Poslanec Josef Křížek: Vážený
pane místopředsedo, vážený pane
ministře, dámy a pánové, dovolte mi,
abych přednesl dva pozměňovací návrhy,
a sice k čl. 3, § 1 písm. f): na konci se nahrazuje
tečka čárkou a připojuje se písm.
g), které zní: "poplatek za svoz a zneškodňování
komunálního odpadu, jehož původcem je
obec".
Zadruhé - za § 10 se vkládá § 10A,
který včetně poznámky pod čarou
1) zní:
Odst. 1. Poplatek za svoz a zneškodňování
komunálního odpadu, jehož původcem je
obec, platí fyzické osoby mající v
obci trvalý pobyt nebo jsou v obci hlášeny
k přechodnému pobytu delšímu 6 měsíců.
Poplatek platí také právnické osoby
a fyzické osoby oprávněné k podnikání,
které nezpracovávají program odpadového
hospodářství a které produkují
pouze odpad podobný domovnímu.
Odst. 2. Poplatkům za svoz a za zneškodňování
komunálního odpadu, jehož původcem je
obec, nepodléhají
a) osoby mladší 6 let a starší 70 let
b) osoby, které vykonávají civilní
službu a vojáci v základní službě.
Odst. 3. Poplatek za svoz a za zneškodňování
komunálního odpadu, jehož původcem je
obec, platí za nezaopatřené dítě
(odkaz 1 pod čarou) starší 6 let osoby, mající
nezaopatřené dítě starší
6 let v přímém zaopatření,
za osoby zbavené způsobilosti k právním
úkonům platí tento poplatek zákonní
zástupci.
Odst. 4. Sazba poplatku za svoz a zneškodňování
komunálního odpadu, jehož původcem je
obec, činí 80 % ročně z částky
rovnající se úhradě za svoz a zneškodňování
komunálního odpadu účtovaného
v souladu se zákonem 526/1990 Sb. obcím příslušnými
subjekty provádějícími svoz a zneškodňování
komunálního odpadu v obci, připadající
na jednoho poplatku podléhajícímu obyvatele
dle stavu k 1. 1. daného roku.
Odkaz pod čarou: Zákon č. 117/1995 o státní
sociální podpoře.
Zdůvodnění: V současné době
jsou ceny odvozu a zneškodňování tuhého
komunálního odpadu na základě příslušného
ustanovení zákona č. 526/1990 Sb., o cenách
regulovány cenovým orgánem a jsou zařazeny
do seznamu zboží, tj. výrobků, výkonů,
prací a služeb, u něhož se uplatňuje
věcné usměrňování cen.
Podle opatření Federálního výboru
pro životní prostředí ze dne 1. 8. 1991,
kterým se vyhlašuje kategorizace a katalog odpadů,
komunální odpad, jehož původcem je obec,
zahrnuje domovní odpad z domácností, domovní
odpad z obcí, jehož zdrojem je technická a
občanská vybavenost obcí, objemový
odpad z domácností a obcí a rovněž
i uliční smetky a odpad ze zeleně, přičemž
zdroj původu posledních dvou položek je čištění
komunikací obce a udržování parků,
sadů a lesoparků obce. Každé této
složce komunálního odpadu je přidělen
číselný kód. Protože nelze výši
úhrad za odvoz a zneškodňování
komunálního odpadu stanovovat obecně závaznou
vyhláškou obcí a protože cena za odvoz
a zneškodňování komunálního
odpadu pro občany nemůže zahrnovat náklady
odvozu a likvidace odpadu jak z provozu domácností,
tak i technické a občanské vybavenosti obcí
i čištění komunikací, ačkoli
i na produkování těchto odpadů se
občané podílejí, bylo by to v rozporu
s principem věcného usměrňování
cen, jeví se jako nejvhodnější zavést
novelou zákona o místní poplatcích
nový místní poplatek, a to poplatek za svoz
a zneškodňování odpadu, jehož původcem
je obec. Sazba tohoto poplatku obcemi vybíraného
by činila 80 % ročně z částky
rovnající se úhradě za svoz a zneškodňování
komunálního odpadu, která by byla účtována
v souladu se zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Křížkovi. O slovo se přihlásil
ministr František Benda.
