Pátek 3. listopadu 1995

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení poslance Jiřího Payna. Proto jej žádám, aby se ujal slova.

Poslanec Jiří Payne: Pane ministře, vážení kolegové a kolegyně, je pozdní večer, budu stručný.

Ukrajina za posledních několik roků prodělala nesmírně dramatický vývoj, řekl bych - v našem smyslu, pro naši politiku - pozitivní vývoj. Máme velké záměry v tom, že by Ukrajina pro nás mohla být významným obchodním partnerem. Doporučuji tuto smlouvu vašemu schválení.

Chci vás také informovat, že zahraniční výbor je připraven se touto smlouvou zabývat. Tudíž doporučuji, aby sněmovna přijala usnesení v tom smyslu, že přikazuje k projednání zahraničnímu výboru.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí, rozpravu končím. Protože nebyl přednesen návrh na vrácení navrhovateli ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výboru k projednávání.

Organizační výbor navrhuje, aby uvedený návrh byl přikázán zahraničnímu výboru. Má někdo pozměňovací návrh? Není tomu tak. přednesu tedy návrh na usnesení.

Poslanecká sněmovna přikazuje předložený vládní návrh k projednání zahraničnímu výboru.

326. hlasování. Kdo tento návrh usnesení podporuje? Kdo je proti?

Pro bylo 85, nikdo proti. Návrh byl přijat.

Tím jsme splnili další bod podle schváleného programu.

Dalším bodem je

XXXIII.

Vládní návrh, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu

Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky

Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou

republikou a Rumunskem podepsaná v Bukurešti

dne 22. června 1994 - k prvnímu čtení

Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1903. Z pověření vlády návrh uvede místopředseda vlády Jan Kalvoda, kterého prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Děkuji a slyším pokyny pana místopředsedy sněmovny, abych hovořil stručně. Budu mluvit alespoň rychle.

Vážený pane předsedo, pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte předložit k prvnímu čtení Smlouvu o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Rumunskem podepsanou prezidenty Václavem Havlem a llieskem v Bukurešti 22. června 1994. Jedná se o novou rovnoprávnou smlouvou mezi dvěma státy, které nemají ve vzájemných vztazích sporné otázky. Smlouva z hlediska bezpečnostního není koncipována jako spojenecká smlouva a neobsahuje tudíž závazek vzájemné pomoci v případě ozbrojeného útoku, ale předpokládá spolupráci ve všech ostatních oblastech vzájemných styků. Její uzavření završuje etapu formování vztahů mezi oběma zeměmi a v politické oblasti a pro další rozvoj vytvoří smluvně právní předpoklady a bázi.

Důležité je, že tato smlouva má nahradit formálně stále platnou smlouvu ze srpna 1968. Ratifikací smlouvy bude odstraněn politicko morální aspekt přežívající platnost této smlouvy uzavřené v období totality. Rumunský parlament ratifikoval tuto smlouvu v dubnu tohoto roku.

Myslím, že mohu s klidným svědomím prohlásit, že důvody pro nepřijetí smlouvy z české strany nyní neexistují. V česko-rumunských vztazích nejsou sporné politické otázky a prvky spolupráce se projevují i na mezinárodních fórech.

V zahraničně politické oblasti jsou konstatována blízká stanoviska na mnohé důležité otázky, včetně integrace do Evropské unie a do NATO. O dobrých vztazích mezi oběma státy se poslanci ostatně sami přesvědčili při oficiální návštěvě předsedy rumunského parlamentu v Praze v červnu 1994.

Smlouva odpovídá zásadám české zahraniční politiky a má obdobný charakter jako smlouvy s jinými evropskými státy, které byly uzavřeny po roce 1989. Mohu je tedy prohlásit za, v tomto smyslu, standardní.

Dovolte mi, abych vám doporučil vyslovit svůj souhlas s ratifikací předložené smlouvy.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Organizační výbor určil zpravodajem pro prvé čtení poslance Jiřího Payna, kterého žádám, aby se ujal slova.

