Poslanec Michal Kraus:
Vážený pane předsedo, vážená
vládo, dámy a pánové, dovolte mi,
abych přednesl stanovisko klubu ČSSD ke struktuře
státního rozpočtu na rok 1996 a pozměňovací
návrhy k němu.
V úvodním slově
pana ministra financí jsme slyšeli mnoho vzletných
slov o úspěších české
ekonomické reformy, o stoupajícím trendu
české ekonomiky apod. Je potřeba objektivně
přiznat, že v optice hodnocení některých
makroekonomických ukazatelů vypadá stav českého
hospodářství nadmíru dobře
a nelze než vzdát hold všem těm podnikatelům,
starostům obcí i občanům České
republiky, že v daných podmínkách dokazují
téměř nemožné.
Jenže každá mince
má svůj rub i líc. Opakované vytváření
přebytku státního rozpočtu, který
je skrytě zakódován i do struktury rozpočtu
na příští rok, je spíše
než čím jiným důkazem záměrného
podhodnocení příjmů, zejména
v oblasti daně ze závislé činnosti,
pojistného, spotřeby daně i daně z
přidané hodnoty. Je ale také známkou
nízké sebedůvěry Ministerstva financí
a nízké efektivnosti práce finančních
úřadů, nedokonalých daňových
zákonů zejména v oblasti zákonů
o prokazování způsobu nabytí peněz,
prokazování původu majetku a majetkových
přiznání, chybných rozpočtových
pravidel, chybějících orgánů
typu finanční policie a prokuratury, protože
objektivní potenciál, zejména spotřební
daně a daně z přidané hodnoty, je
podstatně vyšší, než navrhuje vláda
v zákoně o státním rozpočtu
na rok 1996.
Nechápeme neochotu Ministerstva
financí zavádět plombované registrační
poklady u všech prodejců, včetně stánkového
prodeje. Vždyť předpokládaný zvýšený
daňový výnos blížící
se téměř 10% současného návrhu
státního rozpočtu není zcela určitě
zanedbatelný. Spočítejte si, pane ministře,
průměrnou roční tržbu u jednoho
průměrného stánku a zjistíte,
že se pohybuje okolo 5 - 6 miliónů Kč
ročně, takže téměř každý
stánkař by byl plátcem DPH. Jestliže
se vláda těmto přístupům brání,
má zřejmě zájem na tom, aby si občané
mohli nakoupit levné nekvalitní zboží.
Tím ale likviduje řádné obchodníky,
snižuje jim tržbu a navíc vytváří
velmi silné podhoubí pro černou ekonomiku,
organizovaný zločin, úplatkářství
a korupci. Je to, pane ministře, jen neochota, či
neschopnost řešit do očí bijící
problémy nebo snad záměr?
Vláda vykazuje velmi nízkou
nezaměstnanost. Struktura státního rozpočtu
však znovu nastoluje trend dalšího propadu konkurenceschopnosti
našich podniků, firem a obchodních společností.
Důraz na nezaměstnanost
při snižující se efektivitě hospodářské
sféry zcela evidentně vede k dalšímu
snižování produktivity práce, nákladovosti
výroby, snižování kvality produkce,
neschopnosti investiční obnovy českých
podnikatelských subjektů. Vede k jejich zadlužování
u bank s vysokou úrokovou mírou a tudíž
jen s nízkou pravděpodobností splácení
úvěrů, případně k jejich
nevýhodnému rozprodeji do zahraničních
rukou.
Pan ministr Dyba by jistě mohl nejlépe vyprávět o své jistě
namáhavé práci
s firmami typu White + Case, J. P. Morgan, Price Waterhouse a
dalšími, které mu při tomto rozprodeji
dělaly pravou a možná i levou ruku, možná
i něco víc.
Podniky, které do zahraničních
rukou dosud nepřešly, jsou ve své většině
platebně neschopné, s nízkou mírou
zisku, resp. ztrátou, a jestliže jsme obcím
přenechali 20 procent z výnosu daně ze zisku
těchto subjektů, dostaly obce spíše
danajský dar.
Nejkoncentrovaněji se chyby
ve struktuře státního rozpočtu kumulují
v oblasti platební obchodní bilance, kde se pasivní
saldo za 11 měsíců t.r. již blíží
k hranici 100 miliard Kč a pravděpodobně
ji do konce roku překročí.
