Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Krausovi, Kdo.se dál hlásí do rozpravy? Pan poslanec Josef Hájek.

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já mám jen otázku. Chtěl bych se zeptat pana ministra Kočárníka, z jakých zdrojů a kdy se uvažuje s úhradou platby za saldo clearingu se Slovenskem?

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Josefu Hájkovi. Kdo se dále hlásí do všeobecné rozpravy? Nikdo. Tuto rozpravu tedy uzavírám a otevírám podrobnou rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže ji uzavírám a prosím pana místopředsedu vlády a ministra financí Ivana Kočárníka, aby se ujal slova a přednesl závěrečné slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Já bych, pane předsedající, nejprve odpověděl na dotaz pana poslance Hájka.

Jistě si pan poslanec pamatuje, že jsme vloni, zhruba v září, vyvedli clearingové saldo z běžných příjmů a výdajů rozpočtu na souvztažný účet aktiv, na kterém se shromažďovaly prostředky, které vyplývaly z tohoto clearingového salda. Čili z aktiv, účelově určených k tomuto, bude uhrazeno clearingové saldo s tím, že není ještě dosud podepsána dohoda o vypořádání toho clearingového salda, ale je předběžný souhlas Slovenska s tím, že tři čtvrtiny částky 130 miliónu ECU budou uhrazeny hotově a jedna čtvrtina bude uhrazena formou dodávek zboží z České republiky.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi a chystám se dát slovo předsedovi rozpočtového výboru k závěrečnému slovu. Nepřeje si vystoupit.

Pak tedy prosím, aby nám předložil jednotlivé návrhy k hlasování.

Poslanec Tomáš Ježek: Pane místopředsedo, byl zde přednesen pouze jeden návrh, který je návrhem rozpočtového výboru, a ten zní:

Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí zprávu vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za první pololetí 1995.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Dámy a pánové, opět vás odhlašuji. Žádám vás, abyste se zaregistrovali.

Tohoto času využiji k tomu, abych vás seznámil ještě s jednou omluvou. Z důvodu nemoci se omlouvá paní poslankyně Eva Nováková.

Upozorňuji také, že na tabuli, kde se objevují výsledky hlasování, máme název jiného bodu. Aby to poslance nespletlo. OECD také ne. Už je to v pořádku.

Dámy a pánové, byl přednesen návrh usnesení. Ptám se v tomto okamžiku, kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 23. Kdo je proti?

Usnesení bylo schváleno poměrem hlasů 62 pro, 5 proti.

Děkuji předsedovi rozpočtového výboru, děkuji místopředsedovi vlády. Konstatuji, že jsme projednali bod č. 2.

Dalším bodem je

Žádám opět předsedu rozpočtového výboru, pana poslance Tomáše Ježka, aby nás informoval o projednání zprávy České národní banky o měnovém vývoji v České republice za I. pololetí v rozpočtovém výboru a přednesl návrh na usnesení Poslanecké sněmovny.

Poslanec Tomáš Ježek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, vládo, rozpočtový výbor dne 19. října letošního roku projednal zprávu České národní banky o měnovém vývoji za I. pololetí 1995. Vyslechl podrobný výklad guvernéra České národní banky, pana Tošovského, a navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vzala na vědomí zprávu České národní banky o měnovém vývoji za I. pololetí roku 1995.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Otevírám všeobecnou rozpravu k tomuto bodu. Rozpravu uzavírám, vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil. Otevírám podrobnou rozpravu. Ani do ní se nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám. Dámy a pánové, dávám nyní hlasovat o předneseném návrhu usnesení. Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 24. Kdo je proti? Návrh byl schválen poměrem hlasů 59 pro, 5 proti. Konstatuji, že jsme projednali další bod našeho pořadu. Děkuji panu poslanci Tomáši Ježkovi. Dámy a pánové, dalším bodem je

Předložený vládní návrh Dohody jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1982, jak už bylo konstatováno. Z pověření vlády návrh odůvodní ministr zahraničních věcí, pan Josef Zieleniec, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr zahraničních věcí ČR Josef Zieleniec: Pane předsedající, vážené dámy poslankyně, poslanci, dovolte, abych plénu Poslanecké sněmovny předložil k prvému čtení Konvenci o Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a Dohodu mezi Českou republikou a OECD o výsadách, imunitách a výhodách přiznaných OECD.