Poslanec Jiří Payne: Pane předsedo, vážení kolegové a kolegyně, o té smlouvě o přátelských vztazích s Rumunskem bych mohl říci téměř totéž, co o vztazích s Ukrajinou, i když Rumunsko má v leckterých rysech rozvinutější politický systém, v leckterých rysech je pro nás také zajímavým partnerem, máme s ním dokonce podepsánu smlouvu o vytvoření zóny volného obchodu, což s Ukrajinou zatím nemáme. Přesto ten pokrok ještě není takový, jak bychom očekávali, ale chci říci, že máme silný politický zájem, abychom měli dobré politické a přátelské vztahy s Rumunskem. Proto i zde doporučuji tuto smlouvu vaší pozornosti při projednávaní a zahraniční výbor je připraven tuto smlouvu projednat, pokud mu bude přikázána touto sněmovnou. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí, takže obecnou rozpravu končím, protože nebyl přednesen návrh na odvrácení ani na zamítnutí. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhuje, aby uvedený návrh byl přikázán zahraničnímu výboru. Má někdo pozměňovací návrh? Není tomu tak. Přednesu tedy návrh na usnesení.

Poslanecká sněmovna přikazuje předloženy vládní návrh k projednání zahraničnímu výboru.

Jedná se o 327. hlasování.

Kdo návrh podporujete? Kdo je proti?

Návrh usnesení byl přijat. Pro hlasovalo 74, proti 1 poslanec. Tím jsme projednali další bod. Děkuji panu místopředsedovi vlády a budeme projednávat další bod.

Dámy a pánové, prosím o chvíli strpení. Pan ministr Kočárník pěšmo odešel před 5 minutami ze své kanceláře a blíží se k této sněmovně.

Dámy a pánové, dovolím si vám navrhnout jednu změnu programu. Ptám se vás, zda-li souhlasíte s tím, abychom nyní, než se dostaví pan místopředseda vlády, projednali bod 40, kterým je Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu za rok 1994.

Myslím si, že mi nezbývá nic jiného, než se zeptat sněmovny.

Ptám se ve 328. hlasování, kdo souhlasí s touto změnou navrženého programu? Kdo je proti?

Návrh byl přijat poměrem hlasů 74 pro, 1 proti, takže dalším bodem této schůze je

XXXIV.

Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o činnosti

a hospodaření Českého rozhlasu za rok 1994

Výroční zprávu jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1850. Organizační výbor navrhl, aby sněmovna přikázala tento tisk k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

Má někdo připomínku k návrhu na přikázání? (Nikdo se nehlásí). Není tomu tak. Uvedený výbor tuto výroční zprávu již projednal, a proto žádám, aby se slova ujal jeho zpravodaj poslanec Vladimír Koronthály, informoval nás o výsledcích jednání výboru a současně přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny.

Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, budu respektovat váš čas a budu maximálně stručný.

Výroční zprávu Rady Českého rozhlasu o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu, tisk 1850, projednala stálá komise PS pro sdělovací prostředky a výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Stálá komise pro sdělovací prostředky i výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu přijal usnesení, kterým doporučil Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s výroční zprávou Rady Českého rozhlasu o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu, uvedenou v tisku 1850.

Na základě výše uvedeného doporučuji Poslanecké sněmovně, aby přijala toto usnesení: Poslanecká sněmovna schvaluje výroční zprávu Rady Českého rozhlasu o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu uvedenou v tisku 1850.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. A než zahájím rozpravu, ptám se vás v 329. hlasování kdo souhlasí s tím, aby se touto materií zabýval jenom výbor pana kolegy Kozla.

Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji.

Návrh byl přijat, pro hlasovalo 79, nikdo nebyl proti.

Zahajuji tedy rozpravu, a to nejdříve její všeobecnou část. Nikdo se do ní nehlásí, všeobecnou rozpravu tedy končím a přistoupíme k rozpravě podrobné, do které se také nikdo nehlásí, takže končím i podrobnou rozpravu.

Protože jste slyšeli návrh usnesení, ptám se, zdali se chce ještě společný zpravodaj vyjádřit. Nechce se vyjádřit a budeme tedy hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jej předložil pan zpravodaj, pan poslanec Vladimír Koronthály.

Ve 330. hlasování se ptám, kdo tento návrh usnesení podporuje? Kdo je proti?

Návrh byl přijat - pro hlasovalo 81, nikdo nebyl proti.

Děkuji panu kolegovi Koronthálymu. Nyní přistoupíme k bodu 25, kterým je

XXXV.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR

k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou

a Albánskou republikou o zamezení dvojího zdanění

a zabránění daňového úniku v oboru daní z příjmu

a z majetku, podepsaná v Tiraně dne 22. června 1995,

podle sněmovního tisku 1933 - prvé čtení

Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1933. Z pověření vlády uvede návrh místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, předkládám z pověření vlády k prvnímu čtení Poslanecké sněmovně návrh Smlouvy mezi Českou republikou a Albánskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku v oboru daní z příjmu a majetku, podepsané v Tiraně 22. června 1995.

Chtěl bych říci, že s Albánií se velmi čile rozvíjejí obchodní vztahy v poslední době a smlouva o zamezení dvojího zdanění by měla přispět k dalšímu rozvoji vzájemných ekonomických vztahů. Smlouva sama o sobě nevybočuje ze standardních smluv, které máme sjednány s jinými zeměmi, a proto bych nechtěl zatěžovat Poslaneckou sněmovnu výčtem toho, co smlouva obsahuje. Je to smlouva standardní a doporučuji ji k prvému čtení přijmout.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Organizační výbor určil k prvému čtení pana poslance Jiřího Maryta, kterého žádám, aby se ujal slova.

Poslanec Jiří Maryt: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovoluji si připomenout, že projednávaná smlouva, týkající se problematiky zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku v oboru daní z příjmu a majetku, je smlouvou, kde podobných smluv jsme projednávali celé řady. Podle mého názoru je tato smlouva velmi žádoucí. Jak řekl pan ministr financí, probíhají čilé hospodářské styky s Albánskou republikou a bude pouze ku prospěchu investorům ke zvýšení jejich právní jistoty, aby tato smlouva byla akceptována českou stranou.

Proto si dovoluji navrhnout toto usnesení: Poslanecká sněmovna přikazuje předložený vládní návrh k projednání rozpočtovému a zahraničnímu výboru.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji, otevírám obecnou rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí, končím obecnou rozpravu, protože nebyl přednesen návrh na vrácení navrhovateli ani zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Organizační výbor navrhl to, co přednesl zpravodaj. Ptám se zda-li má ještě někdo doplňující nebo pozměňující návrh. (Nikdo se nehlásil). Přednesu tedy ještě jednou návrh na usnesení:

Poslanecká sněmovna přikazuje předložit vládní návrh k projednání rozpočtovému a zahraničnímu výboru.

Zahájil jsem 331. hlasování - kdo ho podporuje? Kdo je proti?

Návrh usnesení byl schválen - pro hlasovalo 81, nikdo nebyl proti. Tím jsme splnili bod 25 a přistoupíme k projednávání bodu 26 a tím je

XXXVI.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon

č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých

uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím

souvisejících, o doplnění zákona číslo 455/1991 Sb.,

o živnostenském podnikání, tzv. živnostenský zákon,

ve znění pozdějších předpisů, zákona ČNR č. 587/1992

Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů

a o změně zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané

hodnoty ve znění pozdějších předpisů a kterým se mění

a doplňuje zákon č. 455/1991 S., o živnostenském

podnikání, tzv. živnostenský zákon, ve znění pozdějších

předpisů, podle sněmovního tisku 1947 - prvé čtení

Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1947. Z pověření vlády jej za nemocného ministra Vladimíra Dlouhého odůvodní místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení poslanci. Z pověření vlády a v zastoupení nemocného pana ministra Dlouhého, předstupuji v Poslanecké sněmovně s odůvodněním vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících.

