Středa 7. února 1996

Poslanec Jan Kryčer: Vážený pane místopředsedo, kolegové a kolegyně, je mým sympatickým úkolem navázat na slova pana ministra a snažit se neopakovat skutečnosti, které zde již uvedl; takže budu výjimečně stručný, protože všechno co bylo důležité, již zaznělo.

Připomenu jenom, že se jedná o novelizaci 3 zákonů.

V tom prvém se týká tento návrh pouze dílčích změn původní právní úpravy. Týká se z hlediska aplikační praxe Cizinecké policie, která je pověřovaná úkoly státní správy na tomto úseku.

Jak pan ministr již řekl, jsou zde problémy, které jsou naléhavě pociťovány. Proto je nutné je touto novelou uspokojivě řešit.

Co se týká pořadí novelizace, jedná se v podstatě o druhou novelu zákona č. 123/1992 Sb., co se týká novely zákona č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb., tam jak bylo zmíněno, pouze připomínám, že se jedná o úmluvu o právním postaveni uprchlíků a protokol, týkající se právního postavení uprchlíků v otázce doby, na kterou je přiznáno postavení uprchlíka. Co se týká novely zákona č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, jedná se pouze o nutnou úpravu, která navazuje na změnu uskutečňovanou v zákoně o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

S tímto přijetím zákona nejsou spojeny žádné požadavky na státní rozpočet, což je skutečnost nebývale významná a důležitá. Za těchto okolností navrhuji, aby sněmovna v prvním čtení vyslovila s tímto tiskem souhlas a aby tento tisk byl přikázán zahraničnímu výboru k projednání.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu.

Obecnou rozpravu končím vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil. Dám hlasovat o návrhu pana zpravodaje na přikázání.

Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 35. Kdo je proti?

Hlasování skončilo poměrem hlasů 108 pro, nikdo proti. Návrh zákona byl přikázán.

Tím jsme projednali další bod. Děkuji panu poslanci Kryčerovi a panu ministru Rumlovi.

Dalším bodem je

XV.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění zákona ČNR č. 22/1993 Sb.

Jedná se o prvé čtení. Vládní návrh, který jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2034, z pověření vlády uvede a odůvodní ministr spravedlnosti pan Jiří Novák, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, zákonná úprava kárné odpovědnosti soudců je jednou z významných záruk nezávislého výkonu soudnictví, která zajišťuje, že kárnou odpovědnost soudce může posoudit a sankcionovat pouze nezávislý soud svým rozhodnutím. Současně má však tato úprava poskytovat garance společnosti, že soudní moc bude vykonávána nezávisle, nestranně, spravedlivě a bez průtahů soudci, kteří odpovědně plní své služební povinnosti a dbají na dodržování soudcovské etiky, jak při výkonu soudcovské funkce, tak i ve svém osobním životě.

Soudní praxe i poznatky orgánů státní správy soudů ukazují, že zákonná úprava kárně odpovědnosti soudců, která pochází ještě z doby před vznikem samostatné České republiky, je ve svém základu v souladu s principy, které pro působení soudní moci v právním státu zakotvila Ústava České republiky. Současně však z dosavadní aplikace platné právní úpravy vyplývá potřebnost její novelizace. Soustava kárných opatření, která lze uložit za kárné provinění nebo za závažné kárné provinění, je vymezena příliš úzce a neumožňuje dostatečně přihlížet k povaze a míře porušení povinnosti soudcem a jeho následkům. Ve svých důsledcích pak postrádá potřebnou motivaci, ať již preventivní, tak i následnou.

Potřebnost novelizace soustavy kárných opatření se zvýšila a stala se mimořádně naléhavou v důsledku přijetí zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců. Tento zákon tím, že vymezil určení platů soudců odlišným způsobem než činil zákon ČNR č. 391/1991 Sb., významným způsobem zasáhl do soustavy kárných opatření, vymezených platnou právní úpravou, a ještě více zúžil okruh kárných opatření, která lze soudci za kárné provinění uložit.

Vládní návrh zákona proto okruh stávajících kárných opatření přizpůsobuje nové právní úpravě konstrukce platu soudců a soustavu kárných opatření rozšiřuje o nová kárná opatření se sankčními dopady do platových poměrů soudců. Vedle novelizace soustavy kárných opatření se dále navrhuje odlišným způsobem upravit zánik kárné odpovědnosti soudců a v případě kárné odpovědnosti za kárné provinění vázat zánik kárné odpovědnosti na marné uplynutí roční lhůty na podání návrhu na zahájení kárného řízení.

Věřím, že navrhovaná úprava přispěje k posílení odpovědného přístupu soudců k plnění soudcovské povinnosti a ve svých důsledcích přispěje k větší prestiži soudní moci ve společnosti.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Organizační výbor určil zpravodajkou pro prvé čtení paní poslankyni Annu Röschovou, kterou žádám, aby se nyní ujala slova.

Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedo, pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, myslím si, že pan ministr zde zcela vyčerpávajícím způsobem uvedl návrh zákona, který nyní projednáváme. Uvedl jeho potřebnost a důležitost, ve své zpravodajské zprávě se nebudu k tomuto obšírněji vyjadřovat.

Doporučuji tento sněmovní tisk sněmovně k pozornosti a v souladu s návrhem organizačního výboru doporučuji, aby do druhého čtení byl návrh zákona přikázán ústavně právnímu výboru. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní zpravodajce. Otevírám obecnou rozpravu, kterou končím, protože se do ní nikdo nepřihlásil. Dám hlasovat o návrhu na přikázání tak, jak právě zazněl.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 36. Kdo je proti?

Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 93 pro, nikdo proti.

Děkuji paní poslankyni Röschové a panu ministru Novákovi. Tím jsme projednali další bod.

Dalším bodem ve schváleném pořadu je

XVI.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., a mění zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

Jedná se také o prvé čtení. Vládní návrh jsme obdrželi jako tisk 2041 a já prosím opět pana ministra Jiřího Nováka, který byl vládou pověřen, aby tento návrh uvedl, aby se ujal slova.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. po dvou letech účinnosti zákona o státním zastupitelství lze konstatovat, že tento zákon ve svém celku plní základní záměry, které zákonodárce od jeho přijetí očekával. Na jeho základě byla překonána jeho dřívější koncepce prokuratury a mohl být vytvořen orgán, který má v souladu se svým ústavou vymezeným postavením již nezastupitelné místo mezi státními orgány demokratického státu.

Zkušenosti z dosavadní aplikace zákona o státním zastupitelství ukazují, že není zapotřebí koncepčních zásahů do této právní normy. Je však nezbytné provést některé dílčí změny a doplnění příslušných ustanovení. Především je potřeba přesněji vymezit věcnou a místní příslušnost státního zastupitelství v trestním řízení v období před podáním obžaloby, a to v návaznosti na příslušnost soudů podle trestního řádu. Jedná se o příslušnost státních zástupců jak v přípravném řízení trestním, tak před konáním přípravného řízení a zahájením trestního stíhání.

Při vymezení působnosti státního zastupitelství je třeba současně reagovat na změny trestně právních a dalších předpisů, směřujících k ochraně před organizovaným zločinem. Navrhovaná úprava má umožnit, aby při výkonu dozoru státního zástupce ve věcech trestných činů účasti na zločinném spolčení nebo páchaných v jeho prospěch mohla již od samého počátku trestního řízení působit vrchní státní zastupitelství a přitom soustředit a využívat špičkové odborníky k dané problematice.

Podrobněji musí být dále upraven výkon správy státního zastupitelství. Je proto navrhováno zařazení nových ustanovení, kterými by správa státního zastupitelství a její orgány byly vymezeny přímo v zákoně, obdobně jak je tomu u státní správy soudů. Součástí novely zákona o státním zastupitelství by se měla stát i soustava kárných opatření, týkajících se státních zástupců, jejíž rozšíření je navrhováno v intencích navrhovaných změn v soustavě kárných opatření týkajících se soudců.

I když navrhované změny a doplnění jsou převážně dílčího charakteru, jsou významné a potřebné vzhledem k úkolům, které zejména v trestní oblasti musí státní zastupitelství plnit. Navrhovaná novelizace zákona o státním zastupitelství by měla přispět k jeho bezrozporné aplikaci a ke zvýšení efektivnosti práce státních zástupců. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi a prosím zpravodaje, kterého určil organizační výbor, pana poslance Marka Bendu, aby se ujal slova.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, pokusím se být maximálně stručný. Vzhledem k tomu, že jsme před chvílí přikázali novelu zákona o kárné odpovědnosti soudců a že se jedná v tomto případě v novele zákona o státním zastupitelství opravdu o technické změny, které mají zlepšit výkon funkce státního zastupitelství, myslím, že můžeme klidně přikázat návrh zákona a doporučit k projednání ve výboru ústavně právním pro druhé čtení.

Případné otazníčky, které mám kolem bodu 4 myslím, že lze vyřešit ve výboru. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Končím obecnou rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil, a dávám hlasovat o návrhu usnesení, které se týká přikázání, tak jak jej přednesl pan zpravodaj.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 37. Kdo je proti?

Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 85 pro, 6 proti.

Děkuji panu zpravodaji a panu ministru Novákovi.

Budeme se věnovat bodu číslo

XVII.

Vládní návrh zákona, kterým se mění, doplňuje a upravuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

Jedná se také o prvé čtení. Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2064 a nyní prosím pana ministra Jiřího Nováka, který byl vládou pověřen, aby nám tento návrh uvedl, aby se opět ujal slova.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák: Pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vláda předložila návrh rozsáhlé rodinně právní novely jako první a zásadní krok k budoucí koncepční a jednotné úpravě celé oblasti soukromého práva občanským zákoníkem jako jeho základním kodexem. Rozhodnutí vlády vtělit úpravu rodinných vztahů, v nichž její účastníci vystupují v rovném postavení a nezbytnou ochranou nezletilých dětí již do stávajícího občanského zákoníku je důsledkem přesvědčení, že politické, hospodářské a sociální změny, k nimž došlo v naší zemi po listopadu 1989 vyžadují již v současné době zásadnějších úprav v této oblasti. Ty jsou navíc požadovány základními dokumenty OSN a Rady Evropy a dalšími mezinárodními dokumenty, jimiž je naše republika jednak vázána, jednak konvencemi a doporučeními, které Česká republika jako členský stát by měla ratifikovat, popř. zohledňovat.

Řada z vás mi potvrdí, že snaha neoddalovat tyto úpravy je v souladu se závěry komisí a výborů Parlamentu České republiky a byla kladně hodnocena i účastníky parlamentního semináře, který proběhl v tomto sále v dubnu minulého roku.

Osnova vychází z toho, že určité právní instituty a řadu ustanovení lze převzít i do nové právní úpravy. To se týká předně pojetí rodiny, založené manželstvím muže a ženy jako základní jednotky společnosti a státu. Stejně tak není důvod měnit úpravu základních podmínek platnosti a existence manželství, vztahu mezi manžely ani úpravu manželství smrtí a prohlášením za mrtvého. Totéž se týká určení otcovství a jeho popření, základní koncepce osvojení, pěstounské péče a opatrovnictví, vyživovací povinnosti mezi manžely a příbuznými.

Základní důvody nových úprav a základní východiska, mezi něž patří rovnost manželů a rodičů, respektování a prosazování zájmů nezletilého dítěte, zvýšení právní jistoty nejen účastníků rodinných vztahů ale i třetích osob se pak promítají ve všech doporučených úpravách. Při vzniku manželství se dbá na zvýšení odpovědnosti snoubenců z hlediska příštího osobního majetkového režimu, i omezení možnosti vzniku neplatných a neexistujících manželství.

Vyjasňují se povinnosti manželů ve vztahu k péči o společnou domácnost, přizpůsobuje se majetkový režim manželů novým trendům v podnikatelské sféře potřebě liberalizace i obecné skutečnosti nárůstu majetkových hodnot v určitých skupinách obyvatelstva.

Zvýšená ochrana dětí se projevuje při úpravě bydlení rozvedeného manžela, při úpravě rozvodů, kde se maximálně redukuje možnost konfliktů tam, kde existuje zásadní dohoda, i posílení kompetencí soudů na otázky nezletilých dětí. Zájem dětí se promítá dále do rozsáhlé úpravy práv a povinností rodičů k nim a vždy bude brán v potaz názor dítěte, které je schopno s ohledem na stupeň svého vývoje posoudit dosah případných úředních rozhodnutí. Zvyšuje se ochrana majetku nezletilých dětí.

Při osvojení se zpřísňuje požadavek na projev odpovídajícího zájmu rodičů tam, kde připadá v úvahu osvojení bez jejich souhlasu. Z obdobných důvodu se doporučuje návrat k osvědčenému institutu poručenství.

Předložili jsme zákon, který odpovídá naší dlouholeté právní tradici, tedy spíše rámcovou rodinně právní úpravu, která dává aplikujícímu orgánu základní direktivy a zároveň umožní rozhodnout spravedlivě konkrétní věc. Zde není místo pro přílišnou kasuistiku a s ohledem na různost a mnohost situací, které se musí řešit a nespočetnost rozhodných skutečností, které se musí brát v úvahu. Nepochybně se tím zvyšuje odpovědnost soudů a zejména požadavky na jejich vyšší instance, které judikatura usměrňuje. Věřím, že v tomto ohledu splní svoji úlohu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Jiřímu Novákovi. Organizační výbor určil zpravodajkou pro prvé čtení k tomuto tisku paní poslankyni Röschovou, kterou prosím, aby se ujala slova.

Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedo, pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi, abych na úvod své zpravodajské zprávy se s vámi podělila o to, že snad tento návrh zákona, který zde máme před sebou, mně v posledním roce udělal pravděpodobné největší radost, neboť vláda nejen že splnila to, co sněmovna usnesla svým usnesením, že by měla předložit legislativní záměry, co se týče rodinně právní novely, ale speciálně Ministerstvo spravedlnosti se velmi iniciativně chopilo této materie a vlastně během poměrně krátké doby zpracovalo návrh zákona, návrh novely, a mohu říci, že ta rychlost nebyla v rozporu s kvalitou, že návrh, který máte před sebou, je návrhem velmi dobrým.

Za posledních více než třicet let se s rodinným právem nestalo nic. Je to jeden z velkých kodexů, který od revoluce nedoznal naprosto žádných změn a já pevně věřím, že tento úkol tato sněmovna ještě do konce volebního období vůči svým voličům, občanům této země, splní a návrh, který máme před sebou přijme. Takže bych z tohoto místa ráda panu ministru poděkovala.

Tím bych skončila svoji zpravodajskou zprávu, v souladu s návrhem organizačního výboru doporučuji, aby do druhého čtení návrh zákona byl přikázán ústavně právnímu výboru. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkující a radující se zpravodajka své vystoupení skončila, já otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Gjurič.

Poslanec Andrej Gjurič: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, myslím, že přece jenom určité věci je potřeba říci teď při obecné rozpravě k prvnímu čtení, dřív než přikážeme definitivně tento zákon výboru nebo výborům.

Nevím, jak by tady člověk měl vyjádřit to, že jde o naprosto zásadní normu, aby to nevyznělo jako klišé.

Takže - dámy a pánové, jde o normu naprosto zásadního dopadu. Každý, kdo nějakým způsobem pracoval s jednotlivcem, kdo se někdy pokoušel o terapii, o pomoc, o analýzu, o přispění, o změnu, ať už je to učitel, sociální pracovník, terapeut nebo lékař, ví, že rodina se naprosto zásadně a většinou bohužel dokonce fatálně vtiskne do osobnosti člověka. Zároveň rodina výrazně ovlivňuje i sociální a zvykovou strukturu společnosti.

Co vlastně tady chceme dělat, co na sebe bereme? My chceme nějakou normou upravit něco, co je tak naprosto individuální, naprosto subtilní, naprosto odvěké, dva tisíce a více let trvající, jako jsou rodinné vztahy. Upravovat toto normou je nesmírně těžké a myslím, že by bylo dobře si to říci dříve než k tomu přistoupíme.

Je to materie, která vždy polarizuje veřejné mínění, to znamená materie, na kterou budou mít lidé celou škálu naprosto odlišných názorů. Podobně je tomu třeba u interrupčního zákona apod.

Dále je to materie, která se nás všech dotýká. Všichni jsme byli něčí děti, všichni jsme žili v nějaké rodině, všichni žijeme nebo jsme žili v nějakém manželství, někdo z nás už v několikátém, všichni máme své děti atd. To totiž znamená, že až to budeme projednávat, do hry budou vstupovat postoje, názory, komplexy, předsudky, stereotypy, individuální interpretace atd.

A konečně bych chtěl teď říci, a to je skoro nejzávažnější, že každá legislativa má dimenzi, kterou si uvědomujeme dost málo. Každým svým paragrafem, každou svou dikcí, každou svou formulací nějak může ovlivňovat to, co se bude dít později, spustí nějaký řetězec událostí. To dělá každá legislativní norma, ale myslím, že tady je třeba to ještě jednou zdůraznit. My totiž jsme povinni dohlédnout na konec tohoto řetězce a přitom některé skutečnosti se objeví hned a některé třeba za deset, patnáct let.

Dovolte pro oživení několik příkladů. Jeden je ze starší doby. Když se Bertrand Russel kdysi jako liberál zasazoval o liberalizaci rozvodů, tak protože byl nikoliv jenom ideolog, ale i filozof, dovedl přesně předjímat co se stane a v r. 1929, čili skoro před sedmdesáti lety, přesně předpověděl, co se děje nyní. Já vám přečtu jen krátký citát: "Snadný ba zcela volný rozvod jako je v Americe je možno logicky považovati za přechodné stadium ve vývoji od rodiny o dvou rodičích k rodině čistě mateřské." Velice podobně se dá zasáhnout do reprodukční situace. Tyto zásahy ovšem obvykle velmi rychle nastoupí a rychle zase poklesnou.

Poslední příklad je ze současnosti, kde vám chci dokázat, jak skutečně se někdy projevují souvislosti až po deseti, patnácti až dvaceti letech. Toho příkladem bylo Švédsko a později i euroamerická západní část světa. Když totiž začali důrazně prosazovat filozofii rovných práv a všechno další, včetně sociálních opatření, tak to mělo za deset až patnáct let za následek prudký rozvoj růstu tzv. monoparentálních čili jednorodičovských manželství a dnes se ve Švédsku rodí 53% dětí mimo manželství. V USA jsou velmi znepokojeni tím, že dvě ze tří černošských dětí se rodí neprovdané matce, jedno ze tří hispánských a jedno z pěti bílých. V Anglii se počet neprovdaných matek za posledních deset let zdvojnásobil.

Toto všechno musíme mít na vědomí, když k té normě budeme přistupovat. Na druhé straně my dokonce budeme tu normu projednávat v určitém sociálním a společenském kontextu. Léta totality u nás naprosto eliminovala rodinu, protože to byla určitá privátní sféra, která vlastně garantovala to, co kolektivismus nechce, tzn. že jedinci jsou různí. Zároveň v západní části světa byl výrazný příklon k individualismu, napřed se projevujícím v akcentaci individuálních práv, později (to zažíváme teď) v naprosté akcentaci skupinových nárokových práv.

Oba tyto přístupy rodinu destruují. Je totiž jedno, jak stát přebírá dohled nad rodinou, jestli přímo kolektivisticky, direktivně, nebo nepřímo, akcentováním individuálních event. skupinových práv a svobod oproti manželství. V obou případech je důsledek naprosto tentýž - státní zásahy do rodiny a zejména do výchovy dětí.

Toto je situace, kterou si musíme uvědomit, když budeme k této normě přistupovat. Je třeba ocenit, což už udělala paní zpravodajka, že ministerstvo se ujalo garance tohoto nesnadného úkolu, že celou dobu s námi pracovalo neobyčejně otevřeně, to znamená, že jsme byli všichni stále informováni, jak práce probíhá, a že teď normu předložilo. Jenomže, dámy a pánové, teď ji tady máme. A já si naprosto nedovedu představit parlament, který by po třiceti letech přistupoval k zásadní přestavbě rodinného práva tím způsobem, kterým zatím k tomu hodláme přistoupit my, to znamená, že to bude projednávat jen jeden výbor. Naopak si dovedu představit, že všude ve světě by to pravděpodobně projednávala celá sněmovna. Samozřejmě, my to můžeme udělat, a proto to říkám. Našeho pana předsedu asi nepotěším, ale nicméně to činím. Žádám, aby byl sněmovnou tento návrh přiřčen i výboru sociálnímu a zdravotnímu. Vás ostatní prosím, pokud by to vašemu výboru přiřčeno nebylo, abyste se zasedání těchto výborů - pokud budete moci a chtít - zúčastnili. Nejde totiž jen o to, jaký ten zákon je a jaký bude a nejde jen o reakci na změny v r. 1989, ale jde o reakci na změnu v posledních padesáti letech. Byl bych rád, kdybychom s touto normou skutečně vstoupili do r. 1996.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Gjuričovi a prosím pana poslance Řezáče, aby se ujal slova.

Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený pane předsedo, pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, já mám celkem také velmi příjemné pocity pokud jde o to, jakou formou je tato novela občanského zákoníku psána. Je vidět, že ji psal přední český civilista. Na druhé straně je mi známo, jaký byl osud vývoje této novely, jaký byl asi původní návrh ministerstva práce a sociálních věcí a jaké bylo zadání. Upozorňuji, že zadání bylo takové, že souběžně mělo být upraveno nově rodinné právo a současně sociálně právní ochrana dětí a mládeže. Chtěl bych, kdyby mi pan ministr spravedlnosti zodpověděl otázku, do jaké míry je časově zajištěno, aby tyto normy vstoupily v účinnost ke stejnému datu, a to i v souvislosti s nálezem Ústavního soudu, který zrušil § 46 dosud platného zákona o rodině.

Samozřejmě že novela má i velké problémy. Je to novela základního civilního kodexu a my ji nemůžeme odbýt tím, že ji rychle vyřídíme, protože i vláda při projednávání návrhu, jak víme i z tisku, provedla některé zásadní změny třeba v oblasti úpravy uzavírání manželství, pokud jde o otázku civilního a církevního sňatku. Velmi závažným a odvážným způsobem je provedena úprava majetkového společenství, tedy společného jmění, zejména pokud jde o závazky manželů.

Mám za to, že má pravdu kolega Gjurič pokud říká, že rodinné právo se dotýká každého občana. Myslím si, že tady jde o zkušenost i všech členů sněmovny bez ohledu na to, zda mají nebo nemají právnické vzdělání. Já rovněž navrhuji, abychom tuto novelu přikázali všem výborům Poslanecké sněmovny a také to ve smyslu § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu navrhuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Řezáčovi. Hlásí se pan poslanec Výborný. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, především bych rád řekl, že souhlasím prakticky se vším, co zde řekl pan poslanec dr. Gjurič a mohu s tím souhlasit možná i proto, že stejně jako on (byť já v jiné oblasti) mám jisté zkušenosti s jistými rodinnými problémy, s tím, jak se lidé chovají v situacích, kdy jejich rodiny začínají být rozvráceny. Soudím, že se my všichni zde shodneme na tom, že je správné tvrzení jak dr. Gjuriče tak dr. Řezáče, že projednávání tohoto tisku, této zákonné předlohy, vyvolá velké debaty ve veřejnosti a že by se všichni poslanci měli velmi aktivně účastnit projednávání tohoto tisku.

Nicméně já na rozdíl od již vystoupivších poslanců si troufám říci, že nesouhlasím s tím, aby tato předloha byla přikazována rozhodnutím sněmovny více výborům k projednání a řeknu proč se tak domnívám. Je pravdou, a i já to tak rád říkám, že na rozdíl od přípravy jiných zákonů ti poslanci, kteří měli o danou problematiku hlubší zájem, měli možnost postupně se seznamovat s tím, jak vznikala tato norma. Dostávali jsme - a nebylo nám v tom bráněno - od ministra spravedlnosti všechny verze připravované předlohy. Proběhlo zde více odborných jednání poslanců i neposlanců na různých seminářích, ve kterých jsme debatovali s odborníky z oboru práva, psychologie, zdravotnictví vše, co je nyní předkládáno.

Myslím, že se nevyhneme v rámci druhého čtení tohoto tisku složité, komplikované a zřejmě i rozporné debatě ve sněmovně, ale dobře, že ta debata proběhne. Troufám si říci, že nebude trvat ani půl hodiny, ani dvě hodiny, že bude trvat mnohem déle a znovu říkám, je dobře, aby tato debata proběhla. Ale nesnažme se prosím zabránit této debatě na půdě sněmovny jako celku tím, že přikážeme předlohu všem výborům. Té debatě stejně nezabráníme, nepovede to k dobrému. Ve výborech budeme debatovat tři dny a potom ve sněmovně stejně celý den nebo další tři dny a budeme v situaci, kdy kromě předlohy vládního návrhu budeme mít k dispozici 10 rozličných usnesení výborů. Nepomůže nám to k věcnému vyřešení problémů, které tady existují nebo které budou poslanci vidět v předloženém tisku a zkomplikuje nám to situaci, což by nebylo tak zlé. Spíše se obávám, že by nám to zkomplikovalo řádný výsledek naší práce.

Čili já se velmi důrazně stavím za návrh zpravodajky. Domnívám se, že by tento tisk měl být přikázán jednomu výboru a přál bych si velmi, aby ti z nás, kteří se hlubším způsobem míní o tuto problematiku zajímat, kteří jsou připraveni v plénu v rámci druhého čtení vystupovat, aby se tito naši kolegové a tyto naše kolegyně účastnili jednání toho výboru, kterému bude věc přikázána, aby tento výbor zasedal třeba i v této sněmovně. Bude dobře, když u toho bude třeba 100 poslanců, kteří mají o věc hlubší zájem. Bude dobře, když ty věci budeme diskutovat široce ve výboru, ale bude jistě dobře pro naši další práci ve druhém čtení, abychom měli konzistentní text, na kterém se nám bude lépe pracovat.

Takže ačkoli velmi souhlasím s tím vším, co řekl dr. Gjurič, ačkoli ani nejsem v rozporu myslím s dr. Řezáčem, považuji za mnohem vhodnější věc projednávat v jednom výboru za přítomnosti těch, které to zajímá, a potom vést velmi podrobnou rozpravu v rámci druhého čtení ve sněmovně.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP