Přítomni:
Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J.
Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda
PSP K. Ledvinka a 189 poslanců.
Za vládu České republiky: místopředseda
vlády J. Kalvoda. místopředseda vlády
a ministr zemědělství J. Lux, ministr životního
prostředí F. Benda, ministr pro hospodářskou
soutěž S. Bělehrádek, ministr dopravy
V. Budinský, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý,
ministr spravedlnosti J. Novák, ministr vnitra J. Ruml,
ministr pro správu národního majetku a jeho
privatizaci J. Skalický, ministr zdravotnictví J.
Stráský.
(Schůze zahájena v 9.04 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Váženě
poslankyně, vážení poslanci, zahajuji
druhý den 39. schůze Poslanecké sněmovny
a všechny přítomné srdečně
vítám. Prosím, abyste se přihlásili
a oznámili případně, kdo žádá
o vydání náhradní karty.
Včera jsme projednali prvních deset bodů
schváleného pořadu. Dnes bychom měli
začít bodem jedenáct. Tím je
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 2027. Z pověření vlády jej uvede
pan Jan Ruml, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený
pane předsedající, vážené
poslankyně, vážení poslanci, jedním
z projevů minulé totalitní moci bylo nezákonné
shromažďování informací o občanech
a zneužívání těchto informací
Státní bezpečností. V zájmu
vypořádání se České
republiky s touto historickou skutečností vláda
navrhuje zpřístupnit svazky vzniklé činností
Státní bezpečnosti státním
občanům České republiky a osobám,
které byly v období od 25. února 1948 do
15. února 1990 československými státními
občany. Tímto zákonem se vláda snaží
alespoň zčásti napravit to, co se v naší
zemi událo v minulých desetiletích, a to
i s vědomím, že některé křivdy
a neštěstí již napravit či nahradit
prostě nelze.
Existence Státní bezpečnosti patří
ke stinným stránkám naší historie.
Jestliže je pravda, že každý národ
má právo znát své dějiny, je
zapotřebí dát občanům možnost
se seznámit i s tím, jak si v minulosti vůči
nim samotným počínala jedna ze součástí
státní správy naší vlasti.
Protože činnost Státní bezpečnosti
byla z valné míry zaměřována
ke zcela konkrétním osobám, je podle názoru
vlády třeba dát občanům možnost,
aby se s výsledky této činnosti - pokud se
dochovaly - seznámili rovněž osobně.
Se zpřístupněním svazku nejsou spojovány
žádné právní důsledky.
Smyslem návrhu je pouze umožnit občanům
seznámit se s údaji, které o nich vedla Státní
bezpečnost. Česká republika má tedy
podle návrhu zákona toliko povinnost zpřístupnit
prostřednictvím ministerstva vnitra oprávněným
osobám tyto svazky, pokud o to požádají.
Zpřístupnění svazku nemá v
žádném ohledu charakter rozhodování
o právech a povinnostech občanů.
Z celkového souboru dokumentace bývalé Státní
bezpečnosti se navrhuje zpřístupnit dokumentační
soubory vedené Státní bezpečností
k určité osobě, tj. osobě, které
se Státní bezpečnost věnovala, které
Státní bezpečnost věnovala konkrétní
zájem v podobě samostatné akce. Pro účely
zákona jsou tyto soubory označeny jako svazky. Zpřístupnění
jiné dokumentace Státní bezpečnosti
nemá pro zamýšlený účel
význam.
Z objektivních důvodů nemohou být
zpřístupněny všechny svazky vedené
Státní bezpečností k určité
osobě. Např. svazky vzniklé z činnosti
bývalé vojenské kontrarozvědky tvoří
součást dosud nerozděleného majetku
bývalé České a Slovenské Federativní
Republiky, část svazků byla v průběhu
dělení majetku bývalého federálního
ministerstva vnitra uznána za majetek Slovenské
republiky apod.
Zanedbatelný počet svazků je nutno ponechat
utajen, protože jejich zpřístupnění
by ohrozilo bezpečnost státu.
V zájmu vyloučení neodůvodněných
zásahů do soukromí jiných osob se
navrhuje, aby byly ve svazku zpřístupněny
pouze osobní údaje vztahující se k
oprávněné osobě a jména a příjmení
jiných osob, včetně krycích jmen spolupracovníků
Státní bezpečnosti. Podle návrhu zákona
může osoba, které je zpřístupněn
svazek, požádat o sdělení pravých
jmen osob, které jsou uvedeny v tomto svazku pod krycím
jménem.