Chtěl bych zdůraznit, že tento zákon, který nabyl účinnosti - původní zákon - 1. července 1994, stanovoval technická pravidla pro barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv, která mohou mít dvojí použití, a to jako pohonné hmoty, a nebo jako paliva. Zároveň byly stanoveny kontrolní orgány k ukládání pokut a součinnost státních orgánů při provádění kontroly. Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě zmocňovacího ustanovení vydalo k zákonu i prováděcí vyhlášku.

Cílem tohoto zákona bylo zamezit daňovým únikům při obchodání se středními ropnými produkty, zejména s lehkými topnými oleji a motorovou naftou. Ministerstvo průmyslu a obchodu pravidelně hodnotí účinnost zákona na základě sledování vývoje dovozu tzv. kritických položek paliv a maziv, které mohou být s ohledem na své vlastnosti používány i jako pohonná hmota a zároveň jako palivo. Poslední hodnocení provedené k 1. červenci letošního roku jasně prokazuje prudký pokles dovozu kritických položek o 66,4 % proti stejnému období roku 1994 a nárůst prodeje motorové nafty téměř o 32 %.

Z uvedených dat jasně vyplývá pozitivní vliv zákona na nesprávné obchodování a používání těchto paliv a maziv. Na základě zhodnocení působení tohoto zákona a praxe fungování došlo Ministerstvo průmyslu a obchodu a vláda zároveň k závěru, že je třeba některá dílčí ustanovení zákona změnit a doplnit tak, aby zákon lépe vyhovoval vývoji situace výrobců a dovozců těchto paliv a zpřesnil činnost kontrolních orgánů.

Předložená novela k prvnímu čtení se tyká přesnějšího vymezení uhlovodíkových paliv a maziv, která se musí barvit a značkovat, a těch, která se naopak nesmí barvit a značkovat z důvodu, že obarvení a označkování vadí jejich dalšímu použití. Jedná se především o výrobky používané jako surovina pro petrochemické zpracování a pro další speciální účely, jako jsou elektroizolační oleje, výrobky pro stavebnictví apod. Doplňuje se rovněž, že nemusí být barvena a značkována paliva a maziva určená pro vývoz nebo propuštěná do celního režimu přímý tranzit.

Nově se zpřesňují i legislativní a pojmové věci, a to zejména pokud jde o to, co se rozumí provozováním čerpacích stanic s palivy a mazivy. Dále se ukládá kontrolovaným osobám povinnost úhrady nákladů provedené analýzy odebraného vzorku paliva a maziva atd. Nově se upravuje v systému kontroly i postavení Policie České republiky, která bude kontrolu provádět při plnění svých úkolů stanovených zákonem ČNR č. 283 z roku 1991 o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Dále se v novele upřesňují podmínky pro vydání koncese u jednotlivých živností, jejichž předmětem je nakládání s palivy a mazivy. Doplňuje se i oprávnění autorizované státní zkušebny provádět analýzu odebraného vzorku paliva a maziva. Toto oprávnění se svěřuje akreditované laboratoři.

K dalším drobným zpřesněním dochází i v dalších ustanoveních. Změny a doplnění však nemění smysl a účel těchto původních paragrafů. Do návrhu novely zákona, kterým se mění a doplňuje - jak již jsem zmínil - zákon č. 136 z roku 1994, je zařazena i problematika obrany proti daňovým únikům vznikajícím z používání automobilových benzinů s obsahem olova menším než 13 tisícin gramu na litr, to jsou bezolovnaté benziny včetně tzv. aditivovaných v automobilech, které nejsou vybaveny katalyzátory. Podle této nové úpravy by bezolovnaté benziny - řečeně jednoduše - měly být označovány napříště značkovačem a je možno poznat na základě polních testerů velmi jednoduše, zda benzín, který je používán, je tímto značkovačem označen či ne. Či zda dochází tedy k jinému použití a k možnosti vzniku daňového úniku. Chtěl bych říci, že toto vytváří i předpoklady pro případné opětné snížení spotřební daně u bezolovnatých benzinů.

Obsahem návrhu novely zákona je i dílčí úprava některých ustanovení, které se značkováním bezolovnatých benzinů souvisí.

V závěru bych chtěl říci, že předložený návrh zákona je slučitelný s právními předpisy zemí Evropské unie. Při jeho koncipování se vycházelo z obdobné legislativy platné v Rakousku a ve Spolkové republice Německo.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doporučuji vám vyslovit souhlas v rámci prvého čtení s návrhem novely zákona o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení pana poslance Josefa Holuba, kterého žádám, aby se ujal slova.

Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážení přítomní, vládní návrh novely zákona - tisk 1947 - obsahuje dvě části. To, na čem by se měl parlament usnést, plus důvodovou zprávu a přílohu v souladu s naším jednacím řádem, kde je obsaženo platné znění zákona s vyznačením změn a doplnění. Tato druhá část, o které hovořím, má dvě drobné chyby, které však, podle mého názoru, nebrání tomu, abychom mohli tento návrh zákona projednávat. Proto navrhuji sněmovně přijmout usnesení, jímž přikazuje předložený návrh zákona k projednání hospodářskému výboru.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu.

Končím obecnou rozpravu. Protože nebyl přednesen návrh na vrácení navrhovateli ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednávání. Organizační výbor navrhl, aby uvedený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru a já se ptám, zda někdo má pozměňovací návrh k tomuto návrhu usnesení. Není tomu tak, přednesu tedy návrh na usnesení:

Poslanecká sněmovna přikazuje předložený návrh k projednání hospodářskému výboru.

Zahájil jsem 332. hlasování.

Kdo s tímto návrhem usnesení souhlasí? Kdo je proti?

Návrh usnesení byl schválen. Pro hlasovalo 84 poslanců, nikdo nebyl proti.

Tím jsme se vyrovnali s dalším bodem. Podle schváleného programu přistoupíme k bodu 36, kterým je

XXXVII.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České

republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou

republikou a Venezuelskou republikou o podpoře

a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne

27. dubna 1995 v Caracasu,

podle sněmovního tisku 1906 - druhé čtení)

O úvodní slovo žádám pověřeného člena vlády, místopředsedu vlády a ministra financí pana Ivana Kočárníka.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládám Poslanecké sněmovně ke schválení Dohodu mezi Českou republikou a Venezuelskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsanou 27. dubna letošního roku v Caracasu. Dohoda byla projednána na 57. schůzi zahraničního výboru Parlamentu konané dne 11. října a na 68. schůzi rozpočtového výboru Parlamentu dne 13. října 1995. V obou výborech byla dohoda odsouhlasena bez připomínek.

Aniž bych chtěl sněmovnu zdržovat chtěl bych říci, že jde o standardní dohodu tohoto typu, v níž jsou zakotveny všechny záruky, které dohody o ochraně investic obvykle obsahují a které jsou z hlediska investora a jeho ochrany především důležité. Formou i obsahem se dohoda neliší od dohody o ochraně investic s Maďarskou republikou, která je na základě usnesení vlády z r. 1993 považována za vzorovou. Čili je to standardní dohoda.

Předpokládáme, že přijetí této dohody umožní další rozvoj obchodu a hospodářských vztahů mezi Českou republikou a Venezuelou, a proto doporučuji Poslanecké sněmovně, aby s touto dohodou vyslovila souhlas. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Tento vládní návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání zahraničnímu výboru a rozpočtovému výboru. Usnesení obou výborů byla rozdána jako sněmovní tisky 1906/1 a 1906/2. O odůvodnění návrhu výboru nyní žádám zpravodaje obou výborů, nejdříve zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Jiřího Payna.

Poslanec Jiří Payne: Omlouvám se, protože zpravodaj není přítomen, tak jako předseda výboru přednesu zprávu o projednání. Obecně řečeno, z politického hlediska smlouvy o ochraně investic patří k součásti naší zahraniční politiky. Zadruhé latinská Amerika je oblast, kde v současné době máme sice obchod procentně nepříliš velký, ale přesto by se dal zvýšit a taková smlouva ho může podpořit. Poslední informace, kterou už řekl pan ministr, že v zahraničním výboru byla tato smlouva doporučena ke schválení. To je vše, děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nyní se slova ujme zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Jiří Maryt.

Poslanec Jiří Maryt: Vážený pane předsedající, pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, rozpočtový výbor, jak zde bylo řečeno, projednal uvedenou smlouvu 13. října. Přijal k ní usnesení č. 522, ve kterém doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s uvedenou smlouvou vyslovila souhlas.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. K předloženému vládnímu návrhu a oběma usnesením výboru otevírám rozpravu. Rozpravu končím. Budeme hlasovat o návrhu usnesení Poslanecké sněmovny, který je součástí předloženého vládního návrhu. Jedná se o 333. hlasování.

Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?

Návrh usnesení byl schválen. Pro hlasovalo 79, proti 1 poslanec.

Děkuji panu místopředsedovi vlády Ivanu Kočárníkovi. Dámy a pánové, přistoupíme k poslednímu bodu podle schváleného programu, tím je bod 41

XXXVIII.

Výroční zpráva Rady České televize o činnosti České

televize v roce 1994 (sněmovní tisk 1950)

Výroční zprávu jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1950. Organizační výbor navrhl, aby sněmovna přikázala tento tisk k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Má někdo připomínku k tomuto návrhu? Není tomu tak.

Souhlasíte tedy s tím ve 334. hlasování, aby sněmovní tisk 1950 byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu? Kdo je proti?

Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 68, nikdo nebyl proti.

Uvedený výbor tuto výroční zprávu již projednal, a proto žádám, aby se slova ujal jeho zpravodaj František Kozel a informoval nás o výsledcích výborů a aby současně přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny.

Poslanec František Kozel: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, výroční zprávu Rady České televize o činnosti České televize v oce 1994, tisk 1950, projednal výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Přijal usnesení, kterým bere výroční zprávu Rady České televize o činnosti České televize uvedenou v tisku 1950 na vědomí.

Na základě toho doporučuji Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna bere na vědomí výroční zprávu Rady České televize o činnosti České televize za rok 1994, uvedenou v tisku 1950.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Zahajuji rozpravu, a to podle § 58, odst. 1 jednacího řádu její všeobecnou část. Končím všeobecnou rozpravu a přistoupíme k rozpravě podrobné, do které se hlásí pan kolega Koronthály. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, domnívám se, že tak jak jsme to učinili u zprávy Rady Českého rozhlasu, bylo by i zde vhodné spíše zprávy schválit, neboť dikce zákona také mluví o schvalování zprávy, nikoli o braní na vědomí. Tato diskuze tady už probíhala několikrát loni i předloni, mám ten dojem, u jiných zpráv. Nebudu zbytečně zdržovat, navrhuji ne abychom zprávu vzali na vědomí, ale abychom zprávu schválili. Usnesení by bylo, že Poslanecká sněmovna schvaluje atd.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, takže jí končím a prosím zpravodaje výborů pana poslance Kozla, aby se ujal slova.

Poslanec František Kozel: K pozměňovacímu návrhu, který přednesl pan poslanec Koronthály, bych chtěl poznamenat, že na něj nemám silný názor a myslím, že nevznikne žádná škoda, jestliže tento pozměňovací návrh bude přijat.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení jako o celku, tak jak jej navrhl pan kolega Kozel a upravil pan kolega Koronthály. (Hlasy ze sálu: Nejdřív o pozměňovacím návrhu!) Budeme hlasovat o návrhu pana kolegy Koronthályho. Jedná se o 335. hlasování.

Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?

Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 53, proti 12 poslanců.

Nyní budeme hlasovat o usnesení jako celku. Jedná se o 336. hlasování.

Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?

Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 66, proti 3 poslanci.

Dámy a pánové, tím jsme projednali poslední bod našeho upraveného programu. Děkuji vám a přeji pěkný víkend.

(Schůze skončena v 18.19 hodin)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP