Úterý 19. prosince 1995

Ministr obrany ČR Vilém Holáň: Pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážení kolegové, předkládám vládní návrh na sjednání Dohody mezi členskými státy Severoatlantické smlouvy a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír o statutu jejich ozbrojených sil a Dodatkového protokolu k ní.

Sjednání dohody sleduje právní úpravu vztahů vznikajících zejména při bilaterálních a multilaterálních cvičeních vojenských jednotek a štábů, ale v podstatě jakéhokoli pobytu vojsk. Tyto vztahy by tak dostaly řádný právní základ a byl by tím odstraněn dosavadní nevyhovující stav.

Dohoda řeší právní problémy, jež v souvislosti s aktivitami na základě Partnerství pro mír vznikají, týkající se např. jurisdikce občanskoprávních otázek, poskytování lékařské péče, zásobování cvičících jednotek, celních procedur, řešení sporů, řešení škod, používání zbraní a jiné vojenské techniky atd.

Dohoda je konstruována tak, že by ozbrojené síly členských států PFP v případě pobytu na území členského státu NATO či na území státu účastnícího se PFP, převzaly právní režim obvyklý v těchto případech v členských státech NATO.

Protože v této době probíhá tranzit vojsk členských států NATO a dalších států zúčastněných v PFP, (který může probíhat přes území ČR na základě souhlasu Poslanecké sněmovny v souvislosti s operací IFOR), je třeba stanovit právní režim těchto ozbrojených sil v průběhu tranzitu.

Protože je to záležitost naléhavá, souhlasili jste při schvalování programu s tím, aby se po 24 hodinách projednal tento návrh v druhém čtení. Nyní prosím o možnost, aby byl co nejrychleji projednán ve výborech. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru obrany Vilému Holáňovi a udílím slovo poslanci Otakaru Vychodilovi, jehož určil organizační výbor zpravodajem pro prvé čtení. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Otakar Vychodil: Vážený pane předsedo, vážení kolegové, vážené kolegyně, prosím, abyste věnovali Pozornost zde předkládanému návrhu na sjednání Dohody mezi členskými státy Severoatlantické smlouvy a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír o statutu jejich ozbrojených sil a Dodatkovém protokolu k ní. Myslím, že pan ministr dostatečně zdůvodnil, proč je potřeba takovouto právní nebo spíš dohodovou úpravu mít. Jedna věc je totiž něco deklarovat, víceméně jenom z přesvědčení, druhá věc je technicky zajistit, aby věci byly možně a probíhaly podle příslušných zákonů.

Jak již zde bylo připomenuto, probíhá tranzit vojsk v rámci operace IFOR do Bosny a Hercegoviny. Myslím si, že je velice nutné a nezbytné, aby se takto dělo v příslušném právním rámci, že je to v našem zájmu. Jak již mnohokráte se stalo, že události předběhly naše očekávání, takovouto věc jsme samozřejmě předpokládat nemohli, ale je naší povinností tento právní rámec přistoupením k této dohodě zajistit. Myslím, že je naprosto nezbytné, aby co nejrychleji - protože jak bylo řečeno tento transport již probíhá - příslušné výbory projednaly detailněji dodatečnou dohodu a sněmovna aby se k ní patřičným způsobem vyjádřila. To je z mé strany všechno, děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Otovi Vychodilovi a otevírám všeobecnou rozpravu. Mám dvě písemné přihlášky. První podal pan poslanec Vratislav Votava a já ho zvu k řečništi, připraví se paní poslankyně Marie Stiborová.

Poslanec Vratislav Votava: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych přednesl stanovisko poslaneckého klubu KSČM k této otázce.

Poslanecký klub KSČM spatřuje v předloženém návrhu dohody další krok současné vlády směřující k uvedení České republiky do područí Severoatlantického paktu a zavlečení do jeho vojenských dobrodružství. Je toho názoru, že jakákoli přítomnost cizích vojenských jednotek na našem území znamená vážné omezení státní suverenity.

Předložený návrh navíc umožňuje časově neomezenou přítomnost jednotek NATO a mohlo by se tak stát základem jejich trvalého rozmístění na území České republiky.