Návrh na přístup ke Konvenci o Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj schválila vláda České republiky dne 15. listopadu 1995. Návrh na sjednání Dohody mezi Českou republikou a OECD o výsadách, imunitách a výhodách přiznaných OECD, již 18. ledna 1995. Dne 16. listopadu předložila vláda oba dokumenty Poslanecké sněmovně Parlamentu.

Konvence o Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj byla podepsána 14. prosince 1960 a vstoupila v platnost v roce 1961.

OECD sdružuje 25 nejvyspělejších zemí světa. Hlavním cílem organizace je působit v dosahování co nejvyššího ekonomického růstu, zaměstnanosti a stoupající životní úrovně v členských zemích při udržení finanční stability, a tak přispívat k rozvoji světového hospodářství. Základním nástrojem je odstraňování překážek volného obchodu zbožím a službami a rozšiřování liberalizace kapitálových pohybů.

Získání členství je možné podle čl. XVI Konvence, který stanoví, že nejvyšší orgán organizace, Rada, může vyzvat k přístupu vládu, která sdílí základní hodnoty Organizace a je schopna převzít závazky plynoucí ze členství.

Převzetí závazků znamená přistoupení ke všem aktům OECD, které si za dobu své existence vytvořila. Zkoumání skutečností, zda je země opravdu nejen ochotna, ale i schopna tyto závazky splnit, je předmětem přijímací procedury. Ta v případě České republiky začala v září 1994 a byla ukončena v říjnu letošního roku. Její podstatou bylo posouzení jednotlivých sektorů ekonomiky v příslušných výborech OECD a slučitelnosti české legislativy s rozhodnutími a doporučeními, která pro tyto oblasti OECD vydala.

Výsledkem všech jednání je soubor výhrad a připomínek k těm aktům OECD, které Česká republika z důvodu odlišné platné právní úpravy nemůže přijmout. Tyto výhrady a připomínky jsou shrnuty v prohlášení vlády České republiky o přijetí závazků plynoucích ze členství v OECD, které jsou v příloze vládního návrhu.

Odst.5 prohlášení vlády umožňuje České republice zdržet se přistoupení k jakémukoliv aktu organizace, který omylem nebyl zmíněn, pokud tuto záležitost přednese v průběhu 12 měsíců v Radě OECD.

Česká republika jako první země z oblasti střední a východní Evropy dovedla přijímací proces k úspěšnému závěru. Na základě předloženého prohlášení vlády rozhodla Rada OECD o přizvání České republiky k přístupu ke Konvenci, které jsem dne 28. listopadu t.r. v Paříži podepsal společně s generálním tajemníkem.

Členskou zemí OECD se Česká republika stane až po uložení listiny o přístupu ke Konvenci o OECD u francouzské vlády, která je pro ni depozitářem. V období do tohoto uložení má Česká republika udělen statut pozorovatele ve všech orgánech Organizace.

Součástí přístupu ke Konvenci je také udělení výsad, imunit a výhod pro OECD. V této oblasti uplatňuje tato Organizace následující praxi:

Jak je stanoveno v Dodatkovém protokolu ke Konvenci č. 2, pro zakládající členské země OECD byla ponechána v platnosti dosavadní úprava Organizace pro evropskou ekonomickou spolupráci, která byla předchůdkyní OECD. Všechny další přistupující země uzavírají s Organizací zvláštní dohody.

Předkládaná Dohoda mezi Českou republikou a OECD o výsadách, imunitách a výhodách přiznaných OECD byla s výhradou ratifikace podepsána dne 22. 2. 1995 v Paříži. Závazky z ní vyplývající jsou v souladu s obecně uznávanými normami mezinárodního práva.

