Středa 7. února 1996

2. den schůze (7. února 1996)

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka a 189 poslanců.

Za vládu České republiky: místopředseda vlády J. Kalvoda. místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, ministr životního prostředí F. Benda, ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek, ministr dopravy V. Budinský, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr vnitra J. Ruml, ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci J. Skalický, ministr zdravotnictví J. Stráský.

(Schůze zahájena v 9.04 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Váženě poslankyně, vážení poslanci, zahajuji druhý den 39. schůze Poslanecké sněmovny a všechny přítomné srdečně vítám. Prosím, abyste se přihlásili a oznámili případně, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Včera jsme projednali prvních deset bodů schváleného pořadu. Dnes bychom měli začít bodem jedenáct. Tím je

XI.

Vládní návrh zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností Státní bezpečnosti - prvé čtení

Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2027. Z pověření vlády jej uvede pan Jan Ruml, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, jedním z projevů minulé totalitní moci bylo nezákonné shromažďování informací o občanech a zneužívání těchto informací Státní bezpečností. V zájmu vypořádání se České republiky s touto historickou skutečností vláda navrhuje zpřístupnit svazky vzniklé činností Státní bezpečnosti státním občanům České republiky a osobám, které byly v období od 25. února 1948 do 15. února 1990 československými státními občany. Tímto zákonem se vláda snaží alespoň zčásti napravit to, co se v naší zemi událo v minulých desetiletích, a to i s vědomím, že některé křivdy a neštěstí již napravit či nahradit prostě nelze.

Existence Státní bezpečnosti patří ke stinným stránkám naší historie. Jestliže je pravda, že každý národ má právo znát své dějiny, je zapotřebí dát občanům možnost se seznámit i s tím, jak si v minulosti vůči nim samotným počínala jedna ze součástí státní správy naší vlasti.

Protože činnost Státní bezpečnosti byla z valné míry zaměřována ke zcela konkrétním osobám, je podle názoru vlády třeba dát občanům možnost, aby se s výsledky této činnosti - pokud se dochovaly - seznámili rovněž osobně.

Se zpřístupněním svazku nejsou spojovány žádné právní důsledky. Smyslem návrhu je pouze umožnit občanům seznámit se s údaji, které o nich vedla Státní bezpečnost. Česká republika má tedy podle návrhu zákona toliko povinnost zpřístupnit prostřednictvím ministerstva vnitra oprávněným osobám tyto svazky, pokud o to požádají. Zpřístupnění svazku nemá v žádném ohledu charakter rozhodování o právech a povinnostech občanů.

Z celkového souboru dokumentace bývalé Státní bezpečnosti se navrhuje zpřístupnit dokumentační soubory vedené Státní bezpečností k určité osobě, tj. osobě, které se Státní bezpečnost věnovala, které Státní bezpečnost věnovala konkrétní zájem v podobě samostatné akce. Pro účely zákona jsou tyto soubory označeny jako svazky. Zpřístupnění jiné dokumentace Státní bezpečnosti nemá pro zamýšlený účel význam.

Z objektivních důvodů nemohou být zpřístupněny všechny svazky vedené Státní bezpečností k určité osobě. Např. svazky vzniklé z činnosti bývalé vojenské kontrarozvědky tvoří součást dosud nerozděleného majetku bývalé České a Slovenské Federativní Republiky, část svazků byla v průběhu dělení majetku bývalého federálního ministerstva vnitra uznána za majetek Slovenské republiky apod.

Zanedbatelný počet svazků je nutno ponechat utajen, protože jejich zpřístupnění by ohrozilo bezpečnost státu.

V zájmu vyloučení neodůvodněných zásahů do soukromí jiných osob se navrhuje, aby byly ve svazku zpřístupněny pouze osobní údaje vztahující se k oprávněné osobě a jména a příjmení jiných osob, včetně krycích jmen spolupracovníků Státní bezpečnosti. Podle návrhu zákona může osoba, které je zpřístupněn svazek, požádat o sdělení pravých jmen osob, které jsou uvedeny v tomto svazku pod krycím jménem.

Svazky bude možno zpřístupnit odhadem asi 60 tisícům osob. Dalším 120 až 150 tisícům bude moci být sdělen pouze obsah evidenčního záznamu o svazku, protože dokumentace k nim vedená byla již skartována nebo je zničena.

Dámy a pánové, doufám, že mi dáte příležitost obhájit filozofii, věcný obsah i legislativní ztvárnění tohoto zákona ve výborech Poslanecké sněmovny Parlamentu. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Organizační výbor určil zpravodajem pro prvé čtení poslance Jana Klase, který však onemocněl. Proto předseda svým rozhodnutím určil pana kolegu Jana Krámka, kterého žádám, aby se ujal slova.

Poslanec Jan Krámek: Vážený pane předsedo, pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, po úvodním slovu pana ministra vnitra Jana Rumla vzhledem k tomu, že se jedná o prvé čtení, si myslím, že nezbývá mnoho co dodat k navrhované zákonné normě.

Chci vzpomenout jedné věci, a to je obdobná právní norma ve Spolkové republice Německo, o které zde také bylo hovořeno. Je skutečností, že se jedná o systém podobný, ale z mnoha důvodů, ke kterým - věřím - se můžeme dostat až ve druhém čtení, a zejména při projednávání ve výborech, je nutno řešit celou problematiku v České republice jiným způsobem.

Po prostudování návrhu zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností Státní bezpečnosti jsem dospěl k názoru, že je nezbytně nutné, aby tento návrh byl projednán podrobně zejména v branném a bezpečnostním výboru Poslanecké sněmovny, a proto v této chvíli se spokojím jenom s návrhem, aby tento zákon sněmovna v prvém čtení schválila a byl přidělen k projednání brannému a bezpečnostnímu výboru. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodaji Krámkovi. Oznamuji, že pan poslanec Nečas má náhradní kartu č. 30 a pan poslanec Honajzer č. 29. Otevírám obecnou rozpravu. Jako první se do ní přihlásil pan poslanec Štrait, kterého prosím, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Miroslav Čapek.

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi pár slov k projednávané předloze o zpřístupnění svazků Státní bezpečnosti. Nemusím zdůrazňovat, že podobnou praxi zcela odmítám. To jsem už vyjádřil i v jiných souvislostech.

Především je zarážející, že svazky budou zpřístupněny s velkým časovým odstupem selektivně, pouze část, údajně ta, která nebyla skartována. Za stejně pochybený argument považuji, že některé svazky nebudou zpřístupněny s ohledem na jakési teroristické konsekvence. Za kardinální problém však považuji skutečnost, že celá agenda zůstane na ministerstvu vnitra. Při úvahách, že se s agendou českého "Gauckova ústavu" budou zabývat desítky zaměstnanců a bude disponovat rozpočtem několika desítek milionů korun, by měl podobný útvar existovat nezávisle na ministerstvu vnitra. Důvodů je několik. Bude chybět kontrola nad činností tohoto útvaru. Nikde jsem nenašel v zákonu slůvko o nezávislé kontrole. Kontrola vnitra vnitrem se zásadně už historicky neosvědčuje.

Tím, že bude ministerstvo vnitra monopolizovat zpřístupnění svazků, se dále zkoncentruje moc v rukou orgánů, které patří k silovým orgánům státní správy a ještě víc se oslabuje pozice občana. Dále u lustračních osvědčení, samozřejmě velmi relativních, měl a má možnost občan se obrátit na soud. Nyní si autoři zákona myjí ruce jako Pilát pontský. Ministerstvo není povinno ověřovat, zda údaje jsou přesné a pravdivé. Nikdo nemůže nic překontrolovat, protože ten, kdo si přisvojil moc nad částí zveřejněných svazků, se a priori zbavuje odpovědnosti.

Konečně je potřeba upozornit, že norma se dostává do rozporu s Listinou lidských práv a svobod a s právními normami Evropské unie, které se vztahují k zveřejňování údajů o občanech, podmínek zveřejnění a možnosti občana se bránit atd.

Zvláštní kapitolou je, že právní norma zcela politického obsahu je v parlamentu projednávána bezprostředně před volbami. Předkládaný zákon má celou řadu dalších úskalí. Jsem však dalek toho, abych ho vylepšoval.

Doporučuji a tedy i navrhuji, aby byl v prvním čtení odmítnut. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Štraitovi. Prosím pana poslance Čapka, aby se ujal slova. Pan poslanec Černý má náhradní kartu č. 28.

Poslanec Miroslav Čapek: Vážený pane předsedo, pane předsedající, pane ministře, kolegové, kolegyně, dovolte mi, abych vás seznámil se stručným stanoviskem Levého bloku k právě projednávanému tisku.

Levý blok obecně souhlasí s návrhem zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností Státní bezpečnosti. Má však výhrady k rozsahu jejich zpřístupnění. Dle našeho názoru by v žádném případě nemělo jít pouze o svazky, které vznikly z činnosti Státní bezpečnosti, ale z činnosti i dalších složek, např. svazky, které nebyly vytvořeny na osoby, které vykonávaly výkon trestu odnětí svobody.

Jestliže má dojít ke katarzi, jak je často argumentováno při diskusích o tomto zákonu, resp. o kroku zpřístupnit svazky StB, je třeba takovýto krok provést důsledně. Jedině tímto způsobem může dojít k zamezení jejich zneužívání a může dojít k odstranění všech možných probíhajících soudních sporů. O této otázce by samozřejmě mohly být vedeny dalekosáhlé diskuse a polemiky. Ty nechť se odehrávají při projednávání tohoto zákona v samotných orgánech PS, to znamená ve výborech. Přes to všechno máme za to, že navrhovatelé by se měli vypořádat se zásadní námitkou, a to je zahrnutí všech svazků vzniklých a vytvořených v minulých letech na občany republiky.

Z tohoto důvodu proto navrhuje Levý blok, aby byl zákon vrácen vládě k přepracování. Nebude-li tento návrh akceptován, poslanecký klub LB podpoří návrh zákona v prvém čtení a uplatní své postoje formou pozměňovacích návrhů při projednávání ve výborech. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Čapkovi. Oznamuji dále, že pan poslanec Grulich má náhradní kartu č. 27 a pan poslanec Sochor Vítězslav náhradní kartu č. 26.

Končím obecnou rozpravu vzhledem k tomu, že se do ní dál nikdo nehlásí. Požádám vás ještě jednou, aby se zaregistrovali ti, kdo tak ještě neučinili.

Dámy a pánové, domnívám se, že nezazněl v rozpravě návrh na vrácení. Nevím, jestli se tak nestalo ve vteřinách, kdy mi bylo oznamováno, kdo má jakou kartu. Zazněl od pana poslance Štraita. Pan poslanec Čapek navrhoval vrátit vládě k přepracování. Děkuji vám za pomoc.

Pan poslanec Štrait navrhl zamítnout. Pan poslanec Čapek navrhl vrátit vládě k přepracování. Omlouvám se, ale skutečně právě v okamžiku mně vždycky někdo přinesl sladkou zprávu o tom, kterou kartu zrovna má. Omlouvám se a děkuji za pomoc, zejména zpravodaji.

Nejprve budeme hlasovat o návrhu pana poslance Štraita v hlasování č. 30.

Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 9 pro, 96 proti.

Další návrh byl na vrácení navrhovateli k dopracování. Byl to návrh pana poslance Čapka.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v 31. hlasování této schůze. Kdo je proti?

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 28 pro, 85 proti.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednávání, tak jak jej přednesl pan zpravodaj Jan Krámek.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v 32. hlasování této schůze. Kdo je proti?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 106 pro, 4 proti.

Děkuji panu ministrovi a panu společnému zpravodaji.

Dalším bodem je

XII.

Vládní návrh zákona o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích - prvé čtení

Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2028. Z pověření vlády jej uvede opět pan ministr Jan Ruml, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, (Předsedající: Dámy a pánové, prosím o klid.) předložený návrh zákona představuje první etapu v přípravě nové právní úpravy bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Jde o zákon překlenovací, jehož cílem je pouze nahradit vládní nařízení č. 54 z roku 1953 o provozu na silnicích, od něhož jsou odvozeny všechny platné vyhlášky upravující bezpečnost a plynulost silničního provozu.

Tento zákon a uvedené vyhlášky by pak měly platit beze změny na přechodnou dobu, než bude ve druhé etapě zpracován nový zákon upravující kompletně celou oblast bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.

Tento přístup byl zvolen proto, že příprava nové kompletní právní úpravy si vyžádá delší dobu, neboť v jejím rámci je třeba ještě řešit celou řadu věcných, právních i kompetenčních problémů. Vzhledem k tomu je nezbytné, aby po tuto dobu platila dosavadní právní úprava obsažená ve vyhláškách vydaných na základě uvedeného vládního nařízení.

Platnost této úpravy je však bohužel čas od času zpochybňována s odkazem na ústavu, Listinu základních práv a svobod. Vláda sice z důvodů podrobněji rozvedených v důvodové zprávě nesdílí názor, že současná právní úprava je neplatná, ale považuje za potřebné reagovat na faktický stav, kdy diskuse o platnosti stávajících vyhlášek a zejména pravidel silničního provozu negativně ovlivňují chování účastníků silničního provozu a objektivně tak zvyšují míru ohrožení bezpečnosti tohoto provozu.

Předložený návrh tedy představuje přechodné řešení, jehož cílem je pouze vytvořit obecný zákonný rámec pro dosavadní právní úpravu bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a jasně tak deklarovat její platnost do doby přijetí nové právní úpravy.

V souladu s tímto pojetím tedy předložený návrh zákona v podstatě neobsahuje zásadní věcné změny oproti současné právní úpravě. Přebírá pouze aktuální ustanovení vládního nařízení č. 54 z roku 1953 o provozu na silnicích a převádí do zákona některá obecná ustanovení ze současných vyhlášek potřebná k vytvoření uvedeného zákonného rámce pro úpravu obsaženou v těchto vyhláškách. Přijetí nové právní úpravy bezpečnosti a plynulosti silničního provozu lze reálně očekávat v roce 1997. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Organizační výbor určil zpravodajem pro prvé čtení pana poslance Zdeňka Vorlíčka, kterého žádám, aby se ujal slova.

Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, pokud bychom měli stručně a obecně definovat hlavní požadavky na zákon o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, pak by tento zákon měl stanovit práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích, upravit podmínky způsobilosti vybraných skupin účastníků provozu na pozemních komunikacích a vymezit práva a povinnosti státních orgánů dohlížejících na dodržování pravidel provozu na pozemních komunikacích.

Vlivem toho, že příprava takto komplexně pojaté, současným podmínkám odpovídající zákonné normy se protáhla a dostala se do časového skluzu, je předložený zákon jen určitým provizoriem. Toto provizorium má nahradit vládní nařízení č. 54 z roku 1953 Sb., tedy normu podzákonnou pomocí právní úpravy, o jejíž platnosti z hlediska české ústavy by nebylo sporu. Přestože tedy zákon nepřináší věcné změny, kromě promítnutí už provedených právních úprav, je z hlediska právní jistoty účastníků silničního provozu normou potřebnou a doporučuji proto sněmovně schválit usnesení, jímž bude z rozhodnutí organizačního výboru zákon přikázán hospodářskému výboru k projednání.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže ji končím a dám hlasovat o návrhu pana zpravodaje na přikázání.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v 33. hlasování této schůze. Kdo je proti?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 93 pro, 4 proti.

Děkuji panu zpravodaji, poslanci Vorlíčkovi, a panu ministru Rumlovi.

Dalším bodem je

XIII.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady - prvé čtení

Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2042. Z pověření vlády jej uvede opět ministr Jan Ruml, kterého prosím, aby se ujal slova.

Pane ministře, omlouvám se, ještě jsem zapomněl ohlásit, že pan poslanec Tomáš Svoboda má náhradní kartu č. 23. Prosím, máte slovo.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážená sněmovno, podle platného zákona ČNR č. 41 z roku 1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady mohou provádět vidimace, tzn. ověření shody opisu nebo kopie s listinou, a legalizace, tj. ověření pravosti podpisů, obecní úřady pověřené vedením matrik, a další obecní úřady, pokud je vidimací a legalizací pověřil okresní úřad.

V souvislosti s projednáváním usnesení vlády o katalogu opatření ke zjednodušení a zlepšení výkonu státní správy ve vztahu k občanům ze dne 25. října 1995 bylo uloženo doplnit ustanovení § 1, odst. 1, zákona 41/1993 tak, aby se okruh orgánů oprávněných provádět vidimace a legalizace rozšířil i o okresní úřady. V praxi se totiž vyskytují případy, kdy si fyzické či právnické osoby vyřizují své záležitosti okresních úřadů a potřebují ověřit pravost podpisu, popřípadě shodu fotografie či opisu dokladu s originálem. Podle dosavadní úpravy se v těchto případech musí obrátit na příslušný obecní úřad nebo na notáře. Takový postup zbytečně občana zatěžuje. Z důvodu zlepšení této činnosti byla proto zpracována novela zákona č. 41/1993, kterou se rozšiřuje okruh orgánů oprávněných provádět legalizace a vidimace o okresní úřady.

Legalizaci či vidimaci tak provede příslušný odbor okresního úřadu, u nějž si žadatel vyřizuje jinou záležitost, např. státní občanství, živnostenské oprávnění apod. Ustanovení této nové působnosti okresních úřadů zákonem je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Navržená právní úprava si nevyžádá nárůst prostředků ze státního rozpočtu, protože plnění úkolů bude zabezpečovat stávajícími pracovníky a prostředky okresních úřadů. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Organizační výbor určil zpravodajkou pro první čtení paní poslankyni Annu Röschovou, kterou žádám, aby se ujala slova.

Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, dovolte, abych úplně na úvod splnila usnesení České národní rady a zákona a sdělila sněmovně, že moje povolání je notářka.

Já snad budu velice stručná ve svém úvodním slově. Myslím, že vše podstatné řekl pan ministr. Jedná se o velmi jednoduchou krátkou novelu, kde se určitá působnost ověřování podpisů přenáší i na okresní úřady, tj. pracovníky, kteří budou přednostou okresního úřadu pověřeni k tomuto ověřování. Já nemám, co bych k tomu více řekla. Ve shodě s návrhem organizačního výboru doporučuji projednání do druhého čtení tohoto návrhu a přikázání, to už asi pan předsedající řekne, komu přikázat, protože to jsem zapomněla. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu. Obecnou rozpravu končím, protože se do ní nikdo nepřihlásil.

Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhuje přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v 34. hlasování této schůze. Kdo je proti?

Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 105 pro, nikdo proti.

Děkuji paní poslankyni Röschové jako zpravodajce a panu ministrovi.

Dalším bodem je

XIV.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění zákona č. 190/1994 Sb., a zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, a mění zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb. - prvé čtení

Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2056. Z pověření vlády jej opět uvede pan ministr Jan Ruml, kterého prosím. aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážená sněmovno, předkládaná novela navazuje na závěry porady ministrů k otázkám podnikání cizinců v České republice, kde bylo dohodnuto v určitém smyslu zpřísnit právní úpravu jak podmínek podnikání, tak i pobytu cizinců na území České republiky.

V tomto smyslu tedy předložený návrh doplňuje nedávno přijatou novelu živnostenského zákona.

Zpřísnění podmínek pobytu cizinců je konkrétně řešeno v pěti bodech návrhu novely. V bodu 2. 6. 7. 8 a 10.

Zatímco dosud byli cizinci povinni prokazovat účel svého pobytu a podmínky jeho zajištění v České republice (např. ubytování, prostředky k pobytu atd.) pouze při podání žádosti, nyní by měli být podle bodu 8 povinni toto činit kdykoliv v průběhu tohoto pobytu, pokud je důvodná obava, že původní účel pobytu nebo jeho podmínky zanikly.

Dále podle bodu 2 by cizinci s povoleným krátkodobým pobytem měli být povinni předkládat doklady potvrzující zajištění prostředků k pobytu a k vycestování z území České republiky nejen při podání žádosti o vízum, ale nově i při podání žádosti o prodloužení doby povoleného pobytu.

Významná je i navrhovaná povinnost cizince neprodleně hlásit ztrátu nejen dokladu o udělení víza nebo průkazu k povolení pobytu, ale nově i cestovního dokladu; bod 7.

Tato povinnost umožní orgánům Cizinecké policie vést aktuální evidenci ztrát cestovních dokladů, a tím snížit riziko zneužití ztraceného nebo odcizeného cestovního dokladu, stejně jako přijímat nezbytná opatření vůči cizincům, kteří tuto povinnost neplní.

Dále se navrhuje v bodu 6, aby cizinec byl povinen uvádět pravdivé a úplné všechny požadované údaje nejen při podávání svých žádostí, podle zákona o pobytu cizinců, nýbrž i v průběhu celého správního řízení.

Pro aplikační praxi jsou významná i oprávnění navržená v bodu 10, která umožní Ministerstvu vnitra, resp. Cizinecké policii, která je pověřena plněním úkolů státní správy na úseku pobytu cizinců, požadovat opis z evidence Rejstříku trestů České republiky a snímat a evidovat daktyloskopické otisky cizince, kterému byl zakázán pobyt nebo který je vyhošťován.

Vedle uvedených zpřísňujících ustanovení, která naplňují základní smysl novely, obsahuje novela pod body 3, 5 a 9 několik ustanovení jiného typu.

Ta sledují cíl odstranit některé nejkřiklavější nedostatky dosavadní zákonné úpravy, které způsobují skutečně značné problémy v činnosti Cizinecké policie.

Jde především o to, že dosavadní úprava neumožňuje vydat cizincům mladším 15 let a cizincům zbaveným rozhodnutím soudu způsobilosti k právním úkonům doklad o tom, že jim byl povolen pobyt.

To se navrhuje řešit úpravou v bodu 3, která umožní vydat těmto osobám rozhodnutí o povolení pobytu formou běžného rozhodnutí podle správního řádu. Dosavadní úprava vydání tohoto druhu rozhodnutí podle správního řádu totiž vylučuje.

Dále jde o to, že podle současné právní úpravy je platnost povolení k pobytu vázána na dobu platnosti cestovního dokladu cizince.

Řada cizinců s povoleným trvalým pobytem z objektivních důvodů (např. domovský stát odmítá doklad vydat) nemůže předložit platný cestovní doklad. Jejich trvalý pobyt by tedy musel být po uplynutí doby platnosti povolení k pobytu ukončen, aniž by k tomu byl ze strany České republiky dobrý důvod.

Proto se v bodu 5 navrhuje, aby platnost k povolení pobytu těchto cizinců byla v takovém případě prodloužena na dobu pěti let.

Cizinec může podle platné zákonné úpravy z území České republiky vycestovat pouze s platným cestovním dokladem.

V řadě případů ztrát či odcizení cestovních dokladů cizinec nemůže z objektivních důvodů získat nový cestovní doklad cizího státu.

Proto se v bodu 9 navrhuje stanovit možnost vydání cestovního průkazu totožnosti, který umožní vycestování cizince do státu jeho trvalého pobytu nebo případně jiného státu.

Cizinci, jemuž byl prodloužen průkaz k povolení pobytu podle § 10 odst. 3. se navrhuje vydat cestovní průkaz umožňující i jeho návrat.

Dalším okruhem pozměňujícím stávající zákony je novela zákona č. 498/1990 o uprchlících, kterou se odstraňuje nesoulad této úpravy s Úmluvou o právním postavení uprchlíků.

Tento nesoulad spočívá v tom, že podle § 24 zákona č. 498/1990 Sb. je omezena doba, na kterou lze přiznat postavení uprchlíka. Podle Úmluvy ale takové omezení není možné.

Z tohoto důvodu se navrhuje vypustit ustanovení § 4 ze zákona č. 498/1990 Sb.

Dámy a pánové, řekl bych, že jsem uvedl všechny podstatné skutečnosti opravňující předložit tuto novelu vaší pozornosti. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi a prosím pana poslance Jana Kryčera, kterého určil organizační výbor zpravodajem pro první čtení, aby se ujal slova.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP