Místopředseda PSP Jan Kasal: Hovořil
pan Čestmír Hofhanzel, prosím, aby se slova
ujal pan poslanec Jiří Drápela, připraví
se pan poslanec Čechák.
Poslanec Jiří Drápela: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
dovolte, abych přednesl připomínky k vládnímu
návrhu zákona o lesích a o změně
a doplnění některých zákonů.
Zároveň mi dovolte, abych vám sdělil,
že k projednávané tematice mám velmi
blízko, neboť jsem profesí lesní inženýr
a pracoval jsem mnoho let v Ústavu hospodářské
úpravy lesů.
Nyní mi dovolte k samotným připomínkám.
§ 2, písmeno g) navrhuji změnit v následném
znění: škodlivými organismy jsou rostlinní
a živočišní původci chorob a škod
na lesních porostech. Důvod: původní
text nevystihuje souvislost, že původní choroby
lesních porostů jsou v tomto případě
škodlivé organismy, a to jak živočišné,
tak rostlinné.
§ 2, vymezení pojmů: navrhuji doplnit o písmena
t), u), v), y) z).
Písmeno t): Generel rekultivace: rámcová
studie navazující na územní plán
v oblasti aktivní plochy hornické činnosti.
Vyjadřuje uspořádání krajiny
v jisté časové etapě zahlazením
škodlivých následků hornické
činnosti. Rozhodující je hledisko využití
půdního fondu a zlepšení životního
prostředí narušeného hornickou činností.
Písmeno u): Rekultivace ploch po hornické činnosti:
závěr hornické činnosti zaměřený
na zpětné uvedení devastované nebo
degradované plochy do kulturního stavu souborem
opatření technické a biologické povahy;
týká se to zejména ploch, jež devastací
ztratily schopnost zemědělského, lesnického
nebo vodohospodářského využití.
Písmeno v): Technická rekultivace po hornické
činnosti: soubor opatření technické
povahy předcházející rekultivaci biologickou
sestává obvykle ze skrývek ornice a ostatních
zemin schopných zúrodnění, terénních
úprav devastované plochy, včetně návozu
výplňového materiálu a zpětného
rozprostření dříve skrytých
zemin, hydromelioračních a hydrotechnických
prací, výstavby příjezdních
a hospodářských komunikací, protierozních
a stabilizačních opatření, jakož
i opatřeních tuto činnost podmiňujících,
nezbytné přeložky apod.
Písmeno y): Lesnická rekultivace po hornické
činnosti: Způsob biologické rekultivace,
kdy povrch technicky rekultivované plochy se uvádí
do kulturního stavu výsadbou lesního porostu,
případně úpravou na parky, parkové
lesy nebo zalesnění půdoochranného
a klimaticky hygienického charakteru.
Písmeno z): Biologická rekultivace: Závěrečná
etapa rekultivace, jíž se navrací půda
nepříznivě dotčená, např.
hornickou činností, zpět svému poslání;
je zemědělská, lesnická, vodohospodářská,
např. zarybnění.
§ 3, odst. 2, navrhuji změnit ve znění:
školky a plantáže lesních dřevin
založené na jiných než lesních
pozemcích nejsou pozemky určené k plnění
funkcí lesa, pokud orgán státní správy
lesů po dohodě s vlastníkem pozemků
nerozhodne jinak. Ustanovení zvláštních
předpisů tím nejsou dotčena. Důvod:
Stávající dikce není v souladu s charakteristikou
a způsobem využití druhů pozemků
pro účely katastru nemovitosti. Nedostatečné
vymezení může být zdrojem značného
počtu sporů.
Za § 5 navrhuji doplnit nový § 6 - ostatní
následné paragrafy přečíslovat
- s následujícím textem: Právo státu
na přednostní koupi.
Odst 1: Vlastnicí lesů jsou povinni v případě
jejich zamýšleného prodeje přednostně
nabídnout tyto lesy ke koupi právnické osobě
uvedené v § 4, odst. 1 tohoto zákona.
Pokud tato právnická osoba neprojeví o koupi
písemně závazný zájem do 30
dnů od obdržení nabídky, mohou vlastníci
zamýšlený prodej uskutečnit.
Odst 2: Povinnost podle odstavce 1 vlastníci lesů
nemají, pokud má být kupujícím
osoba blízká. Osobu blízkou určuje
§ 116 zákona číslo 140/1994 Sb.,občanského
zákoníku, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 11, odst. 3, písmeno c) navrhuji jeho znění
upravit takto:
A to od slov "neprodleně provést rekultivaci
dotčených pozemků podle generelu rekultivace".
§ 13. doplnit nově o odst. 4 ve znění:
"Rozhodnutím příslušného
orgánu o omezení využívání
pozemků k plnění funkcí lesa vzniká
povinnost pro osobu, v jejíž prospěch omezení
vzniklo. Zajistit zápis, vznik tohoto věcného
práva v pozemkových knihách."
Odůvodnění: l když v ustanovení
§ 151 odst. 1 občanského zákona je tato
povinnost uložena, považuji za nezbytné tuto
skutečnost zdůraznit v zákoně speciálním,
protože praxe potvrzuje důležitost tohoto ustanovení,
zejména při v současnosti prováděné
rozsáhlé obnově, či změnách
vlastnických práv, zejména fyzických
osob.
§ 21. Navrhuji změnit text odst. 1 v následujícím
znění: "Odst. 1. Oblastní plány
rozvoje lesů jsou nástrojem státní
politiky životního prostředí a státní
lesnické politiky a upravují zásady hospodaření
v lesích, zejména z hlediska vyváženosti
produkčních a mimoprodukčních funkcí.
Zpracování oblastních plánů
rozvoje lesů zadává a návrhy oblastních
plánů rozvoje lesů schvaluje ministerstvo
životního prostředí."
Dále navrhuji změnit text odst. 4 v následujícím
znění: "Odst. 4. Ministerstvo životního
prostředí stanoví právním předpisem
vymezení přírodních lesních
oblastí a náležitostí oblastních
plánů rozvoje lesů."
Dále navrhuji doplnit nový odst. 5 s následujícím
textem: "Odst. 5. Ministerstvo stanoví právním
předpisem rámcové vymezení hospodářských
souborů a podrobností o hospodářských
souborech."
§ 29 navrhuji změnit takto: "Vlastník
lesa je povinen obnovovat lesní porosty stanovištně
vhodnými dřevinami, jež odpovídají
svým druhem a zastoupením v druhové skladbě
porostu přirozenému výskytu na lesním
stanovišti. V místech, kde takový způsob
obnovy není uskutečnitelný, stanoví
druhovou skladbu dřevin na obnově lesní hospodářský
plán. Přirozená druhová skladba vyplývá
z jednotek typologického mapování. Při
obnově porostu s vyšším zastoupením
buku nebo jedle se přednostně použijí
šetrné obnovní postupy založené
na podrostní a výběrové seči,
případně na skupinové (kotlíkové)
holoseči. Dále je vlastník lesa povinen vychovávat
lesní porosty včas a soustavně tak, aby se
zlepšoval jejich stav." A dál text pokračuje
v původním znění.
§ 30 - Ochrana lesa. Odst. 4 navrhuji nahradit textem: "Uživatelé
lesů a orgány státní správy
lesního hospodářství jsou povinni
dbát, aby stavy zvěře a chov zvěře
v lesních honitbách byly v souladu se zásadami
řádného hospodaření v lesích
a se zásadami ochrany přírody."
§ 33 - Lesotechnické meliorace, hrazení bystřin
- navrhuji nahradit textem: "Odst. 1. Lesotechnické
meliorace s hrazením bystřin jsou lesnická,
biologická, biotechnická, vodohospodářská
a technická opatření k ochraně a zlepšování
přírodního a životního prostředí
krajiny."
V poznámce lze uvést, že se jedná o
zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny. Odst. 1 pokračuje: "Zabývají
se zejména úpravami srážko-odtokového
režimu drobných toků a bystřin, vodního
režimu a bioklimatu krajiny, Předcházením
nebezpečí eroze půdy, zvláště
vzniku svahových sesuvů a strží a lavin,
jakož i sanací již vzniklých poškození
krajiny a odstranění následků živelných
pohrom v povodích bystřin.
Odst. 2. Ustanovení o lesotechnických melioracích
s hrazením bystřin se týkají i pozemků,
které ve smyslu § 3 nebyly určeny k plnění
funkcí lesů. Povinnosti vlastníků
pozemků a oprávnění orgánů
státní správy podle zvláštních
předpisů (poznámka 1 a 23) nejsou tímto
ustanovením dotčena.
