Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, od účinnosti nové daňové soustavy našeho daňového systému uplynuly již 3 roky a Ministerstvo financí diskutuje permanentně se zástupci Hospodářské komory, Sdružením podnikatelů, daňovými poradci o - řekl bych - vylepšení i této procesní normy, která se týká vybírání daní, správy daní a poplatků.

Dospěli jsme k názoru, že je třeba některá ustanovení v tomto zákoně navrhnout vládě a potom Poslanecké sněmovně navrhnout upravit tak, aby se zjednodušil systém správy daní, aby byl - řekl bych - příznivější pro podnikatelskou sféru z hlediska procedurálního, aby tolik neobtěžoval. Toto je i předmětem této novely.

V předloženém tisku, který máte před sebou a který schválila vláda, se navrhuje:

1. Odstranit nejistotu daňového subjektu v případě, že podává žádost o prodloužení lhůty a tato žádost je vyřizována až po uplynutí té lhůty, jejíž prodloužení je požadováno.

2. Ukládá se správci daně v závěru kontroly vzít v úvahu všechny okolnosti, které v průběhu kontroly zjistil. Tedy i ty okolnosti, které hovoří výlučně ve prospěch daňového subjektu.

3. Další změnou je zavedení dodatečného daňového přiznání na nižší daňovou povinnost. Jedná se de facto o mimořádný opravný prostředek, který byl dosud připuštěn pouze u některých daní. Měl by sloužit podpůrně v těch případech, kdy daňový subjekt zjistí vadu v daňovém přiznání, kterou nelze zhojit tradičními mimořádnými opravnými prostředky.

4. Za velkou změnu lze považovat body pod číslem 8, 9 a článek 11 návrhu, které zřejmě nemusím ani uvádět. Jedná se o návrh omezit časové penále tak, aby dosavadní sazby byly uplatňovány pouze po dobu 500 dnů a po tuto dobu se prakticky bude uplatňovat již pouze penále ve výši úroků, a to ve stejné výši jako při dobrovolném posečkání platby.

V čl. II se navrhuje toto velmi pozitivní ustanovení pro všechny daňově subjekty aplikovat i vůči daňovým nedoplatkům, které vznikly před účinností navrhovaného zákona, z nichž však penále nebylo dosud předepsáno.

A konečně za páté návrh novely obsahuje ještě drobná technická legislativní zlepšení a upřesnění, která odpovídají dosavadní praxi a nezavádějí nové postupy do správy daní. Jedná se o body 2, 4, 6, a 7.

Doporučuji Poslanecké sněmovně, aby přijala do druhého čtení tento návrh novely, protože jsem přesvědčen, že zjednodušuje pro plátce celý systém správy a výběru daní a zlepšuje tím de facto komfort daňových poplatníků, aniž by se toto projevilo na výši daňového výnosu. Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí panu Ivanu Kočárníkovi. Doplňuji, že číslo sněmovního tisku projednávaného vládního návrhu je 2054, pokud jsem to neřekl v úvodu.

A nyní svěřuji slovo panu poslanci Wagnerovi, jehož určil organizační výbor zpravodajem pro první čtení.

Poslanec Jozef Wagner: Dámy a pánové, chci jen velmi stručně doplnit zprávu pana ministra, především o konstatování, že na pořadu této schůze jsou předloženy dva návrhy novel zákona o správě daní a poplatků. Jedna je tisk 2054, kterou právě projednáváme a druhá je tisk 2002 - návrh poslance Tomáše Páva. Oba dva tisky vycházejí ze stejné logiky: Snaží se napravit ve stávajícím platném znění zákona o správě daní a poplatků to, co plátci je považováno za porušení daňové spravedlnosti. Tedy oba návrhy směřují ke stejnému. Považuji za rozumnější, aby sněmovna rozhodla o tom, že bude projednávat ten návrh, který projednáváme nyní, čili vládní návrh zákona, vzhledem k tomu, že považuji za účelnější, aby ve sněmovně svůj návrh obhajoval kompetentní ministr a z principu považuji za výhodnější, aby byl projednáván vládní návrh.

