Poslanec Vladimír Šuman: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, přednesu
jeden jediný pozměňovací návrh.
Týká se § 2 v hlavě druhé, a
to odst. 1 i 2. Je zde uvedena podmínka, kdy je povinnost
identifikovat účastníky obchodu; je stanovena
částkou 500 tisíc Kč, tedy půl
milionu.
Když jsem se ptal předkladatelů na to, jakým
způsobem dospěli k této částce,
bylo mně řečeno, že je to odvozeno od
doporučení Rady Evropy, která v tomto směru
vydala tak velkou částku ECU, která přepočtena
činila asi 460 tisíc, a zaokrouhlená částka
byla dána sem, do zákona.
Vzhledem k tomu, že vím, že např. ve Spojených
státech je ta částka 10 tisíc dolarů
(vztáhněme to k průměrným mzdám
atd.), takže já doporučuji, aby se tato částka
výrazně snížila, protože mám
dojem, že cenové hladiny našeho obchodu se ještě
neuzavírají v těch hodnotách, které
se uzavírají v rámci Evropské unie.
Proto doporučuji, aby v odst. 1 i v odst. 2, § 2,
v bodech b), d) a e), byla částka 500 tisíc
nahrazena částkou 200 tisíc.
Při konzultaci s bankovními odborníky jsem
se dověděl, že oni sami toto přivítají.
Nemají dojem, že půjde o nárůst
toho charakteru, který by zahltil informace. Navíc
se samozřejmě předpokládá,
že od počátku budou všechny tyto věci
evidovány počítačovou formou. Děkuji
za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Vladimíru Šumanovi. Zvu k řečništi
pana poslance Oldřicha Kužílka.
Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, dovoluji
si přednést jeden drobný pozměňovací
návrh v podstatě technického charakteru,
k § 1, odst. 7, kde navrhuji text "deviza - střed"
nahradit textem "devizového trhu".
Znamená to, že ve výsledku místo textu
"se rozumí hodnota stanovená kurzem deviza
- střed" bude text "se rozumí hodnota
stanovená kurzem devizového trhu".
Vysvětlení je takové, že dosavadní
navržený text vychází z praxe České
národní banky, která doposud vyhlašuje
kurzy deviz, valut, a valut s rozlišením na nákup,
prodej a střed, kdežto od blízké budoucnosti
bude již vyhlašovat pouze kurz devizového trhu.
Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Oldřichu Kužílkovi. Ptám se po dalších
hlasech do podrobné rozpravy. Pan poslanec Vladimír
Řezáč se přihlásil a má
slovo.
Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený
pane předsedo, vážené kolegyně
a kolegové, připojuji se k návrhu kolegy,
poslance Šumana.
Navrhuji konkrétně změnit částku
500 tisíc na 300 tisíc Kč.
Druhý můj pozměňující
návrh se týká § 6, neboť lhůta
- 24 hodin k prověření neobvyklého
obchodu - je velmi krátká.
Proto navrhuji prodloužit tuto lhůtu alespoň
na 48 hodin. Děkuji vám.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Vladimíru Řezáčovi. Další
hlasy do rozpravy? Pan poslanec Vrzal se přihlásil.
Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Ivan Vrzal: Děkuji. Pane předsedo,
omlouvám se, že jsem se přihlásil těsně
před uzavřením rozpravy, ale ještě
jsem potřeboval něco zkonzultovat se zpravodajem.
Předkládám malý pozměňovací
návrh. V § 44 a) zákona o bankách nový
text: "Za závazky Konsolidační banky
Prahy, státního peněžního ústavu,
ručí stát."
Jedná se pouze o technický pozměňovací
návrh. Původní znění bylo:
"Za závazky Konsolidační banky"
(a myslelo se tím Konsolidační banky bývalého
federálního Československa). Tato banka v
obchodním rejstříku už v podstatě
neexistuje, proto je potřeba, aby tam bylo jméno
existujícího peněžního ústavu.
Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Ivanu Vrzalovi. Protože se už opravdu nikdo do rozpravy
nehlásí, uzavírám podrobnou rozpravu.
V podrobné rozpravě nebyl vznesen ani návrh
na nové projednání ve výboru, jemuž
by byl tento návrh zákona vrácen, ani na
zamítnutí návrhu zákona. Pan ministr
se chce vyjádřit k rozpravě? (Ne.) Ptám
se pana zpravodaje, zda byl v rozpravě vznesen nějaký
procedurální návrh, o kterém bychom
měli dát hlasovat. (Ne.)
Tím tedy skončilo druhé čtení
tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi
a děkuji společnému zpravodajovi. Přistoupíme
k bodu druhému. Je to
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 1899. Z pověření vlády jej uvede
ministr kultury pan Pavel Tigrid. Prosím, pane ministře,
abyste se ujal slova.
Ministr kultury ČR Pavel Tigrid: Vážený
pane předsedo, vážené paní poslankyně,
vážení páni poslanci, cílem předloženého
návrhu novely zákona, kterou se mění
a doplňuje zákon ČNR č. 20/1987 Sb.,
o státní památkové péči
ve znění pozdějších předpisů,
je překlenout období do zpracování
nového zákona o kulturních památkách.
Aby takovýto nový zákon mohl být předložen
- to víte stejně dobře jako já - může
to být jedině v návaznosti na připravované
právní předpisy zcela zásadního
charakteru. Tedy na zákon o majetku ve vlastnictví
České republiky, zákon o územním
uspořádání státu a v neposlední
řadě na zodpovězení otázek
spojených s vyššími samosprávnými
celky a jejich majetkem, s reformou veřejné správy
atd.
Z těchto důvodů, dámy a pánové,
by bylo zbytečné předkládat dnes zákon
komplexní a zbrusu nový.
Jde tedy o to právně zabezpečit - opakuji:
na přechodnou dobu - ochranu kulturních památek
jako významné části kulturního
dědictví naší země a zároveň
respektovat jiné společensky důležité
zájmy, především ochranu vlastnictví.
Návrh se soustřeďuje na lepší vyvážení
veřejného zájmu na ochraně kulturního
dědictví se zájmy dotčených
vlastníků.
Dosavadní právní úprava totiž
řeší ochranu kulturních památek
zejména omezením vlastnických práv
majetníků kulturních památek, navíc
napojených - jak víte - na silnou ingerenci státu
v soukromoprávní sféře. Ani jedno,
ani druhé není v souladu s polistopadovými
společenskými změnami a se změnami
právního řádu České
republiky.
Lepšího vyvážení má být
dosaženo zejména odstraněním některých
povinností, kterých již není třeba
k naplnění zákona, např. právo
státu na přednostní koupi kulturních
památek, které se v novele zachovává
jen pro národní kulturní památky a
movité kulturní památky. Na druhé
straně se naopak rozšiřují ta práva
vlastníků, která mohou mít nesporný
finanční efekt, např. právo na bezplatné
poskytnutí informačních a poradenských
služeb.
Vyvážení dále napomáhají
i osvědčené subvenční programy
podporující vlastníky kulturních památek.
Ty - díky také vaší podpoře -
dále pokračují a břemeno jejich povinností
stále více ulehčují.
Nově se upravuje účel zákona ve vazbě
na Ústavu České republiky a zpřesňuje
se pojem kulturní památka.
