Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Organizační výbor určil zpravodajem
pro první čtení poslance Jiřího
Payna. Proto jej žádám, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Payne: Pane ministře,
vážení kolegové a kolegyně, je
pozdní večer, budu stručný.
Ukrajina za posledních několik roků prodělala
nesmírně dramatický vývoj, řekl
bych - v našem smyslu, pro naši politiku - pozitivní
vývoj. Máme velké záměry v
tom, že by Ukrajina pro nás mohla být významným
obchodním partnerem. Doporučuji tuto smlouvu vašemu
schválení.
Chci vás také informovat, že zahraniční
výbor je připraven se touto smlouvou zabývat.
Tudíž doporučuji, aby sněmovna přijala
usnesení v tom smyslu, že přikazuje k projednání
zahraničnímu výboru.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám obecnou rozpravu. Nikdo se do ní
nehlásí, rozpravu končím. Protože
nebyl přednesen návrh na vrácení navrhovateli
ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem
na přikázání výboru k projednávání.
Organizační výbor navrhuje, aby uvedený
návrh byl přikázán zahraničnímu
výboru. Má někdo pozměňovací
návrh? Není tomu tak. přednesu tedy návrh
na usnesení.
Poslanecká sněmovna přikazuje předložený
vládní návrh k projednání zahraničnímu
výboru.
326. hlasování. Kdo tento návrh usnesení
podporuje? Kdo je proti?
Pro bylo 85, nikdo proti. Návrh byl přijat.
Tím jsme splnili další bod podle schváleného
programu.
Dalším bodem je
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 1903. Z pověření vlády návrh
uvede místopředseda vlády Jan Kalvoda, kterého
prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda:
Děkuji a slyším pokyny pana místopředsedy
sněmovny, abych hovořil stručně. Budu
mluvit alespoň rychle.
Vážený pane předsedo, pane místopředsedo,
dámy a pánové, dovolte předložit
k prvnímu čtení Smlouvu o přátelských
vztazích a spolupráci mezi Českou republikou
a Rumunskem podepsanou prezidenty Václavem Havlem a llieskem
v Bukurešti 22. června 1994. Jedná se o novou
rovnoprávnou smlouvou mezi dvěma státy, které
nemají ve vzájemných vztazích sporné
otázky. Smlouva z hlediska bezpečnostního
není koncipována jako spojenecká smlouva
a neobsahuje tudíž závazek vzájemné
pomoci v případě ozbrojeného útoku,
ale předpokládá spolupráci ve všech
ostatních oblastech vzájemných styků.
Její uzavření završuje etapu formování
vztahů mezi oběma zeměmi a v politické
oblasti a pro další rozvoj vytvoří smluvně
právní předpoklady a bázi.
Důležité je, že tato smlouva má
nahradit formálně stále platnou smlouvu ze
srpna 1968. Ratifikací smlouvy bude odstraněn politicko
morální aspekt přežívající
platnost této smlouvy uzavřené v období
totality. Rumunský parlament ratifikoval tuto smlouvu v
dubnu tohoto roku.
Myslím, že mohu s klidným svědomím
prohlásit, že důvody pro nepřijetí
smlouvy z české strany nyní neexistují.
V česko-rumunských vztazích nejsou sporné
politické otázky a prvky spolupráce se projevují
i na mezinárodních fórech.
V zahraničně politické oblasti jsou konstatována
blízká stanoviska na mnohé důležité
otázky, včetně integrace do Evropské
unie a do NATO. O dobrých vztazích mezi oběma
státy se poslanci ostatně sami přesvědčili
při oficiální návštěvě
předsedy rumunského parlamentu v Praze v červnu
1994.
Smlouva odpovídá zásadám české
zahraniční politiky a má obdobný charakter
jako smlouvy s jinými evropskými státy, které
byly uzavřeny po roce 1989. Mohu je tedy prohlásit
za, v tomto smyslu, standardní.
Dovolte mi, abych vám doporučil vyslovit svůj
souhlas s ratifikací předložené smlouvy.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Organizační výbor určil zpravodajem
pro prvé čtení poslance Jiřího
Payna, kterého žádám, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Payne: Pane předsedo,
vážení kolegové a kolegyně, o
té smlouvě o přátelských vztazích
s Rumunskem bych mohl říci téměř
totéž, co o vztazích s Ukrajinou, i když
Rumunsko má v leckterých rysech rozvinutější
politický systém, v leckterých rysech je
pro nás také zajímavým partnerem,
máme s ním dokonce podepsánu smlouvu o vytvoření
zóny volného obchodu, což s Ukrajinou zatím
nemáme. Přesto ten pokrok ještě není
takový, jak bychom očekávali, ale chci říci,
že máme silný politický zájem,
abychom měli dobré politické a přátelské
vztahy s Rumunskem. Proto i zde doporučuji tuto smlouvu
vaší pozornosti při projednávaní
a zahraniční výbor je připraven tuto
smlouvu projednat, pokud mu bude přikázána
touto sněmovnou. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
a otevírám obecnou rozpravu. Nikdo se do ní
nehlásí, takže obecnou rozpravu končím,
protože nebyl přednesen návrh na odvrácení
ani na zamítnutí. Budeme se zabývat návrhem
na přikázání výborům
k projednání. Organizační výbor
navrhuje, aby uvedený návrh byl přikázán
zahraničnímu výboru. Má někdo
pozměňovací návrh? Není tomu
tak. Přednesu tedy návrh na usnesení.
Poslanecká sněmovna přikazuje předloženy
vládní návrh k projednání zahraničnímu
výboru.
Jedná se o 327. hlasování.
Kdo návrh podporujete? Kdo je proti?
Návrh usnesení byl přijat. Pro hlasovalo
74, proti 1 poslanec. Tím jsme projednali další
bod. Děkuji panu místopředsedovi vlády
a budeme projednávat další bod.
Dámy a pánové, prosím o chvíli
strpení. Pan ministr Kočárník pěšmo
odešel před 5 minutami ze své kanceláře
a blíží se k této sněmovně.
Dámy a pánové, dovolím si vám
navrhnout jednu změnu programu. Ptám se vás,
zda-li souhlasíte s tím, abychom nyní, než
se dostaví pan místopředseda vlády,
projednali bod 40, kterým je Výroční
zpráva Rady Českého rozhlasu o činnosti
a hospodaření Českého rozhlasu za
rok 1994.
Myslím si, že mi nezbývá nic jiného,
než se zeptat sněmovny.
Ptám se ve 328. hlasování, kdo souhlasí
s touto změnou navrženého programu? Kdo je
proti?
Návrh byl přijat poměrem hlasů 74
pro, 1 proti, takže dalším bodem této
schůze je
Výroční zprávu jsme obdrželi
jako sněmovní tisk 1850. Organizační
výbor navrhl, aby sněmovna přikázala
tento tisk k projednání výboru pro vědu,
vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Má někdo připomínku k návrhu
na přikázání? (Nikdo se nehlásí).
Není tomu tak. Uvedený výbor tuto výroční
zprávu již projednal, a proto žádám,
aby se slova ujal jeho zpravodaj poslanec Vladimír Koronthály,
informoval nás o výsledcích jednání
výboru a současně přednesl návrh
usnesení Poslanecké sněmovny.
Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážené dámy, vážení
pánové, budu respektovat váš čas
a budu maximálně stručný.
Výroční zprávu Rady Českého
rozhlasu o činnosti a hospodaření Českého
rozhlasu, tisk 1850, projednala stálá komise PS
pro sdělovací prostředky a výbor pro
vědu, vzdělání, kulturu, mládež
a tělovýchovu. Stálá komise pro sdělovací
prostředky i výbor pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu přijal
usnesení, kterým doporučil Poslanecké
sněmovně vyslovit souhlas s výroční
zprávou Rady Českého rozhlasu o činnosti
a hospodaření Českého rozhlasu, uvedenou
v tisku 1850.
Na základě výše uvedeného doporučuji
Poslanecké sněmovně, aby přijala toto
usnesení: Poslanecká sněmovna schvaluje výroční
zprávu Rady Českého rozhlasu o činnosti
a hospodaření Českého rozhlasu uvedenou
v tisku 1850.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
A než zahájím rozpravu, ptám se vás
v 329. hlasování kdo souhlasí s tím,
aby se touto materií zabýval jenom výbor
pana kolegy Kozla.
Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji.
Návrh byl přijat, pro hlasovalo 79, nikdo nebyl
proti.
Zahajuji tedy rozpravu, a to nejdříve její
všeobecnou část. Nikdo se do ní nehlásí,
všeobecnou rozpravu tedy končím a přistoupíme
k rozpravě podrobné, do které se také
nikdo nehlásí, takže končím i
podrobnou rozpravu.
