Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Pane poslanče, i v tomto případě
mám obavu, že se nejedná o jednu otázku,
na kterou je možno dát jednu odpověď.
Tam bylo formulováno otázek nejméně
10 a bylo by tedy možné dlouze odpovídat. Určitě
nemohu na všechny tyto otázky odpovědět
z hlavy.
První věc je otázka, zda je to problém
zákona samotného nebo implementace zákona.
Já mám pocit, že nejde teď o to, abych
já zde v Poslanecké sněmovně hájil
tento zákon, neboť tento zákon byl přijat
touto Poslaneckou sněmovnou. Nevidím důvod,
proč bych kvůli tomuto zákonu měl
být interpelován já v této sněmovně,
když vy jste ho zde odhlasovali. Otázkou je tedy případná
implementace zákona, případné protivení
se toho či onoho orgánu státní správy
proti zákonu, který byl zde schválen. Já
si nejsem vědom, že bych ve vaší otázce
slyšel výtku a kritiku jdoucí tímto
směrem.
Zmínil jste otázku různých mezinárodních
institucí Rady Evropy a dalších. Z vlastní
zkušenosti i ze zkušeností všech mých
dalších kolegů z vlády (a pokud vím
i vás, kteří jezdíte do ciziny a jednáte
s těmito orgány) vím, že východiskem
je vždy naprostá neznalost naší situace,
naprosté neporozumění toho, oč skutečně
jde, opírání se o zcela falešné,
zcela jednostranné informace, které tito lidé
- nevím od koho z nás - dostávají.
Po vysvětlení, jaká situace v této
oblasti je, jaký zákon u nás existuje a jak
je to všechno řešeno, kritika z těchto
institucí ustává. Já myslím,
pane poslanče, že to víte i vy.
Nemohu souhlasit s větou, kterou jste řekl, že
svévolně někoho připravujeme o státní
občanství. Neznám takový případ
a nejsem si vědom, komu by tato výtka měla
být adresována. Opakuji - předpokládám,
že ne zákonu, maximálně jeho implementaci,
ale nejsem si vědom, jakým konkrétním
krokem a jakým konkrétním prohřeškem
kdo způsobuje svévolné odnímání
občanství.
My otázku jistých krajních případů
v žádném případě nepodceňujeme.
Jsme si vědomi toho, že vznikly jisté složitosti
u jisté skupiny našich rómských spoluobčanů.
K tomu jsme přijali celou řadu konkrétních
opatření - posílení počtu pracovníků
na okresních úřadech i na Ministerstvu vnitra,
kteří se tím zabývají a proškolení
těchto pracovníků. Výrazně
se zesílila spolupráce s orgány Slovenské
republiky v otázce tzv. propouštění
ze státního svazku Slovenské republiky. Došlo
ke snížení správních poplatků
za udělení našeho občanství i
za propuštění ze státního svazku
Slovenské republiky. Byly v těchto institucích
na okresní úrovni vytvořeny zvláštní
úřední hodiny pro Rómy, byla uzavřena
smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou
na úseku matrik a státního občanství.
Zdá se mi, že to je přesně to, co můžeme
dělat a nedovedu si představit, že bychom mohli
udělat něco úplně jiného.
Ale opět opakuji: Vláda by měla být
hodnocena za implementaci zákonů, nikoliv za vámi
zde schválený zákon, který - jak dobře
víte - nedávno potvrdil Ústavní soud.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu předsedovi vlády. Přeje si pan poslanec
Trojan přednést doplňující
otázku? Je tomu tak. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Zdeněk Trojan: Je velice těžké
položit otázku na odpověď, kterou tady
pan premiér prezentoval. Chtěl bych jenom říci,
že zákon tak, jak byl přijat, připravila
vláda a byl přijat především
hlasy koalice.
Pokud jde o můj podstatný dotaz, šlo o otázku,
co budeme dělat s těmi tisícovkami bezdomovců,
které tady zcela jistě existují, a zda vláda
o tom ví a je schopna zjistit, že tady jsou, a ošetřit
tuto situaci.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Trojanovi. Pan premiér.
Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Pane poslanče, já jsem připraven tuto
otázku zkusit diskutovat, tuto otázku nově
prošetřit, udělat nové odhady, kolik
bezdomovců tady asi je. Předpokládal jsem,
že vaše debata míří ke kvalitě
našeho zákona o nabývání a pozbývání
našeho občanství, případně
o jeho implementaci. Teď vidím, že váš
zájem je o faktické zjištění
počtu bezdomovců, kteří v této
zemi, stejně jako v každé jiné demokratické
zemi světa existují. Bezdomovci neexistují
pouze v totalitní společnosti, kde je zakázáno
všechno včetně bezdomovství a bohužel
pro někoho, ale bohudík pro drtivou většinu
z nás, my v této situaci nejsme, a jedním
z negativních spoluproduktů této věci
je existence bezdomovců.
Nevidím nic speciálního, co bych k tomu mohl
říci. Nechám si podat nejnovější
zprávu ministra vnitra, jak se odhaduje počet bezdomovců,
nechám si dát nejnovější zprávu
ministra práce a sociálních věcí,
co v tom nového můžeme udělat. Ale pak
už bych to tedy nevztahoval na základní kvalitu
zákona o nabývání a pozbývání
státního občanství.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu premiérovi. Prosím, aby se ujal slova pan poslanec
Oldřich Vrcha, připraví se pan poslanec Loukota.
Poslanec Oldřich Vrcha: Vážené
dámy, vážení pánové, vážený
pane premiére, s ohledem na připomínky občanů
vás žádám, abyste nechal prošetřit
zneužívání pravomocí ministra
hospodářství pana ing. Karla Dyby v jeho
osobní prospěch. Jedná se o spoluúčast
na podílnictví Oděvního průmyslu
Prostějov, dále na částečné
likvidaci prosperity Agrostroje Prostějov, výrobce
zemědělských strojů a také
výstavby hotelu Tenis Club v Prostějově pro
vlastní potřeby pana ministra a zahraničních
přátel.
Pracovníci těchto podniků žijí
v sociální nejistotě díky vlivu pana
ministra. Rovněž odměna za práci jak
šiček OP, tak dělníků v Agrostroji
je velice nízká a neodpovídá vykonávané
práci. Doporučuji vám, aby pracovníci
a pracovnice těchto organizací byli odměňováni
nejméně dvojnásobným platem pana ministra
a aby pan ministr byl odměňován průměrnou
mzdou jako pracovníci jím řízených
organizací.
Současně doporučuji zrušit Český
telekomunikační úřad jako střet
zájmů pana ministra Dyby s SPT Telecom, případně
převést tento úřad pod Nejvyšší
kontrolní úřad.
Sdružení pro republiku - Republikánská
strana Československa bude vždy hájit zájmy
občanů této země, nikoliv postkomunistických
vládních činitelů. Děkuji za
pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vrchovi. Prosím, slova se ujme pan premiér
Václav Klaus.
Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Pane předsedající, musím se přiznat,
že si budu muset lépe prostudovat jednací řád
interpelací, abych mohl zjistit, jestli mohu říci
"No comment", protože mám pocit, že
jiná odpověď na tuto otázku není
možná.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Můžete.
Děkuji, přeje si pan poslanec Vrcha položit
doplňující dotaz k odpovědi pana premiéra?
Poslanec Oldřich Vrcha: Pane premiére, já
jsem přece neřekl, že mi musíte odpovídat
ihned. Já jsem vás požádal, abyste tuto
záležitost prošetřil, tzn. až na
příští schůzi mně odpovíte
do 30 dnů písemně.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: projednáváme
trochu jiný bod, pane kolego. Pan poslanec Loukota se ujme
slova, připraví se pan poslanec Zdeněk Vorlíček.
Poslanec Milan Loukota: Pane předsedo vlády,
je všeobecně známo, že naše politická
strana, tedy Sdružení pro republiku - Republikánská
strana Československa je jako jedna z mála politických
stran v současné době proti začlenění
České republiky do Evropské unie a Severoatlantické
obranné aliance. Toto naše rozhodnutí je především
podmíněno naší obavou z příliš
vysoké částky, kterou by jako podíl
musela naše republika těmto mezinárodním
strukturám platit. K tomu směřuje i moje
otázka.
Jaké bude finanční zatížení
českého daňového poplatníka
při vstupu do Evropské unie, případně
do NATO. Tento údaj bych prosil uvést zvlášť
u každého jednotlivého poplatníka.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Loukotovi.
Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Pane poslanče, chtěl bych zaprvé říci,
že začleňování České
republiky do těchto základních struktur,
do kterých podle názoru drtivé většiny
- já jsem přesvědčen - občanů
této republiky i tohoto parlamentu skutečně
patříme, není bezprostřední
otázkou diskuse o tom, jaké je případné
vstupné do těchto institucí. Ubezpečuji
vás, že vstupné žádné neexistuje.
Není to také otázka dneška. Dobře
víte, že otázka vstupu do těchto institucí
je dlouhodobější otázkou, v každém
případě jak před vstupem do Evropské
unie, tak NATO, budou existovat poměrně dlouhá
jednání a vyjednávání, ve kterých
všechny podmínky našeho členství
budou ujasňovány. Je zbytečné cokoliv
odhadovat a jakékoliv částky formulovat.
V případě Evropské unie - ale i NATO
- se může jednat o dobu, které se leckdo z
nás jako poslanci tohoto parlamentu nemusíme dožít.
V každém případě bych chtěl
říci, že zejména co se týče
Evropské unie, tak bezprostředně nehrozí,
že Česká republika by po vstupu byla čistým
plátcem. Zdá se logické, že Česká
republika by byla naopak čistým příjemcem
fondů Evropské unie, takže tento netto-efekt
pro Českou republiku by byl i ve finančním
vyjádření určitě plusový
a nikoliv mínusový. V každém případě
je však jasné, že nejde jen a výlučně
o finanční otázky. Základní
otázky bezpečnosti této země a vůbec
nové sounáležitosti s evropskými demokratickými
státy jsou věci, které se nedají jednoduše
hokynářsky převádět na koruny
nebo haléře.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu premiérovi. Přeje si pan poslanec doplňující
otázku? Není tomu tak. Dámy a pánové,
slova se ujme pan poslanec Zdeněk Vorlíček.
Poslanec Zdeněk Vorlíček: Dámy
a pánové, obracím se na předsedu vlády
Václava Klause ve věci přístupu ministrů
České vlády k návrhu Departmentu ministerstva
zahraničních věcí Ruské federace
na rozvíjení spolupráce v obchodně
ekonomických vztazích mezi Ruskem a státy
SNS a státy střední a východní
Evropy mimo jiné i Českou republikou. Přestože
návrh teprve začali studovat odborníci Ministerstva
průmyslu a obchodu, tiskový mluvčí
z tohoto ministerstva pokládal za nutné návrh
hned odsoudit a mluvil o tom, že se nad ním vznášejí
stíny staré RVHP a že prioritou České
republiky je integrace do EU, jakoby obchodování
s Ruskem tomu mohlo uškodit. Ruský návrh neopomněl
negativně okomentovat i šéf ekonomické
a informační sekce Ministerstva zahraničních
věcí Petr Gandalovič jako pokusný
balonek Moskvy, jejíž návrhy nebudou v žádném
případě nějak rozvíjeny, protože
to není naše politika. Zřejmé ideologizace
otázek obchodu s Ruskem a státy SNS se čeští
představitelé dopouštějí za situace,
kdy máme celkovou obchodní bilanci státu
v hlubokém deficitu a kdy obchodní bilance s Ruskem
je tak bídná, že náklady na dovoz ropy
a plynu nedokážeme eliminovat svými vývozy
a deficit bilance je každoročně okolo 1-2 miliard
korun. Pro vyspělé západní státy
je Rusko a státy SNS perspektivně nesmírně
zajímavý trh a dělají všechno
možné, aby se tam jejich firmy uchytily. Nikdo nechce
křísit RVHP. Považuji však za nesmysl
nepokusit se využít nabídky k jednání
o možnostech užších obchodně ekonomických
vztahů, vytvářejících lepší
podmínky pro naše firmy formou, která by byla
pro nás přijatelná.
Z dopisu, který k mému podnětu poslal pan
ministr Dlouhý předsedovi hospodářského
výboru, vůli využít nabídky k
jednání nevidím. Obracím se proto
na vás, pane předsedo vlády, se žádostí,
aby vláda v zájmu českých firem všech
možností v jednání o užší
ekonomické spolupráci s Ruskem a státy SNS
opravdu využila. Jsem přesvědčen, že
máme s Ruskem obchodovat, ne ideologizovat.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Pan předseda vlády se ujme slova.
Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Vážený pane poslanče, chci vás
ubezpečit, že otázky obchodu s Ruskem určitě
neideologizuji. Na druhé straně - vzpomínám
si na poslední setkání RVHP v Sofii v lednu
1990, kdy končící RVHP se sešla v takovém
dost truchlivém ovzduší a tehdejší
ministerský předseda Ryžkov, tehdy ještě
Sovětského svazu stále volal "satrudničestvo",
aby spolupráce přetrvávala. Já jsem
se tenkrát dostal do světových televizních
zpráv, protože jsem řekl, že spolupráce
už jsme měli dost 40 let a že teď chceme
byznys. Čili my pro byznys, pro obchod s Ruskem jsme v
každém případě a maximálně
se snažíme, aby obchodní vztahy s Ruskem existovaly.
Opakuji - s Ruskem se snažíme maximálně
bilaterálně jednat.
Já mohu každému říci, pan docent
Vorlíček to asi ví, že existuje mezivládní
komise zabývající se obchodními vztahy
na úrovni místopředsedů vlád,
za naši stranu místopředsedy Kočárníka,
za Ruskou stranu místopředsedy ruské vlády
pana Jarova. 16. - 17. listopadu - to znamená za dva týdnu
ode dneška, se v Praze koná další kolo
jednání této mezivládní komise,
kde se snažíme dosáhnout celé řady
věcí. Takže zájem z naší
strany v každém případě je a
jsme připraveni jednat i na nejvyšší úrovni,
jsem připraven jednat s předsedou ruské vlády
Černomyrdinem při nejbližší možné
příležitosti i na území České
republiky.
K té vaší otázce, že jsme zamítli
jisté návrhy, chtěl bych říci,
že to nebyly návrhy, které jsme oficiálně
dostali z Ruské strany. Byl to dokument připravený,
nikoliv Ministerstvem zahraniční či obchodu
Ruské federace, ale byl to dokument, který vyšel
ze sekretariátu SNS, ze sekretariátu Společenství
nezávislých států, který byl
rozdáván dalším bývalým
zemím RVHP. My jsme tento dokument přijali na úrovni
referentské a dokument jsme si prostudovali. V tomto dokumentu
je skutečně celá řada návrhů,
vycházejících z úplně, ale
z úplně jiné formy možné ekonomické
spolupráce a ekonomických kontaktů, než
které jsou představitelné v dnešní
době.
Nevím, jestli pan docent Vorlíček tento dokument
zná, ale je tam znovu a znovu pokus vracet se k vytváření
a realizaci společných rozvojových vládních
mnohostranných programů ve výrobě.
To není v našem zájmu. Navrhuje se tam využít
mechanismu - pro nás, kteří jste před
měsícem schválili konvertibilitu české
koruny, se navrhuje, abychom využili mechanismu zúčtování
ve vzájemném obchodě, který je používán
dnes ve Společenství nezávislých států,
to znamená, abychom přistoupili na něco takového
jako na účast v rublové zóně.
Ja myslím, že všichni dobře víte,
že něco takového není realistické,
není možné. Neměřme náš
zájem o co největší vývoz do
Ruska, o co největší snížení
deficitu obchodní bilance, plynoucího z enormního
dovozu ropy a zemního plynu z Ruska, nepleťme tento
náš zájem s odmítnutím tohoto
dokumentu, který skutečně byl zavanutím
plně jiného stylu myšlení a úplně
jiného stylu uvažování, než které
odpovídá v dnešní době naší
zemi.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu premiérovi, pan poslanec Vorlíček se
hlásí, aby položil doplňující
otázku, prosím.
Poslanec Zdeněk Vorlíček: Já
jsem z odpovědi pana premiéra vyrozuměl a
já jsem to i tak pochopil, že některé
věci v tom návrhu Depratmentu pro otázky
SNS ministerstva zahraničí Ruské federace
jsou pro nás nepřijatelné, což já
chápu. Já jsem spíš apeloval na to,
aby na tento určitý vstřícný
krok i ta česká strana reagovala tím, že
se pokusí vyjednat pro nás lepší ekonomické
podmínky v Rusku. Já si myslím, že pan
premiér jistým způsobem tady ukázal,
že chce k tomuto vstřícnému kroku přistoupit
i on, že chce nám tam ty lepší podmínky
vyjednat a já mu za to děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vorlíčkovi. To byla poslední
interpelace na předsedu vlády. Vzhledem k tomu,
kolik je hodin, poslední interpelace v souladu se zákonem
může být přednesena v 16.50.
Dámy a pánové, vyhlašuji 2,5 minutovou
přestávku.
(Schůze opět zahájena v 17.01 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy
a pánové, prosím, abyste zaujali svá
místa, abychom mohli pokračovat v souladu se zákonem
v projednávání tohoto bodu naší
schůze.
Ukončili jsme tu část tohoto bodu, kde byly
přednášeny interpelace na předsedu vlády
České republiky, případně na
vládu České republiky. Na ostatní
členy vlády je celkem 37 interpelací. Jejich
vylosované pořadí vám bylo rovněž
rozdáno. Pan poslanec Kuchař položí
jako 6. svoji otázku oběma ministrům najednou
tak, jak to avizoval v době ještě předtím,
než proběhlo vylosování jeho pořadí.
Jako první se obrátí s interpelací
na pana ministra Jana Rumla pan poslanec Jozef Wagner. Prosím
ho, aby se ujal slova.
Poslanec Jozef Wagner: Pane ministře, otázku,
kterou jsem formuloval problém obecného ohrožení,
jsem mohl položit možná kterémukoliv členu
vlády. Jedná se o kompetenční spor,
za jehož trvání se obecné ohrožení
občanů a jejich majetku a dokonce návštěvníků
v exponované obci Hřensko, v pohraniční
obci - přijmeme-li patřičný zákon
národního parku - pořád zvyšuje.
V tomto krásném prostředí existují
skalní masivy, které v mnoha případech
podle vyjádření příslušných
odborníků z ČAV ohrožují občany
a jejich majetek tím, že hrozí jejich zřícení.
Nevěděl jsem, pane ministře, a nevím,
jestli je právě nejlepší ptát
se vás, ale protože u vás v konečném
efektu to skončí, dojde-li k neštěstí,
mám za to, že jste tím správným
mužem, který osloví vládu a bude hledat
finanční prostředky, aby bylo možno
podniknout patřičné kroky k omezení
obecného ohrožení v obci Hřensko.
Domnívám se, že dostanu od vás odpověď:
Ano, budeme se snažit a že tudíž nebudu
muset položit ani další otázku. Děkuji
vám.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Prosím pana ministra Rumla, aby se ujal slova.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Pane předsedo,
pane předsedající, vážení
poslanci, pan poslanec Wagner ve svém dotazu má
na mysli nebezpečí, která vyplývají
z možného sesouvání svahů v okolí
obce Hřensko, pokud jsem správně pochopil,
v okresu Děčín, kde v důsledku padesátiletého
zanedbávání celé této ekologické
problematiky došlo k tomu, že v poslední době
vzniklo nebezpečí vážného ohrožení,
dokonce životů lidí, kteří pod
svahem žijí a bydlí.
Vím, že okres Děčín vynakládá
určité finanční prostředky
na ochranu železničního koridoru, který
tudy vede, na ochranu státní silnice. Faktem je,
že obec Hřensko nemá dostatek finančních
prostředků, aby zajistila sanaci svahů. Po
nedávných událostech, kterými se zabývali
i představitelé státní správy,
byly uvolněny finanční prostředky
ze státní rozpočtové rezervy na určité
nejnutnější sanační práce
a zcela jistě se situací bude ministerstvo vnitra
ve své linii řízení okresních
úřadů zabývat i nadále a budeme
skutečně chtít, aby ohrožení
životů lidí, ale také ohrožení
krajiny bylo zcela vyloučeno. To znamená, že
v této chvíli nevím úplně přesný
přehled předpokládané sumy vložení
finančních prostředků do svahů
v okolí obce Hřensko, nicméně si o
tom získám další informace a budu pana
poslance informovat dodatečně. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministru Rumlovi. Hlásí se pan poslanec Wagner
s doplňující otázkou.
Poslanec Jozef Wagner: Pane ministře, je mi líto,
skutečně jsem očekával, že vezmete
v úvahu, že tisíce tun skal, které hrozí
spadnout na obydlí občanů ve Hřensku,
ohrožují občany i návštěvníky
a jejich majetek a že je to dostatečné zdůvodnění
obecného ohrožení k tomu, abyste řekl
jediné: budeme se tím zabývat a k posudku
odborníků se budeme snažit dát ty prostředky,
které je potřeba, aby obecné ohrožení
nehrozilo. Mám pocit, že jste se snažil pouze
zdržet čas na otázky dalších mých
kolegů. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Pan ministr Ruml si přeje zareagovat.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Pane poslanče,
já jsem vaši interpelaci bral zcela nekonfrontačně
a s vědomím toho, že se neobracíte zřejmě
na úplně správného ministra, nicméně
nevíte v této chvíli, na koho interpelaci
adresovat, tak jste si vybral ministra vnitra. Proto jsem na vaši
interpelaci odpověděl mírně a benevolentně
s tím, že samozřejmě nemohu souhlasit
s vaší kvalifikací obecného ohrožení.
Obecné ohrožení je kvalifikováno jinak
z trestního zákona. Pokud tím myslíte
obecné ohrožení, pak s vámi souhlasím
a řekl jsem vám, že tato situace je předmětem
pozornosti orgánů státní správy,
že byly vyčleněny finanční prostředky,
že se dělají sondy do svahu, že to má
v kompetenci i ministerstvo zemědělství,
ministerstvo životního prostředí, koordinačně
ministerstvo vnitra přes okresní úřad.
To znamená, že vláda nesedí s rukama
v klíně, snaží se v této věci
něco dělat a pokud jsem toto řekl málo
razantně při vědomí toho, že
to zcela nespadá do mé kompetence, tak o to razantněji
to říkám v této chvíli, že
nám to skutečně není lhostejné
a že se situací stále zabýváme
a budeme do budoucna zabývat.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministru Rumlovi. Jako další se slova ujme pan
poslanec Jan Vik, který bude interpelovat pana ministra
Jiřího Nováka. Než se ujme slova, dovolte
mi, abych ještě připomněl, že pan
ministr Pavel Tigrid, pan ministr Vladimír Dlouhý
- pro nemoc a pan ministr Karel Dyba jsou omluveni. Avizuji to
proto, aby kolegyně a kolegové, kteří
hodlají tyto ministry interpelovat, zvážili,
zda vystoupí či ne, protože s jejich interpelací
bude pak naloženo v souladu s jednacím řádem,
takže odpověď dostanou písemně
do 30 dnů.
Prosím, pan poslanec Vik.
Poslanec Jan Vik: Vážený pane ministře,
dovoluji si obrátit se na vás ve věci udělování
milostí prezidentem Havlem. Je jistě ještě
v živé paměti každého neuvážená
či záměrná hromadná amnestie
prezidenta Havla z počátku roku 1990, kdy bylo na
občany plné sametu vypuštěno množství
recidivistů, zločinců, a to i zločinců
odsouzených za těžké zločiny,
což mělo za následek mnoho lidských
tragédií, nárůst kriminality a jedno
z prvních sametových rozčarování.
V nedávné době rozvířila hladinu
veřejného mínění aféra
s udělením prezidentské milosti bývalé
disidentce Chadimové.
Smyslem mé interpelace však není posuzovat
tento konkrétní do očí bijící
případ, ani osobní vztahy Havla a Chadimové,
ale dotázat se na konkrétní údaje
o prezidentských milostech od roku 1990 po současnost.
Ptám se tedy, kolik udělil prezident Havel milostí
v roce 1990, kolik v r. 1991, 1992, 1993, 1994 a 1995 s rozvrstvením
podle jednotlivých trestných činů,
které byly prezidentem Havlem amnestovány.
SPR-RSČ neupírá prezidentovi republiky právo
udělit milost, právo dané mu Ústavou,
avšak zejména s ohledem na výše uvedené
se naskýtá otázka, zda se toto právo
nachází v těch pravých rukách.
Věřím, že vámi sdělené
konkrétní údaje dají všem, kteří
budou za čas rozhodovat o volbě hlavy státu,
zcela jasné argumenty pro i proti smysluplnosti Havlova
prezidentského konání.
Dále se vás, vážený pane ministře,
ptám, jak hodnotíte vy, více než kritické
vyjádření prezidenta Havla v kauze Chadimová
směrem k soudcům a soudům vůbec. Jeho
slova byla doslova zpochybněním legitimity soudů,
spravedlivě a nezaujatě rozhodovat. Vyjadřuje-li
se kriticky k soudům občan, je to jistě v
pořádku, ale zpochybnění soudců
z úst prezidenta republiky, který tyto soudce jmenuje,
je přinejmenším zvláštní
a protismyslné. Nemá-li v soudce důvěru
ten, kdo je jmenuje, jakou důvěru může
mít k soudům řadový občan.
Toť dnes nejen otázka pro vás, ale pro každého
občana. (Předsedající: Pane poslanče,
čas vypršel.) Dokončím poslední
větu.
Projednával jste, vážený pane ministře,
s prezidentem jeho výroky, a v případě,
že ano, k jakým závěrům jste
došli? V případě, že jste spolu
na toto téma nejednali, má to snad znamenat souhlas
ministra spravedlnosti s výroky prezidenta Havla? Děkuji
za pozornost. (Předsedající: Těch
vět bylo víc, já jsem dnes tolerance sama.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pan
ministr Novák.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák:
Vážený pane místopředsedo,
dámy a pánové, zajisté pochopíte,
že nejsem schopen z tohoto místa odpovědět,
kolik milostí bylo uděleno v letech 1990 až
1995, ale ve lhůtě třiceti dnů samozřejmě
odpovím panu poslanci na tuto otázku.
Pokud se týče mého názoru na odůvodnění
udělení milosti ve věci paní Marty
Chadimové, už jsem se vyjádřil pro sdělovací
prostředky. Řekl jsem, že s odůvodněním
této milosti se nemohu zcela ztotožnit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministrovi. Přeje si slovo pan poslanec Vik?
Poslanec Jan Vik: Vzdávám se doplňující
otázky.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Jako
další vystoupí pan poslanec Michal Kraus s
interpelací na pana ministra vnitra Jana Rumla. Připraví
se pan poslanec Vrcha.