Ukazuje se zde v plné nahotě
(stejně jako u zvyšování vnější
i vnitřní zadluženosti obcí, o které
se zmíním později), že snižovat
podíl státního rozpočtu na hrubém
domácím produktu snižováním objemu
příjmů a výdajů státního
rozpočtu a nikoliv zvyšováním objemu
HDP, vede ke ztrátám konkurenceschopnosti k zaostávání
a k trouchnivění hospodářských
základů této země.
Následovali jsme Mexiko
při vstupu do OECD, při současné rozpočtové
politice jsme na nejlepší cestě jej následovat
i v hospodářském vývoji. Státní
rozpočet na rok 1996 k tomu rozhodně vytváří
další živnou půdu.
Fakt, že struktura a objemy
dovozů spíše než kola české
ekonomiky roztáčí kola ekonomik úplně
jiných států, by měl vládu
vést k daleko razantnějším krokům
v oblasti antiimportních a proexportních opatření
než doposud. Bohužel struktura návrhu státního
rozpočtu tomu neodpovídá. Návrh rozpočtu
v tomto směru je však zcela impotentní a navíc,
stejně jako v minulých letech, vysává
podnikovou sféru i odpisovou politikou. Budou-li podniky
i nadále odepisovat z původní cenové
úrovně, ztrácejí jakoukoliv možnost
obnovy strojního parku.
Jedním z přípravných
kroků státního rozpočtu na rok 1996
byla změna rozpočtových pravidel směrem
k obcím. Stát se k obcím zachoval jako poněkud
farizejský rodič. S velkou pompou jim daroval 20
% z výnosů daně z činnosti právnických
osob, tedy daně, která skomírá a jejíž
plnění je velmi nahodilé, v nedostatečné
plošné struktuře a má spíše
klesající tendenci.
Stát si za to vzal 30%
daně ze závislé činnosti, která
má tendence zcela opačné. Nárůst
mezd a jejich další vývoj tak jako letos bude
zcela evidentně stoupat, takže zatímco rozpočtové
obce a okresní úřady získávají
a ztrácejí zhruba stejné objemy, ve skutečnosti
obce ztratí více než získají,
zatímco státní pokladna prodělá
vývoj přesné opačný.
Přitom návrh státního
rozpočtu na příští rok znovu
počítá s prodejem obecního majetku,
rozpočty obcí potom s dalšími úvěry
či obligacemi.
Přitom dochází
k dalšímu zastarávání inženýrských
sítí, komunikací, dopravní obslužnosti,
zdravotní vybavenosti atd., což postupně vede
k likvidaci života na venkově a zadlužování
obcí na úkor dalších generací.
Myslím, že např.
úvahy hlavního města Prahy o patnáctimiliardové
emisi obligací jsou dostatečným mementem.
Emise se zcela jistě dobře rozprodá, získané
peníze jistě dobře utratí, ale kdo,
kdy a jak je bude v budoucnu splácet?
Přitom obce jsou do těchto
kroků nuceny právě úspornou politikou
státu a relativního snižování
výdajů ze státního rozpočtu
směrem k veřejné správě v objemu,
který je zcela evidentně ve svém důsledku
škodlivý.
Ruku v ruce s tím jdou
další škrty výdajů a dodatečné
příjmy od obyvatelstva na úkor nevybraných
daní.
Koketováním se zavedením
školného, individuálních zdravotních
účtů, přímých plateb
v lékárnách a u lékařů
jsou občané a daňoví poplatníci
postaveni do role, kdy budou nuceni ze své kapsy platit
podruhé to, co by z jejich daní měl jednoznačně
garantovat stát.
Zvyšováním
cen souvisejících s bydlením, vzděláním,
péčí o zdraví a dalšími
nezbytnými životními potřebami dochází
k poklesu reálných příjmů většiny
českých domácností. Návrh rozpočtu
na rok 1996 strukturou výdajů v příslušných
resortech tuto tendenci znovu umocňuje. Návrh státního
rozpočtu na rok 1996 zcela jistě přispěje
k další stabilizaci makroekonomických ukazatelů
preferovaných současnou vládou. Zcela určitě
však neprospěje tomu, co na rozdíl od české
vlády preferuje většina skutečně
moudrých vlád v zahraničí. Neprospěje
oživení a ozdravění ekonomiky, neprospěje
zvýšení konkurenceschopnosti českých
podniků, neprospěje oddlužování
a zvelebování obcí, neprospěje zvyšování
životní úrovně většiny českých
daňových poplatníků.
Přestože úprava
dle našeho názoru špatného rozpočtu
formou pozměňovacích návrhů
je úpravou svým efektem připomínající
česání mrtvoly, dovolte mi přednést
na závěr mého vystoupení dva pozměňovací
návrhy. Protože státní rozpočet
je na stránce příjmů zcela evidentně
poddimenzován, domníváme se, že je zcela
zbytečné v kapitole všeobecné pokladní
správy držet položku vládní rozpočtová
rezerva v navržené výši. Řádným
výběrem daní tato položka zcela jistě
dostatečně zbytní. Proto navrhuji:
1. Vzhledem ke změně
rozpočtových pravidel a snížení
rozpočtu okresního úřadu Trutnov dochází
k vážnému ohrožení existence Zoo
Dvůr Králové. Přestože původní
návrh rozpočtu počítá s položkou
"příspěvky zoologickým zahradám"
v rámci kapitoly VPS a tato položka je usnesením
rozpočtového výboru ještě zvýšena
o 10 miliónů, navrhuji s ohledem na potřeby
zachování chodu Zoo ve Dvoře Králové
tuto položku zvýšit ještě o 15 miliónů
Kč, to znamená na celkovou výši 55 miliónů
Kč, a to na úkor jiné položky VPS -
vládní rozpočtová rezerva.
2. Vzhledem k naprosto nedostatečné
podpoře bytové výstavby navrhujeme zvýšit
položku VPS v oblasti investiční výstavby
- dotace na bytovou výstavbu - o jednu miliardu Kč,
a to na úkor položky VPS - vládní rozpočtová
rezerva. Podrobné zdůvodnění přednese
pan kolega Bláha.
Závěrem mi dovolte
konstatovat, že struktura státního rozpočtu
na rok 1996 je podle názoru poslanců ČSSD
nedokonalá, nevytváří potřebné
předpoklady k optimalizaci a stabilizaci české
ekonomiky, a proto jej (v případě, že
v průběhu druhého čtení nedozná
zásadních strukturálních změn)
ani při závěrečném hlasování
nepodpoříme. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde:
Technické sdělení - pan poslanec Jiří
Payne má náhradní kartu č. 7. Slovo
má paní poslankyně Eva Fischerová,
připraví se pan poslanec Jaromír Recman.
Poslankyně Eva Fischerová:
Vážený
pane předsedo, vážený pane premiére,
členové vlády, dámy a pánové,
dovolte mi podat následující pozměňovací
návrh ke kapitole 335 státního rozpočtu
na rok 1996.
Pro fakultní nemocnici
Olomouc v příloze č. 3 kapitoly, jmenovité
stavby z individuálních dotací, uvedenou
částku 240 miliónů Kč zvýšit
o 60 miliónů. Požadované zvýšení
krýt ve výši 20 miliónů Kč
z akce individuální dotace Fakultní nemocnice
Motol, příloha č. 3 kapitoly, položka
7, jmenovité stavby s individuální dotací,
a částku 40 miliónů převést
ze všeobecné pokladní správy, položka
první, vládní rozpočtová rezerva.
Dámy a pánové,
dovolte zdůvodnění. Připomínám,
že tento pozměňovací návrh byl
usnesením výboru pro sociální politiku
a zdravotnictví č. 245/1995 ze 16. 11. t.r. schválen.
Změny, které následně provedl rozpočtový
výbor, však již ve smyslu jednacího řádu
výbor pro sociální politiku a zdravotnictví
neprojednával a stanovisko k těmto změnám
nezaujal, přestože byl písemně vyzván.
To bych si dovolila zdůraznit. A nyní několik
slov ke zdůvodnění věcnému,
týkajícímu se stavu a neodkladných
potřeb Fakultní nemocnice v Olomouci. Jde o ústav
z doby Josefinské, tedy objekt více než fyzicky
zastaralý. Jsou zde poskytovány služby nemocnice
městské i okresní. Zařízení
dále slouží jako nemocnice fakultní,
v řadě výkonů má působnost
celostátní a nadregionální.
Je zařazeno do transplantačního
programu. Znovu opakuji. Je ve své lokalitě jediné,
tedy nepostradatelné a zdůrazňuji, že
je státní. Hospodářskotechnický
komplement je doslova na rozpadnutí a hraničí
s hygienickou únosností. Kliniky chirurgických
oborů pracují na hranicích hygienických
i technických možností. Zvláště
klinika chirurgie 2, které rovněž přísluší
příjmové služby, se nachází
několik km od areálu Fakultní nemocnice a
vůbec nemá bezprostřední návaznost
na centrální komplement lékařských
služeb. Dochází tak hlavně v případech
akutních k výrazně zvýšenému
riziku pro ošetřovaného nemocného.
Celkový stav Fakultní nemocnice v Olomouci byl před rokem Ministerstvem zdravotnictví odpovědně zvážen a bylo přistoupeno k postupné realizaci dostavby a modernizace
tohoto zanedbaného a zastaralého
objektu. Dnes existuje harmonogram příslušných
prací, který si pochopitelně žádá
ekonomické podmínky jejich zajištění.
Původní příslib Ministerstva zdravotnictví
pro rok 1996 418 mil. Kč byl snížen Ministerstvem
zdravotnictví na 379,5 mil. Kč a následně
škrtem pera na Ministerstvu financí na 240 mil. Kč.
Musím, ač nerada,
zdůraznit, že politik si nemá protiřečit
a chceme-li dobře hospodařit, měli bychom
být racionální.
Pan ministr Stráský
ve svém dlouhodobém programu na str. 20 píše
o nutném snižování rozestavěnosti.
Důvody jsou všem jasné. Nicméně
na str. 2. mlčí ke snížení systémové
dotace, která evidentně stavbu prodlouží
nejméně o jeden rok. Pan ministr byl informován
o skutečnosti, že Fakultní nemocnice Olomouc
se rekonstruuje za plného provozu a každý rok
jen na omezených výkonech bude pro ústav,
tedy pro stát, představovat ztrátu 200 až
300 mil. Kč.
Vážení, já
se jen ptám: Je pro stát výhodnější
nyní vydat z rozpočtu 60 mil. Kč nebo ztratit
200 až 300 mil. Kč prodloužením stavby?
Podotýkám, že jde o zařízení
státní a odpovědní nemají šanci
problému v daném čase uniknout, protože
- bohužel - nazrál.
Závěrem mi dovolte dodat. Jde o zařízení, kde pracují odpovědní lidé. Byly zavedeny pozitivní i negativní lékové listy, od ledna 1996 se radikálně řeší duplicita privátních praxí a zaměstnaneckého poměru. Došlo k pozitivním změnám organizace práce ve vedení ústavu, což se projevuje na ekonomické bilanci. V souvislosti s dostavbou a modernizací se vyřeší i redukce i restrukturalizace lůžkového fondu. Nemocnice má ve smyslu vykonané a vykázané práce pozitivní bilanci. Nemá však bohužel dostatek prostředků na účtech ke krytí nákladů z důvodů pohledávek u zdravotních pojišťoven. To
však není chyba těch,
kteří tam pracují. To je chyba systému
a stálo nás to miliardy.
Vážené dámy
a pánové, dovolte mi, abych vám poděkovala
za pozornost, za vaše pochopení a za podporu. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde:
Slovo má pan poslanec Svatomír Recman, připraví
se pan poslanec Zdeněk Vorlíček. Pan poslanec
Jiří Payne má náhradní kartu
č. 7, pokud jsem to již nehlásil.
Poslanec Svatomír Recman:
Pane předsedo, vážená vládo,
vážená sněmovno, některé
věcné pohledy a výhrady v návrhu státního
rozpočtu na rok 1996 jsou obsaženy i v oponentní
zprávě, která vám byla předložena
písemně pod sněmovním tiskem 1936/3.
Proto mi dovolte, abych se omezil ve svém vystoupení
jenom na některé pozměňovací
návrhy k návrhu státního rozpočtu
na rok 1996, zejména k tisku 1936/2, což je usnesení
rozpočtového výboru č. 550 z 23. listopadu
1995.
Moje vystoupení by mělo
v podstatě dvě části. V první
části bych chtěl hovořit o posílení
některých kapitol státního rozpočtu,
ve druhé části bych doložil, na úkor
kterých položek to bude.
Chtěl bych posílit
tyto kapitoly státního rozpočtu.
Zaprvé kapitolu Ministerstva
zemědělství na neinvestiční
výdaje na činnost příspěvkových
organizací, konkrétně učňovského
školství, navýšit o 180 mil. Kč.
Jako zdůvodnění bych chtěl uvést,
že pro rok 1996 zůstává deficit proti
návrhu Ministerstva zemědělství a
návrhem schváleným vládou České
republiky u příspěvku na činnost středních
odborných učilišť ve výši
184 mil. Kč, který vyplývá již
z deficitu finanční zajištěnosti tohoto
učňovského školství v roce 1995.
Zadruhé v kapitole Všeobecná
pokladní správa povýšit rezervu na dotace
na bytovou výstavbu o 300 mil. Kč. Jako zdůvodnění
bych uvedl, že všichni dobře jistě známe
a víme, jaká je nepříznivá
situace na tomto úseku, kdy počet zahajovaných,
rozestavěných i dokončovaných bytů
a bytových jednotek neustále klesá a dnes
nepokrývá ani přirozený úbytek
bytového fondu. Státní podpora v této
oblasti je zatím minimální a nedosahuje požadovaných
efektů. Domnívám se, že finanční
injekce na tento úsek ze státního rozpočtu
v roce 1996 by pomohla alespoň částečně
stimulovat i bytovou výstavbu, a to jak komunální,
tak i individuální.
Zatřetí v kapitole
Všeobecná pokladní správa doporučuji
povýšit dotace na teplo o 300 mil. Kč oproti
vládnímu návrhu. Vládní návrh
předpokládá 10procentní pokles státních
dotací na rok 1996 oproti současnému roku.
Mně se jeví tento pokles jako příliš
vysoký, příliš výrazný
a rovněž i posílením o 300 mil. Kč
dojde k poklesu dotací ze strany vlády na tento
účel, ale domnívám se, že přece
jenom tento pokles bude mírnější a tím
i pro většinu obyvatel přijatelnější.
Začtvrté v kapitole
Ministerstva školství posílit investice o 272,577
mil. Kč.
Zapáté v kapitole
Ministerstva práce a sociálních věcí
navýšit ještě o 1,4 mil. Kč výdaje
na valorizaci důchodů v roce 1996. Jako jeden z
rozhodujících důvodů bych chtěl
uvést, že je snaha přiblížit úroveň
současně vyplácených důchodů
k reálné úrovni důchodů na
přelomu roku 1989/1990.
Zašesté v kapitole
Akademie věd posílit neinvestiční
výdaje o 100 mil. Kč.
Vzhledem k tomu, že jsme
schválili vyrovnané saldo, doporučuji posílení
výše uvedené výdajové stránky
na úkor těchto položek ze Všeobecné
pokladní správy.
Doporučuji pokrátit
položku 34 - rezerva na zřízení Senátu
250 mil. Kč, položka 36 - rezerva na účast
Armády České republiky na mezinárodních
mírových akcích na území státu
bývalé Jugoslávie 700 mil. Kč, položka
48 - zvýšení vládní rozpočtové
rezervy 102,577 mil. Kč. To je všechno z usnesení
rozpočtového výboru č. 550. Další
položka, kterou doporučuji zkrátit, je 500
mil. Kč ze Všeobecné pokladní správy
jako dopady embarga vůči Jugoslávii. Víme,
že embargo bylo sneseno. Domnívám se, že
je možno využít těchto 500 mil. takovýmto
způsobem. Poslední položka, 1 mld Kč
z Všeobecné pokladní správy jako vládní
rozpočtové rezervy.
Na závěr bych chtěl
vznést jeden dotaz na pana ministra Kočárníka.
Týká se to bilance příjmů a
výdajů ze státního rozpočtu,
což je zelená brožura, tabulka 2, D), kde jsou
příjmy státního rozpočtu z
pojistného na důchodové pojištění
ve výši 136,782 mld Kč a výdaje na důchody
v částce 131,699 mil. Kč. Rozdíl mezi
příjmovou a výdajovou částkou
je přibližně 5 mld Kč v neprospěch
vyplácených důchodů.
Chtěl bych se pana ministra
zeptat, protože mi to není jasné, na co se
použije zmíněný přebytek 5 mld
Kč a proč není použit např. na
akumulaci těchto finančních zdrojů
pro další období, protože i prognóza
Ministerstva práce a sociálních věcí
předpokládá po roce 2000 podstatné
snížení počtu ekonomicky aktivního
obyvatelstva a tím i přílivu finančních
prostředků na důchody.
Domníváme se, že
ta částka, která je na důchody vybrána,
by se neměla přerozdělovat jiným způsobem
a měla by na tom účtě pro vyplácení
důchodů zůstat natrvalo. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde:
Je tu faktická poznámka, pan ministr Kočárník
chce odpovědět na dotaz, já mu tu příležitost
samozřejmě dám. Prosím, pane místopředsedo
vlády.
Místopředseda vlády a ministr
financí ČR Ivan Kočárník:
Pane poslanče, ta částka se použije
na to, na čem se usnese sněmovna. Bylo přáním
sněmovny, aby tyto peníze zůstaly na tomto
účtě. Vláda toto přání
plní. Čili nechápu váš dotaz.
Předseda PSP Milan Uhde:
Slovo má pan poslanec Zdeněk Vorlíček,
připraví se pan poslanec Miloš Skočovský.
Poslanec Zdeněk Vorlíček:
Vážený pane předsedo, vážení
členové vlády, dámy a pánové,
z pověření dopravní komise hospodářského
výboru, jejíž činnosti se účastní
dopravní odborníci, poslanci i zástupci státní
správy a samosprávy, např. někteří
přednostové okresních úřadů
a starostové, předstupuji před vás
jako její předseda, abych se vás pokusil
přesvědčit o nutnosti některých
změn v rozpočtu územních orgánů,
zejména po usnesení č. 550 rozpočtového
výboru v tabulce č. 2 A tisku 1936/2.
Rozpočet územních orgánů obsahuje dotační tituly, mezi nimiž je v češtinářsky nehezké, ale zaběhlé formulaci tzv. dotace na dopravní obslužnost. Tato dotace byla nově zahrnuta do té části státního rozpočtu, zvané Finanční vztahy k rozpočtům okresních úřadů a rozpočtů obci a jejím smyslem je uhradit ztráty ze závazku veřejné služby podle § 19, zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě. Rozdělení úhrnné částky 400 milionů Kč, k jejíž velikosti se ještě vrátím, bylo ve vládním
návrhu státního
rozpočtu provedeno podle vzorce Ministerstva dopravy, respektujícího
nejen potřebu počtu ujetých kilometrů
v okrese pro dopravu občanů, ale jistým způsobem
i řídkost osídlení, která problém
ztrát zhoršuje.
Hospodářský
výbor, do jehož gesce Ministerstvo dopravy a dopravní
problematika náleží, s rozdělením
celkové částky účelové
dotace na dopravní obslužnost podle vládního
návrhu souhlasil. K našemu překvapení
rozpočtový výbor, jehož odborné
aspirace leží zcela mimo dopravní problematiku,
změnil vládou, Ministerstvem dopravy a hospodářským
výborem schválenou metodiku rozpočítávání
zmíněné dotace na okresy a obce, a zvolil
vlastní kritérium, preferující kilometry
odjeté v minulém roce.
Z pověření
dopravní komise hospodářského výboru
vyslovuji s tímto návrhem v usnesení rozpočtového
výboru č. 550, tisk 1936/2, tabulka č. 2
A, nesouhlas z následujících důvodů:
1. Rozpočtový výbor
nemůže a nesmí v odborných záležitostech
bez konzultací nahrazovat jiné výbory a jejich
odborné komise. Připustíme-li tento precedens,
pohřbíme v práci Poslanecké sněmovny
odbornost a triumf bude slavit prachobyčejný lobismus.
2. Rozpočtové dotace na dopravu v okresech byly směrovány především do oblastí, kde jsou problémy s dojížděním a ztrátami dopravy nejtíživější. To je do podhorských a pohraničních oblastí s řidším osídlení obyvatel. Co provede návrh rozpočtového výboru, je vidět z toho, že vezmu-li jako příklad Západočeský kraj, okresu Domažlice má dotace poklesnout ze 7,2 milionů na 3 miliony, okresu Tachov z 13,2 milionu na 2,5 milionu Kč, okresu Klatovy ze 17,3 milionu na 3,9 milionu Kč. Zatímco dotace např. Prahy - východ vyletí z
1,6 milionů na 11,2 milionů
Kč nebo dotace Brna - venkov z 2,2 milionů Kč
na 11,3 milionů Kč. Důsledkem rozhodnutí
rozpočtového výboru by byla posílena
příměstská autobusová doprava
v okolí velkých měst, jejíž situace
není kritická, zatímco byl byla zcela pohřbena
doprava občanů v podhorských a pohraničních
oblastech.
3. Absurdním výsledkem
přijetí návrhu rozpočtového
výboru by bylo také to, že by potrestal okresy,
které za cenu nepříjemností a oběti
se snažily ulevit státnímu rozpočtu,
hledaly dohodu v rámci okresu a společným
úsilím přiměřeně redukovaly
počty linek a finanční ztráty v dopravě.
Tím jim poklesly najeté kilometry v roce 1995 a
byly by teď bity nepřiměřeně
nižší dotací na rok 1996, zatímco
představitelé okresů, kteří
si mysleli své a zvolili taktiku nechat si dost vaty do
příštího roku, by rozpočtový
výbor svým kritériem odměnil.
Dopravní komise hospodářského
výboru se na svém posledním zasedání
shodla na názoru, že ani podnikatelským jistotám
dopravců, ani hospodaření obcí, ani
spokojenosti občanů neprospívá, jestliže
se systém dotací na dopravní obslužnost
z roku na rok rozhoupává opatřeními
měnícími trend výše dotací,
způsob rozdělování dotací apod.
Doprava občanů v okresech volá po stabilním,
dobře fungujícím systému, který
vyžaduje trpělivé, systematické dolaďování,
ne neustále revoluční zásahy.
Dopravní komise považuje
rok 1996 vzhledem k provedeným změnám v dotacích,
zejména odlišnému způsobu řešení
státní dotace na žákovské jízdné
zařazením do systému státní
sociální podpory, za období složité
a přelomové, ve kterém hrozí možnost
dopravních a finančních krizí okresů
v některých oblastech České republiky.
Proto navrhujeme:
1. Upustit od způsobu rozpočtů
dotace na dopravní obslužnost navrhovaného
rozpočtovým výborem a vrátit se k
vládnímu návrhu rozpočtů dotace
na okresní úřady a obce podle tisku 1936
příloha 2, str. 4.
2. Ve vládním návrhu
státního rozpočtu na rok 1996, tisk 1936,
ve výdajích kapitoly Všeobecná pokladní
správa, zavést podle usnesení rozpočtového
výboru novou položku Rezerva na dopravní obslužnost
území, ale proti návrhu rozpočtového
výboru tabulka 2, položka 22, usnesení č.
550, tisk 1936/2, zvýšit částku o 110
milionů Kč na celkovou částku 210
milionů Kč s tím, že o částku
110 milionů bude snížena vládní
rozpočtová rezerva v kapitole Všeobecná
pokladní správa. Zmíněných
210 milionů rezervy není částkou libovolnou,
ale ve spojení s částkou 400 milionů,
přílohy 2, tisku 1936 na dopravní obslužnost
jde o expertní odhad účetních ztrát
z dopravy, kterou by měl stát v roce 1996 dotovat,
neuvažujeme-li potřeby prosté obnovy vozového
parku, kterýžto problém není dosud řešen
a budeme ho před sebou valit dál a dál.
Prosím, aby hlasování
o předložených návrzích probíhalo
tak, že bude zvlášť hlasováno o návratu
ke způsobu rozpočítání dotace
podle vládního návrhu tisk 1936, a odděleně
hlasováno o vytvoření 210milionové
rezervy na dotace pro dopravní obslužnost v kapitole
Všeobecná pokladní správa. Děkuji
vám za pozornost a podporu.
Předseda PSP Milan Uhde:
Slovo má pan poslanec Miloš Skočovský,
připraví se pan poslanec Jan Bláha.