Protože jste slyšeli návrh usnesení, ptám
se, zdali se chce ještě společný zpravodaj
vyjádřit. Nechce se vyjádřit a budeme
tedy hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jej předložil
pan zpravodaj, pan poslanec Vladimír Koronthály.
Ve 330. hlasování se ptám, kdo tento návrh
usnesení podporuje? Kdo je proti?
Návrh byl přijat - pro hlasovalo 81, nikdo nebyl
proti.
Děkuji panu kolegovi Koronthálymu. Nyní přistoupíme
k bodu 25, kterým je
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 1933. Z pověření vlády uvede
návrh místopředseda vlády a ministr
financí pan Ivan Kočárník, kterého
prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážené paní poslankyně,
vážení poslanci, předkládám
z pověření vlády k prvnímu
čtení Poslanecké sněmovně návrh
Smlouvy mezi Českou republikou a Albánskou republikou
o zamezení dvojího zdanění a zabránění
daňového úniku v oboru daní z příjmu
a majetku, podepsané v Tiraně 22. června
1995.
Chtěl bych říci, že s Albánií
se velmi čile rozvíjejí obchodní vztahy
v poslední době a smlouva o zamezení dvojího
zdanění by měla přispět k dalšímu
rozvoji vzájemných ekonomických vztahů.
Smlouva sama o sobě nevybočuje ze standardních
smluv, které máme sjednány s jinými
zeměmi, a proto bych nechtěl zatěžovat
Poslaneckou sněmovnu výčtem toho, co smlouva
obsahuje. Je to smlouva standardní a doporučuji
ji k prvému čtení přijmout.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Organizační výbor určil k prvému
čtení pana poslance Jiřího Maryta,
kterého žádám, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Maryt: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dovoluji si připomenout,
že projednávaná smlouva, týkající
se problematiky zamezení dvojího zdanění
a zabránění daňového úniku
v oboru daní z příjmu a majetku, je smlouvou,
kde podobných smluv jsme projednávali celé
řady. Podle mého názoru je tato smlouva velmi
žádoucí. Jak řekl pan ministr financí,
probíhají čilé hospodářské
styky s Albánskou republikou a bude pouze ku prospěchu
investorům ke zvýšení jejich právní
jistoty, aby tato smlouva byla akceptována českou
stranou.
Proto si dovoluji navrhnout toto usnesení: Poslanecká
sněmovna přikazuje předložený
vládní návrh k projednání rozpočtovému
a zahraničnímu výboru.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji,
otevírám obecnou rozpravu. Nikdo se do ní
nehlásí, končím obecnou rozpravu,
protože nebyl přednesen návrh na vrácení
navrhovateli ani zamítnutí, budeme se zabývat
návrhem na přikázání výborům
k projednání.
Organizační výbor navrhl to, co přednesl
zpravodaj. Ptám se zda-li má ještě někdo
doplňující nebo pozměňující
návrh. (Nikdo se nehlásil). Přednesu tedy
ještě jednou návrh na usnesení:
Poslanecká sněmovna přikazuje předložit
vládní návrh k projednání rozpočtovému
a zahraničnímu výboru.
Zahájil jsem 331. hlasování - kdo ho podporuje?
Kdo je proti?
Návrh usnesení byl schválen - pro hlasovalo
81, nikdo nebyl proti. Tím jsme splnili bod 25 a přistoupíme
k projednávání bodu 26 a tím je
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 1947. Z pověření vlády jej za
nemocného ministra Vladimíra Dlouhého odůvodní
místopředseda vlády a ministr financí
pan Ivan Kočárník, kterého prosím,
aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
vážené paní poslankyně, vážení
poslanci. Z pověření vlády a v zastoupení
nemocného pana ministra Dlouhého, předstupuji
v Poslanecké sněmovně s odůvodněním
vládního návrhu zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
136/1994 Sb., o barvení a značkování
některých uhlovodíkových paliv a maziv
a o opatřeních s tím souvisejících.
Chtěl bych zdůraznit, že tento zákon,
který nabyl účinnosti - původní
zákon - 1. července 1994, stanovoval technická
pravidla pro barvení a značkování
některých uhlovodíkových paliv a maziv,
která mohou mít dvojí použití,
a to jako pohonné hmoty, a nebo jako paliva. Zároveň
byly stanoveny kontrolní orgány k ukládání
pokut a součinnost státních orgánů
při provádění kontroly. Ministerstvo
průmyslu a obchodu na základě zmocňovacího
ustanovení vydalo k zákonu i prováděcí
vyhlášku.