Dohoda vstoupí v platnost dnem, kdy vláda oznámí Organizaci splnění ústavních požadavků pro vstup této Dohody v platnost.

Vstup do OECD přináší povinnost uhradit členský příspěvek, jehož výše pro rok 1996 činí zhruba 1,7 mil. francouzských franků, tedy asi 9 mil. Kč. Dále si vyžádá zřízení stálé mise při této organizaci v Paříži.

Dámy a pánové, Česká republika se jako první ze států střední a východní Evropy stane členskou zemí OECD. Rozhodnutí OECD přizvat Českou republiku mezi své členy je oceněním úspěchů transformace české ekonomiky a společnosti. Je také vyjádřením skutečnosti, že se Česká republika vrátila mezi vyspělé země a že úroveň liberalizace její ekonomiky je srovnatelná s ostatními členskými zeměmi.

Význam vstupu naší země do této prestižní organizace je však daleko větší. Svým členům umožňuje využívat rozsáhlý ekonomický prostor s velmi liberálními podmínkami pro pohyb zboží, služeb a kapitálu. Neméně přínosná je také odborná ekonomická analytická činnost a výměna informací a zkušenosti s odborníky z jednotlivých členských zemí o sekretariátu organizace. Zprostředkovaně se samozřejmě členství České republiky v OECD projeví také větší důvěrou investorů a obchodníků v českou ekonomiku.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, pro Českou republiku má nově nabyté členství také hodnotu dějinného zadostiučinění. OECD vznikla po druhé světové válce jako organizace zemí, které přijaly Marshallův plán. Ten měl pozvednout Evropu z válečné devastace a otevřít cestu k prosperitě. Československá vláda tento plán přijala, ale po návštěvě vládní delegace v Sovětském svazu a jednání se Stalinem své rozhodnutí změnila. Tehdy po návratu z Moskvy můj předchůdce ve funkci ministra zahraničí Jan Masaryk řekl: "Odjel jsem do Moskvy jako svobodný člověk a vrátil jsem se jako Stalinův pohonek."

Masaryk věděl co říká. To byl právě ten okamžik, kdy jsme se oddělili od Západu.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, doporučuji vám, abyste s předloženým návrhem vyslovili souhlas.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru zahraničí Josefu Zielencovi.

Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení pana poslance Jiřího Payna, kterého prosím, aby se nyní ujal slova.

Poslanec Jiří Payne: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, OECD je luxusní klub - pan ministr nazval tuto organizaci prestižní organizací a Česká republika má přirozený zájem patřit do této kategorie zemí. V dřívějších dobách se zde u nás používaly termíny I., II. a III. sjezd. I. sjezd, jak říkáme, jako země s rozvinutou tržní ekonomikou, II. sjezd - východní blok, které se - říká partneři v přechodu, v přechodovém období a III. sjezd - rozvojové země.

My dnes máme šanci přestoupit z II. kategorie do kategorie I. do luxusního klubu. Luxusní klub sdružuje vyspělé členy, kteří splní určité členské podmínky. My jsme řadu z těchto podmínek splnili, a to velmi úspěšně a do toho patří řádně fungující systém, ekonomika, tržní pravidla apod. Konec konců budete-li číst sněmovní tisky, dočtete se o tom více.

Věřím, že není třeba zde opakovat důležitost těchto dokumentů, všichni si je přečteme, protože ke vstupence do luxusního klubu patří, že plníme také podmínky členství a k tomu pak platí, že musíme mít řádně fungující parlament. A k tomu patří i to, že projednáváme pečlivě sněmovní tisky.

Věřím tedy, že ve druhém čtení se doslechneme stanoviska z hlediska výboru pro životní prostředí, z hlediska výboru rozpočtového k finančním trhům, fiskálním záležitostem, pojišťovnictví, že nám hospodářský výbor dá svá doporučení z hlediska cestovního ruchu apod.

Těším se tedy na druhé čtení a doporučuji vaší pozornosti tuto smlouvu i když vám pravděpodobně nebude přikázána, neboť navrhujeme, aby byla přikázána pouze zahraničnímu výboru a vám ji pouze doporučuji k vaší pozornosti.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Paynovi a otevírám obecnou rozpravu. (Nikdo se nehlásil.) Do rozpravy se nikdo nepřihlásil. Omlouvám se, hlásí se pan poslanec Brožík. Jinak nemám žádnou přihlášku písemnou.

Poslanec František Brožík: Pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych jenom v krátkosti pohovořil k tomuto prvnímu čtení důležitého dokumentu, který všichni chápeme jako důležitý krok k naší nové cestě demokracie, přidružování do Evropské unie i do vyspělých států světové ekonomiky, neboť právě základními hodnotami prosazovanými OECD jsou ekonomická síla a prosperita, respektování principů pluralitní demokracie a ochrana lidských práv, sociálně tržní ekonomika a samozřejmě volný obchod. Právě to jsou důvody, pro které klub České strany sociálně demokratické v tomto prvním čtení vstup do OECD bude podporovat. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Brožíkovi. Ptám se, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo, rozpravu končím.

Protože nebyl přednesen návrh na vrácení navrhovateli ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Organizační výbor navrhuje přikázat předložený návrh zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? (Nikdo se nehlásil.) Není tomu tak. Přikročím k hlasování.

Kdo je pro, abychom návrh přikázali zahraničnímu výboru, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v 25. hlasování této schůze. Kdo je proti?

Konstatuji, že usnesení bylo schváleno poměrem hlasů 76 pro, nikdo proti. Já vám děkuji. děkuji panu ministrovi a panu poslanci Paynovi.

Konstatuji, že jsme projednali i tento bod naší schůze.

Dámy a pánové, dalším bodem je

Předložený vládní návrh Evropské dohody nám odůvodní z pověření vlády opět ministr zahraničních věcí pan Josef Zieleniec, kterého prosím, aby se ujal slova.

Pro informaci uvádím, že vládní návrh dosud projednaly výbory petiční, pro lidská práva a národnosti a výbor zahraniční. Usnesení obou výborů jsme obdrželi na lavice.

Prosím pana ministra. Prosím, aby se připravil i společný zpravodaj pan poslanec Jaromír Kalus.

Ministr zahraničních věcí ČR Josef Zieleniec: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych plénu Poslanecké sněmovny předložil k prvému čtení Evropskou dohodu o osobách účastnících se řízení před Evropskou komisí a Soudem pro lidská práva.

Jedná se o dokument logicky navazující na Evropskou úmluvu o lidských právech, který dále rozvádí záruky práv a svobod v ní obsažené. Současně reaguje na mnohaletou praxi Evropské komise a Soudu pro lidská práva, při které se prokázala nutnost posílit záruky výkonu práv osob účastnících se řízení před nimi. Cílem dohody je tedy zajištění svobody projevu a nezávislosti nezbytné k plnění úkolů, funkcí a povinností těchto osob nebo k výkonu jejich práv před komisí a soudem, čímž se rozumí dohoda například provádění ústních a písemných vyjádření a důkazů, korespondenci, pohyb a cestování.

Osoby, účastnící se řízení, požívají na základě této dohody soudní imunity ve věcech jakýchkoli svých písemných vyjádření ve vztahu k případu projednávanému komisí nebo soudem a práva korespondence s nimi. Stejně tak žádají-li komise či soud přítomnost těchto osob v ústním řízení, smluvní strany jim nesmějí za určitých podmínek bránit ve volném pohybu, cestování a návratu na území, na němž započali svou cestu. Co se týče zemí průjezdu nebo konání řízení, tyto osoby nesmějí být na základě podmínek stanovených článkem IV dohody stíhány, zadrženy nebo podrobeny jinému omezení osobní svobody.

Odst. 2 tohoto článku však upravuje možnosti prohlášení ve smyslu zproštění povinnosti uvedený zákaz dodržet. Zde navrhuje vláda České republiky z podnětu ministra spravedlnosti toto prohlášení při ratifikaci učinit ve vztahu ke svým státním příslušníkům, kteří vystupují jako účastníci řízení.

