Místopředseda
vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník:
Vážený pane předsedo, vážený
pane předsedající, vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci. V rámci druhého čtení vystoupila
celá řada poslanců. Chtěl bych všem
poděkovat, že věnovali takovou pozornost návrhu
státního rozpočtu.
Ve vlastní rozpravě
zazněla jak stanoviska obecná. tak konkrétní
pozměňovací návrhy.
Dovolte mi, abych se stručně
vyjádřil jak k těm obecným, tak k
těm konkrétním pozměňovacím
návrhům.
Nejprve k obecným stanoviskům.
Do této skupiny je možné zařadit např.
vystoupení pánů poslanců Krause, Hájka,
Wagnera, ale i pana poslance Maška.
Z vystoupení pana poslance
Krause bych reagoval na dvě myšlenky. Předně
jsem skutečně rád, že i sociální
demokracie hodnotí v optice některých makroekonomických
ukazatelů, řečeno slovy pana poslance, stav
české ekonomiky jako nadmíru dobrý.
To je, prosím, citace ze stenozáznamu. Ona prostě
data o ekonomice bijí do očí takovým
způsobem, že skutečně pouze slepý
je nemůže vidět. A oceňuji, že
sociální demokracie nechce být slepá.
Tou druhou myšlenkou, která
zazněla od pana poslance Krause, ale i od pana poslance
Wagnera, částečně i od pana poslance
Maška, je evergreen letošního projednávání
rozpočtu, a sice to, že vláda ve svých
odhadech podceňuje příjmy rozpočtu
na rok 1996. Odmítl jsem z tohoto místa nejméně
třikrát tuto myšlenku a musím ji odmítnout
i počtvrté. Prostě je třeba vycházet
z dat, z čísel. Hovoříme-li o možné
nižší inflaci, nemá to dopad pouze na
výdajovou stránku, kterou jen tak mimochodem rozpočtový
výbor již o tento vliv upravil, ale, a to každý
ekonom ví, i na příjmovou stránku.
Prostě nižší inflace znamená jisté
nižší příjmy.
Vůbec už nemohu pochopit
výhrady k podcenění daně z příjmů
ze závislé činnosti a pojistnému na
sociální pojištění, které
zmínil pan poslanec Kraus, zejména v podmínkách,
kdy z dat za prvních 10 měsíců vidíme,
že vývoj mezd se proti našim odhadům zpomaluje,
což já hodnotím jako obecně velmi dobrou
tendenci, a právě pojistné a daň ze
závislé činnosti jsou vázány
na vývoj mezd. Takový vývoj spíše
vytváří rizika nenaplnění těchto
příjmů, než by bylo možné
hovořit o tom, že jsou příjmy v těchto
oblastech podceněny. Takže úvahy o podcenění
nemohu rovněž než odmítnout.
Pan poslanec Hájek, který
je členem rozpočtového výboru, toto
zdůrazňuji úmyslně, zpochybnil výdaje
na dluhovou službu a na tzv. majetkovou újmu. Mrzí
mě, že tato otázka nebyla prodiskutována
na rozpočtovém výboru, ale mám pocit,
že to už je takový rituál ve sněmovně,
že jako kouzelníci, kteří vytahují
z kouzelného klobouku králíka, najednou z
ničeho nic na jednání sněmovny, na
plénu vytahují návrhy, které nikde
nezazněly a které nebyly nikde ve výborech
diskutovány.
Vracím se tedy k nákladům
na dluhovou službu, pokud srovnáváme rok 1994
a 1996, to je vlastní úvaha pana poslance Hájka,
musíme vědět, jaké jsou a jaké
byly úrokové sazby na peněžním
trhu, které platí rozpočet.
Platí, že proti roku
1994 jsou v současnosti úrokové sazby, ať
již sazby centrální banky, tak i obchodních
bank, i u státních pokladničních poukázek,
o 1,4 až 2,8% vyšší. Naopak, u střednědobých
státních dluhopisů jsou tyto sazby v současnosti
nižší o zhruba 2,2%.
Celkové náklady
na dluhovou službu jsou pak výslednicí jak
celkové částky dluhu, tak i právě
těchto úrokových sazeb. Toto ale mohlo být
vyjasněno v rámci rozpočtového výboru,
pokud by byla tato otázka vznesena.
Nemohu souhlasit ani s výhradami
týkajícími se tzv. majetkové újmy,
což je jednoduše řečeno, platba rozpočtu,
která kryje rozdíl mezi zvýhodněnými
úroky, které jsou z minula dány v oblasti
bydlení (ať už jde o družstevní bytovou
výstavbu, tak také o skupinově domky) a diskontní
sazbou či podobnou sazbou, kdy rozpočet dorovnává
tento rozdíl.
Je evidentní, že dojde-li
ke zvýšení diskontní sazby ve sledovaném
období, že náklady na tuto majetkovou újmu
se logicky zvýší, protože jsou dopočítávány
od jistého pevného procenta, které činilo
u družstevní bytové výstavby 2,7% u
těchto úvěrů, u skupinové výstavby
1% do diskontní sazby. Centrální banka,
jak známo, zvýšila diskontní sazbu v
poslední době, čili musíme s tímto
úrokovým nákladem počítat.
Návrh pana poslance Maška;
shodou okolností rovněž jeden z jeho návrhů,
směřuje do této oblasti, a ten dokonce navrhuje
položku na tuto majetkovou újmu snížit
o 850 mil. Kč, což je o 24%. Nebo-li řečeno
úplně jinak, je to diskont, rozdíl mezi těmito
pevnými úrokovými sazbami a diskontem, mínus
dvě procenta, čili naprosto nereálná
cena zdrojů.
Nevím, o čem svědčí
tento pozměňovací návrh, pro mě
svědčí o tom, že pravděpodobně
pan poslanec neví, čeho se týká majetková
újma.
Pokud jde o jednotlivé
pozměňovací návrhy, doporučuji
sněmovně je vesměs odmítnout, s drobnými
výjimkami, protože jsou nepodloženy či
vyjadřují parciální zájmy těch
kterých poslanců.
Zvláštní kapitolu
představují potom pozměňovací
návrhy, které zde přednesli páni poslanci
Mašek, Josef Ježek a Špaček, kteří
navrhují řádové škrty v rozpočtu.
Pokud jde o prvé dva pány poslance, pak platí,
že tyto návrhy nebyly diskutovány ve výborech.
Dovolte mi, zastavit se zde trochu déle.
Právě k detailnímu
posuzování jednotlivých kapitol slouží
či mělo by sloužit projednávání
v jednotlivých výborech sněmovny, kde se
projednávání účastní
i představitelé rozpočtových kapitol.
Každý poslanec má přitom nezpochybnitelné
právo ptát se, resp. mít připomínky
či navrhovat změny; ke každé koruně
či haléři rozpočtových výdajů.
Většina poslanců toto své právo
také využívá.
Nespornou výhodou tohoto
podrobného projednávání ve výborech
je detailní seznámení se s navrhovanými
výdaji a tvorba poznání, co se za kterou
konkrétní položkou skrývá, jaký
je věcný záměr vlády v daném
případě.
V tomto mechanismu projednávání
je rovněž zabudováno, že by nemělo
docházet k pozměňovacím návrhům
poslanců, aniž by věděli tito páni
poslanci, co tímto návrhem způsobí.
Nebo-li mechanismus projednávání ve výborech
zajišťuje, že případný jiný
návrh je vědomý, se znalostí následků
toho či kterého rozhodnutí.
Přesto se stále
setkáváme zde, a týká se to i těch
návrhů, které přednesli pánové
poslanci Mašek a Josef Ježek, s tím, že
jako "blesk z čistého nebe" jsou na plénu
sněmovny vznášeny pozměňovací
návrhy, které nebyly diskutovány ve výborech
a jejichž dosah většinou není předkladatelům
těchto návrhů znám či nekorektně
je jiným poslancům zamlčován. Z tohoto
soudku jsou právě návrhy poslanců
Maška a Josefa Ježka.
Uvedu na několika příkladech
nepromyšlenost či nedomyšlenost těchto
návrhů. O tzv. majetkové újmě
jsem již hovořil.
Vezmu další příklad.
Je např. navrhováno panem poslancem Maškem
snížení příspěvků
příspěvkovým organizacím v
rezortu Ministerstva dopravy o 611 mil. Kč. Tyto prostředky
slouží k opravám a udržování
silnic.
Vláda je toho názoru,
že stav našich silnic je třeba zlepšit,
že je to důležitá součást
infrastruktury, která, je-li dobrá, přispívá
samozřejmě k ekonomickému růstu. Pokud
bych měl interpretovat tento rozpočtový škrt,
pak jej nemohu interpretovat jinak, než že pan poslanec
Mašek je pravděpodobně jiného názoru,
nepodporuje rozvoj infrastruktury, nechce investovat do oprav
a údržby komunikací. Předpokládám,
že ví, co navrhuje, ale sněmovně tento
svůj úmysl, že se nemá investovat do
opravy a údržby komunikací, zatajil.
Druhým příkladem
jsou např. navrhovaně škrty v kapitole Ministerstva
financí. Při projednávání státního
rozpočtu ve vládě se mi podařilo vládu
přesvědčit, že je třeba posílit
daňovou a celní správu, aby výběr
daní byl efektivnější, abychom mohli
účinněji čelit daňovým
únikům.
Předpokládáme
zřídit celní a finanční stráž
jako novou složku naší daňové správy.
Předpokládáme propojit celní a finanční
úřady počítačově on-line
systémem, protože to je jediný způsob,
jak můžeme efektivně čelit potenciálním
daňovým únikům, zejména v oblasti
daně z přidané hodnoty a spotřebních
daní.
Chceme postupně vytvářet
informační předpoklady k budoucí integraci
naší daňové správy do Evropské
unie. Kdo se těmito problémy zabývá,
ví, že v tomto směru budeme muset investovat
mnohé, zejména v oblasti daně z přidané
hodnoty, která již dnes vlastně není
vybírána pouze na území toho či
kterého státu, ale předávají
jednotlivé státy své podklady do celoevropské
sítě daňových úřadů.
Navrhovaný škrt v
tomto směru (v daném případě
mi nejde o to, že se to týká Ministerstva financí;
uvádím to jako obecný příklad)
neznamená nic jiného, než že pan poslanec
Mašek (ale podobný návrh dal
i pan poslanec Josef Ježek) nepovažují za nutné
posílit daňovou a celní správu, nepovažují
za nutné vytvořit instituci celní a finanční
stráže, že nechtějí, v případě
dovedení těchto návrhů do důsledků,
abychom mohli efektivně bojovat s daňovými
úniky, a že nechtějí, abychom se koneckonců
připravovali na vstup do Evropské unie.
Třetí, a poslední
příklad, který uvedu, je škrt v položce
"prostředky na řešení mimořádných
situací". Zde se rozpočtují peníze
na řešení důsledků povodní,
přírodních katastrof, havárií
apod.
Například v letošním
roce postihly některé oblasti naší republiky
četné záplavy. Na zmírnění
těchto následků záplav státní
rozpočet poskytl 220 milionů Kč. Mnoho okresů
a obcí si myslí, že tato pomoc byla nedostatečná.
Pan poslanec navrhuje snížit rezervu, která
je menší, než byly skutečně vyplacené
náhrady v letošním roce, dále.
Nemohu k tomu nedodat, že
tím nás vystavuje nebezpečí, že
vznikne-li taková situace, nebude možno poskytnout
prostředky na zmírnění škod.
Mohl bych v těchto příkladech
pokračovat. Nepochybně i někteří
páni ministři, kterých se konkrétně
škrty dotýkají, by poukázali na neodpovědnost
v těchto škrtech. Konec konců pan poslanec
a ministr Novák to učinil již v rámci
druhého čtení přímo.
Zdánlivě jiný
je návrh pana poslance Špačka, který
navrhuje provést škrty v položce dotace na teplo.
Jiný je pouze v tom směru, že pan poslanec
navrhoval změny v této položce již ve
výboru - potud je všechno v pořádku.
A to dokonce ještě razantněji by chtěl
tuto dotaci zrušit úplně. Spoluodpovědnost
tohoto návrhu je v tom, že zamlčuje, o kolik
by se musely okamžitě - a slovo okamžitě
podtrhuji - zvýšit ceny tepla. A já dodávám,
že by se zvýšit musely, a to někde, kde
jsou náklady na výrobu tepla velmi vysoké,
jako je třeba oblast Vansdorfu, až o 500 Kč
za měsíc.
Jistě je možné
o tomto diskutovat. Připomínám, že vláda
má připravený program postupného odbourávání
těchto dotací, ale nesmí se podle mého
názoru sněmovně populisticky zamlčovat
dopad těchto líbivých škrtů.
Za rozumné naopak považuji
některé další návrhy, které
zazněly - mimo jiné i návrh pana poslance
Špačka, který navrhuje přesun dotací
na péči o krajinu do rozpočtové kapitoly
Ministerstva životního prostředí. Dále
potom návrh pana poslance Vrzala, který se týká
celkového zvýšení i jiného rozdělení
dotace na tzv. dopravní obslužnost. Budu s těmito
návrhy při hlasování souhlasit.
Vážené paní
poslankyně, vážení páni poslanci,
věřím, že při hlasování
o jednotlivých návrzích zvítězí
vaše odpovědnost či spoluodpovědnost
za chod věcí veřejných v této
zemi.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda
PSP Karel Ledvinka: Nyní
požádám o závěrečné
slovo zpravodaje rozpočtového výboru pana
poslance Ježka, pokud je chce.
Poslanec Tomáš Ježek: Pane místopředsedo, necítím potřebu závěrečného slova a bude-li souhlas z vaší strany, mohli bychom přistoupit k hlasování.
Místopředseda
PSP Karel Ledvinka: Nyní
se přihlásil pan poslanec Mašek.
Poslanec Ivan Mašek:
Vážený pane předsedající,
vážená sněmovno, chci požádat
o přestávku na jednání poslaneckého
klubu na 30 minut.
Děkuji vám.
Místopředseda
PSP Karel Ledvinka: Vyhovím
vám, ale poprosím pana kolegu Sýkoru, aby
se ujal slova.
Poslanec Jaroslav Sýkora:
Vážený pane místopředsedo, dámy
a pánové, taktéž jsem chtěl požádat
sněmovnu o přestávku minimálně
20 minut. Děkuji.
Místopředseda
PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Sejdeme se tedy v 15.35 hodin po přestávce.
(Schůze přerušena
v 15.05 hodin.)
(Jednání pléna
pokračuje v 15.38 hodin.)
Místopředseda
PSP Karel Ledvinka: Vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, budeme pokračovat v projednávání.
Konstatuji, že nyní bychom měli přistoupit
k hlasování o pozměňovacích
a jiných návrzích.
Dámy a pánové,
prosím o klid. O slovo se přihlásil předseda
klubu Občanské demokratické aliance pan poslanec
Mašek. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Ivan Mašek: Vážené
dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil
jménem poslaneckého klubu ODA především
k závěrečné řeči pana
ministra financí Kočárníka. Náš
poslanecký klub považuje toto vystoupení pana
ministra za zbabělé, z toho důvodu, že
pan ministr se mohl k našim návrhům vyslovit
v rozpravě jak ve druhém, tak ve třetím
čtení, ale neučinil tak a využil k tomu
až svoji závěrečnou řeč,
zřejmě s úmyslem, abychom se již nemohli
vyjádřit k jeho výhradám. Proto využívám
práva předsedy klubu vyjádřit se za
poslanecký klub.
Slyšeli jsme dvě skupiny
argumentů proti návrhům, které náš
poslanecký klub přednesl. První typ argumentů
byl ten, že naše návrhy jsou špatné,
provedené bez znalosti věci a ve své podstatě
ohrožující chod státních úřadů.
Druhý typ námitek
vychází z názoru, že jde vlastně
o jakýsi populistický projev zprava někoho,
kdo nemá příslušnou odpovědnost.
Nyní tedy k prvním
námitkám, o kterých hovořil pan ministr
Kočárník:
Zaprvé, co se týká
položky kapitoly "Všeobecné pokladní
zprávy" - majetková újma peněžních
ústavů. Pan ministr zde zdůvodňoval
navýšení, ke kterému dochází
v návrhu rozpočtu zvýšením diskontních
sazeb. Upozorňuji, že položka "majetková
újma peněžních ústavů",
která je - jak víme dobře, pane ministře,
- věnována na vyrovnání zvýhodněných
úvěrů z minulosti, především
bytovým družstvům, ale i některým
dalším, činila letos 2,7 mld. korun. Nárůstem
rozpočtu na příští rok je předpokládáno
navýšení na více než 3,5 mld. korun.
Jde tedy o nárůst přibližně 25
%. O toto se samozřejmě žádná
diskontní sazba nezvýší. Podle našich
propočtů naopak právě to, že
počet těchto titulů klesá, protože
zanikají splacením těch úvěrů,
a to hromadně, zejména u bytových družstev,
tak zvýšení diskontní sazby vyrovná
pokles počtu titulů, a proto nás návrh
snižuje o 800 miliónů položku vlastně
na částku, která byla čerpána
v letošním roce, tj. na 2,7 mld. korun.
Dále co se týká
Ministerstva dopravy, tedy snížení příspěvků
příspěvkových organizací na
opravy silnic. Není pravda, že náš poslanecký
klub se staví proti opravám silnic. Pouze tu položku
upravujeme na stejný obsah jako loni, plus předpokládána
inflace. To jest, předpokládáme, že
silnice by v příštím roce byly opravovány
ve stejném rozsahu jako letos.
Co se týká Ministerstva
financí, kde jde o nárůst, jak jsem již
řekl na začátku, na 142%, pan ministr hovořil
o tom, že jde o to posílit daňovou a celní
správu a jejich vybavením počítači.
My prostě nemáme zato, že by toto pořizování
výpočetní techniky bylo hospodárné,
nemáme zato, že náklady zde vynaložené
by byly rovny přínosům, které to přinese
a z toho důvodu je ta položka snížena,
tak jak jsme navrhli.
Co se týká mimořádných
situací, resp. rezervy na mimořádné
situace obecně. V kapitole "Všeobecná
pokladní správa" existuje asi devět
typů rezerv. Je velmi nepravděpodobné, vysoce
nepravděpodobné, že by všechny tyto situace
nastaly najednou a bude třeba všechny rezervy čerpat.
I triviální matematika nám dává
za pravdu, protože i pokud by každá z těchto
položek měla poměrně vysokou pravděpodobnost,
např. 0,9, tak ty pravděpodobnosti se samozřejmě
násobí, takže pravděpodobnost, že
všechny situace vzniknou najednou a bude třeba rezervy
čerpat, je menší než jedna čtvrtina,
i v případě takhle vysoké pravděpodobnosti,
každé události:
Proto by bylo rozumné samozřejmě
rezervy sloučit do rezervy jedné a tuto rezervu
podstatně snížit oproti vládnímu
návrhu. To však není možné z důvodu
zákona o rozpočtových pravidlech, proto my
některé ty rezervy snižujeme. V tomto případě
tu položku snižujeme na polovinu a hned řeknu
proč.
Pan ministr vyvozoval, že
tato položka musí být stejná jako letos,
protože došlo k náhradám za záplavy.
Ano, pane ministře, letos totiž byla stoletá
voda. My prostě nepředpokládáme, že
v příštím roce bude také stoletá
voda. A proto snižujeme tuto položku na polovinu, nehledě
na to, že další rezerva je v investičních
prostředcích.
Co se týká dotací
na teplo: zde jsme nenavrhli tyto dotace zrušit, ale část
jich převést na úspory tepla. O co tedy jde?
Jde o to, že smyslem jsou úspory tepla v domácnostech
a víme, že cena zřejmě při našem
návrhu stoupne. Ano, ale dojde-li zároveň
k úsporám, tak při vyšší
sazbě budou náklady v dané domácnosti
stejné. A to je smysl našeho návrhu. Smyslem
našeho návrhu je teplo v domácnostech spořit
a nikoliv dotovat.
Co se týká druhého
typu námitek, které vycházejí z toho,
že jde o populistický projev někoho, kdo nemá
odpovědnost, i na to chci odpovědět a tvrdím,
že naše návrhy jsou právě projevem
odpovědnosti. Odpovědná politická
strana totiž musí usilovat o snížení
veřejných výdajů. Naším
programem je využít snížení veřejných
výdajů ke snížení daní
a to je v zájmu všech občanů, celé
ekonomiky a státu také. Chtěli jsme ukázat
metodu používanou v mnoha zemích a mnoha parlamentních
demokraciích, kde je zcela obvyklou praxí, že
parlamentní strany se snaží omezit výdaje,
které jim předkládají úředníci
z vlády.
My se nehodláme této
praxe vzdát jen proto, že nás okřikují
státní úředníci, kterých
se toto snižování týká. Děkuji
vám za pozornost.
Místopředseda
PSP Karel Ledvinka: Slova
se ujme předseda klubu pan poslanec Sýkora.
Poslanec Jaroslav Sýkora: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, žádám ještě jednou sněmovnu o 15 minut přestávky na poradu poslaneckého klubu.
Místopředseda
PSP Karel Ledvinka: Vyhověli
jsme vždycky, bývá to zvykem. Sejdeme se v
16.10 hodin.
(Jednání opět zahájeno v 16.11 hodin.)
Místopředseda
PSP Karel Ledvinka: Dámy
a pánové, uplynula doba určená pro
přestávku. Prosím, abyste zaujali svá
místa, budeme hlasovat o jednotlivých pozměňovacích
návrzích.
O slovo se přihlásil
místopředseda vlády a ministr financí
Ivan Kočárník. Prosím, aby se ujal
slova a vás, dámy a pánové, prosím
o klid.
Místopředseda
vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník:
Vážený pane předsedo, pane předsedající,
já bych nerad zopakoval chybu, kterou jsem udělal
po 2. čtení, kdy jsem chtěl na závěr
vystoupit a po poradě s panem místopředsedou
Ledvinkou jsem od toho ustoupil. Takže rád bych reagoval
na to, co pan poslanec Mašek - i když nechci, aby to
byla pouze polemika mezi mnou a panem poslancem Maškem -
reagoval, a to z toho důvodu, abych sněmovnu přesvědčil,
že to, co vláda dala do vládního návrhu,
je důvodné, odůvodněné a že
je to promyšlené.
Především k
otázce majetkové újmy. Kdybychom si vzali
sled změn diskontních sazeb, tak jak je centrální
banka měnila, kdy byla v počátku diskontní
sazba 8% v roce 1994, v roce 1995 byla 24. 10. změněna
na 8,5%, 26. 6. letošního roku byla změněna
na 9,5%, tak z těchto údajů a dat se lze
potom velmi snadno dopočítat k celkové úhradě
majetkové újmy a nejsou v tom žádná
kouzla. Je to pouze kalkulace diskontních sazeb.
Pokud pan poslanec srovnává
rozpočet r. 1994 s návrhem na r. 1996 a říká,
že je tam 25% nárůst, tak zapomíná
na to, že v průběhu roku 1994 jsme zaplatili
více, než bylo v rozpočtu na majetkovou újmu
právě z důvodu zvýšené
diskontní sazby v průběhu roku 1994. Čili
trvám na tom, že výpočet tak, jak je
uveden a je všem k dispozici, každý si ho může
prověřit, je výpočet správný.
Za druhé pokud jde o silnice
a opravy silnic. Respektuji to, že pan poslanec má
názor, že by se měly opravovat silnice ve stejném
rozsahu, jako se opravují v letošním roce.
To je naprosto legitimní a s tímto já nepolemizuji,
nicméně chci vysvětlit, že vláda
má jiný názor. Vláda chtěla
vědomě posílit prostředky na opravu
silnic, protože byla panem ministrem dopravy přesvědčována
o tom, že je to třeba, že jsou silnice zanedbány
a že se do silnic dávala pouze inflace v uplynulých
letech apod., a proto vědomě tuto položku posílila.
Čili je to rovněž vědomé rozhodnutí
vlády.
Podobně bych mohl hovořit
o prostředcích, které jdou na výpočetní
techniku do resortu ministerstva financí. Tady je to na
parlamentu a parlament má své svatě právo
kontrolovat každou korunu, která bude vydávána
v průběhu rozpočtového roku, požadovat
průkazy efektivnosti atd. Nicméně je za tím
věcný záměr, tak jak jsem o něm
hovořil, v těch čtyřech věcech,
tzn. zřízení nového institutu, celní
a finanční stráže, propojenost celních
úřadů s finančními úřady
apod.
Konečně k té
poslední položce. Není zcela pravda, že
tam není navrhován škrt na dotace na teplo.
Já jsem ve svém závěrečném
slově hovořil o tom, že pan poslanec Špaček
ve výboru navrhoval zrušení té dotace
vůbec a nikoli, že navrhoval teď při pozměňovacím
návrhu v rámci druhého čtení.
Tam navrhl dvě věci, jestli dobře čtu
- a četl jsem stenozáznam navrhoval část
prostředků, celkem škrt v rozsahu 1 mld. 680
mil., část z toho použít na jakési
programy blíže nespecifikované na úspory
tepla a zbytek byl potom čistý škrt.
Tolik jen na vysvětlenou k návrhům, které jsou ve vládním návrhu, aby nebylo jakékoli pochyby o tom, že jsou to návrhy vědomé, návrhy promyšlené a návrhy zdokumentované. Děkuji.
Místopředseda
PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Technické upozornění - pan poslanec Váca
má náhradní kartu č. 17.
Poprosím tedy společného
zpravodaje, pana poslance Tomáše Ježka, aby se
ujal své funkce. (Hlas ze sálu.) Pane poslanče,
velmi se omlouvám.Je pravda, že vystoupením
pana ministra byla otevřena rozprava a rozuměl jsem
tomu tak, že se hlásíte do rozpravy, pane poslanče?
Pan poslanec Kužílek se hlásí do rozpravy.
Poslanec Oldřich Kužílek:
Vážený pane místopředsedo, dámy
a pánové, domnívám se, že nečiním
nic nepřípustného nebo neslušného,
jednám přesně podle jednacího řádu.
Stejně se chci zeptat na něco, co myslím
není nějakým problémem takového
či onakého názoru, ale přece jen to
určitým problémem je.
Chci upozornit na jeden aspekt
procedury, do které se pomalu víc a víc vrháme
a na jeden aspekt, který se obávám, že
není příliš přijatelný.
Pokusím se to vysvětlit tím, že poukážu
na návrh pana poslance Šumana, který je uveden
v tom materiálu pod č. 11/atd. Chci se zeptat, jak
se třeba s takovouto věcí zde chce naložit?
Jak jsem pochopil, chce se s ní naložit tak, že
se prohlásí za nevybilancovanou a tudíž
se o tom nemůže hlasovat. Ačkoli to, že
je tzv. nevybilancovaná, vyplývá jen z jiného
předneseného pozměňovacího
návrhu, který se tváří, že
je vybilancovaný, což je návrh označený
jako návrh rozpočtového výboru a který
podle jednacího řádu je zcela souřadný
a vznesený v rozpravě jako všechny ostatní
návrhy.
Můžeme nanejvýš uvažovat o tom, že návrh poslance Šumana je doplňovacím návrhem ve smyslu jednacího řádu. Jestliže tedy chceme hledět na jednotlivé návrhy vznášené v rozpravě jednotlivými poslanci, které máme v tom tisku 1436/5 tak, že mají každý jednotlivý z nich být sám sobě vybilancován, tak potom musíme stejný metr vzít i na návrh, který je vlastně tím návrhem rozpočtového výboru, ale po jednotlivých položkách, nikoli jako celku. Tím naprosto znevýhodňujeme a znerovnoprávňujeme tyto návrhy a není k tomu žádný podklad v jednacím řádu, protože to by tedy znamenalo, že jestliže někdo dříve v rozpravě přednese návrh na změnu určitě položky a nějak ji vybilancuje a proti tomu někdo vznese návrh, že s tím nesouhlasí, tak jeho návrh potom už není hlasovatelný. Domnívám se, že celá procedura je v tomto smyslu velmi pochybná a měli bychom se držet jednacího řádu. Děkuji.
Místopředseda
PSP Karel Ledvinka: Ano.
Slovo má pan poslanec Holub.