Cílem tohoto zákona bylo zamezit daňovým
únikům při obchodání se středními
ropnými produkty, zejména s lehkými topnými
oleji a motorovou naftou. Ministerstvo průmyslu a obchodu
pravidelně hodnotí účinnost zákona
na základě sledování vývoje
dovozu tzv. kritických položek paliv a maziv, které
mohou být s ohledem na své vlastnosti používány
i jako pohonná hmota a zároveň jako palivo.
Poslední hodnocení provedené k 1. červenci
letošního roku jasně prokazuje prudký
pokles dovozu kritických položek o 66,4 % proti stejnému
období roku 1994 a nárůst prodeje motorové
nafty téměř o 32 %.
Z uvedených dat jasně vyplývá pozitivní
vliv zákona na nesprávné obchodování
a používání těchto paliv a maziv.
Na základě zhodnocení působení
tohoto zákona a praxe fungování došlo
Ministerstvo průmyslu a obchodu a vláda zároveň
k závěru, že je třeba některá
dílčí ustanovení zákona změnit
a doplnit tak, aby zákon lépe vyhovoval vývoji
situace výrobců a dovozců těchto paliv
a zpřesnil činnost kontrolních orgánů.
Předložená novela k prvnímu čtení
se tyká přesnějšího vymezení
uhlovodíkových paliv a maziv, která se musí
barvit a značkovat, a těch, která se naopak
nesmí barvit a značkovat z důvodu, že
obarvení a označkování vadí
jejich dalšímu použití. Jedná se
především o výrobky používané
jako surovina pro petrochemické zpracování
a pro další speciální účely,
jako jsou elektroizolační oleje, výrobky
pro stavebnictví apod. Doplňuje se rovněž,
že nemusí být barvena a značkována
paliva a maziva určená pro vývoz nebo propuštěná
do celního režimu přímý tranzit.
Nově se zpřesňují i legislativní
a pojmové věci, a to zejména pokud jde o
to, co se rozumí provozováním čerpacích
stanic s palivy a mazivy. Dále se ukládá
kontrolovaným osobám povinnost úhrady nákladů
provedené analýzy odebraného vzorku paliva
a maziva atd. Nově se upravuje v systému kontroly
i postavení Policie České republiky, která
bude kontrolu provádět při plnění
svých úkolů stanovených zákonem
ČNR č. 283 z roku 1991 o Policii České
republiky, ve znění pozdějších
předpisů.
Dále se v novele upřesňují podmínky
pro vydání koncese u jednotlivých živností,
jejichž předmětem je nakládání
s palivy a mazivy. Doplňuje se i oprávnění
autorizované státní zkušebny provádět
analýzu odebraného vzorku paliva a maziva. Toto
oprávnění se svěřuje akreditované
laboratoři.
K dalším drobným zpřesněním
dochází i v dalších ustanoveních.
Změny a doplnění však nemění
smysl a účel těchto původních
paragrafů. Do návrhu novely zákona, kterým
se mění a doplňuje - jak již jsem zmínil
- zákon č. 136 z roku 1994, je zařazena i
problematika obrany proti daňovým únikům
vznikajícím z používání
automobilových benzinů s obsahem olova menším
než 13 tisícin gramu na litr, to jsou bezolovnaté
benziny včetně tzv. aditivovaných v automobilech,
které nejsou vybaveny katalyzátory. Podle této
nové úpravy by bezolovnaté benziny - řečeně
jednoduše - měly být označovány
napříště značkovačem a
je možno poznat na základě polních testerů
velmi jednoduše, zda benzín, který je používán,
je tímto značkovačem označen či
ne. Či zda dochází tedy k jinému použití
a k možnosti vzniku daňového úniku.
Chtěl bych říci, že toto vytváří
i předpoklady pro případné opětné
snížení spotřební daně
u bezolovnatých benzinů.
Obsahem návrhu novely zákona je i dílčí
úprava některých ustanovení, které
se značkováním bezolovnatých benzinů
souvisí.
