Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Jako další se přihlásil pan poslanec Ortman.

Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, budu se stanoviskem klubu Levého bloku stručný. Potřebu přijetí zákona jsme vyjádřili již ve stanovisku předneseném kolegou Hrazdírou. Prohlašuji, že nás mrzí, že přijetím a předložením návrhu pana poslance Maška dochází k určitému okleštění a zmínění návrhu zákona v tom textu, jak jej předložila komise pod vedením pana předsedy Uhdeho. Došlo tím určitým způsobem k negaci práce této komise.

Považujeme návrh, který měla a předložila pracovní komise, za konsensuální návrh všech poslaneckých klubů. Proto nepovažujeme normu, která přijata bezpochyby bude, za nejlepší způsob, jak má dojít ke zvýšení vážnosti a - vážení kolegové z ODA - i důvěryhodnosti parlamentu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dovolil bych si požádat pana kolegu Dobala, aby respektoval zákon o jednacím řádu i on v tomto těžkém okamžiku. (Smích.)

Dám nyní hlasovat o návrhu pana poslance Grosse.

Kdo jej podporuje, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 94. Kdo je proti?

Návrh byl schválen poměrem hlasů 109 pro, 18 proti.

Pan poslanec Bláha má slovo.

Poslanec Jan Bláha: Pane předsedající, pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, jak už tu zaznělo, z pověření klubu České strany sociálně demokratické předkládám stanovisko k přijímanému návrhu novely zákona.

Výsledek tzv. zákona o střetu zájmů nepovažujeme za odpovídající úsilí a snahám o významnější řešení této problematiky zákonnou úpravou. Přesto je pro nás potěšitelné, že výsledkem snahy sociálních demokratů je částečné upravení stávajícího nevyhovujícího stavu. Jsme rádi také tomu, že po dvou a půl letech se nám podařilo vládu a její poslance postupně přesvědčit o potřebnosti přijetí nové právní úpravy.

Proto také - byť s výhradami - v konečném hlasování novelu zákona podpoříme. Přesto považujeme za nutné zdůraznit, že výsledek koaličních dohod neřeší:

1. Funkce náměstků, neboť i oni by měli být těmi, kdo složí v Parlamentě čestné prohlášení včetně souvisejících informací. To podle našeho názoru neodporuje ošetření jejich pracovního poměru v zákoníku práce.

2. Tato úprava nenavrhuje širší řešení majetkových přiznání za sebe i osoby blízké.

3. Nedává možnost odvolání se při řízení před mandátovým a imunitním výborem.

4. Nenavrhuje při opětovném porušení žádné další sankce.

Zdůrazňujeme, že společnou zprávu včetně našich doplňujících návrhů nadále považujeme za ucelenější a významně bližší řešení zákona o střetu zájmů.

Závěrem chci říci, že je pro nás nepochopitelná účast a půlroční práce koaličních poslanců v pracovní komisi pod vedením pana předsedy Uhdeho, jestliže po projednání společného návrhu a společné zprávy předloží koaliční skupina prostřednictvím svého poslance v okamžiku projednávání vlastní další komplexní pozměňovací návrh. Otázkou pro mne osobně pak zůstává, zda demokracie může být spolupráce nebo pouze většina v Parlamentě.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Bláhovi. Nyní budeme hlasovat o celém vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu, podle sněmovního tisku 1504 ve znění společné zprávy výborů Poslanecké sněmovny podle sněmovního tisku 1963 a schválených pozměňovacích návrhů.

Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 95. Kdo je proti?

Návrh byl schválen poměrem hlasů 147 pro, 2 proti.

Dámy a pánové, děkuji vám. Děkuji panu ministru Novákovi a panu poslanci Zeminovi. Konstatuji, že jsme projednali další bod našeho pořadu.

V této souvislosti se chci zeptat pánů kolegů Bláhy, Wagnera a dalších, zda si nepřejí stáhnout nebo požádat o zpětvzetí bodu, který byl původně zařazen jako bod pátý. Se stejným dotazem bych se obrátil na kolegu Dobala a další.

Než mi kolegové odpoví nebo podají zprávu, mám pro vás jednu příznivou informaci. Předložím vám po dohodě s navrhovatelem panem poslancem Ortmanem a navrhovatelem panem poslancem Štamberou a dalšími návrh na stažení bodů 31 a 32 z této schůze a přeřazení do programu schůze další. Je nějaká námitka proti tomu, abychom to podrobili jednomu společnému hlasování? Není.

Dámy a pánové, kdo je pro stažení bodů 31 a 32, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku v hlasování č. 96. Kdo je proti?

Návrh byl schválen poměrem hlasů 146 pro, nikdo proti.

Pan kolega Dobal a další souhlasí s tím, abychom poopravili název bodu 6. naší schůze. Změnili ho na "Návrh na vzetí zpět návrhu poslanců Viktora Dobala a dalších na vydání zákona o opatřeních na ochranu veřejného zájmu, sněmovní tisk 1386."

Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Rozpravu uzavírám vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil a dám hlasovat o následujícím návrhu usnesení.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí, aby byl vzat zpět návrh poslanců Viktora Dobala a dalších na vydání zákonného opatření na ochranu veřejného zájmu, sněmovní tisk 1386.

Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 97. Kdo je proti?

Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 148 pro, jeden proti.

Pan kolega Bláha se hlásí o slovo.

Poslanec Jan Bláha: Navrhuji stažení z pořadu dnešní schůze návrhu poslanců Bláhy, Wagnera a dalších.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pan poslanec Bláha navrhuje stažení z pořadu dnešní schůze bodu č. 5 "Návrh poslanců Jana Bláhy, Jozefa Wagnera a dalších na vydání zákona o kolizi veřejného zájmu". Pan kolega Benda se hlásí.

Poslanec Marek Benda: Jedná se opravdu o dnešní schůzi nebo o tuto schůzi?

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Jedná se o 36. schůzi. Stejně není společná zpráva. Nicméně budeme o tomto návrhu hlasovat.

Kdo je pro stažení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 98. Kdo je proti?

Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 101 pro, 39 proti.

Dámy a pánové, dále bych vám navrhl tento postup. Domnívám se, že bychom mohli projednat v dnešním dni ještě tyto čtyři body: Zpráva o plnění úkolů vyplývajících z programu sociální prevence, smlouva s Polskou republikou o společných státních hranicích, s Polskou republikou o malém pohraničním styku a v souladu se žádostí pana ministra Budinského bezpečnost leteckého provozu EUROCONTROL. Je nějakých námitek proti tomuto postupu? Jestliže ne, budeme tedy pokračovat.

Dalším bodem je

Zprávu jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1889 a uvede ji ministr vnitra pan Jan Ruml. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, zpráva o plnění úkolů vyplývajících z programu sociální prevence a prevence kriminality, aktuální stav a východiska do roku 1996 byla vypracována z podkladů členů republikového výboru pro prevenci kriminality, to je Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva obrany, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva práce a sociálních věcí, zahrnuje informaci o plnění úkolů vyplývajících z programů sociální prevence a prevence kriminality, aktuální stav a východiska do roku 1996, resortní programy činností vztahujících se k prevenci kriminality a předpokládané finanční požadavky resortů na náklady spojené s realizací programů sociální prevence a prevence kriminality.

V současné době je připravován systém hospodaření s prostředky, které vláda ČR na program prevence vyčlenila. V rámci svého usnesení vláda uložila místopředsedovi vlády a ministru financí vyčlenit v návrhu rozpočtu na rok 1996 účelové finanční prostředky na realizaci programu sociální prevence a prevence kriminality. Celkově se jedná o sumu 180,1 mil. korun. Tuto zprávu lze stručně charakterizovat jako průběžnou informaci, jako takovou ji také projednali poslanci výboru petičního, pro lidská práva a národnosti, výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a výboru branného a bezpečnostního. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Rumlovi a prosím pana poslance Grosse jako společného zpravodaje, aby nás informoval o jednání výborů a uvedl návrh usnesení Poslanecké sněmovny, který je obsažen ve společné zprávě.

Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, a myslím, že i místopředsedo, páni ministři, dámy a pánové, já se pokusím být pokud možno co nejstručnější, i když chci říci v úvodu jednu podstatnou věc. Mám za to, že materie, kterou projednáváme, je nesmírně důležitá a přestože asi rozprava k ní nebude příliš dlouhá, tak chci říci, že je dobře, že se sněmovna touto problematikou zabývá a dává tím na vědomost, že si uvědomuje vážnost této problematiky.

Tuto zprávu projednaly tři výbory Poslanecké sněmovny, projednal ji výbor branný a bezpečnostní, výbor pro sociální politiku a zdravotnictví a výbor petiční, pro lidská práva a národnosti. Všechny tři výbory přijaly usnesení. Zpráva společných zpravodajů obsahuje usnesení, které má tři body. Dovolím si je přednést.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky:

I. bere na vědomí zprávu o plnění úkolů vyplývajících z programu prevence a prevence kriminality, aktuální stav a východiska do roku 1996, sněmovní tisk 1889.

II. konstatuje, že předložená zpráva je pouze souhrnem resortních přístupů k problematice a neobsahuje výslovně stanovisko republikového výboru pro prevenci a kriminalitu.

III. žádá - vládu České republiky, aby v termínu do 28.2.1996 předložila novou zprávu, která by byla výrazem komplexního pojetí této problematiky a která by obsahovala také hodnocení věcné náplně a splnění termínů uvedených v této projednané zprávě k 31.12.1995;

- ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR, aby předložil zprávu podle bodu III. odst. 1 usnesení Poslanecké sněmovny č. 592 z 9.2.1995 a

- republikový výbor pro prevenci kriminality o prověření, zda místní programy prevence, sociální prevence a prevence kriminality jsou zaměřeny na jednotlivé rizikové skupiny občanů úměrně jejich ohrožení kriminalitou.

Tolik usnesení, které navrhuje skupina zpravodajů jednotlivých výborů.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Grossovi a otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Štrait, kterého prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Jaroslav Štrait: Pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, k projednávané předloze 1889 chci připojit jen několik stručných poznámek. Program sociální prevence a prevence kriminality se stává pro náš parlament sice potřebnou, ale téměř formální záležitostí. Již dvakrát jsme zde hovořili o základních rysech nekonkrétnosti a téměř rutinném přístupu zpracovatelů, tedy resortních ministerstev. Konkrétní jsou rozpočtované částky, přirozeně. Mohl bych uvádět celou stránku příkladů různých bezbarvých námětů jak zlepšit prevenci, jsou tam obsaženy i takové perly - například, že Ministerstvo obrany, je to str. 3, bod 5, bude usilovat - cituji: "o zkvalitnění společensko-vědní výuky" a já se snad domnívám, že to je citát z "Poučení".

Pokud máme v úmyslu poctivě se zabývat prevencí kriminality, musíme si velmi otevřeně charakterizovat výchozí stav. Vím velmi přesně, že jeden z nejdůležitějších prostředků je příklad a působení prostředí na formování osobnosti. Oba faktory jsou v dnešní době silně deformovány. Neodmítám přirozeně program sociální prevence, právě naopak, byli jsme a jsme mistři na různé instituce a máme jich už požehnaně. Je však potřeba nejen působit preventivně, ale v rámci možností konat. Nic nebrání tomu, to nejsou příklady příliš staré, aby policie zajistila opilé hajlující skiny a předešla tak útokům na spoluobčany. Kolik kuplířů sedí ve vazbě atd. Slušní občané se neurazí a k názorům násilníků a neslušných lidí přihlížet nemusíme.

Pokud jde o usnesení tady k té společné zprávě pod č. 1958, tak chci jenom konstatovat, že by bylo příliš velkým uznáním, kdybychom tuto zprávu vzali na vědomí. Doporučoval bych přijmout bod pouze druhý, který konstatuje tu určitou souhrnnost nebo množinu resortních přístupů a bod č. 3, aby to bylo přepracováno do toho termínu v příštím roce. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Štraitovi. Uzavírám rozpravu vzhledem k tomu, že se do ní už nikdo nehlásí a budeme hlasovat o navrženém - respektive předávám slovo panu zpravodajovi poslanci Grossovi.

Poslanec Stanislav Gross: Dámy a pánové, jestli tomu dobře rozumím, jediný pozměňovací návrh směřuje k tomu, aby se hlasovalo odděleně o jednotlivých částech toho navrženého usnesení. Jenom pro sebe si zrekapituluji - vy navrhujete, aby bod I. nebyl přijat a ostatní body byly přijaty. Čili není to, jak já to vnímám, jako pozměňovací návrh, ale každý se podle mého názoru vyjádří v hlasování, čili ani nemohu nic předkládat k hlasování kromě těch tří bodů usnesení.

Čili nechám v tuto chvíli hlasovat o prvním bodu I. toho usnesení, t.j. Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí zprávu o plnění úkolů vyplývajících z programu sociální prevence a prevence kriminality, aktuální stav východiska do roku 1996, tisk 1889.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Prosím, abyste se zaregistrovali a aniž bych se chtěl přít, tak nechám hlasovat přece jen já, vy to navrhnete, ale to není tak důležité.

Poslanec Stanislav Gross: Chtěl jsem vám ušetřit práci.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Nechám hlasovat o bodu I. Kdo je pro jeho schválení, až zvedne ruku a stiskne tlačítko v 99. hlasování. Kdo je proti?

Tento bod byl schválen poměrem hlasů 87 pro, 1 proti.

Nyní budeme hlasovat o části II.

Poslanec Stanislav Gross: Já mám pocit, že návrh kolegy směřoval pouze k tomu bodu I., čili můžeme hlasovat o těch zbývajících dvou bodech.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, děkuji. Budeme hlasovat o II. a III. najednou. Kdo je pro přijetí těchto částí usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování jubilejním - 100. na této schůzi. Kdo je proti?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 90 pro, nikdo proti.

Děkuji panu společnému zpravodaji a ministrovi Rumlovi, kterého prosím, aby si vyměnil materiál a neopouštěl nás.

Projednali jsme další bod a přistoupíme k bodu 23 upraveného návrhu pořadu 36. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu, kterým je

Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1948. Z pověření vlády návrh uvede ministr vnitra pan Jan Ruml, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážená sněmovno, předkládám návrh Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o společných státních hranicích. Je třeba říci, že stávající právní úprava správy česko-polských státních hranic, kterou představuje Smlouva z roku 1969 a na ni navazující prováděcí dohody z let 1971 a 1974 zahrnující i správu státních hranic Slovenské republiky s Polskou republikou nevyhovuje současným požadavkům.

Nesprávně pojatá koncepce při tvorbě této smluvní úpravy spočívá zejména ve skutečnosti, že v jednom smluvním dokumentu je řešena jak problematika statutární, to je zejména stabilní otázka vedení státních hranic, vyznačování jejich průběhu a udržování, tak rovněž otázky režimové, např. výkon služby při ochraně státních hranic, či institut hraničních zmocněnců, apod. Vedle těchto nedostatků trpí stávající smluvní úprava absencí výkladu některých pojmů, nepřesnostmi a celkovou přílišnou komplikovaností a složitostí, což v konečném důsledku znamená, že některé její části vzhledem k uvedeným nedostatkům nebylo možno provádět.

Při úpravě návrhu nové smlouvy o společných státních hranicích byl proto položen důraz především na její srozumitelnost, jednoznačnost a funkčnost, přičemž otázky, týkající se režimu na státních hranicích s Polskou republikou upraví samostatná, v současné době již připravovaná smlouva.

Je třeba v této souvislosti zdůraznit, že smlouva nemění průběh česko-polských státních hranic, stanovených Smlouvou mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic z roku 1958.

V důsledku rozdělení Československa se však jejich délka zkrátila o 548,1 km, takže nyní jsou státní hranice mezi Ceskou republikou a Polskou republikou dlouhé 761,8 km. Jenom pro upřesnění k vaší informaci - hranice se SRN je dlouhá 810,7 km.

Pro úplnost poznamenávám, že vláda České republiky předkládaný návrh smlouvy schválila svým usnesením již v únoru 1994. V červenci téhož roku však polská strana požádala o dílčí úpravy jejího textu. Po jejich zapracování vyslovila vláda České republiky se sjednáním předkládané smlouvy souhlas usnesením ze dne 4. ledna 1995 č. 6.

Nová smluvní úprava je po schválení obdobné hraniční smlouvy se Spolkovou republikou Německo již druhým článkem v řetězci smluv, které potvrdí státní hranice České republiky a současně jednoznačným způsobem stanoví jejich průběh, vyznačování a údržbu.

Lze předpokládat, že v listopadu t. r. předložím vládě další z připravovaných hraničních smluv - Smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Rumlovi a prosím Jaromíra Kaluse, který byl určen organizačním výborem jako zpravodaj pro prvé čtení, aby se ujal slova.

Poslanec Jaromír Kalus: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové. Je to zhruba 14 dní, co jsme zde, v tomto sněmovním sále, měli možnost pozdravit delegaci polského Sejmu, delegaci 5 poslanců skupiny polsko-českého přátelství. Při našich jednáních, která jsme vedli ve sněmovně i poté při našich společných návštěvách a jednáních přímo na česko-polské hranici ve Slezsku jsme se často dostávali k této smlouvě, ať již přímo při diskusích s polskými kolegy či v diskusích s představiteli našich příhraničních měst a obcí. Proto je velice dobré, že jsme se konečně k této smlouvě dostali a já osobně plně doporučuji tuto smlouvu vaší pozornosti.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodajovi a otevírám obecnou rozpravu. Uzavírám obecnou rozpravu vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nehlásí. Přednesu návrh usnesení. Protože nebyl přednesen návrh na vrácení navrhovateli ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Organizační výbor navrhuje, aby uvedeny návrh byl přikázán zahraničnímu výboru. Má někdo pozměňovací návrh? Není tomu tak. Přednesu tedy návrh usnesení.

Poslanecká sněmovna přikazuje předložený vládní návrh k projednání zahraničnímu výboru.

Kdo je pro schválení tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 101. Kdo je proti? Návrh usnesení byl schválen poměrem hlasů 91 pro, nikdo proti.

Konstatuji, že jsme tím projednali další bod našeho pořadu. Dalším bodem je

Jedná se opět o první čtení. Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1949 a já žádám opět pana ministra Rumla, aby se ujal slova a z pověření vlády nám uvedl tento návrh.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážená sněmovno, předkládám vám Smlouvu mezi Českou republikou a Polskou republikou o malém pohraničním styku. Uvedená smluvní úprava nahrazuje dosud platnou, ale z obsahového hlediska již překonanou Úmluvu mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o malém pohraničním styku z roku 1959.

Účelem navrhované smlouvy je usnadnění zavedeného styku mezi obyvateli příhraničních oblastí se zřetelem k rozvoji vzájemné spolupráce a k prohloubení přátelství a dobrých sousedských vztahů mezi občany obou republik.

Při zpracování textu návrhu smlouvy byly obě strany vedeny snahou o zachování osvědčených institutů a ještě větší usnadnění a zjednodušení vzájemných styků mezi obyvateli příhraničních oblastí.

Nejpodstatnější změnou oproti stávající smluvní úpravě je skutečnost, že k překračování státních hranic v rámci malého pohraničního styku již nebudou sloužit pohraniční propustky, ale v podstatě k tomuto účelu postačí občanský průkaz nebo další stanovené doklady, např. cestovní pas.

Návrh smlouvy rozšiřuje okruh osob, důvody pro které lze překročit státní hranice v rámci malého pohraničního styku. Smlouva se bude vztahovat i na občany, kteří mají v pásmu malého pohraničního styku přechodné bydliště. Blíže jsou upraveny podmínky pro dovoz a vývoz produktů, zvířat, zemědělské techniky atd.

Za účelem zvýšené ochrany a zabezpečení lepší kontroly v oblasti trhu práce je v návrhu smlouvy zakotveno, že se tato nevztahuje na oprávněné osoby, které na území druhého státu vykonávají výdělečnou činnost.

Delegace expertů se na společných jednáních dohodly na zřízení celkem 36 přechodů pro malý pohraniční styk, což je o 10 lokalit více, než stanoví stávající smluvní úprava.

Po podpisu smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o malém pohraničním styku bylo zjištěno, že v její příloze č. 1 není mezi obcemi nacházejícími se v pásmu malého pohraničního styku uvedena Ostrava. V této souvislosti byla polská strana požádána cestou Ministerstva zahraničních věcí o její zařazení do přílohy č. 1 Smlouvy pod pořadovým číslem 415. Po řadě urgencí teprve v 2. polovině července t. r. polská strana sdělila, že s uvedeným návrhem souhlasí a koncem srpna oznámila, že předmětná smlouva byla ratifikována prezidentem Polské republiky.

Vzhledem k tomu, že nebylo jednoznačné, zda došlo k ratifikaci smlouvy s navrhovanou změnou, vedla se ve věci další jednání. Dne 13. září bylo zjištěno, že ratifikace se uskutečnila po doplnění města Ostravy do přílohy č. 1 Smlouvy.

V návaznosti na tuto skutečnost vyslovila vláda České republiky dne 4. října t. r. souhlas s doplněním přílohy č. 1 o položku 415 - Ostrava.

Vládní návrh smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o malém pohraničním styku je Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předkládán po zapracování i této změny. V daném případě se jedná o mezinárodní smlouvu prezidentského charakteru, která vyžaduje souhlas Parlamentu České republiky a podléhá ratifikaci prezidentem republiky. Charakter prezidentské smlouvy byl zvolen jednak s ohledem na polskou smluvní praxi a dále na možnost překračování státních hranic v naléhavých případech, např. při bezprostředním ohrožení života, zdraví a majetku, záchranými oddíly bez cestovních dokladů. Tolik mé úvodní slovo k této smlouvě. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Rumlovi a žádám opět zpravodaje, kterého určil organizační výbor, pana kolegu Kaluse, aby se ujal slova.