Ministr obrany ČR Vilém
Holáň: Pane
předsedo, vážené paní poslankyně,
páni poslanci, vážení kolegové,
předkládám vládní návrh
na sjednání Dohody mezi členskými
státy Severoatlantické smlouvy a ostatními
státy zúčastněnými v Partnerství
pro mír o statutu jejich ozbrojených sil a Dodatkového
protokolu k ní.
Sjednání dohody
sleduje právní úpravu vztahů vznikajících
zejména při bilaterálních a multilaterálních
cvičeních vojenských jednotek a štábů,
ale v podstatě jakéhokoli pobytu vojsk. Tyto vztahy
by tak dostaly řádný právní
základ a byl by tím odstraněn dosavadní
nevyhovující stav.
Dohoda řeší
právní problémy, jež v souvislosti s
aktivitami na základě Partnerství pro mír
vznikají, týkající se např.
jurisdikce občanskoprávních otázek,
poskytování lékařské péče,
zásobování cvičících
jednotek, celních procedur, řešení sporů,
řešení škod, používání
zbraní a jiné vojenské techniky atd.
Dohoda je konstruována
tak, že by ozbrojené síly členských
států PFP v případě pobytu
na území členského státu NATO
či na území státu účastnícího
se PFP, převzaly právní režim obvyklý
v těchto případech v členských
státech NATO.
Protože v této době
probíhá tranzit vojsk členských států
NATO a dalších států zúčastněných
v PFP, (který může probíhat přes
území ČR na základě souhlasu
Poslanecké sněmovny v souvislosti s operací
IFOR), je třeba stanovit právní režim
těchto ozbrojených sil v průběhu tranzitu.
Protože je to záležitost
naléhavá, souhlasili jste při schvalování
programu s tím, aby se po 24 hodinách projednal
tento návrh v druhém čtení. Nyní
prosím o možnost, aby byl co nejrychleji projednán
ve výborech. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji panu
ministru obrany Vilému Holáňovi a udílím
slovo poslanci Otakaru Vychodilovi, jehož určil organizační
výbor zpravodajem pro prvé čtení.
Prosím, pane poslanče.
Poslanec Otakar Vychodil: Vážený
pane předsedo, vážení kolegové,
vážené kolegyně, prosím, abyste
věnovali Pozornost zde předkládanému
návrhu na sjednání Dohody mezi členskými
státy Severoatlantické smlouvy a ostatními
státy zúčastněnými v Partnerství
pro mír o statutu jejich ozbrojených sil a Dodatkovém
protokolu k ní. Myslím, že pan ministr dostatečně
zdůvodnil, proč je potřeba takovouto právní
nebo spíš dohodovou úpravu mít. Jedna
věc je totiž něco deklarovat, víceméně
jenom z přesvědčení, druhá
věc je technicky zajistit, aby věci byly možně
a probíhaly podle příslušných
zákonů.
Jak již zde bylo připomenuto,
probíhá tranzit vojsk v rámci operace IFOR
do Bosny a Hercegoviny. Myslím si, že je velice nutné
a nezbytné, aby se takto dělo v příslušném
právním rámci, že je to v našem
zájmu. Jak již mnohokráte se stalo, že
události předběhly naše očekávání,
takovouto věc jsme samozřejmě předpokládat
nemohli, ale je naší povinností tento právní
rámec přistoupením k této dohodě
zajistit. Myslím, že je naprosto nezbytné,
aby co nejrychleji - protože jak bylo řečeno
tento transport již probíhá - příslušné
výbory projednaly detailněji dodatečnou dohodu
a sněmovna aby se k ní patřičným
způsobem vyjádřila. To je z mé strany
všechno, děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji panu
poslanci Otovi Vychodilovi a otevírám všeobecnou
rozpravu. Mám dvě písemné přihlášky.
První podal pan poslanec Vratislav Votava a já ho
zvu k řečništi, připraví se paní
poslankyně Marie Stiborová.