Za obzvlášť znepokojivý považujeme fakt, že na základě smlouvy, která dosud nebyla ratifikována, dochází již po několik dní k přesunu jednotek NATO do Bosny v rámci operace IFOR přes naše území bez jakéhokoli právního rámce.

Považujeme za nebezpečný precedens i způsob, jakým se hodlá česká vláda vyrovnat s kolizí této dohody a ustanovení Evropské úmluvy o zabránění mučení a jinému nelidskému a často ponižujícímu zacházení nebo trestání, a dalšími mezinárodními závazky České republiky v oblasti lidských práv, které - jak známo - tvoří součást našeho ústavního a právního řádu.

Za nepřijatelnou považujeme rovněž skutečnost, že vláda není schopna dodat konkrétní vyčíslení výdajů ze státního rozpočtu, které budou s realizací této dohody spojeny, a spokojuje se s pouhým vágním konstatováním, že "... plán aktivit v rámci Partnerství pro mír není v současné době ustálen a je v součinnosti s příslušnými orgány NATO soustavně doplňována".

Přistoupení k dohodě proto znamená vystavit ve skutečnosti vládě bianko šek, aby mohla podle požadavků příslušných orgánů NATO či zcela iniciativně a vstřícně, jak je ostatně jejím velmi nedobrým zvykem, bez kontroly Parlamentu a veřejnosti rozhodovat o plánování těchto aktivit. Učinila tak ostatně i v případě zapojení České republiky do Partnerství pro mír.

Z těchto důvodů poslanecký klub KSCM ratifikaci této dohody zásadně odmítá a nepodpoří ji již v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Vratislavu Votavovi. Zvu k řečništi paní poslankyni Marii Stiborovou.

Poslankyně Marie Stiborová: Pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámila také se stanoviskem dalšího poslaneckého klubu, a to je poslanecký klub Levého bloku.

Poslanecký klub vyjadřuje údiv nad tím, že takto překotně byla předložena vládou tak závažná norma, která je nyní u nás na stole. Je to sjednání dohody mezi členskými státy Severoatlantické aliance a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír atd.

Já nemohu souhlasit s tvrzením, které zde bylo řečeno, že věci, které souvisejí s touto normou, s touto smlouvou, byly detailně projednány ve výborech, kterým to přísluší. Není tomu tak a dostáváme velice syrový materiál na stůl. Nesouhlasíme s tímto překotným projednáváním a navíc je to smlouva, náležitost, která není jen pro tuto současnost, tak jak bylo zmíněno, ale je to i smlouva, je to i norma, která se týká situace v budoucnosti, pro futuro.

Je také velmi podivuhodné, jak je vládou předložena předkládací zpráva, kterou máte na stole, protože zde sice máme napsáno "předseda vlády", ale chybí zde podpis předsedy vlády, navíc chybí i jasné zdůvodnění, kdy vláda tento materiál projednávala, s jakým výsledkem, jaké má tato dohoda, tato smlouva všechny náležitosti.

Připojila bych se rovněž k žádosti, aby ministr obrany Vilém Holáň předložil společně s touto dohodou, s touto normou náklady, které vyplývají z řešení této situace, protože ty také v materiálu chybí. Nesouhlasíme v tomto případě s takto rychlým projednáváním. Nemá pro Českou republiku a její mezinárodně politickou situaci význam, aby během 24 hodin byla takto překotně smlouva projednávána. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Nemám žádné další písemné přihlášky do rozpravy. Nevidím, že by se někdo hlásil z místa. Proto obecnou rozpravu uzavírám.

Konstatuji, že nebyl přednesen návrh na vrácení navrhovateli ani na zamítnutí předlohy, a proto se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhuje přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru a brannému a bezpečnostnímu výboru. Táži se, zda má někdo jiný návrh na přikázání? Nevidím, ze by někdo chtěl navrhnout něco jiného. Proto přistupuji k hlasování. Odhlašuji vás a prosím, abyste se nově zaregistrovali.

Přednáším návrh usnesení: Poslanecká sněmovna přikazuje předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru a brannému a bezpečnostnímu výboru.

Jde o 14. hlasování na této schůzi. Kdo přednesený návrh podporujete, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 14. hlasování skončilo.

Ze 114 přítomných bylo 91 pro, 20 proti. Návrh byl přijat.

Nyní žádám, aby se ihned sešly výbory, jimž byl návrh přikázán, a aby předložený vládní návrh projednaly. Jednání Poslanecké sněmovny přerušuji na půl hodiny v případě, že oběma výborům půl hodiny k projednání stačí. Budeme tedy pokračovat v 15.30 hodin přesně.

(Jednání přerušeno ve 14.56 hodin.)

(Schůze opět zahájena v 15.35 hodin.)

Předseda PSP Milan Uhde: Vážení páni poslanci, chvíle na zasedání výborů, vymezená jako třicetiminutová, už uplynula, zvu vás do sálu.

Přistoupíme k bodu druhému našeho schváleného pořadu

II.

Vládní návrh, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky I. Konvence o Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, II. Dohoda mezi Českou republikou a Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj o výsadách, imunitách a výhodách přiznaných Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, podepsaná v Paříži dne 22. února 1995 (sněmovní tisk 1982) - druhé čtení

Žádám ministra zahraničních věcí Josefa Zielence, aby z pověření vlády uvedl ve druhém čtení předložený vládní návrh. Prosím, pane ministře.

Ministr zahraničních věcí ČR Josef Zieleniec: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dne 5. prosince jste v prvém čtení schválili Konvenci o Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a Dohodu mezi Českou republikou a OECD o výsadách, imunitách a výhodách přiznaných OECD.

Zahraniční výbor, kterému byly tyto dokumenty přiděleny ve svém usnesení, doporučil plénu jejich schválení. Dnes vám je tedy předkládám ke druhému čtení.

Dovolte mi, abych se ještě jednou stručně vrátil k významu našeho členství v OECD. Vstup České republiky do této organizace má velký politický význam. Znamená jednoznačné ocenění úspěšného průběhu politické a ekonomické transformace po roce 1989.

Posílí důvěru obchodníků a investorů v Českou republiku, a jak víme, rozvoj obchodu a zahraničních investic přispívá k zvyšování ekonomického růstu.

Bude mít také zcela jistě vliv na zlepšení ratingu, udělovaného České republice různými mezinárodními institucemi, a tím dále zlevní úvěry získávané na mezinárodních finančních trzích.

V souvislosti s realizací široce stanovených cílů, kterými jsou dosahování ekonomického růstu a co nejvyšší zaměstnanosti při udržení finanční stability, podporují členské země OECD účinné využívání svých zdrojů, odstraňují překážky pro pohyb zboží, služeb, běžných plateb a kapitálu a podporují rozvoj vědy, výzkumu a techniky.

Výsledkem dosavadní činnosti Organizace je homogenní prostor s kompatibilními podmínkami pro podnikání a obchod, jehož součástí se nyní stává i naše země.

Ze členství vyplývá také bezprostřední přínos spojený s využíváním výsledků každodenní činnosti organizace. Svým plným zapojením do organizace získá Česká republika přístup ke kvalitním informacím zpracovávaným v jednotlivých oblastech ekonomiky a ke statistikám, prognózám ekonomického vývoje. Experti z ústředních orgánů státní správy se budou zúčastňovat zasedání pracovních výborů a skupin OECD, jejichž práci na jedné straně rozšíří o nové pohledy, zároveň však nabyté zkušenosti uplatní při řešení dalších úkolů posttransformačního období.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, rád bych vám poděkoval za váš vstřícný přístup, který umožnil urychlené projednání obou dokumentů v Poslanecké sněmovně a díky jemuž může Česká republika dokončit přístup k OECD ještě v tomto roce.

Doporučuji vám, vážené poslankyně a vážení poslanci, abyste i tentokrát oba dokumenty při hlasování schválili. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru Josefu Zielencovi. Protože předložený vládní návrh jsme v prvém čtení přikázali zahraničnímu výboru a ten jej projednal a přijal usnesení, které jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1082/1, žádám nyní pana poslance Otu Vychodila, aby předložené usnesení uvedl. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Otakar Vychodil: Děkuji. Vážený pane předsedo. Dámy a pánové, pan ministr Zieleniec dostatečně zdůvodnil, jak je pro nás nesmírně důležité stát se jakýmsi členem tohoto exklusivního klubu nejrozvinutějších zemí na světě. Jako každý klub, i tento má své zákony, které se musí respektovat, pokud chcete být dobrým členem a platným členem takového klubu, i když můžete mít k tomuto členství jisté připomínky, jisté výhrady. Záleží na ostatních členech dotyčného klubu, jestli tyto výhrady akceptují nebo ne.

Jak jste si při podrobném studiu, o němž nepochybuji, jistě všimli, Česká republika jakési výhrady a jakési připomínky k jednotlivým bodům vznáší. Nicméně ty jsou vždy a jen determinovány tím, že na některé věci, které OECD předpokládá, nám schází zatím právní rámec, nebo naopak již existující právní rámec předpokládá jakési výhrady, kterých je minimálně z naší strany a které jsou samozřejmě akceptovatelné.

Já osobně - protože můj vztah k anglosaskému teritoriu je známý - doporučuji vřele sněmovně, aby se připojila k ratifikaci této členské listiny v tomto exklusivním klubu. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Otovi Vychodilovi a otvírám rozpravu. Jako první se do ní písemně přihlásil pan poslanec Zdeněk Vorlíček, aby přednesl stanovisko klubu Levého bloku. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové. Vládní návrh, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny Konvence o Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a Dohoda mezi Českou republikou a Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, považuje poslanecký klub Levého bloku za významný akt pro Českou republiku z několika důvodů.

Za prvé - OECD působí k odstraňování překážek volnému obchodu, což je pro Českou republiku jako průmyslový stát odkázaný na export životně důležitá otázka.

Za druhé - OECD představuje důležitý informační zdroj pro dobrou orientaci o ekonomických procesech probíhajících v celosvětovém měřítku.

Za třetí - členství v OECD je prestižní záležitostí, zajišťující České republice příznivý rating a všechny ekonomické výhody z toho plynoucí.

Proto vládní návrh o souhlasu k přistoupení České republiky ke Konvenci o OECD a Dohodu mezi Českou republikou a OECD o výsadách, imunitách a výhodách klub poslanců Levého bloku podpoří bez výhrad.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Zdeňku Vorlíčkovi, a protože nemám žádnou další písemnou přihlášku do rozpravy, táži se, zda se někdo hlásí z místa. Pan poslanec Vratislav Votava má slovo.

Poslanec Vratislav Votava: Vážený pane předsedající, páni ministři, Poslanecká sněmovno, dovolte, abych vystoupil poněkud disharmonicky k vystoupení mého předřečníka. Jsem totiž toho názoru, že schválení této dohody není připraveno dostatečným způsobem, že - jak se to již bohužel stává pravidlem a jak to ukázal i minulý bod našeho jednání - o české zahraniční politice se v Parlamentu rozhoduje v naprostém chvatu, letem světem, neustále se dávají nějaké zkrácené termíny a není tudíž čas na to, aby některé záležitosti byly náležitě projednány.

Navazuji i na skutečnost, která se projevila při projednávání této dohody v zahraničním výboru jakožto jediném výboru této sněmovny, který tento návrh projednával. Na vystoupení odpovědných pracovníků z ministerstva zahraničních věcí se podle mého názoru jasně ukázalo, že kromě ideologické nálepky o vstupu do jakéhosi exkluzívního luxusního klubu nejbohatších zemí je naše ministerstvo zahraničních věcí na přistoupení k této dohodě opravdu velmi silně nepřipraveno.

Zároveň bych chtěl upozornit na to, že samotné zpracovávání veřejnosti pokud jde o diskuse, pokud jde o seznamování našich občanů s tím, co tato dohoda znamená, bylo naprosto jednostranné, protože zdaleka nebylo řečeno, že tento tzv. exkluzívní klub bohatých zemí zahrnuje i takové země, jak je Turecko nebo Mexiko, tedy země zjevně rozvojové, nijak zvláště bohaté, které jsou závislé na cizím kapitálu. V tomto směru je na tom Česká republika podobně. Nebylo to tedy zdaleka tak, jak se tvrdí v této záležitosti.

Zároveň nebylo řečeno ani to, že sama organizace jako OECD představuje mezinárodní organizaci, která zejména v rozvojovém světě ne vždy a ne u všech má dobrý zvuk.

Jsem rozhodnut podat procedurální návrh, aby tento návrh smlouvy byl vrácen k projednání výborům. Domnívám se, že by jej měly projednat přinejmenším výbor hospodářský a výbor pro školství, kulturu, mládež a tělovýchovu, protože se tato dohoda nejvýrazněji týká právě těchto oblastí. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Votavovi. Protože nevidím žádnou další přihlášku do rozpravy, rozpravu uzavírám. Táži se pana ministra, zda se chce k rozpravě vyjádřit. Táži se pana poslance Oty Vychodila, zda chce pronést závěrečné slovo zpravodaje.

Poslanec Otakar Vychodil: Ani ne tak závěrečné slovo, pane předsedo. Chtěl bych připomenout, že pan kolega Votava přednesl jistý procedurální návrh, o kterém by bylo třeba hlasovat.

Předseda PSP Milan Uhde: Budeme samozřejmě hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Votavy vrátit tuto předlohu do prvního čtení a přikázat ji výboru pro védu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a výboru hospodářskému. Toto je procedurální návrh pana poslance Vratislava Votavy.

Já vás všechny odhlašuji a žádám, abyste se nově zaregistrovali a dám hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Votavy. S technickou poznámkou se hlásí pan poslanec Čundrle.

Poslanec Václav Čundrle: Pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, já jsem přesvědčen, že o tomto procedurálním návrhu nemůžeme hlasovat, jelikož jde o druhé čtení. V tomto okamžiku můžeme schvalovat pouze pozměňovací návrhy, nic více a nic méně.

Předseda PSP Milan Uhde: Musím nahlédnout do jednacího řádu. Mně se zdálo, že v tuto chvíli je možno podat návrh na vrácení do prvního čtení, ale je třeba se přesvědčit. Sněmovna může ve druhém čtení vrátit návrh zákona výboru k novému projednání nebo rozhodnout, že návrh zákona zamítá. Pan poslanec Votava navrhl vrátit návrh zákona k novému projednání a o tomto návrhu nyní dám hlasovat. (Hluk v sále.) Pan poslanec Benda má slovo.

Poslanec Marek Benda: Omlouvám se vážené sněmovně, že zdržuji, ale pro čistotu jednání o mezinárodních smlouvách upozorňuji na § 108 odst. 6 - sněmovna může též rozhodnout, že jednání odročuje. Já bych doporučoval to pokládat za odročovací návrh, ve kterém pan poslanec Votava navrhuje přikázat návrh ještě některým výborům. To zřejmě udělat můžeme.

Předseda PSP Milan Uhde: Já myslím, že to je výklad, který je správný, ale pan poslanec Votava by s ním měl vyslovit souhlas. (Pan poslanec Votava souhlasí.) Ano. Budeme hlasovat v tom smyslu, jak to vyložil nyní pan poslanec Benda, podle § 108, čili návrh předložený poslancem Votavou je chápán jako odročovací návrh.

15. hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

15. hlasování skončilo. Ze 124 přítomných bylo 8 pro, 109 proti. Návrh nebyl přijat.

Jiný návrh nebyl podán. Proto přečtu návrh usnesení, o kterém dám vzápětí hlasovat:

Poslanecká sněmovna souhlasí s přístupem ke Konvenci o Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a s dohodou mezi Českou republikou a Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj o výsadách, imunitách a výhodách, přiznaných Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, podepsané v Paříži 22. února 1995.

16. hlasování na této schůzi. Kdo podporujete návrh usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

16. hlasování skončilo. Ze 123 přítomných bylo 117 pro, 4 proti. Návrh usnesení byl přijat.

Děkuji panu ministru zahraničních věcí Jozefu Zielencovi a děkuji také panu poslanci Vychodilovi za to, že nám tento návrh připravili a zprostředkovali.

Přikročíme k bodu

III.

Návrh poslanců Marka Bendy a dalších na vydání zákona o sídle Parlamentu České republiky, sněmovní tisk 1989

Jde o první čtení. Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1989 a stanovisko k němu jako sněmovní tisk 1989/l. Návrh uvede pověřený zástupce navrhovatelů, pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, pokusím se být maximálně stručný. Návrh zákona, který máte pod tiskem 1989 o sídle Parlamentu České republiky předkládá skupina čtyř poslanců, kteří navrhují, aby v souladu s Ústavou České republiky bylo nově upraveno sídlo Senátu, a to tak, že v Praze a v dosavadních budovách, ve kterých sídlí Ministerstvo kultury zde na Malé Straně, tzn. Kolowratský palác, Malý Fürstenberský a Valdštejnský palác. Dále zákon zpřesňuje vymezení některých stávajících budov, které drží Poslanecká sněmovna a které jsou dosud obsaženy v zákoně ČNR č. 465/1992 Sb., o sídle České národní rady, kde jsou dodávány objekty, které byly nově dány do správy Poslanecké sněmovny.

Upravuje možnost zřízení prozatímní kanceláře senátu do té doby, než bude senát ustaven, aby mohlo být zajištění fungování senátu tak, jak předpokládáme, že volby proběhnou 15. a 16. listopadu 1996, aby senát opravdu mohl již zasednout v důstojných prostorách.

Zmíním jen několik bodů.

Za prvé se objevovala diskuze o tom, kde má senát sídlit, zda to má být Praha, či jiné město. Podle mého názoru je zřejmé již z Ústavy, která stanoví, že hlavním městem České republiky je Praha, že senát má být v Praze. Navíc k tomu vede celá řada dalších, zejména praktických důvodů, které jasně ukazují, že spolupráce dále sídlících orgánů je přinejmenším obtížná. Obě komory Parlamentu by měly být v pravidelném styku a měla by tam být vytvořena možnost pravidelných konzultací. Přesto pokládáme za důležité, aby senát sídlil i v dosažitelné blízkosti Poslanecké sněmovny.

Objekty, které dnes drží Ministerstvo kultury, zejména Valdštejnský palác, pokládáme za dostatečně reprezentativní pro to, aby tam mohl být senát, na druhé straně za vhodně položené v celém trojúhelníku, kde bude umístěn prezident, sídlo Parlamentu i sídlo vlády.

Domnívám se, že vám dlužím přinejmenším jeden údaj, který vzhledem k rychlosti, v jaké byl zákon připraven po účinnosti zákona o volbách, nebyl uveden, a to jsou finanční nároky na státní rozpočet, které vzniknou a které jsme - a to se omlouváme - neměli v době, kdy jsme návrh navrhovali, ještě k dispozici v nějakých přesnějších propočtech. Podle propočtů, které máme, se zdá, že by úpravy tří paláců měly být v řádu 50 mil. Kč, úpravy na fungování senátu a dále v řádu 170, možná i 200 mil., by měly být práce, které budou nutné k záchraně Valdštejnského paláce vzhledem k jeho téměř havarijnímu stavu. Přesto tyto náklady bych nepočítal jako náklady, které vyplývají z přijetí zákona o sídle Parlamentu České republiky, protože nepochybně nechceme nechat Valdštejnský palác padnout a injektážní práce na záchranu tohoto paláce by stejně musely být zahájeny. Ve státním rozpočtu tyto prostředky jsou již podle rozhodnutí rozpočtového výboru a této sněmovny vyhrazeny. Je to zabezpečeno.

Toto je základní k zákonu. Snad ještě podotknu, že vláda dala negativní stanovisko, ve kterém zejména vyslovuje nesouhlas s koncepcí, že sídlo Parlamentu, ať už České národní rady, dnes poslanecké sněmovny nebo sídlo senátu má být určováno zákonem. To předkládám této sněmovně k rozhodnutí, ale vzhledem k tomu, že jsme již jednou takové rozhodnutí přijali, že sídlo první komory Parlamentu bude určeno zákonem, domnívám se, že i v případě druhé komory je toto nezbytné nebo jakákoliv disproporce by vytvářela podivné úvahy, proč jsme přijímali minulý zákon a proč ne tento zákon.