Obdobná prohlášení doposud učinily Bulharsko, Francie, ltálie, Lichtenštejnsko, Španělsko, Německo a Švýcarsko. Dovolte mi nyní, abych vám ocitoval text tohoto prohlášení:

Ustanovení čl. IV odst. 2 písm. a) dohody nebude uplatňováno vůči státním příslušníkům České republiky.

Co se týče částečného nebo úplného zrušení imunity, k takovému kroku jsou příslušné pouze komise nebo soud, a to buď z úřední moci nebo na žádost. Navíc mají z úřední moci nejen právo, ale i povinnost zrušit imunitu ve všech případech, kdy by překážela výkonu spravedlnosti, aniž by toto bylo v rozporu s účelem dohody.

Dohoda byla od roku 1969, kdy byla otevřena k podpisu, k dnešnímu dni ratifikována 22 členskými zeměmi Rady Evropy. Poslední, který doplnil výčet 21 zemí, uvedený v předkládací zprávě, byla před nedávnem Islandská republika.

Vláda České republiky vyslovila v květnu 1995 svůj souhlas s podpisem a ratifikací dohody včetně již zmíněného prohlášení. Z hlediska souladu dohody s právním řádem České republiky vláda konstatovala, že ustanovení dohody jsou konformní s ústavou, Listinou základních práv a svobod, jakož i zákony. Ratifikace dohody tudíž nevyžaduje žádné legislativní změny.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda České republiky považuje Evropskou dohodu o osobách účastnících se řízení před Evropskou komisí a soudem pro lidská práva za mezinárodní smlouvu o lidských právech a základních svobodách. Dovoluji si vás proto v této souvislosti požádat o vyslovení souhlasu s její ratifikací kvalifikovanou většinou v souladu s čl. 49 odst. 2 a čl. 39 odst. 4 Ústavy České republiky. Tak bude dohoda podle čl. 10 Ústavy přímo aplikovatelná, což nepochybně posílí právní jistoty občanů a přispěje ke zvýšení prestiže České republiky nejen v očích Rady Evropy, ale i všech demokratických zemí.

Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru

Zieleniecovi. Uvedený vládní návrh projednaly výbory petiční, pro lidská práva a národnosti - jak už jsem konstatoval.

Nyní prosím pověřeného zpravodaje pana poslance Jaromíra Kaluse, aby nám uvedl usnesení obou výborů a přednesl návrh usnesení.

Poslanec Jaromír Kalus: Vážený pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, výbor petiční, pro lidská práva a národnosti se zabýval tímto návrhem dne 18. října letošního roku a ve svém bodě č. 1 doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s předloženým návrhem včetně výhrady předkladatele podle čl. 4 odst. 2 s tím, že jde o dohodu ve smyslu čl. 10 Ústavy České republiky.

Za druhé zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil schůzi Poslanecké sněmovny.

Zahraniční výbor se na svém zasedání dne 23. listopadu t.r. také vyslovil k tomuto návrhu. Doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Evropská dohoda o osobách účastnících se řízení před Evropskou komisí a soudem pro lidská práva s tím, že podle čl. 4 odst. 2 písm. b) této dohody činí česká strana při ratifikaci prohlášení následujícího znění:

"Ustanovení článku 4 odstavce 2 písmeno a) dohody nebude uplatňováno vůči státním občanům České republiky."

Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že ve vztahu k tomuto návrhu panují jisté problémy s tím, zda je třeba o něm hlasovat ústavní většinou nebo většinou prostou, dovoluji si přednést doporučení na přerušení tohoto bodu. Předkládám tedy usnesení tohoto znění:

Poslanecká sněmovna přerušuje projednávání vládního návrhu, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Evropská dohoda o osobách, účastnících se řízení před Evropskou komisí a soudem pro lidská práva, a předává jej ústavně právnímu výboru k projednání a doporučení, zda o návrhu bude hlasováno ústavní většinou nebo většinou prostou.