Poslanec Vratislav Votava: Vážený
pane předsedo, vážená vládo,
dámy a pánové, dovolte, abych přednesl
stanovisko poslaneckého klubu KSČM k této
otázce.
Poslanecký klub KSČM
spatřuje v předloženém návrhu
dohody další krok současné vlády
směřující k uvedení České
republiky do područí Severoatlantického paktu
a zavlečení do jeho vojenských dobrodružství.
Je toho názoru, že jakákoli přítomnost
cizích vojenských jednotek na našem území
znamená vážné omezení státní
suverenity.
Předložený
návrh navíc umožňuje časově
neomezenou přítomnost jednotek NATO a mohlo by se
tak stát základem jejich trvalého rozmístění
na území České republiky.
Za obzvlášť znepokojivý
považujeme fakt, že na základě smlouvy,
která dosud nebyla ratifikována, dochází
již po několik dní k přesunu jednotek
NATO do Bosny v rámci operace IFOR přes naše
území bez jakéhokoli právního
rámce.
Považujeme za nebezpečný
precedens i způsob, jakým se hodlá česká
vláda vyrovnat s kolizí této dohody a ustanovení
Evropské úmluvy o zabránění
mučení a jinému nelidskému a často
ponižujícímu zacházení nebo trestání,
a dalšími mezinárodními závazky
České republiky v oblasti lidských práv,
které - jak známo
- tvoří součást našeho ústavního
a právního řádu.
Za nepřijatelnou považujeme
rovněž skutečnost, že vláda není
schopna dodat konkrétní vyčíslení
výdajů ze státního rozpočtu,
které budou s realizací této dohody spojeny,
a spokojuje se s pouhým vágním konstatováním,
že "... plán aktivit v rámci Partnerství
pro mír není v současné době
ustálen a je v součinnosti s příslušnými
orgány NATO soustavně doplňována".
Přistoupení k dohodě
proto znamená vystavit ve skutečnosti vládě
bianko šek, aby mohla podle požadavků příslušných
orgánů NATO či zcela iniciativně a
vstřícně, jak je ostatně jejím
velmi nedobrým zvykem, bez kontroly Parlamentu a veřejnosti
rozhodovat o plánování těchto aktivit.
Učinila tak ostatně i v případě
zapojení České republiky do Partnerství
pro mír.
Z těchto důvodů
poslanecký klub KSCM ratifikaci této dohody zásadně
odmítá a nepodpoří ji již v prvním
čtení. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji panu
poslanci Vratislavu Votavovi. Zvu k řečništi
paní poslankyni Marii Stiborovou.
Poslankyně Marie Stiborová:
Pane předsedo,
vážená vládo, dámy a pánové,
dovolte, abych vás seznámila také se stanoviskem
dalšího poslaneckého klubu, a to je poslanecký
klub Levého bloku.
Poslanecký klub vyjadřuje
údiv nad tím, že takto překotně
byla předložena vládou tak závažná
norma, která je nyní u nás na stole. Je to
sjednání dohody mezi členskými státy
Severoatlantické aliance a ostatními státy
zúčastněnými v Partnerství
pro mír atd.
Já nemohu souhlasit s tvrzením,
které zde bylo řečeno, že věci,
které souvisejí s touto normou, s touto smlouvou,
byly detailně projednány ve výborech, kterým
to přísluší. Není tomu tak a
dostáváme velice syrový materiál na
stůl. Nesouhlasíme s tímto překotným
projednáváním a navíc je to smlouva,
náležitost,
která není jen pro tuto současnost, tak jak
bylo zmíněno, ale je to i smlouva, je to i norma,
která se týká situace v budoucnosti, pro
futuro.
Je také velmi podivuhodné,
jak je vládou předložena předkládací
zpráva, kterou máte na stole, protože zde sice
máme napsáno "předseda vlády",
ale chybí zde podpis předsedy vlády, navíc
chybí i jasné zdůvodnění, kdy
vláda tento materiál projednávala, s jakým
výsledkem, jaké má tato dohoda, tato smlouva
všechny náležitosti.
Připojila bych se rovněž
k žádosti, aby ministr obrany Vilém Holáň
předložil společně s touto dohodou,
s touto normou náklady, které vyplývají
z řešení této situace, protože
ty také v materiálu chybí. Nesouhlasíme
v tomto případě s takto rychlým projednáváním.
Nemá pro Českou republiku
a její mezinárodně politickou situaci význam,
aby během 24 hodin byla takto překotně smlouva
projednávána. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde:
Nemám žádné
další písemné přihlášky
do rozpravy. Nevidím, že by se někdo hlásil
z místa. Proto obecnou rozpravu uzavírám.
Konstatuji, že nebyl přednesen
návrh na vrácení navrhovateli ani na zamítnutí
předlohy, a proto se budeme zabývat návrhem
na přikázání výborům
k projednání. Organizační výbor
navrhuje přikázat předložený
návrh k projednání zahraničnímu
výboru a brannému a bezpečnostnímu
výboru. Táži se, zda má někdo
jiný návrh na přikázání?
Nevidím, ze by někdo chtěl navrhnout něco
jiného. Proto přistupuji k hlasování.
Odhlašuji vás a prosím, abyste se nově
zaregistrovali.
Přednáším
návrh usnesení: Poslanecká sněmovna
přikazuje předložený návrh k
projednání zahraničnímu výboru
a brannému a bezpečnostnímu výboru.
Jde o 14. hlasování
na této schůzi. Kdo přednesený návrh
podporujete, stiskněte tlačítko a zvedněte
ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 14. hlasování
skončilo.
Ze 114 přítomných
bylo 91 pro, 20 proti. Návrh byl přijat.
Nyní žádám,
aby se ihned sešly výbory, jimž byl návrh
přikázán, a aby předložený
vládní návrh projednaly. Jednání
Poslanecké sněmovny přerušuji na půl
hodiny v případě, že oběma výborům
půl hodiny k projednání stačí.
Budeme tedy pokračovat v 15.30 hodin přesně.
(Jednání přerušeno
ve 14.56 hodin.)
(Schůze opět zahájena
v 15.35 hodin.)
Předseda PSP Milan Uhde:
Vážení
páni poslanci, chvíle na zasedání
výborů, vymezená jako třicetiminutová,
už uplynula, zvu vás do sálu.
Přistoupíme k bodu
druhému našeho schváleného pořadu
Žádám ministra
zahraničních věcí Josefa Zielence,
aby z pověření vlády uvedl ve druhém
čtení předložený vládní
návrh. Prosím, pane ministře.
Ministr zahraničních
věcí ČR Josef Zieleniec: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, dne
5. prosince jste v prvém čtení schválili
Konvenci o Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
a Dohodu mezi Českou republikou a OECD o výsadách,
imunitách a výhodách přiznaných
OECD.
Zahraniční výbor,
kterému byly tyto dokumenty přiděleny ve
svém usnesení, doporučil plénu jejich
schválení. Dnes vám je tedy předkládám
ke druhému čtení.
Dovolte mi, abych se ještě
jednou stručně vrátil k významu našeho
členství v OECD. Vstup České republiky
do této organizace má velký politický
význam. Znamená jednoznačné ocenění
úspěšného průběhu politické
a ekonomické transformace po roce 1989.
Posílí důvěru
obchodníků a investorů v Českou republiku,
a jak víme, rozvoj obchodu a zahraničních
investic přispívá k zvyšování
ekonomického růstu.
Bude mít také zcela
jistě vliv na zlepšení ratingu, udělovaného
České republice různými mezinárodními
institucemi, a tím dále zlevní úvěry
získávané na mezinárodních
finančních trzích.
V souvislosti s realizací
široce stanovených cílů, kterými
jsou dosahování ekonomického růstu
a co nejvyšší zaměstnanosti při
udržení finanční stability, podporují
členské země OECD účinné
využívání svých zdrojů,
odstraňují překážky pro pohyb
zboží, služeb, běžných plateb
a kapitálu a podporují rozvoj vědy, výzkumu
a techniky.
Výsledkem dosavadní
činnosti Organizace je homogenní prostor s kompatibilními
podmínkami pro podnikání a obchod, jehož
součástí se nyní stává
i naše země.
Ze členství vyplývá
také bezprostřední přínos spojený
s využíváním výsledků
každodenní činnosti organizace. Svým
plným zapojením do organizace získá
Česká republika přístup ke kvalitním
informacím zpracovávaným v jednotlivých
oblastech ekonomiky a ke statistikám, prognózám
ekonomického vývoje. Experti z ústředních
orgánů státní správy se budou
zúčastňovat zasedání pracovních
výborů a skupin OECD, jejichž
práci na jedné straně rozšíří
o nové pohledy, zároveň však nabyté
zkušenosti uplatní při řešení
dalších úkolů posttransformačního
období.
Vážené poslankyně,
vážení poslanci, rád bych vám
poděkoval za váš vstřícný
přístup, který umožnil urychlené
projednání obou dokumentů v Poslanecké
sněmovně a díky jemuž může
Česká republika dokončit přístup
k OECD ještě v tomto roce.
Doporučuji vám,
vážené poslankyně a vážení
poslanci, abyste i tentokrát oba dokumenty při hlasování
schválili. Děkuji.
Předseda PSP
Milan Uhde: Děkuji
panu ministru Josefu Zielencovi. Protože předložený
vládní návrh jsme v prvém čtení
přikázali zahraničnímu výboru
a ten jej projednal a přijal usnesení, které
jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1082/1, žádám
nyní pana poslance Otu Vychodila, aby předložené
usnesení uvedl. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Otakar Vychodil: Děkuji.
Vážený pane předsedo. Dámy a
pánové, pan ministr Zieleniec dostatečně
zdůvodnil, jak je pro nás nesmírně
důležité stát se jakýmsi členem
tohoto exklusivního klubu nejrozvinutějších
zemí na světě. Jako každý klub,
i tento má své zákony, které se musí
respektovat, pokud chcete být dobrým členem
a platným členem takového klubu, i když
můžete mít k tomuto členství
jisté připomínky, jisté výhrady.
Záleží na ostatních členech
dotyčného klubu, jestli tyto výhrady akceptují
nebo ne.
Jak jste si při podrobném
studiu, o němž nepochybuji, jistě všimli,
Česká republika jakési výhrady a jakési
připomínky k jednotlivým bodům vznáší.
Nicméně ty jsou vždy a jen determinovány
tím, že na některé věci, které
OECD předpokládá, nám schází
zatím právní rámec, nebo naopak již
existující právní rámec předpokládá
jakési výhrady, kterých je minimálně
z naší strany a které jsou samozřejmě
akceptovatelné.
Já osobně - protože
můj vztah k anglosaskému teritoriu je známý
- doporučuji vřele sněmovně, aby se
připojila k ratifikaci této členské
listiny v tomto exklusivním klubu. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji panu
poslanci Otovi Vychodilovi a otvírám rozpravu. Jako
první se do ní písemně přihlásil
pan poslanec Zdeněk Vorlíček, aby přednesl
stanovisko klubu Levého bloku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Vorlíček:
Vážený
pane předsedo, vážení členové
vlády, dámy a pánové. Vládní
návrh, kterým se předkládá
k vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny
Konvence o Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
a Dohoda mezi Českou republikou a Organizací pro
ekonomickou spolupráci a rozvoj, považuje poslanecký
klub Levého bloku za významný akt pro Českou
republiku z několika důvodů.
Za prvé - OECD působí
k odstraňování překážek
volnému obchodu, což je pro Českou republiku
jako průmyslový stát odkázaný
na export životně důležitá otázka.
Za druhé - OECD představuje
důležitý informační zdroj pro
dobrou orientaci o ekonomických procesech probíhajících
v celosvětovém měřítku.
Za třetí - členství
v OECD je prestižní záležitostí,
zajišťující České republice
příznivý rating a všechny ekonomické
výhody z toho plynoucí.
Proto vládní návrh
o souhlasu k přistoupení České republiky
ke Konvenci o OECD a Dohodu mezi Českou republikou a OECD
o výsadách, imunitách a výhodách
klub poslanců Levého bloku podpoří
bez výhrad.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji panu
poslanci Zdeňku Vorlíčkovi, a protože
nemám žádnou další písemnou
přihlášku do rozpravy, táži se,
zda se někdo hlásí z místa. Pan poslanec
Vratislav Votava má slovo.
Poslanec Vratislav Votava: Vážený
pane předsedající, páni ministři,
Poslanecká sněmovno, dovolte, abych vystoupil poněkud
disharmonicky k vystoupení mého předřečníka.
Jsem totiž toho názoru, že schválení
této dohody není připraveno dostatečným
způsobem, že - jak se to již bohužel stává
pravidlem a jak to ukázal i minulý bod našeho
jednání - o české zahraniční
politice se v Parlamentu rozhoduje v naprostém chvatu,
letem světem, neustále
se dávají nějaké zkrácené
termíny a není tudíž čas na to,
aby některé záležitosti byly náležitě
projednány.
Navazuji i na skutečnost,
která se projevila při projednávání
této dohody v zahraničním výboru jakožto
jediném výboru této sněmovny, který
tento návrh projednával. Na vystoupení odpovědných
pracovníků z ministerstva zahraničních
věcí se podle mého názoru jasně
ukázalo, že kromě ideologické nálepky
o vstupu do jakéhosi exkluzívního luxusního
klubu nejbohatších zemí je naše ministerstvo
zahraničních
věcí na přistoupení k této
dohodě opravdu velmi silně nepřipraveno.
Zároveň bych chtěl
upozornit na to, že samotné zpracovávání
veřejnosti pokud jde o diskuse, pokud jde o seznamování
našich občanů s tím, co tato dohoda
znamená, bylo naprosto jednostranné, protože
zdaleka nebylo řečeno, že tento tzv. exkluzívní
klub bohatých zemí zahrnuje i takové země,
jak je Turecko nebo Mexiko, tedy země zjevně rozvojové,
nijak zvláště bohaté, které jsou
závislé na cizím kapitálu. V tomto
směru je na tom Česká
republika podobně. Nebylo to tedy zdaleka tak, jak se tvrdí
v této záležitosti.
Zároveň nebylo řečeno
ani to, že sama organizace jako OECD představuje mezinárodní
organizaci, která zejména v rozvojovém světě
ne vždy a ne u všech má dobrý zvuk.
Jsem rozhodnut podat procedurální
návrh, aby tento návrh smlouvy byl vrácen
k projednání výborům. Domnívám
se, že by jej měly projednat přinejmenším
výbor hospodářský a výbor pro
školství, kulturu, mládež a tělovýchovu,
protože se tato dohoda nejvýrazněji týká
právě těchto oblastí. Děkuji
za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji panu
poslanci Votavovi. Protože nevidím žádnou
další přihlášku do rozpravy, rozpravu
uzavírám. Táži se pana ministra, zda
se chce k rozpravě vyjádřit. Táži
se pana poslance Oty Vychodila, zda chce pronést závěrečné
slovo zpravodaje.
Poslanec Otakar Vychodil: Ani
ne tak závěrečné slovo, pane předsedo.
Chtěl bych připomenout, že pan kolega Votava
přednesl jistý procedurální návrh,
o kterém by bylo třeba hlasovat.
Předseda PSP
Milan Uhde: Budeme samozřejmě
hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance
Votavy vrátit tuto předlohu do prvního čtení
a přikázat ji výboru pro védu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu a výboru
hospodářskému. Toto je procedurální
návrh pana poslance Vratislava Votavy.
Já vás všechny
odhlašuji a žádám, abyste se nově
zaregistrovali a dám hlasovat o procedurálním
návrhu pana poslance Votavy. S technickou poznámkou
se hlásí pan poslanec Čundrle.