Doporučuji proto, aby sněmovna schválila postoupení tohoto návrhu do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu zpravodaji poslanci Jozefu Wagnerovi a otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou písemnou přihlášku, ale vidím přihlášku pana poslance Jiřího Vyvadila. Má slovo.

Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, dámy a pánové, já budu velmi stručný. V návaznosti na vládní návrh zákona a v návaznosti na princip, který zde zdůraznil zpravodaj, to je princip daňové spravedlnosti a koneckonců i to, co uvedl v úvodním slově pan ministr by - a teď to jenom avizuji a po tom ve druhém čtení se k tomu můžeme vrátit - stálo za úvahu promítnout ony změny, které jsou v jednotlivých ustanoveních též do obecných zásad uvedených v § 2. A v § 2 odst. 7 - a já to spíš avizuji, protože to je věc, aby se nad tím zamyslelo - je text: "Při uplatňování daňových zákonů v daňových řízeních se bere v úvahu vždy skutečný obsah právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodnutí pro stanovení a vybírání daně, pokud je zastřený stavem formálně právním a liší se od něho".

Přiznávám, že ve druhém čtení budu žádat, aby se vyškrtla slova "... pokud je zastřený stavem formálně právním a liší se od něho". Vychází to i nakonec z toho co řekl pan ministr financí, že právě při daňové kontrole je potřeba vycházet ze skutečně zjištěného stavu. Mně nejde jenom o to, aby ti falešníci, ti kteří chtějí obelstít správce daně, samozřejmě ať jsou po zásluze potrestáni, ale stejně tak, pane ministře, musím říci, že znám případy, kdy díky tomu, že někdo omylem přehodí "dodavatele" a "odběratele" a nejde o daně z přidané hodnoty, jde o daně z příjmu, je ten člověk likvidován. Je likvidován, protože má špatnou fakturu, je likvidován dvojím řízením, a je to podnikatel, který dvanáct, třináct hodin denně pracuje, ale ten úřad se mu zasměje a řekne: "Ano, ale ono to nemá náležitosti účetního dokladu". Všichni vědí, že ten milion dvěstěticíc zaplatil, ale bohužel to nesplňuje formální náležitosti.

Čili to bude potom výzva, aby se promítlo to, co zde již navrhujete i do těch obecných zásad. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Jiřímu Vyvadilovi, a protože se již do rozpravy nikdo nehlásí, uzavírám obecnou rozpravu. Konstatuji, že nezazněl návrh, aby byla předloha vrácena předkladateli nebo zamítnuta, a proto můžeme hlasovat o návrhu, jejž předložil pan zpravodaj. Zopakuji znění:

"Sněmovna přikazuje předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru."

Odhlašuji vás, prosím, abyste se znovu zaregistrovali. Jakmile se tak stane a ukáže se, že jsme schopni usnášení, zahájíme 67. hlasování.

V 67. hlasování se, prosím, vyjádřete k předloženému návrhu. Kdo s ním souhlasí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku! Kdo je proti tomuto návrhu?

67. hlasování skončilo. Ze 72 přítomných bylo 71 pro, nikdo proti. Návrh byl přijat.

Pan ministr i pan zpravodaj posečkají laskavě na svých místech, protože jejich úkolem bude práce týkající se prvního čtení vládního návrhu zákona o oceňování majetku.

Tento vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2055 a z pověření vlády jej opět uvede pan místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník. Prosím, pane místopředsedo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládaný vládní návrh zákona o oceňování majetku byl zpracován proto, aby řešil dosavadní legislativou zcela nedostatečně pokrytou problematiku oceňování základu, z něhož jsou vyměřovány některé daně a poplatky.

Jestliže podle Listiny základních práv a svobod lze daně a poplatky ukládat jen na základě zákona, je třeba rovněž zákonem vymezit i způsoby zjištění ceny jako základny, k níž se daňové sazby vztahují. Jde například o ocenění majetku movitého, nemovitého, finančního a nehmotných práv, z něhož se odvádí daň dědická, darovací, či z převodu nemovitostí. Rovněž daň z příjmů a daň z přidané hodnoty vyžadují ocenit nepeněžní příjmy, nepeněžní plnění a plnění mezi ekonomicky nebo personálně propojenými osobami, liší-li se jimi zřejmě spekulativně sjednané ceny od cen obvyklých.

Takovou ucelenou zákonnou normu dosud nemáme. Současné daňové zákony obsahují pouze dílčí odkazy na blíže nedefinované "ceny obvyklé" a u některých majetků, jako jsou cenné papíry, nehmotná práva či podnik neřeší dokonce způsob jejich ocenění vůbec.

Pokud jde o nemovitosti, postupuje se při jejich oceňování zatím jen podle vyhlášky Ministerstva financí. Pro nedostatek spolehlivých informací o nezkreslených tržních cenách nemovitostí není možné bohužel vždy se obejít bez administrativního ocenění. Proto vládní návrh zákona zakládá povinnost shromažďovat u finančních úřadů údaje o tržních cenách nemovitostí, které umožní aktualizovat úroveň cen stanovených potom vyhláškami a potom založit statistické sledování sjednaných cen.

Postupně tak bude možné přecházet při oceňování od úředních cen k cenám zjišťovaným porovnáním s tržními cenami.

Cílem vládního návrhu zákona zpracovaného v souladu se zásadami schválenými v parlamentu je zaprvé zabránit daňovým únikům, k nimž často dochází při nesprávném ocenění majetku či při zneužívání spekulativních transferových cen nadnárodními společnostmi.

Zadruhé chránit daňového poplatníka před nespravedlivě vysokým zdaněním neodpovídajícím kvalitě oceňovaného majetku.

Zatřetí mít zákonnou normu pro případy např. mezinárodních soudních sporů o zdanění velkých majetků případně dědictví, subjektů se zahraniční majetkovou účastí.

Začtvrté mít zákonnou normu pro zjišťování hodnoty majetku státu při jeho převodech či naopak při jeho nabývání.

Teprve ve druhém plánu je zákon o oceňování použitelný i pro jiné než daňové a poplatkové účely, např. oceňování majetku, který je vyvlastňován ve veřejném zájmu pro stavbu silnic, dálnic apod. Zákon může být využíván i pro ryze komerční účely jako je oceňování majetku jako zástavy pro bankovní hypotéky, pro pojištění, apod. Zákon je tedy pojat jako rámcová právní norma, která stanoví základní metody a principy oceňování jednotlivých druhů majetku a umožní pružné reagování administrativně zjišťovaných cen na vývoj cen tržních.

Proto vláda současně předkládá pro bližší informaci i návrh prováděcí vyhlášky k zákonu, která se týká oceňování nemovitostí.

Pokud jde o úpravu oceňování v zemích Evropské unie, je problematika řešena nejednotně v závislosti na historickém vývoji. Platí však, že vždy je pro ocenění k dispozici zákonná úprava, ať již jako samostatný zákon, tj. případ např. Dánska, Rakouska, Německa anebo ve více normách jako to má např. Francie. Vláda České republiky dává přednost ucelenému řešení oceňovací problematiky v samostatně obecně pojatém zákoně, k němuž budou vydány prováděcí předpisy jen v nejnezbytnější míře.

Doporučuji vám proto, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh zákona přikázat k projednání v příslušných výborech. Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Ivanu Kočárníkovi. I pro tento vládní návrh určil organizační výbor za zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jozefa Wagnera. Proto ho žádám, aby se ujal slova. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, u tohoto návrhu jsem povinen zmínit některé okolnosti, které veřejnost při posuzování potřeby takovéhoto zákona vyslovila, ať odborná či laická a právě pro to, co bylo veřejně vysloveno s ohledem na jinou interpretaci než jsme slyšeli v úvodním slově pana místopředsedy vlády a ministra financí, pokud jde o potřebu samostatného zákona nebo pokud jde o precizaci některých pojmů, považuji právě proto za vhodné, aby tento vládní návrh byl projednán, aby byl přikázán, zejména rozpočtovému výboru a aby se všechno to, co se stalo předmětem veřejných debat, mohlo stát předmětem vážného jednání v příslušném výboru a poté bylo ve druhém čtení posouzeno touto sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Jozefu Wagnerovi, který promluvil jako určený zpravodaj. Otevírám obecnou rozpravu. Nepřihlásil se do ní zatím písemně nikdo, a jak vidím, nehlásí se nikdo ani z místa, proto obecnou rozpravu uzavírám. Formálně konstatuji, že nebyl předložen ani návrh na vrácení předkladateli k dopracování ani návrh na zamítnutí předlohy, a proto připomínám návrh usnesení, jenž zazněl z úst zpravodaje. Zní:

Poslanecká sněmovna přikazuje předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru.

Já vás i tentokrát odhlásím a prosím, abyste se nově zaregistrovali, protože si všímám, že se stále mění počet přítomných. V 68. hlasování rozhodneme o předloženém návrhu.

Kdo jej podporujete, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 68. hlasování skončilo.

Z 83 přítomných bylo 81 pro, 2 proti. Návrh byl přijat.

Nyní přeruším průběh 39. schůze, ale před tím ještě prosím, než se vzdálíte, vyslechněte, co nám chce říci pan poslanec Zdeněk Trojan. Předpokládám, že se hlásí buď s procedurálním návrhem, nebo s faktickou poznámkou. Prosím.

Poslanec Zdeněk Trojan: Děkuji, pane předsedo, spíš je to procedurální problém. Chtěl bych se vrátit k vašemu dopolednímu oznámení, v kterém jste nás seznámil s tím, že se omluvil na dnešní jednání pan ministr Pilip a pan ministr Skalický. Oba dva tito ministři tím porušili zákon o jednacím řádu, protože podle § týkajícího se ústních interpelací zde mají být přítomni. Věc se mě týká, protože mám interpelaci na pana ministra Pilipa jako čtvrtý v pořadí, pan Broulík jako pátý na ministra Skalického a zřejmě může ještě jednou přijít pan ministr Pilip.

Vyslovuji hlubokou nespokojenost s tím, jak naše vláda dodržuje zákony, které tento parlament přijímá a domnívám se, že jediné řešení, které je možné přijmout, je požádat pana premiéra, aby tyto dva pány ministry při ústních interpelacích zastoupil.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji za toto sdělení. Vzal jsem je na vědomí. Podotýkám, že oba ministři nebo alespoň jeden z nich se mohou ještě dostavit. Omlouvali se na část jednání a samozřejmě, že zařídím, aby se váš návrh nebo apel dostal na správnou adresu.

Pan poslanec Honajzer.

Poslanec Jiří Honajzer: Vážený pane předsedo, přihlásil jsem se už v okamžiku, kdy jsem měl pocit, že se chystáte vyhlásit polední přestávku a vycházel jsem z informace, kterou jsem zaslechl v době, kdy jsme projednávali novelu zákona o půdě, že se chystáte zahájit odpolední jednání ve 14.45. Pokud tomu tak je, tak v tomto okamžiku spíš žádám svůj poslanecký klub, aby se sešel na svém jednání ve 14.30 hodin v místnosti Státních aktů, tedy čtvrt hodiny před začátkem odpoledního zasedání.

Předseda PSP Milan Uhde: Předpokládám i jednání jiných klubů. Proto jsem se takto snažil, aby se časový rozvrh naplnil. Pan poslanec Ortman chce rovněž upozornit na něco podobného.

Poslanec Jaroslav Ortman: Rovněž svolávám poslanecký klub, tentokrát Levého bloku a tentokrát na 14.15 do místnosti 22.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Výborný rovněž má sdělení této povahy.

Poslanec Miloslav Výborný: Klub poslanců KDU-ČSL se sejde ve 14.15.

Předseda PSP Milan Uhde: Jsou to příjemná sdělení, poněvadž nejsou sporná. Děkuji vám všem a přeji dobrou chuť!

(Schůze přerušena ve 12.59 hodin.)

(Schůze opět zahájena ve 14.57 hodin.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy a pánové, vítám vás na pokračování 39. schůze. Prosím, abyste se zaregistrovali a tím umožnili, abychom mohli pokračovat podle schváleného programu. Ještě jednou prosím, abyste se kartami zaregistrovali.

Dámy a pánové, budeme pokračovat v projednávání přerušeného bodu, kterým je

Zahajuji nyní třetí čtení předloženého vládního návrhu zákona. Pozměňovací návrhy, přednesené v odpolední části jednání, byly rozdány. Chci požádat zpravodaje zemědělského výboru pana poslance Antonína Sochora, aby sledoval od stolku zpravodajů rozpravu, kterou tímto podle § 95, odst. 2, otevírám. Upozorňuji, že ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popř. podat návrh na opakování druhého čtení. Já současně předpokládám, že zástupce navrhovatele, pokud tak bude chtít učinit, bude mít možnost se vyjádřit svým závěrečným slovem k pozměňovacím návrhům.

Kdo se hlásí do rozpravy? Písemnou přihlášku nemám. Jako první je připraven do rozpravy pan kolega Černý, kterému předávám slovo, a vás, dámy a pánové, prosím o klid.

Poslanec Jan Černý: Pane předsedající, mám spíše procedurální návrh, aby se o pozměňovacích návrzích, tak jak byly v usnesení zemědělského výboru, tzn. o návrzích 1 - 9, hlasovalo naráz, pokud nebude výrazná námitka. Jsou to skutečně legislativně technické věci, a myslím si, že bychom se zbytečně zdržovali, kdybychom o nich hlasovali o každém zvlášť.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slyšeli jste procedurální návrh. Ptám se, kdo se ještě dále hlásí do rozpravy? Nikdo. Ptám se tedy pana místopředsedy vlády a ministra zemědělství. Ano, přeje si se svým závěrečným slovem vystoupit. Prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych jednak chtěl poděkovat všem poslancům, že věnovali velkou pozornost této legislativní normě. Děkuji za všechny pozměňovací návrhy, také za všechna diskusní vystoupení.

Chtěl bych říci, že jsem způsobilý přijmout návrhy zemědělského výboru v oné podobě, jak je předložil pan zpravodaj, tzn. oněch 9 legislativně technických návrhů, a jménem předkladatele, jménem vlády České republiky si dovoluji říci, že ostatní pozměňovací návrhy vlastně mění vůli vlády, a proto je nepřijímám.

Sám jsem byl poslancem Federálního shromáždění a zpravodajem zákona 229, čili mám ještě v živé paměti všechny diskuse, které probíhaly kolem tohoto zákona. Sám jsem navrhoval, aby se vrátil majetek všem, nejenom fyzickým, ale i právnickým osobám, také všem emigrantům, ale výsledkem těchto diskusí byla určitá politická dohoda, politická vůle, která se materializovala v legislativní normě, a tuto vůli jsem respektoval.

Ústavní soud tuto dohodu posunul vypuštěním oněch dvou podmínek - podmínky trvalého pobytu ve vztahu k zákonu 229 a podmínku trvale žijících ve vztahu k zákonu 243. Vláda České republiky respektuje toto rozhodnutí Ústavního soudu, také ho zakotvuje v těchto dvou novelách a snaží se pouze zamezit právním nejistotám.

Diskuse, která probíhala, se soustředila především na onen dovětek v zákoně 243. Chtěl bych říci, že tento zákon je speciálním zákonem, který výjimečně překračuje ono rozhodné období politické dohody, tzn. Únor 1948, a vztahuje se v rozhodující míře k občanům německé a maďarské národnosti. A jednoznačně tato novela vlády nepopírá rozhodnutí Ústavního soudu, tak jak jsem byl dotázán.

Děkuji všem poslancům za diskusi, za práci na této normě a jménem vlády České republiky žádám o její podporu.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Do rozpravy se už nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. Prosím společného zpravodaje zemědělského výboru pana poslance Antonína Sochora, aby zahájil nebo předložil k hlasování pozměňovací návrhy.

Poslanec Antonín Sochor: Dámy a pánové, v podrobné rozpravě vystoupilo šest poslanců. Pokud budu akceptovat, že moje osvojení návrhu zemědělského výboru nebylo potřeba, tedy pět z těchto poslanců předložilo pozměňovací návrhy; z toho pan poslanec Hofhanzl dva.

Myslím, že teď bychom mohli přikročit k hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Jako první je návrh pana poslance Černého.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pane poslanče, dovoluji si poprosit, abychom nejprve hlasovali o návrhu zemědělského výboru.

Poslanec Antonín Sochor: Rád bych si upřesnil jednu věc. Když uděláme tyto legislativně technické změny, které jsou jenom v návětí, potom některý z těch návrhů se týká téhož bodu. Budeme to akceptovat, že je to jenom v návětí provedená změna, a změna faktická, která je třeba některého z poslanců, tím není napadena. Bereme to tak?

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Je to tak.

Poslanec Antonín Sochor: Z toho důvodu jsem si nebyl jist, jestli nemáme udělat obrácené pořadí. Dobře.

První komplexní návrh podle poslance Černého je prvních devět bodů. Pouze legislativně technická úprava, kterou předložil zemědělský výbor. Hlasujme o ní najednou.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.

Zahájil jsem 69. hlasování.

Ptám se, kdo tento návrh podporuje. Kdo je proti?

Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 162 poslanců, nikdo nebyl proti.

Poslanec Antonín Sochor: Druhý je návrh poslance Jana Černého. Předkladatel nesouhlasí. Zemědělský výbor projednal, nedoporučil. Zpravodaj souhlasí.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Zahájil jsem 70. hlasování.

Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?

Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 64, proti 83 poslanců.

Poslanec Antonín Sochor: Třetí byl návrh poslance Vojtěcha Čecháka. Předkladatel nesouhlasí. Zemědělský výbor projednal, nedoporučil. Zpravodaj nesouhlasí.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: 71. hlasování.

Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?

Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 65, proti 94 poslanců.

Poslanec Antonín Sochor: Čtvrtý je návrh poslance Viktora Dobala. Předkladatel nesouhlasí. Zemědělský výbor neprojednal. Zpravodaj souhlasí.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: 72. hlasování.

Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?

Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 60, proti 89 poslanců.

Poslanec Antonín Sochor: Nyní přicházíme k prvnímu návrhu poslance Čestmíra Hofhanzla. Byl jsem upozorněn, že z hlediska legislativně technického by bylo správné dokončit úplně na konci, za 92/1991 Sb., přidat "o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby". Název zákona. Ptám se pana poslance, zda s takovouto změnou souhlasí. (Ano.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Budeme o tom hlasovat, i když si myslím, že to patřilo právě do rozpravy ve třetím čtení. Buďme však tolerantní.

Zahájil jsem 73. hlasování.

Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?

Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 43, proti 89 poslanců.

Poslanec Antonín Sochor: Předposlední je návrh poslance Čestmíra Hofhanzla. Předkladatel nesouhlasí. Zemědělský výbor projednal, nedoporučil. Předkladatel souhlasí. (Ruch, šum, smích v sále.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím o toleranci.

Zahájil jsem 74. hlasování.

Kdo je pro? Kdo je proti?

Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 48, proti 96 poslanců.

Poslanec Antonín Sochor: Velice se omlouvám panu ministrovi za přeřeknutí.

Poslední návrh poslance Jaroslava Palase - předkladatel nesouhlasí, zemědělský výbor projednal a nedoporučil, zpravodaj nesouhlasí.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: V 75. hlasování - kdo tento návrh podporuje? Kdo je proti?

Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 63, proti 89 poslanců.

Tím jsme hlasovali o všech pozměňovacích návrzích.

Než budeme hlasovat o celém návrhu, prosím, aby se slova ujal pan kolega Benda, posléze pan kolega Mašek.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo, vážený pane místopředsedo vlády, dámy a pánové, musím konstatovat, že vzhledem k tomu, že nebyl přijat návrh pana kolegy Černého, dochází přesně k tomu stavu, kterému se snažila část této sněmovny zabránit. Dochází ke znejistění právních vztahů v oblasti restituce zemědělského majetku, dochází k tomu, že je zavedena nová podmínka, která bude komplikovat výklad zákonů a de facto v zákoně 243 je zrušeno rozhodnutí Ústavního soudu tímto rozhodnutím části sněmovny, která neakceptovala návrh pana kolegy Černého.

Všem vám doporučuji a za náš poslanecký klub sděluji, že nebudeme hlasovat pro návrh zákona.