Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru Pavlu Tigridovi a udílím slovo Jaroslavu Ortmanovi, který se do rozpravy přihlásil. Připraví se pan poslanec Dalibor Matulka.

Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane předsedo, páni místopředsedové, vážení členové vlády, vážení kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřil jménem Levého bloku k projednávanému tisku č. 1989, tedy k návrhu zákona Marka Bendy a dalších poslanců o sídle Parlamentu. Cílem zákonné úpravy je sídlo senátu ve vztahu ke konkrétním budovám. Jsem rád, že přede mnou vystoupil pan ministr, protože v podstatě náš postoj v řadě věcí se shoduje se stanoviskem vlády, že část této problematiky tohoto návrhu je řešena v jiných platných právních normách.

Podle našeho názoru je předložený návrh z tohoto pohledu nekonzistentní. Má řešit využití objektů využívaných v současné době Ministerstvem kultury bez toho, že není řešeno další umístění ministerstva, jak tu uvedl i ministr kultury. Návrh navíc neobsahuje výši předpokládaných nákladů, které si s sebou přijetí zákona vyžádá. Přitom přímo to vyžaduje jednací řád. Není tedy splněna tato podmínka. Samotný návrh zákona pak směřuje k určení sídla Senátu, a to v Praze, přičemž podle nás jsou zde i jiné varianty.

Dovolte, abych navrhl ve smyslu § 90 odst. 2 jednacího řádu, aby se sněmovna usnesla, že vrátí navrhovatelům návrh k dopracování ve smyslu připomínek vlády a dále ve smyslu toho, aby byly uvedeny finanční náklady. Pan Marek Benda v úvodním slově řekl, že si je vědom nedostatků, které má tento návrh. Podle nás bude nejlepší, když nedostatky odstraní předkladatelé sami a my jim to umožníme tím, že jim návrh vrátíme k dopracování.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Ortmanovi, slovo má pan poslanec Dalibor Matulka.

Poslanec Dalibor Matulka: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, už v úvodním slově pan poslanec Benda upozornil na to, že existuje nebo existovala debata i o tom, zda sídlem Senátu má být Praha nebo nějaké jiné město. Tu poznámku zakončil sdělením svého vlastního názoru. Asi jste všichni dostali na toto téma dopis od Klubu staré Prahy. Nevím, jestli existuje třeba klub za staré Brno, ale víme, že z Brna se také ozývají hlasy, aby Senát byl umístěn tam. V každém případě ta debata nedoproběhla a je to škoda. Já se domnívám, že z toho, že v Ústavě je řečeno Praha je hlavním městem, explicitně nevyplývá, že by zrovna druhá komora Parlamentu musela být v hlavním městě.

Domnívám se také, jestliže poslanec Benda hovořil o nějakých negativech toho, když vrcholné státní orgány jsou umístěny mimo území hlavního města, že to zakládá nedobrou spolupráci. Bylo by korektní říci, v čem. Já si myslím, že dosavadní zkušenosti s umístěním třeba Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, atd. mimo hlavní město nejsou zrovna negativní a jestliže jsou nějaké důvody domnívat se, že by taková spolupráce neexistovala, pak by to bylo potřeba říci.

Co je ale podstatné? Navrhovatelé skutečně do důvodové zprávy neuvedli nároky na státní rozpočet, čímž podle mého názoru porušili to, co ukládá navrhovatelům zákon o jednacím řádu. Jeden z navrhovatelů v průběhu prvního čtení zde z tohoto místa řekl odhad těchto nároků. Tím podle mého názoru není zhojeno toto porušení zákona.

Navíc bych chtěl také poukázat na stanovisko vlády k tomuto návrhu zákona. Domnívám se, že vláda ve svém stanovisku vytkla jednak věcné výhrady k tomuto návrhu, ale domnívám se, že i legislativní výhrady, že jde prostě o návrh, který je zpracován nekvalitně, a to nejen z hlediska nevyčíslení rozpočtových nákladů. Z ostatních důvodů, které jsem uvedl, podávám návrh na zamítnutí v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Daliboru Matulkovi. Nemám žádnou další písemnou přihlášku, ale vidím přihlášky pánů poslanců Zeminy a Ullmanna. Prosím pana poslance Zeminu, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Ullmann, potom pan poslanec Drápela.

Poslanec Ondřej Zemina: Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, mnoho již bylo řečeno, nicméně já bych přece jen rád velmi krátce jako jeden z navrhovatelů ještě řekl, že proč se domnívám, že by nebylo dobré, abychom v prvním čtení tento návrh zákona zamítli.

Samozřejmě, a bylo to tady, myslím, jasně řečeno, že obě cesty k tomu, aby určitý objekt, u kterého je majitelem stát, byl použit k určitým účelům, je schůdný, to znamená, vedle toho, aby byl Valdštejnský palác a jiné paláce přiřknuty Senátu České republiky jako jeho sídlo, tak vedle této cesty, vedle této zákonné cesty, je samozřejmě cesta exekutivní. My se domníváme, že právě z těch důvodů, o kterých hovořil pan ministr kultury, že se jedná o mimořádně cenné a vzácné objekty, které by měly sloužit spíše pro reprezentaci, některé objekty by měly být skutečně používány jen zcela výjimečně, že by v takovýchto velmi cenných objektech měla sedět jedna ze dvou komor Parlamentu ČR. Není tomu, pane ministře, tak, že Ministerstvo kultury nebo kterékoli jiné ministerstvo jsou osvícenější nebo lepší instituce pro to, aby takovéto prostory využívaly. Já se domnívám, že naopak bychom měli těmto palácům dát váhu tím, že v nich bude sídlit jedna z komor Parlamentu. Já uznávám a respektuji stanovisko vlády, která vychází z toho, že to, co není nezbytně nutné řešit zákonem, že se má dělat jinými cestami, v tomto případě exekutivní cestou. Nicméně se domnívám, že v době, kdy pro zákon o sídle ČNR, jestli se nepletu, hlasovalo kolem 170 poslanců této sněmovny, že nadešla chvíle, kdybychom tento velmi kritizovaný a ne zcela šťastný zákon přijímali, že nadešla chvíle, kdybychom ho mohli zprovodit ze světa a nahradit ho komplexním, řekl bych politicky neutrálním zákonem o sídle Parlamentu České republiky už jen z toho důvodu, že se nemůže nikdy stát, že by vláda za 20, 30, za 40 let např. chtěla Senát přestěhovat do Nového Jičína nebo do jiného města, kde by... promiň, Františku, pardon, já nesmím oslovit žádného poslance, já se omlouvám. Prostě to město mě napadlo zcela náhodou. (Smích v sále.)

Předseda PSP Milan Uhde: Všechno jsme slyšeli, pane poslanče.

Poslanec Ondřej Zemina: Nemám nic proti Novému Jičínu. Chtěl bych vás velice poprosit, kolegové z pravého i z levého spektra této sněmovny, abyste nám umožnili, aby tento návrh byl přikázán těm výborům, o kterých se hovořilo, abychom měli šanci případně i legislativně ho poopravit, vylepšit a abychom definitivně o něm mohli rozhodnout ve druhém, případně třetím čtení. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Ondřeji Zeminovi, slovo má pan poslanec Josef Ullmann, připraví se pan poslanec Jiří Drápela.

Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi několik poznámek k vysloveným námitkám vůči tomuto zákonu. Jednak pokud se týká termínu vyklizení předmětných budov. Domnívám se, že to je přesně ta věc, o které by se mělo hovořit ve druhém čtení. To je věc, která se musí věcně zvážit, posoudit, a na základě toho případně ten návrh upravit.

Pokud se týká nákladů na opravu Valdštejnského paláce, ty nebudou vynaloženy, pokud by tento návrh zákona byl přijat, proto, že tam má být Senát, ale proto, že předchozí uživatelé tohoto paláce - a nechci říkat, že za to nesou vinu, to opravdu netvrdím - ale skutečnost je, že jeho předchozí uživatelé tak hrubě zanedbali údržbu toho paláce, že to prostě musí být uděláno nezávisle na tom, kdo v tomto paláci bude. To je prostě naše povinnost tento klenot opravit. Tam si myslím, že ta přímá vazba se Senátem není.

Další věc, která mě trochu zaráží, je námitka, že by druhá komora Parlamentu mohla sídlit jinde, a je to srovnáváno se spoluprací např. s Ústavním soudem. Zdánlivě je to námitka logická, nicméně dovolím si podotknout, že já ji takto nevidím. Kdybychom např. řekli, že každý výbor tohoto Parlamentu bude sídlit v jiném městě, bylo by to vlastně něco podobného. Nesmíme zapomenout, že Senát je součástí parlamentu. To není druhý Parlament. To je součást Parlamentu, je to jeden z jeho orgánů a tyto orgány nutně musí jistým způsobem spolupracovat, a to co nejtěsněji. Když nic jiného, tak si dovedu představit, kolik se ušetří na cestovném, když to bude na jednom místě.

Ale prostě tento argument se mi jeví osobně jako velmi absurdní.

A na závěr bych chtěl podotknout ještě jednu věc, které bychom zjevně měli věnovat pozornost. Náš stát je založen na třech pilířích, které mají být od sebe odděleny. Je to moc zákonodárná, moc výkonná, moc soudní. Domnívám se, že není moudré, aby jedna z těchto mocí byla závislá na moci druhé, třeba jenom v tom, že u ní bude v pronájmu a že její sídlo bude moci být ovlivněno z jiné části moci, která v tomto státě je. Já se domnívám, že tyto tři moci musí být odděleny, a čím více budou odděleny, tím logičtější řešení to poskytuje a tím lepší řešení z toho vyplývá. Proto bych se velmi přimlouval za to, abychom do druhého čtení tento zákon pustili. Děkuji vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec Jiří Drápela, připraví se pan poslanec Čestmír Hofhanzl.

Poslanec Jiří Drápela: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych k této problematice zaujal také stanovisko. Domnívám se, že rozhodnutí vlády má své opodstatnění a že bychom neměli přijímat návrh tohoto zákona.

Dále zde byla vedena řeč o místě Senátu. Nedávno jsme měli možnost, ať už opoziční či koaliční poslanci, navštívit primátorku města Brna paní Lastoveckou a pan předseda mně dá určitě za pravdu, neboť byl s námi, že bylo řečeno, že město Brno má k dispozici minimálně 5 budov, kde by mohlo být důstojně umístěno místo Senátu. Domnívám se, že i tato alternativa by měla být v této sněmovně zvážena, neboť Česká republika se skládá ze dvou historických celků a není záhodno všechny čelné instituce dávat pouze do jednoho. A v době elektronického přenosu dat si myslím, že ta spolupráce může být velmi dobrá. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Jiřímu Drápelovi, slovo má pan poslanec Čestmír Hofhanzl.

Dámy a pánové, zvažte prosím své přihlášky, chystám se uzavřít rozpravu.

Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, když jsem poslal svou přihlášku, tak jsem viděl pana předsedu, že nějak kroutil hlavou, že se mu to asi nějak nelíbilo. Považoval jsem za potřebné k tomuto zákonu zaujmout své stanovisko.

Jsem přesvědčen, že zákon o sídle České národní rady, který jsme před dvěma-třemi lety schválili, že to byl jeden z nejlepších zákonů této sněmovny. A chtěl bych říct, že ctihodný autor před staletími napsal, že státy a instituce se obnovují na kořenech a na tradicích. Tady těmi místy, ve kterých sídlíme i my, šla česká historie a vlastně se zde tvořily i základy českého státu. Myslím, že lidé a instituce potřebují tradici a lidé jednají i tak, v jakém prostředí jednají a jak vlastně ten dojem z historie na nich ulpívá. Chtěl bych říci, že prostředí v této sněmovně má dobrý vliv na osobnosti, které se vyhrnuly v postkomunismu z našich luhů a hájů a myslím, že i Senát bude mít tento dobrý vliv na osobnosti, které ještě se vyhrnou z našich luhů a hájů. Věřím, že tato sněmovna bude natolik osvícená a pro to, aby zákon šel do druhého kola, bude hlasovat.

Chci říci ještě i to, že instituce i budovy mají být živé a mají mít svůj život. A i ten Valdštejnský palác, bude-li mít svůj život, bude pro tuto zemi dále zachován ve stavu, v jakém by pro příští generace zachován měl být. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Jenom chci upozornit pana poslance Hofhanzla, že mu samozřejmě přeji příspěvků v rozpravě, kolik si bude přát, a ničemu jsem se nedivil, pouze jsem se snažil ujistit s místopředsedou Ledvinkou, že se pan poslanec Hofhanzl opravdu hlásí k tomuto bodu, protože přicházejí přihlášky i k jiným bodům, různé preventivní přihlášky. Protože ve vaší přihlášce nebylo žádné téma uvedeno, ujišťoval jsem se, zda vás mám skutečně vyvolat tak, jak jsem to učinil, a dobře učinil.

Slovo má nyní pan místopředseda Ledvinka, připraví se pan poslanec Jaroslav Ortman.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové. Schválením státního rozpočtu na rok 1996 tato sněmovna jednoznačně řekla, kolik budou náklady na senát. My jsme si bleskově připravili libreto postupu na eventuální úpravu Valdštejnského paláce. Vycházíme z toho, že je nezbytně nutné Valdštejnský palác okamžitě začít opravovat, sanačně tak, aby nespadl. Konstatuji: aby nespadl! Výše těchto nákladů je vyprojektována, Ministerstvo kultury ten projekt připravilo, a prezentuje 170 miliónů korun. 30 miliónů korun jsou nezbytné úpravy související se zajištěním drobných provozních úprav objektů tzv. druhé části nebo zadních traktů Valdštejnského paláce. 20 miliónů se předpokládá na nezbytné servisní úpravy rozvodů, které jsou v dezolátním stavu a hrozí katastrofou. A 30 miliónů korun máme počítáno na jednoměsíční provoz Senátu. Howgh! 250 miliónů tato sněmovna schválila. Další požadavky na státní rozpočet tento návrh zákona nepředpokládá a také nebudou.

Za druhé: já si myslím, že bychom všichni nějak neměli trpět ztrátou paměti. Když jsme schválili zákon o sídle České národní rady, tak stejné argumenty, naprosto stejné argumenty ze strany památkářů, levice, krajní pravice zněly na nezbytné úspory, na likvidaci ohromných památkových hodnot na Malostranském náměstí. Já bych těm, kteří tady vystupovali, doporučil, aby se šli podívat na paláce, které jsou připraveny pro příští rok na stěhováni pro Poslaneckou sněmovnu. Stejným způsobem bychom se noblesně a slušně chtěli vyrovnat s úkolem, který před námi technicky stojí, to je rekonstrukce Valdštejnského paláce.

Ano, pane ministře, v každém případě je nezbytně nutné, aby libreto toho zásahu předpokládalo dvě věci: první, aby vlastní Valdštejnský palác sloužil veřejnosti. S tím souhlasím.

Za druhé, aby stávající prostory, které jsou využívány kulturní veřejností, pražskou i celostátní, i zahraniční, byly dále využívány. S tím souhlasím, tak musí být libreto zpracováno.

Za třetí, v každém případě zákon předjímá, že se vláda bude muset postarat o náhradní řešení pro Ministerstvo kultury, protože v opačném případě by to bylo plácnutí do vody. Všechny tyto tři věci tento zákon se pokouší nějakým způsobem vyřešit.

Ještě jednou prosím, aby tento zákon byl považován za pokus této sněmovny nahradit chybějící Senát.

Také doporučuji, abychom tento návrh zákona posunuli do druhého čtení. Pokud se týká technických záležitostí, ne jenom za výbory, ale také za komisi slibuji, že se tím budeme zabývat a podklady připravíme tak, aby výbory mohly solidně a slušně zasedat. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Jaroslav Ortman má slovo.

Poslanec Jaroslav Ortman: Pane předsedo, dovolte tentokrát, abych vystoupil osobně k tomuto tématu. Pan místopředseda použil formulaci "Nedopusťme, abychom trpěli ztrátou paměti!", a dále vyslovil tezi o tom, že někteří poslanci levice nepodpořili, aby palác Smiřických a další objekty připadly v rámci rekonstrukce Poslanecké sněmovně. Nevím, koho měl na mysli, rozhodně ne však Levý blok, neboť my jsme to řešení - pane místopředsedo - podporovali.

Ale já chci mluvit k té ztrátě paměti. Když jsem zde seděl, jako zde sedí dnes pan poslanec Benda, jménem předkladatelů při poslední schůzi s dr. Röschovou, coby zpravodajkou k návrhu novely zákona o Ústavním soudu, navrhovali jsme, aby se provedly dvě krátké změny v návrhu zákona o Ústavním soudu. Nikdo nám tehdy v podstatě nevytkl chyby, kterých bychom se dopustili, pouze bylo řečeno, že nás návrh neobsahuje všechny možné úpravy, které by mohla tato novela pojmout, čili mohla být komplexnější. Tehdy sněmovna rozhodla, že se návrh buďto vrátí zpět k dopracování a nebo se prostě odmítne.

Nyní jsme v situaci, kdy sami navrhovatelé říkají, že novela má nedostatky, že jsou si jich vědomi a že při druhém čtení je prostě opraví. Chci říci, že buď se bude dodržovat postup podle jednacího řádu a bude mít jednotná pravidla, a nebo hlasování o tom, zda někdo naplní nebo nenaplní literu zákona, bude hlasování politické. Ale to by bylo to nejhorší, co bychom z hlediska čistoty práva mohli udělat.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Ortmanovi, a protože už se nikdo do rozpravy nehlásí, uzavírám ji a žádám představitele navrhovatelů, aby pronesl závěrečné slovo, pokud je hodlá pronést. Prosím, pane poslanče Bendo.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, mnohé zde odeznělo, pokusím se jen zareagovat na některé připomínky, které zazněly.

Za prvé k té hlavní, zákon ano či ne, což je odvolávání se zejména na stanovisko vlády. To samozřejmě ponechávám plně na rozhodnutí této sněmovny. Navrhovatelé předpokládají, že by bylo vhodné, aby stejně tak, jako je sídlo Poslanecké sněmovny upraveno zákonem, bylo i sídlo Senátu upraveno zákonem.

Druhá námitka, která byla vznesena, bylo zda Praha, některými poslanci bylo navrhováno Brno, nebo další města. Ústava předpokládá, že hlavním městem je Praha. Musely by být podle mého názoru dobré důvody pro to, aby tato druhá komora byla přesunuta jinam. Já ty důvody neshledávám. Mnohé bylo řečeno již v rozpravě. Jen upozorňuji, že přesto, že naprosto souhlasím s tím, že Ústavní soud a Nejvyšší soud sídlí v Brně, tak samotný fakt, že Ústavní soud sídlí v Brně, vyvolává některé komplikace. Já jsem tady minulý týden ve středu nebyl, protože jsem nemohl být na zasedání Poslanecké sněmovny, jelikož jsem musel hájit něco před Ústavním soudem v Brně. Dnes jsou také někteří poslanci omluveni proto, že musejí být na jednání před Ústavním soudem. Já na to jen upozorňuji, tento problém tady existuje a vzdálenost vyvolává Problémy.

Třetí problém, který byl zmiňován, je otázka rozpočtu nebo rozpočtových dopadů, že nebyly vyčísleny. Myslím, že jsem se to pokusil přednést v úvodním slově, doplnil to pan místopředseda Ledvinka. Čili v těchto číslech je snad jasno.

Doporučuji Poslanecké sněmovně, aby pustila návrh do dalšího jednání. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Žádám zpravodaje pana poslance Josefa Holuba, aby i on se ujal slova, zhodnotil rozpravu, pokud tak hodlá učinit, a předložil postupně návrhy k hlasování sněmovny. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. V rozpravě vystoupilo celkem 8 poslanců, z toho jeden dvakrát. Byly vzneseny dva návrhy, o kterých můžeme hlasovat. První z nich přednesl ve svém prvním vystoupení pan poslanec Ortman, který žádá, abychom ve smyslu paragrafu 90, odst. 2 jednacího řádu vrátili návrh zákona předkladatelům k dopracování ve smyslu připomínek vlády a k vyčíslení nákladů na státní rozpočet.

Druhý návrh byl návrh pana poslance Matulky, který žádá návrh zákona v prvním čtení zamítnout.

Myslím, že se zde ustaluje praxe, že nejprve budeme hlasovat o tom návrhu, který žádá vrátit k dopracování a pokud neprojde, tak o návrhu tykajícím se zamítnutí.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Josefu Holubovi. Odhlašuji vás všechny a prosím, abyste se nově přihlásili. Pan zpravodaj navrhl hlasovat nejdříve o návrhu vrátit předlohu k dopracování. Logické by bylo hlasovat nejdříve o zamítnuti, ale myslím, že obojí je možné. V jednacím řádu se opraví, že se hlasuje buď o návrhu na vrácení k dopracování, nebo o zamítnutí. Jestli tím je dáno pořadí, nejsem si zcela jist.

Budeme hlasovat nejdříve o návrhu na zamítnutí. Jde o 17. hlasování na této schůzi.

Kdo podporujete návrh pana poslance Matulky, aby byl tento návrh zamítnut, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 17. hlasování skončilo.

Ze 128 přítomných bylo 33 pro, 91 proti. Návrh nebyl přijat.

Nyní tedy je na řadě návrh pana poslance Ortmana, aby byl návrh vrácen navrhovateli k dopracování. 18. hlasování na této schůzi.

Kdo návrh podporujete, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 18. hlasování skončilo.

Ze 127 přítomných 33 pro, 90 proti. Ani tento návrh nebyl přijat. Prosím, pane poslance.

Poslanec Josef Holub: Myslím, že teď je možno hlasovat už pouze o návrhu organizačního výboru, kterým přikazujeme určitým výborům, které organizační výbor schválil, návrh k projednání.

Předseda PSP Milan Uhde: Byl vznesen také návrh na zkrácení lhůty.

Poslanec Josef Holub: To by bylo součástí toho návrhu.

Předseda PSP Milan Uhde: Až po přikázání. Budeme tedy v 19. hlasování hlasovat o návrhu usnesení, které zní: Poslanecká sněmovna v prvním čtení přikazuje předložený návrh zákona k projednání hospodářskému výboru.

Je tomu tak. Hlasujeme, 19. hlasování začalo.

Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 19. hlasování skončilo.

Ze 129 přítomných 92 pro, 18 proti. Návrh byl přijat.

Poslanec Josef Holub: Teď je zde návrh, který jsem přednesl ve své zpravodajské zprávě, kterým žádám sněmovnu, aby zkrátila lhůtu pro projednávání ve výboru o 20 dní v souladu se zákonem č. 90/1995, § 91 odst. 2.

Předseda PSP Milan Uhde: Slyšeli jste návrh na zkrácení lhůty o 20 dnů, jak ho nyní reprodukoval pan poslanec Josef Holub. Ve 20. hlasování o něm rozhodneme.

Kdo podporujete tento návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 20. hlasování skončilo.

Ze 129 přítomných bylo 85 pro, 34 proti. Návrh byl přijat.

Děkuji panu poslanci Marku Bendovi a panu poslanci Josefu Holubovi. Na řadě je čtvrtý bod.

Před chvíli jsme ukončili první čtení návrhu poslanců Marka Bendy a dalších na vydání zákona o sídle Parlamentu České republiky. K umístění Senátu do předpokládaných objektů je nezbytné zahájit přípravu prakticky ihned. Prvním krokem je uvolnění těchto objektů, aby v nich mohly být zahájeny technické práce. K tomu směřuje návrh usnesení, který přečte sněmovně pan poslanec Marek Benda.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, děkuji za udělení slova k tomuto bodu. Možná, že ten bod se nejmenuje zcela přesně. Nejedná se o uvolnění objektu, ale jedná se o určitý návrh usnesení, který by měl následovat poté, co jsme přikázali návrh zákona k projednání, protože podle zpráv lidí, kteří tomu rozumí, to znamená těch firem, které prohlížely příslušné paláce a říkaly, jak dlouho bude trvat rekonstrukce se zdá, že doba rekonstrukce by měla být řádově 9 měsíců.

Proto, chceme-li zajistit fungování Senátu, je podle mého názoru zapotřebí urychlit všechny práce, které na tom budou. Pan ministr kultury zde také vystupoval při projednávání minulého bodu, kdy upozorňoval, že stěhování Ministerstva kultury není jednoduchou a krátkodobou záležitostí.

Proto navrhuji Poslanecké sněmovně, aby přijala toto usnesení. Přečtu ho, je velmi krátké, jedná se o jedinou větu.

"S ohledem na navrhovanou účinnost zákona o sídle Parlamentu k 1. březnu 1996 Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu, aby bezprostředně zahájila práce na tom, aby Ministerstvo kultury mohlo být přestěhováno do náhradních prostor."

Jedná se o žádost na vládu, aby připravila, řekněme instruktážně, to jiné řešení, do kterého by Ministerstvo kultury mohlo být po účinnosti tohoto zákona přesunuto. Nepochybně tam bude potřeba provést také určité přípravné práce.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Otevírám rozpravu; nejdříve její všeobecnou část. Jejím obsahem může být předložení návrhů na odročení, zamítnutí, odkázání jinému orgánu podle paragrafu 58 zákona o jednacím řádu. Tato všeobecná rozprava je nyní otevřena. Nemám žádnou písemnou přihlášku. Nevidím žádnou přihlášku z místa. Proto všeobecnou rozpravu uzavírám.

Otevírám rozpravu podrobnou, ve které mohou být vzneseny pozměňovací a další návrhy podle paragrafu 72 zákona o jednacím řádu. Nevidím, že by se do podrobné rozpravy někdo hlásil. Uzavírám ji tedy.

Dávám hlasovat o návrhu usnesení. Je zcela zjevné, o jakém návrhu usnesení budeme hlasovat. Text přednesl pan poslanec Marek Benda. Není třeba text opakovat. Odhlašuji vás. Prosím, abyste se nově zaregistrovali, protože počet přítomných se prokazatelně změnil.

Ve 21. hlasování budeme hlasovat o návrhu usnesení, který předložil pan poslanec Marek Benda.

Kdo podporujete tento návrh usnesení, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování skončilo.

Ze 102 přítomných bylo 69 pro, 25 proti. Návrh byl přijat.

Děkuji panu poslanci Marku Bendovi.

Přistoupíme nyní k projednání dalšího bodu, kterým je

Žádám zpravodaje branného a bezpečnostního výboru pana poslance pana Tomáše Fejfara, aby přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny a odůvodnil jej. Prosím, pane zpravodaji.