Svazky bude možno zpřístupnit odhadem asi 60
tisícům osob. Dalším 120 až 150
tisícům bude moci být sdělen pouze
obsah evidenčního záznamu o svazku, protože
dokumentace k nim vedená byla již skartována
nebo je zničena.
Dámy a pánové, doufám, že mi
dáte příležitost obhájit filozofii,
věcný obsah i legislativní ztvárnění
tohoto zákona ve výborech Poslanecké sněmovny
Parlamentu. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministrovi. Organizační výbor určil
zpravodajem pro prvé čtení poslance Jana
Klase, který však onemocněl. Proto předseda
svým rozhodnutím určil pana kolegu Jana Krámka,
kterého žádám, aby se ujal slova.
Poslanec Jan Krámek: Vážený pane
předsedo, pane předsedající, pane
ministře, kolegyně, kolegové, po úvodním
slovu pana ministra vnitra Jana Rumla vzhledem k tomu, že
se jedná o prvé čtení, si myslím,
že nezbývá mnoho co dodat k navrhované
zákonné normě.
Chci vzpomenout jedné věci, a to je obdobná
právní norma ve Spolkové republice Německo,
o které zde také bylo hovořeno. Je skutečností,
že se jedná o systém podobný, ale z
mnoha důvodů, ke kterým - věřím
- se můžeme dostat až ve druhém čtení,
a zejména při projednávání
ve výborech, je nutno řešit celou problematiku
v České republice jiným způsobem.
Po prostudování návrhu zákona o zpřístupnění
svazků vzniklých činností Státní
bezpečnosti jsem dospěl k názoru, že
je nezbytně nutné, aby tento návrh byl projednán
podrobně zejména v branném a bezpečnostním
výboru Poslanecké sněmovny, a proto v této
chvíli se spokojím jenom s návrhem, aby tento
zákon sněmovna v prvém čtení
schválila a byl přidělen k projednání
brannému a bezpečnostnímu výboru.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu zpravodaji Krámkovi. Oznamuji, že pan poslanec
Nečas má náhradní kartu č.
30 a pan poslanec Honajzer č. 29. Otevírám
obecnou rozpravu. Jako první se do ní přihlásil
pan poslanec Štrait, kterého prosím, aby se
ujal slova. Připraví se pan poslanec Miroslav Čapek.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
dámy a pánové, dovolte mi pár slov
k projednávané předloze o zpřístupnění
svazků Státní bezpečnosti. Nemusím
zdůrazňovat, že podobnou praxi zcela odmítám.
To jsem už vyjádřil i v jiných souvislostech.
Především je zarážející,
že svazky budou zpřístupněny s velkým
časovým odstupem selektivně, pouze část,
údajně ta, která nebyla skartována.
Za stejně pochybený argument považuji, že
některé svazky nebudou zpřístupněny
s ohledem na jakési teroristické konsekvence. Za
kardinální problém však považuji
skutečnost, že celá agenda zůstane na
ministerstvu vnitra. Při úvahách, že
se s agendou českého "Gauckova ústavu"
budou zabývat desítky zaměstnanců
a bude disponovat rozpočtem několika desítek
milionů korun, by měl podobný útvar
existovat nezávisle na ministerstvu vnitra. Důvodů
je několik. Bude chybět kontrola nad činností
tohoto útvaru. Nikde jsem nenašel v zákonu
slůvko o nezávislé kontrole. Kontrola vnitra
vnitrem se zásadně už historicky neosvědčuje.
Tím, že bude ministerstvo vnitra monopolizovat zpřístupnění
svazků, se dále zkoncentruje moc v rukou orgánů,
které patří k silovým orgánům
státní správy a ještě víc
se oslabuje pozice občana. Dále u lustračních
osvědčení, samozřejmě velmi
relativních, měl a má možnost občan
se obrátit na soud. Nyní si autoři zákona
myjí ruce jako Pilát pontský. Ministerstvo
není povinno ověřovat, zda údaje jsou
přesné a pravdivé. Nikdo nemůže
nic překontrolovat, protože ten, kdo si přisvojil
moc nad částí zveřejněných
svazků, se a priori zbavuje odpovědnosti.
Konečně je potřeba upozornit, že norma
se dostává do rozporu s Listinou lidských
práv a svobod a s právními normami Evropské
unie, které se vztahují k zveřejňování
údajů o občanech, podmínek zveřejnění
a možnosti občana se bránit atd.
Zvláštní kapitolou je, že právní
norma zcela politického obsahu je v parlamentu projednávána
bezprostředně před volbami. Předkládaný
zákon má celou řadu dalších úskalí.
Jsem však dalek toho, abych ho vylepšoval.
Doporučuji a tedy i navrhuji, aby byl v prvním čtení
odmítnut. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Štraitovi. Prosím pana poslance Čapka,
aby se ujal slova. Pan poslanec Černý má
náhradní kartu č. 28.
Poslanec Miroslav Čapek: Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
pane ministře, kolegové, kolegyně, dovolte
mi, abych vás seznámil se stručným
stanoviskem Levého bloku k právě projednávanému
tisku.
Levý blok obecně souhlasí s návrhem
zákona o zpřístupnění svazků
vzniklých činností Státní bezpečnosti.
Má však výhrady k rozsahu jejich zpřístupnění.
Dle našeho názoru by v žádném případě
nemělo jít pouze o svazky, které vznikly
z činnosti Státní bezpečnosti, ale
z činnosti i dalších složek, např.
svazky, které nebyly vytvořeny na osoby, které
vykonávaly výkon trestu odnětí svobody.
Jestliže má dojít ke katarzi, jak je často
argumentováno při diskusích o tomto zákonu,
resp. o kroku zpřístupnit svazky StB, je třeba
takovýto krok provést důsledně. Jedině
tímto způsobem může dojít k zamezení
jejich zneužívání a může
dojít k odstranění všech možných
probíhajících soudních sporů.
O této otázce by samozřejmě mohly
být vedeny dalekosáhlé diskuse a polemiky.
Ty nechť se odehrávají při projednávání
tohoto zákona v samotných orgánech PS, to
znamená ve výborech. Přes to všechno
máme za to, že navrhovatelé by se měli
vypořádat se zásadní námitkou,
a to je zahrnutí všech svazků vzniklých
a vytvořených v minulých letech na občany
republiky.
Z tohoto důvodu proto navrhuje Levý blok, aby byl
zákon vrácen vládě k přepracování.
Nebude-li tento návrh akceptován, poslanecký
klub LB podpoří návrh zákona v prvém
čtení a uplatní své postoje formou
pozměňovacích návrhů při
projednávání ve výborech. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Čapkovi. Oznamuji dále, že pan
poslanec Grulich má náhradní kartu č.
27 a pan poslanec Sochor Vítězslav náhradní
kartu č. 26.
Končím obecnou rozpravu vzhledem k tomu, že
se do ní dál nikdo nehlásí. Požádám
vás ještě jednou, aby se zaregistrovali ti,
kdo tak ještě neučinili.
Dámy a pánové, domnívám se,
že nezazněl v rozpravě návrh na vrácení.
Nevím, jestli se tak nestalo ve vteřinách,
kdy mi bylo oznamováno, kdo má jakou kartu. Zazněl
od pana poslance Štraita. Pan poslanec Čapek navrhoval
vrátit vládě k přepracování.
Děkuji vám za pomoc.
Pan poslanec Štrait navrhl zamítnout. Pan poslanec
Čapek navrhl vrátit vládě k přepracování.
Omlouvám se, ale skutečně právě
v okamžiku mně vždycky někdo přinesl
sladkou zprávu o tom, kterou kartu zrovna má. Omlouvám
se a děkuji za pomoc, zejména zpravodaji.
Nejprve budeme hlasovat o návrhu pana poslance Štraita
v hlasování č. 30.
Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko.
Kdo je proti?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů
9 pro, 96 proti.
Další návrh byl na vrácení navrhovateli
k dopracování. Byl to návrh pana poslance
Čapka.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko v 31. hlasování
této schůze. Kdo je proti?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů
28 pro, 85 proti.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání
výborům k projednávání, tak
jak jej přednesl pan zpravodaj Jan Krámek.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko v 32. hlasování
této schůze. Kdo je proti?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů
106 pro, 4 proti.
Děkuji panu ministrovi a panu společnému
zpravodaji.
Dalším bodem je
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 2028. Z pověření vlády jej uvede
opět pan ministr Jan Ruml, kterého prosím,
aby se ujal slova.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
dámy a pánové, (Předsedající:
Dámy a pánové, prosím o klid.) předložený
návrh zákona představuje první etapu
v přípravě nové právní
úpravy bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních
komunikacích. Jde o zákon překlenovací,
jehož cílem je pouze nahradit vládní
nařízení č. 54 z roku 1953 o provozu
na silnicích, od něhož jsou odvozeny všechny
platné vyhlášky upravující bezpečnost
a plynulost silničního provozu.
Tento zákon a uvedené vyhlášky by pak
měly platit beze změny na přechodnou dobu,
než bude ve druhé etapě zpracován nový
zákon upravující kompletně celou oblast
bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.
Tento přístup byl zvolen proto, že příprava
nové kompletní právní úpravy
si vyžádá delší dobu, neboť
v jejím rámci je třeba ještě
řešit celou řadu věcných, právních
i kompetenčních problémů. Vzhledem
k tomu je nezbytné, aby po tuto dobu platila dosavadní
právní úprava obsažená ve vyhláškách
vydaných na základě uvedeného vládního
nařízení.
Platnost této úpravy je však bohužel čas
od času zpochybňována s odkazem na ústavu,
Listinu základních práv a svobod. Vláda
sice z důvodů podrobněji rozvedených
v důvodové zprávě nesdílí
názor, že současná právní
úprava je neplatná, ale považuje za potřebné
reagovat na faktický stav, kdy diskuse o platnosti stávajících
vyhlášek a zejména pravidel silničního
provozu negativně ovlivňují chování
účastníků silničního
provozu a objektivně tak zvyšují míru
ohrožení bezpečnosti tohoto provozu.
Předložený návrh tedy představuje
přechodné řešení, jehož
cílem je pouze vytvořit obecný zákonný
rámec pro dosavadní právní úpravu
bezpečnosti a plynulosti silničního provozu
a jasně tak deklarovat její platnost do doby přijetí
nové právní úpravy.
V souladu s tímto pojetím tedy předložený
návrh zákona v podstatě neobsahuje zásadní
věcné změny oproti současné
právní úpravě. Přebírá
pouze aktuální ustanovení vládního
nařízení č. 54 z roku 1953 o provozu
na silnicích a převádí do zákona
některá obecná ustanovení ze současných
vyhlášek potřebná k vytvoření
uvedeného zákonného rámce pro úpravu
obsaženou v těchto vyhláškách.
Přijetí nové právní úpravy
bezpečnosti a plynulosti silničního provozu
lze reálně očekávat v roce 1997. Děkuji
vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministrovi. Organizační výbor určil
zpravodajem pro prvé čtení pana poslance
Zdeňka Vorlíčka, kterého žádám,
aby se ujal slova.
Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený
pane předsedající, vážení
páni ministři, dámy a pánové,
pokud bychom měli stručně a obecně
definovat hlavní požadavky na zákon o bezpečnosti
a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,
pak by tento zákon měl stanovit práva a povinnosti
účastníků provozu na pozemních
komunikacích, upravit podmínky způsobilosti
vybraných skupin účastníků
provozu na pozemních komunikacích a vymezit práva
a povinnosti státních orgánů dohlížejících
na dodržování pravidel provozu na pozemních
komunikacích.
Vlivem toho, že příprava takto komplexně
pojaté, současným podmínkám
odpovídající zákonné normy
se protáhla a dostala se do časového skluzu,
je předložený zákon jen určitým
provizoriem. Toto provizorium má nahradit vládní
nařízení č. 54 z roku 1953 Sb., tedy
normu podzákonnou pomocí právní úpravy,
o jejíž platnosti z hlediska české ústavy
by nebylo sporu. Přestože tedy zákon nepřináší
věcné změny, kromě promítnutí
už provedených právních úprav,
je z hlediska právní jistoty účastníků
silničního provozu normou potřebnou a doporučuji
proto sněmovně schválit usnesení,
jímž bude z rozhodnutí organizačního
výboru zákon přikázán hospodářskému
výboru k projednání.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Do
obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže
ji končím a dám hlasovat o návrhu
pana zpravodaje na přikázání.
Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne
tlačítko v 33. hlasování této
schůze. Kdo je proti?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů
93 pro, 4 proti.
Děkuji panu zpravodaji, poslanci Vorlíčkovi,
a panu ministru Rumlovi.
Dalším bodem je
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 2042. Z pověření vlády jej uvede
opět ministr Jan Ruml, kterého prosím, aby
se ujal slova.
Pane ministře, omlouvám se, ještě jsem
zapomněl ohlásit, že pan poslanec Tomáš
Svoboda má náhradní kartu č. 23. Prosím,
máte slovo.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážená
sněmovno, podle platného zákona ČNR
č. 41 z roku 1993 Sb., o ověřování
shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování
pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání
potvrzení orgány obcí a okresními
úřady mohou provádět vidimace, tzn.
ověření shody opisu nebo kopie s listinou,
a legalizace, tj. ověření pravosti podpisů,
obecní úřady pověřené
vedením matrik, a další obecní úřady,
pokud je vidimací a legalizací pověřil
okresní úřad.
V souvislosti s projednáváním usnesení
vlády o katalogu opatření ke zjednodušení
a zlepšení výkonu státní správy
ve vztahu k občanům ze dne 25. října
1995 bylo uloženo doplnit ustanovení § 1, odst.
1, zákona 41/1993 tak, aby se okruh orgánů
oprávněných provádět vidimace
a legalizace rozšířil i o okresní úřady.
V praxi se totiž vyskytují případy,
kdy si fyzické či právnické osoby
vyřizují své záležitosti okresních
úřadů a potřebují ověřit
pravost podpisu, popřípadě shodu fotografie
či opisu dokladu s originálem. Podle dosavadní
úpravy se v těchto případech musí
obrátit na příslušný obecní
úřad nebo na notáře. Takový
postup zbytečně občana zatěžuje.
Z důvodu zlepšení této činnosti
byla proto zpracována novela zákona č. 41/1993,
kterou se rozšiřuje okruh orgánů oprávněných
provádět legalizace a vidimace o okresní
úřady.
Legalizaci či vidimaci tak provede příslušný
odbor okresního úřadu, u nějž
si žadatel vyřizuje jinou záležitost,
např. státní občanství, živnostenské
oprávnění apod. Ustanovení této
nové působnosti okresních úřadů
zákonem je plně v souladu s ústavním
pořádkem České republiky. Navržená
právní úprava si nevyžádá
nárůst prostředků ze státního
rozpočtu, protože plnění úkolů
bude zabezpečovat stávajícími pracovníky
a prostředky okresních úřadů.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministrovi. Organizační výbor určil
zpravodajkou pro první čtení paní
poslankyni Annu Röschovou, kterou žádám,
aby se ujala slova.
Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo,
pane ministře, dámy a pánové, dovolte,
abych úplně na úvod splnila usnesení
České národní rady a zákona
a sdělila sněmovně, že moje povolání
je notářka.
Já snad budu velice stručná ve svém
úvodním slově. Myslím, že vše
podstatné řekl pan ministr. Jedná se o velmi
jednoduchou krátkou novelu, kde se určitá
působnost ověřování podpisů
přenáší i na okresní úřady,
tj. pracovníky, kteří budou přednostou
okresního úřadu pověřeni k
tomuto ověřování. Já nemám,
co bych k tomu více řekla. Ve shodě s návrhem
organizačního výboru doporučuji projednání
do druhého čtení tohoto návrhu a přikázání,
to už asi pan předsedající řekne,
komu přikázat, protože to jsem zapomněla.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu.
Obecnou rozpravu končím, protože se do ní
nikdo nepřihlásil.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání.
Organizační výbor navrhuje přikázat
předložený návrh k projednání
ústavně právnímu výboru.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko v 34. hlasování
této schůze. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů
105 pro, nikdo proti.
Děkuji paní poslankyni Röschové jako
zpravodajce a panu ministrovi.
Dalším bodem je
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 2056. Z pověření vlády jej opět
uvede pan ministr Jan Ruml, kterého prosím. aby
se ujal slova.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážená
sněmovno, předkládaná novela navazuje
na závěry porady ministrů k otázkám
podnikání cizinců v České republice,
kde bylo dohodnuto v určitém smyslu zpřísnit
právní úpravu jak podmínek podnikání,
tak i pobytu cizinců na území České
republiky.
V tomto smyslu tedy předložený návrh
doplňuje nedávno přijatou novelu živnostenského
zákona.
Zpřísnění podmínek pobytu cizinců
je konkrétně řešeno v pěti bodech
návrhu novely. V bodu 2. 6. 7. 8 a 10.
Zatímco dosud byli cizinci povinni prokazovat účel
svého pobytu a podmínky jeho zajištění
v České republice (např. ubytování,
prostředky k pobytu atd.) pouze při podání
žádosti, nyní by měli být podle
bodu 8 povinni toto činit kdykoliv v průběhu
tohoto pobytu, pokud je důvodná obava, že původní
účel pobytu nebo jeho podmínky zanikly.
Dále podle bodu 2 by cizinci s povoleným krátkodobým
pobytem měli být povinni předkládat
doklady potvrzující zajištění
prostředků k pobytu a k vycestování
z území České republiky nejen při
podání žádosti o vízum, ale nově
i při podání žádosti o prodloužení
doby povoleného pobytu.
Významná je i navrhovaná povinnost cizince
neprodleně hlásit ztrátu nejen dokladu o
udělení víza nebo průkazu k povolení
pobytu, ale nově i cestovního dokladu; bod 7.
Tato povinnost umožní orgánům Cizinecké
policie vést aktuální evidenci ztrát
cestovních dokladů, a tím snížit
riziko zneužití ztraceného nebo odcizeného
cestovního dokladu, stejně jako přijímat
nezbytná opatření vůči cizincům,
kteří tuto povinnost neplní.
Dále se navrhuje v bodu 6, aby cizinec byl povinen uvádět
pravdivé a úplné všechny požadované
údaje nejen při podávání svých
žádostí, podle zákona o pobytu cizinců,
nýbrž i v průběhu celého správního
řízení.
Pro aplikační praxi jsou významná
i oprávnění navržená v bodu 10,
která umožní Ministerstvu vnitra, resp. Cizinecké
policii, která je pověřena plněním
úkolů státní správy na úseku
pobytu cizinců, požadovat opis z evidence Rejstříku
trestů České republiky a snímat a
evidovat daktyloskopické otisky cizince, kterému
byl zakázán pobyt nebo který je vyhošťován.
Vedle uvedených zpřísňujících
ustanovení, která naplňují základní
smysl novely, obsahuje novela pod body 3, 5 a 9 několik
ustanovení jiného typu.
Ta sledují cíl odstranit některé nejkřiklavější
nedostatky dosavadní zákonné úpravy,
které způsobují skutečně značné
problémy v činnosti Cizinecké policie.
Jde především o to, že dosavadní
úprava neumožňuje vydat cizincům mladším
15 let a cizincům zbaveným rozhodnutím soudu
způsobilosti k právním úkonům
doklad o tom, že jim byl povolen pobyt.
To se navrhuje řešit úpravou v bodu 3, která
umožní vydat těmto osobám rozhodnutí
o povolení pobytu formou běžného rozhodnutí
podle správního řádu. Dosavadní
úprava vydání tohoto druhu rozhodnutí
podle správního řádu totiž vylučuje.
Dále jde o to, že podle současné právní
úpravy je platnost povolení k pobytu vázána
na dobu platnosti cestovního dokladu cizince.
Řada cizinců s povoleným trvalým pobytem
z objektivních důvodů (např. domovský
stát odmítá doklad vydat) nemůže
předložit platný cestovní doklad. Jejich
trvalý pobyt by tedy musel být po uplynutí
doby platnosti povolení k pobytu ukončen, aniž
by k tomu byl ze strany České republiky dobrý
důvod.
Proto se v bodu 5 navrhuje, aby platnost k povolení pobytu
těchto cizinců byla v takovém případě
prodloužena na dobu pěti let.
Cizinec může podle platné zákonné
úpravy z území České republiky
vycestovat pouze s platným cestovním dokladem.
V řadě případů ztrát
či odcizení cestovních dokladů cizinec
nemůže z objektivních důvodů
získat nový cestovní doklad cizího
státu.
Proto se v bodu 9 navrhuje stanovit možnost vydání
cestovního průkazu totožnosti, který
umožní vycestování cizince do státu
jeho trvalého pobytu nebo případně
jiného státu.
Cizinci, jemuž byl prodloužen průkaz k povolení
pobytu podle § 10 odst. 3. se navrhuje vydat cestovní
průkaz umožňující i jeho návrat.
Dalším okruhem pozměňujícím
stávající zákony je novela zákona
č. 498/1990 o uprchlících, kterou se odstraňuje
nesoulad této úpravy s Úmluvou o právním
postavení uprchlíků.
Tento nesoulad spočívá v tom, že podle
§ 24 zákona č. 498/1990 Sb. je omezena doba,
na kterou lze přiznat postavení uprchlíka.
Podle Úmluvy ale takové omezení není
možné.
Z tohoto důvodu se navrhuje vypustit ustanovení
§ 4 ze zákona č. 498/1990 Sb.
Dámy a pánové, řekl bych, že
jsem uvedl všechny podstatné skutečnosti opravňující
předložit tuto novelu vaší pozornosti.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministrovi a prosím pana poslance Jana Kryčera,
kterého určil organizační výbor
zpravodajem pro první čtení, aby se ujal
slova.