodpověděl na to, jaké skutečné reference od této firmy jsou známy, to za prvé.

Za druhé. Kolik je dnes v rámci technologie kyanových loužení ve světě a v kolika došlo k haváriím. Já jsem se o jedné zmínil. To není strašení.

Kdybych byl na vašem místě, tak bych jistě uvažoval poněkud dopředu. I kdybych měl povolat průzkum. Proto jsem se před tím ptal na možnost odpisu zásob, nejenom pro budoucí řešení budoucích generaci, ale možná i těch, kteří budou umět lepší technologie, než jsou známy v této chvíli.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Janu Bláhovi. Pan ministr Dyba se nechystá odpovědět.

Byly vyčerpány všechny ohlášené ústní interpelace.

Chci vás, kolegyně a kolegové, seznámit s tímto plánem. Máme před sebou ještě na dnešní den projednat tři body a na zítřejší den jeden bod. Dohodneme-li se a hlasováním schválíme ten jeden bod plánovaný na zítřek projednat dnes, můžeme být s programem celé schůze hotovi. Já bych z těchto důvodů doporučoval, abychom neprodleně přistoupili k dalšímu bodu, který je na schváleném pořadu. Je to bod

Texty Úmluvy jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1901 a z pověření vlády je sněmovně odůvodní ministr práce a sociálních věcí pan Jindřich Vodička. Žádám ho, aby se ujal slova.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové. Vláda předkládá zákonodárnému orgánu České republiky texty nových instrumentů Mezinárodní organizace práce, Úmluvy a Doporučení o práci na částečný úvazek, které byly přijaty na loňském, 81. zasedání Mezinárodní konference práce. Tímto vláda plní svůj závazek stanovený čl. 19 Ústavy Mezinárodní organizace práce. Předkládá je nikoliv k vyslovení souhlasu s jejich ratifikací, jak mylně uvedly některé sdělovací prostředky, ale za účelem seznámení parlamentu s nimi, k zaujetí jeho stanoviska, případně k rozhodnutí o dalším postupu ve vztahu k těmto instrumentům.

Přijetím nových úmluv na Mezinárodní konferenci práce nevzniká členské zemi povinnost tyto úmluvy ihned ratifikovat. Tím není na druhou stranu řečeno, že vláda odmítá ratifikovat jakékoli mezinárodní pracovní standardy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s dalšími zainteresovanými resorty a za spoluúčasti odborů a zaměstnavatelů posuzuje průběžně možnost a schopnost České republiky ratifikovat další úmluvy a v nejbližší době bude vládě předložen návrh na ratifikaci čtyř úmluv Mezinárodní organizace práce. Základním předpokladem ratifikace úmluvy je, aby byl zajištěn jak soulad právní úpravy s ratifikovanými úmluvami, tak jejich praktická proveditelnost. Je nutné při tom přihlížet ke všem ekonomickým a finančním dopadům, které ratifikace mezinárodních norem může přinést pro stát, pro zaměstnavatele a pro zaměstnance.

S postupujícím procesem přidružování České republiky k Evropské unii sehrává při posuzování ratifikací mezinárodních úmluv významnou úlohu náš závazek harmonizovat náš právní řád s příslušnými právními akty Evropské unie. Existuje-li v tomto ohledu nějaká nesrovnalost nebo pochybnost, považujeme za prioritní cíl dosažení souladu s právem Evropské Unie před přijetím jiných mezinárodních závazků.

Dalším faktorem, který momentálně ovlivňuje zvažování ratifikace mezinárodních pracovních a sociálních úmluv, byla a je probíhající příprava nových legislativních opatření ve sféře sociální politiky, pracovního práva a zaměstnanosti.

Úmluvy a Doporučení MOP, které stanoví určitý mezinárodní standard, slouží v tomto ohledu jako důležité vodítko. Vláda zastává stanovisko náležitě přihlížet při tvorbě nových právních předpisů k ustanovením starších, dosud neratifikovaných i nově přijatých úmluv a doporučení Mezinárodní organizace práce. Podle výše uvedených kritérií Ministerstvo práce a sociálních věcí a vláda formulovaly své stanovisko k novým instrumentům Mezinárodní organizace práce o práci na částečný úvazek, které bylo parlamentu předloženo spolu s texty těchto instrumentů. Stanoviskem vlády prozatím neratifikovat Úmluvu č. 175 o práci na částečný úvazek vláda nekončí proces posuzování její možné budoucí ratifikace.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s odbory a zaměstnavateli vyhodnotí úroveň využívání této formy pracovního poměru na českém trhu práce a vyvodí z toho závěry pro připravovanou novou právní úpravu pracovně právních vztahů. Kromě toho bude MPSV důkladně sledovat postup prací legislativního procesu v rámci Evropské unie při přípravě nového právního aktu o pracovních smlouvách a poměrech jiných než na dobu neurčitou a plný pracovní úvazek, který by se měl týkat práce na zkrácený úvazek. Výsledný právní akt Evropské unie bude v tomto směru rozhodujícím vodítkem při přípravě nové právní úpravy pracovně právních vztahů v rámci již zmíněného závazku z Evropské dohody o přidružení České republiky k Evropským společenstvím uvést právní řád České republiky do souladu s normami Evropské unie. Po ukončení výše uvedených přípravných prací a přijetí nových právních norem bude znovu zvážena možnost ratifikace Úmluvy č. 175. Do té doby vláda nedoporučuje projednávat Úmluvu č. 175 a Doporučení č. 182 Mezinárodní organizace práce v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru Jindřichu Vodičkovi a sděluji, že organizační výbor mi doporučil zařadit texty Úmluvy č. 175 do pořadu schůze PS a zpravodajem pro první čtení určil poslance Jaroslava Štraita. Zároveň organizační výbor navrhuje přikázat tento sněmovní tisk výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.

Prosím nyní poslance Jaroslava Štraita, zpravodaje, aby se ujal slova.

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dostává se nám do rukou Úmluva Mezinárodní organizace práce, instituce velmi vážené a autoritativní. Československo bylo v roce 19. zakládajícím členem. Předkládaná Úmluva č. 175 a následné Doporučení č. 182, přijaté na 81. zasedání Mezinárodní konference práce, se podrobně zabývá tím, proč je potřeba v pracovním zákonodárství akceptovat práci na částečný úvazek.

Náš zákoník práce tento termín zná už dlouhou dobu, ale úprava tohoto institutu je velmi strohá a lakonická. Zdaleka neřeší např. otázky mzdy, znevýhodňuje pracovníka v jednání se zaměstnavatelem. Kdybych použil citace čl. II, § 86, dovoluje-li to provoz zaměstnavatele, může zaměstnavatel povolit zaměstnanci na jeho žádost ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů na jeho straně, jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní nebo kratší pracovní doby, případně ji s ním za týchž podmínek na jeho žádost sjednat v pracovní smlouvě.

Komentář k tomuto paragrafu v našem zákoníku práce správně předpokládá, že v budoucnu v souladu s trendem vyspělých evropských zemí bude pracovní poměr s jinou úpravou pracovní doby využíván jako nástroj k řešení zaměstnanosti, resp. nezaměstnanosti některých skupin obyvatelstva.

Vláda ve svém stanovisku uvádí, že v minulosti přijaté a dosud platné pracovněprávní, mzdové a sociální zákonodárství České republiky v zásadě odpovídá normám obsaženým v Úmluvě č. 175.

Vzhledem k chystané reformě pracovního práva však nedoporučuje za vhodné v současné době přistoupit k její ratifikaci. Pouze doporučuje v chystané legislativní činnosti, v ustanovení citované Úmluvy a Doporučení č. 182 v rámci možností a potřeb České republiky přihlížet. Jak víme z úst pana ministra Vodičky, má to být snad tak rámcově do dvou let.

Ve stanovisku vlády se kromě toho uvádí, že Česká republika dává přednost právním aktům Evropské unie a že příslušné státní orgány uvedou právní řád České republiky do souladu s normami Evropské unie v rámci procesu harmonizace práva České republiky s právem Unie.

Odkaz vlády na proces harmonizace českého pracovního a sociálního práva s právem Evropské unie není zcela věrohodný. Stačí připomenout úsilí, s jakým se Ministerstvo práce a sociálních věcí i vláda brání ratifikaci Evropské sociální charty. Pro vládu zřejmě neřešitelný problém spočívá v tom, že podle Protokolu dohodnutého členskými státy Rady Evropy v říjnu 1991 byl zřízen Výbor nezávislých expertů, který je oprávněn z právního hlediska zkoumat soulad národních zákonů a praxe se závazky, které smluvním stranám plynou z Charty.

Výbor nezávislých expertů přitom úzce spolupracuje s Mezinárodní organizací práce a s její komisí expertů pro aplikaci úmluv a doporučení. Úzká spolupráce Rady Evropy a Mezinárodní organizace práce v sociální a pracovněprávní oblasti velmi zužuje prostor některých států pro neplnění nebo obcházení převzatých mezinárodních závazků, jak to dosvědčují zprávy pravidelně vydávané Správní radou MOP a Výborem nezávislých expertů Rady Evropy; už jsem je tady jednou i v jiné souvislosti citoval.

Je také třeba zdůraznit, že dokud je Česká republika členským státem MOP, je povinna dodržovat její Ústavu a respektovat mezinárodní zákoník práce, který sestává z právních norem obsažených v jejích úmluvách.

Mezinárodní závazky, které Česká republika přijímá vůči Radě Evropy, resp. Evropské unii, ji nezbavují závazků, které pro ni vyplývají z platných dvoustranných a mnohostranných smluv, zejména závazků, které chráněným osobám poskytují příznivější zacházení.

Zároveň využívám této příležitosti k tomu, abych vyzval vládu, aby parlamentu předložila co nejdříve, už snad i některé signalizované, významné dohody pro Českou republiku aktuální, které byly též doporučením MOP. Jedná se mi zejména o Úmluvu č. 105 o odstranění nucené práce, jedná se mi o Úmluvu č. 135 o ochraně zástupců pracovníků podniku a úlevách, které jim mají být poskytovány a o Úmluvu č. 168 o podpoře zaměstnanosti a ochraně proti nezaměstnanosti.

Vážení kolegové, v zájmu objektivity však upozorňuji, že ratifikace této Úmluvy má svá nemalá úskalí, zvláště v článku VIII Úmluvy. Doporučuji proto, aby i z toho důvodu se výbory, které doporučíme v usnesení a budou schváleny, pečlivě touto Smlouvou zabývaly a její ratifikaci pečlivě vážily. Nejsem zcela přesvědčen o nezbytnosti jejího přijetí v současné době.

Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna po svém prvním čtení Úmluvu spolu se stanoviskem vlády doporučila k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Navíc bych to ještě rád rozšířil, aby ji také přikázala výboru ústavně právnímu. Toť, pane předsedo, vše.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Štraitovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil předseda výboru, pan poslanec Syka.