Návrh ale také ukládá některé
povinnosti státu, z nichž nejdůležitější
je obligatorní stanovení rozsahu a způsobu
spoluúčasti státu na rozvoji a ochraně
území prohlášených za památkové
rezervace a památkové zóny. K určitým
změnám dochází i v organizačním
uspořádání státní památkové
péče ve vymezení působnosti a vzájemných
vztahů mezi jednotlivými orgány a odbornými
organizacemi. Mezi orgány státní památkové
péče se nově zařazuje Kancelář
prezidenta republiky a naopak s ohledem na nové postavení
Akademie věd České republiky se v převážné
míře ruší působnost Archeologického
ústavu.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, této dílčí novelizace
bylo rovněž využito k nahrazení dnes již
nepoužívaných a překonaných pojmů,
které se v nově utvářeném právním
řádu již nevyskytují, jakož i k
vyjádření nové úpravy názvů
a kompetencí některých orgánů.
A konečně návrhem nevznikají nové
nároky na státní rozpočet. Předkládaný
návrh zákona je plně v souladu s mezinárodními
dohodami, kterými je v této oblasti Česká
republika vázána, či ke kterým se
navrhuje přistoupit.
Já vám děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru
kultury Pavlu Tigridovi a prosím, aby se slova ujala paní
poslankyně Jiřina Pavlíková, kterou
určil organizační výbor za zpravodajku
pro prvé čtení. Prosím, paní
poslankyně.
Poslankyně Jiřina Pavlíková: Děkuji,
pane předsedo.
Vážený pane předsedo, kolegyně
a kolegové, předkladatel tohoto zákona, pan
ministr Tigrid, vyčerpávajícím a zcela
obsažným způsobem charakterizoval novelu a
připomněl všechny novinky či úpravy,
které vnáší do dosud platného
zákona č. 20/1987. Chci pouze připomenout,
co uvedl i pan ministr. Tato sněmovna již delší
dobu očekávala přijetí celého
nového zákona, který by problematiku památkové
péče řešil nově a zřejmě
i obsažněji. Přesto ale připomínám,
že jakákoliv změna, je-li změnou k lepšímu,
je změnou vítanou. Proto vítám i tuto
novelu, která zřejmě mohla být obsáhlejší.
Ve svých důsledcích ale změní
všechno to, co od ní očekáváme,
i v takovém rozsahu, v jakém se dostává
na poslanecké lavice.
Navrhuji proto ze své pozice společného zpravodaje,
aby předloha novely zákona byla postoupena do druhého
čtení a byla přikázána k dalšímu
projednání výboru pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu, tzv.
výboru školskému a kulturnímu a dále
výboru ústavněprávnímu. Děkuji
a prosím, aby byla otevřena rozprava.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji paní
zpravodajce poslankyni Jiřině Pavlíkové
a otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní
žádnou písemnou přihlášku
a prosím, aby se přihlásil z místa,
kdo si přeje v rozpravě promluvit. Nevidím
žádnou zdviženou ruku, nikdo se do rozpravy nehlásí.
Proto ji uzavírám. Protože v obecné
rozpravě nezazněl návrh na vrácení
nebo zamítnutí, budeme se zabývat návrhem
na přikázání výboru k projednávání.
Organizační výbor navrhuje přikázat
předložený návrh k projednání
výboru pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu. Táži
se, zda má někdo nějaký jiný
návrh? (Nikdo se nehlásí.) Pan poslanec Kačenka
zřejmě navrhuje, abych vás všechny odhlásil.
To bych samozřejmě před hlasováním
udělal, ale jsem vděčný za upozornění.
Prosím, abyste se znovu zaregistrovali. A protože
jsem nezachytil žádný jiný návrh
než ten, který v duchu usnesení organizačního
výboru předložila paní zpravodajka,
dám o něm nyní hlasovat.
Návrh usnesení zní: Poslanecká sněmovna
přikazuje předložený návrh k
projednání výboru pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu.
Jde o 19. hlasování na této schůzi.
Kdo podporujete tento návrh, stiskněte tlačítko
a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
19. hlasování skončilo. Z 96 přítomných
bylo 80 pro, 6 proti. Návrh byl přijat.
Vyrovnali jsme se s povinností projednat druhý bod
schváleného pořadu 39. schůze.
Jako další bod máme
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 2009 a z pověření vlády jej uvede
ministr pro hospodářskou soutěž pan
Stanislav Bělehrádek. Prosím, pane ministře,
ujměte se slova.
Ministr pro hospodářskou soutěž ČR
Stanislav Bělehrádek: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, předkládaný
návrh zákona novelizuje zákon č. 199/1994,
o zadávání veřejných zakázek,
přijatý parlamentem dne 28. září
1994, který je v platnosti od 1. 1. 1995.
V průběhu účinnosti zákona
se v praktické oblasti aplikace objevily některé
podstatné nedostatky. Zejména se ukázalo,
že je třeba výrazně zvýšit
limity, při kterých je konkrétní postup
zadání veřejných zakázek závazný.
Dosavadní stav vedl ke snaze obejít zákon
prokazováním, že na danou zakázku se
zákon nevztahuje. Nejasnosti se projevily v uplatňování
kvalifikačních předpokladů, ve stanovení
výše peněžitých závazků
a v oprávnění orgánů dohledu
přezkoumávat námitky.
Za současného stavu se mohl uchazeč v případě
zadání jiným způsobem než soutěží
domoci nápravy pouze soudní cestou. Filosofie novely
stanoví, že vše, co je hrazeno z veřejných
prostředků, je veřejná zakázka.
Vládní návrh určuje různé
postupy zadávání podle výše finančního
závazku. Zadavatel by měl vždy vědět,
jak má postupovat a co musí dodržet. Proto
byly stanoveny nové kategorie zadání zakázek.
Jsou to veřejné zakázky malého rozsahu.
zjednodušené zadání, výzva více
zájemcům, veřejná obchodní
soutěž a výzva jednomu zájemci.
Současně bylo nutné provést v zákoně
takové systémové úpravy včetně
přesunu některých ustanovení, které
by zajistily jeho přehlednost a tím i jednodušší
užívání převážně
neprávnickou veřejností.
V zákoně byly používány některé
pojmy, které právní řád neznal
a nepoužíval, přestože šlo o pojmy
v praxi běžné. Z těchto důvodů
se doplňuje například definice pojmu soubor
strojů a zařízení a specializované
veřejné zakázky. V souladu s obchodním
zákoníkem byl v celém textu změněn
pojem nejvýhodnější na nejvhodnější,
dále bylo zavedeno používání
pojmu oprávnění k podnikání
a rozlišeno zadávání jako proces od
zadání jako jednorázového aktu. Upřesněny,
případně odstraněny byly některé
nepřesnosti, například zapečetěná
obálka, anonymní soutěž apod.
Navržené úpravy přispívají
k větší srozumitelnosti, přehlednosti
a zjednodušení, ne však na úkor snížení
náročnosti na zadavatele veřejných
zakázek. Vzhledem ke zvýšení limitů
pro povinnou veřejnou obchodní soutěž
je navrženo rozšíření pravomoci
orgánu dohledu i na zadání výzvou
více zájemců. Je navržena i změna
způsobu podávání námitek. Za
zakázku je odpovědný statutární
orgán zadavatele, který může v některých
případech zjednat nápravu přímo,
což mu dosavadní znění neumožnilo.
V mnoha případech se stěžovatel uspokojí
s vysvětlením, proč není možné
námitce vyhovět, a pokud ne, bude informován
o možnosti požádat o zahájení správního
řízení orgánem dohledu.
Chceme zjednodušit administrativu tím, že na
základě kopie žádosti zadavatel ve stanoveném
termínu dodá příslušnou dokumentaci
k přezkumnému řízení. Změna
je i u ustanovení výše peněžitého
závazku. Zakázky zadávané armádou
nebudou jako dosud posuzovány centrálně.
Ale zadavateli budou jednotlivé útvary a zařízení
Armády České republiky.
V návrhu zákona jsou zapracovány jak připomínky
řady subjektů, které zakázky zadávají,
tak i těch, kteří se o ně ucházejí.
Zapracovány jsou rovněž některé
připomínky obcí a měst. Při
úpravě výše peněžitých
limitů se vycházelo z poznatků zadavatelů,
zejména v oblasti stravování a služeb
sociálního charakteru, a dále z výše
peněžitých limitů stanovených
v právu Evropské unie. Zákon po zapracování
novely bude kompatibilní s předpisy Evropské
unie, obsaženými v první etapě Bílé
knihy. Navrhované úpravy nemají přímý
dopad na státní rozpočet.
Doporučuji sněmovně návrh novely zákona
o zadávání veřejných zakázek
v prvním čtení ke schválení.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru
Stanislavu Bělehrádkovi a zvu k řečništi
pana poslance Ivana Vrzala, jehož určil organizační
výbor za zpravodaje v prvním čtení.
Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Ivan Vrzal: Děkuji. Pane předsedo,
vážené kolegyně, vážení
kolegové, tento zákon tak, jak byl předložen,
byl předložen formálně v pořádku.
Myslím si, že jeho projednání je potřebné,
protože na něj čeká celá řada
ať už podnikatelské veřejnosti, tak i
řada obcí a řada státních institucí.
Navrhuji sněmovně, aby přijala následující
usnesení:
Poslanecká sněmovna schvaluje zákon v prvním
čtení a přikazuje ho výborům
k projednání.
Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu zpravodaji
Ivanu Vrzalovi a otevírám obecnou rozpravu. Jako
první se do ní písemně přihlásil
pan poslanec Viktor Dobal. Zvu ho k řečništi.
Prosím, pane poslanče.
Poslanec Viktor Dobal: Vážený pane předsedo,
vážené dámy a pánové,
budu velmi stručný. Pokusím se poukázat
na určité problémy, které v zákoně
jsou. Nebudu nic navrhovat v prvním čtení,
protože se domnívám, že bude prostor při
projednávání ve výborech, aby se některé
kritiky, které zde vznesu, uplatnily.
Zákon o zadávání veřejných
zakázek by podle mne měl splňovat tyto cíle:
- šetřit finanční prostředky
ze státního rozpočtu anebo z veřejných
rozpočtů,
- dát šanci více uchazečům, především
těm poctivým a začínajícím,
- zprůhlednit proces zadávání veřejných
zakázek a tím omezit korupci a
- vytvořit systém více srovnatelný
se zeměmi Evropské unie.
Domnívám se, že předložená
novela není krokem vpřed, jak říkal
pan ministr, ale spíše krokem zpátky, a to
v tom, že se snižuje množství informací
o veřejných zakázkách, a to proto,
že se snižuje limit pro veřejné zakázky.
Umožňuje se neomezený přístup
méně solidním firmám tím, že
se nekontrolují jejich případné pohledávky,
které na ně mají finanční úřady
nebo správa sociálního zabezpečení,
zdravotní pojišťovny apod., což dosavadní
zákon vyžadoval. Mnoho ustanovení tohoto zákona
je hodně nejasných a dává velký
prostor pro subjektivní výklad.
Domnívám se, že sněmovna by se měla
zamyslet nad tím, aby opravdu zákon splňoval
kritéria, o kterých jsem na začátku
mluvil. Myslím si, že není řešení
jenom v tom, že snížíme limit, ale bylo
by dobré, aby veřejné zakázky, jak
to mají ve svém názvu, byly opravdu veřejné,
tudíž měly by být pod kontrolou veřejnosti.
Mnoho těchto věcí včetně třeba
špatné informovanosti, dokonce řekněme
špatné propagace, jak zákon má vypadat,
osvěty o tomto zákonu, protože jeho praxe je
zatím velmi krátká a dá se říci,
že důvody, které zde uváděl pan
ministr, jsou spíš důvody na straně
zadavatelů, nikoli na straně druhé.
Proto se domnívám a žádám sněmovnu,
aby věnovala tomuto zákonu patřičnou
pozornost, jelikož se jedná o nastavení pravidel
hry, která mohou opravdu dobře nastavená
omezovat korupci, dělat věci, které mají
být veřejné, opravdu veřejnými
a přispět ke zprůhlednění vůbec
soutěží, které mají býti
rovné.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Dobalovi. Nemám žádnou písemnou přihlášku
do obecné rozpravy. Nevidím ani žádnou
přihlášku z místa.
Proto rozpravu uzavírám a konstatuji, že Poslanecká
sněmovna neslyšela návrh na vrácení
nebo zamítnutí tohoto vládního návrhu
zákona, a proto se budeme zabývat návrhem
na přikázání výborům
k projednání. Pan zpravodaj již uvedl návrh
usnesení, opakuji jej:
Poslanecká sněmovna přikazuje předložený
návrh k projednání hospodářskému
výboru.
Odhlašuji vás a prosím, abyste se nově
přihlásili jako přítomní. Budeme
hlasovat o návrhu usnesení, jež jsem právě
přečetl.
Jde o 20. hlasování na této schůzi.
Kdo podporujete tento návrh usnesení, stiskněte
prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo
je proti tomuto návrhu?
20. hlasování skončilo. Z 99 přítomných
bylo 96 pro, nikdo proti. Návrh usnesení byl přijat.
Vyrovnali jsme se s prvním čtením tohoto
návrhu zákona a přistupujeme k dalšímu
bodu. Je to
Předloženy návrh jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 2012 a na pokyn vlády jej uvede místopředseda
vlády a ministr zemědělství pan Josef
Lux. Prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr zemědělství
ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo,
dámy a pánové, tento návrh zákona
má jeden důvod, který je zcela prozaický.
Je to vznik okresu Jeseník. Omlouvám se poslancům,
že není možné jinak zřídit
orgán zeměměřický a katastrální
v tomto úřadě než novelou zákona.
Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi
vlády a ministru zemědělství Josefu
Luxovi a žádám, aby se ujal slova pan poslanec
Antonín Hrazdíra, neboť ho organizační
výbor určil zpravodajem pro první čtení.
Poslanec Antonín Hrazdíra: Vážený
pane předsedo, vážení páni ministři,
dámy a pánové, vláda předkládá
sněmovně návrh zákona, jímž
se mění a doplňuje zákon ČNR
č. 359/1992 Sb., o zeměměřických
a katastrálních orgánech, ve znění
pozdějších předpisů. Jde o velmi
jednoduchou novelu, která za prvé, jak konstatoval
pan ministr, reaguje na námi přijatý zákon
č. 108/1995 Sb., kterým se mění a
doplňuje zákon č. 36/1960 Sb., o územním
členění státu, ve znění
pozdějších předpisů, kdy s účinností
od 1. 1. 1996 byl zřízen nový okres Jeseník.
Z toho důvodu je nutné zřídit katastrální
úřad v Jeseníku a současně
stanovit působnost zeměměřického
a katastrálního inspektorátu v Opavě
pro okres Jeseník a za druhé - v návaznosti
na tyto skutečnosti zrušit vyhlášku Českého
úřadu zeměměřického
a katastrálního č. 78/1993, kterou se stanoví
sídla a územní působnost zeměměřických
a katastrálních inspektorátů a katastrálních
úřadů, jelikož budou stanoveny právě
navrhovaným zákonem.
Z těchto důvodů doporučuji sněmovně,
aby návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon ČNR č. 359/1992 Sb.,
o zeměměřických a katastrálních
orgánech, ve znění pozdějších
předpisů, byl doporučen do druhého
čtení a přikázán výborům
k projednání.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu zpravodaji
poslanci Antonínu Hrazdírovi a otevírám
obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou
písemnou přihlášku. Vyzývám
vás, abyste se přihlásili z místa,
pokud chcete v rozpravě vystoupit. Nevidím ani z
místa žádnou přihlášku.
Proto rozpravu uzavírám.
Konstatuji, že Poslanecká sněmovna nevyslechla
návrh ani na vrácení ani na zamítnutí
tohoto návrhu, a je tedy důvod zabývat se
návrhem na přikázání výborům
k projednání. Jak jste již slyšeli, organizační
výbor a ve shodě s ním i zpravodaj navrhují
přijmout toto usnesení:
Poslanecká sněmovna přikazuje předložený
návrh k projednání ústavně
právnímu výboru.
Jde o 21. hlasování na této schůzi.
Já vás odhlásím a prosím, abyste
se nově přihlásili, protože je zcela
zjevné, že se počet přítomných
mění každou chvíli.
Budeme v 21. hlasování rozhodovat o předloženém
usnesení. Kdo toto usnesení podporujete, stiskněte
tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto
návrhu?
21. hlasování skončilo. Z 99 přítomných
bylo 93 pro, nikdo proti. Návrh usnesení byl přijat.
Děkuji panu zpravodaji. Přikročíme
k dalšímu bodu. Je jím vládní
návrh zákona, kterým se doplňuje zákon
ČNR č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu
majetku státu na jiné osoby, ve znění
zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992
Sb., Ústavního zákona č. 541/1992
Sb., zákona č. 544/1992 Sb., zákona č.
210/1993 Sb., zákona č. 306/1993 Sb. a zákona
č. 224/1994 Sb. (sněmovní tisk 2048) - první
čtení.
Dozvídám se, že není přítomen
pan poslanec Vlastimil Tlustý, který byl určen
zpravodajem. To mě mrzí zejména proto, že
číst tento název zákona nebylo právě
jednoduché. Kdybych to byl věděl, nebyl bych
ho četl.
Pan poslanec Pavel Pešek je přítomen. Já
doporučuji sněmovně přijmout návrh,
abychom přikročili k dalšímu bodu a
nezdržovali se. Jestli dovolíte, vyřeším
to tak, že se vás zeptám, zda někdo
má námitky proti tomuto postupu. Nemá.
Přikročíme k dalšímu bodu. Jeho
výhodou je, že má kratší název.
Je to
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk
2085 a uvede jej místopředseda vlády a ministr
zemědělství pan Josef Lux. Prosím,
aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr zemědělství
ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo,
dámy a pánové, dovolím si jménem
vlády předložit návrh zákona
o rostlinolékařské péči. Tento
zákon podstatně liberalizuje stávající
stav v ochraně rostlin a v nakládání
s rostlinnými produkty. V současné době
na všech úrovních je založena povinnost
soustavné evidence všech škůdců
a vývozci či dovozci musí žádat
stát o povolení dovozu či vývozu.
Podmínky, které se stanoví nově, vymezují
odpovědnost především podnikatelů
z pohledu povinnosti vyrábět zdravotně nezávadné
potraviny a podtrhují zodpovědnost státu
za vnější karanténu z pohledu škůdců
a dalších. Pro zemědělce je tedy zárukou
používání kvalitních pesticidů
a ochrany proti karanténním škůdcům.
Důležité je, že je zakotven princip, že
zemědělec je povinen nezpůsobit škodu
jinému. Na státu zůstává základní
garance, to je ochrana území a ochrana sousedních
států před zavlečením škůdců.
Tento zákon vláda pečlivě diskutovala
a já si dovoluji jej doporučit vašemu projednávání.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi
vlády a ministru zemědělství Josefu
Luxovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Pavel Pešek,
jehož určil organizační výbor
za zpravodaje pro první čtení.
Poslanec Pavel Pešek: Pane předsedající,
páni ministři, dámy a pánové,
normu uvedl jednoznačně pan ministr. Já se
s jeho slovy ztotožňuji. Norma je bezkonfliktní.
Doporučuji přijmout ji v prvním čtení
a přikázat ji zemědělskému
výboru k projednání.