Ministr životního prostředí ČR
František Benda: Pane předsedající,
pane předsedo, dámy a pánové, předchozí
vystoupení mě vede k tomu, abych přece jen
ještě jednou zdůraznil, co je smyslem a podstatou
předložené novely.
To, co zde přednesl pan poslanec, jsou již připomínky,
podněty a návrhy k novelizaci celého zákona
o odpadech. Vláda projednala na svém předposledním
jednání věcný záměr
nového zákona o odpadech, ve kterém všechny
tyto problémy budou řešeny. Poslanecká
sněmovna ho podle nového jednacího řádu
bude řádně projednávat, bude jí
předložen v nejbližší době
věcný záměr a později paragrafované
znění.
Chtěl bych říci, že dnes předkládám
sněmovně vládní návrh dílčí
novely, samostatné novely, týkající
se pouze jen jednoho aspektu nakládání s
nebezpečnými odpady, o kterém se domníváme,
ze je aspektem samostatným, systémově nezávislým
na novelizaci a způsobu novelizace nového zákona,
jak ostatně dosvědčují i pozměňovací
návrhy pana poslance, a proto bych rád ujistil ty
z vás, kteří se neměli v uplynulých
měsících, možná i letech možnost
seznámit s průběhem prací na novém
zákoně, že obšírná změna
celé právní normy se chystá a prosím
o to, abychom se soustředili na ten předmět
předkládané novely.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
ministru Františku Bendovi. Prosím, aby se slova ujal
pan poslanec Zdeněk Trojan.
Poslanec Zdeněk Trojan: Pane předsedající,
pane ministře, dámy a pánové, jsem
rád, že přede mnou vystoupil pan ministr Benda,
protože jsem měl obavy, zda neprojednáváme
některý jiný zákon. Je to skutečně
tisk 1713.
Dovolil bych si k tomu říci, že projednávaný
zákon je v podstatě technickou normou, která
by však měla mít výrazný dopad
na životní prostředí a zlepšení
legislativních podmínek pro nakládání
s odpady. Za vážný nedostatek ze strany předkladatelů
považuji to, že v důvodové zprávě
není provedeno zhodnocení souladu této normy
s obecně uznávanými mezinárodními
zákonnými úpravami. Domnívám
se, že u takového typu zákona by to mělo
být základní podmínkou a že takováto
legislativní úprava by měla být kompatibilní
především s legislativou Evropské unie.
Navíc k záležitostem, jichž se zákon
týká, existují normy EN řady 45, z
nichž některé jsou oficiálně
převzaty do českého národního
normového systému. Ani z důvodové
zprávy, ani z jiných souvislostí není
zřejmé, zda předkladatelé respektují
směrnice EEU 1836/93 o ekomanagementu.
Ve vztahu k přístupům v zákoně
upraveným a obecně respektovaným v zemích
Evropské unie konstatuji, že metodika posuzování
nebezpečnosti odpadu tak, jak je upravována předkládanou
novelou zákona o odpadech, je s těmito přístupy
v rozporu. Posuzování nebezpečnosti odpadů
nemůže provádět akreditovaná
zkušebna či laboratoř. Takové laboratoře
jsou oprávněny pouze provádět zkoušky
a vydávat protokoly o jejich výsledku. V žádném
případě nesmí být oprávněny
provádět posuzování zjištěných
výsledků. To musí činit jiná
oprávněná osoba. V našem případě,
jde-li o posuzování nebezpečných vlastností
odpadů, je nutné respektovat normu ČSN EN
45001. V souladu s ní může akreditovaná
laboratoř pouze provádět měření
fyzikálních, chemických, toxikologických
a biologických vlastností odpadu. Takovou laboratoří
ověřené hodnoty vlastností poté
použije nezávislá osoba, pověřená
posouzením nebezpečnosti odpadu, přizná
mu hodnoty vyhláškou stanovených vlastností,
respektive zařadí odpad do příslušné
kategorie, čímž určí, jak je
možno s odpadem nakládat.
Na základě těchto důvodů předkládám
tyto pozměňovací návrhy.
První návrh, který se týká
této věci, je k čl. 1. V § 4 navrhuji
zrušit odst. 7 a nahradit ho novými odst. 8 a 9 ve
znění:
(8) Fyzikální, chemické, toxikologické
a biologické vlastnosti odpadu, uváděné
ve vyhlášce (viz odst. 7) ověřuje právnická
nebo fyzická osoba, oprávněná k podnikatelské
činnosti v oblasti hodnocení fyzikálních,
chemických, toxikologických a biologických
vlastností, akreditovaná Českým institutem
pro akreditaci a autorizovaná pro tuto činnost ministerstvem
životního prostředí nebo ministerstvem
zdravotnictví.
(9) Nebezpečné vlastnosti odpadu, uvedené
v příloze tohoto zákona, posuzuje právnická
nebo fyzická osoba, akreditovaná Českým
institutem pro akreditaci a autorizovaná pro tuto činnost
ministerstvem životního prostředí (dále
jen pověřená osoba).
Tato změna, která je podstatná, vyžaduje
ovšem provést úpravy i v některých
dalších částech novely, a to v §
4 nahradit odstavec 9 odstavcem 10, který zní: "Ministerstvo
životního prostředí vede úplný
seznam osob oprávněných k ověřování
fyzikálních, chemických, toxikologických
a biologických vlastností odpadů, uváděných
ve vyhlášce (odst. 7) a úplný seznam
osob, oprávněných k posuzování
nebezpečných vlastností odpadu, uvedených
v příloze tohoto zákona a vždy k 30.
červnu a 31. prosinci kalendářního
roku zveřejňuje oba seznamy ve Věstníku
Ministerstva životního prostředí ČR
a Ministerstva zdravotnictví ČR".
Dále je třeba upravit v čl. 1 bod 7, a to
tak, že v § 9 písm. a) se odstavec 1 nahrazuje
novým odst. 1 ve znění: "(1) pověřená
osoba (§ 4 odst. 9) posoudí vlastnosti odpadu na žádost
původce. Po zjištění, že odpad
nemá nebezpečné vlastnosti, vydá o
tom pověřená osoba původci osvědčení
a kopie osvědčení neprodleně zašle
České inspekci životního prostředí
a příslušnému okresnímu úřadu.
Při posuzování nebezpečnosti odpadu
vychází pověřená osoba z fyzikálních,
chemických, toxikologických a biologických
vlastností odpadu, ověřených právnickou
nebo fyzickou osobou, autorizovanou podle § 4 odst. 8."
Rovněž je nutné provést drobné
úpravy v čl. 2. V bodu 1 se změní
text v písmenu h) v § 2 takto: "h) vede úplné
seznamy právnických a fyzických osob, oprávněných
k ověřování a posuzování
vlastností odpadu."
V bodu 2 v čl. 2, § 7 se nahrazuje odst. 5 zněním:
"(5) Inspekce kontroluje, zda právnické a fyzické
osoby, oprávněné k podnikatelské činnosti
v oblasti ověřování vlastností
odpadu a pověřené osoby dodržují
stanovený způsob hodnocení vlastností
odpadů. V případě zjištění,
že stanovený způsob hodnocení odpadů
nedodržují, ohlásí tuto skutečnost
neprodleně ministerstvu životního prostředí.
To jsou všechny návrhy, které reagují
na zdůvodněnou nutnost vytvoření dvoustupňového
postupu při hodnocení odpadu.
Dále navrhuji vypustit z čl. 1 bod 10, odst. 6 z
§ 11. Podle něj může orgán státní
správy udělit pokutu osobě, která
nedodrží stanovený způsob hodnocení
vlastností odpadu. K tomu je nutné říci,
že je prakticky nemožné něco takového
v laboratoři prokázat. Nařízení
vlády č. 513/1992 Sb., je formulováno tak,
že v řadě případů žádný
způsob hodnocení vlastností odpadu nestanoví.
Zachováním odst. 6 vzniká riziko, že
výsledky analýz budou napadnutelné ze strany
původců odpadu, se všemi důsledky, které
z toho vyplynou.
Je zcela absurdní zpochybňovat výsledky analýz
a jiných měření prováděných
akreditovanou laboratoří. Za kvalitu akreditované
laboratoře odpovídá především
akreditační orgán.
Navrhuji, aby v čl. 10 bod 10 v § 11 byl vypuštěn
odst. 6 a následující odstavce 7 a 8 byly
přečíslovány na 6 a 7.
Dále se chci vyjádřit k jedné nebezpečné
vlastnosti uvedené v příloze k tomuto zákonu.
Jedná se o vlastnost uvedenou v čl. 1, bod 12, tedy
v příloze pod položkou 7. Zde je označena
jako následná nebezpečnost. Já navrhuji,
aby název zněl "následná nebezpečnost
odpadu" a její definice, tedy další text
by zněl: "je vlastnost odpadu uvolňovat po
uložení jakýmkoliv způsobem látky
mající některou z ostatních vlastností
uvedených v tomto seznamu."
Přijetí této změny vychází
i z dalších materiálů, z nichž
lze definici následně odvodit. Je to např.
direktiva Evropské unie o nebezpečných odpadech
č. 681/91, případně Basilejská
úmluva č. 98/93.
S touto změnou je třeba také reagovat na
čl. 1, bod 4 odst. 7, který by zněl: "Limity
pro stanovení následné nebezpečnosti
odpadu a způsob hodnocení nebezpečných
vlastností odpadu stanoví společně
ministerstvo životního prostředí a ministerstvo
zdravotnictví vyhláškou."
Znění je v podstatě shodné se zněním
ve společné zprávě, pouze je tam doplněno
slovo "odpadů" v názvu zmíněné
vlastnosti.
Doufám, že jsem vyčerpal všechny pozměňovací
návrhy, které jsem měl připraveny
a doufám, že budeme schopni dostat se k cíli
rychle a efektivně a že se nám podaří
text navrženého zákona upravit.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Do rozpravy se dále hlásí pan ministr Benda.
Ministr životního prostředí ČR
František Benda: Pane předsedající,
pane předsedo, navázal bych na poslední větu
pana poslance. Obávám se, že společně
se k cíli nedostaneme, protože váš návrh
se výrazně odklání od pojetí
novely, kterou předkládám já a vláda.
Za prvé bych chtěl důrazně odmítnout
pochybnosti o tom, že předkládaná změna
je nějakým způsobem v nesouladu - nevím
přesně jaká formulace byla použita -
s evropským právem.
Chtěl bych říci, že neexistuje žádné
evropské právo v oblasti odpadů a odlišnosti
mezi právní úpravou významných
evropských států jako je SRN, Francie a Anglie,
jsou propastné. Srovnávat se s nimi je pro nás
bezcenné. V novele celého zákona vycházíme
nikoliv ze současného stavu právní
úpravy nakládání s odpady v Evropě,
ale z toho, kam směřuje vývoj těchto
právních úprav a provádíme
to v těsné spolupráci s těmito státy.
Chtěl bych říci, že je pravda, že
předpokládaná novela není zcela kompatibilní
se současným evropským právem, pokud
je to vyjádřeno právními úpravami
významných evropských států,
ale reaguje už a předchází určité
změny, které tyto státy připravují.
Myslím si, že právě zákon o odpadech
je ten zákon, ve kterém se velmi brzy budeme moci
srovnat na stejnou úroveň právní úpravy.
Aniž bych mohl reagovat na detaily, protože k tomu,
abych mohl zaujmout stanovisko k jednotlivým připomínkám,
bych musel mít prostor k jejich prostudování,
v zásadě bych chtěl říci, že
jako celek představují posun, ve kterém odpovědnost
původce, na které stojí naše novela,
je nahrazována jakousi přenesenou odpovědností
na toho, kdo měří a zjišťuje. To
je, že žádný sebedokonalejší
akreditační systém není schopen převzít
garanci za to, že minutu poté, co odebral vzorek odpadu
původce k tomu, aby ho analyzoval, se složení
tohoto odpadu nezmění, že minutu poté
odpad, který byl před minutou odebraný při
analytickém zjišťování nebezpečné
vlastnosti nemá, tyto nebezpečné vlastnosti
bude mít. Proto nelze nahradit ničím odpovědnost
původce, který v každém okamžiku
ručí za to, co včera deklaroval o svém
odpadu. V jeho zájmu musí být, aby si vybral
příslušný a správný a
věrohodný subjekt k posouzení a ministerstva
mu je nabízejí určitým způsobem
navrhovaným seznamem a vyslovením zásad,
jakou způsobilost musí vykazovat ten, kdo pro potřeby
původce především bude měřit
a zjišťovat příslušné vlastnosti,
jaké má mít.
Proto bych doporučoval, aby novela nepřevzala tento
směr, protože by byl bezvýchodný a doporučuji,
aby byla zachována idea, která v předložené
novele je, a sice idea jedinečné a výlučné
odpovědnosti původce za to, co vůči
orgánu státní správy deklaruje. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Dále se hlásí do rozpravy pan kolega Zdeněk
Trojan. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Zdeněk Trojan: Samozřejmě
chápu, že pan ministr může mít
na věc jiný názor a respektuji ho a musím
říci, že o tom by měla rozhodnout sněmovna,
který postup je vhodnější pro tento
účel. Jenom konstatuji, že úprava hodnocení
vlastností, pokud se dále využívají
k jakýmkoliv jiným účelům,
se v Evropské unii provádí právě
tímto dvoustupňovým způsobem. Také
bych chtěl říci, že jsem neřekl,
že Evropská unie má legislativu týkající
se odpadů, ale to, co jsem říkal, se týká
legislativy zkušebnictví, laboratoří,
měření atd. Domnívám se, že
to je problematika, která je hlavním bodem a nejobtížnějším
bodem úpravy, kterou projednáváme a kterou
jste připravili.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Hlásí se ještě někdo do rozpravy?
Není tomu tak. Rozpravu končím. Ještě
se hlásí do rozpravy pan poslanec Effenberger.
Poslanec Josef Effenberger: Dámy a pánové,
jenom bych chtěl podotknout, protože na závěr
už to nebude možné učinit, že tento
přístup, kdy vlastně vzniká nově
koncipovaná materie určitého tématu,
musím označit za dosti nešťastný
a již v této chvíli signalizuji, že si
to vyžádá pro úpravu těchto návrhů
- i když nevím, jestli budou vystupovat další
poslanci - poměrně velké množství
času, přičemž výsledek, jak se
obávám, nebude této námaze úměrný.
Promiňte mi mou otevřenost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Tentokrát
opravdu rozpravu končím a ptám se zástupce
navrhovatele pana ministra Bendy, zda-li chce přednést
závěrečné slovo navrhovatele.
Ministr životního prostředí ČR
František Benda: Ve svém vystoupení už
jsem závěrečné slovo sdělil.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Není tomu tak. Nyní se ptám společného
zpravodaje, zda-li se ujme svých povinností. Pokud
jsem tomu rozuměl, patří mezi ně i
návrh na přestávku pro zpracování
pozměňovacích návrhů. Prosím,
aby mně bylo navrženo, na jak dlouho.
Poslanec Josef Effenberger: Domnívám se,
že bude zapotřebí nejméně hodiny,
protože bude třeba prostudovat i stenozáznam
a posoudit materiál, který skutečně
přináší zcela nové a v souvislosti
s touto novelou nečekané problémy. Je mi
líto, ale nelze jinak. Navíc je zapotřebí
i součinnosti legislativní. Takže hodinu, pane
místopředsedo.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Protože
stenozáznam dostaneme zhruba za 60 minut, předpokládám
hodinu po obdržení stenozáznamu, takže
se k této materii můžeme nejdříve
vrátit za dvě hodiny. Je tomu tak?
Nevidím zdviženou ruku žádného
poslance. Hlásí se pan kolega Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo,
vážený pane předsedo, dámy a
pánové, vzhledem ke smutnému stavu ve sněmovně,
navrhuji, abychom pomalu spěli k tomu, že přerušíme
do úterý a budeme pokračovat v úterý.
Máme před sebou řadu bodů, některých
poměrně důležitých jako Zprávu
vlády o plnění rozpočtu nebo některé
návrhy ústavních zákonů pro
první čtení. Skutečně si myslím,
že není přesně ta správná
doba, abychom teď ještě pokračovali. Navrhuji
možná po hodině pokračovat v úterý
od 10 nebo od 14 hodin.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano. To
je procedurální návrh k celé schůzi,
a ne k tomuto bodu. Pan kolega Výborný.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající,
pane předsedo, dámy a pánové, já,
stejně jako vy všichni, vím, že jsme zrušili
zákonné zakotvení institutu politického
gremia. Ukázalo se, že je dobré, aby se v některých
situacích předseda, místopředsedové
sněmovny a předsedové politických
klubů dohodli o tom, jak dál pokračovat v
nějaké věci. Ty porady, takto označené,
fungují.
Velmi bych prosil pana předsedu Poslanecké sněmovny,
zda by nezvážil svolání tohoto gremia,
které by se poradilo, jak pokračovat dál
v této schůzi.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Navrhuji tedy přerušení projednávání
tohoto bodu.
Pan předseda bere návrh na vědomí
s tím, že svolává okamžitě
poradu předsedů poslaneckých klubů
a místopředsedů Poslanecké sněmovny
v místnosti č. 120.
Dovolte mi tedy, abych vás pozval v 17.30 hod. na pokračování
této schůze. Děkuji.
(Schůze přerušena v 16.52 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 17.34 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy
a pánové, dovolte, abych vás seznámil
s výsledkem jednání, ke kterému dospěla
porada předsedy s místopředsedy a předsedy
poslaneckých klubů, a abych vám navrhl k
hlasování následující postup
projednávání.
Navrhuji, abychom dnes projednali následující
body podle schváleného programu: bod 21 - smlouva
s Ukrajinou, bod 22 smlouva s Rumunskem, bod 25 - smlouva s Albánií,
bod 26 značení barviv a značkování
paliv a maziv, k prvému čtení, bod 36 - smluva
s Venezuelou, bod 40 - výroční zpráva
ČRo za rok 1994, bod 41 - výroční
zpráva ČT za rok 1994.
Navrhuji, abychom ostatní body projednali na 37. schůzi
Poslanecké sněmovny, včetně přerušeného
bodu č. 19.
325. hlasování. Kdo tento návrh podporuje?
Kdo je proti? Děkuji.
Pro 71, proti 5. Budeme se řídit tímto schváleným
programem.
Dalším bodem je
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 1902. Z pověření vlády návrh
uvede místopředseda vlády pan Jan Kalvoda,
kterého prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda:
Vážený pane předsedo, vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
dovolte, abych plénu Poslanecké sněmovny
Parlamentu předložil k prvnímu čtení
Smlouvu o přátelských vztazích a spolupráci
mezi Českou republikou a Ukrajinou. Tato smlouva byla podepsána
prezidenty obou zemí 26. dubna t.r. v Praze. Uzavření
smlouvy s Ukrajinou prokáže zájem České
republiky na upevňování ukrajinské
nezávislosti a na stabilitě ve Východní
Evropě.
Česká republika pozitivně hodnotí
kroky současného ukrajinského vedení
- zahájení reforem, úsilí o upevnění
státní nezávislosti, ratifikaci smlouvy o
nešíření jaderných zbraní,
stanovisko k rozšiřování NATO apod.
Máme zájem na pokračování této
politiky.
Smlouva vytvoří rámec pro další
připravované dokumenty, které budou regulovat
spolupráci ve vybraných oblastech. Připravují
se dohody o vzájemném zaměstnávání
občanů, o neobchodních platbách, o
spolupráci v letecké dopravě, o spolupráci
v oblasti veterinární kontroly a o přepravě
jaderných materiálů.
Absence takové smlouvy s ohledem na převažující
roli státu v ukrajinské ekonomice by Českou
republiku mohla postavit do nevýhodné ekonomické
pozice na perspektivním ukrajinském trhu. Česko-ukrajinské
vztahy se rozvíjejí standardně a bezkonfliktně.
Česká republika má zájem na zachování
dosavadní orientace ukrajinské zahraniční
politiky a podporuje proto ukrajinské úsilí
o zapojení do regionálních uskupení.
Reformu ukrajinského hospodářství
považujeme za jeden z předpokladů její
reálné nezávislosti. Z tohoto důvodu
jsme Ukrajině nabídli naše zkušenosti
z transformace ekonomiky, plán rozvoje pomoci na rok 1996
počítá s vytvořením know-how
fondů pro expertní pomoc ukrajinským reformám.
O tom, že Ukrajina je významným obchodním
partnerem České republiky svědčí
i zájem podnikatelů, kteří ministra
zahraničí provázeli během jeho návštěvy
Kyjeva.
Ukrajinský parlament smlouvu ratifikoval 6. října
t.r., v předvečer oné návštěvy
na Ukrajině. Jednalo se o vstřícné
symbolické gesto z ukrajinské strany. V zájmu
ČR je, aby časový úsek mezi ratifikací
smlouvy na Ukrajině a u nás nebyl příliš
dlouhý.
Vážení kolegové, dovoluji si vám
doporučit, abyste v zájmu České republiky
vyslovili svůj souhlas s ratifikací tohoto dokumentu.
Děkuji.