Místopředseda
PSP Karel Ledvinka: Dámy
a pánové, prosím o klid. Děkuji.
Poslanec Jiří
Drápela: Při
konstituování dvou dalších vyšších
územních samosprávných celků
na historickém území Čech s centry
v Plzni a Hradci Králové byla brána v prvé
řadě v potaz hlediska ekonomická, demografická
a také geografická. Např. Krkonošský
národní park, Šumavský národní
park by byly každý spravován z jednoho vyššího
územního samosprávného celku. Vedle
Prahy by tak vznikly na území Cech dvě další
významově rovnocenná samostatná centra
metropolitního typu, a to Plzeň a Hradec Králové.
V případě konstituce dvou vyšších
územních samosprávných celků
na Moravě a ve Slezsku bylo v první řadě
přihlédnuto k hlediskům historickým
a ve druhé řadě i k hlediskům geografickým,
neboť severní Morava a Slezsko jsou tvořeny
povodím Odry a Morava povodím řeky Moravy
a jsou odděleny horskými rozvodími.
Vytvořením pěti
vyšších územních samosprávných
celků v České republice tak vznikají
tři větší a dva menší vyšší
územní samosprávné celky, které
jsou - vzato ze všech hledisek srovnatelné s evropskými
samosprávnými regiony, kterým mohou být
důstojnými partnery při navazování
spolupráce. Vytvořením pěti vyšších
územních samosprávných celků
v České republice se také zcela odstraňují
partikulární a lokální zájmy
a nevraživost mezi sídly bývalých krajských
orgánů, neboť z hlediska ekonomiky veřejné
správy a také z hlediska mezinárodního
nelze do každého města, které se počtem
obyvatel blíží
100 tisícům, umístit sídla vyšších
územních samosprávných celků.
Problematiku jejich veřejné správy by měl
řešit samostatný návrh zákona
o statutárních městech a výkonu státní
správy.
Při tvorbě návrhu
ústavního zákona o vzniku vyšších
územních samosprávných celků
v České republice hrálo svou roli i kriterium
politické, t.j. eliminace nebezpečí dualismu,
a také zahraničně-politické, t.j.
zamezení možného vytváření
tzv. euroregionů, v mnoha navrhovaných případech
podobných bývalým sudetoněmeckým
župám, což v některých případech
připomíná nedávno odmítnutý
vládní návrh ústavního zákona
o vyšších územních samosprávných
celcích, ve kterém bylo navrhováno dokonce
17 regionů.
Návrh ústavního
zákona záměrně neuvádí
možné dopady a finanční následky
na státní rozpočet, neboť je nelze přesně
stanovit. Maximálně je lze odhadnout srovnáním
výsledků na vytvoření nového
okresu Jeseník, kde se prvotní náklady předpokládají
ve výši celkem 500 mil.Kč. V návaznosti
na tento údaj by bylo možno stanovit nutné
finanční náklady na ustanovení jednoho
vyššího územního samosprávného
celku celkem asi na 1 mld. Kč, t.j. na koupi potřebných
budov, jejich vybavení potřebným zařízením
a počítačovou technikou, vozovým parkem
a stanovením výše platu zaměstnanců.
Z tohoto pohledu se předkládaný návrh
ústavního zákona na zřízení
vyšších územních samosprávných
celků v České republice jeví jako
nejekonomičtější.
Proto se, vážené
kolegyně a kolegové, na vás obracím
se žádostí, abyste po obecné rozpravě
rozhodli přikázat návrh předkládaného
zákona k projednání ve výborech. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda
PSP Karel Ledvinka: Organizační
výbor určil zpravodajem pro první čtení
pana poslance Marka Bendu, kterého žádám,
aby se ujal slova.
Poslanec Marek Benda:
Vážený pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, budu pokud možno ještě
stručnější než v předcházejícím
bodě. Domnívám se, že návrh poslanců
Jiřího Drápely a Jaroslava Sýkory
na vydání ústavního zákona
o vytvoření vyšších územních
samosprávných celků v České
republice je přesně tím návrhem, který
v této sněmovně nemá nikdy šanci
získat dostatečnou podporu, neřkuli ústavní
podporu. Proto se nedomnívám, že by bylo rozumné
se jím zabývat mezi prvním a druhým
čtením.
Navíc vzhledem k tomu,
co jsme provedli před necelou čtvrthodinou, že
jsme přikázali návrh kolegy Josefa Ježka
a dalších k projednání výborům,
máme zde již normu, nad kterou budeme jednat a pak
pokládám za potřebné, aby případné
návrhy byly přednášeny k této
normě. Tolik zatím zpravodajská zpráva.
Děkuji.
Místopředseda
PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otvírám obecnou rozpravu, do které se jako
první přihlásil pan kolega Benda. Jiné
přihlášky nemám, ani z místa
se nikdo nehlásí.
Poslanec Marek Benda:
Ve smyslu § 90 jednacího řádu navrhuji,
aby se Poslanecká sněmovna usnesla, že návrh
zákona předložený pány kolegy
Drápelou a Sýkorou zamítá.
Místopředseda
PSP Karel Ledvinka: Pan
kolega Bílý se hlásí do rozpravy.
Poslanec Jiří
Bílý: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
nechtěl jsem vystupovat v předchozí debatě
o ústavním zákonu o vyšších
územních samosprávných celcích,
dokonce ani v případě, když se jednalo
o invektivy vůči Moravanům. Rád bych
ale nyní řekl své stanovisko.
Podle mě územně
správní struktura je dána především
tím základním rastrem, to jsou národnostní
vztahy, to znamená identita občanů v této
republice. Pan poslanec Ježek řekl, že Morava
může být odstředivým prvkem,
to znamená, že zde vyjádřil apriorní
stanovisko, jako by Morava byla vězněm tohoto státu
a že se jí nesmí dát svoboda. To je
základ jeho návrhu. Prosím vás, jakým
způsobem chcete dělat stát, který
by měl nějaký státotvorný pilíř,
když sami se vyjadřujete k Moravě jako k vašemu
vězni, jako k nějaké dependenci, jako k tomu,
co jste získali jako věno při rozbití
státu.
Prosím vás, základem
územně správní reformy musí
být především usmíření
mezi moravským a českým národem, tzn.
tak, abychom měli pocit, že v tomto státě
máme podíl na moci, že věci veřejné
jsou také našimi věcmi, aby identita tohoto
státu byla totožná i s naší identitou
národní. Zatím se to takto neděje.
Jestliže se podíváte
na národnostní mapu, na národnostní
složení, měli byste si uvědomit, že
každý národ má právo na svou
samosprávu, a ta je také vyjádřena
v mezinárodně právních dokumentech.
Proto si myslím, že územně správní
řízení především má
respektovat nás, Moravany, kteří se k moravské
národnosti hlásíme, ne názor zpět
do nějakých nefunkčních celků.
Není to věc jenom nějakého úřadu
a dojíždění do nějakého
úřadu. Pokud tam budu chodit a prosit a budu jen
daňový poplatník a nebudu mít kontrolu
nad částí rozpočtu, tak tato reforma
veřejné správy nemůže být
nikdy konečná a nemůže nikdy uspokojit
část republiky, která zde je. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda
PSP Karel Ledvinka: Do
rozpravy se již nikdo nehlásí. Rozpravu končím.
Ptám se kolegy Drápely, zda-li se chce vyjádřit.
Poslanec Jiří
Drápela: Dámy
a pánové, při projednávání
tohoto návrhu ústavního zákona nejde
pouze o národnostní otázku, jak ji zde nastínil
kolega Bílý, ale je to návrh kompromisní,
protože šest let si zde poslanci z Moravy otloukají
hlavu o nezájem obnovit zemskou samosprávu, kterou
zrušil totalitní systém k 1. lednu 1949. Chápeme,
že není politická vůle v tomto sněmu
k obnově klasických historických zemí,
ani eventuálně s variantou Prahy jako třetího
subjektu.
Z toho důvodu byl podán
návrh kompromisní na pět zemí, jak
jsem jej odůvodňoval, který by nás
přiblížil svým způsobem k rakouskému
způsobu chápání samosprávy,
pouze s tím rozdílem, že bychom nebyli spolkový
stát, že tedy navrhované vyšší
územní samosprávné celky, země,
by měly možnost zákony pouze navrhovat tomuto
Parlamentu, tak jak se o tom uvažuje i u krajů, nikoli,
že by je schvalovaly.
Bohužel, pravděpodobně
není vůle ani k tomuto kompromisu. Potom děj
se vůle Páně.
Místopředseda
PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím kolegu Bendu, aby se ujal slova.
Poslanec Marek Benda: Pane
předsedo, pane místopředsedo, dámy
a pánové, v rozpravě k tomuto návrhu
zákona vystoupili dva poslanci, a to já a pan kolega
Bílý. Já si neodpustím v závěrečném
slově zpravodaje jednu poznámku k tomu, co řekl
pan kolega Bílý.
Necítím žádné
nepřátelství mezi moravským a českým
národem, nikdy jsem ho necítil a nikdy jsem tento
pocit neměl, když jsem projížděl
Moravou. I kdyby ho někdo cítil, tak rozhodně
reforma veřejné správy nemůže
být prostředkem usmíření mezi
kýmkoliv. Reforma veřejné správy musí
být o něčem úplně jiném,
o tom, aby veřejná správa fungovala a ne
o tom, aby se skrze ni někdo s někým usmiřoval.
Jinak v rozpravě zazněl
jeden jediný návrh, a to návrh můj,
aby Poslanecká sněmovna zamítla tento návrh
zákona. Jako zpravodaj mohu říci, že
tento návrh doporučuji.
Místopředseda
PSP Karel Ledvinka: Odhlásil
jsem vás, dámy a pánové, a prosím,
abyste se znovu zaregistrovali. Budeme hlasovat. Budeme hlasovat
o návrhu pana poslance Bendy, kterým se zamítá
předložený návrh v prvním čtení.
Jedná se o 39. hlasování.
Kdo návrh kolegy Bendy podporuje? Kdo je proti?
Návrh byl přijat.
Pro hlasovalo 62, proti 32 poslanců.
Děkuji panu kolegovi Drápelovi
a panu kolegovi Bendovi. Tím jsme se vyrovnali s bodem
14.
Paní a pánové,
paní poslankyně, páni poslanci, než
ukončím dnešní jednací den, oznamuji
vám, že zítra, tj. ve čtvrtek 7. prosince
zahájíme jednání v 9 hodin a budeme
se podle našeho rozhodnutí nejprve věnovat
odpovědím členů vlády na interpelace
poslanců a poté dalším bodům,
tzn. bodu 5 (tisk 1892), bodu 9 (tisk 1821), bodu 10 (tisk 1894),
bodu 12 (tisk 1904) a poté od bodu 15 podle schváleného
pořadu.
Dámy a pánové,
pro členy organizačního výboru
upozorňuji, že pan
předseda svolal hned po ukončení jednání
schůzi organizačního
výboru.