Odst. 3. Preventivní opatření k ochraně
prostředí krajiny i odstraňování
škodlivých jevů a jejich následků
lesotechnickými melioracemi s hrazením bystřin
prováděnými ve veřejném zájmu
organizuje a řídí orgán státní
správy. Náklady hradí stát při
spoluúčasti i fyzických subjektů,
které mají prospěch z preventivních
nebo sanačních opatření. Orgán
státní správy po dohodě s nimi stanoví
jejich podíl na úhradě nákladů.
Odst. 4. Opatření lesotechnických meliorací
s hrazením bystřin prováděna na základe
rozhodnutí orgánů státní správy
ve veřejném zájmu je vlastník, popř.
nájemce pozemku povinen strpět, včetně
užití jeho pozemku v nezbytné míře
pro přístup k přípravě, budování
a údržbě zařízení lesotechnických
meliorací s hrazením bystřin.
Vlastník pozemku, popř. nájemce má
nárok na úhradu majetkové újmy, vzniklé
mu v důsledku omezení užívání
dotčeného pozemku.
Odst. 5. Orgán státní správy může
vlastníku, popř. uživateli pozemku uložit
provedení nutných opatření lesotechnických
meliorací s hrazením bystřin nebo je nechat
provést na jeho náklad, pokud potřeba takových
opatření vznikla, a to v důsledku činnosti
vlastníka nebo nájemce pozemku a jde-li o opatření
ve veřejném zájmu.
Odst. 6. Ministerstvo stanoví právním předpisem
podrobnosti o činnosti a organizaci lesotechnických
melioracích o postupech při přípravě
a provádění opatření ve veřejném
zájmu a při úhradě nákladů
na ně i na náhradě majetkové újmy."
§ 35 navrhuji upravit následovně: "Odst.
1. Hospodaření v lesích zajišťuje
odborný lesní hospodář, který
odpovídá před zákonem a vlastníku
lesa za dodržování ustanovení tohoto
zákona a prováděcích právních
předpisů, za odbornou úroveň ochrany
lesa a hospodaření v lesích podle poznatků
lesnické vědy."
Odstavce 2, 3, 5 a 4 navrhuji ponechat. Odst. 6 navrhuji pozměnit
v tomto znění: "V lesích, pro které
jsou zpracovány lesní hospodářské
osnovy, vykonává funkci odborného lesního
hospodáře pracovník právnické
osoby, která v určeném území
vykonává právo hospodaření
ve státních lesích." Odst. 7 beze změny.
Dále navrhuji nový odst. 8 ve znění:
"Vlastníci lesů do 500 ha, pokud se dohodnou,
mohou pro své lesy ustavit odborného lesního
hospodáře společného."
Další odst. 9: "Každý odborný
lesní hospodář, který je v pracovním
poměru k vlastníkovi lesa, je povinen oznámit
orgánu státní správy lesů příkazy,
které mu byly dány a které odporují
ustanovením tohoto zákona."
Odstavec 10: "Pro plnění povinnosti uvedené
v odst. 6 nesmí byt se žádným odborným
lesním hospodářem zrušen pracovní
poměr a nesmí být ani jinak postižen."
Odstavec 11 začíná slovy: "Ministerstvo
stanoví" a text dále pokračuje v původním
znění odst. 8 předlohy.
§ 37: Navrhuji v něm vypustit odst. 3
§ 38 - lesní stráž. V odst. 3 navrhuji
přiřadit větu: "Lesní stráž
plní úkoly a vykonává pravomoci orgánů
státní správy lesů a za svoji činnost
je odpovědna tomu orgánu státní správy
lesů, který ji ustanovil. Tento orgán odpovídá
za škodu, kterou lesní stráž při
této činnosti utrpí."
Odůvodnění: Poznatky z dosavadní praxe
svědčí o tom, že není jednoznačné
a nesporné, zda je za svou činnost lesní
stráž odpovědna tomu, kdo ji do funkce navrhl
nebo kdo ji ustanovil. Rovněž není jednoznačnost
v situacích, kdy při výkonu této činnosti
dojde ke škodě na zdraví či věcech
lesní stráže a kdo za ně odpovídá.
§ 39 - práva a povinnosti lesní stráže.
V odst. 2 navrhuji doplnit písm. d) ve znění:
"Lesní stráž je při výkonu
práv a povinností spojených s touto činností
veřejným činitelem".
Odůvodnění: Považuji za nezbytné,
aby výkon lesní stráže nebyl zajištěn
pouze formálně. Osoba lesní stráže
by měla mít jistotu, že při správném
výkonu činnosti je pod ochranou státu. Jinak
v mezních situacích poslání funkce
nebude v zájmu osobní bezpečnosti vykonáváno
vůbec nebo ustanovení lesních stráží
osobami bude odmítáno.
§ 43 odst. 1 - státní správu lesů
vykonávají
a) okresní úřady
b) navrhuji změnu "Ministerstvo životního
prostředí".
Odůvodnění: Nevidím jediný
důvod, proč by státní správu
lesů měl řídit resort ministerstva
zemědělství. Věřím,
že od zemědělského obhospodařovávání
lesů systémem jednolitá kultura, jediné
plodiny, najednou zasadit, najednou sklidit, bude upuštěno.
Pro zařazení státní správy
lesů do resortu ministerstva životního prostředí
existuje celá řada racionálních důvodů.
Lesy jsou jednou ze základních složek životního
prostředí, vrcholným ekosystémem,
stabilizačním prvkem v krajině apod. Zařazení
pod ministerstvo zemědělství je tedy zcela
nesystémové. Ministerstvo zemědělství,
jak to zde již bylo řečeno, je zřizovatelem
podniku Lesy České republiky, které hospodaří
na 60% rozlohy našich lesů. Shromáždění
složky výkonné, státní správy
a dokonce vrchního státního dozoru pod jednou
střechou je z hlediska objektivity kontrolních složek
velmi rizikové.
§ 46 - dozor v lesním hospodářství.
Odstavec 1 - 3 ponechat beze změn a doplnit o odstavce
4 - 7 ve znění:
(4) Neplní-li vlastník lesa při hospodaření
v lese povinnosti uložené tímto zákonem,
a to zejména v předcházení šíření
hmyzích škůdců nebo živelních
událostí, uloží mu orgán státní
správy lesů provedení potřebných
opatření a stanoví lhůtu pro jejich
provedení. Současně jej upozorní,
že nesplní-li ve lhůtě uvedená
opatření, rozhodne o jejich provedení náhradním
způsobem. Odvolání proti tomuto rozhodnutí
nemá odkladný účinek.
(5) Opatření podle odst. 4 musí vycházet
ze zákona a nesmí být neodůvodněně
rozšiřováno.
(6) Neprovede-li vlastník opatření uložená
podle odst. 1 ve stanoveném termínu, rozhodne o
provedení těchto opatření orgán
státní správy, a to prostřednictvím
jiné způsobilé právnické nebo
fyzické osoby, a to na náklady vlastníka
lesa. Vlastník lesa je povinen provedení těchto
opatření strpět.
Odůvodnění: Návrh sleduje zejména
ochranu vlastnictví, tedy stavu lesa drobných vlastníků.
Dosavadní poznatky a zjištění orgánů
odborné správy lesů konstatují, že
narůstají stížnosti vlastníků,
kteří přes svou péči o zdravotní
stav lesa jsou nucení k dalším činnostem,
které spočívají v zanedbání
povinné péče o porosty sousedními
vlastníky. Zejména hmyzí škůdci
se šíří z těchto zanedbaných
lokalit do zdravých nebo ošetřených
porostů s nimi sousedících, takže nutně
dochází k poškozování stavu lesa.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Drápelovi za jeho vystoupení a prosím,
aby se slova ujal pan poslanec Vojtěch Čechák
a připravil se pan poslanec Effenberger.
Poslanec Vojtěch Čechák: Vážený
pane předsedající, kolegyně a kolegové,
předložený návrh zákona o lesích
již v době, kdy byl vydán a byl k dispozici,
vyvolal vášnivé diskuse, od naprostého
odmítnutí až po výrazně souhlasné
stanovisko. K vyjasnění názorů v podstatě
nedošlo ani na semináři, který byl pořádán
zde ve Sněmovně s odbornou lesnickou veřejností.
l zde bylo patrné, že existují silně
rozdílné názorové skupiny, řekněme
tomu lobby, které prosazují své vlastní
názory a jsou je schopny kdykoli nějakým
způsobem zdůvodnit. Z obdobných diskusí
se rodila i společná zpráva, také
pod tlakem různých názorových skupin
a různých lobby. l stávající
diskuse zde ve Sněmovně, která byla a která
bude, asi svým způsobem bude rovněž
třídit názory.
Já si osobně myslím, že společná
zpráva tak jak je předložena, zlepšuje
předložený vládní návrh
a že je svým způsobem přínosem
pro jeho schválení. Přesto společná
porada zpravodajů podle mého názoru dostatečně
nezvážila některé návrhy z jednotlivých
výborů, a proto předkládám
Sněmovně v podstatě tři pozměňovací
návrhy.
Ve společné zprávě na straně
3 dole je úprava § 18 odst. 4. Z této úpravy
vyplývá, že vlastník svým vlastním
rozhodnutím by byl schopen kdykoliv změnit zákazy
vydané zákonodárným sborem. Nepřipadá
mi to nejrozumnější, a proto k tomu předkládám
pozměňovací návrh, který by
vypustil to, co je ve společné zprávě
na straně 3 dole, a ponechal původní znění
vládní předlohy.
Dále bych chtěl podpořit to, co zde padlo
od některých předřečníků,
aby zůstaly zachovány tři základní
povinné ukazatele, to znamená, že rovněž
podporuji, aby ze společné zprávy na straně
4, kde je úprava § 22 odst. 2 a hovoří
se o vypuštění minimálního plošného
rozsahu výchovných zásahů, tato věta
byla vypuštěna, to znamená, že by zůstalo
v podstatě původní znění.
Na straně 5 společné zprávy se hovoří
o inventarizaci lesů. Já si myslím, že
takto pojatá inventarizace, jak je navrhována, je
v každém případě nákladnější
než předpokládaná inventarizace podle
vládního návrhu, a proto rovněž
doporučuji, aby úprava § 26 ve společné
zprávě byla vypuštěna a zůstalo
původní znění ve vládní
předloze. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Čechákovi. Prosím, aby se slova
ujal pan poslanec Effenberger a připravil se poslanec Pavel
Seifer.
Poslanec Josef Effenberger: Dámy a pánové,
dovolte mi, abych obrátil vaši pozornost ke dvěma
tématům, která poněkud unikla obecnější
pozornosti při projednávání tohoto
zákona.
První z nich se týká dosavadního §
20, který by po přečíslování
měl mít č. 22, a týká se bezpečnosti
osob a majetku. Tady je nutno říci, že v dosud
platném federálním zákonu č.
61/1977 Sb. je tento paragraf traktován ve velmi podobné
slohové úpravě, avšak týká
se celkem logicky činností osob na lesních
pozemcích a ukládá jim povinnosti co se týká
zajištění bezpečnosti. Nový návrh,
který máte před sebou, toto výrazně
pozměnil a tuto povinnost přenesl na vlastníky
nebo osoby působící na pozemcích sousedních,
což z právního hlediska je myšlenka velmi
podivná. Takže po příslušných
konzultacích s legislativními odborníky předkládám
pozměňovací návrh na nové znění
tohoto paragrafu.
Odst. 1: Vlastníci lesních pozemků a investoři
staveb a zařízení jsou povinni na lesních
pozemcích dotčených výstavbou provést
na svůj náklad nezbytně nutná opatření,
kterými lesní pozemky, stavby a zařízení
zabezpečí před škodami, jež by
mohly být způsobeny zejména sesuvem půdy,
padáním kamenů, pádem stromů
nebo jejich částí, přesahem větví
a kořenů, zastíněním a lavinami
z těchto pozemků. Rozsah a způsob zabezpečovacích
opatření stanoví orgán státní
správy lesů, pokud není podle zvláštních
předpisů příslušný jiný
orgán státní správy.
Odst. 2: Vyžaduje-li zajištění bezpečnosti
osob a majetku kromě opatření uvedených
v odstavci 1 i změnu ve způsobu hospodaření
v lese nebo omezení ve využívání
pozemků určených k plnění funkcí
lesa, rozhodne orgán státní správy
lesů o dalších opatřeních a určí,
kdo ponese náklady s tím spojené a kdo nahradí
vlastníku případnou újmu. Ustanovení
zvláštních předpisů zůstávají
nedotčena.
Druhé téma se týká vrchního
státního dozoru, a to kompetencí Ministerstva
životního prostředí v souladu se zákonem
ČNR č. 2/1969 Sb., který tuto kompetenci
připravuje v obecné podobě. Zde nabízím
znění, které tuto myšlenku rozvádí
pro účely tohoto zákona. Takže za dosavadní
§ 66, eventuálně po přečíslování
§ 50, navrhuji vložit nový § 51 v tomto
znění:
Vrchní státní dozor
Odst. 1: Ministerstvo životního prostředí
v rámci výkonu vrchního státního
dozoru dozírá, jak orgány státní
správy, fyzické a právnické osoby
dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů
vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných
na jeho základě. Ministerstvo životního
prostředí je při výkonu vrchního
státního dozoru oprávněno ukládat
opatření k odstranění zjištěných
nedostatků.
Odst. 2: Osoby vykonávající vrchní
státní dozor jsou oprávněny při
plnění svých úkolů vstupovat
na lesní pozemky, do objektů a zařízení
nacházejících se na těchto pozemcích,
pokud k tomu není třeba oprávnění
podle zvláštních předpisů, zjišťovat
a ověřovat potřebné skutečnosti,
vyžadovat potřebné údaje a vysvětlení
a nahlížet do příslušných
dokladů. Přitom jsou povinny zachovávat tajemství
o skutečnostech, o kterých se dozvěděly
při výkonu své činnosti a na požádání
se prokázat příkazem orgánu, z jehož
pověření tento dozor vykonávají.
Odst. 3: Orgány státní správy lesů
při výkonu dozoru dle dosavadního §
64 písm. k), po přečíslování
§ 48, odst. 2 písm. l), a § 65 původního
textu, nyní § 49, odst. 3, dříve písmeno
n), nyní písmeno o), a Ministerstvo životního
prostředí při výkonu vrchního
státního dozoru vzájemně spolupracují
a zejména se informují o opatřeních
přijatých k odstranění zjištěných
nedostatků.
Tolik tento paragraf. To je vše. Děkuji vám
za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Effenbergrovi. Prosím, aby se slova ujal
pan poslanec Pavel Seifer. Připraví se pan poslanec
Jaroslav Palas.
Poslanec Pavel Seifer: Vážený pane předsedající,
pane předsedo, členové vlády, dámy
a pánové, já mám ulehčenou
práci, protože řada podnětů,
s kterými jsem chtěl vystoupit nebo s kterými
vystoupím, zde už padla, ať ve stejném
znění nebo podobném.
Na úvod bych chtěl říci, že si
uvědomuji nutnost tohoto zákona, protože se
změnily vlastnické vztahy a je potřeba upravit
jednu třetinu našeho území tak, aby
se dostala do právního řádu, který
je logický. Přejdu k věcem, které
jsou aktuální, to znamená k pozměňujícím
návrhům.
První bych měl k § 25, odst. 5 - tento odstavec
vypustit a ostatní přečíslovat.
V podstatě jde o účast veřejnosti
při schvalování lesních hospodářských
plánů. V odstavci 24 se dostala do společné
zprávy tato účast při přípravě.
Já si myslím, že by bylo vhodné a logické
umožnit ji i při schvalování, protože
námitka, která se ozvala na výboru, že
by se jednalo o desítky, možná stovky osob,
je nepravdivá, protože se jedná vždy pouze
o jednu nebo dvě obce, zejména jde o dotčené
obce, možná o některá občanská
sdružení. V podstatě jde o tu možnost,
která je dána v jedné věci a ve druhé
věci není.
Další otázka se týká § 29,
odst. 1. Tady bych se doslova připojil k návrhu
kolegy Drápely, protože máme zřejmě
podobné prameny. Nebudu zdržovat, takže to nebudu
číst, ale připojuji se k tomuto návrhu.
Předávám ho společnému zpravodaji.
Totéž se týká i § 35, který
se týká hospodaření v lesích
a odborného hospodáře. Chtěl bych
připomenout, že tento návrh je v souladu s
logikou společné zprávy, ta pouze to, co
přijala jako zásadu, nedotáhla do §
35 a následujících paragrafů, zejména
§ 38. Zde budu pro jistotu citovat, protože mi na tom
velice záleží. Odst. 1 - doplnit písmeno
c), úspěšné vykonání státní
zkoušky, odst. 2 doplnit na konec věty: a úspěšné
vykonání státní zkoušky pro lesní
hospodáře do 3 let od účinnosti tohoto
zákona.
Odst. 3 zůstává v původním
znění, odst. 4 doplnit na konec věty: a v
obou případech úspěšné
vykonání státní zkoušky pro odborné
lesní hospodáře do 3 let od účinnosti
zákona. Odstavec 5 nahradit textem: Ministerstvo stanoví
právním předpisem podrobnosti o průběhu
a náplni státní zkoušky pro odborné
lesní hospodáře.
