Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Josef Mandík: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, projednáváme zákon o lesích, který má stanovit právní normou předpoklady pro zachování a obnovu lesa jako nenahraditelné složky životního prostředí pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm. Les považujeme za národní bohatství a máme za to, že alespoň polovina základního lesního půdního fondu by měla být ve vlastnictví státu. K tomu je nutno zavést předkupní právo státu k lesům, zvláště k lesům ochranným a k lesům zvláštního určení. Vycházím přitom z toho, že tyto lesy plní především mimoprodukční funkce ve veřejném zájmu a vyžadují tedy zvláštní způsob hospodaření. Z toho vyplývá jisté omezení vlastnických práv a mnohdy i snížení výnosů z lesa, které musí být vlastníkovi hrazeny. V mnoha případech je proto účelnější, aby tyto lesy přešly do vlastnictví státu. Vykupování lesů státem za účelem zajištění mimoprodukčních funkcí lesa je častým jevem v mnoha státech.

Již v roce 1952 byl přijat lesní zákon na svou dobu velmi pokrokový, který podstatně omezil činnosti v lesích a dal jim pravidla. Postupně se vyvíjelo lesní hospodářství založené na činnosti odborných lesních hospodářů a hospodářském plánování. Českému lesnictví, založenému na poznání přírodních podmínek a přizpůsobení hospodaření těmto podmínkám se dostalo celoevropského uznání. Jeho základy byly převzaty například i do rezoluce přijaté na konferenci o ochraně lesů v Evropě, konané v Helsinkách v roce 1990, k níž se Česká republika přihlásila. Předloha zákona o lesích omezuje vlastníka ve svém nezbytně nutném rozsahu tam, kde je to v zájmu lesa nebo v zájmu společnosti za zachování lesa ve stavu, ve kterém může optimálně splnit všechny své funkce. Vedle prioritní veličiny tržního hospodářství, taky ne peněz, stojí druhá veličina, a to je zájem státu na udržení vysoké úrovně hospodářské úpravy lesů, což je jeden z bodů zásad státní lesnické politiky, které vláda schválila v květnu roku 1994. Chceme-li i nadále udržet úroveň hospodaření v lesích, dále ji zkvalitňovat, udržet a zlepšovat stav našich lesů, musí zůstat určitý optimálně rovnovážný stav mezi těmito veličinami. Opuštění nebo oslabení každého ze základních pilířů našeho lesnictví, naivní představy, že vlastník bude sám od sebe dobře hospodařit, by zcela jistě vedly ke zhoršení stavu našich lesů. Je politováníhodné, že za nepřijatelné omezení vlastnických práv je některými poslanci označována stanovená povinnost hospodařit podle lesních hospodářských plánů se třemi závaznými ukazateli. Tvrdí, že jedině vlastník lesa ví, co je pro les a hlavně pro něho dobré. Že nepotřebuje zákonem stanovit, jak má v lese hospodařit. Pak je ovšem nepochopitelné, proč se brání závazným ukazatelům a lesnímu hospodářskému plánu, které zabezpečují právě dobré hospodaření v lese pro plnění všech jeho funkcí.

Předkládám tyto pozměňovací návrhy k předloze zákona: Zařadit nový § 5 a ostatní přečíslovat. Právo státu na předkupní koupi. To předkládám variantně, varianta č. 1: "Vlastníci lesů jsou povinni v případě jejich zamýšleného prodeje přednostně nabídnout tyto lesy ke koupi právnické osobě uvedené v § 4 odst. 1. Pokud tato právnická osoba neprojeví o koupi písemně závazný zájem do 30 dnů po obdržení nabídky, mohou vlastníci zamýšlený prodej uskutečnit."

Druhý odstavec: "Povinnost podle odst. 1 vlastníci lesa nemají, pokud má být kupující osoba blízká nebo vlastník sousedního lesa."

Varianta č. 2 - nebude-li přijata varianta č. 1: "odst. 1 Vlastníci lesů ochranných - § č. 6 a lesů zvláštního určení, uvedených v § č. 7, jsou povinni" a text dále pokračuje včetně bodu 2 stejně podle varianty č. 1."

V § 23 předlohy zákona odst. 2 druhé věty vypustit a nahradit novým textem, který zní: "Fyzické a právnické osoby vlastnící lesy o výměře menší než 50 ha, oznámí v termínu stanoveném orgánem státní správy lesů tomuto orgánu své hospodářské záměry při hospodaření v lese a požadavky na zpracování osnovy."

V odst. 3 celý text odstavce třetího nahradit tímto textem: "Pro vlastníka lesů se protokolárním převzetím osnovy stávají závaznými celková výše těžeb, která je nepřekročitelná a stanovený podíl melioračních a zpevňovacích dřevin při obnově porostu. Takový vlastník nemusí žádat o provedení těžby podle § 31 odst. 3."

Nebude-li tento návrh přijat, navrhuji druhou variantu, zařadit do § 23 předlohy zákona nový odst. 4 a ostatní přečíslovat, který zní: "Pro vlastníky lesa ochranného - § 6 a lesa zvláštního určení - § 7, je osnova závazná."

V § 18 předlohy zákona zařadit nový odst. 5 a další přečíslovat.

"Zákazy uvedené v odst. 1 pod písm. g) a k) se nevztahují na chovatele včel, kteří mají v souladu s § 17 odst. 2 svá včelstva umístěna na lesních pozemcích."

Odůvodnění: § 17 odst. 2 je umožněno se souhlasem vlastníka lesa v zájmu podpory ekologické rovnováhy a opylování rostlin umísťovat včelstva na lesních pozemcích. Je nezbytně nutné umožnit jejich ošetřování a přitom co nejméně zatížit státní správu. Je-li včelaři povoleno umístit včelstva na lesním pozemku, měl by mu být automaticky zákonem povolen vjezd do lesa za účelem jejich ošetřování. Včelař pro svoji práci ve včelách musí rozdělávat oheň. Pokud mu nebude zákonem umožněno rozdělávat oheň, tak se dostává do střetu s lesní stráží.

Dále navrhuji vypustit v § 18 odst. 4 společné zprávy.

Vypustit první odstavec nebo chcete-li první větu v § 22 odst. 2 společné zprávy. Je to tam uvedeno jako odstavečky, ale je to formou první a druhé věty. Jedná se tedy o první větu § 22 odst. 2 společné zprávy.

Dále navrhuji vypustit v § 22 odst. 4 společné zprávy.

Dále v § 25 vypustit odst. 7 společné zprávy.

V § 27 vypustit odst. 4 společné zprávy.

Nebude-li přijat můj pozměňovací návrh v § 23, navrhuji vypustit text v § 31 odst. 3 společné zprávy.

Vypustit v § 43 odst. 5 společné zprávy.

Vypustit druhou větu v § 48 odst. 1 společné zprávy.

§ 38 společné zprávy. Navrhuji nový odst. 3 a ostatní přečíslovat. "Lesní stráž plní úkoly a vykonává pravomoci orgánu státní správy lesů a za svoji činnost je odpovědna tomu orgánu, který ji ustavil. Tento orgán odpovídá za škodu, kterou lesní stráž při této činnosti utrpí."

Odůvodnění: Poznatky z dosavadní praxe svědčí o tom, že není jednoznačné a nesporné, zda je za svoji činnost lesní stráž odpovědna tomu, kdo ji do funkce navrhl nebo kdo ji ustanovil. Rovněž není jednoznačnost v situaci, kdy při výkonu této činnosti dojde ke škodě na zdraví lesní stráže a kdo za ni odpovídá.

Dále navrhuji nové znění § 45 předlohy zákona, které zní: "Dozor v lesním hospodářství a zajištění hospodaření v lesích náhradním způsobem."

Navrhuji zařadit nové odst. 2, 3 a 4 do předlohy zákona a ostatní přečíslovat.

Odst. 2 zní: "Neplní-li vlastník lesa při hospodaření v lese povinnosti uložené tímto zákonem, a to zejména v předcházení šíření hmyzích škůdců nebo živelních událostí, uloží mu orgán státní správy lesů provedení potřebných opatření a stanoví lhůtu pro jejich provedení. Současně jej upozorní, že nesplní-li ve lhůtě uložená opatření, rozhodne o jejich provedení náhradním způsobem. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladní účinek."

Odst. 3: "Opatření podle odst. 4 musí vycházet ze zákona a nesmí být neodůvodnitelně rozšiřováno."

Odst. 4: "Neprovedl-li vlastník opatření uložená podle odstavce i ve stanoveném termínu, rozhodne o provedení těchto opatření orgán státní správy, a to prostřednictvím jiné způsobilé právnické nebo fyzické osoby, a to na náklady vlastníka lesa. Vlastník lesa je povinen provedení těchto opatření strpět."

Odůvodnění: Návrh sleduje zejména ochranu vlastnictví, tedy stavu lesa drobných vlastníků. Dosavadní poznatky a zjištění orgánů odborné správy lesů konstatují, že narůstají stížnosti vlastníků, kteří přes svoji péči o zdravotní stav lesa jsou nuceni k dalším činnostem, které spočívají v zanedbání povinné péče o lesní porosty sousedními vlastníky. Zejména hmyzí škůdci se šíří z těchto zanedbaných lokalit do zdravých nebo ošetřených porostů sousedících, takže nutně dochází k poškozování stavu lesa, tedy toho majetku po stránce vlastnické i k poškozování životního prostředí obecně. Jsou vlastníci a nikoliv v zanedbatelném počtu - příkladem může namátkově posloužit oblast Beskyd nebo Opavska - kdy jakékoliv urgence, rozhodnutí orgánu státní správy i pohrůžky sankcemi za zanedbávání povinností zamezení šíření hmyzích škůdců jsou zbytečné a nevykonatelné. Pak dochází ke kalamitním situacím. To je všechno. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Mandíkovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Hofhanzl a připraví se pan poslanec Drápela.

Poslanec Čestmír Hofhanzl: Pane předsedající, pane předsedo, pane ministře, vážené dámy a pánové, dovolím si úvodem malou historickou odbočku k pochopení širších souvislostí běhu i naší doby. Je skutečností našeho lidského světa, že způsoby vlády odpovídají obvykle stavu společnosti a zákony zajišťují zájmy nejvlivnějších společenských skupin. Anglický filosof John S. Mill ve svém spise "Úvahy o vládě ústavní" před 150 lety napsal, že nelze domorodým kmenům v Africe vládnout demokraticky a ústavně.

Naše země prošla půl stoletím vlády neslušných totalitních systémů, naše duše i naše instituce jsou touto dobou hluboce poznamenány. Revoluce a převraty naší, jak říkáme, moderní doby, jsou pro všechny, kdo jsou schopni a ochotni vidět, důkazem, jak v prvém řádu po pádu totalitních a centralistických vlád dochází ke zneužití svatých pravd a ideálů svobodné společnosti. Ve Francii po dobytí Bastily a vyhlášení rovnosti, volnosti a bratrství, nastoupil Robespiere se svou hrůzovládou. V Rusku po pádu carské monarchie byl dobyt Zimní palác, rozehnána duma a nastolena hrůzovláda Lenina, Trockého a posléze Stalina. V Německu po porážce císařského Německa ve válce a slabé Výmarské republice se chopil moci Hitler a vyvolal obludné světové běsnění. Tito mužové na počátku zneužili svatých principů svobodné společnosti. Všichni, kdo v této sněmovně jste schopni a chcete vidět, nemůžete nepozorovat podobné tendence kolem nás.

Duch minulosti je zde a je v nás. Ne pohotovější v uchopení se příležitosti byli lidé s návyky a zkušenostmi minulé éry. Odpovídá tomu způsob transformace lesního hospodářství.

Nyní k projednávanému tématu. Jsem v této sněmovně od léta 1990 a z blízkosti jsem mohl sledovat způsob transformace a privatizace odvětví lesního hospodářství. Les je nejen dřevo a majetek, je též nejvýznamnějším rostlinným společenstvem, které vytváří a udržuje obyvatelné a produkční prostředí pro celé lidské společenství. Hospodářský cyklus lesa je v řádu sta let. Nikdo, kdo sází les, se nedožije sklizně a plodů své práce. Zisk vlastníka lesa je minimální, myslí-li a jedná v řádu staletí a zodpovědností. U dobrého lesa činí od 1 do 3%. Úroky při uložení peněz do peněžního ústavu přináší zisk násobně vyšší. Poškození lesních ekosystémů a lesních dřevin v důsledku globálních změn vyvolaných převážně činností člověka ohrožuje do budoucna fyzickou existenci lesa, a tím i přežití našeho druhu.

Lesní hospodářství a podnikání je v sousedních demokratických státech: Německo, Rakousko, Švýcarsko, těmto specifickým podmínkám lesního hospodářství i významu lesa uzpůsobeno. V lesích a lesních pracích podnikají malé rodinné firmy, které mají minimální režii. Systém je založen na zodpovědnosti vlastníka lesa a na tom, že větší část zisku za dřevo se vrací vlastníkovi lesa a zpětně může být reinvestován do udržení lesa.

Stát v zájmu obecném, žádá-li na vlastníkovi ekonomickou újmu, hradí mu ji. Prosazená transformace lesního hospodářství v České republice proběhla zcela jiným směrem a nastavila podnikatelské prostředí, které je proti setrvalému a uměřenému hospodaření s lesem. Transformace bývalých státních lesních závodů proběhla na státní lesní akciové společnosti, ve valné většině podle ministersky navržených privatizačních projektů. Vlastní privatizace kupónovou metodou umožnila uchopení se moci nad lesními akciovými společnostmi privatizačním fondům. Podle výsledků kupónové privatizace je zřejmé, že forestfondy s dalšími privatizačními fondy uzavřely personální dohodu a získaly kontrolní balíky akcií u rozhodujících lesních společností. Skupování akcií a přebírání moci v dalších lesních společnostech pokračuje. Celý tento monstrozní podnik zastřešila Forestbank a Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství. Restituce lesního majetku a vydání lesů původním vlastníkům proběhlo tak, že les byl vydán fyzickým osobám, městům a obcím, bez příslušných nemovitostí a inventáře. Nebyla obnovena lesní družstva a společenstva, která byla pokrokovým způsobem hospodaření s lesem již za Rakouska a první republiky. Les byl restitucí na tyto lidi vržen ve skutečnosti jako břímě. Na ty nezodpovědné pak jako příležitost ke krátkodobému obohacení se.

Státní lesy, dnes téměř 60% výměry lesů, byly transformovány na centralizovaný státní podnik tzv. podnikatelského typu, který nemá, mimo některé reprezentační a tzv. experimentální závody, své vlastní provozní pracovníky. Práce zadává smluvně akciovým společnostem a soukromým firmám. Je běžnou praxí, že si pracovníci najaté společnosti vyznačují těžbu, těží, vytěženou dřevní hmotu měří a zaznamenávají do číselníků, které odevzdávají státnímu lesníkovi. Kontrola je jen namátková. V lese, při tzv. kontinuální těžbě, kontrola fakticky nemožná. Poctiví státní lesník nemá šanci, rezignuje a podléhá demoralizaci.

Transformace, tak jak byla prosazena a proběhla, vytvořila ideální prostředí pro zneužití na úkor lesa a u Státních lesů na úkor lesa a státu. Státní lesy se staly fakticky penězovodem pro některé akciové společnosti, fondy, a jiné subjekty.

Do tohoto ekonomického i společenského prostředí vstupuje předkládaný návrh lesního zákona. Zákon je napsán tak, aby umožnil dokončení záměrů tvůrce transformace a využití jedinečné příležitosti v přechodné popřevratové době k obohacení se. Nemá nic společného se zodpovědným hospodařením s lesem, i když se tak tváří, postrádá pohled do budoucnosti. Autoři jako jednu z největších předností zákona hlásají rovnost všech typů vlastnictví lesa. Je to typické zneužití svatého principu svobodné společnosti, rovnosti vlastnictví.

V zemích, o kterých jsem se zmínil na počátku, mají státní lesy jiný statut, stejně jako obecní a spolkové. Větší důraz je kladen na veřejné funkce lesa. Soukromé lesy mají větší volnost v zacházení s lesem jako s majetkem a menší omezení zákonem. Žádá-li stát ve veřejném zájmu větší náklady a újmu pro vlastníka, je jeho povinnost mu ji v plné míře uhradit. Platí stará moudrost: rovnost v nerovnosti je nerovnost.

Prosazený způsob transformace ve skutečnosti nevytvořil prostředí pro obnovení a znovuvytvoření zodpovědného vlastnického stavu a hospodaření s lesem. Zákon, bude-li schválen v předloženém znění, bude zneužit proti soukromým vlastníkům a jejich majetkům, a bude zneužit i proti státnímu lesu. Může posloužit k faktické likvidaci malých lesních majetků a odnese to i les. Lidé na vesnici mají mít podíl na lesu i krajině. Jedině tak můžeme obnovit vztah venkovského člověka k jeho prostředí. Zákony mají stanovovat limity, které nelze překračovat. Demokratický stát svými institucemi a zákony má vytvářet prostředí, které podporuje zodpovědný a tvůrčí přístup člověka k práci i k životu.

Předložený zákon tak nečiní. Bude-li schválen, nepůjde novelizovat. Je postaven na principech, které odporují změnám, ke kterým v naší společnosti došlo.

Předkládám tyto pozměňovací návrhy.

Dosavadní § 4 nahradit novým zněním: "§ 4. Nakládání s lesy ve vlastnictví státu. Odst. 1 - Státní lesy spravují právnické osoby zřízené Ministerstvem zemědělství (dále jen ministerstvo) podle zvláštního předpisu. Dále je citace předpisů. Na tyto právnické osoby se vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa podle tohoto zákona. Odst. 2 - Právní úkony vztahující se k hospodaření ve státních lesích stanoví zvláštní předpis. Je citován. Odst. 3 - Nájem a podnájem státního lesa za účelem hospodaření v lese je zakázán. Odst. 4 - Do přijetí zákona o státním majetku nelze státní lesy převádět do vlastnictví jiných osob."

Jako odůvodnění k tomuto návrhu bych přečetl úryvek z dopisu jednoho z našich nejrenomovanějších lesníků ing. Aloise Indrucha.

Vážený pane poslanče, tážete se mne na můj názor na transformaci státních lesů, nuž poslyšte. Celý můj život lesnický, coby absolvent lesnické fakulty v Brně, jsem prožil v praxi v dobách tvrdé totality od roku 1951 do roku 1986 jako vedoucí polesí, později lesní správy, a před touto dobou, od 1. 10. 1949 do 21. 11. 1951 jako vojín a po dobu 18 měsíců coby černý baron v uhelných dolech v Ostravě. Neměl jsem nikdy na růžích ustláno, ba mnohdy i politicky štván, ale přesto musím doznat, že péče o les, to je ochrana proti lesnímu pychu a proti škodám na lese, byla na výši nesrovnatelné s dnešní skutečností a provinění se nekompromisně trestalo soudním řízením a personálními změnami. Hospodaření státních lesů se řídilo a doposud řídí předpisy lesního hospodářského plánu vypracovaného na 10 let, který mimo úkolů v pěstění lesů předepisuje hlavně výši těžby v jednotlivých lesních porostech.

Pro výnos z lesa jsou přirozeně nejvýznamnější těžby mýtní, čili sklizňové v době zralosti a dospělosti porostu. To je u jehličnanů ve 100 letech, u listnáčů ve 120 letech. Když starý porost odchází a zároveň se obnovuje porost nový buď umělou výsadbou, nebo přirozeným nasemeněním, kupř. v porostu x činí předpis mýtní těžby na 10 let 1000 m³ dřeva. Toto se přeznačuje a těží. Vytěžené dříví se kus od kusu orazítkuje číslem kmene, délkou a silou pro výpočet hmoty a data se zapisují do číselníků. Tomuto procesu říkáme příjem dříví, který je jediným a nejdůležitějším dokladem o provedené těžbě co do množství, podkladem pro fakturaci, ale hlavně pro zápis vytěženého množství dříví do lesního hospodářského plánu.

Takto postupně jedním nebo více zásahy se naplňuje předpis těžby, tj. kupř. nahoře zmíněných 1000 m³. Těžební předpis mýtních těžeb nesměl být překročen.

A nyní jen teoreticky. Lesy České republiky prodají těchto 1000 m³ nastojato akciovce či jiné soukromé firmě, která dříví vytěží, sama si provede příjem a číselníky předá majiteli lesa, tj. Lesům České republiky jako jediný evidenční doklad. Může se stát, že výrobní soukromá firma zcizí 100 m³ dříví, ta to nezaeviduje, nepřijme, pak pro naplnění těžebních předpisů musí těchto 100 m³ být opět vytěženo do konce desetiletí pro naplnění předpisů. Nebo-li bude těženo dvakrát na úkor podstaty lesa. Přičemž 100 m³ dříví jehličnatého se rovná 100 tis. korun českých, což je částka, o kterou se obohatí výrobce, a naopak Státní lesy tento kapitál ztrácí, jsou okradeny.

Při transformaci státních lesů se České lesy jako majitel lesa zřekly provádění příjmů dříví vlastními zaměstnanci a ponechávají tento ekonomicky nejdůležitější úkol, tj. příjem vytěženého dříví výrobci, čili akciovým společnostem a soukromým firmám. Lesy České republiky si ponechávají jen právo kontrolního příjmu, což je jakoby zhola nic. Je to přesně tak, jako bych přišel na jatka na nákup masa, maso si sám nasekal, odvážil, cenově ohodnotil a panu řezníkovi sedícímu u pokladny zaplatil. Pak by se mohlo stát, že by pan řezník v krátké době sám mohl zemřít hlady.

Jestli na počátku směny, ale i během směny vytěžené dříví výrobce přiblíží, odveze a možná i pořeže, jak pak je možný kontrolní příjem? Takto zcizený m³ dřeva, možná jedna nepřijatá kláda, toť 1000 korun v kapse. A s jídlem roste chuť. Za dobu existence této transformace mohly být zcizeny takto miliardy. Na tom spočívá finanční síla či moc velkoakciových společností, jako je např. Foresta. Nebo chcete věřit někdo, že výrobce či podnikatel jako soukromá firma bude provádět příjem dříví ve vlastní neprospěch či v malý prospěch? Důkazy: jednak neexistují, protože zloděj sám na sebe nepožaluje, či případný zaměstnaný svědek se bojí a pozdější jako okamžitá a bezustálá kontrola je bezvýznamná. Jednak existují, jelikož takto nabídnuté hospodaření s dřevní hmotou, to je příjem dříví bez účasti majitele - mimochodem u mých kolegů v Německé spolkové republice dotyčný lesník už čtyři roky pracuje jako poradce v Německé spolkové republice. Při této informaci zazněl hurónsky řev. Podobně jako uvedený nákup masa ve směšném řeznictví tu existuje plně legální vyhovující nejen zlodějům, ale i otcům transformace - ČL ČR. A proč? Domnívám se, že takováto transformace, u níž příležitost dělá zloděje, hraničí u původců a tvůrců až s trestnou činností, proto by o tom takto měla být uvědoměna státní prokuratura či zastupitelství. Či nám má být lhostejno, jak tento krásny malý stát je na úseku lesního hospodářství decimován a lidé v něm ochuzováni? Je to opravdu bezvýznamnou záležitostí pro prezidenta, premiéra, vládu a poslance? Čemu bych pak měl věřit?

Přečetl jsem tento dopis jednoho z našich nejlepších lesníků starší generace, abych nemluvil svými slovy. Proto jsem předložil tento pozměňovací návrh. Myslím, že rozpočet Státních lesů by měl byt schvalován jako kapitola rozpočtu sněmovnou Parlamentu. Považuji to v této době za jedinou možnou zpětnou vazbu.

Nyní k dalšímu pozměňovacímu návrhu. Předkládám komplexní pozměňovací návrh na lesního hospodářství. Dosavadní§ 35, po přečíslování § 37, nahradit tímto zněním:

"(1) Hospodaření v lesích zajišťuje vlastník prostřednictvím odborného lesního hospodáře.

(2) Odborným lesním hospodářem může být fyzická osoba, která má k této činnosti licenci udělenou orgánem státní správy lesů podle hlavy VI tohoto zákona.

(3) Vlastník lesa má právo vybrat si odborného lesního hospodáře, jeho jméno je povinen oznámit orgánu státní správy lesů. Vlastník lesa, který hospodaří podle plánu (§ 24 odst. 3), je povinen uzavřít s odborným lesním hospodářem smlouvu o výkonu činnosti podle odst. 1.

(4) Činnost odborného lesního hospodáře nemůže vykonávat zaměstnanec orgánu státní správy lesů v lesích v obvodu působnosti tohoto orgánu. To neplatí v případě obhospodařování vlastního majetku.

(5) Každou změnu v osobě odborného lesního hospodáře je vlastník lesa povinen oznámit do 30 dnů orgánu státní správy lesů.

(6) V lesích, pro které jsou zpracovány osnovy (§ 25 odst. 1), vykonává funkci odborného lesního hospodáře pracovník Státních lesů oprávněný k výkonu této činnosti podle odst. 2, pokud orgán státní správy lesů nerozhodne o pověření jiné fyzické osoby. Právo vlastníka lesa vybrat si odborného lesního hospodáře není tím dotčeno.

(7) Náklady na činnost odborného lesního hospodáře hradí vlastník lesa. Náklady na činnost odborného lesního hospodáře vykonávanou fyzickou osobou podle odst. 6 hradí stát."

Dosavadní § 38, po přečíslování § 42, nahradit tímto zněním:

"§ 42 - zvláštní podmínky pro udělování licence

(1) Zvláštními podmínkami pro udělení licence jsou

a) odborné lesnické vzdělání,

b) odborná lesnická praxe,

c) složení státní zkoušky odborného lesního hospodáře.

(2) Minimálním stupněm odborného lesnického vzdělání a minimální odbornou lesnickou prací jsou

a) pro vyhotovování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov (§ 26) vysokoškolské vzdělání lesnického směru, 10 let odborné lesnické praxe v oboru zřizování lesů po ukončení vysokoškolského vzdělání lesnického směru a složení státní zkoušky lesnického hospodáře do 3 let od účinnosti tohoto zákona,

b) pro ustanovení odborným lesním hospodářem (§ 37) vysokoškolské vzdělání lesnického směru a 5 let odborné lesnické praxe po ukončení vysokoškolského vzdělání lesnického směru nebo úplné středoškolské vzdělání lesnického směru a 10 let odborné lesnické praxe po ukončení středoškolského vzdělání lesnického směru a složení státní zkoušky lesního hospodáře do 3 let od účinnosti tohoto zákona,

c) pro nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin (§ 30), s výjimkou sběru semen lesních dřevin, úplné středoškolské vzdělání lesnického směru a 5 let odborné lesnické praxe po ukončení úplného středoškolského vzdělání lesnického směru.

(3) Podrobnosti o státní zkoušce odborného lesního hospodáře stanoví vláda nařízením."

Za dosavadní § 38, po přečíslování § 42, vložit nový § 43, který zní:

"§ 43 - povinnosti odborných lesních pracovníků.

Zaměstnanci, právnické osoby (§ 4 odst. 4), odborní lesní hospodáři (§ 37 odst. 6) a zaměstnanci orgánů státní správy lesů jsou povinni při výkonu své činnosti důsledně dbát ochrany lesa a řádného hospodaření v něm."

K dosavadnímu § 43. K tomu bych chtěl říci - řekla to zde již poslankyně Orgoníková - již za Rakouska-Uherska se skládaly státní lesní zkoušky odborných lesních hospodářů. Lesní ekosystém je tak složité společenství, že bohužel jakýkoliv liberalismus by mohl jak lesy, tak naši zemi na dlouhá léta poškodit.

Nyní k dosavadnímu § 43, po přečíslování § 48. Dosavadní odstavec 1 nahradit tímto zněním: odst. 1: Státní správu lesů vykonávají:

a) okresní úřady

b) ministerstvo životního prostředí.

Tuto změnu promítnout do všech příslušných ustanovení navrhovaného zákona.

Dosavadní odst. 5 tohoto § nahradit tímto zněním:

Odst. 5: Na orgánech státní správy lesů uvedených v odstavcích 1-4 musí mít zaměstnanci vykonávající státní správu lesů kvalifikaci podle § 37 a 42.

Nyní k tomuto paragrafu. Státní správa lesního hospodářství v různých zemích je řešena i různým způsobem. Někde je na ministerstvu zemědělství, někde je zvláštní lesodohledací úřad a někde je Ministerstvo životního prostředí.

V Československu za první republiky byla státní správa lesního hospodářství odborem ministerstva zemědělství. V této době, tak jak jsem uvedl úvodem, se domnívám, je navýsost nebezpečné a ohrožuje české lesy i celou Českou republiku do budoucna, jestliže na jednom ministerstvu, na hospodářském ministerstvu bude v jedněch rukou soustředěno hospodářské řízení resortu, a řízení státních lesů. Ministr zemědělství jmenuje ředitele státních lesů a zároveň v těchto rukou je soustředěna státní kontrola dodržování zákona. Mimo to, v naší republice, je dělba ministerstev podle politických stran, ještě v rukou jedné politické strany, ať je to kterákoli.

Domnívám se, že jestli tato sněmovna pohlíží do budoucna se zodpovědností k českým lesům, tyto úřady by měly být odděleny. Jedině takovýmto způsobem máme jakousi jistotu, že toho nebude zneužito. Děkuji za pozornost.