Poslanec Václav Čundrle:
Pane předsedo,
vážené kolegyně a kolegové, já
jsem přesvědčen, že o tomto procedurálním
návrhu nemůžeme hlasovat, jelikož jde
o druhé čtení. V tomto okamžiku můžeme
schvalovat pouze pozměňovací návrhy,
nic více a nic méně.
Předseda PSP Milan Uhde:
Musím nahlédnout
do jednacího řádu. Mně se zdálo,
že v tuto chvíli je možno podat návrh
na vrácení do prvního čtení,
ale je třeba se přesvědčit. Sněmovna
může ve druhém čtení vrátit
návrh zákona výboru k novému projednání
nebo rozhodnout, že návrh zákona zamítá.
Pan poslanec Votava navrhl vrátit návrh zákona
k novému projednání a o tomto návrhu
nyní dám hlasovat. (Hluk v sále.) Pan poslanec
Benda má slovo.
Poslanec Marek Benda: Omlouvám
se vážené sněmovně, že zdržuji,
ale pro čistotu jednání o mezinárodních
smlouvách upozorňuji na § 108 odst. 6 - sněmovna
může též rozhodnout, že jednání
odročuje. Já bych doporučoval to pokládat
za odročovací návrh, ve kterém pan
poslanec Votava navrhuje přikázat návrh ještě
některým výborům. To zřejmě
udělat můžeme.
Předseda PSP Milan Uhde:
Já myslím,
že to je výklad, který je správný,
ale pan poslanec Votava by s ním měl vyslovit souhlas.
(Pan poslanec Votava souhlasí.) Ano. Budeme hlasovat v
tom smyslu, jak to vyložil nyní pan poslanec Benda,
podle § 108, čili návrh předložený
poslancem Votavou je chápán
jako odročovací návrh.
15. hlasování. Kdo
je pro tento návrh, stiskněte tlačítko
a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
15. hlasování skončilo.
Ze 124 přítomných bylo 8 pro, 109 proti.
Návrh nebyl přijat.
Jiný návrh nebyl
podán. Proto přečtu návrh usnesení,
o kterém dám vzápětí hlasovat:
Poslanecká sněmovna
souhlasí s přístupem ke Konvenci o Organizaci
pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a s dohodou mezi Českou
republikou a Organizací pro ekonomickou spolupráci
a rozvoj o výsadách, imunitách a výhodách,
přiznaných Organizaci pro ekonomickou spolupráci
a rozvoj, podepsané v Paříži 22. února
1995.
16. hlasování na
této schůzi. Kdo podporujete návrh usnesení,
stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.
Kdo je proti tomuto návrhu?
16. hlasování skončilo.
Ze 123 přítomných bylo 117 pro, 4 proti.
Návrh usnesení byl přijat.
Děkuji panu ministru zahraničních
věcí Jozefu Zielencovi a děkuji také
panu poslanci Vychodilovi za to, že nám tento návrh
připravili a zprostředkovali.
Přikročíme
k bodu
Jde o první čtení.
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk
1989 a stanovisko k němu jako sněmovní tisk
1989/l. Návrh uvede pověřený zástupce
navrhovatelů, pan poslanec Marek Benda. Prosím,
pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Marek Benda: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, pokusím
se být maximálně stručný. Návrh
zákona, který máte pod tiskem 1989 o sídle
Parlamentu České republiky předkládá
skupina čtyř poslanců, kteří
navrhují, aby v souladu s Ústavou České
republiky bylo nově upraveno sídlo Senátu,
a to tak, že v Praze a v dosavadních budovách,
ve kterých sídlí Ministerstvo kultury zde
na Malé Straně, tzn. Kolowratský palác,
Malý Fürstenberský a Valdštejnský
palác. Dále zákon zpřesňuje
vymezení některých stávajících
budov, které drží Poslanecká sněmovna
a které jsou dosud obsaženy v zákoně
ČNR č. 465/1992 Sb., o sídle České
národní rady, kde jsou dodávány objekty,
které byly nově dány do správy Poslanecké
sněmovny.
Upravuje možnost zřízení
prozatímní kanceláře senátu
do té doby, než bude senát ustaven, aby mohlo
být zajištění fungování
senátu tak, jak předpokládáme, že
volby proběhnou 15. a 16. listopadu 1996, aby senát
opravdu mohl již zasednout v důstojných
prostorách.
Zmíním jen několik
bodů.
Za prvé se objevovala diskuze
o tom, kde má senát sídlit, zda to má
být Praha, či jiné město. Podle mého
názoru je zřejmé již z Ústavy,
která stanoví, že hlavním městem
České republiky je Praha, že senát má
být v Praze. Navíc k tomu vede celá řada
dalších, zejména praktických důvodů,
které jasně ukazují, že spolupráce
dále sídlících orgánů
je přinejmenším obtížná.
Obě komory Parlamentu by měly být v pravidelném
styku a měla by tam být vytvořena možnost
pravidelných konzultací.
Přesto pokládáme za důležité,
aby senát sídlil i v dosažitelné blízkosti
Poslanecké sněmovny.
Objekty, které dnes drží
Ministerstvo kultury, zejména Valdštejnský
palác, pokládáme za dostatečně
reprezentativní pro to, aby tam mohl být senát,
na druhé straně za vhodně položené
v celém trojúhelníku, kde bude umístěn
prezident, sídlo Parlamentu i sídlo vlády.
Domnívám se, že
vám dlužím přinejmenším
jeden údaj, který vzhledem k rychlosti, v jaké
byl zákon připraven po účinnosti zákona
o volbách, nebyl uveden, a to jsou finanční
nároky na státní rozpočet, které
vzniknou a které jsme - a to se omlouváme - neměli
v době, kdy jsme návrh navrhovali, ještě
k dispozici v nějakých přesnějších
propočtech. Podle propočtů, které
máme, se zdá, že by úpravy
tří paláců měly být
v řádu 50 mil. Kč, úpravy na fungování
senátu a dále v řádu 170, možná
i 200 mil., by měly být práce, které
budou nutné k záchraně Valdštejnského
paláce vzhledem k jeho téměř havarijnímu
stavu. Přesto tyto náklady bych nepočítal
jako náklady, které
vyplývají z přijetí zákona
o sídle Parlamentu České republiky, protože
nepochybně nechceme nechat Valdštejnský palác
padnout a injektážní práce na záchranu
tohoto paláce by stejně musely být zahájeny.
Ve státním rozpočtu tyto prostředky
jsou již podle rozhodnutí
rozpočtového výboru a této sněmovny
vyhrazeny. Je to zabezpečeno.
Toto je základní
k zákonu. Snad ještě podotknu, že vláda
dala negativní stanovisko, ve kterém zejména
vyslovuje nesouhlas s koncepcí, že sídlo Parlamentu,
ať už České národní rady,
dnes poslanecké sněmovny nebo sídlo senátu
má být určováno zákonem. To
předkládám této sněmovně
k rozhodnutí, ale vzhledem k tomu, že jsme již
jednou takové rozhodnutí přijali, že
sídlo první komory Parlamentu bude určeno
zákonem, domnívám se,
že i v případě druhé komory je
toto nezbytné nebo jakákoliv disproporce by vytvářela
podivné úvahy, proč jsme přijímali
minulý zákon a proč ne tento zákon.
Jinak vládě bych
chtěl velmi poděkovat, že uznala časovou
nezbytnost tohoto zákona a projednala ho dávno před
Ústavou jí vyhrazenou lhůtou 30 dnů.
Za to si - myslím - zaslouží náš
vděk.
Jinak k některým
dalším drobnějším připomínkám,
které vláda reklamuje a i k připomínkám,
které jsem již zaslechl zde při projednávání
s jednotlivými poslanci, navrhovatelé jsou připraveni
některé změny přijmout. Uvědomujeme
si sami, že např. vymezení budov Parlamentu
v návaznosti na konstataci, že sídlo Parlamentu
je národní kulturní památkou, je poměrně
podivuhodné nebo že to není zcela správně
a jsme připraveni na to
některé drobnější změny
při dalším projednávání
do zákona zapracovat.
Tolik snad moje úvodní
zpráva a žádal bych Poslaneckou sněmovnu,
aby tento návrh doporučila k projednání
ve výborech. Zároveň upozorňuji, že
vzhledem k navrhované účinnosti od 1. března,
která se zdá být nezbytná, chceme-li
opravdu do konce roku zajistit, aby senátní prostory
mohly začít fungovat, bude zřejmě
po proběhnutí rozpravy a před tím,
než bude hlasováno o přikázání
do výborů, vyžádat o zkrácení
lhůty ve výborech na 40 dnů, tak,
aby se to stihlo do únorového pléna. Děkuji
za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji panu
poslanci Marku Bendovi, a protože organizační
výbor určil zpravodajem pro první čtení
poslance Josefa Holuba, žádám ho, aby se ujal
slova.
Poslanec Josef Holub: Vážený
pane předsedo, vážení přítomní,
po technické stránce nemá návrh zákona
nedostatky, které by mne opravňovaly k návrhu
na jeho dopracování či zamítnutí.
Dovolte mi alespoň navrhnout
v souladu s jednacím řádem zákon č.
90/1995 Sb. § 91 odst. 2, aby sněmovna zkrátila
lhůtu pro projednávání ve výboru,
jemuž návrh přikážeme, o 20 dní.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji pan poslanci
Josefu Holubovi a otevírám obecnou rozpravu. Mám
do ní dvě písemné přihlášky,
ale protože se přihlásil pan ministr Pavel
Tigrid, dám mu v rozpravě přednost. Připraví
se pan poslanec Jaroslav Ortman.
Ministr kultury ČR Pavel
Tigrid: Děkuji
za udělené slovo. Pane předsedo, paní
poslankyně, páni poslanci, k návrhu projednávaného
zákona včetně jeho příloh si
dovolím zde přednést tři krátké
připomínky. Některé z nich byly zmíněny.
Rád bych je zdůraznil ještě jednou.
1. Objekty vyhlédnuté
pro sídlo senátu není možné reálně
uvolnit v termínu, který návrh zákona
předpokládá. Znamenalo by to totiž zároveň
určit, zajistit a všestranně připravit
budovu, do níž by se Ministerstvo kultury ze svého
dnešního sídla, Valdštejnského
paláce, přestěhovalo. To znamená,
že v zásadě říkám ano,
ale všechno se musí domyslet. Takovéto přestěhování
není opravdu krátkodobý úkol. Není
možné.
2. V návrhu zákona
nejsou stanoveny vlastně ani odhadem nároky na státní
rozpočet, nezbytné k rekonstrukci objektu senátu
a k novému umístění Ministerstva kultury.
Nechali jsme si udělat velmi detailní, odborný
předběžný odhad nákladů
nutných jen k rekonstrukci Valdštejnského paláce,
který je ve velmi špatném stavu a cifra se
blíží k 600 mil. Kč.
3. Upozorňuji, jak již
bylo řečeno, Valdštejnský palác
je už vyhlášenou národní kulturní
památkou a jako takový podléhá speciálnímu
režimu ochrany a údržby. Pokud jde o současné
využívání tohoto objektu Ministerstvem
kultury a o budoucí využívání,
pak je třeba vědět, že se pracuje především
v boční a zadní části traktu
paláce, které byly jakžtakž adaptovány
pro běžný administrativní provoz. Ten
není možný samozřejmě v historickém
traktu paláce, tedy v Rytířském sále,
v Koženém sále, v kapli sv. Václava,
v Oratoři a několika dalších historických
prostorech, které by měly, jak jistě budete
souhlasit, být otevřeny veřejnosti.