Dále jde o § 40, který navrhuji upravit takto:
Odst. 1 vypustit slova "Nebo právnická osoba,
sídlo". Dále vypustit odst. 3 a ostatní
přečíslovat.
Předposlední poznámku mám k §
43, odst. 1, kde doporučuji v souladu s návrhy,
které zde padly, aby bylo uvedeno: Státní
správu lesů vykonávají za prvé
okresní úřady, za druhé Ministerstvo
životního prostředí. Nebudu to zdůvodňovat,
protože tato zdůvodnění už zde
padla.
Mám ještě dva problémy, s kterými
bych se chtěl vyrovnat. Prosím vás ještě
o malinkou chvilku strpení. Nejsem si jist a trochu váhám
pokud jde o problém malých vlastníků.
To znamená vlastníků do 50 ha lesa. Chápu
na jedné straně, že je pocit, že je potřeba
těmto lidem pomoci, aby získali vztah k lesu, aby
měli možnost třeba i formou dotací vylepšovat
vlastní hospodaření. Na druhé straně
se děsím, že se jim dává jakási
příliš velká liberální
vůle v tom, aby si mohli zřídit podle vlastního
- bez ohledu na desetiletý lesní plán rozvoje.
V zájmu spíše lesa než vlastníků
navrhuji - tuším, že je to v § 23 odstavec
1 poprvé a dále v dalších paragrafech
se o těchto malých vlastnících nehovořilo
- aby zůstal pouze vlastník.
Myslím si, že by malí vlastníci mohli
být řešeni formou ministerské vyhlášky,
formou dotací, formou zvýhodnění.
Je to otázka diskuse a bohužel na tu právě
už není moc času.
Potom mám ještě druhou poznámku, navrhuji,
aby ze zákona byla vyňata změna zákona
č. 114/1992 Sb. Do tohoto zákona to prostě
nepatří. Chápu předkladatele, že
se chce vyrovnat s jistými problémy, které
mu stočtrnáctka přináší.
Týká se to vodních staveb, týká
se to mostů atd. Ale myslím si, že do tohoto
zákona to nepatří a jenom navěsit
jako na vánoční stromeček další
ozdobu, že to není čisté. Udělejme
zvláštní novelu tohoto zákona a nedávejme
to do tohoto zákona, kde si myslím, že je to
na škodu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Pavlu Seiferovi. prosím, aby se slova ujal
pan poslanec Jaroslav Palas a připraví se pan poslanec
Šoler.
Poslanec Jaroslav Palas: Vážený pane
místopředsedo, pane předsedo, pane ministře,
dámy a pánové, přijetím tohoto
zákona se jistě naplní jeho účel,
to jest naplnit právní předpoklady pro zachování
lesů, pro zlepšení jejich stavu a pro jejich
racionální využívání s
ohledem na jeho další mimoprodukční
vlastnosti a úkoly.
Myslím si, že duch společné zprávy
se nese v zájmu dosažení souladu se zájmy
vlastníků lesů a veřejnými
zájmy a jednoznačně vymezuje působnost
orgánů státní správy lesů.
Dovolte mi však zpřesnit některé formulace
společné zprávy. Navrhuji ve znění
společné zprávy v § 18 odst. 4 ve větě
"vlastník může povolit výjimku"
za slovo "může" doplnit slova "se souhlasem
orgánu státní správy". Pak následuje
pokračování původní věty.
Původní znění společné
zprávy v tomto případě povyšuje
práva vlastníka nad zákon.
Dále pak vypustit § 28 zákona ve znění
společné zprávy a nahradit jej původním
zněním § 28 vládní předlohy.
Odůvodnění: Provádění
inventarizace podle znění § 28, jak je formulováno
ve společné zprávě, bude stát
státní pokladnu desítky milionů korun.
Domnívám se, že je rozumnější,
pragmatičtější využívat
sumarizace lesních údajů ze sumarizace lesních
hospodářských plánů. Je to
každopádně levnější a nezatíží
to státní pokladnu.
Dále navrhuji § 54 vypustit ve znění
společné zprávy a nechat původní
návrh vládní předlohy jako preciznější
formulaci.
§ 63 znění společné zprávy
- zde navrhuji změnu. Na konci věty "termín
1. červenec 1996" nahradit termínem "1.1.1997".
Domnívám se, že není systémové
měnit pravidla hry k pololetí běžného
roku.