Předseda PSP Milan Uhde: Paní poslankyně,
prosím, jsou tu pochybnosti o tom, zda to, co uvádíte,
směřuje k věci. Držte se, prosím,
věci samé. Projednáváme živnostenský
zákon, nikoliv žaloby na pokles mravů.
Poslankyně Gerta Mazalová: Já myslím,
že směřuje. § 3 mluví naprosto
jednoznačně, pane předsedo. 16. 10 byl v
Brně svolán mezinárodní seminář
k Mezinárodnímu roku tolerance. Řešil
všechny tyto otázky a shodl se v jednom: Že se
dále už nemůže dívat vláda
netečně, že problém tu je a zatím
se k němu nikdo nehodlá vyjádřit.
Že je nutný nějaký střechový
zákon, který se vyjadřuje k osobám
fyzickým a právnickým. Podmínky dle
svých specifik upravují jednotlivé obce,
města a regiony.
Ve své květnové interpelaci jsem oslovila
pana premiéra a příslušné ministry.
S odpovědí jsem vyslovila nespokojenost, protože
nic konkrétního mi nesdělila. A tato sněmovna
projevila větší zodpovědnost, než
příslušní činitelé: Odpověď
pana premiéra nepřijala. Mám zato, že
je to signál, který říká, že
není řešením vytlačovat prostituci
z jedné ulice do druhé formou šikany, jak si
představuje pan premiér. Pouze úpravou zákona
a podzákonných norem, pouze povinností vyšetření
a léčení prostitutek a jejich partnerů
a také alternativní finanční pomocí
na překlenutí přechodného období,
na financování činnosti depistážních,
dermatovenerologických sester by se mohla situace alespoň
prozatím v nějaké snesitelné formě
udržet. Bez příslušné legislativy
však nemá šanci.
Zatím však mám pocit, a tím končím
pane předsedo, že se pohlavně přenosné
choroby šíří rychleji, než hepatitida,
nemoc špinavých rukou. Děkuji vám.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec
Kačenka, který oznamuje pozměňovací
návrh, připraví se pan poslanec Andrej Gjurič.
Poslanec František Kačenka: Pane předsedo,
dámy a pánové, situace v živnostenském
podnikání u nás je taková, jaká
je: plná nedostatků, které kritizují
nejen podnikatelé, ale i představitelé obecních
samospráv a úředníci státních
orgánů. Projednávaná novela živnostenského
zákona přináší jen dílčí
zlepšení. Některé problémy řeší
polovičatě, jiné neřeší
vůbec. Dokladem toho je i řada pozměňovacích
návrhů, které zde byly předneseny.
K pozitivům, která novela přináší,
bezesporu patří zavedení institutu živností
provozovaných průmyslovým způsobem,
které podnikatelům z administrativního hlediska
zjednoduší a usnadní přístup
k podnikání v těch případech,
kdy provozují živnost ve více činnostech.
Lze očekávat, že dojde také k dílčímu
zlepšení v oblasti podnikání cizinců,
kteří se rozhodující měrou
podílejí na stánkovém prodeji. I přes
zpřísnění podmínek nutných
pro vydání povolení potřebného
k živnostenskému podnikání, i nadále
zůstává úprava nejliberálnější
v Evropě, která ve spojení s jejich přístupem
k levnějšímu zboží z dovozu bude
však nadále výrazně znevýhodňovat
naše občany.
Mezi neřešené problémy pak patří
nezavedení regulačních opatření
obvyklých ve státech s vyspělou ekonomikou,
po kterých podnikatelé a obce už dlouhou dobu
volají. Jde např. o tržní řády
či omezení prodeje a provozní doby o nedělích
a svátcích.
Rozdílný názor mám i na postavení
orgánů profesní samosprávy a profesních
sdružení v živnostenském podnikání.
Jejich postavení by mělo být výraznějši
posíleno, zejména v povolovacím procesu.
Tam, kde dobře působí veřejná
správa, má stát snahu přenést
některé své úkoly právě
na tyto orgány, protože - obecně řečeno
- odborná úroveň členů samosprávných
orgánů je vyšší, než úroveň
státních úředníků. Pochybení
živnostenských úředníků,
živnostenských úřadů jsou častější
právě z důvodu nemožnosti předem
odhadnout úskalí jednotlivých druhů
živností, o kterých rozhodují ve správním
řízení.
Svůj podíl na stávajícím nedobrém
stavu v oblasti živnostenského podnikání
má i ta skutečnost, že za dobu 5 let od nabytí
účinnosti zákona č. 570/91 Sb., o
živnostenských úřadech nebyl zřízen
Živnostenský úřad České
republiky. Jeho působnost vykonává Ministerstvo
hospodářství, které má v postavení
správních úřadů mnohem důležitější
úkoly. Zdá se, že tradice u nás má
tak silné kořeny, že přetrvala i změnu
politického systému. Za existence Československé
socialistické republiky byl Ústavní soud
zakotven v ústavě více než 20 roků
a nebýt listopadu 1989, neexistoval by dodnes. Je naděje,
že Živnostenský úřad České
republiky budeme mít už za pouhých 14 roků.
Oblast živnostenského podnikání patří
k těm, ve kterých nejčastěji dochází
k daňovým únikům. Proto mu všude
ve světě stát věnuje zvýšenou
pozornost. U nás to jaksi neplatí. Podnikatelům
dáváme příliš velkou volnost
ve vedení evidence daní místo toho, aby jim
byla stanovena jasná povinnost, jak evidenci vést.
Jde např. o používání elektrických
registračních pokladen s pamětí při
prodeji zboží nebo poskytování služeb.
Tento způsob vedení evidence je všude ve světě
uznáván a v minulém roce byl zaveden i na
Slovensku. Není však samospasitelný. Ani nejlepší
zákony nepovedou ke zlepšení, nebude-li existovat
kontrolní systém schopný vyhledávat
a postihovat podnikatele, kteří zákon nedodržují.
To jsou jen některé problémy, které
je podle nás nutné na úseku živnostenského
podnikání urychleně řešit, některé
z nich - pokud možno - ještě jako součást
této novely.
Protože vím, že tento ctihodný sbor není
ochoten naslouchat dlouhým vystoupením a ani přijímat
takové pozměňovací návrhy,
které podstatně zasahují do filozofie zákona
nebo do schválené koncepce, přednesu a odůvodním
jen dva pozměňovací návrhy. Vím,
že v odborných kruzích mohou vzniknout spory
o to, zda navržená právní úprava
patří do tohoto zákona a na navržené
místo, či do zákona jiného. Aktuálnost
evidence právní úpravy v těchto oblastech
je však vysoká, protože v řadě
obcí již přistoupili k protiústavním
řešením. Jsem přesvědčen
o tom, že je lépe reagovat na poslední chvíli
- a třeba i nesystémově - než dát
průchod lidové tvořivosti či uznat
protiústavní stav.
První návrh se týká § 67. Navrhuji
vypustit nadpis Pracovně právní vztahy. Dále
navrhuji stávající text označit jako
odstavec 1 a doplnit odstavec 2 následujícího
znění: "Odstavec 2 - Vláda České
republiky svým nařízením stanoví
podmínky a vymezí rozsah prodeje a poskytování
služeb o nedělích a svátcích."
Zdůvodnění:
Podíváme-li se např. k našim německým
sousedům, zjistíme, že zákon neumožňuje
podnikatelům - až na některé výjimky,
jako např. provoz čerpacích stanic PHM, provoz
kulturních a restauračních zařízení
- prodávat zboží a poskytovat služby o
nedělích a svátcích. Svým návrhem
nesleduji zavést obdobnou úpravu u nás, ale
nastolit určitý systém a řád
obvyklý v demokraciích s tržním typem
ekonomiky. Existují-li určitá omezení
práce ve dnech nepřetržitého odpočinku
u pracovníků v pracovněprávních
vztazích, není důvod k tomu, aby obdobná
omezení s výše uvedenými výjimkami
neexistovala u živnostenského podnikání.
Chceme-li do Evropské unie, neměla by se Česká
republika podstatně lišit od svých sousedů.
Druhý pozměňovací návrh se
týká rovněž § 67. Navrhuji vložit
nový odstavec 3 následujícího znění:
"Odstavec 3 - Obce mohou obecně závaznou vyhláškou
vydat tržní řády, v nichž upraví
podmínky nabídky a prodeje zboží a poskytování
služeb mimo provozovny." Zdůvodnění:
Zatímco prodejny a provozovny jsou častým
objektem zájmu různých kontrolních
orgánů a musí splňovat zákonem
stanovené podmínky, podnikatelům prodávajícím
zboží ve stánku nebo poskytujícím
službu mimo provozovnu nelze s ohledem na znění
článku 26 Listiny základních práv
a svobod uložit žádnou povinnost. Citovaný
článek říká, že povinnosti
lze ukládat jen na základě zákona
a náš právní řád institut
tržních řádů nezná, ani
nemá zmocnění pro některý orgán,
aby je upravil. Tržní řády, které
některé obce vydaly, nebo jejich používání
přetrvává z doby před přijetím
listiny, jsou neústavní.
Navržená úprava má tento stav odstranit.
Přitom existence tržních řádů
je aktuální nejen z hlediska ochrany spotřebitele,
ale i nekalé soutěže, hygienických a
jiných důvodů. Nedostatek tohoto mého
návrhu je v tom, že obce budou moci vydávat
tržní řády jen pro veřejná
prostranství, nikoliv též pro soukromé
pozemky, které řada majitelů - zejména
v pohraničí - k těmto účelům
pronajímá. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Františku Kačenkovi. Slovo má pan poslanec
Andrej Gjurič, připraví se pan poslanec Radim
Špaček.
Vzhledem k tomu, že se připozdívá a
rádi bychom rozpravu ukončili, prosím všechny
vystupující kolegy o maximální stručnost.
Děkuji za pochopení. Pan poslanec Andrej Gjurič.
Poslanec Andrej Gjurič: Vážený
pane předsedo, vážení pozůstalí
kolegové a kolegyně, na straně 17 společné
zprávy mezi návrhy do společné zprávy
nezařazenými máte pozměňovací
návrh týkající se psychologické
činnosti. Protože - opakuji - je mezi pozměňovacími
návrhy nezařazenými, zvedám jej s
konkrétním upřesněním.
Můj pozměňovací návrh zní
doslova takto: "V příloze č. 2 doplnit
mezi živnosti vázané do skupiny 214 ostatní"
- nyní je přesná dikce - "psychologické
poradenství a diagnostika". Přičemž
podmínkou pro udělení živnostenského
oprávnění je
"a) řádně ukončené jednooborové
studium psychologie na české vysoké škole
univerzitního typu (event. zahraniční vysoké
škole, které bylo státem uznáno za rovnocenné)
a tři roky odborné praxe v příslušné
specializaci
b) řádně ukončené studium psychologie
v kombinaci s jiným oborem na české vysoké
škole univerzitního typu a pět let praxe v
příslušné specializaci. To je celý
můj návrh."
Nyní mi dovolte odůvodnění. Psychologická
činnost je v současné době živností,
ovšem živností volnou, bez jakýchkoli
dalších požadavků a bez jakýchkoli
dalších nároků. Je prostě v živnostenském
zákoně explicitně zmíněna a
nic víc. Znamená to v praxi, že skutečně
kdokoli požádá na živnostenském
úřadě o registraci pro živnost psychologické
poradenství, školské poradenství, diagnostika
atd., musí mu být toto oprávnění
vydáno. Říkám to proto, že o
tom dokonce hovoří vedoucí živnostenských
úřadů. Nemůže si dovolit jim
ho nevydat, protože by to potom v soudním sporu při
současné dikci živnostenského zákona
vyhrála třeba - řekněme - babička
Karásková, která uklízí domy
a nebyla jí udělena živnost psychologického
poradce.
Myslím, že tato situace je dostatečným
odůvodněním toho, o co vás žádám.
Nicméně přece jen asi dvě tři
věty odůvodnění podrobnějšího.
Psychologická činnost je činnost velice specifická,
a to z několika důvodů:
1. pracuje přímo s člověkem nebo skupinou,
s dítětem, s člověkem v krizi, s rodinou,
se strojvůdcem stejně jako s vězněm,
s těžce nemocnými - to je poradenství.
Provádí výběr a rozmisťování
pracovníků - to je diagnostika,
2. je profesí, kde právě proto pregraduální
vzdělání, čili vysokoškolské
vzdělání ještě příliš
mnoho neznamená. Všichni psychologové, chtějí-li
samostatně pracovat, musí projít poměrně
náročným postgraduálním výcvikem
a několika lety praxe pod supervizí,
3. ten, kdo tuto činnost využívá, je
v našem případě klient nebo pacient,
nikoliv spotřebitel, kupec nebo zákazník,
4. tento klient, o kterém se zmiňuji, má
jen velmi málo klíčů k tomu, aby posoudil,
jestli je služba, tedy psychologická činnost
prováděna odborně, nebo zda dokonce není
vážně on nebo jeho děti poškozen,
resp. než na to přijde, může být
pozdě. Není to živnost jako opravování
karosérií, abych si vypůjčil příklad
pana ministra Dyby.
Proto ještě několik slov, protože jsme
o tom hovořili i s předkladatelem i se zpravodajem,
k požadavku odborné praxe, který je tam vedle
vysokoškolského vzdělání. Je
to minimální požadavek, který supluje
onu velmi složitou postgraduální přípravu,
která by v tomto zákoně samozřejmě
byla neústrojná, proto ty tři potažmo
pět let odborné praxe.
Dámy a pánové, to, co zde předkládám,
je skutečně minimální požadavek,
který reaguje alespoň na současnou dikci
živnostenského zákona. Předkládám
ho jenom proto, že návrh školského výboru
nebyl do zprávy zařazen. Děkuji vám
za podporu a pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Žádám
pana poslance Radima Špačka, připraví
se pan poslance Vladimír Koronthály.
Poslanec Radim Špaček: Vážený
pane předsedo, vážený pane ministře,
dámy a pánové, nejprve mi dovolte ocenit
fakt, že předkládaná novela přináší
určitou míru deregulace a liberalizace v oblasti
podnikání a tím zvyšuje počet
stupňů svobody a stupňů volnosti,
které v této společnosti existují,
a zároveň bych rád vyjádřil
přesvědčení nebo víru, že
podobná uvolnění budou brzy předložena
i v dalších oblastech, kde dosud přetrvávají.
V trochu zdánlivém rozporu s tímto původním
vyhlášením bych rád přednesl
jeden pozměňovací návrh, který
by nicméně jednu další regulaci zavedl.
Je to regulace, která, alespoň doufám, by
mohla přispět k omezení jednoho velmi neblahého
jevu, který v této společnosti se rozmáhá
už vlastně celou řadu let.
Ten jev, o kterém mluvím, je prohlubování
propasti mezi různými etniky a národnostními
skupinami, které na území této republiky
žijí. Bohužel, k prohlubování této
propasti přispívají i někteří
podnikatelé tím, že odmítají
poskytovat služby nebo zakazují vstup do svých
provozoven lidem přináležejícím
k etniku, které jim například není
sympatické. Živnostenské úřady,
úřady policie a další orgány
státní správy se velmi často, nebo
téměř vždy, možná vymlouvají
nebo alespoň tvrdí to, že nemají žádné
nástroje, jak proti tomuto jevu zasáhnout, že
není dostatečná legislativa, jak omezit tento
jev. Nejsem si tím úplně jist, ale nejsem
takový znalec celého právního řádu,
abych mohl toto úspěšně zpochybnit,
a proto bych chtěl přednést určitý
pozměňovací návrh, který by
dal zcela jednoznačně do rukou orgánů
státní správy takový nástroj,
který by jim tyto jevy pomohl postihovat.
Chtěl bych ale zároveň upozornit na to, že
samotný zákaz přímé rasové
nebo národnostní diskriminace při poskytování
služeb v podstatě nemusí stačit, protože
takováto diskriminace by mohla být snadno provozována
dále pod rouškou dvojích cen, kde podnikatel,
který by i nadále chtěl rozlišovat podle
rasy nebo národnosti, tak by prostě mohl použít
rozlišení dvojí ceny a tím v podstatě
dosáhnout téhož účinku, jako
zákazu vstupu nebo odmítání poskytování
služeb.
Dámy a pánové, já se domnívám,
že ta situace, tento jev, který popisuji, je nanejvýš
vážný, že v podstatě je to jev,
který ohrožuje samu podstatu občanské
společnosti, kterou se všichni, nebo alespoň
většina, snaží v této zemi budovat.
Ještě před tím, než přednesu
konkrétní znění pozměňovacího
návrhu, tak bych chtěl odmítnout námitku,
že to nepatří do tohoto zákona. Je to
stejná námitka, která by mohla zaznít
i v případě ustanovení, které
již zákon obsahuje, např. povinnost označovat
zboží cenami, a které v zákoně
jsou zcela běžně obsaženy, stejně
tak by mohlo být namítáno, že i takovéto
ustanovení by mohlo být nebo mělo být
například v zákoně na ochranu spotřebitele.
Domnívám se, že návrh, který
mám připraven, může patřit do
tohoto zákona, a není to nijak na štíru
s právní čistotou.
Abych tedy vyhověl výzvě pana předsedy
a byl stručný, přečtu konkrétní
znění a předložím ho také
předkladateli.
Navrhuji v § 29, který obecně ukládá
povinnosti podnikatelům, doplnit nový odstavec 6.
ve znění:
Podnikatel je povinen při poskytování služby
nebo prodeji zboží a při stanovení jejich
cen nerozlišovat zákazníky podle státní
příslušnosti, rasy, barvy pleti nebo příslušnosti
k národnostní nebo etnické menšině.
To je vše. Doufám, že to popřejete sluchu
a podpoříte tento návrh. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Radimu Špačkovi. Zvu k řečništi
pana poslance Vladimíra Koronthályho, připraví
se pan poslanec Richard Mandelík.
Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený
pane předsedo, vážený pane ministře,
dámy a pánové, lidé se živí
lecčíms, co není živností, ale
to ještě neznamená, že bychom měli
vyjmenováním nebo vypuštěním
nebo tak legalizovat tu činnost, kterou v této zemi
třeba jen trpíme. To na margo oněch připomínek
na téma prostituce atd. Jestliže se nám nelíbí,
že se nám tu rozmáhá prostituce, erotické
salóny, jestliže se nám nelíbí,
že se tu rozmáhají stánkaři -
na to je jednoduchý recept: nechodit za prostitutkami a
nekupovat ve stáncích. Ono to přejde.
Ale nebudu zdržovat tuto společnost takto pozdě
večer a přejdu k meritu věci, kvůli
čemu jsem se vlastně přihlásil.
Jedná se mi o to, že vládní návrh
zákona, jakkoli je nesmírně liberální,
v některých případech zachovává
určitou rozumnou míru regulace, která přinejmenším
v jednom případě ze společné
zprávy vypadla a dost mi tam chybí. Jedná
se mi o onu průvodcovskou činnost. O tom už
tu byla jedna zmínka, jeden pozměňovací
návrh, který doporučuje řešit
průvodcovské zkoušky jakýmisi zkouškami
u institucí akreditovaných na úrovni obcí.
Toho bych se bál. U nás zpravidla všechny vzdělávací
oblasti jsou akreditovány na rovině centrální,
na rovině ministerstva, ať už je to školství
nebo hospodářství. Ale velice bych se obával
pustit činnost průvodcovskou úplně
mimo a nechat ji pouze na jakousi čistou tržní
regulaci. Proč?
Jde o to, že činnost průvodců je často
nejvýznamnějším kontaktem a mnohdy prvním
a posledním zejména cizích turistů
s naší republikou. Mám pocit, že je v
zájmu nás všech a nemělo by nám
být lhostejno, kdo a na jaké informační
úrovni seznamuje občany cizích států
s historií, kulturou a památkami a současností
naší země. Nejde tu samozřejmě
o žádnou ideologii, jde o něco jiného:
O základní sumu informací a o kvalitu této
služby. Samozřejmě, běžné
je, že je-li služba špatná, dopadne nesmlouvavá
ruka trhu a zájem se přesune jinam. Jestliže
úroveň této služby je špatná,
nebude tím postižen onen nekvalitní průvodce,
ona nekvalitní cestovka, bude tím postižena
naše země, neboť riskujeme, že onen zklamaný
turista a jeho přátelé a známí,
ne že by příště vyhledali jiného
průvodce, oni příště vyhledají
jinou zemi. Ten tržní tlak na průvodce působí
nepřímo a ta zkouška, která je ve vládním
návrhu požadována, je právě převodní
pákou onoho zmíněného tržního
mechanismu působícího nepřímo.
Můj pozměňovací návrh míří
k stránce 11 společné zprávy.
Navrhuji ze společné zprávy vypustit navrženou
změnu č. 1 k článku I k bodu 110.
- příloha č. 2 ke skupině 214 k živnosti
průvodcovská činnost.
Snad abych ten bod přečetl, aby nedošlo k omylu,
co se má vypustit. Vypustí se na straně 11
k bodu 110., bod číslo 1., skupina 214, živnost
průvodcovská činnost se nahrazuje živností
horský průvodce a sloupec 2 zní: osvědčení
o odborné způsobilosti vydané Horskou službou
příslušné oblasti. Toto by se vypustilo
a navrhuji, abychom se vrátili ke znění vládního
návrhu, čili by se zařadil na své
původní místo původní text
vládního návrhu, tak jak je uveden na straně
42, který zněl ve sloupci 1: průvodcovská
činnost, ve sloupci 2:
a) pro obor průvodce osvědčení vydané
na základě zkoušky odborné způsobilosti
zařízením akreditovaným Ministerstvem
hospodářství,
b) pro obor horský průvodce osvědčení
o odborné způsobilosti vydané Horskou službou
příslušné oblasti.
Ve sloupci 3 platí v rozsahu osvědčení.
Doufám, že ačkoliv jsem to četl dlouze,
změna je tak jednoduchá, že nemůže
dojít k omylu, co se tím přesně myslí.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Vladimíru Koronthálymu, slovo má pan poslanec
Richard Mandelík. Připraví se pan poslanec
Antonín Hrazdíra.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený
pane předsedo, vážený pane ministře,
vážené kolegyně, vážení
kolegové, přednesu celý soubor pozměňovacích
návrhů. Budu se snažit být co nejrychlejší
a nejstručnější. Pokud budu drmolit,
prosím stenografickou službu, aby mi to prominula.
K bodu 5: navrhuji vypustit ze společné zprávy,
k bodu 6., § 6 odst. 3 se vypouští slovo české,
k bodu 18., § 11, odst. 2 zní: odst. 2.: odpovědný
zástupce musí splňovat všeobecné
i zvláštní podmínky provozování
živnosti (§ 6 a § 7) a musí prokázat
pohovorem před Živnostenským úřadem
znalost českého jazyka, nejde-li o občana
České republiky.
Znalost českého jazyka prokáže, jestliže
a) je schopen plynně a jazykově správně
reagovat na otázky vztahující se k běžným
situacím denního života; b) umí ústně
sdělit obsah textu z denního tisku. Povinnost prokázat
znalost českého jazyka se nevztahuje na občana
České republiky."
Tady krátké zdůvodnění. Protože
existoval návrh z výborů, který řešil
otázku jazykové znalosti u odpovědných
zástupců, u živnostníků, kteří
nejsou tuzemci, nepodařilo se v tom znění
najít tu správnou polohu a po konzultacích
s ministerstvem vnitra a po prozkoumání zákonů,
které se týkají občanství a
příslušných jazykových zkoušek
jsme zvolili stejné znění, které obsahuje
vyhláška, která upravuje tuto věc. Takže
to znění je úplně stejné, jako
se požaduje v jiných případech.
K bodu 25. - vypustit ze společné zprávy.
K bodu 38. § 31 odst. 1 zní: "Provozovna musí
být zvenčí trvale a viditelně označena
obchodním jménem a identifikačním
číslem."
K bodu 38. V § 31 odst. 2 písm. a) se vypouští.
O těchto dvou návrzích k bodu 38 prosím
hlasovat najednou, neboť řeší obdobnou
problematiku. Jedná se o rozpoznávací znak,
který má být uveřejněn ohledně
živnostníka, který má provozovnu. Vládní
návrh předpokládal, že se tam uvede
sídlo, u právnické osoby i další
údaje. Domnívám se, že u fyzické
osoby není žádoucí, aby uváděla
bydliště, které je vlastně jejím
sídlem a pro identifikaci, pro případ stížnosti
nebo nějakého sporu postačuje identifikační
číslo.
K bodu 47. V § 45 odst. 3 písm. b) se za slova "údaje
uvedené" vkládá text "v odst. 2".
V písmenu c) téhož odstavce se za slova "údaje
uvedené" rovněž vkládá text
"v odstavci 2".
Tam, kde neuvádím komentář, se jedná
o úpravy, které se blíží spíše
legislativním a nemění nic na věci.
K bodu 50. V § 46 odst. 2 písm. a) se nahrazuje text
"všech fyzických osob v postavení statutárního
orgánu nebo jeho člena a odpovědného
zástupce, je-li ustanoven" textem "odpovědného
zástupce nebo osoby plnící jeho funkci."
K bodu 55. § 47 odst. 4 písm. a) se mění
takto: "a) obchodní jméno, sídlo, identifikační
číslo, bylo-li přiděleno, u zahraniční
osoby též umístění organizační
složky v České republice a jméno, příjmení
a bydliště (popř. místo pobytu v České
republice) jejího vedoucího".
K bodu 75. § 54 odst. 2 písm. a) se mění
takto: "a) obchodní jméno, sídlo, identifikační
číslo, bylo-li přiděleno, u zahraniční
osoby též umístění organizační
složky v České republice a jméno, příjmení
a bydliště (popř. místo pobytu v České
republice) jejího vedoucího".
Zde musím udělat vysvětlení k posledním
bodům, které jsem přednesl, k bodu 50., 55.
a 75.. Jde tady o vazbu na ustanovení, které je
již uvedeno ve společné zprávě
a tato změna má uvést ustanovení §
46 odst. 2, 47 odst. 4 písm. a) a 54 odst. 2 písm.
a) do souladu s tímto ustanovením. Podstata tkví
v tom, že se ukázalo naprosto bezúčelné,
aby se prokazování zachovalosti nebo bezúhonnosti
týkalo statutárních orgánů,
kde při změnách by nastal obrovský
problém a celý problém se soustřeďuje
na odpovědné zástupce.
K bodu 90. § 60 odst. 5 se mění takto: "Odst.
5) Na požádání lze z veřejné
části rejstříku vydat úřední
opis, výpis nebo potvrzení o určitém
zápisu, popř. potvrzení o tom, že v
rejstříku určitý zápis není.
Z neveřejné části rejstříku
lze tak učinit, osvědčí-li žadatel
právní zájem."
Je to zpřesnění ustanovení, které
vláda navrhovala, kde se popisovalo, jak se zachází
s částí neveřejnou v případě,
že do něho chce zájemce nahlédnout a
také se popisovalo, jak lze pořídit úřední
opis, ale již se tam neříkalo, ve které
části. Toto ustanovení znamená, že
je to možné pořizovat z té části
veřejné a navíc se tam dává,
jak lze v případě, že se osvědčí
právní zájem, nakládat s tou části
neveřejnou.
Článek II zní: "II. Přechodná
ustanovení. Odst. 4. Provozování živnosti
na základě živnostenského oprávnění,
o jehož vzniku bylo pravomocně rozhodnuto přede
dnem účinnosti tohoto zákona a jeho zánik
se řídí tímto zákonem.
Odst. 2. Podnikatel provozující živnost na
základě živnostenského listu nebo koncesní
listiny vydané přede dnem účinnosti
tohoto zákona je povinen, pokud tento zákon vyžaduje
pro získání živnostenského oprávnění
a provozování živnosti splnění
podmínek odlišných od podmínek stanovených
dosavadní právní úpravou, s výjimkou
povinností stanovených v odst. 7, doložit jejich
splnění na výzvu živnostenského
úřadu příslušného podle
sídla nebo místa podnikání, a to do
9 měsíců od doručení výzvy.
To neplatí v případě, že splnění
odlišných podmínek vyplývá již
z dokladů, které podnikatel předložil
řízení podle dosavadních předpisů
anebo jedná-li se o živnost řemeslnou ve smyslu
odst. 6. Živnostenský úřad vyzve podnikatele
k doložení splnění podmínek k
provozování živnosti do 6 měsíců
ode dne účinnosti zákona.
Odst. 3. Zjistí-li živnostenský úřad,
že podmínky provozování živnosti
jsou splněny, rozhodne o změně živnostenského
listu nebo koncesní listiny. Došlo-li ze zákona
ke změně ohlašovací živnosti na
živnost koncesovanou, místo rozhodnutí o změně
vydá koncesní listinu. Došlo-li ze zákona
ke změně koncesované živnosti na živnost
ohlašovací, místo rozhodnutí o změně
vydá živnostenský list. Pokud podnikatel na
výzvu živnostenského úřadu nedoloží
splnění podmínek k provozování
živnosti, jedná se o závažné porušování
tohoto zákona. Vyplývá-li splnění
podmínek z dokladů předložených
podnikatelem živnostenskému úřadu v
předcházejících řízeních,
vydá živnostenský úřad rozhodnutí
o změně, živnostenský list nebo koncesní
listinu nejpozději do 9 měsíců ode
dne účinnosti tohoto zákona.
Odst. 4. Živnostenské oprávnění
pro činnost, která podle tohoto zákona není
živností, zaniká uplynutím lhůty
1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona, pokud
zvláštní zákon nestanoví jinak.
V téže lhůtě pozbývá platnosti
i průkaz živnostenského oprávnění.
V podnikatelské činnosti, která je živností
podle tohoto zákona, mohou fyzické a právnické
osoby pokračovat po dobu 1 roku ode dne účinnosti
tohoto zákona na základě oprávnění
k podnikatelské činnosti nebo podnikatelského
oprávnění, které získaly před
jeho účinností. Uplynutím této
lhůty takto oprávnění zanikají
a po této lhůtě lze živnost provozovat
pouze na základě živnostenského oprávnění.
Odst. 5. Ohlášení živnosti a žádosti
o koncesi podané přede dnem účinnosti
tohoto zákona, o kterých nebylo ke dni účinnosti
tohoto zákona pravomocně rozhodnuto, se projednají
podle nové právní úpravy. Řízení
o uložení pokuty, o zrušení živnostenského
oprávnění, o pozastavení provozování
živnosti a o postihu za neoprávněné
podnikání, o kterých nebylo přede
dnem účinnosti tohoto zákona pravomocně
rozhodnuto, se dokončí podle právní
úpravy dosavadní, pokud není pro účastníka
řízení právní úprava
tohoto zákona příznivější.
Odst. 6. Pro provozování živnosti řemeslné,
která podle dosavadní úpravy byla živností
volnou a která byla provozována na základě
živnostenského listu, o jehož vydání
bylo rozhodnuto přede dnem účinnosti tohoto
zákona, se nepožaduje 6 let splnění
zvláštních podmínek pro provozování
živnosti podle tohoto zákona.
Odst. 7. Fyzická osoba s dlouhodobým pobytem na
území České republiky, která
provozuje ode dne účinnosti tohoto zákona
živnost v režimu zahraniční osoby, může
v podnikatelské činnosti, která je živností,
pokračovat po dobu 1 roku ode dne účinnosti
zákona na základě oprávnění,
které získala před jeho účinností.
Pokud v této lhůtě nedoloží živnostenskému
úřadu doklady o tom, že splnila podmínky
stanovené tímto zákonem, oprávnění
provozovat živnost uplynutím lhůty zaniká.
Odst. 8. Odpovědný zástupce musí splnit
znalost českého jazyka podle § 11 odst. 2 nejpozději
do 1 roku ode dne účinnosti zákona."
Zde se musím zastavit, protože hlasování
o odst. 7 má smysl jedině v případě,
že bude přijata úprava, kterou jsem navrhoval
k bodu 18.
V případě, že bude kladně hlasováno
k bodu 18, pak má smysl hlasovat také o odstavci
8. V případě, že bude zamítnut
tento návrh, odstavec 8, nechť je považováno,
že není v článku II navrhován.
Odstavec 9 - úkony spojené s přechodnými
ustanoveními tohoto zákona jsou osvobozeny od správních
poplatků.
Velmi krátce k tomuto velmi dlouhému vystoupení.
Vládní návrh se samozřejmě
zabýval přechodnými ustanoveními,
ale vzhledem k různým změnám, které
vyplývají ze společné zprávy,
a k dalšímu posouzení rázu legislativního
došlo k dohodě, že bude lépe přechodná
ustanovení přezkoumat a raději předložit
znovu s ohledem na to, aby tam nenastala vada a nezpůsobila
se újma živnostníkům.
Další návrh. K článku III - v
§ 4 odst. 1 se nahrazuje písmeno "f" písmenem
"d". V § 5 odst. 5 se vypouští "písmeno
b) a". V § 5 odst. 3 se vypouští "písmeno
b) a". Po úvaze se ukázalo, že tuto úpravu,
která na první pohled by mohla být legislativní,
bude lépe podat jako pozměňovací návrh.
Je to jen změna písmen. Některé změny
ustanovení to mění tak, že písmena
se musí jmenovat jinak. Je lépe to dát pozměňovacím
návrhem. To je vše. Děkuji za pozornost.