Jinak vládě bych chtěl velmi poděkovat, že uznala časovou nezbytnost tohoto zákona a projednala ho dávno před Ústavou jí vyhrazenou lhůtou 30 dnů. Za to si - myslím - zaslouží náš vděk.

Jinak k některým dalším drobnějším připomínkám, které vláda reklamuje a i k připomínkám, které jsem již zaslechl zde při projednávání s jednotlivými poslanci, navrhovatelé jsou připraveni některé změny přijmout. Uvědomujeme si sami, že např. vymezení budov Parlamentu v návaznosti na konstataci, že sídlo Parlamentu je národní kulturní památkou, je poměrně podivuhodné nebo že to není zcela správně a jsme připraveni na to některé drobnější změny při dalším projednávání do zákona zapracovat.

Tolik snad moje úvodní zpráva a žádal bych Poslaneckou sněmovnu, aby tento návrh doporučila k projednání ve výborech. Zároveň upozorňuji, že vzhledem k navrhované účinnosti od 1. března, která se zdá být nezbytná, chceme-li opravdu do konce roku zajistit, aby senátní prostory mohly začít fungovat, bude zřejmě po proběhnutí rozpravy a před tím, než bude hlasováno o přikázání do výborů, vyžádat o zkrácení lhůty ve výborech na 40 dnů, tak, aby se to stihlo do únorového pléna. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi, a protože organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení poslance Josefa Holuba, žádám ho, aby se ujal slova.

Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedo, vážení přítomní, po technické stránce nemá návrh zákona nedostatky, které by mne opravňovaly k návrhu na jeho dopracování či zamítnutí.

Dovolte mi alespoň navrhnout v souladu s jednacím řádem zákon č. 90/1995 Sb. § 91 odst. 2, aby sněmovna zkrátila lhůtu pro projednávání ve výboru, jemuž návrh přikážeme, o 20 dní. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji pan poslanci Josefu Holubovi a otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní dvě písemné přihlášky, ale protože se přihlásil pan ministr Pavel Tigrid, dám mu v rozpravě přednost. Připraví se pan poslanec Jaroslav Ortman.

Ministr kultury ČR Pavel Tigrid: Děkuji za udělené slovo. Pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, k návrhu projednávaného zákona včetně jeho příloh si dovolím zde přednést tři krátké připomínky. Některé z nich byly zmíněny. Rád bych je zdůraznil ještě jednou.

1. Objekty vyhlédnuté pro sídlo senátu není možné reálně uvolnit v termínu, který návrh zákona předpokládá. Znamenalo by to totiž zároveň určit, zajistit a všestranně připravit budovu, do níž by se Ministerstvo kultury ze svého dnešního sídla, Valdštejnského paláce, přestěhovalo. To znamená, že v zásadě říkám ano, ale všechno se musí domyslet. Takovéto přestěhování není opravdu krátkodobý úkol. Není možné.

2. V návrhu zákona nejsou stanoveny vlastně ani odhadem nároky na státní rozpočet, nezbytné k rekonstrukci objektu senátu a k novému umístění Ministerstva kultury. Nechali jsme si udělat velmi detailní, odborný předběžný odhad nákladů nutných jen k rekonstrukci Valdštejnského paláce, který je ve velmi špatném stavu a cifra se blíží k 600 mil. Kč.

3. Upozorňuji, jak již bylo řečeno, Valdštejnský palác je už vyhlášenou národní kulturní památkou a jako takový podléhá speciálnímu režimu ochrany a údržby. Pokud jde o současné využívání tohoto objektu Ministerstvem kultury a o budoucí využívání, pak je třeba vědět, že se pracuje především v boční a zadní části traktu paláce, které byly jakžtakž adaptovány pro běžný administrativní provoz. Ten není možný samozřejmě v historickém traktu paláce, tedy v Rytířském sále, v Koženém sále, v kapli sv. Václava, v Oratoři a několika dalších historických prostorech, které by měly, jak jistě budete souhlasit, být otevřeny veřejnosti.

To jsou moje tři poznámky. Děkuji vám za pozornost.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP