Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru životního prostředí Františku Bendovi. Protože organizační výbor určil zpravodajem pro prvé čtení pana poslance Vlastislava Kuchaře, žádám ho, aby se ujal slova.

Poslanec Vlastislav Kuchař: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, vládní návrh zákona o odpadech - tisk 2070 - řeší složitou a k nové zákonné úpravě rozhodně zralou problematiku nakládání s odpady. Kladem předloženého návrhu nesporně je, že obsahuje tři prováděcí vyhlášky, s jejichž znalostí je možné lépe posuzovat samotný návrh, ale také návrh zásad vládního nařízení, kterým se upravuje seznam výrobků a obalů, určených ke zpětnému odběru.

Právě skutečnost, že jde pouze o návrh zásad, který není zatím aprobován usnesením vlády, a bez něho by mohl být zákon doslova bezzubý, spolu s faktem, že zákon necitlivě řeší problematiku nakládání s komunálním odpadem - zde, abych byl konkrétní, mám na mysli dosti výraznou hrozbu několikanásobného nárůstu administrativy v souvislosti s povinnostmi, určenými předlohou, mě vede k tomu, abych poněkud rozptýlil možný optimismus předkladatele nad vyvážeností a konzistentností předloženého návrhu zákona.

Stejně se návrh zákona o odpadech vyhýbá silnější zodpovědnosti původce odpadu - mám na mysli právnické osoby - za jejich recyklaci a opětovné užití tak, aby zvýšené sazby za ukládání nebyly jediným motivem ekologického a zároveň ekonomického chování pro toho, kdo odpad produkuje a ukládá, přičemž naprosto protisměrně mohou motivovat provozující skládky, tedy obce, které by mohly chtít přinést do rozpočtu obce prostředky za to, že nabídnou katastr ke zřízení skládek.

Přes tyto skutečnosti navrhuji sněmovně, aby návrh k hlasování doporučila ke druhému čtení, s vědomím všech rizik, která jsou v tomto doporučení obsažena. Jsem totiž optimistou v tom, že ke druhému čtení je schopen zároveň splnit své závazky předkladatel - tím myslím cestu od zásad vládního nařízení k lépe aprobovanému textu, stejně jako tato sněmovna může formou pozměňovacích návrhů, vzešlých jednak z projednávání ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, a dalších, které budou nesporně vzneseny na plénu.

Proto navrhuji, aby zákon o odpadech - tisk 2070 - byl doporučen k hlasování ve druhém čtení.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu zpravodaji poslanci Kuchařovi a otvírám obecnou rozpravu. Písemně se do ní přihlásil pan poslanec Václav Frank, má slovo. Další písemné přihlášky do rozpravy nemám.

Poslanec Václav Frank: Pane předsedo, členově vlády, kolegyně a kolegové, musím se přiznat, že i já mám smíšeně pocity z návrhu zákona, který je předkládán k prvému čtení. Nicméně souhlasím s panem ministrem i se zpravodajem v tom, že návrh zákona o odpadech má v sobě určitou jiskru, ale má v sobě také hodně dýmu.

Říkám to proto, že celá řada věcí - a zřejmě také proto byl předložen do prvního čtení, a předpokládá se, že se upraví v příslušném výboru, příp. ve druhém čtení parlamentu, není podle mého názoru dotažena do konce a může skutečně způsobit celou řadu nepříjemností. Přikláním se k názoru a velice kladně hodnotím to, že se návrh konečně po dlouhé době pouští do separace druhotných surovin jako takových, nebo odpadů, a dává obcím svým způsobem šanci v těchto věcech postupovat i určité pravomoci.

Faktem ale také je, že obce mají mít možnost regulovat nakládání s komunálním odpadem vyhláškou, ale je třeba zcela otevřeně si přiznat, že stále nám zde zůstává rozpor mezi obcí, která je stále vedena jako původce odpadů. Zůstává zde rozpor mezi obcí jako orgánem odpovědným za nezávadné zneškodnění odpadu. Říkám to proto, že zde zřejmě určitě vznikne určitý zásah možná i do zákona o obcích, pokud tuto pravomoc budeme chtít obcím dát.

Zamýšlené přiřknutí zodpovědnosti za odpad nezákonně odložený na pozemku jeho vlastníků, myslím, že i ten je sporným řešením, neboť vlastník není sto svoje pozemky uhlídat před takovou zvůlí. A nepomůže ani oplocení pozemku.

Dovolte ještě malou poznámku k obcím, protože pan ministr to řekl také, že v podstatě jedině obecní vyhláška má být jediným nástrojem obcí k regulaci nakládání s komunálním odpadem, souhlasím s tím, že obce by měly být povinny stanovit obecně závaznou vyhláškou systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování odpadů, vznikajících na jejich území, včetně míst, která budou určena k ukládání odpadu. To je jedna věc.

Druhá věc je ta, že se domnívám, že zákon tak, jak je navrhován, ne dost důsledně, nebo nedostatečně - dokonce si dovolím tvrdit - reguluje dovoz druhotných surovin z vyspělých zemí.

Mám pocit, že svým způsobem je vážně rozvrácen sběr, třídění a využívání druhotných surovin a že přijmeme-li navržené znění, zbaví se tak stát možnosti omezit dovoz druhotných surovin a podepřít tak průmysl a jejich zpracování v České republice.

Několik poznámek k seznamu. Takzvaný červený seznam nebezpečných odpadů (nebudeme si nic nalhávat, jde fakticky o superjedy) je velmi hubený ve srovnání s tzv. zeleným seznamem volně obchodovatelných druhotných surovin. Využívám této polemiky k tomu, abych se pana ministra na něco zeptal. Takzvaný žlutý seznam nebezpečných odpadů je vymezen jako nebezpečný odpad, který není uveden v červeném ani zeleném seznamu a není ani uveden v příloze návrhu nového zákona o odpadech.

Divný je předpoklad návrhu zákona, že se záměr dovézt nebezpečné odpady žlutého seznamu oznámí ministerstvu životního prostředí a pokud toto nevznese do třiceti dnů námitky či nesouhlas, může se jejich dovoz uskutečnit. Upozorňuji na to proto, že podle mého názoru by se tím mohla snadno otevřít cesta k přeměně České republiky na skládku nebezpečných odpadů Evropy. Myslím, že takové řešení by bylo zločinem proti životnímu prostředí.

Pan ministr tady zdůraznil, že tento návrh zákona ruší programy odpadového hospodářství jako přežitých systémů. Já se domnívám, že naopak je to v rozporu s praxí, která je běžná v zemích Evropské unie a že naopak nadměrná liberalizace odpadového hospodářství spolu s trvajícími legislativními nedostatky znemožnila efektivní funkci státní správy a vede k cca trojnásobnému zvýšení kapacity skládek ve srovnání se skutečnou potřebou. To dále zesiluje tlak na souhlas s dovozem odpadů za účelem jejich zneškodnění. Příkladem toho je vybudování dvou spaloven nebezpečného odpadu na Olomoucku, které jsou dnes využity na 5 - 10%, protože nemají co spalovat.

Protože v této části pokládám návrh zákona o odpadech za zhoršující a protože vím, že i kdybych navrhl, aby byl návrh zákona zamítnut, nebude můj návrh přijat, omezím se na konstatování, že já osobně nemohu návrh zákona do druhého čtení podpořit.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Václavu Frankovi. Slovo má pan poslanec Josef Effenberger. Připraví se pan poslanec Radim Špaček.

Poslanec Josef Effenberger: Dámy a pánové, tento předložený zákon je zákonem onoho typu, který vyvolává vždy mnoho kontroverzních debat a nikdy se nejeví pro celou veřejnost - ať už politickou či širší občanskou - jako jednoznačně uspokojivý. Tak tomu ani být nemůže. Nicméně se domnívám, že tak jak je zákon předložen, je hoden toho, aby postoupil do druhého čtení, což říkám u vědomí toho, že ve výborech a při projednávání tohoto zákona nás čeká mnoho práce a možná mnoho názorových střetů s předkladateli.

Kolega poslanec Frank se tady zmínil o některých vyhláškách. Je to skutečně citlivý bod. Ve vyhláškách (tu zkušenost jsme již učinili) bývají někdy obsahově zahrnuta taková témata, která by měla být součástí zákona. V tomto případě by to co se týče významu bylo rovněž vhodné, ale chápu praktické zřetele, které vedou předkladatele k tomu, aby v rámci pružného doplňování seznamu měl možnost tak činit bez zdlouhavých legislativních procesů. Nicméně nezbývá než tyto vyhlášky podrobit dosti zevrubné diskusi.

Opakuji, že za svou osobu doporučuji, aby tento zákon byl přijat k projednávání, protože odklad a čekání na event. lepší předlohu by asi nevedlo k pozitivnímu výsledku. Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Effenbergerovi. Slovo má pan poslanec Radim Špaček. Je poslední písemně přihlášený do rozpravy.

Poslanec Radim Špaček: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, Vladimír Merta zpíval v jedné ze svých nejslavnějších písní, že poměr sil dobra a zla musí zůstat zachován. Včera jsem podporoval návrh, který předložil pan ministr Benda, dnes si dovolím být podstatně kritičtější.

Já se domnívám, že první čtení není určeno k tomu, abychom probírali podrobně jednotlivá ustanovení zákona, která by podle názoru některých měla být změněna. Přesto si dovolím zmínit už teď jedno z nich, které doufám se podaří opravit. Navrhovaná dikce zákona (věřím, že to nebyl úmysl) v podstatě vede k tomu, že do České republiky by bylo možno dovážet v masivních množstvích odpady za účelem jejich spalování, protože zákon definuje spalování odpadů jako využití. To znamená, že suroviny určené ke spálení jsou v kategorii druhotných surovin. Domnívám se, že v tomto případě bude třeba do zákona zasáhnout, ale to lze udělat v Poslanecké sněmovně.

Je diskutabilnější, zda lze nebo nelze upravit v průběhu projednávání koncepci komunálního odpadu. Zákon předpokládá podstatně zvýšenou roli obcí, což je samozřejmě přijatelné, jakkoliv diskutabilní. Tak jak je zákon navržen, tak ale zcela jednoznačně favorizuje podnikání obcí v oblasti odpadového hospodářství nebo v oblasti nakládání s odpady. Domnívám se, že to je výrazně sporný princip, zda zákon má přímo vybízet obce k tomu, aby podnikaly v tomto speciálním odvětví nebo přesněji řečeno vůbec v jakémkoliv odvětví.

Závažnější ovšem jsou výhrady, které zde vlastně byly zmiňovány již včera. Tyto výhrady souvisejí s tím, jak je tato oblast upravena v rámci Evropské unie. Evropská unie má v rámci nakládání s odpady několik set předpisů. Z nich některé jsou velmi drobné, ale jiné jsou naopak zásadní. Já se domnívám (to je to, co jsem ostatně říkal už včera), že bychom se měli snažit evropskou legislativu přejímat co nejrychleji. Tím neříkám, že bez rozmyslu. Samozřejmě v řadě případů má Evropská unie ustanovení, která v současné době přijmout nemůžeme, protože by to bylo výrazně nebezpečné nebo poškozující naši republiku nebo naše podnikatele. Avšak v případech, kdy se nejedná o takovýto charakter ustanovení, se domnívám, že bychom jim měli vycházet co nejvíce vstříc.

Z direktiv Evropské rady, které se týkají (to jsou ty zásadní dokumenty) nakládání s odpady, předložený zákon nepřejímá několik velmi zásadních témat.

Jedno má v podstatě shodné označení s institutem, který obsahuje současný zákon, to je programy odpadového hospodářství, které se nepříliš osvědčily. Souhlasím s tím, že je dobře je výrazně předělat nebo zrušit ve smyslu, jaký tomu dává současný zákon. Nedomnívám se, že by měly být zrušeny zcela bez náhrady. Mám za to, že by tomuto pojmu institutu programu odpadového hospodářství měla být dána jiná náplň, která by byla kompatibilní s tím, co je obsaženo zejména v direktivě 156/91.

Tady se domnívám, že předkladatelé trochu nevyužili možnosti, která existuje, abychom náš právní řád přiblížili výrazně právnímu řádu Evropské unie.

Jestliže důvodová zpráva tvrdí - a koneckonců zaznělo to i v úvodním slově - že zákon vede k tomu, že bude předcházeno vzniku odpadů a dojde k jejich minimalizaci, obávám se, že toto je pouze deklaratorní ustanovení, protože zákon ve skutečnosti nemá žádné nástroje, které by k tomuto cíli mohly vést. Ty nástroje mohou být různé: administrativní, což jsou současné programy odpadového hospodářství, až po metodické, což by byly spíše ty programy, o kterých jsem mluvil, anebo to mohou být nástroje ekonomické, které ten návrh ve skutečnosti neobsahuje, protože ekonomické nástroje, které jsou v zákoně obsaženy, jsou až na konci toho cyklu, nikoliv na začátku, to je stimulující předcházení vzniku odpadů.

Osobně jsem přesvědčen, že ekonomické nástroje v této oblasti by vlastně neměly ani být obsahem tohoto zákona, ale měly by být součástí širšího ekonomického prostředí v této zemi, to znamená že zákon o odpadech by měl být zasazen do jiného ekonomického prostředí, které by více stimulovalo enviromentálně příznivé činnosti, než jak je tomu dosud.

Když se rozhlížím po sněmovně, možná, že v současném momentálním rozložení by třeba i měl šanci návrh na vrácení vládě k přepracování, ale vzhledem k tomu, že všichni ostatní kolegové doporučují, abychom tento zákon projednali podrobně ve výboru a už se na to těší, tak nechci zkazit jejich očekávání a naděje, které vkládají do tohoto procesu, ale jsem rád, že tady zaznělo to, co tu zaznělo, protože projednávání tohoto zákona vůbec nebude jednoduché a domnívám se, že bude výrazně kontroverzní. Jak nakonec zákon dopadne, to je samozřejmě ještě otázka. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Radimu Špačkovi. O slovo se přihlásil pan ministr životního prostředí František Benda.

Ministr životního prostředí ČR František Benda: Pane předsedo, dámy a pánové, nepředpokládal jsem tak hlubokou diskusi, proto jsem původně nepočítal se svým dalším vystoupením, ale nemohu připustit, abych se nevyjádřil k některým velmi závažným a brizantním hodnocením.

V prvé řadě kategoricky a zásadně popírám, že by tento zákon měl vůbec ambice a předpoklady, aby provokoval nebo že by připouštěl dovoz odpadů, tím méně nebezpečných, ke zneškodnění. Tak jako dnes, tak i tento zákon jasně vylučuje dovoz odpadů za účelem zneškodnění. Je ale nesmysl, abychom do toho pytle také dávali i to, co Evropská unie na rozdíl od nás zatím nazývá stále ještě odpadem, ale ve skutečnosti je to druhotnou surovinou. Druhotnou surovinou je také ta surovina, jejíž cena je v energetickém obsahu využitelném ke spálení, pokud tímto spálením nevznikají další produkty typu odpadů, zvláště pak nebezpečných.

Čili říkám - rozlišujme. Evropská unie - pan poslanec Špaček tady zmínil několikrát - v tomto smyslu terminologickém skutečně je poněkud pozadu za návrhem tohoto zákona. My chceme tímto zákonem mezi odpadem a druhotnou surovinou výrazně odlišit.

Tento zákon ani v nejmenším nějakým způsobem nevytváří předpoklady pro podnikání obcí v oblasti odpadů. Naopak, tento zákon vytváří předpoklady, aby obce se staly regulátorem podnikání a to je něco jiného, protože nakládání s komunálními odpady je místní monopol, většinou má charakter jakéhosi místního monopolu a obec zatím nemá nástroje k regulaci tohoto monopolu. Tak tento zákon nezakládá podnikání obcí s odpady, naopak zakládá určitý způsob regulace nakládání s odpady, regulace, jejíž nástroje bude mít obec.

Za další, úprava Evropské unie. Pro nás samozřejmě pohled do Evropy není jen legislativa unie, ale jsou především současně platné zákony členských států Evropské unie. Tady vás mohu ujistit, že tento návrh zákona byl vypracován v takové velmi těsné spolupráci s těmito státy, kde jsme do tohoto návrhu zákona vtělili právě především jejich současné zkušenosti se stávající legislativou dosud platnou. Proto chci říci, že nebudeme přejímat mechanicky. Nepovažuji za dobré, abychom mechanicky přejímali vše, co Evropská unie a členské státy nyní v této oblasti užívají jakožto legislativní nástroje.

Tento zákon nebude následovat některé slepé uličky a nechceme následovat některé slepé uličky, do kterých se dostává třeba Německo a Francie se svými zákony o odpadu. To je myslím vše, co jsem chtěl jako reakci na některé z vyslovených námitek říci. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru životního prostředí Františku Bendovi a vidím zdviženou ruku pana poslance Jiřího Vyvadila. Má slovo.

Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, budu velice stručný. Za muže mluví i činy. Pan ministr předložil návrh zákona, ale já sám v konkrétním případě musím říci a konstatovat, že jakkoli jsme každý někde na zcela jiné hraně, ve věci odpadů jsem u něho nalezl velice důraznou podporu a domnívám se, že tímto úmyslem je veden i ten zákon. Nepochybně jsme všichni s to v případě druhého čtení korigovat některé drobné chybičky. Věřím, že tento návrh projde úspěšně prvním čtením.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Jiřímu Vyvadilovi. Nemám žádné další přihlášky a nevidím, že by se někdo hlásil z místa, proto uzavírám obecnou rozpravu. Chci konstatovat, že nebyl v obecné rozpravě přednesen návrh, aby sněmovna vrátila předložený návrh navrhovateli k dopracování, ani aby návrh zamítla. Doufám, že pan zpravodaj potvrdí tento můj postřeh. Pan poslanec Frank ani další nepřednesli takové návrhy, a proto se domnívám, že můžeme přistoupit k návrhu na přikázání předloženého textu k projednání.

Pan zpravodaj navrhl toto usnesení: "Poslanecká sněmovna přikazuje předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí." Všechny vás odhlašuji a prosím, abyste se nově zaregistrovali, protože se chystám dát o předloženém usnesení hlasovat.

Je to 65. hlasování na této schůzi.

Kdo podporujete předložený návrh usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 65. hlasování skončilo.

Ze 77 přítomných bylo 73 pro, 4 proti. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministru životního prostředí Františku Bendovi. Děkuji panu zpravodajovi poslanci Vlastislavu Kuchařovi.

Přistoupíme k dalšímu bodu schváleného pořadu, to je

Vládní návrh zákona o nadacích jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2047. Z pověření vlády jej uvede místopředseda vlády pověřený řízením Úřadu pro legislativu a veřejnou správu pan Jan Kalvoda. Pane místopředsedo, prosím ujměte se slova.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Pane předsedo, dámy a pánové, předkládám vám jeden snadný bod před obědem - Vládní návrh zákona o nadacích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Dovolte mi několik úvodních poznámek.

Především konstatuji, že vláda na svém zasedání dne 13. prosince schválila tento návrh a předložila jej Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání. Tento návrh má nahradit dosavadní právní úpravu, kterou obsahuje vesměs několik kusých ustanovení občanského zákoníka, přijímaných tehdy s myšlenkou, že další právní úprava bude záhy následovat. Pokoušíme se o to až nyní.

Nedostatek podrobné právní úpravy je pociťován jako právní vakuum, jako právní dluh, a to zejména v samotné nadační praxi, ale i při činnosti orgánů, které musí legitimně vykonávat dohled. Jde o to, že v četných případech jsou pod organizačně právní formou nadace registrovány subjekty, které vykazují spíše znaky obchodních společností nebo různých občanských sdružení celkem mlhavého zaměření a předmětu činnosti. Současná právní úprava nestanoví totiž jasné meze činnosti, zejména pro ekonomické aktivity těchto právnických osob, a to si zejména stanovil za cíl tento návrh odstranit či napravit.

Účelem je tedy především reagovat na letité nedostatky v nadační praxi. V každém případě ale také posílit důvěryhodnost nadační činnosti.

K návrhu zákona: Základním specifikem nadace je to, že za nadaci se považuje sdružený majetek, který má status právnické osoby. To znamená, že nadace nemá členskou základnu a při její existenci nepřetrvávají zásadně žádné vazby s jejími zřizovateli, zejména ne vazby ekonomické. Tato úprava je konformní s pojetím nadace v právu vyspělých států našeho právního okolí.

Dalším znakem v návrhu zákona je skutečnost, že majetek - aby byl prohlášen za nadaci - musí mít stanovený účel, k němuž může být nejen sdružen, ale i podle vůle zřizovatele použit. Takto stanovený konkrétní účel musí být vždy v souladu s obecně prospěšnými cíli, příkladmo - zdůrazňuji - uvedenými v návrhu zákona o nadacích tak, aby plněním tohoto účelu byl zároveň naplňován i některý z těch obecně prospěšných cílů.

K vlastnímu naplnění obecně prospěšného cíle dochází užitím prostředků poskytnutých nadaci třetí osobou, nikoli vlastní činností nadace.

Posláním nadace jako sdruženého majetku není přímo obecně prospěšnou činnost provozovat, což je typické pro činnost obecně prospěšné společnosti, ale prostřednictvím především finanční podpory, na základě konkrétních projektů a v souladu s účelem, pro který je nadace zřízena, tuto obecně prospěšnou činnost umožnit rozvíjet nebo jakkoli jinak podporovat.

Nadace je právnickou osobou soukromého práva. Zároveň se proto jeví potřebné z hlediska účelového použití nadačního jmění, na jehož vytvoření participuje i veřejnost, podřídit některé otázky zvýšené veřejnoprávní regulaci, zejména pokud jde o úpravu vzniku nadace, jejího hospodaření, včetně nakládání s nadačním jměním a jiných ekonomických aktivit, zveřejňování výsledků hospodaření a úpravu dalších souvisejících otázek, jako je zrušení nadace, její likvidace a zejména naložení s likvidačním zůstatkem. To je velmi podstatné.

Potřeba takové úpravy vyplývá i z neexistence vazeb na zřizovateli, neboť jde o otázky, které jsou jinak v kompetenci členské základny nebo obdobného uskupení jiných typů právnických osob.

Součástí návrhu zákona jsou také novelizace některých zákonů, které je nutno provést v návaznosti na přijetí právní úpravy nadací. Konkrétně jde o novelizaci občanského zákoníku, občanského soudního řádu, zákona o soudních poplatcích, zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, zákona o účetnictví a zákona 102/1992, vydaného k provedení některých otázek upravených občanským zákoníkem.

Pokud jde o nadace vzniklé podle dosud platné právní úpravy, návrh zákona v přechodných ustanoveních stanoví roční lhůtu pro to, aby tyto nadace mohly uvést svoje faktické i právní poměry do souladu s právě navrhovanou právní úpravou. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády Janu Kalvodovi. A protože organizační výbor určil zpravodajem pro prvé čtení pana poslance Viktora Dobala, žádám ho, aby se nyní ujal slova.

Poslanec Viktor Dobal: Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, myslím, že pan místopředseda vlády mi ulehčil úlohu, protože dosti podrobně vyložil smysl tohoto zákona i dluh, který zde máme, protože dosavadní právní úprava je opravdu velmi vágní a již při novele občanského zákona se tehdy předpokládalo v tehdejším Federálním shromáždění, že tato oblast bude upravena zvláštním zákonem. Takže je dobře, že máme před sebou sněmovní tisk 2047, který je vlastně vládním návrhem zákona o nadacích. Myslím si, že bude dostatečný prostor podrobně se na výboru, který navrhnu, zabývat tímto zněním. Myslím si, že není nutno vznášet teď žádné připomínky ani jiné věci. Jenom je dobře zdůraznit, že tato sněmovna má ještě hodně dluhů - stejně jako vláda - právě v tom, čemu říkáme třetí sektor, a že toto je první krok a druhé kroky by měly následovat, tudíž stimulovat a podporovat jednak podporovatele, sponzory těchto nadací, jednak jejich činnost, protože ony bývají jakousi kvintesencí občanské společnosti.

Dovolím si navrhnout na závěr usnesení, kterým by sněmovna přikázala projednání vládního návrhu - tisk 2047 ústavněprávnímu výboru. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu zpravodaji Viktoru Dobalovi a otevírám obecnou rozpravu. Písemně se do ní jako první přihlásil pan poslanec Vladimír Koronthály. Má slovo.

Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený pane předsedo, vážení pánové členové vlády, dámy a pánové, předesílám, že na tématu mám jistý zájem, neboť jsem rovněž členem správní rady jisté nadace, kterou zde nebudu jmenovat, abych nebyl v podezření, že si toto místo pletu s reklamním stojánkem. Nicméně chtěl bych obecně říci, že předložený zákon o nadacích v zásadě vítám, byť bych ho mnohem raději uvítal již třeba v roce 1994.

Rovněž bych vítal komplexnější řešení, ale to bychom se dostali asi příliš hluboko do oblasti různých daňových, účetnických, rozpočtových zákonů atd. Tento zákon totiž je opět pouhou jednotlivostí v celé oblasti nejrůznějších občanských iniciativ, tak typických pro občanskou společnost, které dosud nejsou v našem právním řádu příliš reflektovány, spíš jim je jakžtakž dělán jistý provizorní prostor.

Pro informaci uvádím, že třeba ve Spojených státech existuje nejméně kolem dvaceti zákonů, upravujících jenom problematiku nadací. Nemluvím o dalších obecně prospěšných aktivitách, společnostech apod.

Zákon má tedy své nedostatky, mezi které patří fakt, že ačkoliv je zde kvůli nadacím, které - jak bylo i naznačeno a jak se lze důvodně domnívat - v některých případech spíše slouží ke krytí jiných činností, než ke kterým nadace jsou určeny, nakonec kdyby tomu tak nebylo, snad ani by zákon o nadacích nebylo nutné přijímat, obávám se, že tyto společnosti díky svým nedostatkům příliš nepostihne. To je např. rozporné ustanovení o výroční zprávě, kde na jedné straně se zavádí povinnost uvádět větší dárce, na druhé straně se zavádí povinnost je neuvádět v případě, že si přejí zůstat anonymní. Takových případů je tam několik.

Na druhé straně tento zákon patrně způsobí zánik malých nadací. To je ono ustanovení o minimální výši jmění - momentálně je tam myslím 200 tisíc korun. Způsobí jejich zánik, aniž by náš právní řád vytvářel postačující alternativní prostor pro ony obecně prospěšné společnosti atd.

Asi největší přínos bude znamenat tento zákon pro banky, protože zde se zavádí přímá povinnost kapitalizovat, vázat určité peníze, z čehož nemůže profitovat nikdo jiný než ten, u koho jsou peníze celkem na dlouhou dobu uloženy.

Přesto bych chtěl podpořit projednání tohoto zákona a propuštění do druhého čtení v naději, že tento zákon sněmovna dokáže vylepšit.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Vladimíru Koronthálymu. Nevidím žádnou další přihlášku do rozpravy, ani žádnou písemnou před sebou nemám, proto obecnou rozpravu končím. Konstatuji, že nezazněl návrh ani na vrácení navrhovateli k dopracování, ani na zamítnutí předlohy. Proto se budeme zabývat hlasováním o návrhu usnesení.

Pan zpravodaj poslanec Viktor Dobal jej předložil. Pro jistotu je zopakuji. Zní takto:

Poslanecká sněmovna přikazuje předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru.

Odhlašuji vás a prosím, abyste se nově zaregistrovali. Jsme schopni usnášení a zahajuji 66. hlasování.

Kdo podporujete předložený návrh usnesení, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 66. hlasování skončilo.

Ze 76 přítomných bylo 75 pro, nikdo proti. Návrh byl přijat.

Děkuji panu místopředsedovi vlády Janu Kalvodovi i panu zpravodaji poslanci Viktoru Dobalovi.

Chystám se vám předložit tento procedurální nárys. Vzhledem k tomu, že je přítomen pan ministr Ivan Kočárník, rád bych, abychom se nyní řídili těmito praktickými pravidly. Pan ministr Vladimír Dlouhý, který měl sněmovně předložit dalších šest nebo sedm bodů - tj. body 30 - 37 - se omlouvá, neboť je služebně v Temelíně a do sněmovny se dostaví v 15 hodin. Přitom bych rád, abychom využili přítomnosti pana ministra Kočárníka a začali projednávat bod 34. Přestávku se chystám udělat od 13 hodin, aby bylo možno ji spojit s případným jednáním klubů, neboť jsem přesvědčen, že ve 14.15 hodin dostaneme na stůl zpracovaných pět nebo šest pozměňovacích návrhů k předchozímu zákonu.

Ptám se, jestli někdo z vás nemá námitku proti postupu, abychom jednali zhruba ještě 25 minut, abychom přesunuli 7 bodů pana ministra Dlouhého na odpolední dobu a zahájili nyní bodem 34., jenž patří do hájemství pana místopředsedy vlády a ministra financí Ivana Kočárníka. Jestli není námitka, zahájíme projednávání bodu 34.

Jako bod 34 byl zařazen

Vláda pověřila odůvodněním tohoto návrhu pana místopředsedu vlády a ministra financí Ivana Kočárníka. Prosím, aby se ujal slova.