V závěru bych chtěl říci, že
předložený návrh zákona je slučitelný
s právními předpisy zemí Evropské
unie. Při jeho koncipování se vycházelo
z obdobné legislativy platné v Rakousku a ve Spolkové
republice Německo.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, doporučuji vám vyslovit souhlas
v rámci prvého čtení s návrhem
novely zákona o barvení a značkování
některých uhlovodíkových paliv a maziv.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Organizační
výbor určil zpravodajem pro první čtení
pana poslance Josefa Holuba, kterého žádám,
aby se ujal slova.
Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedající,
vážený pane předsedo, vážení
přítomní, vládní návrh
novely zákona - tisk 1947 - obsahuje dvě části.
To, na čem by se měl parlament usnést, plus
důvodovou zprávu a přílohu v souladu
s naším jednacím řádem, kde je
obsaženo platné znění zákona
s vyznačením změn a doplnění.
Tato druhá část, o které hovořím,
má dvě drobné chyby, které však,
podle mého názoru, nebrání tomu, abychom
mohli tento návrh zákona projednávat. Proto
navrhuji sněmovně přijmout usnesení,
jímž přikazuje předložený
návrh zákona k projednání hospodářskému
výboru.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám obecnou rozpravu.
Končím obecnou rozpravu. Protože nebyl přednesen
návrh na vrácení navrhovateli ani na zamítnutí,
budeme se zabývat návrhem na přikázání
výborům k projednávání. Organizační
výbor navrhl, aby uvedený návrh byl přikázán
k projednání hospodářskému
výboru a já se ptám, zda někdo má
pozměňovací návrh k tomuto návrhu
usnesení. Není tomu tak, přednesu tedy návrh
na usnesení:
Poslanecká sněmovna přikazuje předložený
návrh k projednání hospodářskému
výboru.
Zahájil jsem 332. hlasování.
Kdo s tímto návrhem usnesení souhlasí?
Kdo je proti?
Návrh usnesení byl schválen. Pro hlasovalo
84 poslanců, nikdo nebyl proti.
Tím jsme se vyrovnali s dalším bodem. Podle
schváleného programu přistoupíme k
bodu 36, kterým je
O úvodní slovo žádám pověřeného
člena vlády, místopředsedu vlády
a ministra financí pana Ivana Kočárníka.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, předkládám Poslanecké
sněmovně ke schválení Dohodu mezi
Českou republikou a Venezuelskou republikou o podpoře
a vzájemné ochraně investic podepsanou 27.
dubna letošního roku v Caracasu. Dohoda byla projednána
na 57. schůzi zahraničního výboru
Parlamentu konané dne 11. října a na 68.
schůzi rozpočtového výboru Parlamentu
dne 13. října 1995. V obou výborech byla
dohoda odsouhlasena bez připomínek.
Aniž bych chtěl sněmovnu zdržovat chtěl
bych říci, že jde o standardní dohodu
tohoto typu, v níž jsou zakotveny všechny záruky,
které dohody o ochraně investic obvykle obsahují
a které jsou z hlediska investora a jeho ochrany především
důležité. Formou i obsahem se dohoda neliší
od dohody o ochraně investic s Maďarskou republikou,
která je na základě usnesení vlády
z r. 1993 považována za vzorovou. Čili je to
standardní dohoda.
Předpokládáme, že přijetí
této dohody umožní další rozvoj
obchodu a hospodářských vztahů mezi
Českou republikou a Venezuelou, a proto doporučuji
Poslanecké sněmovně, aby s touto dohodou
vyslovila souhlas. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Tento vládní návrh jsme v prvním čtení
přikázali k projednání zahraničnímu
výboru a rozpočtovému výboru. Usnesení
obou výborů byla rozdána jako sněmovní
tisky 1906/1 a 1906/2. O odůvodnění návrhu
výboru nyní žádám zpravodaje
obou výborů, nejdříve zpravodaje zahraničního
výboru pana poslance Jiřího Payna.
Poslanec Jiří Payne: Omlouvám se,
protože zpravodaj není přítomen, tak
jako předseda výboru přednesu zprávu
o projednání. Obecně řečeno,
z politického hlediska smlouvy o ochraně investic
patří k součásti naší
zahraniční politiky. Zadruhé latinská
Amerika je oblast, kde v současné době máme
sice obchod procentně nepříliš velký,
ale přesto by se dal zvýšit a taková
smlouva ho může podpořit. Poslední informace,
kterou už řekl pan ministr, že v zahraničním
výboru byla tato smlouva doporučena ke schválení.
To je vše, děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nyní
se slova ujme zpravodaj rozpočtového výboru
poslanec Jiří Maryt.
Poslanec Jiří Maryt: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
pane ministře, dámy a pánové, rozpočtový
výbor, jak zde bylo řečeno, projednal uvedenou
smlouvu 13. října. Přijal k ní usnesení
č. 522, ve kterém doporučil Poslanecké
sněmovně Parlamentu České republiky,
aby s uvedenou smlouvou vyslovila souhlas.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
K předloženému vládnímu návrhu
a oběma usnesením výboru otevírám
rozpravu. Rozpravu končím. Budeme hlasovat o návrhu
usnesení Poslanecké sněmovny, který
je součástí předloženého
vládního návrhu. Jedná se o 333. hlasování.
Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?
Návrh usnesení byl schválen. Pro hlasovalo
79, proti 1 poslanec.
Děkuji panu místopředsedovi vlády
Ivanu Kočárníkovi. Dámy a pánové,
přistoupíme k poslednímu bodu podle schváleného
programu, tím je bod 41
Výroční zprávu jsme obdrželi
jako sněmovní tisk 1950. Organizační
výbor navrhl, aby sněmovna přikázala
tento tisk k projednání výboru pro vědu,
vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Má někdo připomínku k tomuto návrhu?
Není tomu tak.
Souhlasíte tedy s tím ve 334. hlasování,
aby sněmovní tisk 1950 byl přikázán
k projednání výboru pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu? Kdo je
proti?
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 68, nikdo nebyl
proti.
Uvedený výbor tuto výroční
zprávu již projednal, a proto žádám,
aby se slova ujal jeho zpravodaj František Kozel a informoval
nás o výsledcích výborů a aby
současně přednesl návrh usnesení
Poslanecké sněmovny.
Poslanec František Kozel: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, dámy a pánové, výroční
zprávu Rady České televize o činnosti
České televize v oce 1994, tisk 1950, projednal
výbor pro vědu, vzdělání, kulturu,
mládež a tělovýchovu. Přijal
usnesení, kterým bere výroční
zprávu Rady České televize o činnosti
České televize uvedenou v tisku 1950 na vědomí.
Na základě toho doporučuji Poslanecké
sněmovně, aby přijala následující
usnesení: Poslanecká sněmovna bere na vědomí
výroční zprávu Rady České
televize o činnosti České televize za rok
1994, uvedenou v tisku 1950.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Zahajuji rozpravu, a to podle § 58, odst. 1 jednacího
řádu její všeobecnou část.
Končím všeobecnou rozpravu a přistoupíme
k rozpravě podrobné, do které se hlásí
pan kolega Koronthály. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
dámy a pánové, domnívám se,
že tak jak jsme to učinili u zprávy Rady Českého
rozhlasu, bylo by i zde vhodné spíše zprávy
schválit, neboť dikce zákona také mluví
o schvalování zprávy, nikoli o braní
na vědomí. Tato diskuze tady už probíhala
několikrát loni i předloni, mám ten
dojem, u jiných zpráv. Nebudu zbytečně
zdržovat, navrhuji ne abychom zprávu vzali na vědomí,
ale abychom zprávu schválili. Usnesení by
bylo, že Poslanecká sněmovna schvaluje atd.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, takže
jí končím a prosím zpravodaje výborů
pana poslance Kozla, aby se ujal slova.
Poslanec František Kozel: K pozměňovacímu
návrhu, který přednesl pan poslanec Koronthály,
bych chtěl poznamenat, že na něj nemám
silný názor a myslím, že nevznikne žádná
škoda, jestliže tento pozměňovací
návrh bude přijat.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nyní
budeme hlasovat o návrhu usnesení jako o celku,
tak jak jej navrhl pan kolega Kozel a upravil pan kolega Koronthály.
(Hlasy ze sálu: Nejdřív o pozměňovacím
návrhu!) Budeme hlasovat o návrhu pana kolegy Koronthályho.
Jedná se o 335. hlasování.
Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 53, proti 12 poslanců.
Nyní budeme hlasovat o usnesení jako celku. Jedná
se o 336. hlasování.
Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 66, proti 3 poslanci.
Dámy a pánové, tím jsme projednali
poslední bod našeho upraveného programu. Děkuji
vám a přeji pěkný víkend.